Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 16 CO 328/2022-1534 ECLI:CZ:MSPH:2022:16.Co.328.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

Mgr. Martin Jachura · Rozhodnutí ze dne 15. 11. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Jachury a soudců Mgr. Jitky Stibralové a Mgr. Zdeňky Burdové ve věci

nezletilé: [osobní údaje nezletilé]

zastoupená opatrovníkem [příjmení] částí [obec a číslo]

sídlem [adresa]

dcery rodičů: [jméno] [příjmení], [datum narození]

bytem [adresa]

zastoupená advokátkou Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení]

sídlem [adresa]

[jméno] [příjmení], [datum narození]

bytem [adresa]

zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL. M.

sídlem [adresa]

o výživném,

k odvolání matky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že matka je povinna platit na výživu nezletilé [jméno] [částka] měsíčně s účinností od [datum], a to do každého 15. dne měsíce předem k rukám otce. Nedoplatek na výživném vzniklý za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] je matka povinna zaplatit k rukám otce do 60 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně svěřil nezletilou [jméno] do výlučné péče otce s účinností od právní moci rozsudku (výrok I.), matce uložil povinnost platit výživné [částka] měsíčně s účinností od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl návrh otce na zvýšení výživného (výrok III.), upravil styk matky s nezletilou [jméno] (výrok IV.) a konstatoval přednost úpravy prázdninového styku (výrok V.), konstatoval změnu předchozí úpravy poměrů (výrok VI.) a žádnému z účastníků nepřiznal náklady řízení (výrok VII.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o poměrech nezletilé [jméno], a to na základě návrhu otce, který se kvůli změně stanoviska nezletilé [jméno] domáhal změny střídané péče na výlučnou péči otce a spolu s tím navrhl i úpravu styku matky s dcerou a určení výživného placeného matkou ve výši [částka] měsíčně. Soud prvního stupně po dokazování provedeném zejména pohovorem s nezletilou a zprávami zaměstnavatelů obou rodičů o jejich výdělcích v prvním pololetí [rok] v průměrné výši [částka] čistého (otec) a [částka] čistého (matka) svěřil [jméno] do výlučné péče otce, upravil styk matky s dcerou vycházeje ze shodných stanovisek účastníků a za výživné odpovídající odůvodněným potřebám nezletilé a možnostem a schopnostem matky označil částku [částka] měsíčně.

3. Proti výroku II. o výživném podala matka včasné odvolání. Namítla, že výživné [částka] měsíčně není v jejích možnostech. Příjmové poměry obou rodičů sice označila za srovnatelné (cca [částka] měsíčně), poukázala však na to, že otec žije ve společné domácnosti s družkou [jméno] [příjmení], se kterou se může podělit zejména o výdaje na bydlení, zatímco matka je samoživitelka a veškeré náklady nese sama. Specifikovala své výdaje, zejména výdaje za bydlení ve výši [částka] (včetně telefonu, kabelové televize, internetu, pojištění domácnosti, svozu odpadu a SIPO), další standardní výdaje (pojištění, penzijní spoření, benzín, jízdné [obec] [obec], živobytí, drogistické zboží apod.) a specifické výdaje (výdaje na léky [částka] měsíčně a splátku dluhu na výživném dcery [jméno] ve výši [částka] měsíčně k rukám otce). Uvedla, že má vyživovací povinnost ještě ke starší dceři [jméno] ([datum narození]), která u ní bydlí a je právě v maturitním ročníku, který je spojen se zvýšenými výdaji spojenými s přípravou k maturitě a na maturitní ples (výdaj za šaty). Navrhla výživné [částka] měsíčně od [datum], od kdy je nezletilá [jméno] fakticky v péči otce. U jednání připustila i výživné [částka] měsíčně. Odmítla argumentaci otce o možnosti přivýdělku s odkazem na svůj [anonymizována dvě slova].

4. Otec v rámci vyjádření k odvolání navrhl navýšení výživného v odvolacím řízení na částku [částka] a u jednání pak ještě na [částka] měsíčně. I on označil příjmové poměry rodičů za srovnatelné (okolo [částka] měsíčně), uvedl, že oba rodiče mají možnost přivýdělku, což on činí, matka nikoli. Svůj měsíční rozpočet označil za napjatý s tím, že výdaje za bydlení činí [částka]. Potvrdil, že žije ve společné domácnosti s partnerkou [jméno] [příjmení], což je osoba samostatně výdělečně činná s příjmem cca [částka] měsíčně, odmítl však, že by šlo o skutečnost, která by měla ovlivnit výši výživného. Poukázal na specifika výchovy nezletilé [jméno], která má psychické potíže vyvolané obtížnou rodinnou situací, má poruchu učení, která je důvodem individuálního vzdělávacího plánu od šestého ročníku, a intenzivně se věnuje pozemnímu hokeji. S osobní péčí o dceru otci pomáhá [jméno] [příjmení], styk matky s [jméno] neprobíhá, neboť matka není ochotna doprovázet dceru na sportovní tréninky a víkendové zápasy, dcera je tak v podstatě stále u otce, který hradí veškeré její výdaje. Otec má vyživovací povinnost [částka] měsíčně ke starší dceři [jméno], která bydlí u matky, a zároveň splácí dluh na výživném ve splátkách [částka] měsíčně. Po porovnání potřeb obou dcer uvedl, že ve výdajích za stravování a oblékání a obouvání jsou potřeby obou dcer bez ohledu na věk srovnatelné; [jméno] má navíc specifické výdaje spojené se sportovní činností, [anonymizována tři slova] a potřebou doučování. [jméno] má navíc možnost brigádního přivýdělku, kterou využívá. Byť je tedy [jméno] mladší, její potřeby jsou vyšší než potřeby [jméno].

5. Opatrovník setrval na svém stanovisku s minimálním výživným [částka] měsíčně.

6. Městský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal k odvolání matky napadený výrok II. rozsudku o běžném výživném dle § 1 odst. 3 z. ř. s., § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro změnu napadeného výroku.

7. Napadený výrok o výživném je výrok závislý na výroku o péči a styku, neboť péče a rozsah styku ovlivňují výši výživného; opačně to neplatí. Výroky o výlučné péči otce a o styku matky s nezletilou [jméno] nabyly samostatně právní moci marným uplynutím odvolací lhůty dne [datum]. V odvolacím řízení se oba rodiče shodli v tom, že styk matky s [jméno] dle rozhodnutí soudu neprobíhá. Po zahájení školního roku se totiž ukázalo, že tréninky [jméno] v pozemním hokeji, kterému se dlouhodobě věnuje, budou četnější, než se v době plánování styku předpokládalo, a zasahují tak do doby styku matky s [jméno], na což matka zareagovala tak, že není schopna zajistit účast [jméno] na nich. Rodiče se neshodli v tom, jak tuto situaci řešit. Matka uvedla, že pozemní hokej se stal časově i finančně náročným a dosahuje již téměř závodní úrovně, ovšem původně byl zamýšlen jen jako kroužek. Otec vyjádřil této sportovní aktivitě [jméno] bez pochybností podporu s tím, že kompenzuje její obtíže, které má ve škole i v rodině, a pokud matka nechce zajišťovat účast dcery na trénincích a nedělních zápasech, nechť se s dcerou vídá alespoň krátce v týdnu po škole. Pro účely rozhodnutí o výživném nelze než uzavřít, že i když je výrok o styku pravomocný, fakticky je obsolentní, styk matky s dcerou je minimální, otec hradí veškeré výdaje [jméno], k čemuž odvolací soud při přezkumu napadeného výroku o výživném přihlédl.

8. Soud prvního stupně zjistil příjmy obou rodičů v době 1/ [rok] až 5/ [rok] v průměrné výši [částka] čistého (otec) a [částka] čistého (matka). Odvolací soud doplnil dokazování ohledně příjmů rodičů v dalším období a z potvrzení zaměstnavatelů rodičů zjistil, že v době 6/ [rok] až 10/ [rok] byl čistý průměrný měsíční příjem otce [částka] ([částka], [částka], [částka], [částka], [částka]) a v době 6/ [rok] až 9/ [rok] byl čistý průměrný měsíční příjem matky [částka] ([částka], [částka], [částka], [částka]). Zjištění potvrzuje shodné tvrzení rodičů, že jejich příjmy jsou srovnatelné.

9. Mnohé skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. S každým z rodičů bydlí jedna z dcer. S matkou bydlí osmnáctiletá dcera [jméno] ([datum narození]), která je od [datum] v maturitním ročníku na gymnáziu. S otcem bydlí jedenáctiletá dcera [jméno], která je od [datum] v šesté třídě základní školy a která má individuální vzdělávací plán z důvodu poruchy učení. Oba rodiče bydlí v bytě ve výlučném vlastnictví. Otec žije ve společné domácnosti s družkou [jméno] [příjmení], která je osobou samostatně výdělečně činnou, má vyživovací povinnost k nezletilému synovi [jméno] a její daňový základ zjištěný odvolacím soudem z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok [rok] byl [částka].

10. Otec platí výživné k rukám teď již zletilé [jméno] ve výši [částka] na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. [příjmení] rozsudkem byla tehdy ještě nezletilá [jméno] svěřena do péče matky a otci byl vyčíslen dluh na výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a byl rozložen do splátek [částka] měsíčně. Matka dosud platí výživné na nezletilou [jméno] k rukám otce ve výši [částka] měsíčně a splácí otci dluh na výživném pro [jméno] ve výši [částka] vyčíslený za dobu [datum][datum] po [částka] měsíčně, oboje na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

11. Odvolací soud se ztotožnil se stanoviskem kolizního opatrovníka a za výživné odpovídající zákonným kritériím uvedeným v ustanovení § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zjištěnému skutkovému stavu považuje částku [částka] měsíčně s účinností od [datum]. Výživné v této výši odpovídá možnostem matky s příjmem cca [částka] měsíčně i odůvodněným potřebám jedenáctileté [jméno]. Matčiny výdaje lze druhově i výší označit za standardní, dokonce výdaje za bydlení ve výši [částka] lze označit za nižší než standardní. Výdaj za léky [částka] měsíčně nebyl podrobně specifikován, přičemž pokud matka zmiňovala náklady po [anonymizována dvě slova] (výživa a injekce), ani tak nebyla účelnost, pravidelnost a výše těchto výdaje podrobněji vysvětlena a navíc by se stejně jednalo o výdaje dočasné povahy po dobu rekonvalescence, které nemohou nějak zásadně ovlivnit výši výživného. Pokud matka mezi své výdaje zahrnula i splátku dluhu na výživném [částka] měsíčně vůči otci, pak pro nepřihlédnutí k tomuto výdaji postačuje už jen to, že stejnou splátku splácí na základě jiného rozhodnutí i otec matce. Pokud jde o vyživovací povinnost matky vůči osmnáctileté [jméno], s ohledem na věk [jméno] je zřejmé, že matka tuto vyživovací povinnost neplní osobní péčí. [příjmení] [jméno] matka blíže nespecifikovala, pouze zdůrazňovala, že [jméno] je v maturitním ročníku. Odvolací soud sice připouští, že jde o ročník, který je považován za výjimečný či přelomový, ovšem svým významem, nikoli životními náklady. Jednorázový výdaj spojený s přípravou na maturitní ples (pořízení dívčích šatů) nestačí pro závěr, že výdaje [jméno] jsou specificky zvýšené. Obdobně se nějaký výjimečný jednorázový výdaj objevuje v podstatě v každém školním roce (např. lyžařský výcvik, taneční, školní zahraniční zájezd apod.). [příjmení] [jméno] hodnotí tedy odvolací soud jako zcela standardní.

12. Výdaje nezletilé [jméno] jsou specificky zvýšené o náklady spojené s pozemním hokejem (výbava, doprava, poplatky). Otec hradí veškeré tyto náklady a zároveň plní vyživovací povinnost i poskytováním osobní péče, která je náročnější kvůli poruchám učení a psychickým potížím Veroniky. Odvolací soud, poté co provedl porovnání poměrů matky a otce a též [jméno] a [jméno] dospěl k závěru, že v daném konkrétním případě je finanční náročnost péče o jedenáctiletou [jméno] v podstatě srovnatelná s finanční náročností o sedm let starší [jméno]. Jinak vyjádřeno, pouhý věkový rozdíl obou dívek a s tím související i odlišný stupeň vzdělávání (základní x středoškolské) se v daném případě neprojeví automaticky významně odlišnou výší výživného pro zletilou [jméno] a nezletilou [jméno]. Pokud matka argumentovala tím, že dítě sdílí životní úroveň rodičů a její finanční situace jí neumožňuje financovat sportovní aktivitu [jméno] provozovanou na téměř závodní úrovni, odvolací soud uvádí, že pozemní hokej je třeba v současné době považovat za důležitou součást života [jméno], neboť zjevně funguje jako přirozené vyvažování obtíží ve škole a zejména dlouhodobého rodinného dis komfortu, za který jsou rodiče plně odpovědní. Odvolací soud uzavírá, že pozemní hokej je tak v současné době zcela zjevně odůvodněnou potřebou nezl. [jméno] a částka [částka] je v možnostech matky. Odvolací soud připomíná, že v řízení o výživném [jméno] vedeném od října [rok] do května [rok] k návrhu matky a zakončeném rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] matka (se znalostí příjmu otce) navrhovala výživné [částka]; soud ho nakonec určil částkou [částka].

13. Rozhodnutí odvolacího soudu neovlivnila argumentace matky, že otci s jeho náklady pomáhá jeho partnerka [jméno] [příjmení], ani argumentace otce, že dcera [jméno] žijící s matkou má možnost brigádního přivýdělku, kterou také využívá. Finanční poměry [jméno] [příjmení] zjištěné odvolacím soudem z jejího daňového přiznání za rok [rok] ani finanční poměry [jméno] případně příležitostně vylepšené příjmem z brigády nedosahují takové výše, aby dokázaly ovlivnit závěr odvolacího soudu o výživném nezletilé [jméno].

14. Odvolací soud stanovil výživné s účinností od faktické změny péče, tj. od [datum], na čemž se ostatně oba rodiče shodli.

15. S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud dle § 1 odst. 3 z. ř. s., § 220 o. s. ř. a napadený výrok II. o běžném výživném změnil tak, že výživné stanovené soudem prvního stupně ve výši [částka] zvýšil na [částka] a to s účinností od [datum]. V této souvislosti odvolací soud dodává, že řízení o výživném pro nezletilé dítě je typem řízení, pro který neplatí zásada zákazu reformatio in peius (změny k horšímu), což v praxi znamená, že k odvolání jednoho z rodičů lze změnit napadené rozhodnutí tak, že se postavení odvolatele ještě zhorší. O tom byla ostatně matka poučena v úvodu odvolacího jednání; přesto na svém odvolání (jediném, které bylo proti rozsudku soudu prvního stupně podáno) setrvala.

16. Stanovení výživného [částka] s účinností od [datum] a nesporné zjištění, že matka platí výživné [částka] měsíčně, znamená vznik nedoplatku na výživném, který za dobu od [datum] do [datum] činí [částka] (tj. 3 x [částka]). Odvolací soud nerozložil plnění do splátek, neboť přihlédl k vyjádření zástupkyně matky ze dne [datum] (č. l. 1463), ve kterém uvedla, že matka bude platit do doby rozhodnutí odvolacího soudu výživné ve výši [částka] a případný dluh na výživném pak doplatí jednorázově. Odvolací soud přece jen přihlédl ke zjištěným poměrům matky a prodloužil lhůtu k plnění na 60 dnů, díky čemuž splatnost dluhu nenastane na konci kalendářního roku, který bývá obvykle finančně náročnější, ale až v lednu nového roku.

17. Výrok II. o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 23 z. ř. s., neboť odvolací soud neshledal existenci zvláštních okolností pro uložení povinnosti hradit náklady řízení některému z rodičů.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.