o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem pod bodem I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem pod bodem II uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně.

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, na základě které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalovaný dne [datum] objednal u žalobkyně zjištění příčin zatečení skrze střechu do bytových jednotek domu [ulice a číslo] v [obec a číslo]. Objednávka číslo [rok] [číslo] vymezená jako„ lokalizace netěsností na [anonymizováno] střech se zaměřením na místa s mechem dle cenové nabídky ze dne [datum] s tím, že jde o kontrolu nad bytem 95 a 96 byla podepsána dne [datum] a termín plnění byl stanoven na [datum] [ulice] dokumentace z provedené lokalizace netěsností střechy byla žalovanému zaslána dne [datum] a její obsah může sloužit jako podklad pro nacenění opravy střechy jakoukoli izolační společností. K žádosti žalovaného byla předmětná objednávka rozdělena na dvě faktury a dodatečně k tomu pak byla vytvořena ještě jedna z objednávek. Žádné vady provedeného díla nebyly žalobkyni žalovanou stranou vytknuty. [příjmení] nabídka opravy střechy ani oprava střechy nebyly součástí objednávky. Žalovaný však faktury neuhradil, a to ani po opakovaných upomínkách.

3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobu neuznává. Žalovaný si objednal určení netěsností a míst průsaků vody a zjištění příčin dešťové vody po srážkách. Provedená diagnostika však toto dle žalovaného nesplnila, neboť nebyly prokázány skutečnosti podstatné pro likvidaci pojistné události a pro výplatu pojistného plnění. Žalovaný si objednal rovněž lokalizace netěsností na jedné polovině střechy domu se zaměřením na místa střechy, která měla vést k navazující opravy střechy rovněž provedené žalobkyní. Účel tohoto nebyl naplněn, neboť po provedení diagnostiky nebyla žalovanému předložena cenová nabídka opravy střechy a navazující oprava nebyla provedena. Diagnostice chybí požadované výsledky šetření ohledně mechu na střeše. Výsledek díla je tak pro žalovaného nepoužitelný. Žalobkyně rovněž bez souhlasu žalovaného navýšila cenu za opravu střechy z dohodnutých [částka] za m2 na [částka] za m2.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování učinil skutková zjištění, která jsou popsána v bodech 3 až 17 odůvodnění napadeného rozsudku. Po skutkové stránce pak soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný si prostřednictvím správcovské [právnická osoba], spol. s r. o. dne [datum] objednal u žalobkyně provedení lokalizace netěsností na jedné polovině střech bytového domu [ulice a číslo] v [obec a číslo] se zaměřením na místa s mechem dle cenové nabídky ze dne [datum] s tím, že primárně jde o kontrolu nad bytem [adresa]. Lokalizace netěsností byla provedena dle sjednané dohody dne [datum] a žalovanému, respektive správcovské společnosti, byl dne [datum] dodán dokument – dokumentace zakázky číslo [příjmení] [číslo], tj. výsledek objednané lokalizace se zjištěnými a vyznačenými vadami [anonymizováno] střechy a doporučeními na její rekonstrukci. Na základě požadavku žalovaného a správcovské společnosti byla objednávka dodatečně dne [datum] rozdělena na 2 objednávky č. [rok] [číslo] na lokalizování netěsností nad byty [číslo] bytového domu za [částka] bez DPH a na číslo [rok] [číslo] na lokalizování netěsností nad [anonymizováno] střech bytového domu se zaměřením na místa s mechem za [částka] bez DPH. Objednávky byly zkontrolovány a podepsány správcovskou společností. K nově vystaveným objednávkám byly žalobkyní dne [datum] vystaveny faktury pro žalovaného splatné dne [datum]. Dne [datum] žádal pan [příjmení] pana [příjmení] o sdělení, jakým konkrétním přístrojem bylo měření prováděno, zda se při měření objevilo něco nového, skrytého, co ještě žalovaný nevěděl a rovněž, co znamená kapilární netěsnost. Informace o přístroji byly poskytnuty. Žalovaný, respektive pan [příjmení], následně stále nebyl spokojen s výsledky provedené lokalizace netěsností a odmítal, že by měly být faktury proplaceny, dokud nebude žalobkyní naceněna oprava střechy bytového domu. Argumentoval, že výsledky provedené lokalizace netěsností jsou pro žalovanou nepoužitelné. Jelikož faktury nebyly proplaceny, byla zaslána předžalobní výzva.

5. Soud prvního stupně po právní stránce věc posoudil tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. občanského zákoníku, v níž se žalobkyně zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovaného dílo – lokalizování netěsností nad byty [číslo] bytového domu [ulice a číslo], [obec a číslo] a lokalizování netěsností na [anonymizováno] střech bytového domu se zaměřením na místa s mechem a žalovaný se zavázal dílo převzít a zaplatit cenu díla. Předmět díla a cena díla byly sjednány a odsouhlaseny dne [datum] mezi zaměstnancem žalobkyně panem [příjmení] a panem [příjmení], členem výboru žalovaného a panem [příjmení], předsedou výboru žalovaného. Dále byly shodně potvrzeny dne [datum] mezi žalobkyní a paní [příjmení] – zaměstnankyní správcovské firmy. Z faktického jednání žalovaného a správcovské firmy je zřejmé, že správcovská firma byla oprávněna žalovaného zastupovat. Dílo bylo žalobkyní provedeno dne [datum] diagnostikou střechy bytového domu a předáno žalovanému dne [datum] zasláním dokumentu o výsledcích diagnostiky. Následné změny se týkaly pouze fakturace provedeného díla s tím, že podstatné náležitosti smlouvy, tj. cena i předmět díla, zůstaly beze změny. Námitka žalovaného, že dílo nebylo dokončeno, neboť žalovanému nebyla předána cenová nabídka na opravu střechy, je zcela lichá. [příjmení] nabídka jednak nebyla součástí mezi účastníky sjednaného předmětu díla a jednak ze své podstaty ani nemůže být předmětem smlouvy o dílo. [příjmení] nabídka je ofertou – návrhem na uzavření smlouvy ve smyslu § 1731 občanského zákoníku, tedy na sjednávání závazkového vztahu a je tedy ze své podstaty bezúplatným jednostranným jednáním. Chtěl-li žalovaný podmiňovat objednávku diagnostiky u žalobkyně také následnou opravou střechy bytového domu, měl tuto výslovně uvést při objednávce diagnostiky u žalobkyně. K motivu – pohnutce žalovaného, proč si s žalobkyní sjednal smlouvu o dílo, však v předmětné věci nelze přihlížet, neboť nebyl ve sjednané smlouvě o dílo jasně projeven ve smyslu § 551 občanského zákoníku. Dále žalovaný nevytkl žalobkyni žádné vady díla ve smyslu § 2615 a § 2618 občanského zákoníku, a to jednak tím, že žádné s panem [příjmení] následně uvedených výtek se netýkají předmětu díla sjednaného v objednávce – smlouvě o dílo, a jednak s ohledem na časový odstup jejich uplatnění u žalobkyně od data předání díla, by je ani nebylo možné považovat za včasně uplatněné. Námitka žalovaného v tvrzeném způsobení škody na střeše bytového domu tím, že nebyla žalobkyní po provedené diagnostice uvedena do původního stavu, s ohledem na ujednání stran rovněž neobstojí. Účastníci si výslovně sjednali, že stavební připravenost střechy před provedením diagnostiky a následné navrácení střechy do původního stavu zajistí žalovaný. Rovněž tak nelze přisvědčit námitce žalovaného, že při sjednávání smlouvy o dílo překročila správcovská společnost své zmocnění, když bylo prokázáno, že smlouva o dílo byla schválena výborem žalovaného a jednak z jednání členů výboru žalovaného i samotné správcovské společnosti nemohlo být žalobkyni patrno, že by správcovská společnost své zmocnění překročila, když pan [příjmení] žalobkyni sám na jednání se správcovskou společností odkazoval. Dle § 431 občanského zákoníku je tedy žalovaný z jednání správcovské společnosti zavázán bez ohledu na to, zda její zmocnění překročeno bylo či nikoliv. Právo na zaplacení ceny díla vzniká podle § 2610 občanského zákoníku okamžikem provedení díla. Žalovaný však neuhradil sjednanou cenu díla řádně a včas ani žalobkyní poskytnuté lhůtě splatnosti a dostal se tím do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyně má proto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle zásady úspěchu ve věci a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, kdy jejich výši vyčíslil v bodě 24 odůvodnění napadeného rozsudku.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání s tím, že tento rozsudek považuje za nesprávný a nezákonný, neboť soud prvního stupně rozhodl zejména na základě nesprávného právního posouzení věci. Žalobkyně jako zhotovitel totiž dle žalovaného dosud ani nedodala – neprovedla požadované dílo tj. zjištění příčiny zatečení do dvou bytů v domě a provedení opravy střechy domu a tedy žalobkyně se nemůže úspěšně domáhat uhrazení ceny díla. Jestliže žalobkyně dosud neprovedla a nepředala žalovanému dílo, potom ani nelze požadovat uhrazení ceny díla. Nelze ani vytýkat žalovanému, že nevytkl vady díla ve smyslu občanského zákoníku, neboť vady díla se vytýkají až poté, co je dílo dokončeno a předáno. Zde však k tomu dle žalovaného nedošlo. Za předané dílo nelze považovat výstup nazvaný„ dokumentace zakázky č. [příjmení] [číslo]. Jistě dle žalovaného neplatí, že za zhotovené dílo lze označit jakýkoliv dokument, který bude zaslán žalobkyní žalovanému, zcela bez ohledu na to, zda je jeho obsahem to, co mělo být předmětem díla nebo nikoliv. Pokud daný dokument vůbec neobsahoval to, co je předmětem díla, nelze toto dílo označovat za vadné a nejedná se vůbec o provedené dílo. Předmětem díla totiž mělo být zjištění příčin zatečení do dvou bytů v domě, přičemž žádné zjištění příčin zatečení do bytů v domě daný dokument neobsahuje. Dále pak mělo být předmětem díla provedení opravy střechy domu spravovaného žalovaným. Toto dílo, jehož součástí bylo provedení diagnostiky poloviny střechy daného domu, však nebylo provedeno. V daném případě je předmětný dokument pouze fotografickou dokumentací míst viditelných bez dalšího. Žalobkyně navíc neposkytla žalovanému ani vysvětlení ani údaje, které žalovaný požadoval ve výzvách adresovaných žalobkyni, zejména jakým způsobem byla diagnostika střechy provedena. Žalovaný rovněž poukazuje, že nikdy neobdržel od žalobkyně podklady pro odsouhlasení konkrétního navrženého způsobu opravy dané střechy. Z výše uvedených důvodů navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že se žaloba zamítá.

8. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného s tím, že soud prvního stupně správně vyhodnotil předmět díla i cenu díla, kdy tyto byly sjednány a odsouhlaseny dne [datum] mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] a panem [příjmení], a dále shodně byly potvrzeny dne [datum] mezi žalobkyní a paní [příjmení] – zaměstnankyní správcovské firmy. Jednoznačná konkretizace předmětu díla byla provedena objednávkou číslo [rok] [číslo] a objednávkou číslo [rok] [číslo], jež obsahují vymezení předmětu díla, a není v nich jediná zmínka o tom, že by žalobkyně byla povinna zaslat žalovanému cenovou nabídku a v návaznosti na ní pak provést celkovou opravu střechy. Objednávky byly podepsány a odsouhlaseny paní [příjmení], jež zastupovala správcovskou firmu. Dokonce i sám pan [příjmení] v rámci svého výslechu před soudem prvního stupně potvrdil, že objednávky byly podepsány na základě jeho výslovného pokynu a rozdělení objednávky do dvou písemných objednávek až poté, co byla diagnostika provedena. Člen statutárního orgánu žalovaného tak sám před soudem prvního stupně potvrdil, že od samého počátku o objednávkách věděl a odpovídaly jeho zadání. Není tedy pochyb o tom, že žalovaný objednal u žalobkyně provedení lokalizace netěsností na [anonymizováno] střech bytového domu se zaměřením na místa s mechem dle cenové nabídky ze dne [datum] s tím, že primárně jde o kontrolu nad bytem [číslo] za cenu [částka] bez DPH. Diagnostika pak byla provedena a žalovanému byl dodán výstup z diagnostiky označen jako„ dokumentace zakázky číslo [příjmení] [číslo]“. Pokud žalovaný tvrdí, že diagnostika neodpovídá zadání, tedy že mělo dojít k přesnému určení zátoku a diagnostikou nebylo zjištěno žádné místo, kterým by do střechy zatékalo, pak žalobkyně k tomu zdůraznila, že dokumentace obsahuje označení defektů, které jsou zakreslené na plánku střechy, jsou popsány na straně 2 v oddíle„ zjištění“ a rovněž jsou doložené velmi podrobnou fotodokumentací. Zjištěné defekty nejsou místa, jimiž v současné době do bytu zatéká, jedná se o místa, kterými zatéká do skladby střech a v budoucnu může se jednat o budoucí příčinu zatékání do bytu. Pokud navíc žalovaný tvrdí, že dokumentace obsahuje vady, tyto vady nebyly řádně uplatněny u žalobkyně, pak soud prvního stupně správně zhodnotil, že žalovaný nevytkl žalobkyni žádné vady díla ve smyslu § 2615 a § 2618 občanského zákoníku, a to jednak tím, že žádné s panem [příjmení] následně uvedených výtek se netýkají předmětu díla sjednaného v objednávce – smlouvy o dílo a jednak s ohledem na časový odstup jejich uplatnění u žalobkyně od data předání díla by je ani nebylo možné považovat za včasně uplatněné.

9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející podle § 212 § 212a o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

10. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění a takto zjištěný skutkový stav posoudil zcela správně i po stránce právní. Jeho závěrům nemá, co by odvolací soud vytknul a jak na skutkové tak i právní závěry soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje. Odvolací námitky žalovaného tak nemohou přivodit ani změnu ani zrušení napadeného rozsudku.

11. Jak výše uvedeno, soud prvního stupně na podkladě dostatečného dokazování správně a úplně zjistil skutkový stav věci. Hodnocení důkazů provedené soudem prvního stupně zcela koresponduje s ustanovením § 132 o. s. ř.. Z provedeného dokazování soud prvního stupně jednoznačně, přesně a logicky určil, co bylo předmětem díla mezi účastníky, tj. že asi žalovaný coby objednatel objednal u žalobkyně coby zhotovitelky k provedení lokalizace netěsností nad [anonymizováno] střech se zaměřením na místa s mechem dle cenové nabídky ze dne [datum], kdy cenová nabídka jednoznačně obsahuje specifikaci díla, tj. přípravné práce – zajištění vstupu, přívod NN a přesun nářadí a vybavení, včetně kompletace, a to za cenu [částka], dále elektropulsní zkoušku za cenu [částka] a cenu dopravy ve výši [částka], celkem [částka] bez DPH. Pokud tedy žalovaný shodně jako v řízení před soudem prvního stupně v odvolání opakuje, že předmětem díla mělo být zpracování cenové nabídky na opravu střechy, případně i provedení samotné opravy střechy, pak tato jeho námitka nemůže obstát, neboť jak z cenové nabídky, tak i z předmětné objednávky jednoznačně plyne, že tyto práce nejsou a nebyly předmětem smluvního vztahu mezi účastníky. Žalobce pak na základě takto uzavřené smlouvy o dílo dílo provedl, a jeho výstupem je dokumentace číslo [příjmení] [číslo], která obsahuje mimo jiné i zjištění pomocí elektropulsní zkoušky a vizuální kontroly v této dokumentaci popsaných defektů, které jsou následně zaznamenány i v přiložené fotodokumentaci. Mezi účastníky nebylo sporu, že tato dokumentace, tj. takto odevzdané dílo, bylo žalovanému odevzdáno. Pokud žalovaný v odvolání uvádí, že tato dokumentace nemůže být předáním díla, neboť dílo bylo dohodnuto jiným způsobem, pak, jak výše uvedeno, předmětem díla bylo to, co si účastníci určitě a jednoznačně (na základě cenové nabídky a posléze odeslané a přijaté objednávky) dohodnuli, což odevzdaný„ dokument zakázky č. [příjmení] [číslo]“ nepochybně obsahuje. Dílo tak ze strany žalobkyně, coby zhotovitelky bylo žalovanému coby objednateli předáno. Pokud žalovaný následně nesouhlasil s takto předaným dílem, měl možnost toto dílo reklamovat, což však řádně a včas neučinil, když jak soud prvního stupně správně uzavřel, jeho připomínky k odevzdané dokumentaci byly toliko obecného charakteru, se kterými se následně žalobkyně vypořádala a nemůže jít tedy o řádné vytknutí vad dle o. z. Pokud žalovaná v průběhu řízení další vady tvrdila (byť rovněž neurčitě a obecně), pak jde nepochybně o pozdní uplatnění vad, ke kterým soudy přihlédnout nemohou, neboť vady mají být vytknuty bezprostředně poté, co je dílo odevzdáno a co mohly být objednatelem zjištěny, což vyplývá z ustanovení § 2618 občanského zákoníku, kdy soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámí-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl.

12. Lze, tedy ve shodě se soudem prvního stupně jednoznačně uzavřít, že to, co si žalovaný jako objednatel u žalobkyně coby zhotovitelky objednal jako předmět díla, zhotovitel – žalobkyně žalovanému odevzdala, avšak žalovaný coby objednatel za toto dílo řádně a včas nezaplatil jasně a určitě dohodnutou cenu, a proto je nutno žalobě vyhovět. Ze všech výše uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé jako věcně správný potvrdil.

13. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, pak soud prvního stupně postupoval správně, pokud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, avšak dle názoru odvolacího soudu nesprávně stanovil jejich výši. Žalobkyně má bezesporu právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], avšak má právo toliko na 6 úkonů právní služby po [částka], tj. za převzetí a přípravu věci, dále návrh ve věci samé – podání žaloby a účast u soudních jednání dne [datum], dne [datum] (od 9:00 hodin do 11:45 hodin-2 úkony) a za účast dne [datum] dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Dále má pak právo na odměnu za 1 úkon právní služby po [částka] za jednoduchou předžalobní výzvu a paušální náhradu hotových výdajů, tj. 7 × [částka] dle § 13 odst. 1 a § 4 advokátního tarifu. Rovněž pak má a žalobkyně právo na náhradu cestovného, tak jak je uvedeno v bodě 24 odůvodnění napadeného rozsudku. Nelze však jako účelně vynaložené náklady přiznat úkony spočívající v písemných vyjádřeních žalobkyně v průběhu řízení před soudem prvního stupně, tj. za vyjádření ze dne [datum], [datum] a [datum], neboť sice je právem účastníka podat prostřednictvím svého právního zástupce písemné vyjádření v průběhu řízení, avšak tato vyjádření nepovažuje odvolací soud za účelně vynaložené náklady směřující k úspěšnému uplatnění práva, neboť soudní řízení je v zásadě ovládáno zásadou ústní a nepochybně žalobkyně měla možnost tato svá vyjádření učinit v průběhu nařízených jednání a skutečnost, že tak dobrovolně učinila prostřednictvím písemných vyjádření, nemůže jít k tíži druhé strany. Odvolací soud proto ve vztahu k výroku o náhradě nákladů řízení postupoval podle § 219 o. s. ř. a tento výrok jako věcně správný potvrdil s tím, že ve smyslu § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil toliko jejich výši na částku [částka] včetně DPH.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni vznikly v odvolacím řízení náklady za právní zastoupení advokátem, a to za 2 úkony právní služby – sepis vyjádření k odvolání a účast při jednání u odvolacího soudu, kdy 1 úkon ve výši [částka] +2 režijní paušály po [částka] a dále za jízdné [obec] – [obec] – [obec] + náhrada za promeškaný čas celkem [částka] včetně DPH, tj. celkem odvolací soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni [částka].