o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem pod bodem I. uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Výrokem pod bodem II. pak uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 náhradu nákladů státu, jejíž výše bude přesně specifikována samostatným usnesením. Výrokem pod bodem III. pak soud I. stupně konečně žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, na základě které se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalobce je nájemcem pozemků na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s tehdejším vlastníkem coby pronajímatelem [jméno] [příjmení], a to konkrétně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Současným vlastníkem předmětných pozemků je žalovaný. Od předmětné nájemní smlouvy se žalovaný coby nový pronajímatel pokusil již 3x odstoupit, kdy veškerá odstoupení od nájemní smlouvy jsou nicotná a nevyvolaly žádné právní účinky. Žalobce coby nájemce předmětné pozemky nadále řádně užívá, a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] měl zasetu řepku. Dne [datum] se však po uvedených pozemcích pohyboval traktorista, který mu mulčoval, tedy znehodnocoval žalobcem zasetou řepku. Již tento den žalobce žalovaného prostřednictvím právního zástupce vyzval ke zdržení se rušení držby. Žalovaný přijetí e-mailu s výzvou potvrdil svým e-mailem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že od nájemní smlouvy, která byla uzavřena s panem [příjmení], bylo žalovaným platně odstoupeno a žalobci nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětných pozemků. Zároveň dne [datum] zaslal žalovaný e-mail přímo žalobci, kde uvedl, aby zajistil likvidaci porostu a žádal odklizení porostu z uvedených pozemků. Je tedy nepochybné, že žalovaný zničil, resp. nechal zničit úrodu žalobce. Žalobce podal žalobu na ochranu rušené držby, kdy Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] mimo jiné žalovanému uložil zdržet se rušení držby pozemků, jehož je žalobce nájemcem. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo usnesení Okresního soudu v Jičíně potvrzeno. V rámci těchto řízení bylo tak prokázáno, že žalovaný rušil svémocně držbu předmětných pozemků. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k žádosti žalobce vydal dne [datum] znalecký posudek [číslo] [rok], kterým byla oceněna škoda spočívající ve ztrátě tržeb za zničený porost řepky ozimé, když toto bylo oceněno částkou [částka].

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že žalobci byla doručena [anonymizováno] odstoupení od smlouvy o nájmu, a to ze dne [datum] a [datum]. Veškerá odstoupení od nájemní smlouvy považuje žalovaný za platná, když žalobce porušoval dost významně podmínky nájemní smlouvy, kdy např. o část pronajatých pozemků nijak nepečoval, nesekal vzrostlý porost, což může vést k významnému poškození úrodnosti pozemku. O odstoupení nájemní smlouvy a zrušení tržby se žalobce dozvěděl již dne [datum]. Následně žalovaný uzavřel novou pachtovní smlouvu s JUDr. [jméno] [příjmení], která byla zapsána do katastru nemovitostí. Žalobce se v ochranné lhůtě dle katastrálního zákona tomuto zápisu nebránil a nečinil žádné kroky, kterými by sporoval ukončení nájemní smlouvy. Dále žalovaný namítá, že se neztotožňuje s výší uplatněné škody, která byla stanovena na základě vypracovaného znaleckého posudku. Rovněž tak považuje nájemní smlouvu, která byla uzavřena mezi žalobcem a původním vlastníkem pozemku [jméno] [příjmení] za neplatnou, neboť byla ze strany původního vlastníka uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Původní pronajímatel a vlastník pozemků byl ze strany žalobce coby zemědělského družstva přinucen k podpisu pod pohrůžkou ukončení jeho pracovního poměru v družstvu. Nájemní smlouvu považuje za neplatnou i z důvodu, že byla podepsána dříve, než byla vyhotovena příloha nájemní smlouvy. Nájemní smlouva totiž byla uzavřena dne [datum], soupis pozemků byl k nájemní smlouvě připojen dodatečně až dne [datum], což má za následek absolutní neplatnost nájemní smlouvy. I kdyby však nájemní smlouva byla platná, žalobce nemůže být úspěšný, neboť od smlouvy o nájmu bylo žalovaným z důvodu hrubého porušení povinností žalobce odstoupeno. Žalobce vysadil osev řepky dne [datum], kdy se jednalo o ozimou řepku, která se zaseje v létě, je v zemi přes celou zimu a vzejde až na jaře. Na pozemcích již od podzimu [rok] hospodařil nový pachtýř, který prováděl podzimní seč. Fyzicky seč provedl přímo žalovaný, a to na výzvu pachtýře s jeho mechanizací. Pokud jde o škodu, která měla vzniknout, tak žalobce nemůže být se svým nárokem úspěšný, neboť dne [datum] zaslal žalovaný žalobci výzvu, kterou jej vyzval k tomu, aby již na pozemcích nehospodařil a vyčkal souhlasu žalovaného.

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování listinnými důkazy, jakož i výslechem znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení] uzavřel, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o nájmu zemědělských pozemků mezi [jméno] [příjmení] coby pronajímatelem a žalobcem coby nájemcem, kdy smlouva byla sjednána na dobu určitou v trvání 10 let od [datum] do [datum]. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 900 [spisová značka] + částka odpovídající dani z nemovitostí. Předmětem nájmu byly pozemky v katastrálním území Úhlejov tak, jak jsou výše specifikovány. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o nájmu zemědělských pozemků mezi týmiž účastníky, kdy na základě této smlouvy byl sjednán nájem předmětných pozemků na dobu neurčitou s účinností od [datum] s desetiletou výpovědní lhůtou, a to danou písemně k [anonymizováno] běžného roku, nejdříve však po pěti letech od podpisu smlouvy. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 1 500 [spisová značka] + částka odpovídající dani z nemovitosti. Dále bylo sjednáno, že práva a povinnosti ze smlouvy přecházejí na právní nástupce smluvních stran. V článku IV. smlouvy jsou pak upraveny práva a povinnosti nájemce. Dne [datum] byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum], kterým byla změněna výše ročního nájemného počínaje hospodářským rokem od [datum] až do [datum] na částku [anonymizována dvě slova] [spisová značka]. V dodatku je rovněž dohodnuto, že dnem platnosti nájemní smlouvy ze dne [datum] zanikla v plném rozsahu předchozí nájemní smlouva ze dne [datum]. Z obsahu výpisu z katastru nemovitostí vzal soud I. stupně za prokázané, že vlastníkem předmětných pozemků byl ke dni [datum] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydané ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum]. Na základě dohody o rozdělení pozůstalosti sestry zůstavitele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nabyly tyto do svého spoluvlastnictví mimo jiné předmětné pozemky. Následně pak [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prodali žalovanému předmětné pozemky smlouvou o prodeji nemovitostí ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobce žádá o zaslání kopie smlouvy, na základě které jeho pozemek parc. [číslo] jež je předmětem nájemní smlouvy ze dne [datum] užívá [příjmení] [příjmení]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobce vyzval, aby okamžitě upustil od užívání pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], které nejsou družstvu pronajaty, aby při případném pohybu mechanizace na pronajatých pozemcích [číslo] [číslo] nepokračovali v poškozování oplocení sousedního pozemku parc. [číslo] aby pozemek parc. [číslo] obhospodařovali s péčí řádného hospodáře. Poté, co žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum] upozornil, že na daný nájemní vztah s ohledem na datum uzavření smlouvy je třeba použít příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník) a nikoliv ustanovení nového občanského zákoníku, žalovaný zaslal žalobci dopis datovaný dnem [datum], v němž sděluje, že s okamžitou platností odstupuje od nájemní smlouvy ze dne [datum], a to proto, že pozemek parc. [číslo] v rozporu s § 666 odst. 2 občanského zákoníku pronajali paní [příjmení], a nadále i porušují svou povinnost obhospodařovat pozemek parc. [číslo] s péčí řádného hospodáře. Žalobce následně upozornil [jméno] [příjmení] na neplatnost pachtu, který uzavřeli žalovaný a [jméno] [příjmení]. Dále soud I. stupně ze závěrů znaleckého posudku ze dne [datum] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že náhrada ušlé tržby za zničené plochy řepky ozimé činí [částka]. Následně soud I. stupně zjistil, že u Okresního soudu v Jičíně proběhlo řízení o povinnosti žalovaného zdržet se rušení držby výše uvedených pozemků, kdy ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zdržet se rušení držby předmětných pozemků. K ústavní stížnosti žalovaného Ústavní soud usnesením ze dne [datum] pod sp. zn. I. ÚS 3886/19 odmítl ústavní stížnost žalovaného proti výše uvedeným usnesením Okresního soudu v Jičíně a Krajského soudu v Hradci Králové ve věci zdržení se rušení držby. Dále pak bylo zjištěno, že Státní zemědělský intervenční fond dne [datum] oznámil uživateli [jméno] [příjmení] neprovedení aktualizace evidence půdy na základě předložené pachtovní smlouvy. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] pak soud I. stupně dále zjistil, že provedl prohlídku na pozemcích, kde měl žalobce vysetu řepku, když prohlídku provedl cca po čtyřech dnech od zničení řepky. Zjistilo se, že se jedná o řepku ozimou. Bylo vše zmulčované a stonky nebyly zvadlé. Při vypracování znaleckého posudku vycházel z průměrného výnosu uvedeného žalobcem, kdy se jednalo o 3,3 t na 1 ha. Při zjišťování v okolí to bylo asi 3,8 – 4,3 t, takže tento výnos zcela odpovídá. Při výnosu pod [anonymizováno] t se již nevyplatí řepku pěstovat. Výsledkem znaleckého posudku je tzv. ztráta tržby, tj. produkce semene krát cena minus vstupy. Jedná se o lepší metodu zjištění škody. U zisku by se také musely zkoumat další položky, přičemž největší položky jsou vstupy na podzim a na jaře. Ztráta tržby je však to, co by žalobce dostal, kdyby řepku sklidil a vynásobil cenou, tedy výnos krát cena. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke způsobu hospodaření žalobce na předmětných pozemcích soud I. stupně zjistil, že k degradaci části užívaných pozemků došlo z důvodu eroze vodního toku a vysoké hladiny spodní vody. Devastaci tak způsobila voda, nikoliv zemědělec. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak bylo zjištěno, že ten osobně znal [jméno] [příjmení], avšak uzavření samotné smlouvy nebyl přítomen. Soud I. stupně pak s odkazem na ustanovení § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 2951 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a s odkazem na ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 663 a § 679 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. uzavřel, že se nejprve jako předběžnou otázkou zabýval platností nájemní smlouvy. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] byla platně uzavřena, když na tomto nemění nic ani fakt, že předmět nájmu, tj. pozemky a výměry byly doplněny později, a to konkrétně dne [datum]. Ke vzniku nájemní smlouvy se vyjádřil v čestném prohlášení [jméno] [příjmení], který byl v době uzavření smlouvy předsedou žalobce a jako oprávněná osoba mimo jiné uzavíral nájemní smlouvy v pozici nájemce. Bylo běžnou praxí, že soupis pozemků a výměr byl doplňován později. Zároveň toto prohlášení věrohodně popsalo postup uzavírání smluv, kdy [jméno] [příjmení] smlouvu uzavřel ze své svobodné vůle, a nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Soud I. stupně uvedl, že je mu známo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], na které odkazoval žalovaný, avšak ani toto rozhodnutí nevylučuje, aby předmět nájmu byl identifikován odkazem na listinu, která je přílohou smlouvy či její součástí. Soud v projednávané věci vycházel z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], který uvedl, že se jednalo o běžnou praxi, resp. běžný postup při uzavírání smluv, kdy text smlouvy byl datován dříve než příloha, která však byla stranami smlouvy také podepsána. Soud proto považoval předmětnou nájemní smlouvu za platnou. Dále se zabýval odstoupením od smlouvy o nájmu učiněným opakovaně žalovaným, přičemž tato odstoupení považuje za neplatná, neboť žalovaný v řízení neprokázal důvody zakotvené v § 679 odst. 3 občanského zákoníku [účinnost], když není zřejmé, jaká škoda měla žalovanému činností žalobce vzniknout. Naopak v řízení bylo prokázáno, že žalobce předmětné pozemky řádně obhospodařoval. Znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že devastaci pozemků způsobila voda a nikoliv zemědělec. Ve znaleckém posudku znalec sice uvedl, že jižní část pozemku parc. [číslo] sice žalobce dlouhodobě zanedbával, avšak při svém výslechu uvedl, že mezi jižní a severní částí tohoto pozemku se nachází močál. Celkově se jedná o pozemek, který je k zemědělské výrobě nevyužitelný. Dále pak bylo v řízení prokázáno, že žalobce za nájem předmětných pozemků řádně platí.

5. Soud I. stupně dále hodnotil předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, jako jsou porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi, jakož i zavinění žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že předmětné pozemky má dlouhodobě žalobce pronajaty od právního předchůdce žalovaného [jméno] [příjmení], a že je v rozhodnou dobu obhospodařoval žalobce, který na ně vysel řepku ozimou. Žalovaný si byl vědom, jaká plodina se na pozemcích nachází, a přesto jí dne [datum] nechal zmulčovat. Tímto jednáním žalovaného vznikla žalobci škoda spočívající v náhradě ušlé tržby, která byla znaleckým posudkem vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] vyčíslena na částku [částka]. Znalec u soudu v rámci svého výslechu objasnil, jak dospěl k vyčíslené částce s tím, že se spíše jedná o nižší průměr. Soud rovněž podotkl, že žalovaný si musel být dobře vědom toho, jaké pozemky a za jakých podmínek nabývá uzavřenou kupní smlouvu do svého vlastnictví, přičemž k ukončení nájemního vztahu nečinila žádné právní kroky, které by byly v souladu se zákonem. Pro úplnost soud I. stupně odkázal i na závěry pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně ze dne [datum], který rovněž shledal předmětnou nájemní smlouvu platnou a potvrdil skutečnost, že k rušení držby žalobce došlo. Vzhledem k uvedenému má soud I. stupně za prokázané, že jsou zde splněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O příslušenství pohledávky pak rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a to podle zásady úspěchu ve věci, kdy žalobce byl v řízení plně úspěšný a vznikly mu náklady spojené s právním zastoupením advokátem, dále za zaplacený soudní poplatek a dále za cestovné a ztrátu času na cestě tak, jak je vše vyčísleno v bodě 43. odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně.

7. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém namítá nesprávné právní posouzení věci soudem I. stupně, jakož i to, že na základě provedených důkazů dospěl soud I. stupně k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovaný je toho názoru, že ze strany soudu I. stupně došlo k nesprávnému právnímu posouzení, když přestože došel k závěru, že žalovaný citovaný judikát sp. zn. [spisová značka] je na danou věc aplikovatelný, pak tento nakonec vůbec nepoužil. Žalovaný po celé řízení namítá, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] nebyla platně uzavřena, když ke dni podpisu, resp. uzavření této smlouvy byl předmět nájmu sjednán neurčitě, když ke dni [datum] smlouva neobsahovala podstatnou přílohu, která měla specifikovat pronajímané pozemky. Tato příloha byla přiložena ke smlouvě až později, a to dne [datum]. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, odkazuje-li smlouva co do svého předmětu na přílohy, které mají tvořit její součást, musí tyto přílohy existovat v době uzavření smlouvy. Předmět smlouvy tak nebyl smluvními stranami vymezen jednoznačně a nezaměnitelně, což způsobuje její neplatnost pro neurčitost podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku. Tato situace přesně odpovídá situaci žalobce a žalovaného, resp. [jméno] [příjmení]. Předmět nájmu měl být sjednán v příloze, jež měla tvořit součást smlouvy, nicméně z datace dokumentů jednoznačně plyne, že tato ke dni podpisu, resp. uzavření nájemní smlouvy vůbec neexistovala. Žalobcův nárok je tak nedůvodný, když je opřen o neplatně uzavřenou nájemní smlouvu ze dne [datum]. Navíc zde vzniká pochybnost, zda toto bylo tvrzenou běžnou praxí, když nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] dne [datum] obsahuje přílohu s datací [datum]. Nalézací soud sice správně dospěl k závěru, že není vyloučeno, aby předmět nájmu byl identifikován odkazem na listinu, která je přílohou smlouvy či její součástí, nicméně taková listina musí předně nejprve existovat, a to ke dni podpisu uzavřené smlouvy. To se však v daném případě nestalo. I kdyby se však odvolací soud neztotožnil s argumentací žalovaného ohledně posouzení předmětné nájemní smlouvy, žalobce nemůže být se svou žalobou i tak úspěšný, když v rámci posuzování platnosti odstoupení od smlouvy dospěl nalézací soud na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Tato nesprávná skutková zjištění žalovaný spatřuje v tom, že z výslechu Ing. [příjmení] došel nalézací soud ke skutkovým zjištěním, která z jeho výslechu ani ze znaleckého posudku nevyplývají. Pokud jde totiž o degradaci pozemku parc. [číslo] pak znalec ve svém posudku uvedl, že k degradaci došlo v důsledku neprovádění údržby povrchu a nesklízením k potlačení původního travního porostu. Skutková zjištění soudu I. stupně k tomuto pozemku ve smyslu, že k poškození došlo výlučně z důvodu eroze vodního toku, jsou tak nesprávná. Dále pak odvolatel poukázal na skutečnost, že soud I. stupně vyšel při stanovení výše škody pouze ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], který je však založen výhradně na údajích, které byly sděleny žalobcem a nebyly nijak verifikovány. V tomto posudku Ing. [příjmení] vyčíslil jakousi hypotetickou škodu v podobě ušlého zisku, nikterak však nezjišťoval, o jaký druh osevu se jednalo, což je dále rozhodné, kdy znalec neurčil čistý zisk, kterého by měl žalobce dosáhnout, ale určil pouze a jen odhadem tržbu, kterou by žalobce patrně utržil. Takový postup pro určení výše škody však není dle odvolatele možný.

8. Žalobce ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaného navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, kdy uvedl, že celým sporem se line jako nit zejména skutečnost, že žalovaný coby osoba práva znalá – povoláním advokát, koupil obratem po ukončení dědického řízení, kde zastupoval dědičky původního majitele [jméno] [příjmení], pozemky, které desítky let obhospodařoval žalobce a již od okamžiku koupě se snaží zabránit obhospodařování žalobcem, nikoliv však cestou práva, ale svémocí. Ač žalovaný v různých řízeních již od roku [rok] argumentuje absolutní neplatností nájemní smlouvy na předmětné nemovitosti, dosud nepodal soudu žalobu na vyklizení pozemků, kdy takový spor by byl jediný způsobilý závazně posoudit otázku oprávněnosti či neoprávněnosti užívání pozemků žalobcem. Žalobce zejména zdůrazňuje, že jeho nájemní vztah platně vznikl a stále je existentní, pročež pozemky i nadále užívá a obhospodařuje. Předmětné pozemky měl žalobce dlouhodobě pronajaty od právního předchůdce žalovaného pana [jméno] [příjmení], když žalobce prokázal tuto skutečnost nájemní smlouvou ze dne [datum], nájemní smlouvou ze dne [datum], dodatkem k nájemní smlouvě označené datem [datum], a nájemné dle smluv řádně hradil a hradí. Pokud je žalovaným namítáno, že by měla být nájemní smlouva označená datem [datum] neplatná, jedná se o ničím neprokázané tvrzení. V této souvislosti žalobce odkázal na sdělení [jméno] [příjmení] ohledně obvyklého způsobu uzavírání nájemních a pachtovní smluv, kdy není pravdou, že by smlouva byla uzavřena bez přílohy a byla uzavřena až dne [datum] po podepsání ze strany žalobce a připojení příloh. Nadto v následujících letech byla tato ustanovení bezezbytku dodržována. I pokud by nájemní smlouva s datem [datum] byla neplatná, může se nájemní vztah řídit předchozí nájemní smlouvou, která je platná a účinná. Znovu však žalobce upozornil na to, že po celou dobu pozemky užívá a obhospodařuje. Nájemní vztah totiž nemohl ani zaniknout odstoupením, jak tvrdí žalovaný. Žalobce je nájemcem pozemků o celkové rozloze 98 369 m². Pokud byla ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [příjmení] zmiňována část pozemku parc. [číslo] kdy část tohoto pozemku může být lehkou technikou sekána, jedná se o pozemek o rozloze 1 464 m², tedy o 1,488 % celkové pronajaté plochy pozemků. Pokud žalovaný namítá, že žalobce není schopen předmět nájmu řádně obhospodařovat, dovozuje žalovaný tuto skutečnost pouze z údajného zanedbání pozemku tvořícího necelých 1,5 % z celkově pronajaté plochy, který je pro žalobce ekonomicky zcela nepoužitelný, není přístupný a nelze ho dle současného stavu technicky obhospodařovat. Ze strany žalovaného se tak jedná o zcela účelové tvrzení. Pokud pak odkazuje žalovaný na to, že dne [datum] vyzval žalobce k obhospodařování pozemků parc. [číslo] je důležité zmínit, že odstoupení od nájemní smlouvy odeslal dne [datum], kdy tak žalobci nebyl poskytnut jakýkoliv vhodný termín pro nápravu. Je tedy zjevné, že výzva nebyla ani myšlena vážně. Pokud jde o výši škody, pak žalobce uvádí, že výše škody byla stanovena znaleckým posudkem znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy tento znalec i při svém výslechu dne [datum] svůj posudek přesvědčivě obhájil. Pokud žalovaný namítá, že bylo vycházeno při zpracování posudku z údajů pouze sdělených žalobcem, není toto pravda, neboť znalec byl na místě samém den po vzniku škodné události (zmulčování řepky) a ověřil si i jednotlivé údaje. Pokud žalovaný namítá chybný výpočet škody, pak se jedná ze strany žalovaného o ukázkové chucpe, kdy čistý zisk by jistě šel přesně určit, pokud by však žalovaný neporušil svou povinnost a nezmulčoval úrodu žalobce a nechal úrodu včas dozrát tak, aby mohla být sklizena. Co je však podstatné pro danou věc, žalovaný úrodu zničil cíleně, přesně v období, kdy žalobce a jakýkoliv jiný zemědělec již veškeré náklady na plodinu vynaložil a pouze očekával výnos z úrody. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že žalovaný výpočet znalce fakticky nikterak nezpochybnil a nepožadoval ani jiný znalecký posudek.

9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

10. Nejprve odvolací soud pro úplnost uvádí, že u odvolacího soudu bylo jednání nařízeno na den [datum] v 9.45 hodin. V tento termín se však žádný z účastníků ani právních zástupců k jednání soudu nedostavili. Jednání proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. proběhlo v nepřítomnosti účastníků a jejich právních zástupců a jednání bylo skončeno v [údaj o čase] hodin. Teprve po skončení jednání byl odvolacímu soudu předložen úřední záznam kanceláře, že účastníci budou mít z důvodu parkování 10 až 15 minut zpoždění. Ani po skončení jednání v [údaj o čase] hodin však žádný z účastníků do jednací síně nedorazil. Teprve v [údaj o čase] hodin dorazili oba právní zástupci účastníků a jim bylo sděleno, že jednání u odvolacího soudu již bylo skončeno. O tomto byl sepsán úřední záznam na č. l. 255 spisu. Jednání tak proběhlo v souladu se zákonem bez účasti účastníků a jejich právních zástupců, když tito měli dostatek času před zahájením jednání odvolacímu soudu sdělit případné zpoždění.

11. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění a takto zjištěné skutečnosti hodnotil zcela správně i po stránce právní. Odvolací námitky žalovaného nemohou přivodit ani změnu ani zrušení napadeného rozsudku.

12. Jak bylo soudem I. stupně správně zjištěno, že dne [datum] na pokyn žalovaného byla zemědělskou technikou znehodnocována zemědělská plodina (řepka ozimá) zasetá žalobcem na jím držených pozemcích. Jak uzavřel Krajský soud v Hradci Králové ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z nájemních smluv, které žalobce uzavíral s předchozím vlastníkem pozemků ([jméno] [anonymizováno]) a z korespondence s žalovaným vyplývá, že žalobce předmětné pozemky užívá dlouhodobě a nepřerušeně, a držel je, resp. držel právo nájmu k nim i v době rušivého činu žalovaného dne [datum]. Naproti tomu tvrzení žalovaného, že v tomto okamžiku již žalobce držbu fakticky nevykonával, protože ji vykonávala nová pachtýřka [jméno] [příjmení], nemůže obstát, protože takové tvrzení nebylo v řízení, vedeném u Okresního soudu v Jičíně ani v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové ve věci žaloby zrušené dražby, prokázáno. Jak Krajský soud v Hradci Králové konstatoval, pokud se snad nová pachtýřka nebo žalovaný pokoušeli dostat žalobce z držby jinak, např. tím, že by sami činili kroky k vlastnímu hospodaření na pozemcích, nelze hovořit o tom, že by takto žalobce držbu předmětných pozemků dobrovolně opustil. V řízení vyšlo jednoznačně najevo, že rušení držby bylo zcela evidentně ze strany žalovaného svémocné, neboť se tak nestalo v rámci dovoleného práva, např. na základě rozhodnutí státního orgánu nebo na základě dovolené svépomoci. Dále bylo zjištěno, že k ústavní stížnosti žalovaného Ústavní soud usnesením ze dne [datum] pod sp. zn. I. ÚS 3886/19 odmítl tuto ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, kdy Ústavní soud uvedl, že sice není pochyb o tom, že vedlejší účastník věděl o odstoupení od smlouvy (žalobce o odstoupení od smlouvy učiněné žalovaným – poznámka odvolacího soudu), nicméně institut posesorní žaloby směřuje na ochranu či obnovení posledního stavu držby. Nejedná se tedy o ochranu subjektivních práv jako v případě žalob petitorních, ale po řízení o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Navíc vedlejší účastník (žalobce) se i po odstoupení od smlouvy ze strany stěžovatele (žalovaného) stále choval jako držitel. To znamená, že před samotným výsevem řepky musel půdu na sporných pozemcích připravit a teprve poté mohl přistoupit k jejímu osevu. Proti takovému postupu zůstal stěžovatel (žalobce) nečinný. Považoval-li stěžovatel (žalovaný) za další možný milník, od něhož bylo lze počítat zmíněnou prekluzivní lhůtu, provedení podzimní seče novým pachtýřem, nejedná se z hlediska hlavního účelu využití pozemku o úkon nikterak zásadní a stěžovatel ani v ústavní stížnosti netvrdí, že o tomto vedlejší účastník věděl, a proto se měla lhůta počítat právě od tohoto úkonu. Navíc obecné soudy poukázaly na skutečnost, že stěžovatel nabyl sporné pozemky v roce [rok], a tudíž je nemohl nechat propachtovat od roku 2015.

13. Z uvedených závěrů dle odvolacího soudu jednoznačně vyplývá porušení povinnosti žalovaného spočívající v neoprávněném zničení vyseté řepky ozimé na pozemcích držených a užívaných k zemědělskému účelu žalobcem. Dle odvolacího soudu tak pro posouzení protiprávního jednání ze strany žalovaného není proto podstatné, zda nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného panem [jméno] [příjmení] je platná či nikoliv, a ani není podstatné, zda případné odstoupení od této nájemní smlouvy je účinné či nikoliv, neboť jak bylo soudy v řízení o posesorní žalobě podané žalobcem konstatováno, žalobce se i po odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného stále choval jako oprávněný držitel a před samotným výsevem řepky musel půdu na sporných pozemcích připravit, a teprve poté mohl přistoupit k jejímu osevu. Proti takovémuto postupu zůstal žalovaný nečinný, tj. věděl, že tento osev na předmětných pozemcích žalobce učinil, a není proto možné považovat za„ právem dovolené jednání“ žalovaného ze dne [datum], kdy svévolně zničil potencionální úrodu řepky ozimé ve vlastnictví žalobce. Je totiž nepochybné, že osev řepky nebyl proveden žalovaným, nýbrž žalobcem na pozemcích, jejichž byl v té době držitelem, a žalovaný neměl žádné oprávnění ani ze zákona ani ze smlouvy uvedené na předmětných pozemcích zničit.

14. Odvolací soud však konstatuje, že je ve shodě se soudem I. stupně i v tom směru, že nájemní smlouva uzavřená v [anonymizováno] [rok] mezi žalobcem coby nájemcem a právním předchůdcem žalovaného [jméno] [příjmení], co by pronajímatelem, je platná, a žalobce (nájemce) měl právo na předmětných pozemcích hospodařit a předmětné pozemky osít řepkou ozimou. Námitka neplatnosti smlouvy o nájmu předmětných zemědělských pozemků, kterou v řízení vznesl žalovaný, totiž nemůže podle názoru odvolacího soudu v žádném případě obstát. [příjmení] text smlouvy je datován dnem [datum], a [jméno] [příjmení] coby vlastník předmětných pozemků prohlásil, že je oprávněn přenechat ve smlouvě uvedené nemovitosti, viz příloha do nájmu nájemci, a touto smlouvou je pronajímá. Přílohou jsou tak pozemky a výměry pozemků vlastníka [jméno] [příjmení], kdy tato příloha je datována dnem [datum] a je rovněž podepsána jak [jméno] [příjmení], tak předsedou družstva [jméno] [příjmení]. Vzhledem k datu uzavření smlouvy je pak na daný případ nutno aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. [účinnost] za použití § 3074 odst. 1 nového občanského zákoníku.

15. Pro obecnou nájemní smlouvu (§ 663 a násl. občanského zákoníku) není předepsána obligatorní písemná forma; byla-li však taková smlouva sjednána písemně, musí být v ní pronajatá věc dostatečně určitě konkretizována. Není přitom vyloučeno, aby předmět nájmu byl identifikován odkazem na listinu, která je přílohou smlouvy či její součástí. Z uvedeného tedy vyplývá, že pro danou věc pro úvahu o případné neplatnosti nájemní smlouvy pro neurčitost ve smyslu § 37 odst. 1 občanského zákoníku (jak namítá žalovaný) je rozhodující obsah listiny, na níž byla smlouva zaznamenána, byť pro takový právní úkon nebyla písemná forma předepsána. V textu smlouvy o nájmu zemědělských pozemků, která je datována dnem [datum] je v článku I. uvedeno, že vlastník ([jméno] [anonymizováno]) prohlašuje, že je oprávněn přenechat ve smlouvě uvedené nemovitosti, viz příloha do nájmu nájemci, a touto smlouvou je pronajímá. Je tedy zřejmé, že pro účely identifikace předmětu nájmu samotná smlouva odkazuje na další písemnost, která je její přílohou. Pro posouzení určitosti vymezení předmětu nájmu jsou proto relevantní jak údaje obsažené přímo v nájemní smlouvě, tak údaje obsažené v odkazované příloze. Není přitom rozhodné, zda příloha –„ pozemky a výměry vlastníka“ je datována až dnem [datum], neboť tato příloha se stala součástí smlouvy a je podepsána jak pronajímatelem, tak nájemcem. K uzavření nájemní smlouvy mezi právním předchůdcem žalovaného a žalobcem tak došlo přijetím všech částí, mezi nimi dojednané smlouvy, včetně odkazované přílohy, tj. dnem [datum]. Zde je zapotřebí připomenout, že základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy (nevede k závěru o její neplatnosti), před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 625/2003, k němuž se Nejvyšší soud přihlásil např. v rozsudku sp. zn. [spisová značka]). Proto na danou věc nelze aplikovat žalovaným zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], které řešilo problematiku důvodnosti požadavku na zaplacení smluvní pokuty, kde však pro dohodu o smluvní pokutě byl požadavek obligatornosti písemné formy vyžadován ustanovením § 544 odst. 2 občanského zákoníku. Z uvedeného tedy vyplývá, že závěr soudu I. stupně o platnosti nájemní smlouvy, uzavřené mezi právním předchůdcem žalovaného a žalobcem, je správný (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Z uvedeného závěru tedy vyplývá, že žalobce byl v rozhodné době nejen oprávněným držitelem předmětných pozemků, na kterých vysel řepku ozimou, kterou žalovaný zničil, ale byl i jejich nájemcem.

16. Rovněž odstoupení od smlouvy provedené dopisem žalovaného ze dne [datum] nemohlo platně ukončit nájemní vztah mezi účastníky. V tomto směru žalovaný odkazuje na pasáže ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], který se k obhospodařování pozemku parc. [číslo] vyjadřoval. Odkaz na některé ze závěrů uvedeného znalce však nemůže vyvrátit správnost skutkového závěru učiněného soudem I. stupně na základě znaleckého posudku tohoto znalce jako celku a jeho výpovědi před soudem. Znalec jednoznačně u soudu I. stupně uzavřel, že částečné znehodnocování tohoto pozemku je zapříčiněno převážně vodní erozí a ne činností zemědělce (žalobce). Navíc, jak správně ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvádí, pozemek parc. [číslo] tvoří asi 1,5 % celkové výměry pozemků, které žalobce užívá na základě nájemní smlouvy, a i kdyby na této části pozemku vznikala případnou nečinností žalobce žalovanému určitá újma, není to důvodem k okamžitému odstoupení od nájemní smlouvy jako celku. Rovněž v kontextu odstoupení od smlouvy nelze odhlédnout od závěrů učiněných v řízení o posesorní žalobě, zejména od závěrů výše citovaného, které přijal Ústavní soud, tedy že žalovaný coby vlastník nikterak nebrojil proti samotnému výsevu zemědělské plodiny, kterou posléze svévolně zničil.

17. Z uvedeného je tedy zřejmé, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání spočívajícím ve zničení sadby řepky ozimé ve vlastnictví žalobce, když tato plodina byla na pozemcích, které žalobce užíval na základě oprávněné držby, jakož i na základě platné nájemní smlouvy. V příčinné souvislosti s tímto protiprávním jednáním tak vznikla žalobci škoda (majetková újma).

18. Pokud jde o výši samotné škody, pak i v tomto směru odvolací soud souhlasí se závěry soudu I. stupně, že výše škody tak, jak byla posouzena znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], je správná. Z prohlídky na místě samém uvedený znalec zjistil, že byla poškozena řepka ozimá, což vyplývá i z fotografické dokumentace, která je součástí znaleckého posudku, kdy vše bylo zmulčované. Z mulče lze zjistit, co bylo na předmětných pozemcích zaseto. Znalec přesvědčivým a logickým způsobem zdůvodnil, proč vycházel z průměrného výnosu uvedeného žalobcem, kdy se jednalo o výnos 3,3 t na 1 ha, kdy i při zjišťování v okolí byl výnos ještě vyšší. Rovněž tak popsal, proč vypočetl výši škody jako tzv. ztráty tržby, kdy v případě takovéhoto poničení zaseté zemědělské plodiny jde o obvyklý postup. Z tohoto pohledu lze tedy uzavřít, že žalovaný svou protiprávní činností – zničením zaseté řepky ozimé způsobil žalobci škodu právě ve výši stanovené předmětným znaleckým posudkem, tj. ve výši [částka].

19. Ze všech výše uvedených důvodů proto odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný, včetně výroku o náhradě nákladů mezi účastníky i o náhradě nákladů státu, potvrdil.

20. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., když i v odvolacím řízení měl žalobce ve věci plný úspěch. Vznikli mu proto náklady spojené s právním zastoupením advokátem, a to za 1 úkon právní pomoci – sepis vyjádření k odvolání, a k tomu náležící 1 režijní paušál ve výši [částka], vše stanovené podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). K takto vypočtené odměně pak přináleží i 21 % DPH. Odvolací soud proto přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení za odvolací řízení částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku.

21. Soud I. stupně pak neopomene rozhodnout i o výši nákladů státu, které je povinen žalovaný dle pravomocného výroku II. rozsudku soudu I. stupně uhradit.