o zaplacení 128 769,98 Kč s příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 128 769,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 128 760,98 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce 39 960 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektrické energie žalovaným na adrese [adresa], za období od [datum] do [datum] v množství 8,114 MWh, jejíž výše byla stanovena v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Vlastníkem nemovitosti na adrese [adresa] byla v rozhodné době společnost [právnická osoba]., IČO [IČO]. Předmětná nemovitost je navíc tvořena třemi bytovými jednotkami a jedním ateliérem, přičemž v rozhodné době probíhala ve dvou jednotkách rekonstrukce, a jedna jednotka byla pronajata třetí osobě. Žalobkyně žádným způsobem neprokazuje, že danou nemovitost obýval pouze žalovaný. I ze sdělení insolvenčního správce, ze kterého žalobkyně vycházela, vyplývá, že v nemovitosti na adrese odběrného místa byly ubytovány další osoby. Žalovaný popřel, že by provedl jakýkoli zásah do měřicího zařízení a sporoval i výši žalované částky, s přihlédnutím ke spotřebě elektřiny v předešlých letech.

4. Na základě výsledků provedeného dokazování, vyšel soud prvního stupně zejména z následujících skutkových zjištění: Na adrese [adresa] (dále jen „odběrné místo“) se nachází nemovitost, původně rodinný dům přestavěný a dispozičně rozdělený na 3 bytové jednotky, ateliér, garáž a parkovací stání (dále jen „nemovitost“). Vlastníkem nemovitosti byla dle LV č. [hodnota], k.ú. [adresa] ke dni [datum] společnost [právnická osoba]. Na odběrném místě proběhla dne [datum] demontáž elektroměru, jako obchodní partner byla označena společnost [právnická osoba]. Dne [datum] byl na odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny způsobený zásahem do měřicího zařízení s popisem – třífázové napojení bez elektroměru, vodiče spojené pomocí lámací svorkovnice. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] ve výši 128 769,98 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k náhradě škody stanovené dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. za období od [datum] do [datum], včetně náhrady nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru dle ceníku náhrad, výkonů, prací a služeb poskytovaných skupinou [právnická osoba] ve výši 2 563 Kč. Dne [datum] doručil [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], insolvenční správce dlužnice společnosti [právnická osoba]., žalobkyni podání, že nemovitost měla být užívána bez právního důvodu žalovaným a jeho manželkou, a dále v průběhu ledna 2024 dalšími osobami ukrajinského původu, které měly být zaměstnány u pana [jméno FO], nar. [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že byly přesně označeny a doloženy osoby, které se dopustily neoprávněného odběru elektřiny v daném odběrném místě, odmítl insolvenční správce dlužnice společnosti [právnická osoba]. odpovědnost společnosti [právnická osoba]., jakožto vlastníka nemovitosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] a upozornila jej na možnost soudního vymáhání. Žalovaný byl jednatelem společnosti [právnická osoba]., která vlastnila nemovitost, a to i v období neoprávněného odběru elektřinu vymezeném v žalobě. Nemovitost – dům je dispozičně rozdělen na čtyři samostatné jednotky, každá jednotka má vlastní vchod. Společnost [právnická osoba]. zajistila a platila nákladnou rekonstrukci dané nemovitosti, kterou fakticky zajišťoval pan [jméno FO], případně jeho firma. Po dobu žalobou vymezeného období obýval jednu bytovou jednotku žalovaný s manželkou a synem, jednu bytovou jednu čtyřčlenná rodina z Kyjeva a ve dvou jednotkách probíhala rekonstrukce. Mezi žalovaným a [právnická osoba]. nebyla uzavřena žádná písemná smlouva k užívání jedné bytové jednotky žalovaným, žalovaný společnost [právnická osoba]. zastupoval, nepobíral žádnou odměnu a užívání jedné jednotky pak tedy bylo jakousi odměnou. Platby za elektřinu v nemovitosti zajišťovala společnost [právnická osoba]. Svědek [jméno FO] v nemovitosti prováděl celkovou rekonstrukci. Provedení rekonstrukce bylo dohodnuto mezi svědkem a žalovaným jednajícím za společnost [právnická osoba]. V době rekonstrukce nemovitosti ani následně prováděných prací na a v okolí nemovitosti nebylo žádným způsobem zasahováno do přívodu elektřiny.

5. Na zjištěný skutkový stav, zachycený v bodech 5 až 12 odůvodnění, soud prvního stupně aplikoval ust. § 28 odst. 3 ve spojení s § 51 odst. 1 písm. d) a odstavci 2, 3 zákona č. 458/2000 Sb.), o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále také jen „EnerZ“) za současné aplikace judikatorních závěrů Nejvyššího soudu, např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka], tak [Orgán veřejné moci], sp. zn. [spisová značka], které citoval v bodech 19 a 20 odůvodnění, uzavřel, že v projednávané věci nelze dospět k závěru o pasivní věcné legitimaci žalovaného.

6. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že nemovitost kromě žalovaného obývaly i další blíže nezjištěné osoby a dále akcentoval skutečnost, že nemovitost, resp. její část, byla i v rozhodné době rekonstruována či v potřebném rozsahu opravována. Práce byly prováděny na základě dohody mezi společností [právnická osoba]. jako vlastníkem nemovitosti a zhotovitelem díla. Pokud odebraly blíže nezjištěné osoby v odběrném místě ve vlastnictví osoby odlišné od žalovaného elektřinu v době, kdy k odběrnému místu neexistoval smluvní vztah mezi dodavatelem a žalovaným, který nebyl vlastníkem ani nájemcem nemovitosti, nemovitost je dispozičně rozdělená na více jednotek a byla v rozhodné době užívána několika blíže nezjištěnými osobami, nelze v projednávané věci dospět k závěru o pasivní věcné legitimaci žalovaného. Z uvedeného důvodu proto soud prvního stupně žalobu zamítl, aniž se zabýval správností vyúčtování způsobené škody. O náhradě nákladů řízení žalovaného soud prvního stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovanému přiznal s ohledem na úspěch ve věci plnou náhradu nákladů řízení.

7. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasí se závěrem o nedostatku věcné pasivní legitimace žalovaného, neboť v rozhodném období, za které je nárok uplatňován (od [datum] do [datum]), byl již odpojen elektroměr č. [hodnota] a neexistoval tak zákazník distribučních služeb v souvislosti s odběrem elektřiny, jehož odpovědnost by jinak mohla být vyvozována. Tímto zákazníkem byla až do [datum] společnost [právnická osoba]., ve které žalovaný působil jako jediný jednatel. Dle odborné literatury i z rozhodovací praxe vyšších soudů, osobou škůdce je kromě zákazníka také osoba, kterou pojí s odběrným místem určitý, relevantní vztah. Při určení škůdce je třeba vycházet vždy z okolností daného případu. V řízení však nebylo prokázáno, že v období od [datum] do [datum] mohlo docházet k odběru elektřiny ve prospěch vlastníka nemovitosti, [právnická osoba]. Výpověď svědka [jméno FO] dne [datum] nepotvrdila, že ke stavebním úpravám došlo v rozhodném období. [právnická osoba]. neměla v odběrném místě prostory k podnikání, sídlo, či jiné kontaktní místo. Není proto důvod považovat vlastníka odběrného místa za osobu, odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny. V řízení bylo postaveno najisto, že v době po datu [datum], kdy došlo k demontáži elektroměru, odběrné místo obýval žalovaný a současně nebylo prokázáno, že by v nemovitosti „[podezřelý výraz]“ vůbec kdy žila. Za těchto okolností se žalobkyně domnívá, že jedinou osobou, odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny, zůstává pouze žalovaný.

8. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby byl rozsudek odvolacím soudem zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaný se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřil.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a jeho právního zástupce v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

11. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění (o vlastnictví nemovitosti, jejím rozdělení na více jednotek, o užívání jednotek v rozhodném období, zjištění neoprávněného odběru). Takto zjištěný skutkový stav posoudil správně i po stránce právní, aplikuje přitom (správně) příslušná ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., při akcentaci závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], tak [Orgán veřejné moci], sp. zn. [spisová značka]., řešící otázku osoby škůdce ve sporu o náhradu za neoprávněný odběr elektřiny. Odvolací soud se tak se závěry soudu prvního stupně (skutkovými i právními) jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

12. [podezřelý výraz] vychází z principu peněžité (relutární) náhrady škody. V daném kontextu je třeba zmínit soudem dovozený závěr, že „náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k ObčZ (1964) normou speciální“ ([spisová značka]). V tomto smyslu se jedná o úpravu § 51 odst. 3 ve spojení s § 9 MěřEl…Osobu, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, [podezřelý výraz] blíže nedefinuje. Vzhledem k možným variantám nemusí být vůbec patrné, kdo elektřinu skutečně neoprávněně odebral. Aby mohla být náhrada škody s úspěchem uplatněna, je nezbytné identifikovat subjekt, jehož tíží povinnost její úhrady…Odpovědnost za neoprávněný odběr je pojímána jako objektivní ([spisová značka]), nicméně judikatura dovodila, že „k založení odpovědnosti za zakázané jednání podle [právnická osoba] je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo elektřinu neoprávněně odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob“ ([spisová značka]). V jiném rozsudku soud dospěl k závěru, že „odebrala-li nezjištěná osoba či skupina neidentifikovaných osob neoprávněně elektřinu v době, kdy k odběrnému místu neexistoval smluvní vztah mezi dodavatelem a žalovaným, který není vlastníkem ani nájemcem nemovitosti, byť zde má hlášen trvalý pobyt, ale fakticky se zdržuje v zahraničí, pak jej nelze považovat za neoprávněného odběratele ve smyslu [podezřelý výraz]“ ([spisová značka]). V případech, kdy se na vznik škody usuzuje z poškození měřicího zařízení, je nutné klást důraz na přesvědčivost důkazů svědčících o tom, že k poškození elektroměru došlo ve sféře odběratele (IV. ÚS 133/08). (viz ZDVIHAL, Zdeněk. § 51 [Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy]. In: ZDVIHAL, Zdeněk, SVĚRÁKOVÁ, Jana, MED, Jakub, OSADSKÁ, Jana a kol. Energetický zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 924–930, marg. č. 87.)

13. Odvolací soud plně sdílí závěr soudu prvního stupně, že s ohledem na skutková zjištění (více jednotek v nemovitosti užívaných více blíže nespecifikovanými subjekty vedle žalovaného), nelze uzavřít, že povinnost uhradit neoprávněně odebranou elektřinu v rozhodném období stíhá žalovaného.

14. Odvolací soud zdůrazňuje, že v rozhodném období nebylo odběrné místo nijak zasmluvněno, předchozím zákazníkem byla společnost [právnická osoba]., která v rozhodném období byla vlastníkem nemovitosti, a pojí ji tak s odběrným místem relevantní vztah, a to vztah vlastnický. Naopak žalovaného s odběrným místem žádný relevantní vztah nepojí, není vlastníkem ani nájemcem nemovitosti, která je dispozičně rozdělena na 4 jednotky, které v rozhodné době užívaly vedle žalovaného, další blíže nezjištěné osoby (což tvrdil i insolvenční správce dlužnice společnosti [právnická osoba].). Žalovaný nebyl tak jediným, kdo nemovitost užíval, a proto odvolací soud souhlasí, že žalovaný není ve věci nadán pasivní věcnou legitimací, a žaloba byla proto správně zamítnuta.

15. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku II. o nákladech řízení mezi účastníky.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.