pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení do částky [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.), uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a částku [částka] s příslušenstvím (výrok III.), zamítl vzájemný návrh žalovaného o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok IV.), uložil žalovaným povinnost nahradit žalobci náklady řízení o žalobě ve výši [částka] (výrok V.), uložil žalovaným povinnost nahradit žalobci náklady řízení o vzájemném návrhu žalovaného ve výši [částka] (výrok VI.), uložil žalovaným povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši, která měla být specifikována v samostatném usnesení (výrok VII.,), a žalobci uložil povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši, která měla být specifikována v samostatném usnesení (výrok VIII.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě v jejím konečném znění, kterou se žalobce po žalovaných domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] v k. ú. [část obce], ve výši [částka] s příslušenstvím za dobu do [datum] do [datum] a ve výši [částka] s příslušenstvím za dobu od [datum] do [datum], s odůvodněním, že žalovaní užívají pozemek bez právního důvodu tím, že stavba v jejich spoluvlastnictví (tj. prodejna [adresa], k. ú. [část obce]) se nachází na pozemku žalobce. Soud I. stupně rozhodl i o vzájemném návrhu žalovaných, kterým se žalovaní po žalobci domáhali vydání bezdůvodného obohacení v konečné výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o bezdůvodné obohacení žalobce vyčíslené za dobu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vzniklé tím, že žalobce užívá bez právního důvodu majetek žalovaných, a to garáže, které jsou součástí prodejny [anonymizováno] a které se nacházejí na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaní vycházejí z toho, že garáže a prodejna [anonymizováno] jsou z hlediska stavebnětechnického jednou stavbou o třech podlažích, kdy v prvním podzemním podlaží jsou garáže, v prvním nadzemním podlaží je prodejna potravin a ve druhém nadzemním podlaží je zázemí prodejny, přičemž garáže i prodejna jsou propojeny stavebnětechnicky i funkčně, a i když garáže (resp. garážová [anonymizováno] a manipulační prostor) nejsou v současné době fakticky užívány pro účely prodejny, takové užívání garáží objektivně možné je. Žalovaní tedy mají za to, že pokud prvý žalovaný a právní předchůdce druhého žalovaného nabyli v roce [rok] v rámci dražby příklepem prodejnu, pak spolu s ní nutně nabyli i garáže jako její součást. Žalovaní započítali svoji pohledávku vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení žalobce proti pohledávce žalobce z titulu bezdůvodného obohacení žalovaných v rozsahu [částka], ve kterém se pohledávky kryly, a ve zbylé části, tj. [částka] s příslušenstvím, se domáhali plnění vzájemným návrhem. Soud I. stupně uzavřel, že garáže nejsou součástí prodejny [anonymizováno], a proto je vzájemný návrh žalovaných nedůvodný. Dále uzavřel, že je dán nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení žalovaných, neboť užívají pozemek žalobce bez právního důvodu, ovšem zároveň za rozhodné označil zjištění, že pozemek užívá i samotný žalobce tím, že pronajímá garážová [anonymizováno], a v bodě 86 odůvodnění rozsudku popsal soud prvního stupně způsob, jak určil podíly žalobce a žalovaných na užívání pozemku parc. [číslo] se závěrem, že poměr užívání pozemku žalobcem a žalovanými je 43,1%: 56,9%, a přiznal žalobci plnění ve výši 56,9% z částky [částka], tj. [částka] (za dobu od [datum] do [datum]) a 56,9% z částky [částka], tj. [částka] (za dobu od [datum] do [datum]). Soud prvního stupně přiznal vedle jistiny i úrok z prodlení 8,05% ročně, přičemž počátky prodlení u jednotlivých dílčích nároků (tj. [datum] a [datum], resp. [datum]) opřel o předžalobní výzvy a dny jejich doručení. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že samostatným výrokem V. rozhodl o nákladech řízení o obou spojených žalobách žalobce (tj. žalobách o zaplacení [částka] a [částka]) dle § 142 odst. 2 o. s. ř., vycházeje z částečného úspěchu (56,91%) a neúspěchu žalobce (43,09%), a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 13,82%, tj. ve výši [částka]. Dále soud prvního stupně rozhodl samostatně o náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu a vycházeje z úplného úspěchu žalobce v této části řízení přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Soud prvního stupně dále rozhodl dvěma výroky VII. a VIII. o tom, že žalobci i žalovaní nahradí státu náklady řízení ve výši určené v samostatném usnesení, které však již nebylo vydáno.

3. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Napadl zamítavý výrok II. a domáhal se, aby bylo žalobci přiznáno plnění v žalované výši, tedy [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, tedy aby nad rámec toho, co bylo žalobci přiznáno výrokem III. rozsudku soudu prvního stupně, bylo žalobci ještě přiznáno plnění až do výše, kterou žádal včetně žalovaného příslušenství. Zároveň se domáhal změny závislého nákladového výroku V. Žalobce zrekapituloval vývoj předmětu řízení, uvedl důvody jeho rozšíření i částečného omezení, shrnul, že konečným návrhem se domáhal [částka] a [částka], a že v tomto rozsahu mělo být žalobci vyhověno včetně příslušenství. Za nesprávné označil krácení vydání bezdůvodného obohacení na 56,9%, trval na tom, že žalovaní nejsou v užívání celého pozemku nijak a nikým omezeni, a to ani žalobcem, který vlastní garáže umístěné pod prodejnou. Uvedl, že postup soudu, který vlastně na garáže a na velkoprodejnu nahlížel jako na obytný dům, rozdělený na jednotky, kdy ke každé jednotce náleží podíl na společných částech budovy a na pozemku, není správný a nelze na věc pohlížet touto optikou.

4. Proti rozsudku podali odvolání i žalovaní. Napadli zamítavý výrok IV. o vzájemném návrhu a vyhovující výrok III. s odůvodněním, že soud učinil nesprávné skutkové i právní závěry. Žalovaní trvali na tom, že garáže jsou součástí věci hlavní, kterou je prodejna [anonymizováno], žalobce jsou tudíž jejich spoluvlastníky a jako takoví mají pohledávku vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení žalobce za užívání garáží. Argumentovali – stejně jako před soudem prvního stupně – stavebnětechnickou jednotou stavby s odkazem na znalecké posudky z oboru stavebnictví, trvali na tom, že jiný závěr, nežli ten, že garáže jsou součástí prodejny, není ani pojmově možný, neboť stavba prodejny ([adresa]) musí být – stejně jako každá jiná stavba – spojena se zemí pevným základem, což závěr, že garáže nejsou součástí prodejny, popírá. Vytkli soudu prvního stupně, že se nevypořádal s touto otázkou a že se výslovně nevyjádřil k tomu, kdo co vlastní.

5. Městský soud v Praze již jednou rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém označil za rozhodný a postačující důkaz privatizační projekt, ve kterém je výslovně vyjádřeno, co předmětem privatizace je (budova velkoprodejny [anonymizováno] a movité zásoby) a co předmětem privatizace není (pozemek a garáže, o kterých se v projektu uvádí, že jsou pod prodejnou a jsou součástí bytového domu) a na jeho základě učinil odvolací soud závěr, že příklepem budovy [adresa] v dražbě prováděné v roce [rok] na základě [ustanovení pr. předpisu] se dražitelé (tj. prvý žalovaný a právní předchůdce druhého žalovaného) nestali a ani nemohli stát i vlastníky garáží. Odvolací soud nepovažoval pro rozhodnutí v dané věci za rozhodné, zda jsou garáže součástí věci jiné či zda jsou samostatnou věcí a nezabýval se tudíž ani stavebnětechnickou stránkou věci. Důvodným shledal nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení žalovaných za užívání pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [část obce], dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] s úrokem z prodlení 8,05% ročně od [datum] do zaplacení a za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] s úrokem z prodlení 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a za nedůvodný označil vzájemný návrh žalovaných ve výši [částka] s příslušenstvím.

6. Dovolací soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v převážné části rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že odvolací soud pochybil, pokud se nezabýval povahou garáží jako součásti věci. Zákon o velké privatizaci neupravoval speciální pravidla o tom, co je součástí věci a jaký je její právní režim, a tudíž i zde platí regule občanského zákoníku o součásti věci a její povaze. Teprve po ozřejmění toho, zda je předmětná garáž samostatnou věcí či zda představuje součást prodejny [anonymizováno], nebo dokonce věci jiné (např. obytného domu), lze rozhodnout o tom, zda v procesu privatizace mohla garáž následovat osud věci hlavní a přejít spolu s prodejnou [anonymizováno] na žalované.

7. Účastníci setrvali v dalším odvolacím řízení na svých stanoviscích. Žalobce zdůraznil, že vjezd do garáže a výjezd z ní je pouze jeden, a to na pozemku žalobce parc. [číslo]. Vjezd je možný pouze na kartu, kterou mají jen nájemci [anonymizována dvě slova]. Garáž přesahuje půdorys prodejny, nachází se nejen pod prodejnou, ale mimo jiné i pod obytnými domy, se kterými je propojena schodištěm a výtahem. [anonymizována dvě slova] je cca [anonymizováno], vertikální oddělení části garáže nacházející se na půdorysu prodejny od zbylé části garáže není možné. Monolitické stavební provedení je pouze stavebnětechnické řešení nestabilního podloží v dané lokalitě, nemění nic na původním záměru vybudovat tři stavební celky: obytné domy, garáž a prodejnu.

8. Žalovaní trvali na tom, že prodejna a část hromadné garáže nacházející se pod prodejnou na jejím půdorysu vertikálně oddělená od zbylé části garáže dilatační spárou tvoří jednu věc. Prodejna a část garáže jsou spojeny fyzicky i funkčně, přičemž funkční spojení spočívá v tom, že garáž představuje základy prodejny, bez kterých nemůže prodejna existovat, neboť tyto základy drží prodejnu a spojují ji se zemí pevným základem. Jiné řešení, než že jde o jedinou věc, není ani možné, neboť vlastnický režim nemovitostí v [země] neumožňuje, aby na témže pozemku stály dvě nad sebou umístěné stavby; jinak vyjádřeno, horizontální vlastnické dělení staveb není možné, nejde-li o případ bytového vlastnictví, neboť stavba, je-li nemovitostí, musí být spojena se zemí pevným základem. Garáže tedy nemohou být samostatnou věcí, pokud stojí na stejném pozemku jako prodejna [anonymizováno] a jsou jejími základy. Kolaudační rozhodnutí vymezují jen provozní (hospodářské) využití garáží, obytných domů a prodejny, nikoli jejich funkční souvislost. [ulice] bytový dům by byl ztrátou části garáže poškozen pouze hospodářky, zatímco prodejna [anonymizováno] je na garážích jako svém prvém podlaží závislá existenčně. K dotazu odvolacího soudu, na základě čeho žalovaní považují prodejnu za věc hlavní a garáž za její součást a z jakého důvodu to není naopak, uvedli, že vycházejí z toho, že primárním účelem výstavby bylo vybudovat budovu potravin a druhotným účelem bylo využití prvního podlaží stavby jako garáže. Nadzemní – prodejní - část stavby má tedy dle žalovaných primární význam a podzemní – garážová – část má význam druhotný. Garáž je„ jen“ první podlaží stavby prodejny. Tomu dle žalovaných odpovídá i stav zápisu v katastru nemovitostí, kde je zapsána prodejna potravin; garáž zapsána není, neboť podlaží stavby není předmětem samostatného zápisu do katastru nemovitostí. Skutečnost, že prodejna byla kolaudována v roce [rok] a garáž v roce [rok], tedy že základ stavby byl kolaudován o dva roky později než zbylá část stavby, není dle žalovaných rozhodná a nemění nic na závěru, že garáž představuje základy stavby prodejny. Žalovaní potvrdili, že garáž dosud nepoužívali. Pod půdorysem prodejny se nachází cca 111 [anonymizována dvě slova], tato jsou reálně vertikálně oddělitelná od ostatních [anonymizována dvě slova] a jejich budoucí užívání žalovanými je možné.

9. Odvolací soud podruhé přezkoumal dle § 212 a §212a o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu předmětu řízení, který dosud není v právní moci, vázán právním názorem dovolacího soudu, že principiální předběžnou otázkou rozhodnou pro rozhodnutí ve věci je, zda garáž je součástí prodejny [anonymizováno]. Tuto otázku řešil již soud prvního stupně, v souvislosti s ní provedl dokazování a učinil právní závěr, že garáž není součástí prodejny. Odvolací soud považuje tento právní závěr za správný, neboť odpovídá skutkovým zjištěním soudu prvního stupně nejen o stavebnětechnickém stavu prodejny a garáže, ale i ostatním okolnostem případu, zejména zjištěním o jejich výstavbě, kolaudaci a způsobu užívání a též o právní dispozici s nimi.

10. Z listin týkajících se výstavby vyplývá, že budova [adresa] a stavba garáží byly součástí tzv. stavby [anonymizováno] 1, která představovala I. etapu přestavby západní části [obec a číslo] – [část obce]. Stavba [anonymizováno] 1 byla povolena jedním rozhodnutím (ze dne [datum]), přičemž výstavba probíhala postupně a jednotlivé části výstavby byly kolaudovány postupně jako tzv. ucelené části stavby [anonymizováno] 1. Kolaudačním rozhodnutím [datum] byl kolaudován bytový dům A. Kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] byla kolaudována velkoprodejna, vymezená v rozhodnutí tak, že obsahuje v prvním nadzemním podlaží prodejní prostory lahůdek a samoobsluhy atd., druhé nadzemní podlaží je spojeno s první ocelovým dvouramenným schodištěm a obsahuje šatny atd. Vstup do objektu je z pasáže pod obytným domem 80A nebo z krytého prostoru zásobování v [anonymizována dvě slova]. Konstrukci tvoří montovaný skelet, vodorovnou konstrukci nad prostorem samoobsluhy tvoří ocelová příhradová konstrukce osazená na železobetonových sloupech. Opláštění objektu je provedeno pláštěm [anonymizováno]. Kolaudačním rozhodnutím z [datum] byla kolaudována„ spodní stavba domu A“ (objekt [číslo]) s popisem: monolitická část objektu zaujímá [anonymizováno] podloží pod obytným objektem A. Z východní strany k tomuto monolitu přiléhá montovaný železobetonový skelet velkoprodejny, pod kterou jsou v suterénu tohoto skeletu umístěna krytá [anonymizováno] pro 110 automobilů a [anonymizována dvě slova] pro jiný menší druh vozidel. Dále jsou zde umístěna WC. Provozně souvisí s dispozicí v monolitické části a jsou součástí tohoto objektu. Objekt [číslo] dále provozně souvisí s objektem [číslo]. [příjmení] rozhodnutím byl kolaudován i objekt [číslo] jako jednopodlažní podzemní objekt v severní části domu„ B“ provozně napojený na objekt [číslo] a obsahující krytá [anonymizováno] pro 40 vozů a strojovnu vzduchotechniky. V rozhodnutí o kolaudaci velkoprodejny ([rok]) je jako budoucí uživatel uveden státní podnik [anonymizováno] [obec], s. p. V rozhodnutí o kolaudaci garáží ([rok]) je jako budoucí uživatel uvedeno [anonymizována dvě slova].

11. Odvolací soud předně uvádí, že argumentace žalovaných o primárním účelu výstavby prodejny a druhotném účelu výstavby garáží nemá oporu v provedeném dokazování. V listinných důkazech týkajících se výstavby a kolaudace prodejny, garáže a bytového domu 80A jsou bytový dům, garáž a prodejna označeny jako tzv. ucelené části stavby [anonymizováno] 1 (tj. komplexní bytové výstavby) a každá ze tří částí tohoto komplexu měla od počátku svůj smysl a význam. Prodejna byla zjevně budována proto, aby obyvatelé nové žižkovské bytové zástavby měli kde nakupovat [anonymizováno], a hromadná garáž byla budována proto, aby měli kde parkovat svá auta. Záměr investora byl realizován konkrétním stavebnětechnickým řešením zahrnujícím všechny tři celky. Pro závěr o primárním a druhotném významu výstavby prodejny a garáže tedy není důvod.

12. Dále pak není zcela zřejmé, proč by – vycházeje z argumentace žalovaných – mělo být první podlaží tvořící základ stavby„ jen“ součástí věci a která jiná podlaží a proč (jen) právě ta by měla tvořit věc hlavní. Součást věci bývá relativně samostatný komponent, který s věcí hlavní vytváří funkční celek (např. kolo či technický průkaz jsou součástí auta či dálkový ovladač je součástí televize). Není tedy zřejmé, proč by (má-li jít o jedinou věc) i první podlaží spolu s ostatními netvořilo věc hlavní.

13. Žalovaní založili svoji argumentaci o jediné věci na tom, že garáž a prodejna tvoří jeden stavebnětechnický celek (železobetonový monolit) o třech podlažích, kdy garáž je prvním podlažím. Nutno připustit, že v daném případě je skutečně dáno fyzické (faktické) spojení stavebních objektů, a to jednak garáže a bytového domu a dále garáže a prodejny. Toto specifické faktické spojení je dáno způsobem výstavby celého komplexu ([anonymizováno] 1). Stavebnětechnické propojení prodejny a části garáže je patrné z kolaudačního rozhodnutí z [datum] o kolaudaci objektu [číslo] s popisem: monolitická část objektu zaujímá [anonymizováno] podloží pod obytným objektem A. Z východní strany k tomuto monolitu přiléhá montovaný železobetonový skelet velkoprodejny, pod kterou jsou v suterénu tohoto skeletu umístěna krytá [anonymizováno] pro 110 automobilů a [anonymizována dvě slova] pro jiný menší druh vozidel. Dále jsou zde umístěna WC. Provozně souvisí s dispozicí v monolitické části a jsou součástí tohoto objektu. Základem argumentace žalovaných je: společný skelet = jedna věc. [anonymizována dvě slova] i [anonymizováno] již řešila různé případy fyzického spojení stavebních objektů, přičemž rozhodnutí soudu vždy záviselo na konkrétních často značně specifických okolnostech případu. Specifikem daného případu je, že stavba prodejny a stavba části garáže má společný prvek, kterým je železobetonový skelet. Tento stavebnětechnický prvek však není jediný rozhodný pro specifikaci věci v právním slova smyslu. Se žalovanými lze souhlasit v tom, že jediné rozhodné není ani vymezení prodejny v kolaudačním rozhodnutí ze dne [datum]. Přesto tak, jak byla prodejna specifikována v kolaudačním rozhodnutí, představuje od počátku své existence samostatnou ucelenou autonomní jednotku ve smyslu technickém, právním, funkčním i provozním. Ve shodě s kolaudačním vymezením byla samostatným předmětem právních vztahů, zejména předmětem privatizace, zástavou při poskytnutí úvěru žalovaným či vkladem do obchodní společnosti. Fakticky existovala a sloužila ke svému účelu bez potřeby garáže. Závěru o tom, že takto vymezená je se zemí spojena pevným základem, nic nebrání. Jak konkrétně stavebnětechnicky je toto spojení se zemí řešeno (že se tak děje prostřednictvím podzemní části jednoho skeletu) není z hlediska právní kvalifikace stavby prodejny coby nemovitosti ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák. rozhodné. Žalovaní při své argumentaci zcela vylučují právní existenci dvou staveb nad sebou. Odvolací soud se s tímto kategorickým obecným závěrem neztotožňuje. Obecně nepovažuje za vyloučenou existenci např. stavby podzemní a stavby nadzemní, na témže pozemku, vše s odlišným právním režimem a způsobem užívání.

14. Žalovaní kladli důkaz na technickou (fyzickou) stránku věci a neoddělitelnost nadzemní a podzemní části skeletu. S ohledem na okolnosti případu (zejména dosavadní samostatnou právní a provozní existenci prodejny a garáže) jde o nedůvodné až účelové přeceňování vlivu stavebnětechnické stránky na právní poměry. Pro srovnání lze uvést, že v době před [datum] nebyly stavby součástí pozemku a v některých případech jí nejsou ani v době od [datum], a přesto jde o stavby s pozemkem technicky (fyzicky) neoddělitelně spojené. Šlo sice o právní pravidlo výslovně zakotvené v ustanovení § 120 odst. 2 obč. zák., jako takové je však i výslovným dokladem toho, že pevné fyzické spojení nemusí vždy nutně znamenat i spojení právní.

15. Odvolací soud tedy dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že garáž není součástí prodejny, a zároveň dodává, že stavbu prodejny a stavbu hromadné garáže nepovažuje ani za jedinou (hlavní) věc. Závěr, zda garáž je samostatnou (podzemní) stavbou v občanskoprávním slova smyslu či zda je součástí nějaké hlavní věci, není pro rozhodnutí v této věci rozhodné.

16. Odvolací soud dodává, že pokud v původním zrušeném rozsudku označil za rozhodný a postačující privatizační projekt, pak tak učinil nikoli proto, že by obecná právní úprava součásti věci neměla platit i v právním režimu velké privatizace, ale proto, že pokud by skutečně byla garáž součástí prodejny či pokud by prodejna a garáž tvořily jedinou věc hlavní, pak by s ohledem na okolnosti případu neobstála privatizace majetku provedená v roce [rok] jako celek, tedy s právními důsledky i pro prodejnu. Jinak vyjádřeno, vzhledem k tomu, že v daném případě šlo o privatizaci státního majetku dle privatizačního projektu, ve kterém byl předmět privatizace vymezen jednak výslovně pozitivně tak, že předmětem privatizace je prodejna a movité zásoby, a zároveň výslovně negativně tak, že předmětem privatizace není garáž a pozemek, čemuž odpovídala i cena privatizovaného majetku, která byla určena dle ceny prodejny, nikoli též garáže, pak by dle názoru odvolacího soudu neobstál závěr učiněný všemu výše uvedenému navzdory, totiž že privatizací přešlo všechno (tj. prodejna a garáž), ale naopak závěr, že nepřešlo nic.

17. Závěr o tom, že garáž není součástí prodejny [anonymizováno], učinil Městský soud v Praze již v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve věci, ve které se žalovaní domáhali určení vlastnického práva žalovaných ke garážím coby samostatné věci; předběžná otázka řešená v daném řízení je otázka vlastnického práva žalovaných ke garážím jako součásti stavby prodejny [adresa] v k. ú. [část obce].

18. Odvolací soud tedy vyšel ze zjištění, že žalovaní nejsou vlastníky garáží, dále vyšel z nesporné skutečnosti, že žalovaní jsou vlastníci prodejny (stavby [adresa]) získané v roce [rok] příklepem v dražbě dle [ustanovení pr. předpisu], situované na pozemku parc. [číslo] (jejich vlastnické právo k prodejně nebylo nikým zpochybněno), a vyšel též z nesporné skutečnosti, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] plocha a nádvoří, v k. ú. [část obce]. U tohoto pozemku byla v době do roku [rok] evidována v katastru nemovitostí výměra [výměra] a od [rok] je na základě nového geometrického plánu vypracovaného v roce [rok] z iniciativy žalobce nově evidována výměra [výměra].

19. Závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti vzájemného návrhu žalovaných je tedy správný. Pokud jde o nárok žalobce, ten byl co do základu nesporný. Nesporný byl i závěr znalce [jméno] o výši obvyklého nájemného [anonymizováno] [spisová značka]. Žalobce tak s ohledem na výměru [výměra] žádal vydání bezdůvodného obohacení [částka] ročně. Žalovaní jednak zpochybnili výměru [výměra], když namítli, že jde o výsledek nového geometrického plánu vyhotoveného z iniciativy žalobce, bez vědomí a součinnosti žalovaných, a dále navrhli zohlednit skutečnost, že pozemek užívají nejen žalovaní, ale i žalobce (pronajímá garáže nacházející se na daném pozemku). Soud prvního stupně ve shodě se stanoviskem žalobce vyšel z výměry [výměra] a tudíž z částky [anonymizována dvě slova] [spisová značka], a ve shodě se stanoviskem žalovaných„ rozdělil bezdůvodné obohacení“ mezi žalované a žalobce jako uživatele pozemku parc. [číslo] to tak, že postupem uvedeným v bodě 86 odůvodnění určil poměr užívání pozemku žalobcem (43,1%) a žalovanými (56,9%) a žalobci přiznal plnění v rozsahu 56,9%.

20. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že z důvodu užívání pozemku nejen žalovanými, ale i samotným žalobcem, je na místě plnění žalovaných z titulu bezdůvodného obohacení poměrně krátit. Výše bezdůvodného obohacení žalovaných totiž nijak nezávisí na tom, zda má nějaký užitek z pozemku i někdo jiný, třeba i samotný vlastník pozemku. Obdobně tomu může být např. v situaci, kdy vlastník pozemku je omezen na vlastnickém právu tím, že přes pozemek vede kanalizační stoka či telekomunikační kabely ve vlastnictví třetí osoby. Výše bezdůvodného obohacení by v případě užívání pozemku vlastníkem stoky či kabelů bez právního důvodu nebyla ovlivněna (snížena) tím, že vlastník pozemku má na pozemku rodinný dům a sám pozemek užívá k bydlení. Žalobci tudíž náleží plnění v nekrácené výši.

21. Pokud jde o námitky žalovaných proti výměře pozemku parc. [číslo] v rozsahu [výměra], odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně, že pro účely tohoto řízení a vyčíslení bezdůvodného obohacení postačuje zjištění učiněné z geometrického plánu znalce [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] z [datum], že dosavadní výměra pozemku [výměra] se po novém zaměření pozemku mění na [výměra]. Námitky žalovaných, že geometrický plán byl vyhotoven z iniciativy žalobce, bez vědomí a součinnosti žalovaných, nejsou rozhodné. Návrh žalovaných provést v rámci tohoto řízení„ revizi“ geometrického plánu a výměry pozemku parc. [číslo] plocha a nádvoří, resp. zaměření budovy [adresa], již přesahuje rámec tohoto řízení, navíc význam by nebyl nijak zásadní, neboť lze předpokládat, že pokud by výsledkem nebylo potvrzení výměry [výměra], pak by se výsledek pravděpodobně lišil pouze v jednotkách m2, což není v daném řízení rozhodné. Navíc žalovaným nic nebránilo v tom, aby – je-li to pro ně natolik zásadní – sami učinili kroky k odbornému prověření zaměření budovy, resp. výměry zastavěnosti dotčeného pozemku, a výsledek předestřeli soudu a žalobci k porovnání. Závěrem odvolací soud připomíná, že původní dlouhodobě evidovaná výměra pozemku parc. [číslo] v katastru nemovitosti byla [výměra], tj. o 12 m2 větší, přičemž tuto původní výměrů žalovaní nezpochybňovali, naopak pohledávku žalobce v původní vyčíslené výši [částka] (odvozenou od výměry [výměra]) použili bez výhrad k započtení (viz vzájemný návrh žalovaných z [datum], č. l. 29).

22. Předmět řízení se v průběhu řízení měnil. Ze spisu vyplývá, že jde o společné řízení dvou věcí, kdy první věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a týkala bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], a druhá věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a týkala se bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Z důvodu korekce výměry pozemku parc. [číslo] v průběhu řízení z výměry [výměra] na [výměra] omezil žalobce žalovanou částku [částka] na částku [částka] a důsledkem bylo zpětvzetí žaloby do částky [částka]. Z částky [částka] nakonec požadoval částku [částka], kterou specifikoval konečným způsobem při jednání dne [datum] (viz tabulka níže), tedy žádal o [částka] méně, přičemž žalobu vzal výslovně zpět jen do částky [částka]; důsledkem je částečné zastavení řízení v rozsahu částky [částka] a (nepožadovaná) částka [částka], která zůstala předmětem řízení a byla zamítnuta. [ulice] specifikace nároku žalobce dle upřesnění žalobce dne [datum] je tedy následující:

Období; 1597m2; Celkem

[datum] – [datum]; [částka]; [částka]

[datum] – [datum]; [částka];

[částka]

[datum] – [datum]; [částka];

[datum] – [datum]; [částka];

[datum] – [datum]; [částka];

Celkem; [částka]; [částka]

Odvolací soud k výše uvedenému dodává, že žalobce při vyčíslení svého nároku učinil početní chybu, když při výpočtu výše bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] vyšel mylně z toho, že jde o šestiměsíční (půlroční) období, zatímco fakticky jde o období sedmi měsíců; jinak vyjádřeno, žalobce se domáhal bezdůvodného obohacení ve výši, která odpovídá období o jeden měsíc kratšímu. Tento omyl pramení ze znaleckého posudku Ing. [jméno] a následně byl převzat žalobcem i soudem prvního stupně.

23. Odvolací soud, vycházeje z konečného návrhu žalobce na zaplacení částek [částka] (za dobu od [datum] do [datum]) a [částka] (za dobu od [datum] do [datum]), považoval nároky žalobce v tomto rozsahu za důvodné. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně přiznal žalobci z částky [částka] pouze částku [částka] a ve zbytku [částka] žalobu zamítl, změnil odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobci přiznal i částku [částka]. Soud prvního stupně dále přiznal žalobci z částky [částka] pouze částku [částka] a ve zbytku žalobu zamítl, a proto odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobci přiznal i částku [částka].

24. Žalobce se domáhal plnění po obou žalovaných společně a nerozdílně. Spoluvlastnictví budovy [anonymizováno] však nezakládá solidaritu obou žalovaných. V daném případě jde o dílčí společný závazek s dělitelným plněním a tento hmotněprávní závěr odvolacího soudu se odrazil ve změně rozsudku soudu prvního stupně spočívající v tom, že odvolací soud rozdělil dluh mezi oba žalované dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, tedy rovným dílem, a to s ohledem na §511 odst. [anonymizováno] (v souvislosti s nárokem na vydání bezdůvodného obohacení vzniklým v době do [datum]) a § 1871 o. z. (v souvislosti s nárokem za dobu od [datum]). Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že rozdělení plnění mezi oba žalované je výsledek hmotněprávního posouzení věci soudem, a pokud se žalobce v žalobě domáhal plnění solidárního, pak jde pouze o nesprávnou hmotněprávní kvalifikaci účastníka, která není vadou žaloby ani důvodem zamítnutí žaloby (např. NS sp. zn. [spisová značka]).

25. Žalobce se domáhal i úroku z prodlení. Odvolací soud zopakoval dokazování výzvami k plnění a podacími lístky. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] zjistil, že žalobce vyzval oba žalované k plnění částky [částka] (za dobu od [datum] do [datum]) do 7 dnů od doručení výzvy, a z podacího lístku zjistil, že výzva byla podána na poště v pondělí [datum]. Při aplikaci § 573 o. z. dospěl odvolací soud k závěru, že výzva byla žalovaným doručena ve čtvrtek [datum] a sedmidenní lhůta k plnění uplynula ve čtvrtek [datum]; žalovaní se tak ocitli v prodlení od [datum]. Právě od tohoto data proto přiznal odvolací soud žalobci úrok z prodlení z jistiny [částka]. Vzhledem k tomu, že odvolací soud přiznal žalobci dále jistinu [částka], i z této jistiny náleží žalobci úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.

26. Odvolací soud dále zopakoval dokazování předžalobní výzvou ze dne [datum], ze které zjistil, že žalobce vyzval oba žalované k plnění původně žalované částky [částka] (za dobu od [datum] do [datum]) do 7 dnů od doručení výzvy, a z podacího lístku zjistil, že výzva byla podána na poště dne [datum]. Při aplikaci § 573 o. z. dospěl odvolací soud k závěru, že výzva byla žalovaným doručena [datum] a sedmidenní lhůta k plnění uplynula ve středu [datum]; žalovaní se tak ocitli v prodlení ve čtvrtek [datum]. Právě od tohoto data proto přiznal odvolací soud žalobci úrok z prodlení z jistiny [částka]. Vzhledem k tomu, že odvolací soud přiznal žalobci dále jistinu [částka], i z této jistiny náleží žalobci úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.

27. Odvolací soud proto postupoval zčásti dle § 220 o. s. ř. a zčásti dle § 219 a napadený rozsudek k odvolání žalobce i žalovaných zčásti potvrdil a zčásti změnil.

28. Odvolací soud postupoval dle § 224 odst. 2 o. s. ř. a jediným výrokem (nikoli dvěma) rozhodl o nákladech řízení o obou spojených žalobách a o vzájemném návrhu před soudy obou stupňů. Náhrada nákladů řízení náleží žalobci, který byl v řízení jen nepatrně neúspěšný ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., přičemž neúspěch představuje částečné zamítnutí žaloby do částky [částka] a části příslušenství a dále částečné zastavení řízení do částek [částka] a [částka] z důvodu částečného zpětvzetí žaloby po přepočtu žalované částky z důvodu aktualizace výměry pozemku parc. [číslo] v průběhu řízení. Odvolací soud dodává, že ve smyslu § 150 o. s. ř. odvolací soud při určení tarifní hodnoty vycházel z výše plnění, která byla žalobci fakticky přiznána, bez zahrnutí toho, co mu„ nepatrně“ přiznáno nebylo, což považuje v dané věci za spravedlivé řešení při vypořádání otázky nákladů řízení. Zároveň odvolací soud postupoval při určení výše náhrady nákladů dle § 8 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., s ohledem na zákonné spojení žaloby o zaplacení [částka] a vzájemného návrhu žalovaných ke společnému projednání, kdy vzájemný návrh na zaplacení [částka] byl podán dne [datum] a rozšířen na částku [částka] dne [datum] (změna vzájemného návrhu byla soudem připuštěna dne [datum]) a dle [ustanovení pr. předpisu], s ohledem na spojení dvou žalob (tj. věcí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]) ke společnému řízení dne [datum rozhodnutí] usnesením č. j. [číslo jednací]. Na základě § 8 odst. [anonymizováno] vyhlášky se při spojení žaloby o zaplacení a vzájemného návrhu o zaplacení bude za tarifní hodnotu považována hodnota věci, která je nejvyšší. Na základě § 12 odst. [anonymizováno] vyhlášky se při spojení dvou žalob rozhodnutím soudu určí tarifní hodnota součtem tarifních hodnot spojených věcí.

29. Žalobci náleží náhrada soudních poplatků za žaloby ve výši [částka], [částka], [částka], a soudní poplatek za odvolání [částka], tj. celkem [částka]. Dále žalobci náleží náhrada nákladů právního zastoupení, tj. odměna advokáta, režijní paušály 300 [spisová značka] dle [ustanovení pr. předpisu], náhrada dle [ustanovení pr. předpisu] a 21% DPH. Výše odměny advokáta za úkony právní služby závisí na tom, zda byl úkon činěn v době před spojením věcí či po jejich spojení, od čehož se odvíjí tarifní hodnota. Odvolací soud dodává, že pokud se písemný úkon právní služby činěný žalobce výslovně týkal pouze konkrétně označené části předmětu řízení, pak odvolací soud určil tarifní hodnotu dle obsahu úkonu.

[spisová značka]

úkon; tarifní hodnota; Odměna/

/náhrada

Žaloba o zaplacení [částka] podaná [datum] (včetně změn žaloby); [anonymizována čtyři slova]

Převzetí a příprava (PM: [datum], č.l. 5); [anonymizována čtyři slova]

Účast u jednání [datum], které bylo odročeno bez projednání věci (za účelem seznámení žalobce se vzájemným návrhem žalovaných o [částka] podaným [datum]); [anonymizována dvě slova] (§14/2 AT); [anonymizována dvě slova]

Vyjádření z [datum]; [anonymizována tři slova] (§8/3 AT); [anonymizována dvě slova]

Podání z [datum] (vyjádření k věci a k dodatku [číslo] ZP); [anonymizována tři slova] (§8/3 AT); [anonymizována dvě slova]

Účast u jednání [datum], které bylo odročeno bez projednání věci; [anonymizována tři slova]

(§8/3, §14/2 AT); [anonymizována dvě slova]

Účast u jednání [datum], které bylo odročeno bez projednání věci; [anonymizována tři slova]

(§8/3 AT, § [číslo]); [anonymizována dvě slova]

[spisová značka]

úkon; tarifní hodnota; odměna

Žaloba o zaplacení [částka] podaná [datum]

včetně dalších změn (návrh na rozšíření o [částka], částečné zpětvzetí o [částka]); [anonymizováno] 272 552; [anonymizována dvě slova]

Převzetí a příprava (PM [datum], č.l.5); [anonymizováno] 272 552; [anonymizována dvě slova]

Úkony po [datum] (po spojení žalob [spisová značka] a [spisová značka]

a připuštění změny vzájemného návrhu na [částka], č.l. 186); §8/3, §12/3 AT

úkon; tarifní hodnota; odměna

Podání z [datum] (vyjádření k vzájemnému návrhu); [anonymizováno 5 slov]

Účast u jednání [datum]; [anonymizována tři slova]

(tj. [anonymizováno] 272 [anonymizována tři slova]); [anonymizována dvě slova]

Podání z [datum] (otázky znalci a vyjádření k věci); [anonymizováno 5 slov]

Vyjádření [datum] ke znaleckému posudku; [anonymizováno 5 slov]

Souhlas z [datum] s vypracováním odborného vyjádření a formulace otázek na odborného poradce [datum]; [anonymizováno 5 slov]

Účast u jednání [datum] v délce nad 2hod; [anonymizována tři slova]; 2x [anonymizována dvě slova]

Účast u místního šetření [datum]; [anonymizováno 5 slov]

Účast u jednání [datum] v délce nad 2hod; [anonymizována tři slova]; 2x [anonymizována dvě slova]

Odvolání proti zamítavému výroku II. rozsudku; 1 269 059; [anonymizována dvě slova]

Vyjádření k odvolání žalovaných

(tj. k odvolání proti výroku III., IV.); [anonymizována tři slova]

(tj. 8 [anonymizováno] 096+1 294 220); [anonymizována dvě slova]

Účast u odvolacího jednání [datum]; [anonymizováno 5 slov]

Vyjádření žalobce k dovolání žalovaných; [anonymizováno 5 slov]

Účast u odvolacího jednání dne [datum]; [anonymizováno 5 slov]

Na základě výše uvedeného náleží žalobci odměna advokáta za 21 úkonů právní služby ve výši [částka], režijní paušál 21x [částka], dále náhrada dle [ustanovení pr. předpisu] ve výši [částka] a 21% DPH. Celkové náklady řízení žalobce činí [částka]. Za úkony, které nejsou v tabulce uvedené, odvolací soud odměnu nepřiznal, neboť je považoval za neúčelné (nadbytečné, činěné v iniciativy účastníka, bez významu pro průběh řízení a rozhodnutí věci). Odvolací soud dále nepřiznal – i s ohledem na aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř. – samostatnou odměnu za úkony žalobce„ upřesňující“ žalovanou částku (návrh na rozšíření žaloby, částečné zpětvzetí). Vzhledem k tomu, že žalovaní mají postavení samostatných účastníků, rozložil mezi ně odvolací soud povinnost nahradit žalobci náklady řízení způsobem, který kopíruje rozsah jejich hmotněprávní povinnosti.

30. V daném řízení platil stát náklady znaleckého posouzení a odborného posouzení v celkové výši [částka]. Náhrada těchto nákladů byla uložena neúspěšným žalovaným ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., každému v rozsahu jedné poloviny.