pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výroky pod body I., II., III. a IV. přiznal žalované 50 % požadovaných nároků z titulu škody na zdraví, a to ztížené společenské uplatnění, přímé náklady vzniklé v souvislosti s léčením, ušlý výdělek od [datum] do [datum] a nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 447 o. z. peněžitým důchodem od [datum]. Výroky pod body V. VI., VII. a VIII. nároky výše uvedené v rozsahu 50 % zamítl, výrokem pod bodem IX. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem X. uložil žalobkyni i žalované zaplatit České republice náklady znalečného každé v částce [částka].

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody na zdraví s tím, že dne [datum] jako spolujezdec byla účastníkem dopravní nehody. Při nastoupení do vozidla se chtěla řádně připoután bezpečnostním pásem, nicméně jeho zapínání nebylo funkční. Řidič vozidla nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu vozovky a povětrnostním podmínkám a havaroval. V důsledku nehodového děje žalobkyně utrpěla tříštivou nestabilní zlomeninu desátého hrudního obratle a oděrky na levém bérci. Žalobkyně byla hospitalizována, dlouhodobě musela užívat speciální korzet fixací páteře a podstoupila též komplexní lázeňskou léčbu v [obec]. Nakonec byla rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení uznána plně invalidní, když její pracovní schopnost klesla o 70 %, následně byla uznána plně invalidní III. stupně. Utrpěné škody žalobkyně v důsledku nehody byly odškodňovány z povinného pojištění z odpovědnosti vozidla společnosti u žalované. Žalovaná při náhradě škody od počátku kalkulovala se spoluzaviněním žalobkyně. Bolestné žalovaná snížila o 30% a ztížení společenského uplatnění stanovené v posudku ošetřujících lékařů stanovené 150 body snížila o 50 %. Stejně tak byla ponížena i platba za vyplnění formuláře i náhradu ušlého výdělku o 50 % a žalobkyni vyplatila [částka]. Žalobou proto uplatnila ponížené nároky, neboť nesouhlasila se zkrácením pojistného plnění.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že odškodnila nároky žalobkyně z titulu bolestného a ZSÚ na základě posudků ošetřujících lékařů, které krátila z důvodu spoluzavinění žalobkyně o 30 % v případě bolestného a o 50 % v případě ZSÚ, stejně tak krátila o 50 % nároky z titulu ztráty na výdělku a náklady účelně vynaložené v souvislosti s léčením. Žalobkyně porušila svou prevenční povinnost počínat si tak, aby nedošlo ke vzniku či zhoršení škody, a nepoužila při jízdě bezpečnostní pás. V daném případě zcela odpovídající míra spoluzavinění v rozsahu 50 %. Pro posouzení míry spoluzavinění je nutno zadat znalecký posudek z oboru lékařství ve spolupráci se znalcem z oboru dopravy, který určí nehodový děj.

4. Soud provedl dokazování výslechem žalobkyně, svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] a listinnými důkazy předložených účastníky a svá zjištění podrobně popsal pod body [číslo] svého rozsudku.

5. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu v celém rozsahu zamítl. K odvolání žalobkyně byl rozsudek soudu I. stupně zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] s tím, že závěr soudu I. stupně o tom, že by ke zraněním žalobkyně nedošlo, pokud by byla připoutána bezpečnostním pásem, shledal prozatím předčasná a vytkl soudu I. stupně, že nedostatečně zjistil skutkový stav věci.

6. Soud I. stupně proto doplnil dokazování o odborné vyjádření znaleckého ústavu [anonymizována čtyři slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], z oboru dopravy, a z tohoto odborného vyjádření zjistil, že v okamžiku úplného zastavení setrvačného pohybu automobilu byly na místech jednotlivých osob významné diference. Z největší výšky dopadly na sedadle osoby na zadní řadě sedadel, tedy žalobkyně a paní [příjmení]. Z hlediska velikosti sil a jejich účinků však přichází v úvahu i diference mezi osobami na společné řadě sedadel, například v tom, že osoba menší postavy dopadla na sedadlo z větší výšky než osoba s delší horní částí těla. Vliv měla i rozdílná hmotnost osob, kdy osoba s větší hmotností utrpí větší sílu zpětného dopadu. Třetí rozdíl spočíval v odlišně silných páteří. Znalec uvedl, že největší podélnou sílu mezi jednotlivými obratli páteře utrpí osoba malé výšky, větší tělesné hmotnosti, která seděla v zadní řadě sedadel. Znalec uzavřel, že řádně zapnutý bezpečnostní pás by zabránil tomu, aby tělo mohlo být nadhozeno nad sedadlo, tedy zabránil by dopadu těla z takto zvětšené výšky. Velikost samotného propadu sedadel a následného vypružení v dané řádě ovšem nebyla ovlivněna použitím či nepoužitím bezpečnostního pásu.

7. Ze znaleckého posudku prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum], [číslo] z oboru zdravotnictví, zjistil, že závěry znaleckých posudků ve věci poranění [jméno] [příjmení], a to MUDr. [jméno] [příjmení], konzultanta MUDr. [jméno] [příjmení] a prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. jsou shodné, pokud se týká zajištění zadržovacích funkcí bezpečnostních pásů, jak při pohybu dopředu, tak i ve vertikálním směru, a tyto závěry nebylo třeba revidovat. Z analýzy průběhu úrazového děje vyplývá, že by bezpečnostní pásy zabránily vzniku tříštivé zlomeniny desátého bederního obratle a nevzniklo by poranění takového rozsahu, případně by byl rozsah minimalizován. Pokud jde o rozdíl v rozsahu poranění u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], u obou poškozených došlo k identickému účinku axiálního násilí na páteř shodně v okamžiku dopadu vozidla na pole. V obou případech by byl poškozen dolní úsek páteře, rozdílnost poranění byla dána rozdílnou individuální odpovědí organismu na vzniklé násilí. Pokud by byla žalobkyně zafixována bezpečnostním pásem, byl by rozsah úrazových změn nesporně menšího rozsahu, a to tím, že bezpečnostní pásy by zabránily nejen nárazu těla na zádové opěry předních sedadel, ale také by zabránily prudkému dopadu těla na podložku, který zlomeninu obratle vyvolal. Poškození obratle u žalobkyně je velice individuální.

8. Soud I. stupně vzal za prokázané (což bylo mezi účastníky nesporné), že žalobkyně dne [datum] při dopravní nehodě utrpěla zranění popsaná ve výše uvedených znaleckých posudcích. K dopravní nehodě došlo při cestě do zaměstnání, a to firemním automobilem. Vozidlo bylo pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla u žalované. Žalobkyně seděla v zadní řadě vozidla a nebyla při jízdě připoutána bezpečnostními pásy. Bezpečnostní pásy by zabránily vzniku tříštivé zlomeniny desátého bederního obratle a nevzniklo by poranění takového rozsahu, případně by byl rozsah minimalizován. Rozdílnost poranění u žalobkyně a paní [jméno] [příjmení], která seděla ve stejné řadě vozidla a rovněž nebyla připoutána, byla dána rozdílnou individuální odpovědí organismu na vzniklé násilí. Žalobkyně je v důsledku úrazu plně invalidní, její pracovní schopnost poklesla o 70 %. Dále bylo v řízení nesporné, že žalovaná odškodnila nároky žalobkyně z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění na základě posudku ošetřujících lékařů žalobkyně. Žalovaná krátila z důvodu spoluzavinění žalobkyně o 30 % bolestné a 50 % ztížení společenského uplatnění. Nárok z titulu ztráty na výdělku žalované rovněž krátila o 50 %. Přímé náklady spojené s léčbou žalobkyně žalovaná vůbec neuhradila.

9. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Odkázal na § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a § 444 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, na § 445, 446, 447, a zabýval se dle § 441 obč. zák. tím, zda škoda byla způsobena také zaviněním poškozeného. Uzavřel, že pokud by byla žalobkyně řádně připoutána funkčním bezpečnostním pásem, rozsah jejího zranění by byl výrazně menší, byl by minimalizován. Současně však na rozsah jejich zranění měly vliv i objektivní okolnosti, kterými je např. její výška, váha a skutečnost, že seděla v zadní řadě sedadel. Považoval za adekvátní spoluzavinění žalobkyně v rozsahu 50 %, neboť její podíl na utrpěných zraněních byl vlivem nepoužití bezpečnostního pásu významný, avšak současně se na zranění i podílely výše uvedené okolnosti. Veškeré uplatněné nároky žalobkyně v řízení prokázala, proto soud částečně žalobě vyhověl a přiznal jí požadované nároky v rozsahu 50%. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, soud se ztotožnil s mimořádným navýšením tohoto nároku nad částku [částka], která by žalobkyni náležela v souladu znaleckým posudkem (150 bodů po [částka]) a kterou soud v daném případě shledal zcela nedostačující. Přihlédl k tomu, že žalobkyně utrpěla poměrně zásadní poranění páteře v relativně mladém věku 38 let, přičemž trvalé následky ji ovlivňují v jejím běžném životě významnou měrou. Kromě toho, že v produktivním věku se stala plně invalidní, musela skončit v zaměstnání, nemůže rovněž provozovat své koníčky s přáteli a rodinou, je omezena i při pouhém stání či chůzi, neboť trpí neustálými bolestmi páteře. Jako adekvátní shledal soud částku [částka], kterou ponížil o 50 % z důvodu spoluzavinění žalobkyně (výrok I.). Pokud jde o bolestné, žalovaná jej žalobkyně uhradila již před podáním žaloby, a v tomto rozsahu tak shledal žalobu nedůvodnou. Důvodnými jsou však uplatněné nároky na zaplacení přímých nákladů v souvislosti s léčením (regulační poplatky, lázeňský poplatek, cestovné rodiny žalobkyně na návštěvy v lázních, cestovné na rehabilitace), které přiznal rovněž v rozsahu 50 % (výrok II.). Současně byl prokázán ušlý výdělek za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], který rovněž soud ponížil o 50 % (výrok III.). Taktéž byl prokázán nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 447obč. zák., když tento nárok činí [částka] a soud tedy opět přiznal žalované polovinu této částky peněžitým důchodem od [datum] (výrok IV.). Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (tedy výrokem V., VI. VII. a VIII.). Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch a neúspěchu účastníků byl shodný, a proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok o přiznání nákladů za znalecké posudky odůvodnil § 148 odst. 1, vzhledem k výsledku řízení uložil žalobkyni i žalované, aby náklady znalečného zaplatily každá v poloviční výši.

10. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalobkyně, a to pouze zamítavé výroky. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že ze zjištěných skutkových závěrů lze stanovit míru jejího spoluzavinění ve výrazně menším rozsahu, maximálně ve výši 10 %. Poukázala na závěry zkoumání konzultanta z oboru doprava doc. Ing. [jméno] [příjmení], člena Ústavu soudního znalectví v dopravě [anonymizováno], a za klíčové považovala žalobkyně jeho sdělení, že vznik poranění závisel také na výšce postavy a tělesné váze žalobkyně a hlavně odolnosti a velikosti obratlů její páteře. Znalec konzultant jednoznačně uzavřel, že osoba malé tělesné výšky utrpí při popsaném a zjištěném mechanismu úrazového děje těžší poranění pádem z výšky na sedačku a současně proti nárazem nápravy vozidla. Výslovně také uvedl, že ani připoutání osob bezpečnostním pásem nemohlo zabránit velikosti propadu sedadel směrem dolů a současnému vypružení proti nárazu nápravy. Žalobkyně jako osoba malého vzrůstu, měla obratle výrazně menší, a proto na ně působil větší měrný tlak, než na obratle spolujezdkyně paní [příjmení], a to vysvětluje rozdílnou míru poranění těchto dvou osob. Tedy rozhodujícím faktorem vzniku vážného poranění žalobkyně byl charakter a průběh nehodového děje, nikoliv pouhé nepřipoutání žalobkyně a její spolujezdkyně paní [příjmení]. Dále poukázala i na svou výpověď a svědkyně [příjmení], ze kterých vyplývá, že pásy na jejich sedadlech nebyly funkční, nedržely v zámku. Měla za to, že její vážné poranění vzniklo s velmi výraznou převahou v důsledku nehodového děje, nikoliv v důsledku nepřipoutání bezpečnostními pásy. V tomto směru poukázala na ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, a to konkrétně rozsudek [spisová značka] a [spisová značka], když v obou případech poškození jednoznačně porušili svoji prevenční povinnost výrazně závažnějším způsobem než žalobkyně. V rozhodnutí z roku [rok] bylo shledáno, že míra spoluzavinění poškozeného na utrpěném poranění byla v rozsahu 50 %, ovšem v tomto případě se poškozený nejenže nepřipoutal bezpečnostním pásem, ale také vědomě cestoval s řidičem, který před jízdou požil alkohol a ještě k tomu neměl řidičské oprávnění. V rozhodnutí z roku [rok] poškozený rovněž nasedl do vozidla, které řídil řidič bez řidičského oprávnění a pod vlivem alkoholu, nicméně odvolací soud dovodil, že podíl poškozeného na vzniklé škodě spočíval pouze v pasivní roli spolujezdce, a proto určil podíl na škodě v rozsahu 20 %. Žalobkyně ve světle citovaných rozhodnutí a na základě provedeného dokazování došla k míře svého spoluzavinění ve výši 10 %. Pokud jde o výroky o nákladech řízení zdůraznila, že žalovaná odškodnila nároky žalobkyně do podání žaloby krácené o 50 %, nárok na nemajetkovou újmu a rentu žalované zcela ignorovala, a navrhovala zamítnout žalobu zcela. Z uvedených důvodů měla žalobkyně za to, že je namístě zvážit i přiznání náhrady nákladů žalobkyni v plné výši postupem dle § 142 odst. 3, ve spojení s § 142a odst. 2 o. s. ř. Navrhovala, aby Městský soud v Praze vyhověl jejímu odvolání a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 změnil postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a žalobkyni přiznal náhradu nákladů v plné výši.

11. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil jako správný a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení. Soud prvního stupně úplně a správně zjistil skutkový stav a na základě něho věc správně posoudil po právní stránce. Přestože původně žalovaná navrhovala úplné zamítnutí žaloby, tak na základě odůvodnění napadeného (druhého) rozsudku se rozhodla rozhodnutí akceptovat (tzn. mj. akceptovala i mimořádné zvýšení ZSU) a v návaznosti na to se rozhodla se proti rozsudku neodvolávat, neboť rozsudek soudu I. stupně považuje za správný a spravedlivý. Soudem stanovený podíl spoluzavinění poškozeného ve výši 50% je správný a plně odpovídá skutkovým zjištěním a provedeným důkazům. Odkazoval na provedené znalecké posudky i na zjištění, že bezpečnostní pásy byly zcela funkční.

12. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

13. Soud I. stupně v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav věci a věc i zcela správně právně posoudil. Při přezkoumání věci vyšel odvolací soud ze skutkových zjištění soudu I. stupně. Ostatně výše škody na zdraví i průběh nehodového děje nebyl mezi účastníky sporný. Soud I. stupně se pak tedy zcela správně zabýval tím, zda škoda byla způsobena také zaviněním poškozené.

14. Dle § 441 obč. zák., byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

15. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu plyne, že míra spolupůsobení si škody poškozením spolujezdcem může dosáhnout až jedné poloviny. Rozhodující příčinou vzniku škody zůstává nezodpovědné počínání řidiče vozidla, který nepřizpůsobil jízdu povětrnostním stavům a stavu silnice. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v době nehody nebyla připoutána, čímž porušila povinnost plynoucí z § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., v důsledku toho jí byla způsobena poranění podstatně závažnějšího charakteru, než jaké by utrpěla při řádném splnění svých povinností. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že byť hlavní příčinou škodné události bylo zaviněné protiprávní jednání řidiče vozidla, rozsah škody na zdraví poškozené žalobkyně se výrazně zvýšil v důsledku jednání jí samotné, neboť nebyla připoutána bezpečnostním pásem. Znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., ve spojení s odborným vyjádřením znaleckého ústavu [anonymizována čtyři slova] v [obec] bylo v řízení prokázáno, že řádně zapnutý bezpečnostní pás by zabránil tomu, aby tělo mohlo být nadhozeno nad sedadlo, tedy zabránil by dopadu těla z takto zvětšené výšky, a bezpečnostní pásy by zabránily vzniku tříštivé zlomeniny desátého bederního obratle a nevzniklo by poranění takového rozsahu, případně by byl rozsah minimalizován. Shodně se soudem I. stupně má tedy odvolací soud za prokázané znaleckými posudky, že jednání žalobkyně přispělo zásadním způsobem ke vzniku škody a její výši, a je srovnatelné s mírou zavinění účasti škůdce (řidiče). Pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že spoluzavinění poškozené lze hodnotit 50 % na vzniku škody, tato korekce se neodchyluje od judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí [spisová značka]). Určení rozsahu spoluzavinění poškozené není podle ustálené judikatury odvislé pouze od počtu okolností, jež jí lze v tomto směru přičítat, ale i o toho, jak významným způsobem se každá z nich podílela na vzniku škody a její výši (usnesení NSČR sp. zn. [spisová značka]). Ve smyslu zásady„ casum sentit dominus“ poškozený dokonce nese i následky náhody, která jej postihla (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]). Tedy v daném případě nese poškozená i následky toho, že seděla na zadním sedadle, že je menšího vzrůstu či jaký je stav jejích bederních obratlů. Toto je náhoda, která jde k její tíži.

16. S ohledem na výše uvedené tedy může rozsudek soudu I. stupně obstát. Odvolací soud jej proto jako věcně správný v zamítavých výrocích, kterými soud zamítl nároky žalobkyně na odškodnění škody na zdraví v rozsahu 50 % dle § 219 o. s. ř. potvrdil spolu se správnými výroky o nákladech řízení.

17. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 za použití § 150 o. s. ř., když soud I. stupně přihlédl k tomu, že žalobkyně je plně invalidní (III. stupeň), její ztráta pracovní schopnosti dosahuje 70 %, když nepřiznání nákladů řízení se významněji v poměrech žalované nemůže projevit.