o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 554/2021 - 56

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a současně žalované uložil zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal vrácení zaplacené ceny zájezdu. V žalobě tvrdil, že se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouva o zájezdu [číslo] na základě které žalobce zakoupil zájezd v termínu od [datum] do [datum] do destinace Egypt, [příjmení] [příjmení], Hotel Three Cornes [příjmení] [příjmení] za cenu [částka] Součástí smlouvy byly i další služby za cenu [částka] za osobu, pro 2 osoby za [částka]. Celková cena zájezdu byla ve výši [částka] a byla uhrazena žalobcem dne [datum]. Následně dne [datum] vydalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky ochranné opatření č. j. MZDR [číslo] [rok] MIN/KAN (dále jen„ Opatření“), s účinností od [datum] od 00:00 hod., v němž mimo jiné v bodě I. 4. nařídilo všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států, které jsou na seznamu zemí s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 dle bodu III. 1., nejdříve 5 dnů od vstupu na území České republiky se na vlastní náklady podrobit RT- [právnická osoba] a výsledek neprodleně předložit elektronicky krajské hygienické stanici příslušné podle místa pobytu uvedeného v příjezdovém formuláři, a to, pokud orgán ochrany veřejného zdraví v individuálních případech osob nerozhodl o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., a o délce těchto opatření; současně zakázalo všem osobám podle bodu I. 3 a I. 4 volný pohyb na území celé České republiky po dobu pobytu na území České republiky, do doby výsledku RT- [právnická osoba]. Vydané opatření znamenalo pro žalobce výraznou a zásadní změnu okolností, za kterých uzavřel smlouvu o zájezdu, které mu fakticky znemožnilo zájezd za daných podmínek realizovat, neboť nebyl schopen zájezd realizovat za současného dodržení svých povinností coby zaměstnance v pracovním poměru a zájezd se tak pro něj stal fakticky bezcenným. Žalobce od smlouvy odstoupil. Tím vznikla žalované již dne [datum] povinnost k navrácení poskytnutého plnění ve výši [částka].

3. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce jako zákazník uzavřel s žalovanou jako pořadatelem dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo] který se měl konat v termínu od [datum] do [datum] v destinaci Egypt, [příjmení] [příjmení], Hotel Three Cornes [příjmení] [příjmení] za celkovou cenu ve výši [částka], kterou plně uhradil při uzavření smlouvy. Účastníkem měli být 2 dospělé osoby (žalobce a paní [jméno] [příjmení]). Dne [datum] žalobce od smlouvy o zájezdu odstoupil z důvodu vydaného Opatření ze dne [datum], kterým Ministerstvo zdravotnictví s účinností od [datum] od 00:00 hodin nařídilo v bodě I. 4 všem osobám, které pobývaly déle než 12 hodin v posledních 14 dnech na území států, které jsou na seznamu zemí s velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 dle bodu III. 1., nejdříve 5 dnů od vstupu na území České republiky se na vlastní náklady podrobit RT- [právnická osoba] a výsledek neprodleně předložit elektronicky krajské hygienické stanici příslušné podle místa pobytu uvedeného v Příjezdovém formuláři, a to, pokud orgán ochrany veřejného zdraví v individuálních případech osob nerozhodl o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., a o délce těchto opatření; a současně zakázalo všem osobám podle bodu I. 3 a I. 4 volný pohyb na území celé České republiky po dobu pobytu na území České republiky, do doby výsledku RT- [právnická osoba]. Současně uložilo zaměstnavatelům a koncovým uživatelům pracovníků, na které dopadají povinnosti podle bodu I. 3 a I. 4, zamezit vstup těchto osob na všechny provozovny a pracoviště daného zaměstnavatele, pokud tyto osoby současně nepředloží zaměstnavateli nebo koncovému uživateli, pro něhož vykonávají práci, negativní výsledek RT- [právnická osoba] z území České republiky, a to až po uplynutí nejméně 5 dnů od příjezdu na území České republiky. S ohledem na Opatření žalobce nabídl cestovní kanceláři možnosti řešení: a) změnu termínu s tím, že případný cenový rozdíl doplatí, b) voucher pro nákup jiného zájezdu, c) částečně navracení žalobcem uhrazených prostředků v minimální výši 50 %. Žalovaná nesouhlasila s ani jedním navrženým řešením. Dle Všeobecných smluvních podmínek žalované, článku VI. – odstoupení od smlouvy a odstupné (storno poplatky) bodu 2. písm. a) má zákazník právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu nebo nástupu na pobyt bez uvedení důvodu. Dle bod 5. písm. e) odstupné u zahraničních zájezdů, pobytu a u lodních zájezdů je stanoveno ve výši skutečně vzniklých nákladů spojených se zrušením zájezdu nebo pobytu, nejméně však 5 a méně dní před zahájením zájezdu/nástupu na pobyt ve výši 100 % sjednané ceny.

4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně dle § 2521 a § 2535 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

5. Soud I. stupně uzavřel, že v době po uzavření smlouvy o zájezdu nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, pro které žalobce zcela oprávněně od smlouvy o zájezdu odstoupil v souladu s § 2535 o. z., a má legitimní nárok na vrácení zaplacené ceny zájezdu ve výši [částka] a s ohledem na prodlení žalované též na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 251/2013 Sb. Soud I. stupně tento závěru činil i při vědomí toho, že zájezd, který si zakoupil žalobce v termínu od [datum] do [datum], na základě smlouvy o zájezdu ze dne [datum], se uskutečnil a Opatření nemělo vliv na schopnost žalované dostát svým závazkům. Opatření však dle soudu I. stupně zapříčinilo podstatnou změnu okolností právního vztahu, za kterých byl tento vztah uzavřen. Z předmětného opatření jednoznačně vyplývá, že byl zakázán všem osobám podle čl. I. 3 a čl. I. 4 volný pohyb na území celé České republiky po dobu pobytu na území České republiky do doby výsledků RT- [právnická osoba]. Ochranné opatření nabylo účinnosti dne [datum]. Žalobce platně odstoupil od smlouvy o zájezdu na základě e-mailu ze dne [datum], neboť dle Opatření si byl vědom skutečnosti, že po návratu z Egypta nemůže pracovat, a dostát svým pracovním závazkům, neboť mu bude zakázán volný pohyb do doby vyhodnocení RT-PCR testu, na který však může jít nejdříve 5 dnů od vstupu do České republiky po návratu ze zájezdu. Za této situace by byl žalobce po dalších minimálně 7-8 dní zcela omezen na běžném způsobu života a především plnění svých pracovních povinností.

6. Výrok o nákladech řízení soud I. stupně odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

7. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud I. stupně se dostatečně nevypořádal s námitkami žalované, ani dostatečně nezkoumal, zda byly splněny podmínky pro aplikaci § 2535 o. z., neboť soud I. stupně své rozhodnutí zdůvodnil pouze tím, že po uzavření smlouvy nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti. Soud I. stupně nesprávně právně posoudil právní stav věci. Žalovaná má za to, že aby žalobce mohl od smlouvy o zájezdu odstoupit, bez toho, aniž by byl povinen uhradit odstupné, je nezbytné, aby nevyhnutelné a mimořádné okolnosti nastaly před zahájením zájezdu, a to v místě určení cesty, pobytu nebo okolí, a zároveň se musí jednat o okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu do destinace. Přijaté opatření nemělo žádný vliv na schopnost žalované dostát svým závazkům, což dokazuje i ta skutečnost, že se plánovaný zájezd ve sjednané podobě opravdu uskutečnil. Pokud jde o pojem nevyhnutelné a mimořádné okolnosti uvádí žalovaná, že epidemii onemocnění COVID-19 nelze dle názoru žalované brát jako nevyhnutelnou a mimořádnou okolnost, neboť pandemie onemocnění COVID-19 vypukla již na počátku roku 2020. Tedy k nevyhnutelným a mimořádným okolnostem nedošlo v místě určení cesty ani pobytu, a zároveň nedošlo ani k významnému dopadu na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá, a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

8. Žalobce při jednání odvolacího soudu navrhl, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně výše uvedených, na které pro stručnost plně odkazuje.

11. Podle § 2535 o. z. zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

12. Mezi účastníky nebyl spor o uzavření smlouvy o zájezdu dle § 2521 o. z., s termínem konání od dne [datum] do [datum], od které žalobce dne [datum] odstoupil z důvodu vydaného Opatření. Spornou otázkou byla ta otázka, zda žalobci náleží právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd dle § 2535 o. z.

13. Z § 2535 o. z. vyplývá, že žalobce má právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd pouze v případě splnění dvou podmínek. Za prvé, že v místě určení cesty nebo pobytu (Egyptě) nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti. A za druhé, že tyto mimořádné a nevyhnutelné okolnosti mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Samotná podmínka, že se musí žalobce a jeho spolucestující podrobit na vlastní náklady RT- [právnická osoba] po návratu nejdříve 5 dnů od vstupu na území České republiky a zůstat po tuto dobu v karanténě není mimořádnou okolností ve smyslu tohoto ustanovení. Není totiž splněna podmínka, že jde o mimořádnou okolnost v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí. Tato okolnost nemá rovněž vliv na poskytování služeb v místě pobytu a ani na přepravu žalobce do místa pobytu. [obec] proběhl, žalobce jej mohl absolvovat a plně čerpat související služby bez omezení. Výskyt onemocnění Covid 19 v místě zájezdu dle všeobecně přijímaného názoru by sice mohl být považován za mimořádnou okolnost, toto však žalobce netvrdí. Žalobce odstoupil od smlouvy o zájezdu z důvodu nutnosti být po příjezdu v karanténě po dobu minimálně 5 dní a podrobit se následně RT- [právnická osoba] Odvolací soud má tak za to, že nejsou splněny v daném případě podmínky § 2535 o. z. na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd.

14. Odvolací soud taktéž připomíná, že z důvodu výskytu onemocnění došlo nejprve k tomu, že Ministerstvo zahraničních věcí ČR vydalo na sklonku zimy 2019 doporučení necestovat do oblastí zasažených koronavirem SARS-CoV-2, následně byly o půlnoci z 15. na [datum] uzavřeny státní hranice. V červnu se hranice do řady států otevřely a umožnilo se cestovat i bez nutnosti mít při návratu ze zemí negativní test na koronavirus nebo po návratu zůstat v karanténě. Odvolací soud má za to, že v době již cca rok běžící epidemie Covidu – 19 mohl žalobce předpokládat při zhoršení při současné nedostupnosti očkování a účinných léků na Covid – 19 stanovení určitých podmínek při návratu do vlasti s ohledem na již v minulosti stanovené omezení v průběhu epidemie.

15. Odvolací soud rovněž při výkladu § 2535 o.z. vycházel z důvodové zprávy k tomuto ustanovení provedené zákonem č. 111/2018 Sb., obdobné nalezneme ve směrnici č. 2015/230, dle které toto ustanovení upravovat situaci, při které nastanou nevyhnutelné a mimořádné okolnosti mající zásadní vliv na poskytování služeb zahrnutých v zájezdu (nebo na přepravu). Může sem patřit například válečný konflikt, jiné závažné bezpečnostní problémy jako terorismus, významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt ohniska závažného onemocnění v cestovní destinaci, nebo přírodní katastrofy, jako například záplavy, zemětřesení či povětrnostní podmínky, jež znemožňují bezpečně se dopravit do místa určení, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o zájezdu. Právo na odstupné lze uplatnit za splnění podmínek - existence nevyhnutelných a mimořádných okolností a jejich významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu. Příkladem byl uváděn letecký zájezd spojený s prohlídkou muzeí: 1) Teroristický útok v destinaci, kam letecký zájezd směřuje, mj. způsobí uzavření letiště a muzeí. Zákazník má právo odstoupit od smlouvy a má právo na vrácení veškerých plateb. Zákazník neplatí odstupné. 2) Teroristický útok v destinaci, kam letecký zájezd směřuje, nezpůsobí uzavření letiště ani muzeí. Zákazník má právo odstoupit, ale nemá právo na vrácení ceny zájezdu. Zákazník platí odstupné. Tedy i v případě teroristického útoku, který nezpůsobí uzavření muzeí, nemá zákazník právo na odstupné. I v posuzovaném případě nic nebránilo žalobci a jeho partnerce zájezd bez jakýchkoliv omezení ve zvolené destinaci absolvovat. Nedošlo k omezení žádných služeb v průběhu zájezdu.

16. Na závěr odvolací soud poukazuje, že vzhledem k finanční a časové náročnosti karantény a povinnosti absolvování negativního testu je možné dovodit, že může jít o podstatnou změnu okolností, ze kterých strany vycházely při uzavírání smlouvy o zájezdu. To žalobce jako zákazníka pouze opravňuje podle § 1765 odst. 1 o. z. obnovit jednání o smlouvě, nikoliv na nárok na vrácení zaplacené ceny zájezdu.

17. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve výroku I. změnil a žalobě vyhověl.

18. V řízení došlo ke změně rozsudku soudu I. stupně, odvolací soud proto dle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou před soudy obou stupňů. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal tak zcela procesně úspěšné žalované právo na zaplacení nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Žalovaná učinila 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum], odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]). Dále žalované náleží v souladu s § 13 odst. 4 a. t. rovněž paušální náhrada výdajů po [částka] za 5 úkonů a 21 § DPH. Celkem náklady řízení činí [částka].

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod.