o zaplacení částky 116 550 Kč s příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 116 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 116 550 Kč od 06. 09. 2023 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 44 276,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokátky], advokátky (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doplatek soudního poplatku ve výši 2 228 Kč, a to ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně původně domáhala zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím s tím, že si jako spotřebitel dne 30. 05. 2023 u žalované objednala přepravu 4 zásilek – balíků. Ke každé zásilce bylo přiřazeno přepravní číslo. Nejprve bylo žalobkyni oznámeno doručení zásilek adresátovi. Následně ale žalovaná uvedla, že dopravce není schopen objasnit nedoručení balíků a odkázala žalobkyni na reklamační řízení. Žalobkyně 12. 07. 2023 vyplnila reklamační formulář na internetových stránkách žalované. Ke dni 04. 09. 2023 byla reklamace ukončena jako schválená, současně byl žalobkyni doručen reklamační protokol, kterým byla uznána škoda ve výši 249 456 Kč s tím, že bude vyplaceno pojistné 30 000 Kč plus poštovné. Žalobkyně následně obdržela platbu ve výši 30 000 Kč a refundaci dopravného. Žalobkyně požaduje zaplacení 3 x 30 000 Kč za další 3 zásilky, které byly ztraceny, eventuelně náhradu škody ve výši 90 000 Kč, když žalovaná uznala celkovou škodu 249 456 Kč. V průběhu řízení žalobkyně rozšířila žalobu o částku 26 550 Kč s příslušenstvím. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 06.09.2024, a předmětem řízení se tak stala částka 116 550 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná odmítla, že by uznala škodu ve výši 249 456 Kč. Žalobkyně si objednala zprostředkování přepravy 1 zásilky, ve které byly zahrnuty 4 balíky. Pojem vícekusové zásilky je uveden a vysvětlen v rámci obchodních podmínek. Žalobkyně zvolila přepravu prostřednictvím dopravce [název]. U tohoto dopravce je pojištění v ceně ve výši 30 000 Kč a tato částka byla žalobkyni uhrazena.

4. Na základě výsledků provedeného dokazování vyšel soud prvního stupně ze skutkových zjištění, které podrobně uvedl v odstavcích 4 až 7 odůvodnění rozsudku. Žalobkyně si prostřednictvím webového rozhraní žalované objednala dne 29.05.2023 jednorázovou přepravu 4 balíků z adresy [adresa], na adresu [adresa]. Cena přepravy byla 2 071,40 Kč, termín vyzvednutí 30.05., a předpokládané doručení 02. 06., hodnota zásilky uvedena ve výši 0 Kč, základní pojištění v ceně do 30 000 Kč a zvolen dopravce [název] (dále také „požadavek na přepravu“ nebo „objednávka“). Zásilce bylo přiděleno číslo [číslo]. Žalobkyně před dokončením objednávky v příslušném webovém rozhraní zaškrtla, že souhlasí s Obchodními podmínkami žalované (dále jen „OP žalované“) a Obchodními podmínkami dopravce [název] (dále jen „OP [název]“). Dle odst. 4 části A OP žalované je zasilatelská smlouva uzavřena písemně nebo vzniká okamžikem, kdy žalovaná akceptuje požadavek objednatele (pomocí webové stránky, e-mailem, prostřednictvím mobilní aplikace nebo telefonicky) k provedení přepravy zásilky za podmínek určených objednatelem. Žalovaná si vyhradila, že každá objednávka služeb objednatelem je zároveň vyjádřeným souhlasem s obchodními podmínkami žalované a obchodními podmínkami vybraného dopravce a odesláním objednávky se objednatel zavazuje k respektování ustanovení v nich obsažených. Dle odst. 5 části A OP žalované zasilatelskou smlouvou pověřuje objednatel žalovanou uzavřením zasilatelské smlouvy s dopravcem, který splňuje podmínky realizace služby. Smlouvu uzavírá žalovaná vlastním jménem na účet objednatele. Žalovaná neprovádí přepravu zásilek. V odst. 11. části B OP žalované je za vícekusovou zásilku označena zásilka skládající se z několika balíků zasílaných jednomu příjemci. Dle odst. 13 části C OP žalované v případě, kdy jsou předmětem služby zásilky obzvláště cenné, je objednatel povinen oznámit poskytovateli jejich skutečnou hodnotu buď pro každý kus odděleně, anebo pro jeden balík v hodnotě převyšující tuto částku. Pokud objednatel nepřiznal hodnotu zásilka výše popsaným způsobem, bude případná náhrada škody limitována částkou 25 000 Kč. Žalovaná žalobkyni potvrdila e-mailem dne 29.05.2023 požadavek na přepravu a vyčkávala zaplacení částky 2 071 Kč. Žalobkyně částku téhož dne uhradila. Žalobkyně obdržela informaci, že 05. 06. 2023 byla zásilka doručena. Následně vyšlo najevo, že k doručení zásilky nedošlo. Dopravce nebyl schopen objasnit nedoručení zásilky. Žalobkyně 12. 07. 2023 vyplnila reklamační formulář a žalovaná její reklamaci přijala. Žalobkyně dne 14. 07. 2023 k reklamaci uvedla, že zásilka obsahovala nové, nepoužité zboží, jednalo se o jeho vrácení z důvodu ukončení spolupráce mezi ČR a [místo]. Dne 04. 09. 2023 žalovaná informovala žalobkyni, že reklamace byla ze strany dopravce [název] uznána jako oprávněná, a to s náhradou škody ve výši 30 000 Kč + dopravné. Žalovaná uhradila žalobkyni na účet dne 05. 09. 2023 částku 30 000 Kč. Emailem ze dne 06. 11. 2023 vedoucí zákaznické péče žalované reagovala na komentář žalobkyně ze dne 14.07.2023. Žalobkyně je držitelkou živnostenského oprávnění se vznikem od 03.06.1996, od 17.05.2023 zahájila činnost v oboru zprostředkování obchodu a služeb. Prodává kosmetické přípravky do kosmetických salonů. Balíky nebylo možné vrátit dodavateli do [místo] letecky, neboť obsahovaly cryo pera pro kosmetičky a náplně s tekutým dusíkem. Jedno z per pořídila žalobkyně na veletrhu, následně jí byla dovezena další. [název] dodavatelem byly žalobkyni (na subjekt [název] [Jméno žalobkyně]) vystaveny dvě faktury (na částku 4 611,70 Eur a 1 250 Eur). Pokud by se pera osvědčila, zamýšlela je žalobkyně využívat k podnikatelské činnosti. Žalovanou kontaktovala po telefonu. Operátorka žalobkyni potvrdila, že je možné provést přepravu pozemní cestou a provedla jí celým procesem. Hodnota balíků byl dle žalobkyně nepovinný údaj. Žalobkyně zásilky s ohledem na jejich hodnotu nepojistila, neboť nikdy neměla obdobnou zkušenost se ztrátou zásilky. Základní pojištění měla za dostačující, domnívala se, že se vztahuje na každý balík zvlášť. Všeobecné obchodní podmínky nečetla a zaškrtla možnost, že se s těmito seznámila. Právní zástupce žalobkyně vyzval emailem ze dne 24. 01. 2024 žalovanou k úhradě částky 116 550 Kč, odkázal na přiložené daňové doklady, dle kterých měla zásilka cenu 5 862 Eur, v přepočtu 146 550 Kč.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle § 419, § 420 odst. 1, § 421 ods. 2, § 2471 odst. 1, § 2475, § 2555 a § 2567 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a dovodil, že mezi účastnicemi byla uzavřena zasílatelská smlouva, dle které se žalovaná zavázala pro žalobkyni obstarat přepravu zásilky prostřednictvím dopravce [název], kterého si žalobkyně z nabídky žalované vybrala. Dopravce [název], byl uváděn žalovanou na webovém rozhraní, jehož prostřednictvím žalobkyně specifikovala svoji objednávku. Před dokončením objednávky vyslovila žalobkyně souhlas nejen s obchodními podmínkami žalované, ale i s obchodními podmínkami dopravce [název].

6. Současně na základě výpovědi žalobkyně a listinných důkazů uzavřel, že žalobkyně v příslušném smluvním vztahu vystupovala v pozici podnikatele. Sama žalobkyně uvedla, že podniká od dubna či května 2023 a žalovanou vyhledala, protože potřebovala poslat dodavateli do [místo] balíky, které obsahovaly cryo pera pro kosmetičky a náplně s tekutým dusíkem. Předmětná pera zamýšlela využívat k podnikatelské činnosti, kdy měla záměr pera dovážet a distribuovat do kosmetických salonů. Pokud je ve vystavených fakturách uvedeno „[název] [Jméno žalobkyně]“, jedná se o podnikatelské označení žalobkyně. Soud prvního stupně proto konstatoval, že žalobkyně uzavřela zasílatelskou smlouvu dle § 2471 odst. 1 o. z. jako podnikatel. V situaci, kdy byla žalobkyni známa hodnota zasílaného zboží, měla tuto hodnotu v objednávce i s přihlédnutím k odst. 13 části C OP žalované uvést a sjednat pojištění pro případ ztráty či poškození přepravovaného zboží v takové výši, aby žalobkyni krylo vzniklou škodu. Žalobkyně mohla případně vybrat takového dopravce, jehož služby takové pojistné krytí zahrnují. Pokud se žalobkyně neseznámila s pojistnými podmínkami a rozsahem pojistného krytí, a akceptovala základní pojistnou částku 30 000 Kč, nejednala s odbornou péčí, musí nést následky svého opominutí. Jestliže žalobkyně objednala přepravu zásilky, která obsahovala 4 balíky, přičemž nabídka žalované na obstarání přepravy u dopravce [název] zahrnovala základní pojištění v ceně do 30 000 Kč, a žalovaná částku 30 000 Kč žalobkyni uhradila, neshledal soud prvního stupně nárok žalobkyně oprávněným a nárok žalobkyně v plném rozsahu zamítl. S ohledem na výsledek sporu byla žalované přiznána náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve specifikaci dle odstavce 16 odůvodnění rozsudku. V důsledku rozšíření žaloby v průběhu řízení, byl žalobkyni v konečném rozhodnutí doměřen doplatek soudního poplatku.

7. Rozsudek napadla včasným a přípustným odvoláním žalobkyně. Namítla, že přepravu balíků objednala u žalované jako fyzická osoba, proto se na ni vztahuje ochrana, která se poskytuje spotřebitelům. Žalobkyně své podnikatelské oprávnění obnovila ke dni 17. 05. 2023, a to pro zcela novy předmět podnikáni. Je zjevné, že nákup dotčených kosmetických per, i jednání s výrobcem o jejich vrácení, činila jakožto spotřebitel. Výklad soudu prvního stupně považuje za zaujatý. Nesouhlasí ani se závěrem, že došlo k uzavření zasílatelské smlouvy. Odkázala na ust. § 5 odst. 1, § 2567 odst. 1 a § 2474 o. z. Žalobkyně neměla jakýkoliv důvod se domnívat, že si u žalované objednává pouze zprostředkování přepravy. Ostatně reklamaci uplatnila u přímo žalované, která ji přijala, uznala a vyřídila. Žalobkyně uplatnila reklamaci z titulu ztráty přepravovaných balíků, uvedla škodu ve výši 249 456 Kč a žalovaná uplatněnou reklamaci uznala. Pokud by byla žalobkyně upozorněna na to, že sjednává dopravu jedné více kusové zásilky, na kterou se vztahuje jen pojištění ve výši 30 000 Kč, tak by po řádném poučení ze strany žalované neváhala a objednala čtyři samostatné zásilky. Hodnotu předmětu přepravy neuvedla, neboť šlo o nepovinny údaj.

8. Ve vztahu k nákladovému výroku žalobkyně namítla, že žalované neměla být přiznána náhrada nákladů řízeni v podobě náhrady cestovních výdajů ve výši 1 636 Kč (cesta ze sídla právní zástupkyně žalované k ústnímu jednání před Obvodním soudem pro Prahu 2 a zpět), a s tím spojenou náhradou promeškaného času ve výši 2 000 Kč, vč. příslušné sazby DPH, když nejde za žádných okolností o náklady účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná je právnickou osobou se sídlem v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2, kde je více než dostatek kompetentních právních zástupců z řad advokátů, které mohla žalovaná zmocnit k zastoupení své osoby tak, aby neúčelně nenavyšovala náklady řízení (viz nález Ústavního soudu ze dne 02. 10. 2013, sp. zn. II. US 736/12). Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že s argumentací žalobkyně se již dostatečně vypořádal soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. Zdůraznila, že nikdy neuznala způsobenou škodu ve výši 249 456 Kč. Uznaná byla pouze reklamace žalobkyně ve vztahu ke ztrátě zásilky a jednotlivých, v ní obsažených, balíků, kdy byla žalobkyni vyplacena částka 30 000 Kč, a to vzhledem k pojištění zásilky. Tvrzení žalobkyně, že zasílatelskou smlouvu s žalovanou uzavírala v pozici spotřebitele, bylo vyvráceno zejména účastnickým výslechem žalobkyně. Dále odkázala na OP žalované, se kterými žalobkyně v rámci objednávkového procesu souhlasila, a se kterými se měla seznámit. Tyto uvádějí, že mezi žalovanou a jejími zákazníky je uzavírána zasílatelská, a ne smlouva přepravní. Poukázala i na označení samotné obchodní firmy žalované – [Jméno žalované]. Zákazníci si v rámci objednávkového procesu vybírají konkrétního dopravce, který zajistí přepravu zásilky. Žalovaná nadále trvá na námitce, že není ve sporu ani věcně pasivně legitimována, kdy za případnou způsobenou škodu, pokud by samozřejmě byla prokázána, odpovídá dopravce. Zákonná úprava rozlišuje a rozděluje odpovědnost za způsobenou škodu zasílatele a dopravce, a to tak, že zasílatel odpovídá za škodu vzniklou pouze v souvislosti s obstaráváním přepravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 03. 2006, sp. zn. 32 Odo 529/2005). Žalovaná žádným způsobem při obstarávání přepravy pro žalobkyni nepochybila, kdy tedy nedošlo ke vzniku škody na zásilce při obstarávání její přepravy. Žalovaná tak nemůže odpovídat za škodu uplatňovanou žalobkyní.

10. K námitce vůči nákladovému výroku žalovaná uvedla, že cestovní výdaje a náhradu promeškaného času, nelze považovat za nepřiměřené. Účastník řízení má právo zvolit si svého právního zástupce, a toto právo pak nelze účastníku řízení odepírat. Žalovaná si nezvolila právního zástupce z opačného konce republiky, jak zaznívá v citovaném nálezu Ústavního soudu. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a požádala o přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

12. Odvolací soudu konstatuje, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění, která jsou obsažena v odst. 4 až 6 odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud se tak se skutkovými závěry soudu prvního stupně ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje. Soud prvního stupně přistoupil k hodnocení důkazů velice pečlivým způsobem, v souladu s § 122 a násl. ve spojení s § 132 o.s.ř., kdy z jednotlivých zjištěních vyvodil závěry, které ve svém kontextu tvoří ucelený řetězec, na jehož základě dospěl k závěru o neoprávněnosti žalobou uplatněného nároku. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že nárok na náhradu škody vůči žalované z titulu zasílatelské smlouvy dle § 2471 odst. 1 o. z., uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., z důvodu ztráty zásilky při přepravě, není dán. Tento závěr nejsou způsobilé zvrátit ani odvolací námitky žalobkyně.

13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Podle § 2471 odst. 1 o. z. zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.

18. Podle § 2478 o. z. vznikne-li na převzaté zásilce při obstarávání přepravy škoda, zasílatel ji nahradí, neprokáže-li, že škodu nemohl odvrátit.

19. Podle § 2555 odst. 1 o. z. smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

20. Podle § 2567 odst. 1 o. z. při ztrátě nebo zničení zásilky nahradí dopravce cenu, kterou zásilka měla v době, kdy ji převzal.

21. Podstatnými náležitostmi zasílatelské smlouvy jsou označení věci, která tvoří zásilku, a určení místa odeslání a doručení (určení). Sdělení správných údajů o obsahu zásilky a jeho povaze je významné z hlediska případné odpovědnosti příkazce za škodu. Některé věci jsou vyloučeny z určitých druhů přepravy nebo je při jejich přepravě zapotřebí dodržet předepsané podmínky (označení obsahu zásilky, maximální množství látky v jednom balení atd.). Podle § 2557 je třeba dopravci poskytnout správné údaje o obsahu zásilky a jeho povaze a předat mu zvláštní listiny, kterých je případně k provedení přepravy zapotřebí. Protože tyto údaje a listiny předává dopravci zasílatel, musí je příkazce poskytnout i zasílateli tak, aby on sám mohl splnit závazky ze smlouvy přepravní. Ustanovení § 603 odst. 2 obch. zák. (pozn. aut.: dnes § 2478 obč. zák.) upravuje odpovědnost zasílatele za škodu na převzaté zásilce vzniklou při obstarávání přepravy a nikoli při přepravě zásilky. Zasílatel (při absenci jiné dohody) neodpovídá za škodu na zásilce vzniklou při přepravě věci, nýbrž pouze za škodu na převzaté zásilce vzniklou při obstarávání přepravy, tj. neodpovídá za případné porušení smlouvy sjednané s dopravcem a za škody vzniklé porušením přepravní smlouvy dopravcem. Nevznikla-li případná škoda na věci (převzaté zásilce) při obstarávání přepravy, nýbrž při přepravě samotné, nemůže obstát ani závěr soudu o odpovědnosti zasílatele za takto vzniklou škodu ve smyslu § 603 odst. 2 obch. zák. a v úvahu tak přichází pouze odpovědnost za škodu při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 373 a násl. obch. zák. ve spojení s ustanovením § 757 obch. zák. (pozn. aut.: dnes § 2910 a násl. obč. zák.)(NS 32 Odo 529/2006)( viz Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol., Občanský zákoník. Komentář. Svazek V, § 1721-2520, relativní majetková práva 1. část, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021, § 2471, Právní stav v ASPI k: 01. 07. 2021)

22. Žalovaná se z titulu uzavřené zasílatelské smlouvy ze dne 29.05.2023 zavázala obstarat přepravu zásilky vlastním jménem na účet žalobkyně, která uvedla při uzavírání smlouvy základní vymezení zásilky, vymezení místa odeslání a místa určení, výběr dopravce, na základě čehož byla vykalkulována cena, k jejíž úhradě se žalobkyně zavázala. Skutečnost, že rozsah zásilky určila žalobkyně svou objednávkou, kdy v rámci webového rozhraní žalované nadefinovala, jakou zásilku chce dopravit do [místo], zvolila dopravce a výši pojištění zásilky v rámci doplňkové služby, vyplývá ze způsobu zadání zásilky.

23. Odvolací soud dále konstatuje, že již z obsahu formuláře, do kterého zájemce zdává svou poptávku na přepravu zásilky, je zřejmé, že dopravcem je odlišný subjekt od žalované, kdy si dopravce osoba poptávající přepravu zvolí (např. dle jeho nabídky a obsahu obchodních podmínek). Co do zadání parametrů zásilky, je toto zcela na výběru poptávajícího. Žalobkyně zvolila vícekusovou záilku (zásilce bylo přiděleno jedno evidenční číslo), s pojištěním 30 000 Kč, v souladu s nabídkou zvoleného dopravce. Dle odvolacího soudu žalovaná zcela přesvědčivě doložila způsob sjednání objednávky, a to printscreeny jednotlivých kroků v systému formulářové objednávky ve webovém rozhraní žalované, čímž vyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, kdo a jakým způsobem nadefinoval předmět zásilky. Skutečnost, že žalovaná neprovádí přepravu zásilek dále vyplývá z odst. 5 části A OP žalované. Argumentace žalobkyně ust. § 5 odst. 1 o. z. proto není na místě, neboť žalovaná jasně deklarovala, že přepravu zásilek neprovádí. V důsledku reklamace nedoručení zásilky, kterou zcela správně žalobkyně uplatnila vůči žalované s ohledem na uzavřený smluvní závazek, byla žalobkyni správně vrácena částka 30 000 Kč + poštovné uhrazena, a to v souladu s výší sjednaného pojištění dopravce (odst. 13 části C OP žalované). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovanou, z titulu uzavřeného závazku s žalobkyní, stíhala povinnost uhradit 90 000 Kč za tvrzené další 3 balíky, když doplňková služba byla objednána ve vztahu k jedné vícekusové zásilce ve smyslu odstavce 11. části B OP žalované.

24. Dále odvolací soud souhlasí, že žalobkyně závazek uzavřela jako podnikatel. Tento závěr vyplývá jednoznačně jednak z tvrzení samotné žalobkyně (zájem pera dodávat v rámci podnikatelské činnosti do kosmetických studií, žalobkyně hovoří o dodavateli z Belgie), a je podpořen i obsahem listin, a to vystavenými fakturami belgické společnosti na subjekt „[název] [Jméno žalobkyně]“. Z těchto důvodů není na místě aplikace § 1810 až 1867 o. z., a neobstojí obrana, že žalobkyně nebyla řádně seznámena s obsahem rozhodných ustanovení závazku. V tomto kontextu se tak nemůže úspěšně dovolávat podcenění situace, či lehkovážného přístupu při uzavírání závazku, kdy si nedostatečně vyhodnotila otázku pojištění zásilky pro případ ztráty či neuvedla hodnotu přepravované věci pro případné uplatnění náhrady škody. Tento přístup žalobkyně lze tak přičíst k její tíži, jak provedl soud prvního stupně. Odvolací soud neshledal, v kontextu údajného znevýhodnění žalobkyně, jako relevantní námitku, že žalobkyně má sídlo v Praze z důvodu, aby se zákazníci z jiných krajů, báli žalovanou zažalovat.

25. Odvolací soud konstatuje, že v situaci, kdy mezi účastnicemi byla uzavřena ve smyslu § 2471 odst. 1 o. z. zasílatelská smlouva, odpovídá za škodu vzniklou během přepravy dopravce, kterého si žalobkyně zvolila, a nikoliv žalovaná. Odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.06.2006, sp. zn. 32 Odo 529/2005, ve kterém dovolací soud odkázal na dřívější rozsudek ze dne 22. 04.2004, sp. zn. 29 Odo 152/2003, odvolací soud shledal za příkladmý, kdy závěry tohoto rozhodnutí obstojí i za platnosti nové právní úpravy o. z. Žalovaná ve vztahu k uplatněnému nároku není nositelkou věcné pasivní legitimace, kdy se žalobkyně domáhá části hodnoty zboží dle faktur vystavených [stát] dodavatelem ve výši 5 862 Eur, v přepočtu 146 550 Kč, od kterých odečetla již poskytnutou částku 30 000 Kč, která byla jako náhrada škody v rámci reklamace poskytnuta. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno porušení smluvní povinnosti žalovanou ve smyslu § 2478 o. z. Soud prvního stupně proto správně žalobu zamítl.

26. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku II., tj. nákladového výroku mezi účastníky, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud neshledal, v poměrech projednávané věci, argumentaci žalobkyně stran neúčelnosti náhrady cestovních výdajů a promeškaného času právní zástupkyně žalované, za relevantní. V tomto případě, kdy částka náhrady cestovních výdajů a promeškaného času ve výši 3 636 Kč, přiznaná soudem prvního stupně, nepředstavuje v poměru k celkové přiznané částce náhrady nákladů řízení žalované ve výši 44 276,40 Kč, extrémní navýšení celkových nákladů vynaložených na řízení žalovanou. Z těchto důvodů nemá odvolací soud důvod pro aplikaci závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 02. 10. 2013, sp. zn. II. US 736/12.

27. Současně odvolací soud jako správný potvrdil i výrok III. napadeného rozsudku, kterým soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek na soudním poplatku dle § 7 odst. 1, 2, § 4 písm. d) a § 9 odst. 6 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 2 228 Kč, a to dle položky č. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.

28. Podle § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež sestává z odměny advokáta dle § 9a odst. 2 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a.t. ve znění vyhlášky 258/2024 Sb., za 2 úkony právní služby: sepsání vyjádření k odvolání ze dne 22.01.2025, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] á [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. k) a g) a.t. ve znění vyhlášky 258/2024 Sb., z tarifní hodnoty ve výši 116 550 Kč, náhradou hotových výdajů za uvedené 2 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a.t. ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22.05.2025 jízdným za použití hromadné dopravy dle doložených dokladů ve výši 900 Kč (cesta [místo]) a 978 Kč (cesta [místo]) podle § 13 a. t. ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., a náhradou za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1500 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., a daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 838 Kč ve výši 3325,98 Kč. Celkem náklady řízení žalované před odvolacím soudem činí částku 19 163,98 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo dle § 149 o. s. ř.