pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem pod bodem I. zamítl žalobu s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a výrokem pod bodem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, na základě které sice právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], zemřelý dne [datum], domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tato částka má představovat odměnu za poskytnutí právních služeb advokáta (žalobce) žalované za 9 úkonů právní služby v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka], a které bylo vedeno o zaplacení částky [částka] a které bylo zahájené ze strany paní [jméno] [příjmení]. Žalobce poukázal na to, že v uvedeném řízení byly z podnětu jím podaného odvolání přiznány žalované náklady řízení za 9 úkonů právní služby. Ve shodě s usnesením Městského soudu v Praze tak žalobce vyúčtoval žalované částku [částka] tj. ve výši mimosmluvní odměny, přičemž žalovaná však uhradila žalobci toliko částku [částka]. Žalobce proto požaduje úhradu částky [částka].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že se s žalobcem ústně dohodla na smluvní odměně za zastupování v uvedeném řízení, kdy sazba mimosmluvní odměny se zde neuplatní. Za žalovanou tuto dohodu o smluvní odměně dne [datum] sjednala paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], která k tomu byla ústně zmocněna tajemnicí [anonymizováno]. Dohoda byla taková, že žalobci bude náležet odměna ve výši [částka] za 1 úkon právní služby, přičemž tato částka zahrnuje i [anonymizováno]. Mimosmluvní odměnu dle advokátního tarifu by žalovaná nikdy neakceptovala, neboť by v tomto případě musela právní služby zadat v rámci veřejné zakázky malého rozsahu postupem upraveným v opatření [číslo] děkana [anonymizována dvě slova]. Jelikož byla sjednaná dohoda o smluvní odměně v sazbě [částka] za úkon, včetně [anonymizováno], pak žalobci náleží částka [částka], která byla uhrazena. K oprávnění paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] sjednat s žalobcem smluvní odměnu doložila písemné pověření udělené paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], tajemnicí [anonymizováno]. Rovněž poukázala na skutečnost, že žalobce je advokátem – profesionálem a jeho jednání by měl soud posuzovat v souladu s principy soukromého práva dle § 5 odst. 1 a 6 odst. 2 nového občanského zákoníku.

4. Ve věci již jednou soud I. stupně rozhodoval, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž žalobu v plném rozsahu zamítl. K odvolání žalobce proti uvedenému rozsudku Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] napadené usnesení soudu I. stupně v tam uvedeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že soud I. stupně si pro své rozhodnutí o zamítnutí žaloby dosud neopatřil všechna potřebná skutková zjištění, kdy soudu I. stupně uložil, aby provedl žalobcem navržené důkazy tj. jeho účastnický výslech a výpověď jím navrhované svědkyně, aby přihlédl k tomu, jaká byla obvyklá praxe žalované při sjednávání právního zastoupení advokátem v případech, kdy nebylo vypsáno výběrové řízení.

5. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které je popsáno v bodech 7. - 15. odůvodnění napadeného rozsudku uzavřel, že žalovaná byla účastnicí soudního sporu před Obvodním soudem pro Prahu 7 v pozici žalované, kde v počátku jednala samostatně a následně byla dne [datum] udělena plná moc pro zastupování v tomto řízení žalobci. O zajištění právního zastoupení v předmětném řízení odborníkem na medicínské právo (jelikož se jednalo o spor o náhradu škody na zdraví) pořádala a ústně pověřila MUDr. [anonymizováno] Ing. [příjmení] tajemnice [anonymizováno]. Udělení plné moci ze strany děkana žalobci předcházela schůzka žalobce s MUDr. [anonymizováno], se kterou již několik let žalobce spolupracoval na jiných projektech. Schůzka se uskutečnila v kanceláři svědkyně [příjmení] [jméno] dne [datum], kde svědkyně žalobce požádala, aby žalovanou zastupoval v uvedeném sporu a předala mu část spisové dokumentace. Žalobce souhlasil s tím, že bude účtovat odměnu [částka] za úkon, včetně [anonymizováno]. Následně bylo sepsáno vnitřní sdělení, kde tyto skutečnosti svědkyně [příjmení] potvrdila a dne [datum] udělil děkan první [anonymizována dvě slova] žalobci plnou moc k zastupování v předmětném řízení. Žalobce v tomto řízení nesporně učinil 9 úkonů právní služby, včetně odvolání do výroků o náhradě nákladů řízení, z jehož podnětu Městský soud v Praze usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] přiznal žalované náklady ve výši [částka] splatné k rukám žalobce. Výše nákladů byla odvolacím soudem snížena o 50 % za použití § 150 o. s. ř. Žalobce v [anonymizováno] [rok] zaslal žalované fakturu s požadavkem na úhradu částky [částka] splatnou dne [datum]. Žalovaná fakturu jako neoprávněnou vrátila s odůvodněním, že byla dohodnuta smluvní odměna v sazbě [částka] za úkon, včetně [anonymizováno] a částku odpovídající odměně za 9 úkonů právní služby ve výši [částka] žalobci dne [datum] poukázala na účet. Zbývající částku žalovaná odmítla uhradit i přes předžalobní výzvu žalobce.

6. Soud I. stupně věc hodnotil podle příslušných ustanovení zákona o advokacii č. 85/1996 Sb., jakož i podle příslušných ustanovení občanského [ustanovení pr. předpisu], tj. podle občanského zákoníku [účinnost], jakož i podle příslušných ustanovení advokátního tarifu ([ustanovení pr. předpisu]). Po zhodnocení věci pak soud I. stupně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci bylo prokázáno, že MUDr. [anonymizováno] na základě pověření od tajemnice [anonymizováno] inženýrky [příjmení] jednala se žalobcem o zastupování [anonymizováno] ve sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7. S žalobcem spolupracovali již dlouhou dobu, byli blízcí přátelé, jejich jednání proto probíhalo neformálně. MUDr. [anonymizováno] původně chtěla, aby žalobce zastupoval žalovanou bezplatně, následně ale navrhla částku maximálně [částka] za 1 úkon, včetně [anonymizováno], s čímž žalobce nakonec souhlasil. Soud I. stupně uvedené skutečnosti má za prokázány svědeckými výpověďmi MUDr. [anonymizováno] a inženýrky [příjmení], kdy jejich výpovědi vyplývají i z ustálené praxe žalované při vedení soudních sporů. Všechny svědkyně, včetně JUDr. [příjmení] a JUDr. [příjmení], které poskytovaly žalované také právní služby, totiž shodně vypověděli, že zná v žádném soudním sporu, který kdy žalovaná vedla a byla právně zastoupena advokátem, nebyla odměna účtována podle advokátního tarifu. Rovněž pak skutečnost, že by měla být odměna se žalobcem sjednána dle advokátního tarifu, vylučuje i fakt, že v případě, že by tomu tak bylo, jednalo by se již po veřejnou zakázku malého rozsahu dle příslušného [ustanovení pr. předpisu]). Na tuto veřejnou zakázku by žalovaná musela vypsat veřejnou soutěž. Všechny tyto důkazy ve svém souhrnu prokazují, že mezi účastníky byla ústně sjednána výše odměny za zastupování žalované ve výši [částka] za 1 úkon právní služby, včetně [anonymizováno]. Tento závěr pak podporují i listinné důkazy, například v dopise ze dne [datum], ze dne [datum] a vnitřní sdělení ze dne [datum]. Způsob pověření osoby jednající za žalovanou a forma uzavření smlouvy navíc odpovídaly běžné praxi na fakultě. Tajemnice [anonymizováno] byla oprávněná svědkyně mu MUDr. [anonymizováno] k tomuto jednání pověřit v rámci svých oprávnění dle opatření děkana [číslo] ze dne [datum] v souvislosti se správou majetku [anonymizováno] a nakládání s finančními prostředky [anonymizováno]. Podle § 31 obč. zák. plná moc udělená svědkyni [příjmení] k jednání za žalovanou v této konkrétní věci nemusela být písemná. Rovněž dohoda o smluvní odměně uzavíraná v návaznosti na to mezi klientem a právním zástupcem nemusí být dle advokátního tarifu uzavřena písemně. Tvrzení žalující strany o nesjednání smluvní odměny tak bylo spolehlivě vyvráceno, jak svědeckými výpověďmi, tak listinnými důkazy, přičemž závěr, že dohoda mezi účastníky neobsahovala ujednání o odměně, se zdá být ve sledu událostí značně nelogická a nevěrohodná, když nelze opomenout, že o dohodě bylo jednáno mezi přáteli, kolegy z [anonymizováno] a spoluautory odborných publikací. V tomto kruhu se předpokládá neformální úroveň jednání a ústní dohoda o odměně se tedy jeví jako vysoce pravděpodobná. Soud I. stupně proto považuje ústní ujednání účastníků o výši odměny za prokázané i bez přihlédnutí k písemnému pověření MUDr. [anonymizováno] ze dne [datum] k jednání a uzavření dohody o smluvní odměně za právní zastoupení, neboť tuto listinu soud nepovažoval za věrohodnou, kdy den jejího sepsání [datum] byla neděle a listina není opatřen čitelným č. j., přičemž byla předložena žalovanou až dodatečně a nebyl předložen originál této listiny. I přes tuto skutečnost však soud prvního I. považuje tvrzení žalované po uzavření ústní dohody o smluvní odměně pro žalobce za prokázané. Z uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů, které byly vyčísleny v bodě 26 odůvodnění napadeného rozsudku.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (právní nástupkyně zemřelého žalobce) včasné odvolání, ve kterém namítá, že ačkoliv soud I. stupně vyšel z provedených důkazů, nevyhodnotil je správně a nevyvodil z nich správný skutkový stav věci. Žalobkyně poukázala na rozpory ve výpovědích svědků, kdy svědkyně [příjmení] [jméno] a Ing. [příjmení] vypověděly, že v žádném soudním sporu, který kdy žalovaná vedla a byla právně zastoupena advokátem, nebyla účtovaná odměna podle advokátního tarifu, když tento závěr mají potvrzovat i listinné důkazy, avšak samotný soud I. stupně jedinou listinu, kde se konkrétní částka objevuje, považuje za nedůvěryhodnou, když se jedná o pověření MUDr. [anonymizováno] ke sjednání smlouvy o poskytování právních služeb s právním předchůdcem žalobkyně za odměnu [částka]. Přestože soud I. stupně pochybuje o pravosti pověření, bez dalšího za věrohodné považuje svědecké výpovědi ing. [příjmení] a MUDr. [anonymizováno], na jejichž základě má za prokázané, že byla sjednána odměna ve výši [částka], včetně [anonymizováno]. Přitom právě MUDr. [anonymizováno] jako svědkyně, která měla údajně výši odměny za žalovanou dohodnout, vypovídala před soudem prvního stupně 2×, nicméně dle žalobkyně si její výpovědi protiřečí, kdy při jednání dne [datum] vypověděla, že s tajemnicí ing. [příjmení] výši odměny neprojednávala a dne [datum] ve své výpovědi uvedla, že s ing. [příjmení] o odměně hovořila. I přes tento očividný rozpor, se kterým se v odůvodnění nejen soud I. stupně nevypořádal, ale ani jej nezmínil, svůj závěr zakládá právě na výpovědi MUDr. [anonymizováno] o ujednání výše odměny. Lze rovněž připomenout, že soud I. stupně poté, co byl proveden první výslech svědkyně [příjmení] [jméno] neměl za prokázané, že dohoda o smluvní odměně byla uzavřena. Proto poučil žalovanou podle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř., že musí tvrdit a prokázat, že byla odměna sjednána. Stejně jako v rozsudku ze dne [datum] i v napadeném rozsudku soud I. stupně na jednu stranu zpochybňuje výpověď [příjmení] v souvislosti s pověřením ze dne [datum], na druhou stranu z ní vychází, když dospívá k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla smlouva o poskytnutí právních služeb uzavřena za sjednanou výši odměny [částka], včetně [anonymizováno] za úkon právní služby. A to i přesto, že MUDr. [anonymizováno] při svém prvním výslechu jednoznačně uvedla, že spolu určité částce nehovořili. Pokud jde o ustálenou praxi žalované, pak z obvyklé praxe soud I. stupně nemůže vycházet, neboť žalovaná takovou ustálenou praxi nemá. Právní služby žalované dlouhodobě poskytuje advokátka JUDr. [příjmení], které žalovaná platila paušální odměnu. Ze svědeckých výpovědí tak nevyplývá žádná obvyklá praxe žalované při sjednávání odměny za zastoupení v jednom konkrétním sporu. Žalobkyně rovněž nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že nesjednání smluvní odměny je vyloučeno faktem, že by se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu. Žalobkyni není možné v soukromoprávním vztahu s žalovanou přičítat k tíži případné porušení veřejnoprávní povinnosti žalovanou. Žalobkyně má za to, že žalovaná nikterak, natož věrohodně neprokázala, že by mezi ní a právním předchůdcem žalobkyně došlo k ujednání o výši odměny za právní služby, neboť k takové dohodě nikdy nedošlo, respektive takovou dohodu právní předchůdce s žalovanou, natož její zaměstnankyní nikdy neuzavřel. Z uvedených důvodů proto navrhuje zrušení napadeného rozsudku, případně jeho změnu.

8. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvoláním žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného s tím, že soud I. stupně hodnotil provedené důkazy zcela v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. Odvolání žalobkyně opět poukazuje zejména na výpovědi svědků ve věci vyslýchaných a hodnotí je jakožto účelové pro drobné či domnělé rozpory, čímž se snaží znevěrohodnit výpovědi svědků jako celek, ačkoliv předmětné výpovědi poměrně přesně ilustrují skutkový stav, který soud nalézací dle názoru žalované zjistil zcela věrně, a tedy výsledek řízení nemohl být pro žádného účastníka řízení překvapující. Nalézací soud v opakovaném řízení pečlivě věnoval i ustálené praxi žalované v záležitostech sjednávání odměn u externích právní služby, a ani zde nenalezl jediný, byť i nepřímý důkaz k tvrzení žalobkyně stran aplikace mimosmluvní odměny advokátního tarifu. Žalovaná nadále, na rozdíl od žalobkyně, trvá na tom, že aplikace mimosmluvní odměny advokátního tarifu v předmětné věci dohodnuta nebyla, a to ani implicitně, především pak z důvodů zjištěných v řízení před soudem I. stupně. Žalobce poukázal i na závěr vyslovený Městským soudem v Praze v jiné věci mezi účastníky tj. v rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy soud výslovně konstatoval, že o ceně ve věci spolu právní předchůdce žalobkyně a MUDr. [anonymizováno] evidentně jednali, a že vyúčtování bylo pro jmenovanou překvapením právě kvůli nedodržení dohody ze strany žalobce. Žalovaná navíc nikdy a ani v současnosti neaplikovala a neaplikuje advokátní tarif, respektive vždy byla sjednána smluvní odměna, a to buď hodinová či paušální. To potvrdily i slyšené svědkyně. Žalovaná rovněž poukázala na skutečnost, že zde bylo opatření děkana [anonymizováno] o nutnosti vyhlášení výběrového řízení v případech, kdy by byl aplikován advokátní tarif, dále poukázal na etický kodex české advokátní komory a rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], které výslovně konstatuje, že součástí povinnosti odborné péče advokáta je poskytování potřebných informací, informovaný souhlas klienta, předestření možných variant postupu jejich výhod a rizik, což se v dané věci rovněž nestalo, nemluvě o tom, že dané věci byl pro její zjevnou nekomplikovanost z prostor pro poskytnutí slevy ve smyslu § 12 odst. 2 advokátního tarifu. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl jako věcně správný potvrzen.

9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění a takto zjištěný skutkový stav posoudil správně i po stránce právní. Jeho závěry korespondují se závazným právním názorem vysloveným zdejším soudem ve výše uvedeném zrušujícím usnesení, kdy na základě doplněného dokazování soud I. stupně všechny provedené důkazy hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř., a proto odvolací námitky žalobkyně nemohou přivodit ani změnu ani zrušení napadeného rozsudku.

11. Žalobkyně ve svém odvolání zpochybňuje skutkové závěry soudu I. stupně, na jejichž podkladě soud I. stupně dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dohoda o právním zastoupení žalované právním předchůdcem žalobkyně za smluvní odměnu ve výši [částka] za 1 úkon právní pomoci, včetně [anonymizováno]. Žalobkyně ve svém odvolání poukazuje na dílčí rozpory ve výpovědi jednotlivých svědků a snaží se odkazem na tyto jednotlivé rozpory zpochybnit celý skutkový stav, tak jak jej učinil na základě provedeného dokazování soud I. stupně.

12. Soud I. stupně však hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlédnul ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. [obec] volného hodnocení důkazů vyjadřuje, že závěr, který si soud učiní o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených skutečností vzhledem k poznatkům získaným z provedených důkazů, je věcí vnitřního soudcova přesvědčení a jeho logického myšlenkového postupu. Podstatou zjištění skutkového stavu věci je úsudek soudce o tom, které z rozhodných a sporných skutečností jsou pravdivé, tj. které z nich bude soudce považovat za prokázané poznatky získanými provedením jednotlivých důkazů. Základem soudcova hodnotícího postupu je kromě lidských a odborných zkušeností také pravidlo logického myšlení a na základě takovéhoto postupu musí být výsledky dokazování dostatečně zdůvodněny. Věrohodnost určitého poznatku získaného provedením konkrétního důkazu a tedy i jeho význam z hlediska důkazu pravdivosti či nepravdivosti skutkových tvrzení, musí soud hodnotit jednak izolovaně a jednak ve srovnání s poznatky získanými provedením všech zbývajících důkazů.

13. Pokud tedy v daném případě žalobkyně poukazuje na skutečnost, že listinu ze dne [datum] soud I. stupně nepovažoval za věrohodnou a přesto žalobě vyhověl, pak přehlíží, že jen na základě takto hodnoceného jednoho důkazu soud I. stupně skutkový stav neuzavřel, nýbrž jej uzavřel na základě všech provedených důkazů, které jednoznačně vyhodnotil ve prospěch tvrzené verze žalované strany, tj. že došlo k ujednání o smluvní odměně mezi účastníky ve výši [částka] za 1 úkon, včetně [anonymizováno]. Tento skutkový závěr ostatně podporuje i žalovanou stranou uvedená argumentace ve vyjádření k odvolání s odkazem na dílčí závěr zdejšího soudu vysloveného ve věci sp. zn. [spisová značka], kdy bylo shodně konstatováno, že vyúčtování ve výši mimosmluvní odměny bylo pro svědkyni [příjmení] [jméno] překvapující.

14. Odvolací soud ve smyslu ustanovení § 213 odst. 1 o. s. ř. není sice vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud I. stupně tj. je rovněž soudem skutkové instance, tedy soudem apelačním, avšak smysl dokazování v odvolacím řízení je dán charakterem přezkumného řízení. Odvolacímu soudu jeho právo provádět dokazování slouží k tomu, aby mohl prověřit správnost skutkových zjištění a skutkového závěru soudu I. stupně, má-li o něm z provedených důkazů pochybnosti. Je-li však skutkový stav zjištěný soudem I. stupně logickým vyústěním provedeného dokazování a odvolací soud nemá výhrady k hodnocení provedených důkazů, pak není třeba jakkoli dokazování v odvolacím řízení doplňovat či opakovat, neboť v daném případě odvolací soud nemá jiný názor než soud I. stupně na věrohodnost jednotlivých provedených důkazů a nemá důvod tak zpochybňovat učiněný skutkový závěr soudem I. stupně. [jméno] skutečnost, že odvolatelka má jiný názor na hodnocení provedených důkazů, není důvodem pro jejich opakování a jejich odlišné hodnocení dle představ odvolatelky. Ve shodě s žalovanou stranou odvolací soud konstatuje, že pokud jde o žalobkyní tvrzené rozpory mezi jednotlivými důkazy, pak tyto drobné rozpory, plynoucí i z časového odstupu svědky popisované události, nemohou přivodit změnu zjištěného skutkového stavu věci jako celku a nemohou tak důvodně zpochybnit zcela jasně a logicky vyhodnocený skutkový závěr soudem I. stupně.

15. Dospěl-li tedy soud I. stupně k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a s žalovanou stranou byla uzavřena ústní dohoda o právním zastoupení původním žalobcem za smluvní odměnu ve výši [částka] za 1 úkon právní pomoci včetně [anonymizováno], pak nelze, než se ztotožnit i s právním závěrem soudu I. stupně, tedy že žalobkyně nemá právo na přiznání žalované částky z titulu odměny mimosmluvní, která by mohla být přiznána jen v případě, pokud by nebyla uvedená dohoda mezi účastníky uzavřena.

16. Ze všech výše uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. včetně výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil.

17. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení a bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná měla i v odvolacím řízení ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem dle [ustanovení pr. předpisu] za 2 úkony právní pomoci po [částka] (sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) tomu náležející 2 režijní paušály po [částka] + 21 % [anonymizováno], celkem tedy částka uvedená ve výroku II tohoto rozsudku.