pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným do tří dnů od právní moci rozsudku, jakož i nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jejího právního zástupce a konečně, že žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení státu ve výši [částka] na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, opět do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení výše uvedené částky jako bezdůvodného obohacení s tím, že se svým manželem, [jméno] [příjmení] má ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], obec u [stát. instituce], [stát. instituce], nacházející se na adrese [adresa] Tyto nemovitosti nabyli manželé na základě kupní smlouvy, uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO]. K předání nemovitých věcí došlo dne [datum]. Kromě stavby [adresa] se na pozemcích nachází ještě přístavba, přičemž elektrické energie jsou do obou staveb dodávány přes jeden společný elektroměr, přičemž přístavek má navíc samostatný podružný elektroměr. [ulice] smlouva na dodávku elektrické energie do nemovitostí byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum]. Při kontrole elektrické instalace dne [datum] byl pracovníky žalované zjištěn neoprávněný odběr elektřiny ze soustavy ve smyslu § 51 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který probíhal vyvedením třífázového odbočení z neměřeného úseku soustavy. Tímto měla být žalované způsobena škoda, zahrnující i náklady na zjištění, a tuto škodu žalovaná vyčíslila žalobkyně na částku [částka], o čemž žalobkyni písemně informovala. [příjmení] vypočtená žalovanou odpovídala maximálnímu možnému odběru v odběrném místě, jehož předpokladem je odběr v plné kapacitě soustavně 24 hodin po celé rozhodné období. [příjmení] neměla oporu v žádném reálném měření a byla stanovena paušálně. Pod pohrůžkou odpojení elektrické energie, a po zamítnutí žádosti o prominutí úhrady, žalobkyně tuto částku v plné výši uhradila, neboť, zároveň ovšem opětovně žádala žalovanou o přezkum celé věci. Ohledně samotného odbočení z neměřeného úseku soustavy žalobkyni uvedla, že o jeho existenci neměla žádné ponětí, sama jej nezřídila a ani při převodu nemovitých věcí o nich nebyla informována. [příjmení] jiné, v době koupě nemovitých věcí se seznámila s obsahem dokumentu a mimořádné revizi elektrické instalace f. [číslo] ze dne [datum], kdy tato revize žádné informace o odbočení z neměřeného úseku soustavy neobsahovala a žalobkyně, tedy v dobré víře další zkoumání a revize neprováděla. Předmětné zřízení neoprávněného odbočení z neměřeného úseku soustavy bylo prověřováno také [stát. instituce] pod [číslo jednací] – [číslo], Odborem [anonymizována tři slova] oddělení u [stát. instituce] [obec a číslo], a to na základě trestního oznámení ze dne [datum], podaného žalobkyní na neznámého pachatele. Podle tvrzení žalobkyně, odběr naměřený žalovanou zcela zjevně nekoresponduje s realitou. V rozhodném období byla spotřeba elektrické energie měřena podružným elektroměrem, neboť v tomto období žalobkyně s rodinou obývala přístavek, a to z důvodu rekonstrukce hlavní budovy. Ze stavu tohoto podružného elektroměru mezi dny [datum] až [datum] vyplývá, že odběr elektřiny v přístavku činil cca [číslo] kWh, což odpovídá běžné spotřebě čtyřčlenné rodiny. Zbylá část elektrické energie naměřená hlavním elektroměrem činila [anonymizováno] kWh. Žalobkyně vždy řádně platila všechny předepsané zálohy. K výši žalované částky dospěla tak, že od zaplacené částky ve výši [částka] odečetla částku [částka] bez DPH, tedy [anonymizována dvě slova], včetně DPH, ke které dospěla součtem částky [částka] bez DPH za neoprávněný odběr [číslo] kWh a částky [částka] bez DPH, což jsou náklady žalované na zjištění a vymožení. [příjmení] [částka] tedy představuje bezdůvodné obohacení. Žalobkyně nesporuje, že v rozhodném období probíhal neoprávněný odběr a uznává svou povinnost nahradit škodu způsobenou neoprávněným odběrem, nesouhlasí však se způsobem výpočtu výše této škody.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že při kontrole elektrické instalace u nemovitých věcí, byl dne [datum] pracovníky žalované zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny tak, že z naměřené části elektrického vedení bylo vyvedeno třífázové odbočení, jehož prostřednictvím byla neoprávněně odebírána neměřená elektřina. Na základě skutečností nedocházelo k měření odebírané elektřiny a žalované tak vznikla škoda. Ve svém vyjádření dále poukázala na způsob, kterým určila škodu a tvrdila, že spotřebu elektrické energie v domácnosti lze měřit výhradně takovým elektroměrem, který má platné ověření, což v tomto případě tak nebylo. Z toho vyplynulo, že v daném případě byl požadavek žalované na zaplacení náhrady škody podložen legitimním právním důvodem vyplývajícím z § 51 energetického zákona. Nejedná se tedy o plnění bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl. Mimoto žalovaná namítla, že výpočet provedený žalobkyní nelze akceptovat. Žalobkyně by v daném případě musela prokázat skutečnou škodu, kterou realizací neoprávněného odběru způsobila. Dále uvedla, že v posuzovaném případě bylo jednoznačně zdokumentováno a prokázáno, že na neměřenou elektrickou energii byly napojeny téměř všechny spotřebiče v domě a současně nebylo ze strany žalobkyně umožněno provést kontrolu hlavní budovy, tou dobou v rekonstrukci, ani nebylo možné provést kontrolu a odkrytí celé elektroinstalace. Skutečnost, zda zásah do elektrické instalace provedla žalobkyně sama, či na její žádost jiná osoba, je na základě energetického zákona, považována za nepodstatnou, neboť citovaný zákon výslovně zavinění odběratele nestanoví.

4. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování, a to zejména z listinných důkazů, svědeckých výpovědí, jakož i znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] při svém rozhodnutí vyšel z toho, že při kontrole odběrného místa na adrese [ulice a číslo] [anonymizováno] [obec a číslo] [část obce], pracovníky žalované byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, který byl realizován tak, že z neměřené části elektrického vedení byla vyvedena třífázová odbočka, která vedla mimo elektroměr do nemovitosti žalobkyně a umožňovala tak odběr elektrické energie bez měření. Byl prokazatelně zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina. Na základě toho požadovala žalovaná po žalobkyni úhradu částky ve výši [částka] jako náhradu škody, kterou již žalobkyně z důvodu obav z následků dne [datum] zaplatila. Zároveň však bylo zjištěno, že neexistuje jediný prokazatelný důkaz pro to, že zřizovatelem neoprávněného odběru elektřiny, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina, byla žalobkyně a naopak, ze všech provedených důkazů vyplynulo, že tento neoprávněný odběr byl v domě zřízen již předtím, a než nemovité věci nabyla žalobkyně do společného jmění manželů s [jméno] [příjmení]. Zároveň dospěl k závěru, že žalovaná postupovala chybně při výpočtu částky ve výši [částka], neboť bylo možné zjistit skutečnou škodu přesněji a nikoliv nepravděpodobnou výši, stanovenou paušálně jako nejvyšší možný odběr v daném odběrném místě. Po právní stránce vyšel z ustanovení § 51 od odst. 1 písm. d), odst. 2 a 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jakož i souvisejících ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (§ [číslo], [číslo], [číslo]) a akcentoval, že žalovaná primárně postupovala chybně při výpočtu škody, neboť s tvrzením, že nelze aplikovat § 9 odst. 1 vyhl. MPO č. 82/2011 Sb. z důvodu toho, že nelze zjistit skutečnou škodu a přistoupila k paušálnímu vyčíslení podle odst. [anonymizováno], téhož ustanovení. Tento postup však vedl k výsledně několikanásobně vyšší částce a byl v rozporu s Ústavním soudem předjímaným principem subsidiarity a proporcionality. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I ÚS 668/15, pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená dle prováděcího předpisu § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší, než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud je v takovém případě povinen zohlednit i další okolnosti, které jej mohou maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výši způsobené škody. Pokud na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoliv kompenzační. V nálezu sp. zn. I ÚS 202/06 poté Ústavní soud uvedl, že zvolená legislativní konstrukce objektivní odpovědnosti a výpočet fiktivní škody podle vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb., zvýhodňuje dodavatele energie a toto zvýhodnění je patrně odůvodněno tím, že řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují veřejný zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Zda je toto omezení ústavně přípustné, lze konstatovat jen na základě testu proporcionality. Ústavní soud má tak za to, že výše škody, není-li možné zjistit skutečnou, má být stanovena tak, aby se v maximální míře přiblížila skutečné škodě, což v případě žalované nebylo, kdy fakturovaná částka byla absolutně nepřiměřená, kdy nebyl žádný objektivní důvod předpokládat, že žalobkyně zničehonic měla extrémní výkyv ve spotřebě elektrické energie. Navíc žalovaná měla možnost aspoň odhadnout průměrnou spotřebu elektřiny, neboť energie spotřebována v odběrném místě, která pro existenci odbočení z neměřeného úseku soustavy nebyla evidována hlavním elektroměrem, byla měřena podružným elektroměrem instalovaným u přístavku, který žalobkyně v rozhodném období obývala i s rodinou. Ze stavu tohoto podružného elektroměru šla zjistit hodnota [anonymizována dvě slova] kWh, jako odběr elektrické energie ode dne převzetí nemovitých věcí do zjištění neoprávněného odběru, což podle shodného vyjádření znalců [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], odpovídá průměrné reálné spotřebě čtyřčlenné rodiny. Hlavním elektroměrem byl poté zjištěn odběr elektrické energie pro hlavní budovu celkem [anonymizováno] kWh. Z tohoto důvodu je tedy zřejmé, že žalovaná mohla podružný elektroměr, byť necertifikovaný, použít aspoň určité vodítko pro výpočet částky aspoň se blížící skutečné škodě, neboť dle shodného tvrzení obou znalců je to možné a podružné elektroměry měří relativně přesně. S tímto závěrem se ztotožnil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Dále soud prvého stupně poukázal na např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [datum rozhodnutí] či [spisová značka], když v této souvislosti zdůraznil, že pokud v případě nelze speciální úpravu aplikovat je nutno postupovat podle obecné občanskoprávní úpravy náhrady škody.

5. V daném sporu byl tak prokazatelně zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě, spočívající v třífázovém neměřeném odbočení z té části elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina. Zároveň však bylo zjištěno, že neexistuje jediný prokazatelný důkaz pro to, že zřizovatelem neoprávněného odběru elektřiny byla žalobkyně a naopak ze všech důkazů vyplývá, že tento neoprávněný odběr byl v domě zřízený již předtím než nemovité věci nabyla žalobkyně s manželem. Ačkoliv tedy provedenými důkazy byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, žalobkyně však pochybila způsobem výpočtu škody, k tomuto účelu použila pouze paušální sazbu stanovenou v § 9 odst. 2 Vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb. Tato částka byla zcela neodůvodněně v extrémně vyšší částce, čímž zasáhla do majetkových práv žalobkyně a neprokázala ani v průběhu řízení, že by žalobkyně či její rodina jakoukoliv svou činností měli zvyšovat odběr elektrické energie nad obvyklou spotřebu.

6. Soud prvého stupně proto žalobě vyhověl a a žalobkyně i přiznal příslušenství v zákonné výši. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a o nákladech státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání.

8. Žalovaná ve svém odvolání návrhla, aby změnou rozsudku byla žaloba zamítnuta a žalobkyni byla uložena zaplatit jí náklady na řízení. V odvolání zdůraznila, že soud prvého stupně nesprávně posoudil odpovědnostní vztah žalobkyně, neboť nezohlednil zvláštní úpravu, danou zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem a vyhl. č. 82/2001 Sb., o měření elektřiny a za předpoklad porušení povinnosti žalobkyně spatřoval pouze jednání, které mělo spočívat ve zřízení neměřené odbočky elektřiny. Podle názoru žalované, je třeba zohlednit ustanovení § 51 výše uvedeného zákona. Soud prvého stupně dostatečně a srozumitelně nezohlednil rozlišení mezi hlavním a podružným elektroměrem. Žalovaná se domnívá, že tuto otázku, která měla zásadní význam pro důvodnost nároku žalobkyně, spolehlivě nevyřešil ani znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], na který soud ve svém rozhodnutí odkazuje. Dále nezohlednil skutečnost, že žalobkyně prokazatelně odebírala elektřinu také v tzv. hlavní budově, ve které byly prováděny stavební úpravy a spokojil se pouze se závěrem, že žalobkyně obývala pouze vedlejší, menší budovu, přičemž soud spolehlivě nevysvětlil, z jakého důvodu je zřejmé, že žalovaná mohla podružný elektroměr, byť necertifikovaný, použít aspoň určité vodítko pro výpočet částky aspoň se blížící skutečné škodě. Žalovaná taktéž nesouhlasí s postupem soudu prvého stupně, kterým nebyl proveden důkaz znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], včetně jeho dodatků, jakož i se způsobem výpočtu nákladů řízení žalobkyně.

9. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně, která vyvracela vývody odvolání a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Dle žalobkyně v průběhu řízení zcela jednoznačně vyplynulo, že hlavní budova, kde probíhala rekonstrukce, byla napájená řádně přes schválený hlavní elektroměr a přístavek obývaný rodinou žalobkyně, na kterém byl podružný elektroměr, byl napájen mimo měření. Hodnoty změřené tímto podružným elektroměrem za příslušné období však odpovídají běžné spotřebě čtyřčlenné domácnosti a je tak možno je považovat za odpovídající skutečné spotřeby žalobkyně, byť snad tento elektroměr není schválený měřidlem distributora energie a nebylo zcela zřejmé napojení odbočky vyvedené z vývodu jističe mimo hlavní elektroměr. Ze znaleckých posudků Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] jednoznačně plyne, že bylo při zjištění neoprávněného odběru v daném případě možné přibližně odhadnout skutečnou spotřebu elektřiny právě odečtem hodnot z podružného elektroměru namísto výpočtu podle § 9 odst. 2 vyhl. č. 82/2011 Sb., a žalovaná naopak v řízení svůj postup paušálního vyčíslení, jí údajné vzniklé škody, dle názoru žalobkyně dostatečně neobhájila. Konečně poukázala na to, že odvolání žalované je ztíženo určitou nesrozumitelností, když tato uvádí, že z korespondence se soudem měla za to, že soud předpokládá provedení vlastního znaleckého posudku vedle posudku vypracovaného nakonec znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Právě posudek Ing. [příjmení] však byl posudkem vypracovaným na základě zadání soudu a žalobkyně tedy nerozumí, v čem spočívá žalovanou tvrzená nepředvídatelnost v postupu soudu. Nicméně postup soudu při provádění důkazů znaleckými posudky byl zcela správný a důvody pro neprovedení důkazu žalovanou, navrhovaný posudkem Ing. [jméno] [příjmení], byly v bodě 14 odůvodnění napadeného rozsudku dostatečně podrobně vyloženy.

10. Odvolací soud k odvolání žalované přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

11. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř., a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud proto, pro stručnost svého odůvodnění, zcela odkazuje na pregnantní a podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně, neboť se s ním ztotožňuje. Soud prvého stupně zcela podrobně, vysvětlil důvody svého rozhodnutí, přičemž vycházel ze zcela ustálené judikatury vyšších soudů, na které ve svém rozhodnutí odkázal a správně akcentoval, že pokud zvláštní úpravu v § 51 energetického zákona a prováděcí vyhlášky nelze z důvodu ústavně nesouladných důsledků plně aplikovat, je v nezbytném rozsahu použít pravidla o náhradě škody podle obecného předpisu, kterým je občanský zákoník. Akcentoval, že je-li výše škody vypočtená podle prováděcích předpisů, k energetickému zákonu ve značném nepoměru k platbám za předchozí srovnatelná dlouhá období, a to samozřejmě při zohlednění změny ceny elektřiny v čase, vyžaduje si taková skutečnost vysvětlení a nelze bez dalšího akceptovat výpočet podle prováděcího předpisu. Taková skutečnost totiž naznačuje, že škůdce by mohl nést nadměrné břemeno zásahu do svého práva na ochranu majetku, neboť výše škody by neplnila jen funkci kompenzační, ale i, a to v převážné míře, funkci sankční. Toto žalobkyně v průběhu řízení prokázala, neboť částka vypočtená žalovanou, byla v extrémním nepoměru vůči ostatním platbám za srovnatelné období, a šlo o zásah do jejích majetkových práv. Pokud žalovaná nedisponuje důkazy, na kterých by bylo možné založit závěr o skutečné škodě, nemůže soud akceptovat výpočet výše škody výlučně podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu. Takový zásah do jeho majetkových práv neobstojí v posledním kroku testu proporcionality, neboť nestanoví spravedlivou rovnováhu mezi zájmy stěžovatele na ochraně jeho majetku na straně jedné a zájmy poškozeného na ochranu jeho majetku. Jestliže v dané věci vyplynulo, že žalobkyně zaplatila žalované dne [datum] bez právního důvodu částku [částka], a to pouze z existenčních obav z pozice slabší strany, žalovaná se tak na její úkor bezdůvodně obohatila co do výše [částka] (částka po odečtení skutečné spotřeby ve výši [částka] za [anonymizována dvě slova] kWh a částky [částka] jako nákladů žalované na zjištění neoprávněného odběru) a je proto povinna tuto částku vydat. Odvolací soud se s těmito závěry zcela ztotožňuje, a proto postupoval podle § 219 o. s. ř., tj. rozsudek soudu prvého stupně jako zcela věcně správný, včetně výroku o nákladech řízení, potvrdil podle § 219 o. s. ř.

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] to je za [anonymizováno] úkony právní služby po [částka] podle § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., dvojnásobku režijního paušálu [částka] podle § 13 odst. 3, téže vyhlášky, včetně 21 % DPH.