pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal vyplacení polovičního podílu ze stavebního spoření [číslo] vedeného na jméno a r. č. zůstavitele, když usnesením Okresního soudu v Teplicích, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], byl určen dědicem jedné poloviny dědictví po zůstaviteli Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], zemřelým dne [datum].

3. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, neboť zástupce žalobce dosud žalované neprokázal své oprávnění jednat za žalobce požadovaným způsobem, který žalovaná považuje za legitimní. Zdůraznila, že v případě, že se statutární orgán oprávněný jednat za žalobce dostaví osobně do obchodního místa žalované a požádá o výplatu předmětných prostředků, nebo v případě, že bude žalované předložena odpovídající plná moc k zastupování v této věci udělaná žalobcem, na které bude podpis osoby oprávněné jednat za žalobce úředně ověřen, je žalovaná připravena odpovídající částku žalobci bez zbytečného odkladu vyplatit.

4. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že žalobce byl určen dědicem jedné poloviny dědictví po zůstaviteli Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Advokát JUDr. [jméno] [příjmení] na základě shora uvedeného usnesení zaslal jménem žalobce žalované žádost o vyplacení polovičního podílu ze stavebního spoření [číslo] jehož výše ke dni úmrtí zůstavitele činila [částka] (tj. poloviční podíl pro žalobce činil [částka]). Žalovaná přípisem ze dne [datum] sdělila žalobci, resp. JUDr. [příjmení], že žádost ze dne [datum] nemůže přijmout z důvodu neověřeného podpisu s tím, že podmínkou pro vyplacení pohledávky z dědictví je žádost s úředně ověřeným podpisem dědice nebo zastupující osoby. Dne [datum] právní zástupce žalobce (JUDr. [příjmení]) zaslal žalované novou žádost o výplatu dědického podílu se svým úředně ověřeným podpisem, dále ověřenou kopii (vidimace) plné moci udělené [jméno] [příjmení], předsedkyní správní rady žalobce (bez jejího úředně ověřeného podpisu) a ověřený výpis žalobce z příslušného rejstříku. Žalovaná následně žalobci sdělila, že zaslanou úředně ověřenou kopii plné moci od statutárního orgánu žalobce ze dne [datum] nemůže akceptovat bez úředně ověřeného podpisu [příjmení] [příjmení], předsedkyně správní rady žalobce, a požádala o zaslání originálu nebo úředně ověřené plné moci se všemi náležitostmi. Žalovaná byla vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná opětovně sdělila žalobci, že nebyla splněna podmínka k vypořádání pohledávky z dědictví, neboť nebyl doložen úředně ověřený podpis zmocnitele a opětovně požádala o zaslání plné moci s úředně ověřeným podpisem [příjmení] [příjmení], předsedkyně správní rady žalobce. Ze Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření (dále jen„ [anonymizováno]“) článek 27, odstavec 1 žalované plyne, že v zájmu zabezpečení řádného poskytování služeb může žalovaná ověřit totožnost účastníka nebo oprávněné osoby, jednající jménem či za účastníka, případně odmítnout či pozdržet plnění jakéhokoli příkazu či žádosti do doby, než bude žalovaná považovat za nepochybné, že daná osoba je skutečně oprávněna v dané věci jednat. Žalovaná je oprávněna odmítnout či pozdržet plnění jakéhokoli příkazu či žádosti v případě, že jí nebudou předloženy všechny dokumenty podle smlouvy a těchto [anonymizováno].

5. Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně posoudil dle § 12 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí].

6. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná nebyla oprávněna vyplatit JUDr. [příjmení] požadované plnění za situace, kdy měla pochybnosti a zároveň nebylo prokázáno, že žalobce skutečně zmocnil JUDr. [příjmení] k jednání s žalovanou ohledně výplaty předmětných peněžních prostředků. Požadavek na předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby jednající za žalobce, byl dle soudu prvního stupně zcela legitimní a v souladu s právem, když za účelem ochrany peněžních prostředků vkladatelů před případným zneužitím toto ověřovala. Žalovaná [anonymizováno] výslovně zakotvila do svých závazných [anonymizováno] ustanovení, dle něhož v zájmu zabezpečení řádného poskytování služeb může žalovaná ověřit totožnost účastníka stavebního spoření nebo oprávněné osoby, jednající jménem či za účastníka, případně odmítnout či pozdržet plnění jakéhokoli příkazu či žádosti do doby, než bude žalovaná považovat za nepochybné, že daná osoba je skutečně oprávněna v dané věci jednat. Žalovaná nepochybila, když odmítla vyplatit požadované plnění do doby, než bude zmocnění prokázáno, proto žalobu soud prvního stupně jako nedůvodnou zamítl.

7. O povinnosti k náhradě nákladů řízení bylo soudem prvního stupně rozhodnuto s odkazem na [ustanovení pr. předpisu]“) a ve věci zcela úspěšné žalované byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů v souhrnné výši [částka] za písemné vyjádření k žalobě, 2 x účast na jednání soudu a 2 x příprava na jednání.

8. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Měl za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení a na základě provedených důkazů dospěl soud prvního stupně k nesprávným skutkovým zjištěním. Namítl, že žalovaná neprokázala jediný fakt, který by vzbuzoval její pochybnosti o řádném zmocnění JUDr. [příjmení]. Žalovaná mohla své pochybnosti rozptýlit dotazem na žalobkyni či zaplatit finanční prostředky na veřejně známý účet žalobkyně. Odkaz na § 441 odst. 2 o. z. byl nepřípadný. Na daný případ se nevztahuje žádný zákonný požadavek na právní jednání ve zvláštní formě. Požadavky žalované žalobce považuje za šikanózní výkon práva a zneužívání banky v postavení silnějšího v soukromoprávním vztahu. Žalovaná nikdy nezpochybnila, že se nejedná o vlastnoruční podpis paní [příjmení] [příjmení], předsedkyně správní rady žalobce. I poté co se u soudního řízení žalovaná přesvědčila o oprávnění [příjmení] [příjmení] žalobce zastupovat, odmítla i tak výplatu realizovat. [anonymizováno] JUDr. [příjmení] je i členem správní rady žalobce. Dále měl za to, že v podání ze dne [datum] žalovaná uznala nárok žalobce a soud prvního stupně pochybil, pokud nevydal rozsudek pro uznání. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že přizná žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení a uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání žalobce ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, že nebyla oprávněna vyplatit JUDr. [příjmení] požadované plnění.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

11. Z obsahu spisu se podává, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalobce vyzván k doložení aktuální plné moci pro právního zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] s úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat za žalobce. Dne [datum] žalobce doplnil plnou moc, kterou zmocnil JUDr. [příjmení] k zastupování nejen v řízení, ale i v rozsahu práv a povinností podle občanského zákoníku. Za žalobce plnou moc podepsala paní [jméno] [příjmení], předsedkyně správní rady žalobce, jejíž podpis byl úředně ověřen. Při jednání dne [datum] soud prvního stupně sdělil účastníkům, že obdržel plnou moc od statutárního orgánu žalobce pro zastupování JUDr. [příjmení] v tomto řízení s úředně ověřeným podpisem.

12. Dle § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Dle § 441 odst. 2 o. z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Dle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Odvolací soud uvádí, že je třeba dát za pravdu žalobci, že ze zákona přímo nevyplývá, že podpis na písemně udělené plné moci pro výplatu podílu ze stavebního spoření musí být úředně ověřen a postačí, je-li v ní uvedena osoba zmocněnce, zmocnitele a rozsah zástupčího oprávnění (§ 441 odst. 2 o. z.). Nelze však pominout, že i plná moc je soukromou listinou, a proto je na každém, kdo se jí dovolává, aby prokázal její pravost a správnost (§ 565 o. z.). Tento závěr se samozřejmě uplatní nejen při posouzení pravosti a správnosti soukromé listiny předložené k důkazu při civilním soudním řízení, ale i v případě, že průkaz pravosti a správnosti soukromé listiny je potřebný k tomu, aby osoba soukromého práva, vůči níž se na základě listiny jedná v soukromoprávních vztazích, neměla důvodnou pochybnost o pravosti a správnosti předmětné listiny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud má za to, že požadavek žalované na doložení plné moci s úředně ověřeným podpisem nebyl zneužitím práva, ale byl oprávněný. Vyplýval jednak z požadavku obezřetnosti, který je uložen žalované v § 12 odst. 1 zákona o bankách, rovněž i z [anonymizováno] žalované. Žalovaná byla oprávněna po žalobci tento požadavek vznést. Nejednalo se o šikanózní výkon práva. S ohledem na existenci § 565 o. z. je totiž třeba uzavřít, že jestliže zmocněnec nebo zmocnitel do doby jednání zmocněnce neprokážou pravost a správnost plné moci zmocněnce k jednání na základě předložené plné moci, má osoba, vůči níž zmocněnec jedná, právo takový průkaz požadovat s tím, že do doby jeho předložení není tato osoba povinna plnit zmocněnci dluh, který od ní zmocněnec má podle plné moci jménem oprávněné převzít. Povinnost k průkazu pravosti a správnosti plné moci přitom má zmocněnec, případně zmocnitel, není tedy záležitostí osoby, vůči níž zmocněnec jedná (zde povinné), aby pravost a správnost plné moci aktivně zjišťovala.

14. Odvolací soud má však za to, že soud prvního stupně zcela přehlédl, že žalobce v průběhu řízení doložil k požadavku žalované plnou moc pro právního zástupce s úředně ověřeným podpisem předsedkyně správní rady. Doložená plná moc právního zástupce zmocňovala nejenom k zastupování v tomto řízení, ale i k žádosti o vyplacení podílu ze stavebního spoření, neboť právní zástupce byl zmocněn žalobcem i v rozsahu práv a povinností dle občanského zákoníku. Toto soud prvního stupně navíc nesdělil účastníkům řízení, kdy pouze konstatoval při jednání, že byla doložena plná s úředně ověřeným podpisem předsedkyně správní rady pro toto řízení. Odvolací soud má tak za to, že žalobce v průběhu řízení plně splnil podmínky pro výplatu podílu ze stavebního spoření a žalobě mělo být co do jistiny ve výši [částka] vyhověno. Jiná situace je však u požadovaného úroku z prodlení. Žalovaná se mohla dostat do prodlení až po doložení této plné moci. Žalovaná však není za své prodlení odpovědná dle § 1970 o. z. Žalovaná o tom, že žalobce doložil řádnou plnou moc, nebyla soudem ani žalobcem v průběhu řízení informována. Za nevědomost o doložení řádné plné moci tak nebyla odpovědná. Bylo věcí primárně žalobce toto sdělit žalované. Odvolací soud má tak za to, že žalovaná se do prodlení s plněním nedostala ve smyslu § 1970 o. z.

15. K námitce žalobce, že JUDr. [příjmení] je členem správní rady žalobce, tedy„ zřejmě“ statutárním orgánem žalobce, odvolací soud uvádí, že z nadačního rejstříku se však podává, že JUDr. [jméno] [příjmení] je předseda dozorčí rady, nikoli člen statutárního orgánu, který je oprávněn za žalobce jednat, nebyl tedy oprávněn přímo za žalobce jednat. Taktéž nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu § 153a o.s.ř, neboť nedošlo k uznání žalované tím, že nezpochybňovala výsledek dědického řízení, neboť žádala kvalifikované doložení zastoupení.

16. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadené části výroku I. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka], jinak rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

17. Odvolací soud nepřiznal žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně dle § 150 o.s.ř., neboť žalobce mohl předejít vedení sporu, pokud by na výzvu žalované řádně reagoval a doložil plnou moc s úředně ověřeným podpisem předsedkyně správní rady žalobce, což učinil až v průběhu řízení před vyhlášením rozhodnutí soudem prvního stupně, ačkoliv byl i soudem prvního stupně vyzýván. Je zde tedy okolnost, pro kterou by v tomto konkrétním případě bylo nespravedlivé ukládat náhradu nákladů řízení žalované, která by měla náklady řízení podle jeho výsledku hradit, a za které by zároveň bylo možné spravedlivě požadovat na žalobci, aby náklady řízení jím vynaložené nesl ze svého. Jak již jednou odvolací soud uvedl, požadavek na doložení plné moci s úředně ověřeným podpisem předsedkyně správní rady žalobce nebyl zneužitím práva žalované. Smyslem § 150 o. s. ř. je tak řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby žalobce obdržel náhradu nákladů, které účelně vynaložil před soudem prvního stupně.

18. O nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud podle úspěchu ve věci, kdy žalobce měl neúspěch pouze v poměrně nepatrné části – úroku z prodlení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Žalobce učinil 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. k), g), a. t. (odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]). Dále žalobci náleží v souladu s § 13 odst. 4 a. t. rovněž paušální náhrada výdajů po [částka] za 2 úkony a 21 % DPH. Celkem náklady odvolacího řízení činí [částka].

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod.