pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] představující poskytnuté [anonymizována dvě slova] pojištěncům žalované v období od [datum] do [datum]. Této částky se domáhala na základě uzavřené smlouvy o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] č. [anonymizováno] ze dne [datum] se žalovanou. Žalovaná odmítla plnit z důvodu ukončení smlouvy výpovědí ze dne [datum]. Žalobkyně však výpověď žalované nepovažuje za platnou, neboť neobsahuje náležitosti a nebyly splněny podmínky výpovědi stanovené smlouvou, zákonem a přílohou [číslo] [ustanovení pr. předpisu], na niž odkazuje jednak smlouva č. [anonymizováno], jednak i [ustanovení pr. předpisu], o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [ustanovení pr. předpisu]“). Žalovaná k žalobě uvedla, že je přesvědčena, že výpověď byla podána v souladu se smlouvou a [ustanovení pr. předpisu] a vedla k zániku smluvního vztahu založeného smlouvou. Žalobkyně požaduje úhradu [anonymizováno] za období po zániku smluvního vztahu mezi účastnicemi. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] je možné vypovědět i bez udání důvodu. Tato možnost je výslovně zakotvena v [ustanovení pr. předpisu] Žalovaná dne [datum] doručila žalobkyni dokument označený [anonymizováno]„ Výpověď smlouvy č. [anonymizováno] o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] ze dne [datum]“. V textu tohoto dokumentu oznámila žalovaná žalobkyni, že vypovídá dle [ustanovení pr. předpisu] smlouvu a dále, že smlouva zanikne ke dni [datum]. Žalovaná tak splnila veškeré podmínky pro ukončení smlouvy výpovědí. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] pro ambulantní specializovanou péči, uzavřená na dobu neurčitou (čl. VI.); na základě této smlouvy se žalobkyně [anonymizováno] poskytovatel [anonymizována dvě slova] zavázala poskytovat hrazené [anonymizováno] v souladu s právními předpisy pojištěncům žalované a žalovaná se zavázala tyto [anonymizováno] žalované uhradit (čl. III odst. 1, 2 a 3). V čl. VII. byl zakotven způsob a důvody ukončení smlouvy s tím, že dle odst. 2 smlouva zaniká písemnou výpovědí s výpovědní dobou pěti měsíců, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně, jestliže v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy, a to v případě zde vyjmenovaných důvodů. V odst. 3 je dále uvedeno, že„ smlouvu lze před uplynutím sjednané doby ukončit, a) stanoví-li tak zákon, b) písemnou dohodou smluvních stran, a to za podmínek a ve lhůtě uvedené v této dohodě“. Žalovaná dne [datum] adresovala žalobkyni výpověď této smlouvy s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] s tím, že smlouva zanikne v souladu s předmětným ustanovením nejpozději ke dni [datum] v souvislosti s uplynutím šestiměsíční výpovědní doby. Žalobkyně namítla neplatnost této výpovědi s odůvodněním, že neobsahuje odůvodnění. Následně doručila dne [datum] žalované fakturu [číslo] obsahující vyúčtování [anonymizováno] péče za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] spolu s protokolem o kontrole souboru dávek a průvodním listem dávek [číslo]. Žalovaná fakturu žalobkyni dopisem ze dne [datum] vrátila a dávky [číslo] žalovanou nebyly přijaty s odůvodněním, že smlouva byla ukončena dne [datum].

4. Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně posoudil dle [ustanovení pr. předpisu], ve znění ke dni podání výpovědi dne [datum] a dle Přílohy 2, části druhé, [ustanovení pr. předpisu] ([příjmení], M., [příjmení], J., [příjmení], J., [příjmení], F., [příjmení], J. Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Komentář. [obec]: [anonymizována tři slova], [rok], s. [anonymizována dvě slova]).

5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že z uvedeného ustanovení [ustanovení pr. předpisu] vyplývá, že zákonodárce konstruoval dva typy zániku smlouvy o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] v důsledku výpovědi. První typ výpovědi vyplývá z textu, jenž předpokládá, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Zákonodárce zde dle soudu prvního stupně jasně stanovil, že smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] je možno vypovědět vždy, tedy bez dalšího (bez uvedení důvodů) s nejméně šestiměsíční výpovědní lhůtou a jednoznačně určeným okamžikem zániku smlouvy k 1. lednu. Dále zákonodárce konstituoval pravidlo, že tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Toto pravidlo je pro účely smluvního vztahu mezi účastníky tohoto řízení blíže rozvedeno ve výše citované Příloze 2, části druhé, [ustanovení pr. předpisu], kde je definována kratší, tj. pětiměsíční, výpovědní lhůta, která nastupuje v případě podání tzv. sankční výpovědi. S ukončením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] výpovědí bez uvedení důvodu je spojena delší výpovědní lhůta než s jejím zánikem v důsledku podání tzv. sankční výpovědi, které předchází určité porušení povinnosti některou ze smluvních stran. Sankční výpověď rovněž nevede k ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] vždy k jasně definovanému okamžiku (k 1. lednu), neboť její běh počíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Normotvůrce převzal možnost podání výpovědi bez udání důvodu přímo do textu [ustanovení pr. předpisu], a to formou odkazu na zákonnou úpravu ukončení smlouvy, který je uveden v Příloze 2, části druhé, článku 10, písm. a) vyhlášky č. 68/2006 Sb. takto: Před uplynutím sjednané doby lze smlouvu ukončit, stanoví-li tak zákon. Za„ zákon“ je v souladu s touto [ustanovení pr. předpisu], což vyplývá z definice pojmu„ zákon“ v záhlaví vyhlášky. Soud prvního stupně měl dále za to, že i kdyby normotvůrce ve vyhlášce [číslo] Sb. neodkázal na [ustanovení pr. předpisu], nic by to neměnilo na možnosti ukončit smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] na základě výpovědi bez uvedení důvodu, neboť tato možnost je v § 17 odst. 2 upravena zcela jednoznačně a žádnou další úpravu ve vyhlášce [číslo] Sb. již nevyžadovala v souladu se zásadou„ lex superior derogat legi inferiori“. Rovněž poukázal na to, že smlouva uzavřená mezi účastnicemi řízení přejímá úpravu citované vyhlášky a neuvádí ve vztahu k jejímu ukončení žádná odlišná ujednání. Napadená výpověď byla tak v souladu se smlouvou, [ustanovení pr. předpisu] a ust. [ustanovení pr. předpisu], neboť byla doručena žalobkyni v zákonem stanoveném termínu (tedy tak, aby byla zachována nejméně šestiměsíční výpovědní lhůta), přičemž vůle k ukončení smlouvy výpovědí byla v dokumentu zcela jednoznačně vyjádřena. Žalovaná dále sdělila žalobkyni právní titul pro ukončení smlouvy označením příslušného ustanovení [ustanovení pr. předpisu] a uvedla i okamžik budoucího zániku smlouvy. Soud prvního stupně tak považoval výpověď za určitou, platnou a způsobující zánik smlouvy uplynutím lhůty šest měsíců, tedy ke dni [datum]. Jelikož od [datum] již smlouva mezi účastníky byla ukončena, žalobkyni nevzniklo [anonymizováno] dále požadovat na žalované plnění na základě takto zaniklé smlouvy za období od [datum] do [datum] a soud prvního stupně proto žalobu [anonymizováno] nedůvodnou zamítl, aniž se zabýval otázkou, jaké konkrétní [anonymizována dvě slova] byly žalované účtovány, jejich oprávněností, řádností a důvodností.

6. O povinnosti k náhradě nákladů řízení bylo soudem prvního stupně rozhodnuto s odkazem na § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a ve věci zcela úspěšné žalované byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů v souhrnné výši [částka] za vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], přípravu účasti na jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum].

7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vytýká soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení. Předně podotýká, že nelze na citovanou část komentáře pohlížet [anonymizováno] na nezávislý odborný názor, neboť autorem komentáře je zaměstnanec žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], který zároveň zastupuje žalovanou v řízení. Žalobkyně v odvolání citovala [ustanovení pr. předpisu]„ Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Soud prvního stupně dle žalobkyně slovo„ vždy“ interpretuje [anonymizováno]„ ve všech případech, nezávisle na důvodech, bez udání důvodu“. Žalobkyně se domnívá, že soud nejspíše větu s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu čte [anonymizováno] pokračování věty hlavní, která navazuje na větu hlavní Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, a tedy že obsahuje obecné pravidlo nezávislé na větě vedlejší„ které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím“. Žalobkyně nicméně zastává názor, že tento výklad je v kontextu celého souvětí nepřiléhavý, neboť rámcová smlouva má obsahovat ustanovení týkající se způsobu a důvodu ukončení smlouvy s tím, že smlouvu je vždy možno ukončit k 1. lednu. Slovo„ vždy“ se podle názoru žalobkyně vztahuje pouze k definování časového rámce, v němž je možné smlouvu ukončit, ovšem vždy v návaznosti na rámcovou smlouvou definované důvody a způsoby ukončení, neboť ustanovení že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku navazuje na větnou část způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 jakožto věta vedlejší a závislá. Pokud by zákonodárce zamýšlel zavést možnost ukončit smlouvu vždy k 1. lednu bez udání důvodu, tedy nezávisle na definovaných důvodech a způsobech ukončení, musel by větu postavit jinak, a přinejmenším ji oddělit čárkou, která by musela být umístěna před slova„ s tím“. Věta vedlejší že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, je tak závislá na řídící větě„ které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím“, a je touto větou proto významově limitována a podmiňována. Z uvedeného vyplývá, že zdravotní pojišťovna není oprávněna vypovědět smlouvu bez uvedení důvodu, naopak může smlouvu vypovědět jen z důvodu uvedeného v rámcové smlouvě, a pokud tak z definovaného důvodu učiní, musí tak učinit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Odkazuje-li rámcová smlouva na možnost smlouvu vypovědět, stanoví-li tak zákon, odkazuje se obecně na jakýkoli zákon a obecná pravidla možnosti ukončení smluv, v žádném případě se nemůže jednat o zpětný odkaz na [ustanovení pr. předpisu], neboť toto ustanovení ukončit smlouvu bez udání důvodu neumožňuje. Žalovaná výpověď řádně neodůvodnila, a smlouvu vypověděla neplatně. Dále žalobkyně poukazuje na to, že žalovaná je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Z hlediska své velikosti, počtu pojištěnců a objemu spravovaných peněžních prostředků ji lze považovat za osobu v dominantním postavení na předmětném trhu se [anonymizována dvě slova]. Jednotlivá [anonymizována dvě slova], tedy i žalobkyně, se vůči žalované nacházejí ve výrazně slabším postavení, které vykazuje znaky významné ekonomické závislosti. Bez uzavřené smlouvy totiž žalobkyně není schopna poskytovat své [anonymizováno] významné části pojištěnců. Podle názoru žalobkyně je proto namístě při interpretaci ustanovení [ustanovení pr. předpisu] vycházet rovněž z principu ochrany slabší strany, tedy neumožnit žalované, aby svého postavení zneužívala k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran, žalobkyně by pro závislost svého postavení neměla utrpět nedůvodnou újmu. Žalobkyně navrhla z důvodu neúplného dokazování, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání žalobkyně ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, dle kterého je výpověď daná žalovanou žalobkyni určitá, platná a způsobující zánik smlouvy uplynutím lhůty šest měsíců, tedy ke dni [datum] a žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení [anonymizována dvě slova] od [datum]. K námitce podjatosti autora komentáře uvádí, že stejný postoj je uveden i v publikaci [anonymizováno] a [anonymizováno] ([příjmení], J., [příjmení], P., [příjmení], L.T. a kol. [anonymizováno] a právo. 1. vydání. [obec] [nakladatelství], [rok], [anonymizována dvě slova]), jehož autory jsou advokáti či soudce Nejvyššího soudu. [příjmení] názor je vyjádřen i ve stanovisku [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. V dalším žalovaná odkázala na odůvodnění soudu prvního stupně, kdy právní závěry v něm vyjádřené jsou prosty rozporů a přesvědčivě a srozumitelně formulované. Žalobkyně vykládá nesprávně text zákonného ustanovení tak, že existuje pouze jeden typ výpovědi, který musí být spojen s uvedením důvodu, dále, že výpověď musí být učiněna k 1. lednu a výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců. Zákon však spojuje termín 1. ledna s ukončením smlouvy, nikoliv s počátkem běhu výpovědní lhůty a ve vyhlášce [číslo] Sb. je konstituována výpověď navazující na porušení smlouvy některou ze smluvních stran s pětiměsíční výpovědní lhůtou, jak to přepokládá [ustanovení pr. předpisu] Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalované přiznal náklady odvolacího řízení.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek na základě podaného odvolání žalobkyně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Soud I. stupně správně zjistil skutkový stav v míře dostačující pro rozhodnutí a tento i pečlivě a výstižně právně posoudil. Odvolací soud se tak se závěry soudu I. stupně (skutkovými i právními) [anonymizováno] správnými ztotožňuje.

11. Soud I. stupně zcela správně uzavřel, že smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl ukončen výpovědí ke dni [datum] Odvolací soud stejně [anonymizováno] soud prvního stupně poukazuje na [ustanovení pr. předpisu], upravující smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno]. Prostřednictvím těchto smluv zdravotní pojišťovny zajišťují svým pojištěncům přístup k hrazeným službám. Další obsahové náležitosti smlouvy o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] jsou upraveny v § 17 odst. 2. Definovány jsou obsahové náležitosti, které musí smlouva vždy zahrnovat, a to mimo jiné ustanovení týkající se doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odst. 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Z uvedeného ustanovení dle odvolacího soudu zcela jednoznačně plyne, jak správně vyložil soud prvního stupně, že smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] je možné ukončit vždy výpovědí kterékoliv ze smluvních stran, a to bez uvedení důvodu výpovědi. Nejsou zde stanoveny žádné další zvláštní podmínky spojené s podáním výpovědi vyjma jejího doručení druhé smluvní straně tak, aby byla zachována nejméně šestiměsíční výpovědní lhůta. V důsledku řádně a včas podané výpovědi zanikne smluvní vztah k 1. lednu následujícího roku. Výklady žalobkyně, že existuje pouze jeden typ výpovědi, který musí být spojen s uvedením důvodu, dále, že výpověď musí být učiněna k 1. lednu a výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců je nesprávný. V rámcových smlouvách obsažených ve vyhl. č. 618/2006 Sb. sice není možnost zániku smlouvy v důsledku výpovědi bez uvedení důvodu výslovně uvedena, ale je v nich však uvedeno, že smlouvu lze ukončit, stanoví-li tak zákon (v tomto případě [ustanovení pr. předpisu], jak plyne z definice pojmu [ustanovení pr. předpisu]). Ustanovení [ustanovení pr. předpisu] dále uvádí, že šestiměsíční (nejméně) výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Toto pravidlo je blíže rozvedeno v Příloze 2, části druhé, [ustanovení pr. předpisu], kde je definována kratší, tj. pětiměsíční, výpovědní lhůta, která nastupuje v případě podání tzv. sankční výpovědi, což vyvrací námitku žalobkyně o délce výpovědní lhůty pouze 6 měsíců. Způsob a důvody ukončení smlouvy jsou pak stanoveny přímo smlouvami a obvykle souvisejí s porušením určité povinnosti některou ze smluvních stran. Možnost zániku smlouvy na základě této varianty výpovědi je tedy spojena s existencí dvou podmínek - výskytem závažných okolností, pro něž nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy, a současnou přítomností určitého porušení smlouvy některou ze smluvních stran. Výpovědní lhůta je v tomto případě pětiměsíční a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně, tedy nemusí skončit k 1.1. následujícího roku, jak namítá žalobkyně. Odvolací soud shodně [anonymizováno] soud konstatuje, že i smlouva mezi účastnicemi obsahuje totožnou úpravu.

12. K námitce žalobkyně o porušení principu ochrany slabší strany odvolací soud uvádí, že [ustanovení pr. předpisu] ukládá zdravotním pojišťovn povinnost zajistit svým pojištěncům poskytování hrazených [anonymizováno], a to včetně jejich místní a časové dostupnosti, tedy aktivní postup zdravotní pojišťovny směřující ke skutečnému zajištění hrazených služeb. (srov. § 48 odst. 1), což je klíčovým úkolem pojišťovny v organizaci veřejného zdravotního pojištění (§ 40 odst. 7). Zajištění hrazených [anonymizováno] plní zdravotní pojišťovny prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny - tj. poskytovatelů, se kterými uzavřely smlouvu o poskytování a úhradě hrazených [anonymizováno] (§ 17 odst. 1 a 2). Tímto zdravotní pojišťovny regulují místně a časově hrazené služby. Smlouvy jsou tak nástrojem regulace ze strany pojišťovny a nelze toto zdravotní pojišťovně upírat a vykládat tak, že pokud smlouvu neuzavře či vypoví, poruší princip ochrany slabší strany. Systém veřejného zdravotního pojištění je budován [anonymizováno] pojistný systém oddělený od státu, jehož nositelem jsou zdravotní pojišťovny, které si na základě smluvních vztahů budují dostatečný okruh [anonymizována dvě slova], které budou skutečně [anonymizováno] péči poskytovat. Základem, na němž je vybudován vztah zdravotní pojišťovna a [anonymizována dvě slova], je smlouva uzavíraná mezi těmito smluvními subjekty, přičemž každá smluvní strana má možnost si vybírat svého smluvního partnera. Současně je však nutno si uvědomit, že zdravotní pojišťovna [anonymizováno] nositel zdravotního pojištění je povinna zajistit poskytnutí [anonymizováno] péče svým pojištěncům (§ 46 odst. 1), a proto má vytvářet takovou síť smluvních [anonymizována dvě slova], která dostatečně pokryje potřebu [anonymizováno] péče. Pouze pomocným nástrojem je v tomto případě výběrové řízení upravené v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, konečná podoba sítě [anonymizována dvě slova], která budou poskytovat [anonymizováno] péči pojištěncům jednotlivých [anonymizováno] pojišťoven, je výsledkem smluv uzavřených pouze mezi smluvními subjekty, tj. zdravotní pojišťovnou a [anonymizována dvě slova] (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

13. Odvolací soud na základě výše uvedených skutečností uzavírá, že je správný závěr soudu prvního stupně o tom, že smlouva mezi účastníky byla ukončena výpovědí žalované ke dni [datum] a žalobkyni tak nevzniklo [anonymizováno] požadovat na žalované plnění na základě takto zaniklé smlouvy za období od [datum] do [datum] Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně tak v zamítavém výroku I. [anonymizováno] věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, stejně tak správný výrok o nákladech řízení II.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši [částka], která odpovídá paušální náhradě hotových výdajů za 3 úkony po [částka] (písemné vyjádření k odvolání, příprava k odvolacímu jednání, účast na odvolacím jednání) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Jejich zaplacení uložil odvolací soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal odvolací soud důvod.