o zaplacení 3 600 000 Kč s příslušenstvím,

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 600 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 600 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok II.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 588 793,66 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

2. Na základě výsledků provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků, vyšel soud prvního stupně zejména z následujících skutkových zjištění: Žalovaná poptala a objednala dne [datum] u spol. [právnická osoba] (dále též jen „právní předchůdce žalobkyně“ nebo též jen „prodávající“) dodávku 100 000 ks [podezřelý výraz] ([podezřelý výraz]) za cenu 60 Kč za kus. Kupní cena měla být uhrazena při převzetí s dodáním do [datum] a místem dodání v [adresa] (dále také jen „první objednávka“). Žalovaná dále objednala dne [datum] u spol. [právnická osoba], dodávku 100 000 ks testů [podezřelý výraz] ([podezřelý výraz]), za cenu 60 Kč za kus (dále také jen „druhá objednávka“). Byla dojednána záloha ve výši 40 % se splatností do [datum], doplatek ve výši 60 % měl být zaplacen při převzetí zboží. Datum dodání bylo sjednáno nejpozději do [datum] v [adresa]. Prodávající vystavila žalované dne [datum] fakturu č. [hodnota] znějící na částku 6 000 000 Kč za 100 000 ks antigenních testů s poznámkou, že pro expedici zboží je nutné uhradit min. 70 % z celkové částky. Žalovaná zálohu ve výši 2 400 000 Kč uhradila bezhotovostním převodem dne [datum]. Žalovaná emailem ze dne [datum] požádala o rezervaci dalších 100 000 ks testů a rezervace byla potvrzena. Žalované byl dodán popis soupravy pro [podezřelý výraz] obsahující mj. návod k použití, podmínky skladování a dobu použitelnosti, která byla v délce 18 měsíců. Popis dále obsahoval piktogramy: [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz]. Testy byly definovány senzitivitou 95,06 % a specificitou 99,62 %. Žalovaná zaslala prodávající dne [datum] dotaz ohledně úhrady objednaných testů ze strany zdravotních pojišťoven. Zástupkyně prodávající, paní [jméno FO], odpověděla „Potvrzuji tímto Vás dotaz.“ [tituly před jménem] [jméno FO] k dotazu žalované ze dne [datum] sdělil, že jako testy proplácené pojišťovnou pod kódem [hodnota] lze použít všechny antigenní testy, které mají příslušný certifikát, senzitivitu vyšší než 90 %, specificitu vyšší než 97 % a pokud zároveň dochází k odběru zdravotnickým pracovníkem příslušného poskytovatele zdravotních služeb. Dne [datum] žalovaná zaslala prodávající storno objednávek na celkem 200 000 ks testů s odůvodněním, že tyto testy nemohou být proplaceny sazbou odpovídající provádění odběrů zdravotnickým pracovníkem, což prodávající deklarovala. Prodávající byla současně vyzvána k vrácení zaplacené zálohy ve výši 2 400 000 Kč, a to následně i výzvou [datum]. Prodávající odmítla dne [datum] odstoupení ze strany žalované s tím, že smlouva byla uzavřena platně, aniž by si žalovaná vymínila to, že testy budou propláceny v režimu provádění odběru zdravotnickým pracovníkem na schváleném pracovišti. Dne [datum] byla žalovaná informována, že je pro ni na základě objednávky ze dne [datum] připraveno 100 000 ks testů [podezřelý výraz]. Byla vyzvána ke sdělení, zda poskytne součinnost, testy si převezme a doplatí zbytek kupní ceny. Pro případ, že by žalovaná na danou výzvu nereagovala, bude prodávající předpokládat, že žalovaná součinnost poskytnout nechce a testy neodebere. Pro ten případ prodávající avizoval další postup, kdy od uzavřené kupní smlouvy odstoupí a žalované vyúčtuje způsobené škody, na jejichž úhradu bude použita zaplacená záloha. Žalovaná nepřevzala žádné zboží z druhé objednávky. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a společností [právnická osoba]. (díle také jen „původní žalobkyně“), IČO [IČO] uzavřena smlouva o postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 3 600 000 Kč, vyplývající ze smlouvy uzavřené formou potvrzení objednávky ze dne [datum], ze které byla uhrazena pouze částka ve výši 2 400 000 Kč. Podáním ze dne [datum] společnost [právnická osoba] oznámila změnu v osobě věřitele žalované. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba]., jakožto postupitelem (původní žalobkyně) a společností [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] jakožto postupníkem (žalobkyně) uzavřena smlouva o postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 3 600 000 Kč odpovídající nedoplatku kupní ceny za 100 000 ks žalovanou objednaných antigenních testů. Žalovaná byla vyrozuměna o změně v osobě věřitele oznámením ze dne [datum]. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k převzetí 100 000 ks antigenních testů od prodávající a zaplacení zbývající části kupní ceny ve výši 3 600 000 Kč (výzvy ze dne [datum], [datum] [datum]). Žalovaná nárok odmítla podáním ze dne [datum] s odkazem na nepravomocně skončené řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Svědek [právnická osoba] působil na pozici projektového manažera a od února 2021 pro žalovanou nakupoval antigenní testy pro používání ve zdravotnických zařízeních. Po úvodní komunikaci s paní [jméno FO], představení a zaslání letáku produktu ze strany prodávajícího, zadala žalovaná u [právnická osoba] první objednávku testů, která byla ze strany žalované následně zrušena, což bylo ze strany paní [jméno FO] bez problémů akceptováno. Následně zadala žalovaná další objednávku testů. Svědkyně [jméno FO] působila od února 2021 do února 2022 u společnosti [právnická osoba] na pozici obchodní ředitelky a zabývala se zejména prodejem antigenních testů. Žalovaná kontaktovala [právnická osoba] s poptávkou 100 000 ks [podezřelý výraz]. První objednávku žalovaná následně po pár dnech zrušila. Na stornu této objednávky se svědkyně domluvila s vedením společnosti a zrušení bylo akceptováno. Po dvou až třech týdnech přišla ze strany žalované stejná objednávka, v tomto případě již byla ze strany prodávajícího vystavena faktura a žalovaná uhradila sjednanou zálohu. Druhý den po této druhé a částečně zaplacené objednávce, přišla ze strany žalované další objednávka na podobné množství testů. Žádná objednávka se nakonec nezrealizovala s tím, že ze strany žalované byla uplatněna nějaká námitka. Žalovanou objednané testy z druhé objednávky měla [právnická osoba] připravené a ve prospěch žalované rezervované.

3. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav (zachycený v bodech 6 až 24 odůvodnění) aplikoval rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) týkající se institutu kupní smlouvy, zejména ustanovení § 2079 odst. 1, 2, § 2087, § 2099 odst. 1, § 2103, § 2121 odst. 1, 2, § 2125 odst. 1 o. z., dále ustanovení upravující právní jednání (§ 555 odst. 1, 2 o. z.), postoupení pohledávky (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.) a prodlení (§ 1968 ve spojení s § 1970 o. z.). Uzavřel, že mezi předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], jakožto prodávajícím a žalovanou, jako kupujícím, byla uzavřena dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouva na dodávku 100 000 ks testů [podezřelý výraz] ([podezřelý výraz]), za cenu 60 Kč za kus, kterou se žalovaná zavázala objednané zboží odebrat a uhradit kupní cenu ve výši celkem 6 000 000 Kč (záloha ve výši 2 400 000 Kč do [datum] a doplatek kupní ceny ve výši 3 600 000 Kč při převzetí zboží), s dodáním do [datum], místem dodání [adresa]. Objednávka žalované byla prodávající potvrzena a žalovaná uhradila dne [datum] bezhotovostním převodem zálohu ve výši 2 400 000 Kč.

4. Dle soudu prvního stupně měla žalovaná k dispozici popis produktu včetně návodu k použití a žádné zvláštní vlastnosti si před uzavřením kupní smlouvy nevymínila, a to ani odkazem na režim proplácení ze strany zdravotních pojišťoven. Soud prvního stupně se v bodě 41 odůvodnění vypořádal s procesní obranou žalované, kterou žalovaná vystavěla na argumentaci o zrušení závazku odstoupením ze strany kupujícího pro porušení smlouvy pro absenci vymíněných vlastností předmětu koupě, na odstoupení od smlouvy na základě zavedené praxe stran či na odstoupení od smlouvy ze strany prodávajícího. S uvedenou obranou se soud prvního stupně vypořádal tak, že z jedné objednávky a jedné akceptace následného zrušení objednávky prodávajícím nelze dovozovat, že by mezi smluvními stranami byla zavedena určitá ustálená praxe. Ohledně tvrzení žalované, že objednané testy neměly vlastnosti deklarované prodávajícím uzavřel, že žalovaná si žádné zvláštní vlastnosti zboží nevymínila, a pokud jakékoli dotazy týkající se proplácení ze strany zdravotních pojišťoven na prodávajícího směřovala, stalo se tak až po uzavření kupní smlouvy. Taková skutečnost není platným důvodem pro odstoupení od smlouvy. K tvrzení žalované, že došlo ke zrušení závazku odstoupením od smlouvy ze strany prodávajícího, a to emailem ze dne [datum], uvedl, že ze strany prodávající nedošlo k takovému explicitnímu odstoupení od smlouvy a ani k odstoupení časově podmíněnému odkazem na určenou dodatečnou lhůtu. Formulace sdělení prodávajícího byla taková, že prodávající avizoval možný postup, nikoli jasně odstoupení. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k vymáhání pohledávky za žalovanou soud prvního stupně dovodil ze skutečnosti, že pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následně ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, přičemž o změně v osobě věřitele byla žalovaná vyrozuměna. O změně na straně žalující („druhé postoupení pohledávky za žalovanou“) bylo soudem prvního stupně rozhodnuto pravomocným usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením [Orgán veřejné moci] ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

5. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná byla opakovaně vyzývána ke splnění svých povinností a poskytnutí součinnosti, a to mimo jiné výzvou ze dne [datum], že objednané zboží je pro ni připraveno v souladu s dohodou stran a byla vyzvána ke sdělení místa dodání – vyskladnění. K datu [datum] byl prodávající připraven splnit své povinnosti z uzavřené kupní smlouvy a dodat žalované objednané zboží. Tímto okamžikem pak vznikla povinnost žalované objednané zboží odebrat a zaplatit doplatek kupní ceny, přičemž tuto svou povinnost mohla žalovaná splnit řádně a včas ještě dne [datum]. Žalovaná těmto svým povinnostem nedostála. Ve smyslu § 2121 odst. 2 o. z. došlo k tzv. fikci převzetí zboží žalovanou, jakožto kupujícím, k přechodu nebezpečí škody na věci a od [datum] k prodlení na straně žalované, včetně důsledků převzetí věci, tedy včetně povinnosti kupujícího zaplatit kupní cenu, resp. její zbývající část v rozsahu částky 3 600 000 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou, náleží žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, od [datum] z částky 3 600 000 Kč (výrok I.), kdy za období před tímto datem (od [datum] do [datum]) byl nárok na zákonné příslušenství z doplatku kupní ceny, zamítnut (výrok II.).

6. Soud prvního stupně na popsaném základě žalobě co do jistiny vyhověl, a vzhledem k prodlení žalované s úhradou peněžité částky (§ 1968 OZ), přiznal žalobkyni také zákonný úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z žalované částky od [datum] do zaplacení, a ve zbylém rozsahu zákonné příslušenství zamítl. O nákladech řízení žalobkyně bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy byla žalobkyni přiznána s ohledem na nepatrný neúspěch (zamítnuté zákonné příslušenství) plná náhrada nákladů řízení ve specifikaci uvedené v bodu 45 odůvodnění.

7. Proti výrokům I. a III. rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Stěžejní námitky žalované spočívají v tom, že žalovaná dne [datum], po uhrazení zálohy, ale dlouho před sjednaným termínem dodání testů, od kupní smlouvy odstoupila a tento svůj záměr žalobkyni sdělila, přičemž takto postupovala v souladu se zavedenou praxí stran. Současně zdůraznila, že i žalobkyně sama jednoznačně deklarovala svůj záměr od smlouvy odstoupit v případě, že nebude ze strany žalované vyjádřena vůle smlouvu plnit, a v takovém případě bude žalobkyně požadovat náhradu takto vzniklé škody. Prodávající, a už vůbec ne žalobkyně samotná, neměly nikdy v úmyslu dodat nasmlouvané testy, o kterých bylo zřejmé, že o ně žalovaná již nestojí. Ohledně argumentace vymíněnými vlastnostmi plnění žalovaná uvedla, že žalovaná a její zaměstnanci, pociťovali určité zklamání ze společností [právnická osoba] nabízených produktů, které nesplňovaly očekávání, která do nich vkládali. Tuto skutečnost dovozovali ze širšího kontextu, v jakém se obchod odehrál, kdy jakost testů a možnost jejich proplácení zdravotní pojišťovnou za určitých specifických okolností musela být z pohledu žalované, společnosti [právnická osoba], zřejmá již z podstaty podnikání žalované.

8. Žalovaná nesouhlasí se závěrem o zavedené praxi stran. V daném případě se mělo přihlédnout ke kontextu, v jakém se žalovaná a společnost [právnická osoba] pohybovaly. Zejména k hektické době vyvolané [podezřelý výraz] a s ohledem k nutnosti reagovat flexibilně a dostatečně rychle na neustále se měnící právní a faktické prostředí, v jakém byly dotčené obchody uzavírány. Žalovaná měla důvodné očekávání, že může od smlouvy odstoupit, založené mimo jiné právě na předcházející objednávce, kterou zrušila, což společnost [právnická osoba] bez jakýchkoliv problémů akceptovala. Žalovaná je naprosto přesvědčena o tom, že společnost [právnická osoba] nebyla skutečně připravena plnit podle uzavřené smlouvy. Kupní cena byla přitom splatná při předání zboží, takže otázka, zda společnost [právnická osoba], byla skutečně někdy připravena zboží žalované dodat, je klíčovou otázkou.

9. Obdobně žalovaná nesouhlasí s posouzením problematiky odstoupení od smlouvy ze strany společnosti [právnická osoba]. Zdůraznila, že email ze dne [datum] je v souladu s jeho skutečným obsahem možné interpretovat jediným způsobem – společnost [právnická osoba] má v úmyslu potvrdit zájem žalované na dodání testů s tím, že pokud tato společnost zájem nepotvrdí, společnost [právnická osoba] od smlouvy odstupuje, a ze složené zálohy uhradí svoji vzniklou škodu. Žalovaná v tomto poukázala na rozhodovací praxi [Orgán veřejné moci] (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). Samotná smlouva je zcela kusá, vyjma obecného poukazu na předmět díla, cenu a termín dodání. K řádné interpretaci a výkladu vůle stran při uzavření smlouvy, tak bylo třeba rovněž zkoumat širší okolnosti, za kterých došlo k jejímu uzavření. Za tímto účelem žalovaná navrhla řadu důkazů, mimo jiné výpovědi svědků (výslech svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]). V návaznosti na tvrzení, která spontánně vypověděli svědkové [jméno FO] a [jméno FO] na jednáních soudu potom žalovaná navrhla další doplňující důkazy, které soud prvního stupně odmítl provést s odůvodněním, že se jednalo o důkazní návrhy provedené po koncentraci řízení.

10. Žalovaná závěrem zdůraznila účelovost celé žaloby, kterou považuje za snahu žalobkyně se neoprávněně obohatit, neboť se jedná o fiktivní pohledávku. Žaloba je i v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyni, ani její právní předchůdkyni, nevznikla žádná škoda, přesto inkasovala bez protiplnění částku 2 400 000 Kč, a požaduje ještě 3 600 000 Kč. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, odvolání žalované má za nedůvodné. Žalovaná v odvolání opakuje tvrzení, která uplatnila v řízení před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně se s její argumentací vypořádal zcela přiléhavě, srozumitelně a v potřebném rozsahu. Žalovaná, s jehož závěry nadále obsáhle polemizuje. Žalobkyně se podrobně vyjádřila k jednotlivým odvolacím námitkám. Závěrem shrnula, že soud prvního stupně správně vystavěl své právní posouzení na konstrukci, že prodávající umožnil žalované s věcí nakládat a včas jí to oznámil, zatímco žalovaná neposkytla součinnost a nepřevzala zboží. Z toho plynou zákonné následky, včetně fikce převzetí a přechodu nebezpečí škody. Jestliže žalovaná sama zmařila převzetí, nemůže se následně dovolávat, že „nedostala plnění“, jako argument proti povinnosti zaplatit cenu. Povinnost zaplatit cenu není sankcí, ale přímým důsledkem platného závazku a následků prodlení kupujícího. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I. a III. potvrdil a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení.

12. Obě účastnice následně ve svých doplněních vyvracely argumenty druhé strany.

13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

14. Odvolací námitky žalované nemohou zvrátit správnost závěrů soudu prvního stupně, že je dán nárok žalobkyně na úhradu doplatku kupní ceny dle podmínek v objednávce ze dne [datum] (záloha ve výši 40 %, tj. 2 400 000 Kč, se splatností do [datum], doplatek ve výši 60 %, tj. 3 600 000 Kč, měl být zaplacen při převzetí/dodání zboží, nejpozději do [datum]), v souladu s fakturou č. [hodnota].

15. Odvolací soudu konstatuje, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění obsažená v odst. 6 až 24 odůvodnění napadeného rozsudku (o průběhu objednání testů, základních náležitostech objednávky – specifikace zboží, množství, cena/záloha a doplatek/, čas a místo převzetí/dodání, a následné komunikaci prodejce a kupující dne [datum], včetně následných výzev). Takto správně zjištěný skutkový stav posoudil správně i po stránce právní, aplikuje přitom (správně) příslušná ustanovení o. z.. Odvolací soud se tak se závěry soudu prvního stupně (skutkovými i právními) jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

16. Soud prvního stupně přistoupil k hodnocení důkazů velice pečlivým způsobem, v souladu s § 122 a násl. ve spojení s § 132 o. s. ř., kdy z jednotlivých zjištěních vyvodil závěry, které ve svém kontextu tvoří ucelený řetězec, na jehož základě dospěl k závěru o oprávněnosti žalobou uplatněného nároku. Odvolací soud má provedené dokazování za dostatečné, kdy relevantní skutečnosti ohledně obsahu závazku plynou z textu emailové komunikace [jméno FO] za prodávající a [jméno FO] za žalovanou ze dne [datum] a následně ze dne [datum]. Proto není argumentace porušením pravidel dle § 118b o. s. ř. na místě, neboť po výsleších svědků [jméno FO] a [jméno FO] nevyplynulo ničeho, že by se rozhodné skutečnosti ohledně sjednání obsahu závazku v kontextu s emailovou komunikací „odehrály jinak“ nebo byla zjištěna „nová fakta“. Proto nebylo na místě nově poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť skutková zjištění plynoucí z provedených svědeckých výslechů a listin byly v souladu. Nebyl důvod k prolomení koncentrace a soud prvního stupně řádně vyložil, proč navržené důkazy neprovedl. Současně žalované ničeho nebránilo označit namítané svědky již před uplynutím koncentrační lhůty, a nikoliv až po provedených svědeckých výpovědí. V tomto bodě nebyla odvolací argumentace shledána důvodnou.

17. Dle § 2121 odst. 1 o. z. nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci. Dle odst. 2 cit. zák. ustanovení má týž následek, nepřevezme-li kupující věc, ač mu s ní prodávající umožnil nakládat.

18. Okamžikem přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího je okamžik, od kterého již toto riziko nenese prodávající, ale kupující. Tento okamžik se dle komentovaného ustanovení shoduje s okamžikem převzetí věci, případně s okamžikem, kdy kupující věc nepřevezme, ač mu s ní prodávající umožnil nakládat a kupující měl povinnost věc převzít (srov. čl. 69 odst. 1 CISG, k odevzdání a převzetí věci a umožnění kupujícímu s věcí nakládat viz výklad k § 2088, 2090, 2091 a 2118) (viz ZAPLETAL, Jiří. § 2121 [Přechod nebezpečí škody na věci při převzetí věci]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2. Dostupné na beck-online.cz.).

19. Dle § 2125 odst. 1 o. z. škoda na věci, vzniklá po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, nemá vliv na jeho povinnost zaplatit kupní cenu, ledaže prodávající škodu způsobil porušením své povinnosti. Dle odst. 2 cit. zák. ustanovení se odstavec 1 nepoužije, uplatnil-li kupující právo žádat dodání náhradní věci, nebo odstoupil-li od smlouvy.

20. Dojde-li ke škodě na věci po přechodu nebezpečí škody na kupujícího, je kupující povinen zaplatit kupní cenu, i kdyby věc byla zcela zničena. Kupující má povinnost kupní cenu uhradit v souladu se smlouvou, jako kdyby ke škodě na věci nedošlo. Jedná se o důsledek toho, že riziko (nebezpečí) škody na věci přešlo na kupujícího dříve, než byl povinen zaplatit kupní cenu (viz ZAPLETAL, Jiří. § 2125 [Škoda na věci vzniklá po přechodu nebezpečí a povinnost zaplatit kupní cenu]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1. Dostupné na beck-online.cz.).

Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že v řízení vedeném u [Orgán veřejné moci] pod sp. zn. [spisová značka], byla rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [Orgán veřejné moci] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], pravomocně zamítnuta žaloba společnosti Renturi s.r.o. proti [právnická osoba], kterým se tamní žalobkyně domáhala vrácení zálohy 2 400 000 Kč na úhradu kupní ceny za dodávku 100 000 ks testů [podezřelý výraz] ([podezřelý výraz]), za cenu 60 Kč za kus) s dodáním do [datum] (objednávka ze dne [datum]). Bylo uzavřeno, že kupní smlouva byla uzavřena platně, zboží nebylo odebráno a nebyla doplacena kupní cena (3 600 000 Kč), ačkoliv prodávající plnila dle smlouvy řádně a včas a byla připravena žalobkyni dodat předmět koupě v ujednané jakosti a provedení. Dovolání žalobkyně ([Jméno žalované].) bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], pod sp. zn. [spisová značka] odmítnuto.

21. Odvolací soud plně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že s ohledem na neposkytnutí součinnosti žalované ve fázi dodání objednaných 100 000 ks antigenních testů, kdy na výzvu prodávajícího ze dne [datum] nebylo reagováno, došlo ve smyslu § 2121 odst. 2 o. z., k tzv. fikci převzetí zboží žalovanou, jakožto kupujícím, a k přechodu nebezpečí škody na věci. Proto je žalovaná od [datum] v prodlení, kdy je ve smyslu § 2125 odst. 1 o. z. povinna zaplatit doplatek kupní ceny, neboť nežádala náhradního dodání ani platně neodstoupila od smlouvy (§ 2125 odst. 2 o. z.).

22. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku stran vadnosti plnění, neboť si žalovaná zvláštní vlastnosti testů při sjednání objednávky ([datum] a [datum]) nevymínila, a úhradu testů ze strany zdravotních pojišťoven řešila až po uzavření kupní smlouvy ([datum]). Důvodná nebyla shledána ani námitka stran zavedené praxe stran, neboť ani odvolací soud neshledal důvody pro legitimní očekávání žalované, že od smlouvy ze dne [datum] lze bez dalšího odstoupit. Uvedené očekávání nelze vyvozovat z akceptace storna prodávajícím v jednom předchozím případě. Zákonný důvod pro odstoupení dán nebyl. Současně není důvodná námitka, že z emailu ze dne [datum] vyplývá, že od smlouvy odstoupila žalobkyně, neboť v závěrečném odstavci je pouze uvedeno, že bude odstoupeno, pokud nebude ze strany žalované na výzvu reagováno, tedy avizován možný postup. Není ničeho konkretizováno, tj. stanovena dodatečná lhůta, ve které když se žalovaná nevyjádří, tak prodávající odstoupí. Dle odvolacího soudu se co do obsahu nejedná o takový projev vůle, ze kterého je zřejmé, že je vykonáváno právo odstoupit od smlouvy, a proto odkaz žalované na rozhodnutí [Orgán veřejné moci] sp. zn. [spisová značka] není příkladmý. Proto zcela obstojí správný závěr, že závazek odstoupením žádné ze stran nezanikl.

23. Současně odvolací soud neshledal důvodnou odvolací argumentaci, že by uplatnění nároku žalobou bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná objednávku učinila v rámci své podnikatelské činnosti, kdy si musela být vědoma rizik s úkonem objednání spojených, ale i povinností s objednáním testů spojených (převzetí zboží, úhrada kupní ceny, resp. doplatku). Současně odvolací soud neshledal relevantní argumentaci, že testy neměl prodávající k datu [datum], resp. [datum] k dispozici, neboť se jedná jen o domněnku či spekulaci žalované. Pohledávka byla na žalobkyni platně postoupena ve smyslu § 1879 o. z., a proto je žalobkyně ve věci nositelem věcné aktivní legitimace.

24. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku III., o nákladech řízení mezi účastníky, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., jak správně vyložil soud prvního stupně v odstavci 45 napadeného rozsudku.

25. Podle § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. má procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby: sepsání vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1, písm. g/ a k/ a. t.) po 22 700 Kč z tarifní hodnoty ve výši 3 600 000 Kč a náhrady hotových výdajů za uvedené dva úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a. t.) a v souvislosti s cestou realizovanou na ú. j. z [adresa] a zpět jí přísluší náhrada cestovních výdajů za 404 ujetých km (2x202km) v částce 2 553 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a 5,9 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 11 × 30 minut v částce 1 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 10 532,20 Kč. Celkem náklady odvolacího řízení žalobkyně činí 60 685 Kč. Odvolací soud neshledal jako účelně vynaloženým nákladem žalobkyně následné repliky v rámci odvolacího řízení, kdy jasná argumentace žalobkyně plyne z vyjádření k odvolání ze dne [datum]. Lhůta k plnění byla stanovena v dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo dle § 149 o. s. ř.