o zaplacení 146 172,60 Kč s příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 146 172,60 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 10 000 Kč (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované (v rozsudku uvedeno omylem žalobkyni - pozn. odvolacího soudu) náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude uvedena v písemném vyhotovení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II.). Odvolací soud uvádí, že z odůvodnění odstavce 44 rozsudku soudu prvního stupně je zřejmé, že se jedná o náklady řízení ve výši 65 520 Kč.

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky na základě faktury č. [číslo] ze dne 05. 11. 2023, se splatností 12.11.2023 (dále také jen „předmětná faktura“), která byla vystavena na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo ze dne 23. 02. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným (dále také jen „Smlouva“). Předmětem Smlouvy byl sepis projektové dokumentace pro program [nazev] s rozsah přibližně 70 stran v anglickém jazyce s názvem projektu „[nazev]“. Finanční odměna byla stanovena ve dvou částech: počáteční nevratná záloha ve výši 36 300 Kč vč. DPH, která byla uhrazena dne 17. 03. 2023, druhá část odměny ve výši 3 % bez DPH z celkového grantu, který byl dohodnut na částku 199 550 € v případě, že projekt v Evropské komisi uspěje. Odměna měla být vyplacena žalobkyni neprodleně po obdržení zálohy na projekt od Evropské komise ve výši 80 %. Projekt byl Evropské komisi odeslán dne 09.03.2023. Projekt uspěl a dne 23. 10. 2023 žalovaný obdržel částku ve výši 159 640 €. Následně žalobkyně vystavila žalovanému předmětnou fakturu na částku 5 987 €. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky výzvou ze dne 05.12.2023 a druhou výzvou ze dne 19.12.2023.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, neboť mezi účastníky nevznikl platný závazkový vztah, na jehož základě by se žalobkyně mohla domáhat přiznání plnění z uzavřené Smlouvy, a žalovanému tím pádem nevznikla povinnost plnit žalobkyni.

4. Na základě výsledků provedeného dokazování, vyšel soud prvního stupně zejména z následujících skutkových zjištění: [jméno FO] je jednatelem žalobkyně a současně podniká jako OSVČ. [jméno FO] a [jméno FO], [funkce] a [funkce] žalovaného, byli nakontaktováni společným známým, a osobně spolu jednali, ohledně sepisu žádosti o grant Evropské komise, dne 23.02.2023. [jméno FO] žádost zpracoval a projekt byl odeslán Evropské komisi ke schválení dne 09.03.2023. Projekt byl Evropskou komisí schválen a žalovaný dostal požadované finanční prostředky dne 23.10.2023. Žalovaný, [právnická osoba] – [nazev] jako koordinátoři, uzavřeli s Evropskou výkonnou agenturou pro vzdělávání a kulturu grantovou smlouvu na projekt [nazev] č. [číslo]. Maximální výše grantu 199 550 €, jsou dány přísné podmínky pro využití grantu. Účetní žalovaného, [jméno FO], emailem ze dne 12.03.2023 sdělila [jméno FO], aby v předmětu plnění na faktuře byl uveden text „Produkční zajištění festivalu [adresa]“, a aby částka byla rozdělena na dvě faktury. Žalobkyně následně vystavila žalovanému dne 13. 03. 2023 jednak fakturu č. [číslo] na částku 17 000 Kč (20 570 Kč vč. DPH) a fakturu č. [číslo] na částku 13 000 Kč (15 730 Kč vč. DPH), obě s předmětem plnění „Produkční zajištění festivalu [nazev]“. Tyto faktury byly žalovaným uhrazeny. V listopadu 2023 [jméno FO], před vystavením další faktury, zavolal účetní žalovaného, [jméno FO], které sdělil, že do předmětu faktury uvede pronájem, aby faktura mohla být uplatněna v rámci projektu [nazev], s čímž účetní souhlasila. Žalobkyně dne 05. 11. 2023 vystavila žalovanému fakturu č. [číslo] na částku 5 987 €, za pronájem prostor pro realizaci projektu EU – [nazev] od 01. 11. 2023 do 30. 10. 2024. Téhož dne fakturu zaslal [jméno FO] účetní žalovaného i na email ředitele žalovaného. Ředitel žalovaného sdělil [jméno FO] v emailu ze dne 19.11.2023, aby byl v obraze o situaci, prosil o jeho trpělivost. Pokud jde o provizi, po kontrole položkových rozpočtů zjistí, zda se do grantu lze vejít, provizi samozřejmě zašle. [jméno FO] prostřednictvím právní zástupkyně zaslal dne 05. 12. 2023 žalovanému předžalobní výzvu k plnění částky 5 987 €, s odkazem na vystavenou fakturu a ústně uzavřenou Smlouvu na zhotovení projektu [nazev]. Žalovaný obdržel grant 23. 10. 2023, a proto byla vystavena faktura na částku 3 % z poskytnuté částky. Žalovaný reagoval dne 12.12.2023 žádostí o doložení právního titulu – smlouvy o dílo, uvedení předmětu smlouvy, rozsahu plnění, a sjednané odměny. Dne 14.12.2023 následovala odpověď právní zástupkyně žalobkyně, že dne 23. 02. 2023 došlo k ústnímu uzavření Smlouvy mezi žalovaným a klientem ([jméno FO]). Předmětem Smlouvy bylo sepsání projektové dokumentace pro program [nazev], s rozsahem přibližně 70 stran v anglickém jazyce. Finanční odměna byla stanovena do dvou segmentů: počáteční nevratná záloha ve výši 36 300 Kč (rozdělena do dvou faktur na vyžádání účetní žalovaného) a druhá část odměny ve výši 3 % z celkového grantu, který byl ve výši 199 550 €, což mělo být vyplaceno ihned a bez odkladu po přijetí 80 % grantových prostředků ve výši 159 640 €, které dorazily na účet žalovaného 23. 10. 2023. Uvedené podmínky Smlouvy si strany potvrdily e-mailem den 21. 02. 2023, 23. 02. 2023, 27. 02. 2023, 28. 02. 2023, 01. – 02. 03. 2023, 04. – 09. 03. 2023, 27. 04. 2023, 21. 07. 2023, 01. 08. 2023, 04. 09. 2023,[Anonymizováno]06. 09. 2023,[Anonymizováno]07. 09. 2023, 22. 09. 2023, 05. 10. 2023, 10. – 12. 10. 2023, 24. 11. 2023, 26. 11. 2023, 27. 11. 2023 a 29. 11. 2023. Faktura byla doručena řediteli žalovaného i účetní dne 05. 11. 2023. [jméno FO] jako fyzická osoba podnikající vystavil žalovanému dne 14. 12. 2023 fakturu č. [číslo] na částku 6 466,67 € za práci na administraci, přípravě smluv a koordinaci projektu [nazev] od 20. 08. 2023 do 19. 09. 2023, od 29. 09. 2023 do 19. 10. 2023 a od 20. 10. 2023 do 27. 01. 2023. Následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 6 466,7 €, na základě faktury č. [číslo]. Jelikož [jméno FO] splnil své povinnosti plynoucí ze Smlouvy, jeho odměna má činit 2 000 € měsíčně. Žalovaný sdělil dne 27.01.2024 [jméno FO], že fakturu č. [číslo] neuznává. [jméno FO] zaslal 12. 02. 2024 žalovanému další výzvu k plnění částky 6 466,67 €, s odůvodněním, že po oznámení, že byl projekt Evropskou komisí úspěšně přijat, vyzval ředitel [jméno FO] k zastupování žalované v rámci projektu, k přípravě smlouvy mezi [nazev] a žalovanou, managementu projektu a úvodnímu meetingu všech partnerů projektu v [adresa], který proběhl 03. 11. 2023. Dne 28. 11. 2023 ředitel žalovaného sdělil [jméno FO], že si nepřeje další spolupráci. V rozpočtu projektu bylo uvedeno, že práce managera projektu bude ohodnocena částkou 2 000 €, vystavil [jméno FO] fakturu za období 20. 08. 2023 do 27. 11. 2023, kdy pracoval v této funkci pro sdružení na plný úvazek jako OSVČ. Rozpočet projektu byl přílohou emailové komunikace ze dne 26.11.2023. Dne 04. 03. 2024 byla žalovanému žalobkyní zaslána předžalobní výzva k plnění částky 5 987 €. Ve výzvě je odkaz na vystavenou fakturu a ústně uzavřenou Smlouvu o zhotovení projekt [nazev], kdy žalovaný obdržel grant dne 23. 10. 2023, a proto žalobkyně vystavila fakturu na částku 3 % z poskytnuté částky. K výzvě byla připojena opravená faktura č. [číslo] s totožným datem 05.11.2023 na částku 5 987 €. Na faktuře je jako předmět uvedeno sepsání kompletní projektové dokumentace a úspěšné podání projektu [nazev] pro program [nazev]. Faktury byly zaslány i účetní žalovaného. Důvod vystavení faktur není účetní znám. Žalovaný si nikdy žádný pronájem neobjednal. Žádná z faktur nebyla proplacena ani nebyla zaúčtována. V účetnictví není založena žádná smlouva, jejíž předmětem by byla práce žalobkyně pro žalovaného. Po doručení faktur ředitel žalovaného účetní sdělil, že faktury bude rozporovat.

5. Soud prvního stupně dospěl s odkazem na § 161 odst. 1, § 436 odst. 1, § 1746 odst. 2 a § 1756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) k závěru, že žalovaný uzavřel ústní Smlouvu, jejíž předmětem bylo zpracování žádosti o grant a byl si vědom, že za zpracování této žádosti náleží druhé smluvní straně odměna. Z výsledků provedeného rozsáhlého dokazování, dospěl soud prvního stupně k závěru, že Smlouvu s žalovaným uzavřel [jméno FO] svým jménem, a nikoliv jménem žalobkyně. Tomuto závěru odpovídá i skutečnost, že veškeré jednání ohledně přípravy projektu vedl [jméno FO] prostřednictvím svého osobního e-mailu, nikdy v něm neuvedl, že by jednal jménem žalobkyně. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že následně byly některé předžalobní výzvy zasílány jménem [jméno FO], který pak svým jménem vystavil i fakturu, která se týkala koordinace, již schváleného projektu [nazev], a není předmětem tohoto řízení. Dle soudu prvního stupně vše nasvědčuje tomu, že nárok na provizi dle uzavřené ústní Smlouvy vznikl osobně [jméno FO]. Aktivní legitimace v řízení vyplývá ze hmotného práva, kdy aktivně legitimované osobě náleží právo, které může vymáhat v civilně procesním řízení. Nedostatek této legitimace pak vede k zamítnutí žaloby. Žaloba byla proto zamítnuta. S ohledem na výsledek sporu byla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“), ve specifikaci dle odstavce 44 odůvodnění rozsudku (65 520 Kč).

6. Rozsudek napadla včasným a přípustným odvoláním žalobkyně. Je přesvědčena, že závěr soudu, že není aktivně legitimována ve sporu je nesprávný a neodpovídá provedeným důkazům a zjištěnému skutkovému stavu. Soud prvního stupně nevzal v potaz, že žalobkyně vystavila žalovanému dvě zálohové faktury (tj. faktury č. [číslo] a [číslo]), které obě uhradil. Jednalo se o zálohovou platbu na sepsání projektové dokumentace pro program [nazev]. Na faktury byl uveden text dle instrukcí žalovaného, proto se na fakturách objevuje text „Produkční zajištění festivalu [adresa]“. Vzhledem k tomu, že žalobkyně pro žalovaného žádnou jinou práci nevykonávala, je zřejmé, že se nemůže jednat o nic jiného než o odměnu za činnost dle předmětné uzavřené Smlouvy z února 2023. Datum vystavení faktur dne 13.3.2023 odpovídá i časově tomu, že se jedná o zálohové faktury dle předmětné Smlouvy. Používání soukromého emailu [jméno FO] ([e-mail]) při komunikaci nenasvědčuje tomu, že by měl jednat jakožto fyzická osoba, a nikoliv za společnost, ve které je jednatelem i majitelem. Ostatně i email, který požíval při komunikaci ředitel žalovaného, je soukromým emailem ([e-mail]). Pouze na předžalobní výzvě je uveden [jméno FO], což vzniklo nedopatřením ze strany advokátky, která sepisovala předžalobní výzvu.

7. Žalobkyně zdůraznila, proč nelze srovnávat činnost koordinátora s činností dle Smlouvy o dílo, a nelze tudíž dávat do jakékoliv souvislosti skutečnost, že Smlouvu plnila žalobkyně a činnost koordinátora vykonával skutečně [jméno FO], jakožto fyzické osoba. Pravidla programu Evropské komise neumožňují, aby koordinátora projektu vykonávala jiná než fyzická osoba. Žalobkyně zdůraznila, že soud měl vzít při svém rozhodování v potaz to, že Smlouva byla uzavřena ústně, a to mezi stranami, které zkontaktoval jejich společný známý, a proto mezi stranami panovala důvěra. S ohledem na tuto skutečnost probíhala komunikace méně formálně, než je u běžného obchodního styku, tj. kdy se jednající osoby neznají, obvyklé. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

8. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, s jeho závěry se plně ztotožňuje. K tvrzení žalobkyně, že vystavila žalovanému dvě zálohové faktury, které obě žalovaný uhradil, poukázal žalovaný na výslech svědkyně [jméno FO]. Svědkyně k dotazu žalobkyně k proplacení zálohové faktury na částku 35 000 uvedla: „ano, to jsem napsala, protože se jednalo o produkci, produkční zajištění toho festivalu [adresa].“ Tvrzení žalobkyně, že vystavené zálohové faktury s textem Produkční zajištění festivalu [adresa] byly vystaveny za sepsání projektové dokumentace, proto neobstojí. K používání soukromého emailu [jméno FO] žalovaný uvedl, že v obchodní praxi je obvyklé, že u jména jednajícího je uvedena funkce a jméno právnické osoby, z provedených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně jednala prostřednictvím svého jednatele [jméno FO].

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům.

10. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné zjištění skutkového stavu a odvolací soud z něj pro potřeby svého rozhodnutí také vychází. Odvolací soud se však již neztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Věcná legitimace (aktivní i pasivní) je samozřejmým předpokladem úspěšnosti žaloby. Příp. nedostatek aktivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalobce subjektem tvrzeného práva a jeho žaloba nemůže být úspěšná.

11. Dle § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 cit. zákonného ustanovení mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Dle § 2631 o. z. spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě.

13. Dle § 161 odst. 1 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

14. Dle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

15. Dle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

16. Dle § 1725 o. z. platí, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

17. Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby. Věcná legitimace účastníků řízení tak není jednou z podmínek řízení, a proto závěr o tom, zda účastník je či není věcně legitimován (zda mu svědčí či nesvědčí hmotné právo), lze napadat jen dovolacím důvodem dle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., nikoliv prostřednictvím dovolacího důvodu dle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Komu či proti komu svědčí žalobní nárok podle hmotného práva, je totiž otázkou právního posouzení věci a nikoli otázkou vadného procesního postupu soudu v řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2007, sp. zn. [spisová značka]).

18. Kdo právnickou osobu zastupuje, dá při právním jednání najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o pracovním zařazení (§ 161). Nedoložení zmocnění však samo o sobě nemá žádné právní následky. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti je každý její společník (§ 106 odst. 1 z. o. k.). Jednání statutárního orgánu právnické osoby se v poměrech o. z. pokládá za přímé zastoupení (§ 162). Tato koncepční změna (oproti zákonu č. 40/1964 Sb.) má praktické následky, neboť obecná ustanovení o zastoupení (§ 436 a násl.), jakož i ustanovení upravující zastoupení ze zákona (§ 457 a násl.) se uplatní i při jednání statutárního orgánu jménem společnosti, nevyplývá-li ze zákona (§ 161 a násl.) nebo ze specifické povahy jednání statutárního orgánu jménem společnosti něco jiného. Ustanovení § 436 a násl. upravuje tzv. přímé zastoupení. Při tomto typu zastoupení zavazuje právní jednání zástupce přímo zastoupeného (alter ego zastoupeného). Mezi zástupcem a třetí osobou žádná práva a povinnosti nevznikají, neboť přímý zástupce činí projev vůle jménem zastoupeného a na jeho účet (viz Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. § 1–654, obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, § 436).

19. Odvolací soud nesdílí závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně není ve věci aktivně legitimována, neboť dle odvolacího soudu, z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný uzavřel závazek s [jméno FO], jako podnikající fyzickou osobou. [jméno FO] při komunikaci s ředitelem žalovaného, vystupoval jako zástupce žalobkyně. Žalobkyně jeho prostřednictvím pro žalovaného žádost o grant (provedením díla spočívajícím v sepsání projektové dokumentace pro program [nazev] s názvem projektu „[nazev]“) sepsala. Žádost byla k Evropské komisi podána a žalovaný následně grant od Evropské komise dne 23.10.2023 obdržel. Skutečnost, že žalovaný si byl závazku vůči žalobkyni vědom, vyplývá z okolností případu, a to zejména ze skutečnosti, že bez dalšího uhradil žalobkyni první dvě faktury, vystavené dne 13.03.2023 žalobkyní na počátku započaté spolupráce. Tyto faktury jsou vystavené žalobkyní, podepsané jednatelem žalobkyně s uvedením jeho pozice u žalobkyně. Tedy z uvedeného je zřejmé, že první část odměny žalovaný bez jakýchkoliv připomínek, že by byly faktury vystaveny neoprávněnou osobou, uhradil. Sám žalovaný prostřednictvím své účetní instruoval jednatele žalobkyně, co má uvést do předmětu plnění (text „Produkční zajištění festivalu [adresa]“), když v časovém kontextu od uzavření ústní Smlouvy dne 23.02.2023 a vystavení faktur dne 13.03.2023, lze dovodit, že se jedná o část odměny (nevratnou zálohu) na sepsání projektové dokumentace. Z uvedeného vyplývá, že jednání [jméno FO] zavazovalo přímo žalobkyni, a žalovaný plnil závazek vůči žalobkyni. Jako značně nevěrohodné se proto jeví tvrzení účetní, v rámci její svědecké výpovědi, že se jednalo o produkční zajištění festivalu [adresa], když v řízení nebylo tvrzeno, že by žalobkyně vykonávala pro žalovaného další činnosti, mimo závazek vyplývající ze Smlouvy.

20. Po obdržení grantu žalovaným, dne 23.10.2023, žalobkyně vystavila dne 05.11.2023 předmětnou fakturu na žalovanou částku (odměnu ve výši 3 % z celkového grantu, který byl ve výši 199 550 €, viz rozpočet projektu, příloha emailové komunikace ze dne 26.11.2023), kterou řediteli žalovaného přeposlal jednatel žalobkyně, téhož dne emailem. Následovala reakce ředitele žalovaného v emailu z 19.11.2023, „aby byl [jméno FO] v obraze o situaci...prosí o trpělivost, pokud jde o provizi…po kontrole položkových rozpočtů zjistí, zda se do grantu lze vejít, provizi samozřejmě zašle…“ Tento email považuje odvolací soud za stěžejní komunikaci, a to v situaci, kdy předmětná faktura ze dne 05.11.2023, na částku 5 987 €, je vystavena na žalobkyni, opatřena podpisem jednatele žalobkyně s uvedením jeho pozice u žalobkyně, vůči čemuž nemá ředitel žalovaného žádných připomínek. Závazku o provizi 3 % z částky, kterou žalovaný od Evropské komise obdržel, si je vědom a slibuje její úhradu. Současně se ředitel nepozastavil ani nad uvedeným předmětem plnění „pronájem prostor pro realizaci projektu EU – [nazev] od 01. 11. 2023 do 30. 10. 2024“. Odvolací soud je názoru, že vůle žalovaného (§ 556 odst. 2 o. z.) je tak zřejmá, kdy si je závazku (včetně jeho výše) vědom, včetně příslibu jeho úhrady. Z tohoto odvolací soud dovozuje, že řediteli žalovaného bylo zjevné, že [jméno FO] jedná jako zástupce žalované (§ 161 o. z.), když proti vystavené faktuře neměl námitek a první dvě faktury již uhradil. V tomto kontextu odvolací soud poukazuje na zavádějící výpověď účetní žalovaného, která uvedla, že si žalovaný od žalobkyně žádné prostory nepronajímal, proto je faktura chybná. Účetní sama uvedla, že jí telefonicky [jméno FO] sdělil, že do předmětu faktury uvede pronájem prostor, pravděpodobně veden úvahou, aby odměna byla možno uhradit z poskytnutého grantu, jak uvedl ostatně i soud prvního stupně. Účetní neměla proti uvedenému výhrad.

21. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo dne 23.02.2023 k uzavření ústní nepojmenované smlouvy s prvky smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem (dle § 1746 odst. 2 ve spojení s § 2631 a násl. o. z. ), kterou se žalobkyně zavázala pro žalovaného vykonat činnost spočívající v sepsání projektové dokumentace pro program [nazev] s názvem projektu „[nazev]“, žalobkyně ve smyslu § 2632 o. z. žalovanému výsledek činnosti odevzdala, když byl projekt dne 09.03.2023 Evropské komisi odeslán, a žalovaný grant obdržel dne 23.10.2023. Žalobkyně má proto dle § 2610 odst. 1 o. z. nárok na odměnu, která vyplývá z rozpočtu projektu, na kterou žalobkyně vystavila předmětnou fakturu, a vyzvala tak žalovaného k úhradě dlužné částky. Právo na odměnu žalobkyně není vázáno na realizaci či ufinancovatelnost projektu, na který byl grant získán, nýbrž na provedený a předaný výsledek činnosti žalobkyně, kdy provedení díla bylo v řízení prokázáno (na základě provedené činnosti žalobkyně byl žalovanému grant udělen). První část odměny žalovaný bez dalšího žalobkyni uhradil, a to na základě faktur vystavených žalobkyní.

22. Odvolací soud proto shledal odvolací námitku žalobkyně důvodnou, když z okolností věci a jednotlivých kroků žalovaného lze uzavřít, že závazek byl uzavřen s žalobkyní, a žalovaný jej již částečně uhradil. Skutečnost, že zástupci účastníků spolu komunikovali ze svých soukromých emailů, odvolací soud přičítá neformálně nastavené vzájemné komunikaci, kdy na nedostatky v písemné komunikaci začal žalovaný upozorňovat a vyvozovat z nich neexistenci závazku vůči žalobkyni ve fázi, kdy žalovaný neměl jistotu, zda náklady na činnost žalobkyně pokryje z grantu či nikoliv. Skutečnost, že v předžalobní upomínce ze dne 05.12.2023 figuruje [jméno FO] a nikoliv žalobkyně, a že [jméno FO] dále vystavil další fakturu jako OSVČ, s ohledem na výše uvedená zjištění, není relevantní. Ostatně nárok na 6 466,7 €, na základě faktury č. [číslo], není předmětem tohoto řízení. Tvrzení žalovaného, že není zřejmé, co je obsahem závazku, jaká byla sjednána odměna, dle názoru odvolacího soudu, v kontextu výše uvedených zjištění, neobstojí, a jedná se o účelovou obranu.

23. Z uvedeného plyne závěr, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, je nositelkou žalobou uplatněného práva, a proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně částečně v zamítavém výroku o věci samé podle § 220 odst. l písm. a) o.s.ř. změnil tak, že žalobě vyhověl co do částky 146 172,60 Kč, a ve zbylé části zamítavý výrok (ohledně částky 10 000 Kč) podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, když neshledal nárok důvodný co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jakožto příslušenství pohledávky dle § 513 o. z., když se v poměrech projednávané věci nejedná o vzájemný vztah mezi podnikateli dle podmínek zakotvených v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. nejen o nákladech odvolacího řízení, ale i o nákladech řízení před soudem prvního stupně. V obou případech vyšel z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na vedení tohoto řízení.

25. Náklady řízení žalobkyně na řízení před soudem prvního stupně jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem za žalobu ve výši 7 309 Kč a paušální náhradou výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu, za sepis žaloby, účast u ústního jednání dne 06.05.2024, dne 06.06.2024, dne 11.07.2024, dne 08.08.2024, tj. celkem 8 809 Kč. Náklady řízení žalobkyně na odvolací řízení jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem za odvolání ve výši 7 309 Kč, odměnou advokáta dle § 6 a § 7 bod 5 za 1 úkon právní služby (sepis odvolání) po 6 980 Kč dle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif , ve znění do 31.12.2024 (dále jen „a.t.“), a za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) po 6 980 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. (dále jen „a.t. v platném znění“), z tarifní hodnoty ve výši 146 172,60 Kč, a náhradou hotových výdajů za uvedený 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 1, 4 a.t. (1 x 300 Kč) a 1 x 450 Kč dle a.t. v platném znění, a DPH 21 % ve výši 1 623,30 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně před odvolacím soudem činí částku 16 662,30 Kč. Celková výše nákladů žalobkyně vynaložených na řízení před soudy obou stupňů činí 25 471,30 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo dle § 149 o. s. ř.