o zaplacení 26 880 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žaloba, jíž se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 26 880 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, se zamítá (výrok I.) a že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 12 990,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení odměny za právní služby poskytnuté žalobcem žalovanému v září 2011, vyúčtované fakturou č. [číslo].

3. Žalovaný namítal, že byl žalobcem zastoupen v pracovněprávním sporu jen krátkou dobu a za poskytnuté právní služby mu zaplatil 2 000 Kč. Poté žalovaného zastupovala nová zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO], které žalovaný za její služby řádně zaplatil. Je to naopak žalovaný, kdo má pohledávku vůči žalobci ve výši 30 000 Kč za pracovní činnost, kterou vykonal pro žalobce.

4. V řízení bylo poprvé rozhodnuto dne 16. 1. 2017 rozsudkem pro zmeškání č.j. [spisová značka], k odvolání žalovaného Městský soud v [adresa] rozsudkem ze dne 18. 1. 2024, č.j. [spisová značka], tento rozsudek změnil tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání.

5. Poté bylo rozhodnuto dne 22. 5. 2024 rozsudkem pro uznání č.j. [spisová značka], k odvolání žalovaného Městský soud v [adresa] svým rozsudkem ze dne 21. 11. 2024, č.j. [spisová značka], tento rozsudek změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání.

6. Následně soud I. stupně rozhodl napadeným rozsudkem. V něm vzal za prokázané, že žalobce vystavil žalovanému dne 19. 11. 2011 fakturu č. [číslo], ve které mu vyúčtoval právní služby z vypořádání pracovněprávních vztahů, a to převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb ze dne 1. 9. 2011 za 2 800 Kč, sepsání právního rozboru věci ze dne 5. 9. 2011 za 2 800 Kč, jednání s protistranou za každé dvě započaté hodiny dne 10. 9. 2011 za[Anonymizováno]5 600 Kč, další poradu s klientem přesahující jednu hodinu ze dne 12. 9. 2011 za 2 800 Kč a jednání s protistranou za každé dvě započaté hodiny ze dne 15. 9. 2011 za 8 400 Kč, tj. odměnu 22 400 Kč spolu s DPH 4 480 Kč, celkem 26 880 Kč, se splatností 31. 12. 2011. Zástupkyně žalobce žalovanému zaslala předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení do 7 dnů od doručení výzvy, žalovaný si předžalobní upomínku převzal dne 21. 10. 2014 a reagoval na ni sdělením, že se s žalobcem nikdy nedohodl na úkonové sazbě 2 800 Kč a že o existenci žalobcem vyfakturovaných úkonů má pochybnosti, respektive provedení těchto úkonů a jejich výsledek mu není znám. Žalovaný uhradil žalobci dne 21. 11. 2012 částku 2 000 Kč za právní konzultaci. Žalovaný uzavřel s [právnická osoba] mandátní smlouvu o poskytování právní pomoci, na základě této smlouvy udělil [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] dne 1. 11. 2011 plnou moc k zastupování ve všech věcech týkající se pracovněprávního sporu s jeho tehdejším zaměstnavatelem – [právnická osoba].

7. Soud I. stupně shledal, že žaloba v této věci je projednatelná, když žalobce v průběhu řízení upřesnil, že přehled poskytnutých právních služeb je obsažen ve faktuře připojené k žalobě, faktura je přehledná a je zřejmé, na jaké konkrétní údaje z ní žalobce odkazuje. Soud dospěl k závěru, že účastníci spolu uzavřeli alespoň ústně mandátní smlouvu, na jejímž základě žalobce žalovanému měl poskytovat právní služby při mimosoudním řešení jeho pracovněprávního sporu. Z povahy věci je poskytování právních služeb úplatné (§ 1 odst. 2 a § 22 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, dále jen „ZOA“). Dle § 25 ZOA je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci o poskytování právních služeb. Žalobce však neunesl v řízení břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně uplatněného nároku, a protože se z nařízeného ústního jednání dne 5. 3. 2025 omluvil, připravil se o poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) o povinnosti tvrzení a důkazní. Soud přitom nemá za dostatečně tvrzené, kdy a jak byla sjednána účtovaná sazba odměny za právní služby a co přesně bylo předmětem vypořádání pracovněprávních vztahů, odkazovaného ve faktuře (žalobce v jednom podání uvádí, že rozvázání pracovněprávního vztahu žalovaného, nicméně zmiňuje i odstupné, jehož výše není jednoznačně stanovena). I kdyby měl soud přikročit k přiznání mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu alespoň za přípravu a převzetí věci, jež musela být žalovanému poskytnuta, nebylo by to možné, neboť žalobce netvrdí, co přesně bylo předmětem poskytování právních služeb, a nelze tak stanovit tarifní hodnotu. Žalobce rovněž neunáší důkazní břemeno ohledně toho, zda skutečně vyúčtované úkony právní služby provedl, faktura je pro to jako důkaz nedostačující. Není ani zřejmé, jak bylo naloženo s částkou 2 000 Kč, kterou žalovaný žalobci zaplatil za právní konzultaci. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

8. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu v částce 12 990,90 Kč: zaplacený soudní poplatek z odvolání 1 344 Kč, odměnu advokáta celkem 6 540 Kč za 3 úkony právní služby po 2 180 Kč dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“ (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé a účast u jednání dne 5. 3. 2025) , 1 350 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném ke dni provedení úkonu, 2 100 Kč za 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření žalovaného, odvolání proti rozsudku pro zmeškání, příprava na jednání dne 17. 4. 2024, účast na jednání před soudem dne 17. 4. 2024, odvolání proti rozsudku pro uznání, příprava na jednání dne 21. 11. 2024 a účast na jednání odvolacího soudu dne 21. 11. 2024) a 1 656,90 Kč jakožto 21% DPH z nákladů zastoupení advokátem.

9. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Namítl, že se žalovaným uzavřel ústní dohodu o smíru, dle níž měl žalovaný žalobci uhradit jen náklady řízení 20 000 Kč, tato dohoda měla být schválena soudem. Různé návrhy na uzavření smíru byly žalovanému doručeny na jeho elektronickou adresu dne 24. 5. 2024, 30. 5. 2024, 16. 11. 2024 a 5. 3. 2025. Soudu I. stupně žalobce doručil návrh na uzavření soudního smíru dne 24. 5. 2024, aktualizovaný návrh smíru doručil odvolacímu soudu v rámci odvolacího řízení. Žalovaný žalobce ujistil, že na nařízeném jednání návrh smíru odsouhlasí a uhradí ve stanovené lhůtě dohodnutou částku 20 000 Kč, za těchto okolností se žalobce z jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez své účasti, když předpokládal, že bude smír schválen za účasti jeho právní zástupkyně [Jméno advokátky] a žalovaného. Pokud jde o poskytnuté právní služby, žalobce žalovanému poskytl veškerý právní servis a připravil podmínky pro uzavření soudního smíru, na jehož základě bylo žalovanému později vyplaceno přes 600 000 Kč, v této částce byla zahrnuta odměna za právní služby poskytnuté jak žalobcem, tak [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozhodnutí Městského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 18. 1. 2024, jímž bylo rozhodnuto, že se rozsudek pro zmeškání nevydává, považuje žalobce za nezákonné. V dané věci šlo o res iudicata, neboť návrh žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání byl již dříve pravomocně zamítnut a rozsudek pro zmeškání č.j. [spisová značka] tak nabyl právní moci. Žalovaný se tím, že odmítl uhradit žalobci palmární odměnu, bezdůvodně obohatil. Žalobce právem předpokládal, že k jednání nařízenému na 5. 3. 2025 bude obeslána jím zmocněná právní zástupkyně [Jméno advokátky], která od počátku hájí jeho zájmy v tomto řízení, ale dodatečně zjistil, že předvolána nebyla. Pokud by žalobce předpokládal, že se žalovaný dopustí lsti a pod záminkou souhlasu s uzavřením soudního smíru bude popírat samotnou existenci právních služeb, předložil by na jednání příruční advokátní spis ev. č. [číslo] z r. 2011, v němž jsou podklady prokazující výkon právních služeb žalobcem ve prospěch žalovaného (od plné moci k postupným návrhům na uzavření smíru mezi zaměstnavatelem a žalovaným, a k osobní intervenci představitelů bývalého zaměstnavatele). Rozsah provedených úkonů odpovídá tomu, co bylo uvedeno na faktuře č. [číslo], výpočet palmární odměny byl proveden dle § 7 a násl. a.t. platného v r. 2011, tedy z tarifní hodnoty 600 000 Kč (hodnota za 1 úkon právní služby 2 500 Kč a režijní paušál za každý úkon 300 Kč). Na faktuře byl žalovaný poučen o právu uplatnit do 15 dnů proti vyúčtování reklamaci, tohoto práva žalovaný nevyužil, proto se jeho nečinnost považuje za souhlas s fakturací a na pozdější vyjádření žalovaného nelze brát zřetel. Žalovaný navíc potvrdil výkon právních služeb v oblasti pracovněprávních vztahů žalobcem. Žalobce nad rámec uplatněného nároku poskytl žalovanému i další právní služby v rozsahu 4 hodin, vedené v příručním advokátním spise pod ev. č. [číslo] a vyúčtované fakturou č. [číslo] částkou 3 840 Kč (smluvní odměna za 4 hodiny po 800 Kč a 20 % DPH 640 Kč). Žalobce navrhl, aby soud připustil změnu žaloby tak, že uloží žalovanému i povinnost uhradit odměnu za tyto související právní služby. Půjde o změnu žaloby při nezměněném skutkovém vylíčení, proto nelze uznat za oprávněnou námitku promlčení, a protože nárok žalobce zakládají především hmotněprávní rozhodující skutečnosti, pro které není zákonem stanoveno určité slovní vyjádření, odpovídá tomu možnost změny žaloby i v průběhu odvolacího řízení. Dále žalobce navrhl, aby do řízení jako vedlejší účastníci na straně žalovaného vstoupili [jméno FO]. čestný [funkce] a [funkce] [místo] [název] v [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], výkonný [funkce], [tituly před jménem] [jméno FO], [funkce] [adresa], [jméno FO], [funkce] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO], [funkce] [orgán]. Závěrem žalobce navrhl, aby odvolací soud uložil zaplatit žalobci částku 30 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 840 Kč od 21. 11. 2011 do zaplacení a z částky 26 880 Kč od 1. 1. 2012 do zaplacení, a aby žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám jeho právní zástupkyně.

10. Soud I. stupně písemně vyzval osoby, jejichž vstup do řízení jako vedlejších účastníků na straně žalované žalobce navrhl, aby soudu ve stanovené lhůtě sdělily, zda s tímto svým vstupem do řízení souhlasí. Ani jedna z uvedených osob neprojevila vůli do řízení vstoupit ([tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] sdělili soudu výslovně, že do řízení vstoupit nechtějí, ostatní oslovené osoby nesdělily ničeho), do řízení tedy nevstoupil žádný vedlejší účastník. Jestliže žádný vedlejší účastník do řízení nevstoupil (§ 93 odst. 2 věta první o.s.ř. a contrario), nebylo důvodu a nebylo ani možné jakkoli rozhodovat o přípustnosti vedlejšího účastenství ve smyslu § 93 odst. 2 věta druhá o.s.ř.

11. Žalovaný k odvolání uvedl, že v něm žalobce potvrzuje, že se z jednání nařízeného na 5. 3. 2025 omluvil. Protože žalobce nepožádal o odročení věci na jiný termín, soud neměl důvod jednání nerealizovat. Pokud jde o neúčast právní zástupkyně žalobce při jednání, tak žalovaný vychází z toho, že na soudní obsílce k jednání z 8. 1. 2025 je právní zástupkyně uvedena, nicméně v rozsudku uvedena není, a k tomu musel mít soud důvod v tom smyslu, že v době konání jednání žalobce nebyl právně zastoupen. Neuplatnil-li žalobce své relevantní tvrzení a důkazy včas (ani na jednání dne 5. 3. 2025), nemůže předpokládat svůj procesní úspěch. Navržené rozšíření žalobního návrhu by nemělo být odvolacím soudem připuštěno (ani v případě, že by šlo o možný procesní úkon), neboť o své další tvrzené pohledávce žalobce musel vědět již při podání žaloby a tato tvrzená pohledávka je již několik let promlčená. Žalovanému uniká smysl navržení vedlejších účastníků na straně žalované, tyto osoby nemají s věcí nic společného a žalovaný nemá důvod tyto vedlejší účastníky na své straně navrhovat. Ve věci samé žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

12. Žalobce následně odvolacímu soudu sdělil, že advokátka [Jméno advokátky] byla jeho nástupcem určeným dle § 27 odst. 4 ZOA, která jménem žalobce prováděla vypořádání závazků i pohledávek kmenu klientů žalobce za dobu, po kterou žalobce vykonával advokacii. Na základě pověření této nástupkyně bylo podáno přibližně 180 palmárních žalob, na které žalobce buď vystavil plnou moc nebo se soud spokojil s předmětným ustanovením této nástupkyně [orgán]. Protože je právní zastoupení žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] odvozeno od jejího pověření [orgán], nelze na ně aplikovat zánik plné moci prohlášením konkurzu. I dokumentace soudu I. stupně považuje nadále zastoupení žalobce ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] za platné, pouze v případech ad hoc nebyla tato zástupkyně předvolána, když žalobce předpokládal u žalovaného čestné jednání směřující k uzavření soudního smíru, a neuplatňoval svá procesní práva.

13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.) a aniž doplňoval dokazování, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Odvolací soud předně shledal nedůvodnou námitku překážky věci pravomocně rozsouzené. Rozsudek pro zmeškání, vydaný v této věci soudem I. stupně dne 16. 1. 2017 pod č.j. [spisová značka], nenabyl nikdy právní moci, neboť žalovaný v zákonné lhůtě podal jak návrh na zrušení tohoto rozsudku dle § 153b odst. 4 o.s.ř., tak odvolání proti rozsudku. Zatímco návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 22. 3. 2017 ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 16. 5. 2017, na základě odvolání Městský soud v [adresa] rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne 18. 1. 2024 změnil uvedený rozsudek tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává. O věci tedy dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.

15. Dále se odvolací soud zabýval otázkou právního zastoupení žalobce [tituly před jménem] [jméno FO]. Z obsahu spisu vyplývá, že tato právní zástupkyně zastupovala v této věci žalobce na základě plné moci ze dne 8. 10. 2014. V rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] byl dne 21. 6. 2018 prohlášen konkurs na majetek žalobce, konkurs byl zrušen usnesením Městského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 6. 9. 2023, jež nabylo právní moci dne 26. 9. 2023. Plná moc udělená žalobcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 8. 10. 2024 tedy zanikla podle § 252 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, prohlášením konkursu.

16. Skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] byla nástupcem žalobce po jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů určeným dle § 27 odst. 4 ZOA, není z pohledu zastoupení žalobce v tomto řízení významná. Nástupce vyškrtnutého advokáta dle § 27 odst. 4 ZOA je jmenován [orgán] za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta (za tímto účelem na něj podle § 27 odst. 2 a 3 ZOA přecházejí práva a povinnosti vyškrtnutého advokáta vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení). Takto určený nástupce se však nestává bez dalšího zástupcem vyškrtnutého advokáta v řízení proti klientům o zaplacení odměny za právní služby poskytnuté již v minulosti.

17. [tituly před jménem] [jméno FO] podala žalobu v této věci v zastoupení žalobce na základě plné moci, kterou k žalobě připojila. Z tohoto důvodu postupoval soud správně, jestliže poté, co tato plná moc zanikla prohlášením konkursu na majetek žalobce, již jednal přímo se žalobcem a výhradně žalobci doručoval soudní písemnosti, včetně předvolání k jednání. Až do podání odvolání proti napadenému rozsudku žalobce soudu nesdělil, že by měl být i nadále v řízení zastoupen [tituly před jménem] [jméno FO], ani soudu nebyla předložena nová plná moc udělená žalobcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Až od okamžiku, kdy při jednání odvolacího soudu dne 31. 7. 2025 udělil žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] plnou moc do protokolu, jednal odvolací soud nadále s [tituly před jménem] [jméno FO] jako se zástupkyní žalobce v tomto řízení.

18. Jestliže tedy byl žalobce řádně předvolán k jednání nařízenímu na 5. 3. 2025, svou neúčast na tomto jednání omluvil a souhlasil s jednáním ve své nepřítomnosti (viz zejména záznam o omluvě z jednání na č.l. 254), byly splněny podmínky pro to, aby uvedené jednání proběhlo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce. Na tom ničeho nemění skutečnost, pokud snad opomenutím soudu zůstala na některých listinách (předvolání k jednání) uvedena [tituly před jménem] [jméno FO] jako zástupkyně žalobce. Žalobce si musel být vědom, že s [tituly před jménem] [jméno FO] jako jeho zástupkyní již soud nejedná, neboť výhradně jemu byly zasílány veškeré písemnosti soudu, včetně předvolání k jednání odvolacího soudu nařízenému na 18. 1. 2024 (tohoto jednání se žalobce osobně zúčastnil, aniž by zmínil, že v řízení je zastoupen) a na 21. 11. 2024, předvolání k jednání před soudem I. stupně nařízenému na 17. 4. 2024 a 22. 5. 2024 i rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 18. 1. 2024 a ze dne 21. 11. 2024.

19. K námitce žalobce, že s jednáním soudu ve své nepřítomnosti souhlasil proto, že předpokládal, že dojde ke schválení smíru, odvolací soud uvádí, že ze soudního spisu nevyplývá důvodnost takového předpokladu. Žalobce sice opakovaně zaslal soudu návrh na uzavření smíru a rovněž žalovaný soudu dne 17. 4. 2024 sdělil, že mu žalobce navrhl uzavření smíru a že se účastníci o uzavření smíru pokusí, souhlas žalovaného s navrhovaným smírem však soudu nikdy předložen nebyl a při jednání odvolacího soudu dne 21. 11. 2024 sdělil žalovaný výslovně, že se žalobcem navrhovaným smírem nesouhlasí (to je zaznamenáno v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu z uvedeného dne). Ani později (v písemném vyjádření ze 4. 3. 2025) žalovaný nevyslovil souhlas s uzavřením smíru, při jednání dne 5. 3. 2025 potom uvedl, že smírné řešení nepřipadá v úvahu. Za této situace nejen že soud nemohl rozhodovat o schválení smíru (když smír nebyl mezi účastníky uzavřen), ale neměl ani důvodu dále vyčkávat s projednáním a rozhodnutím věci.

20. Žalobce jako bývalý advokát si potom musel být vědom, že dokud žalovaný nestvrdí uzavření smíru svým podpisem, ke schválení smíru soudem nemůže dojít a soud bude pokračovat v řízení, v němž rozhodne na základě provedeného dokazování.

21. Odvolací soud podle § 95 odst. 2 o.s.ř. nepřipustil rozšíření žaloby o částku 3 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 11. 2011. Pro připuštění změny žaloby spočívající v tomto rozšíření žaloby nebyly splněny podmínky a připustění tohoto rozšíření žaloby by odporovalo ustanovení § 216 odst. 2 o.s.ř. Žalobce se prostřednictvím rozšíření žaloby pokusil uplatnit jiný (skutkově odlišný) nárok na zaplacení odměny advokáta, než byl nárok uplatněný původní žalobou (původní žalobou byla požadována odměna za právní zastoupení v období září 2011, vyúčtovaná fakturou č. [číslo], nově uplatněná částka 3 840 Kč měla představovat odměnu za právní zastoupení poskytnuté dne 14. 10. 2011, vyúčtovanou fakturou č. [číslo]; sám žalobce též uvádí, že podkladem pro vyúčtování provedené fakturou č. [číslo] a fakturou č. [číslo] byly dva různé příruční advokátní spisy).

22. A konečně, pokud jde o žalobou uplatněný nárok, odvolací soud souhlasí s tím, že žalobce neprokázal, že mu vůči žalovanému vznikl nárok na odměnu za právní služby, vyúčtovanou fakturou č. [číslo], neboť neprokázal, že by učinil úkony právní služby na faktuře uvedené.

23. K tvrzením uvedeným a důkazům označeným až v odvolacím řízení (např. tvrzení o tarifní hodnotě poskytnutých služeb, o nemožnosti žalovaného zpochybnit vyúčtování provedené fakturou pro uplynutí reklamační lhůty, o tom, že žalobce žalovanému poskytoval ještě jiné právní služby, nežli ty, jichž se týká faktura č. [číslo]; důkaz příručním advokátním spisem ev. č. [číslo] z r. 2011, plnou mocí ze dne 1. 9. 2011, návrhem dohody o smíru, další listiny předložené odvolacímu soudu až při jednání dne 31. 7. 2025) nemohl odvolací soud přihlédnout, neboť byly uplatněny v rozporu s § 205a o.s.ř. (poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř. bylo účastníkům řízení poskytnuto při jednání soudu I. stupně dne 5. 3. 2025, jež proběhlo v žalobcově nepřítomnosti).

24. V řízení před soudem I. stupně žalobce neoznačil jiné důkazy k prokázání poskytnutí právních služeb, než samotnou fakturu č. [číslo]. Soud tak nemohl mít za prokázané poskytnutí více právních služeb souvisejících s vypořádáním pracovněprávního vztahu žalovaného v září 2011, než těch, jejichž poskytnutí učinil žalovaný nesporným, tedy 1 úkon právní služby spočívající v jedné konzultaci, za niž žalovaný žalobci uhradil částku 2 000 Kč.

25. Žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by mu ať už na základě smlouvy mezi účastníky nebo na základě advokátního tarifu náležela odměna a náhrada nákladů za poskytnutý úkon právní služby vyšší, než zmíněných 2 000 Kč.

26. Jak uvedl již soud I. stupně, nebyla tvrzena ani prokázána tarifní hodnota poskytnuté služby (tvrzení žalobce v odvolání, že tarifní hodnota činila 600 000 Kč, nejen že bylo učiněno pozdě, ale zjevně neodpovídá vystavené faktuře, neboť mimosmluvní odměna advokáta z částky 600 000 Kč činí dnes a činila i v r. 2011 částku 10 700 Kč, nikoli 2 500 Kč). Odvolací soud k tomu dodává, že dle § 9 odst. 1 a.t. ve znění do 31. 12. 2012 platilo, že nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lzeli ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč. Mimosmluvní odměna z tarifní hodnoty 5 000 Kč činila dle § 7 bod 3. a.t. 1 000 Kč, paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. činila v r. 2011 částku 300 Kč, 20 % DPH z částky 1 300 Kč by činilo 260 Kč. Tzn. že i při stanovení odměny a náhrady výdajů žalobce za jeden poskytnutý úkon právní služby v mimosmluvní výši dle a.t. by uhrazenou částkou 2 000 Kč byl nárok žalobce vůči žalovanému zcela uspokojen.

27. I odvolací soud tudíž shledává, že pro neunesení důkazního břemene žalobcem nezbylo, než žalobou uplatněný nárok zamítnout jako nedůvodný.

28. Správně rozhodl soud I. stupně též o nákladech řízení mezi účastníky, když vycházel z procesního úspěchu žalovaného a výši nákladů stanovil v souladu s obsahem spisu i s příslušnými ustanoveními a.t., zohlednil též, že žalovaný byl právně zastoupen až v závěrečné fázi řízení, předtím v řízení jednal sám, a za tyto úkony mu náleží paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

29. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek potvrdil podle § 219 o.s.ř. v obou výrocích jako věcně správný.

30. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl plně úspěšný i v odvolacím řízení. Žalovanému vznikly v odvolacím řízení náklady v celkové výši 6 364,60 Kč: odměna advokáta dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty 26 880 Kč za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) 2 x 2 180 Kč, 2 x paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. v platném znění a 21 % DPH ve výši 1 104,60 Kč.