pro [část Prahy] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1) Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem pod bodem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem pod bodem II. pak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem pod bodem III. žalobu v [anonymizováno] [částka] zamítl. Výrokem pod bodem IV. řízení z důvodu zpětvzetí v částce [částka] zastavil a uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Konečně výrokem pod bodem V. pak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2) Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, na základě které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení původně částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyni byla svěřena správa nemovitosti v [obec a číslo], [ulice a číslo], jejímž vlastníkem je obec hlavní město Praha. Na základě výše uvedené skutečnosti pak uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu nebytových prostor na dobu určitou, a to dne [datum]. Žalovaný se tak stal nájemcem předmětných nebytových prostor. Následně byla smlouva o nájmu nebytových prostor prodloužena dne [datum] na dobu určitou od [datum]. Žalovaný se zavázal platit nájemné v pravidelných měsíčních splátkách. Pronajímatel byl oprávněn provést každoročně jednostranně změnu nájemného o míru inflace. Žalovaný přestal platit nájemné za předmětný nebytový prostor od [anonymizováno] roku [rok]. Upomínkou ke dni [datum] bylo žalovanému sděleno, že kontrolou evidence tržeb byl zjištěn nedoplatek na vyúčtování nájemného, jakož i záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním nebytového prostoru. Žalovaný byl vyzván, aby závazek uhradil do 5 dnů od doručení upomínky. Žalovaný upomínku převzal. Následně pak nebytový prostor byl předán žalobkyni prostřednictvím správní firmy [právnická osoba] dne [datum]. Žalovaný za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] měl žalobkyni zaplatit vždy částku [částka] měsíčně, přičemž pouze v únoru [rok] tuto částku uhradil. V březnu zaplatil částku [částka]. Následně pak již neplatil.

3) Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že předmětné prostory si pronajmul za účelem prodejny papírenského zboží a kanceláří. Nájem byl uzavřen na dobu určitou do [datum]. Podle článku III. bod 2 bylo dohodnuto, že nájem založený touto smlouvou skončí dohodou stran, zánikem předmětu nájmu, výpovědí podle [ustanovení pr. předpisu] Pro případ výpovědi mezi stranami byla sjednána výpovědní lhůta 2 měsíce. Vzhledem k ukončování podnikatelských aktivit, s ohledem na navazující ztrátu způsobilosti k provozování činnosti, pro niž byl předmět nájmu žalovanému ze strany žalobkyně přenechán, vypověděl žalovaný nájemní smlouvu dopisem ze dne [datum] doručeným žalobkyni téhož dne. Na tuto výpověď reagovala žalobkyně dopisem doručeným žalovanému dne [datum], tak, že výpověď ve smlouvě o nájmu nebytového prostoru je neplatná, neboť živnostenská oprávnění žalovaného jsou dále platná. Žalovaný následně prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne [datum] kontaktoval žalobkyni s tím, že žalovaný není z finančních důvodů způsobilý dále provozovat činnost, pro kterou si nebytové prostory pronajal a poukázal na další možnost způsob ukončení nájemní smlouvu dohodou. Následně pak byla dána opětovná výpověď žalovaným z nebytových prostor, kdy došlo k uplynutí výpovědní doby [datum]. Následně byla vedena korespondence mezi účastníky o předání a převzetí nebytových prostor. To, že žalobkyně s žalovaným neuzavřeli dohodu o ukončení nájmu, chápe žalovaný jako snahu o obstrukci ze strany žalobkyně. Žalovaný dále s žalobkyní jednal a vyzval žalobkyni k uhrazení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, kdy dle jeho názoru zhodnotil předmětné nebytové prostory. Dále pak zpochybnil účtované„ služby“, kdy nebylo mu předloženo řádné vyúčtování těchto spotřebovaných služeb.

4) Ve věci již jednou soud I. stupně rozhodoval, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a zamítl žalobu, co do částky [částka] s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu a vzájemně mezi účastníky. K odvolání žalovaného odvolací soud usnesení č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. (vyhovující výrok), co do částky [částka] s příslušenstvím a ve výroku III. o nákladech řízení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud v tomto zrušujícím usnesení uzavřel, že soud I. stupně nenaplnil ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., kdy jeho odůvodnění neobsahuje zákonem předpokládané náležitosti. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na nedoplatek na vyúčtování služeb, dále dlužné nájemné a záloh na úhradu služeb. Dle žaloby se jednalo o nedoplatek za období od [anonymizováno] [rok] do [datum] se započtením plateb za únor [rok], částečné platby za březen [rok], květen [rok] Celkem žalobce požadoval částku [částka]. Již samotným součtem částky [částka], kterou je dle soudu I. stupně žalovaný povinen zaplatit a částky [částka], tj. žalobního nároku, který byl výrokem pod bodem V. zamítnut, je výsledek [částka], tedy od [částka] vyšší. O této částce pak v odůvodnění nalézací soud hovořil, jako o nezaplacených zálohách a ty měly být součástí zamítavého výroku ohledně částky [částka]. Z žaloby však vyplývá, že se jedná o kapitalizovaný poplatek z prodlení ke dni [datum]. Již samotný tento rozpor způsobil, že rozsudek soudu I. stupně bylo zcela nepřezkoumatelný. Odvolací soud však konstatoval, že soud I. stupně ve svém prvním rozsudku učinil správný závěr ohledně vyúčtování služeb, když i na prostory sloužící podnikání platí, že u vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Zároveň nelze při stanovení dluhu vycházet ze záloh za období již minulé, když toto období se stalo předmětem vyúčtování, a proto je třeba vycházet z částky ve vyúčtování za dané období. Pokud dosud nenastala splatnost vyúčtování, nelze doplatek za služby zahrnout. Vzhledem k tomu, že však z původního rozsudku soudu I. stupně nebylo možné poznat, jak k výpočtu dlužné částky, kterou uložil žalovanému, k zaplacení dospěl, bylo nutné rozsudek soudu I. stupně zrušit a věc mu vrátit k novému posouzení. Soud I. stupně byl proto odvolacím soudem zavázán, aby znovu posoudil nárok žalobkyně na úhradu dlužného nájemného za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], včetně všech započitatelných částek, tak jak je uvádí žalovaný, kdy musí znovu posoudit otázku prodlení a případně výše nedoplatku na službách, pokud již nastala jejich splatnost.

5) Podáním ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že požaduje na žalovaném toliko částku na dlužném nájemném ve výši [částka] a dále požadovala, nikoliv poplatek z prodlení, jako v původní žaloby, ale úroky z prodlení z uvedených dlužných splátek nájemného ode dne splatnosti jednotlivých splátek do [datum] a následně od [datum] do zaplacení. Proto tedy kapitalizovala úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně do [datum] celkovou částkou [částka]. Splatnost jednotlivých splátek nájemného je v souladu s původním žalovaným nárokem. Úroky z prodlení však požaduje až od posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém mělo být nájemné placeno. Dále vzala žalobkyně žalobu zpět v [anonymizováno], kdy požadovala úrok z prodlení ve výši [částka] za pozdní zaplacení nájemného za měsíc [rok] a [částka] za měsíc květen [rok]. Nároky za služby již nepožadovala.

6) Žalovaný k tomu uvedl, že neví, co přesně žalobkyně požaduje, a je přesvědčen, že s ohledem na celkové vztahy mezi účastníky je nárok žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, jestliže žalobkyně požaduje zaplacení nájmu za nebytové prostory, které žalovaný na své náklady převyšující oběma stranami uznanou částku nákladů [částka] vybudoval a za toto zbudování ničeho obdržel.

7) Soud I. stupně po provedeném dokazování listinami, které je popsáno v bodech 4, až 14 odůvodněním napadeného rozsudku uzavřel, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu nebytového prostoru [číslo] v [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec a číslo], přičemž žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájem a poplatky za služby v celkové výši [částka] měsíčně, přičemž poplatky za služby (vodné a stočné) tvořily částku [částka]. Žalovaný tyto poplatky řádně a včas neplnil, a to od [anonymizováno] [rok] do předání nebytových prostor dne [datum]. Současně neplatil zálohy na služby i přesto, že převzal upomínku ze dne [datum]. Žalovaný nebytový prostor prokazatelně užívala v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], kdy skončila výpovědní lhůta k výpovědi, která byla žalovaným zaslána žalobkyni dne [datum] a žalobkyně tuto výpověď akceptovala. Současně ve výpovědi vyzval žalovaný žalobkyni k součinnosti při předání těchto nebytových prostor. Je však zřejmé, že žalobkyně neposkytla potřebnou součinnost k předání nebytového prostoru k době skončení nájmu, tj. v březnu [rok]. Proto tedy je nutné nájemné - jeho placení akceptovat toliko do [anonymizováno] [rok]. Soud I. stupně tak přiznal výrokem pod bodem I. žalobkyni dlužné nájemné za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], při měsíčních částkách [částka], a to od dubna [rok] do [anonymizováno] [rok], přičemž za březen roku [rok] tato částka činí [částka], a dále úrok z prodlení, který byl vypočítán a kapitalizován ode dne splatnosti jednotlivých splátek tj. posledním dnem příslušného měsíce až do [datum], od kdy je žalobou požadováno zákonné příslušenství. Žalobkyně však původně kapitalizovaný poplatek z prodlení požadovala v částce [částka], přičemž následně pak požadovala částku [částka], a žalovaný uplatnil námitku promlčení, proto je v rozsahu [částka] nárok žalobce z titulu úroků z prodlení kapitalizovaných promlčen. Výrokem pod bodem II. rozsudku soudu I. stupně pak bylo rozhodnuto o povinnosti zaplatit žalovaným kapitalizovaný úrok z prodlení do [datum] v celkové výši [částka] právě sníženou o částku [částka], která byla zamítnuta výrokem pod bodem III. O náhradě nákladů státu pak bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci, kdy znalecký posudek byl vypracován ke správnosti vyúčtování služeb, přičemž znalecký posudek, konstatoval, že vyúčtování služeb provedené žalobkyní nebylo v souladu se zákonem, a proto lze ve vztahu k takto požadovaným službám, které byly již pravomocně zamítnuty v předchozím rozsudku konstatovat, že žalobce neměl ve věci úspěch. Proto náhradu nákladů státu a hradí právě žalobce. O náhradě nákladů ve vztahu mezi účastníky pak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žádný z účastníků neměl ve věci úspěch, přičemž neúspěch je ve stejné výši.

8) Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, a to proti výroku I., výroku II., kterými bylo žalobě vyhověno, jakož i proti výroku V. o náhradě nákladů ve vztahu mezi účastníky. Žalovaný namítl, že rozsudek soudu I. stupně je částečně zmatečný, kdy žalobce požadoval dlužné nájemné, a to o 58 haléřů vyšší, než jak jej specifikoval. Předmětem žaloby tedy měla být pouze částka [částka]. Dále žalobce požadoval též kapitalizované příslušenství, a to za období od splatnosti jednotlivých měsíčních splátek do [datum] v částce [částka]. Žalovaný vznesl k tomuto námitku promlčení, a tuto námitku opakuje i v odvolacím řízení, kdy z protokolu o jednání ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce žalobu v [anonymizováno] příslušenství, kde došlo omylem k chybnému výpočtu příslušenství ve výši [částka] a poplatku z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně z dlužné částky bere zpět a žádá, aby žalovaný byl povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení z jednotlivých splátek nájemného a záloh za služby. Jestliže tedy dne [datum] vzal žalobce žalobu v [anonymizováno] kapitalizovaného příslušenství zpět a teprve od tohoto dne požadoval, aby žalovaný byl povinen zaplatit úroky z prodlení z jednotlivých splátek tedy odlišné nároky na odlišné pohledávky, a tento svůj požadavek následně upřesňuje až podáním ze dne [datum], kde však již opětovně požaduje kapitalizované příslušenství, jedná se dle názoru žalovaného o nárok uplatněný po uplynutí promlčecí doby - kapitalizované příslušenství vzal žalobce zpět a následně se jej opět domáhal po uplynutí promlčecí doby. Jestliže tedy žalovaný uplatnil námitku promlčení, je dle názoru žalovaného nesprávný závěr soudu, že promlčená je jen část kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Z rozhodnutí tak není zřejmé, jak soud I. stupně dospěl k závěru, že promlčená je jen tato část, k tomu chybí patřičné odůvodnění a úvahy soudu. Žalovaný je dále přesvědčen, že je promlčený i nárok na příslušenství, jak jej v napadeném rozhodnutí žalobci přiznal ve výroku I. Žalobkyně podáním ze dne [datum], jež bylo soudu doručeno dne [datum], opravila písařskou chybu, kdy namísto správného úroku z prodlení je uveden poplatek z prodlení. Z tohoto podání se však podává, že žalobkyně se domáhá změny petitu, který by měl nově znít, že žalovaný zaplatí částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále úrokem z prodlení ve výši 7,5 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Jednak žalovaný poukazuje na to, že žalobkyně se domáhá úroku z prodlení 7,5 % denně, nikoliv ručně, tedy tento požadavek je zcela odlišný od požadavku ze dne [datum]. Dále nemá žalovaný povědomí o tom, že by soud vydal rozhodnutí, které by změně v návrhu vyhovělo. Upřesnil-li žalobce dne [datum] neurčitě nárok na zákonné úroky z prodlení od data jednotlivých splátek nájemného, došlo k tomu až po uplynutí promlčecí doby stejně jako po uplynutí promlčecí doby došlo v případě podání ze dne [datum]. Jestliže tedy soud rozhodl, že žalovaný je povinen v částce [částka] zaplatit též úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení, je takovéto určení úroku z prodlení vzhledem k uplatněné námitce promlčení nesprávné. Žalovaný též poukázal na to, že soud jej povinoval pod výrokem II. k zaplacení částky [částka], z odůvodnění plyne, že se jedná o část kapitalizovaného úroku z prodlení, žalovaný je však přesvědčen, že žalobce vzal na jednání dne [datum] žalobu v této [anonymizováno] zpět a domáhal se přiznání úroku z prodlení a v takovém případě nemělo být odtud této částce rozhodováno. Naopak tento nárok je promlčen. Dále pak žalovaný namítá, že v průběhu řízení uplatnil proti žalobci pohledávky (například listina, kterou žalobce obdržel a žalovanému ke dni skončení nájmu nevrátil), poukázal i na to, že na nájemném zaplatil více, než byl nucen, přičemž žalobce tyto platby nevrátil, uplatnil též námitku dobrých mravů, když nájem je požadován za užívání prostor, které sám s nákladem daleko převyšující částku [částka] zbudoval a za jejich vybudování neobdržel ničeho a žalobce mu odmítá čehokoliv zaplatit. Ostatně těmito námitkami se měl soud I. stupně zabývat i podle zrušujícího usnesení odvolacího soudu. Z odůvodnění soudu I. stupně též nevyplývá skutečný postup, jak a proč byly vyhotovovány jednotlivé znalecké posudky. Na základě nesouhlasu se závěry posudků, které byly vypracovány, si žalovaný nechal vyhotovit na své náklady posudek Ing. [příjmení], kdy teprve na základě takto předloženého posudku došlo k vyhotovení revizního posudku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] znalecký ústav s. r. o., který dal žalovanému za pravdu, že vyúčtování připravené žalobcem je chybné. Žalovaný je přesvědčen, že mělo též být rozhodnuto k náhradě nákladů za vyhotovený znalecký posudek inženýrem [příjmení]. Žalovaný sám osobně soudu zakládal do spisu mnoho důkazů a písemností, jež osvědčují jeho jednotlivé nároky. Žalovaný je přesvědčen, že napadený rozsudek je sepsán zmatečně nesystematicky a je, tudíž nepřezkoumatelný. Žalovaný navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

9) Žalobce k odvolání žalovaného navrhl potvrzení napadeného rozsudku ve výrocích odvoláním dotčených s tím, že se závěry soudu I. stupně žalovaný souhlasí.

10) Následně žalovaný zaslal soudu specifikaci jednotlivých uplatněných v „ protipohledávek“, kdy zejména poukázal na složenou jistinou ve výši [částka], kterou skládal při uzavírání nájemního vztahu a která měla být započítána podle dlužného nájemného. Dále pak uplatnil přeplatek za nebytový prostor 501, který užíval dříve, dále pak částku za neoprávněné vymáhání nájmu bez nájemní smlouvy od [datum] do [datum], dále pak započítává služby, které byly zaplaceny za léta [rok] až [rok], mezi které patří vodné, jakož i náklady za vypracovaný znalecký posudek apod.

11) Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející, a to v mezích odvoláním dotčených podle § 212 a § 212a o.s.ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné toliko částečně, v převážné míře však důvodné není.

12) Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění, a byť odůvodnění napadeného rozsudku není zcela konzistentní, pak jeho rozhodnutí pokud jde o výši dlužného nájemného, včetně příslušenství, tak jak je rozhodnuto ve výroku I. je věcně správné, když s námitkami žalovaného se může vypořádat odvolací soud a uvedený nedostatek odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně nezpůsobuje vadu, která by měla mít za následek zrušení rozsudku soudu I. stupně. Odvolání je důvodné, pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení, a pokud jde o námitku započtení složené jistoty při uzavírání nájemní smlouvy ve výši [částka].

13) Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] uzavřeli žalobkyně coby pronajímatelka a žalovaný coby nájemce smlouvu o nájmu nebytových prostor k nově vybudovanému nebytovému prostoru [číslo] o celkové výměře 106,26 m², který byl vystavěn v průchodu nemovitosti hlavního města Prahy svěřené do správy [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Doba nájmu byla sjednána do [datum] a dále bylo stanoveno nájemné a způsob dalšího případného jeho výpočtu. Dále je nesporné, že žalobce vypověděl dne [datum] nájem, neboť pozbyl k [datum] živnostenské oprávnění dle § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb. Nájem skončil na základě výpovědi ze dne [datum]. Dále žalovaný v průběhu řízení nesporoval, že v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], za které je uplatňováno dlužné nájemné, toto nájemné řádně a včas nehradil. Je proto nepochybné, že je dlužníkem z titulu právě neuhrazeného dohodnutého nájemného. Výše dlužného nájemného pak byla žalobkyní upřesněna po zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu v podání ze dne [datum] a bylo vyčísleno na částku [částka]. V této souvislosti lze však dát za pravdu žalovanému, že tato částka je o 58 haléřů nižší. Je proto zřejmé, že žalovaný nesporoval, že jeho dluh na nájemném za uvedené období činí částku [částka]. Proti této částce vznesl výše uvedené protinároky, z nichž však je dle odvolacího soudu důvodný jen ten, kdy uplatňuje k započtení jím složenou jistotu ve výši [částka], kterou složil při uzavírání nájemní smlouvy, a která má právě sloužit k úhradě případných dluhů vzniklých neplacením nájemného. Má-li tedy jistota sloužit k uhrazení případných dluhů, pak žalobce coby pronajímatel měl právě tuto částku na dluh žalovaného započíst. Neučinil-li tak, a požadoval žalobou částku o [částka] vyšší, pak v tomto rozsahu není žaloba důvodná.

14) Pokud jde o další„ protipohledávky“ uplatněné k zápočtu ze strany žalovaného, pak tyto nemohou obstát. Pokud jde o přeplatek za nebytový prostor [číslo] pak toto bylo řešeno v jiném řízení, které proběhlo mezi účastníky s tím, že v tomto řícení došlo k dohodě na základě, které žalovaný žalobkyni plnil, a pokud nyní tvrdí, že přeplatil o částku [částka], pak šlo o plnění z dohody mezi účastníky týkající se jiného nebytového prostoru a nelze tuto částku započítávat v tomto řízení. Uzavřel-li totiž žalovaný s žalobcem dohodu v jiném soudním řízení a podle této dohody platil, pak jím tvrzený přeplatek není bezdůvodným obohacením na straně žalobkyně. Jde o plnění z právního důvodu (uzavřené dohody).

15) Rovněž tak další nároky, jako je„ neoprávněné vymáhání nájmu bez nájemních smluv za léta [rok] až [rok]“ nemohou obstát, neboť žalovaný uplatňuje částku [částka] a má se jednat o bezdůvodné obohacení žalobce, které však blíže není nikterak specifikováno. Má se jednat o„ nájemné bez nájemní smlouvy“. Dohoda ze dne [datum] (smlouva o smlouvě budoucí) však představuje naprosto srozumitelně podmínky následného smluvního vztahu. Za období od [datum] do [datum] mělo být však dle žalovaného nájemné vybíráno neoprávněně. K tomu odvolací soud uvádí, že žalovaný přehlíží to, že předmětné prostory užíval, tj. i když v tomto období nebyla uzavřena nájemní smlouva (užívání na základě smlouvy o smlouvě budoucí), tak pokud předmětné prostory užíval, což nerozporuje, pak bylo jeho povinností hradit za užívání těchto prostor úplatu ve výši obvyklého nájemného, a pokud takovouto úplatu hradil dle dohody s žalobcem, pak nemůže jít o bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně.

16) Pokud jde o zaplacené služby, ke kterým žalovaný zpětně uvádí, že je neměl hradit, pak se jedná o služby za léta [rok] až [rok]. Pokud včas nezpochybnil za toto období vyúčtování, i když by bylo chybné, pak to neznamená, že pokud některou z částek na služby žalovaný žalobci uhradil, že jde o bezdůvodné obohacení na straně žalobce, neboť je nepochybné, a to žalovaný ani nesporuje, že služby byly žalobcem poskytovány a žalovaným odebírány. I tato částka proto nemůže obstát.

17) V této souvislosti pak odvolací soud upozorňuje i na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém se tento soud zabýval žalobou žalobce proti hlavnímu městu [obec] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kdy této částky se v tomto sporu žalovaný [jméno] [příjmení] domáhal z titulu částky, kterou vynaložil na vybudování nebytového prostoru, který je situován v [obec a číslo], [ulice a číslo], tj. nebytového prostoru [číslo]. V tomto sporu Obvodní soud pro Prahu 1, konstatoval, že byl nebytový prostor zkolaudován dne [datum], pak tento den a lze považovat za den, kdy byly kompletně vynaloženy náklady na vybudování nebytového prostoru, a žalobce bez pochyby znal i jejich výši. Pokud žalobce podal žalobu až dne [datum], jde o nárok promlčený. Konečně pokud žalobce ukončil nájem nebytového prostoru výpovědí ze dne [datum] ke dni [datum], musel tak učinit s vědomím, že jeho nárok na investice může být kompenzován pouze formou sníženého nájemného nebo odpisů, přičemž také tomu odpovídala povinnost [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] mu nebytový prostor pronajmout do [datum]. Žalobce uzavíral veškeré smlouvy v postavení podnikatele a musel si tedy být plně vědom veškerých smluvních závazků ujednaných ve výše citovaných smlouvách. Jeho nárok na další finanční vypořádání po skončení nájmu proto ani s poukazem na smluvní ujednání mezi podnikateli nemůže být důvodný.

18) S odkazem na uvedený závěr, se kterým se odvolací soud i v této věci ztotožňuje, pak lze uzavřít, že veškeré nároky, které nyní uplatňuje k započtení v tomto řízení proti dlužnému nájemnému nemohou obstát, neboť žalovaný v předmětném vztahu s žalobcem vystupoval coby podnikatel, tj. nikoliv osoba slabší ve smluvním vztahu, a pokud nyní v posuzované věci uplatňuje k zápočtu nároky, ať již ze skončených nájemních vztahů či nároky z částek, které zaplatil za užívání předmětného nebytového prostoru, pak jeho obrana nemůže v žádném případě obstát, neboť užíval-li předmětný nebytový prostor, pak bylo jeho povinností za užívání takovéhoto prostoru platit buď dohodnuté nájemné, anebo v případě neexistence nájemního vztahu, úplatu obvyklou ve výši obvyklého nájemného. Žádné jeho protinároky proto v tomto řízení nemohou obstát.

19) Za důvodnou však považuje odvolací soud tu odvolací námitku žalovaného, týkající se požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení do [datum], neboť skutečně tento nárok byl dříve uplatněna jako poplatek z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně z dlužné částky, kdy takto požadovaný nárok byl změněn při jednání dne [datum] na úrok z prodlení. Jestliže tedy dne [datum] vzal žalobu žalobce v [anonymizováno] kapitalizovaného příslušenství zpět a teprve tohoto dne požadoval, aby žalovaný byl povinen zaplatit úroky z prodlení jednotlivých částek, pak jde o nárok, který byl až tohoto dne řádně v řízení uplatněn. Požadavek na poplatek z prodlení na rozdíl od úroků z prodlení je odlišný. Pokud tedy žalovaný vznesl námitku promlčení, pak tato námitka je důvodná nejen ve vztahu k částce [částka], ale i ke zbývající částce [částka], kterou z tohoto titulu žalobce v řízení požadoval. Je proto zřejmé, že kapitalizovaný úrok z prodlení je promlčen.

20) Námitka promlčení však není důvodná ohledně úroků z prodlení z částky dlužného nájemného, to je z částky [částka] (částka [částka] ponížena o složenou jistotu ve výši [částka] a nedůvodně požadovaných 58 haléřů), pak ohledně tohoto příslušenství, jak sám v odvolání žalovaný uvádí, došlo ke změně žalobního petitu podáním ze dne [datum], tedy ještě před uplynutím promlčecí doby zakotvené v obchodním zákoníku tehdy účinném, a pokud žalovaný v odvolání tvrdí, že úrok z prodlení byl požadován ve výši 7,5 %„ denně“, pak lze slovíčko„ denně“ považovat za pouze písařskou chybu, neboť i v dalším průběhu řízení již byl úrok z prodlení požadován ročně. Nelze tedy ohledně tohoto úroku z prodlení od [datum] hovořit jako o uplatněném až v roce 2019, tak jak tomu bylo v případě kapitalizovaného úroku z prodlení. V této [anonymizováno] tedy nárok žalobce promlčen není, neboť neuplynula promlčecí doba ve smyslu § 397 tehdy účinného obchodního zákoníku, který je na věc nutno aplikovat vzhledem k tomu, že jde o vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.

21) Nárok žalobce pak v žádném případě nemůže být v rozporu s dobrými mravy, neboť jak výše uvedeno jde o vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, kdy žalovaný jako nájemce uzavíral nájemní smlouvu coby podnikatel za účelem dosažení zisku při své podnikatelské činnosti. Požadavek žalobce na zaplacení dlužného nájemného tak nemůže být v rozporu s dobrými mravy, pokud žalovaný neplnil svou základní povinnost nájemce hradit nájemné řádně a včas. Rovněž tato námitka žalovaného nemůže obstát.

22) Ze všech výše uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. co do částky [částka] (částka [částka] představuje složenou jistotu a 58 haléřů přestavuje částku, která byla žalobcem nesprávně uvedena), spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od [datum] změnil tak, že v této [anonymizováno] žalobu zamítl, jinak v tomto výroku ohledně částky [částka] rozsudek soudu I. stupně, včetně příslušenství jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdila. Ohledně kapitalizovaného příslušenství ve výši [částka] pak postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a rozsudek ve výroku II. a změnil tak, že ohledně této částky žalobu zamítl.

23) Ve výroku IV. v [anonymizováno], který se týká nákladů řízení státu, byl pak rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrzen, kdy tento výrok odvolací soud přezkoumával ze své úřední povinnosti a dospěl k závěru, že aplikace ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. za použití zásady úspěchu a neúspěchu účastníků byla v tomto případně soudem I. stupně aplikována správně, neboť znalecký posudek byl vypracován ke správnosti vyúčtování služeb, a tyto nebyly ze strany žalobce vyúčtovány správně, a proto je povinností žalobce hradit náklady vzniklé státu v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. V této souvislosti však odvolací soud uvádí, že není důvodná námitka žalovaného, že do těchto nákladů měli být započítány i náklady, které vznikly žalovanému v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku, neboť jde o náklady účastníka, nikoliv o náklady státu, a proto je nutno na ně aplikovat zásadu úspěchu a neúspěchu ve věci.

24) Tuto zásadu odvolací soud aplikoval při rozhodování o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., když předmětem původní žaloby byla částka [částka] s příslušenstvím, přičemž žalobce měl úspěch ve výši [částka], tj. cca z necelých 50 %, přičemž neúspěch měl tedy v poměrně nepatrné výši, a proto je namístě postupovat tak, že úspěch a neúspěch obou účastníků byl v zásadě stejný, a proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.