pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 217/2019-165 ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 217/2019-171,

1. Shora uvedeným rozsudkem ve spojení s opravným usnesením soud prvého stupně rozhodl tak, že se žaloba s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným, zamítl, žalobci uložil povinnost zaplatit žalované [částka] s příslušenstvím, opět ve výroku uvedeným, do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o tom, že vzájemná žaloba žalované se v části, kde se žalovaná domáhala po žalobci zaplacení částky [částka], zamítá a žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované a dále pak, že žalobce je povinen zaplatit České republice, – Obvodnímu soudu pro Prahu 6, náklady vynaložené státem [částka] 544, [částka] do tří dnů od právní moci opravného usnesení. Takto rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že si u žalované objednávkou ze dne [datum] [číslo] objednal tyče o průměru 35 mm (č. tavby DV75348 a DV75186) z materiálu Uddeholm Impax Supreme (dále jen také„ IMPAX SUPREME“), za účelem výroby hlavní zbraní („ objednávka [číslo]). Materiál byl žalovanou dodán dle objednávky, a žalobce uhradil na základě vystavené faktury částku [částka]. Vzhledem k tomu, že dle žalobce materiál vykazoval vady, neboť po dokončení obrábění a povrchových úpravách vzorků z materiálu IMPAX SUPREME detekoval na povrchu materiálu skvrny s důlky ve velkém počtu, dále při pozorování pod metalografickým mikroskopem epityp – a na základě penetrační zkoušky zjistil velké množství vměstků a dutin (bublinek), což dle žalobce činí dodaný materiál k zamýšlenému účelu nepoužitelným, žalobce e-mailem ze dne [datum], materiál reklamoval a následně dne [datum] od smlouvy odstoupil pro podstatné porušení povinností plynoucích ze smlouvy se žalovanou. Žalobce část materiálu zpracoval a vyzval žalovanou, aby si zbývající nezpracovanou část materiálu odvezla a vrátila mu částku odpovídající nezpracované části materiálu o hmotnosti 94,9 kg, tj. 12,6 m dodaného materiálu odpovídající částce [částka] při ceně 121,5 Kč/kg. Dále uvedl, že si u žalované objednávkou ze dne [datum], [číslo] objednal dodávku materiálu IMPAX SUPREME (č. tavby DV75653 a DV73022) k výrobě hlavní zbraní (dále jen objednávka [číslo]) a po dodání materiálu i u této dodávky vytknul vady shodné, jako u předchozí objednávky (nepřípustné množství nekovových mněstků) a částku ve výši [částka], účtovanou žalovanou za dodání materiálu na základě objednávky [číslo] neuhradil a dopisem ze dne [datum] prostřednictvím své právní zástupkyně od kupní smlouvy pro její podstatné porušení odstoupil.

2. Žalobce v důsledku sporu o oprávněnosti vytýkaných vad následně za přítomnosti notáře zajistil odběr vzorků materiálu č. DV75348, DV75653 a DVD73022, a nechal provést zkoušku na zjištění kvality dodaného materiálu v akreditované laboratoři [právnická osoba], kdy výsledky zjištění, dle žalobce, potvrdily vytýkané vady. V souvislosti s těmito úkony žalobce dále požaduje náhradu nákladů, vzniklých v souvislosti s reklamačním řízením, a to odměnu notáři ve výši [částka], částku ve výši [částka] a [částka] za provedený test materiálu v laboratoři [právnická osoba], a odměnu za právní služby ve výši [částka].

3. Žalobce tak uplatňuje nárok za vadné plnění, když tvrdí, že platně odstoupil od uzavřených kupních smluv, dále nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním práv vzniklých v důsledku vadného plnění, když má za prokázané, že žalovanou nabídnutý materiál, byl pro účely žalobce nevyhovující.

4. Dne [datum] soud na návrh žalobce připustil rozšíření žaloby o požadavek o zaplacení částky [částka], jako žalobcem vynaložených nákladů na vypracování znaleckého posudku Dr. Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] ze dne [datum].

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když nesporovala, že s žalobcem uzavřela na základě objednávky [číslo] objednávky [číslo] dvě kupní smlouvy na dodávku materiálu – oceli s obchodním označením Uddeholm Impax Supreme, přičemž uvedla, že po realizované objednávce [číslo] žalobce objednané množství ještě navýšil. Následně [datum] žalobce celou objednávku zrušil s tím, že po prohlídce dodávky materiálu z objednávky [číslo] shledal, že zboží má vady na povrchu materiálu a na základě tohoto ruší také objednávku [číslo]. [příjmení] materiálu však žalovaná měla již vyexpedovanou, o čem žalobce informovala, tudíž si žalobce dodávku dne [datum] převzal a do okamžiku vyjádření žalované k žalobě za tuto dodávku nezaplatil. Dne [datum] (po vytknutí vad ze strany žalobce) navštívil žalobce zaměstnance žalované, aby převzal vzorky ze sporné objednávky [číslo] Tyto vzorky následně žalovaná otestovala ve své specializované laboratoři s negativním výsledkem a z opatrnosti je zaslala ještě do laboratoře na Slovensku, která, dle tvrzení žalované, došla ke stejnému výsledku. Žalovaná žádala žalobce o poskytnutí vzorku z objednávky [číslo] nicméně dle žalované, toto žalobce odmítl a žalované vzorky neposkytl.

6. Žalovaná tak trvala na tom, že jí dodaný materiál je zcela bez vady a odpovídá deklarovaným vlastnostem. Poukázala na to, že žalobce ještě před vytýkanou objednávkou [číslo] [číslo] realizoval objednávky ze dne [datum] a [datum], přičemž objednávka ze dne [datum] byla na stejný druh materiálu, který nyní žalobce zpochybňuje. Dle tvrzení žalované, žalobce tuto dodávku řádně převzal a uhradil bez uplatnění jakékoliv reklamace. Žalovaná za účelem zjištění a testování kvality materiálu, navrhovala provést zkoušku v laboratoři COMTES FHT, nicméně dle tvrzení, žalované, se žalobce samostatně obrátil na laboratoře [právnická osoba], a bez dohody se žalovanou, odebral za přítomnosti notáře, vzorky materiálu ke zkoumání. Dne [datum] si pak žalovaná vyzvedla v provozovně žalobce vzorky [číslo] které jí žalobce předal, přičemž vzorky [číslo] žalované neukázal, stejně jako vzorky označené jako„ vadné“. Dle žalované, z výsledků testu [právnická osoba], není patrný žádný závěr, neboť závěrečné hodnocení obsahuje pouze tabulku laboratorních zkoušek. Žalovaná následně zaslala [datum] vzorek poskytnutého materiálu do laboratoře u výrobce [příjmení] [příjmení] ve Švédsku, k provedení zkoušky na stanovení vměstků. V posouzení ze dne [datum] a z protokolu o opravném, preventivním a zlepšovacím opatření ze dne [datum], zpracovaným žalovanou, vyplývá, že chemické složení materiálu odpovídá jakosti Uddeholm Impax Supreme dle specifikace. Dle žalované, vyhodnocení ukazuje, že mikročistota je v běžném rozmezí pro tento konvenčně vyráběný materiál a nebyly nalezeny žádné defekty materiálu. Žalovaná dále provedla test v laboratoři COMTES FHT, přičemž bylo provedeno metalografické stanovení nekovových městků dle ČSN ISO [číslo]. Žalovaná dodala, že zpráva neobsahuje závěrečné hodnocení, nicméně z odborných znalostí žalované vyplývá stejný závěr, jako tomu bylo při testování [právnická osoba], že předmětný materiál obsahuje velice nízké hodnoty mněstků a materiál vykazuje požadovanou jakost. Žalovaná tak tvrdí, že výsledky všech tří laboratoří ukazují na obsah mněstků, nicméně každá ocel obsahuje mněstky, liší se pouze jejich typ a celkový obsah. Dle žalované mikročistota vzorků je v běžném rozmezí pro konvenčně vyráběný materiál, stejný závěr vyplývá i z šetření ve výrobním závodě [příjmení] [příjmení] ve Švédsku. Dle žalované, během všech šetření nebyly zjištěny žádné defekty materiálu. Dle žalované měl žalobce při objednávce blíže sám specifikovat, jakou výši mikročistoty požaduje pro svůj účel použití, nicméně žalovaná poukazuje na fakt, že žalobce sám vybral materiál, vyrobený konvenční metodou, nikoliv materiál o vyšší jakosti a mikročistotě a z uvedených důvodů pak považuje odstoupení od smlouvy za neopodstatněné a bezpředmětné, neboť žalobci dodala řádně a včas kvalitní materiál zcela v souladu s jeho objednávkou. Zároveň navrhla vypracování znaleckého posudku pro posouzení kvality zpracovaného materiálu. Dále pak podala vůči žalobci vzájemnou žalobu, na základě níž požaduje zaplacení částky [částka], včetně příslušenství a dále částku [částka], jakožto náklady spojené s reklamací.

7. Žalobce nároky žalované neuznal, když poukázal na to, že výběr materiálu u žalované pečlivě konzultoval se zaměstnancem Ing. [jméno] [příjmení], který měl použití předmětného materiálu IMPACT SUPREME pro výrobu hlavní palných zbraní konzultovat přímo ve společnosti žalované ve Švédsku, kde mu tento materiál doporučili.

8. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování, dospěl k závěru, že žalovaná v materiálovém listu, ohledně vlastností materiálu, materiál Uddeholm Impax Supreme deklarovala, mimo jiné, jeho„ vysokou mikročistotu a homogenitu“. Žalobce dne [datum] prostřednictvím e-mailové objednávky u žalované objednal materiál u Uddeholm Impax Supreme o průměru 28 mm v délce 700 mm (4 kusy) a délku 500 mm (4kusy). Následně dne [datum] objednal u žalované tyče o průměru 35 mm (č. tavby DV75348 a DV75186) z materiálu Uddeholm Impax Supreme za účelem výroby hlavní palných zbraní. Toto zboží bylo žalobci žalovanou dodáno dne [datum], žalobce za dodané zboží uhradil kupní cenu ve výši [částka] a následně objednané zboží – materiál IMPAX SUPREME - prostřednictvím e-mailové komunikace ze dne [datum] reklamoval pro nevyhovující vlastnosti materiálu, jakými byla nedostatečná mikročistota a homogenita. Žalobce následně dne [datum] objednal prostřednictvím další e-mailové objednávky totožný materiál (č. tavby DV75653 a DV73022), přičemž tuto objednávku následně (již po vyexpedování ze skladu) v závorce již po vyexpedování ze skladu) dne [datum] zrušil, předmětné zboží dne [datum], převzal a pro stejné vady jako u první objednávky zboží, reklamoval dne [datum]. Žalobce částku ve výši [částka], odpovídající kupní ceně dodaného materiálu v rámci druhé objednávky, neuhradil. Žalobce následně z důvodu provedené reklamace od obou objednávek dne [datum] a [datum], odstoupil. Žalobce uplatnil vůči žalované požadavek na vrácení části kupní ceny ve výši [částka] za nezpracovanou část materiálu Uddeholm Impax Supreme, který objednal od žalované prostřednictvím e-mailové objednávky dne [datum]. Žalovaná uplatnila v rámci předmětného řízení vzájemnou žalobu, vůči žalobci požadavek na úhradu kupní ceny ve výši [částka] za žalovanou dodaný a žalobcem převzatý materiál na základě objednávky ze dne [datum]. Soud prvého stupně došel ke skutkovému závěru, že oběma účastníkům sporu v rámci reklamace předmětného materiálu vznikly náklady, které účastníci sporu vzájemně požadují. Žalobce tyto náklady vyčíslil částkou [částka] (odměna za notářské osvědčení ve výši [částka], zkouška odebraných vzorků materiálu v laboratoři [právnická osoba], ve výši [částka], odměna za právní zastoupení před podáním žaloby ve výši [částka] a náklady za znalecký posudek Dr. Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka]) a žalovaná pak náklady vyčíslil částkou [částka] (zkouška v laboratoři COMTES FHT ve výši [částka] a v laboratoři [příjmení] [příjmení] ve Švédsku ve výši [částka]). Znalecký ústav ustanovený soudem dospěl ohledně vlastností, žalovanou dodaného materiálu k závěru, že za situace, kdy nebyly blíže specifikovány speciální požadavky na nebo mikročistotu eceli, musí být splněny hodnoty mikročistoty definované v technické normě ČSN EN [číslo], která byla platná v době realizace zakázek. Tyto hodnoty všech nezkoumané tavby splňují. Pokud bylo v materiálovém listu (prodejní brožuře) oceli Uddeholm Impax Supreme, uvedeno, že se tento materiál vyznačuje vysokou mikročistotou a homogenitou, nejsou tyto pojmy vyjádřeny kvantitativními parametry, které by bylo možné využít, při kontrole jakosti oceli.

9. Soud prvého stupně ve věci rozhodoval podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jakož i § 2099, 2095, § 2084, [číslo] a § 2106 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žalobce se žalovanou uzavřeli formou odsouhlasení dvou e-ailových objednávek kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. o. z. Žalobce následně vytkl vady dodaného zboží, oceli obchodní značky Uddeholm Impax Supreme a toto zboží, ve smyslu v bodu 10. Všeobecných obchodních podmínek, u žalované reklamoval. Následně po provedené reklamaci žalobce od obou kupních smluv odstoupil, ve smyslu § 2106 o. z., pro podstatné porušení smlouvy. V daném případě tak bylo třeba učinit závěr o otázce, zda došlo na základě uzavřené kupní smlouvy k vadnému plnění ve smyslu § 2099 o. z., ve spojení s § 2095, respektive zda žalovaná porušila podmínky kupní smlouvy v tom smyslu, že zboží jí dodané žalobci nesplňovalo vlastnosti, které žalovaná při uzavření kupní smlouvy deklarovala, a zda žalobce následně, ve smyslu § 2106 o. z., oprávněně pro podstatné porušení smlouvy odstoupil.

10. Soud prvého stupně dospěl k závěru, že plnění ze strany žalované vůči žalobci (tj. dodání zakoupeného materiálu) bylo plněním bez vad a žalovaná, tudíž neporušila žádnou z kupních smluv, uzavřených se žalobcem. Podstatné bylo, zda žalovaná dodala žalobci předmět koupě v ujednané jakosti. Tak se tomu stalo a předmětný materiál, dodaný žalobci, splňoval vlastnosti deklarované žalovanou v materiálovém listě, respektive prodejní brožuře.

11. O vzájemné žalobě, žalované rozhodl tak, že výrokem II uložil žalobci povinnost zaplatit žalované částky [částka], odpovídající neuhrazené části kupní ceny materiálu. V této souvislosti zdůraznil, že ze strany žalované bylo plněno řádně (v ujednaném množství a jakosti) tj. bez vad a včas, žalobce je tudíž povinen zaplatit kupní cenu za poskytnuté plnění. Pokud žalobce žalované kupní cenu neuhradil, ocitl se ve smyslu § 1970 o. z., s úhradou v prodlení a je tak povinen zaplatit žalované i úrok z prodlení běžící ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost faktury ze dne [datum], [číslo] tj. od [datum] do zaplacení.

12. Požadavek žalované na úhradu nákladů reklamace, které žalovaná vyčíslila částkou [částka] soud výrokem III, jako nedůvodný zamítl. Žalovaná v rámci předmětného řízení neuvedla, a v tomto smyslu ani neprokázala, z jakého titulu se tohoto nároku domáhá.

13. O nákladech řízení pak rozhodl podle § 142 o. s. ř.

14. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, jímž se domáhal toho, aby rozsudek soudu prvého stupně v bodu I a II výroku, a navazujících výroků z důvodů uvedených v § 205, zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu jednání a rozhodnutí, případně rozhodl tak, že žalobě změnou rozhodnutí vyhoví a zamítne vzájemný návrh žalované. V rozsáhlém odvolání mimo jiné zdůraznil, že sice bylo provedeno maximálně možné dokazování pro relevantně učinění skutkových zjištění podstatných pro rozhodnutí ve věci, avšak soud prvého stupně pochybil, jestliže nevyslechl znalce [příjmení] [příjmení] a zástupce znaleckého ústavu. Žalobce má zásadní výhrady ke znaleckému posudku znaleckého ústavu [obec] školy báňské – Technické univerzity [obec], přičemž na základě něho dospěl soud k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalobce na úvod svého podání poukazuje na skutečnost, že nenapadá hodnocení důkazů prvostupňovým soudem, ale míru důkazů, jako„ právního pravidla určujícího, kdy lze skutečnost považovat za prokázanou, tj. kdy je důkaz podán“. Tedy opírá-li se závěr prvostupňového soudu v klíčovém posouzení právě o znalecký posudek znaleckého ústavu, pak žalobce namítá, že tento důkaz nebyl tímto znaleckým posudkem znaleckého ústavu podán už jen proto, že tento na tuto otázku vůbec neodpověděl, respektive dpověděl tak, že je mikročistota čistota zkoumaného materiálu běžná. Žalobce souhlasil se zadáním znaleckého posudku, respektive s vymezením otázek znalci, když za podstatné ve věci považuje to, zda měl žalovaným dodaný materiál vlastnosti, jím deklarované v materiálovém listu, a to, zejména pokud jde o vysokou čistotu a homogenitu materiálu. Tento znalecký úkol však znalecký ústav nesplnil, místo toho si na základě vlastních skutkových zjištění, která nebyla správná, nepříslušelo mu hodnotit skutkový stav věci, ale toliko zodpovědět na položené otázky. Zdůraznil, že si objednal materiál ve vysoké mikročistotě, přičemž ze znaleckého posudku znaleckého ústavu se podává, že byl dodán materiál toliko o běžné mikročistotě, a proto jakost materiálu neodpovídá smlouvě a je proto vadný. Mezi žalobcem a žalovanou nebyla ujednána jakost, přičemž žalované bylo známo, že materiál má být použit k výrobě hlavní střelných zbraní – v takovém případě dodaný materiál zjevně nebyl vhodný pro účel, pro který jej žalobce, a to s vědomím žalované, hodlal užít, a proto je vadný.

15. Dále pak poukázal na argument, který uvedl ve své závěrečné řeči, to je, v jaké jakosti dle něho byla kupní smlouva sjednána (je-li to dle ČSN, pak je takové posouzení právně nesprávné a to bez dalšího, a to při vědomí např. nálezu sp. zn. Pl ÚS 40/08. Skutečnost, že technické normy, a tedy ani technická norma ČSN EN [číslo] nejsou obecně závazné, se, tudíž podává naprosto explicitně z § 4 odst. 1 poslední věty zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, která doslova zní:„ [ulice] technická norma není obecně závazná.“. V případě dodaného materiálu IMPAX SUPREME, nutno konstatovat (ve shodě s provedenými důkazy v podobě odborných vyjádření/listinných důkazů dalších výrobců zbraní), že tento je jakémukoliv dalšímu obrábění absolutně nevhodný a nebezpečný, a tedy i vadný z hlediska sjednané (ať již i jakosti nebo i účelu/použití) kupní smlouvy. Dle žalobce se tedy na základě shora uvedeného, prvostupňový soud dopustil jako procesních pochybení (řádnost znaleckého zkoumání znaleckého ústavu, nepoučení žalobce o možném jiném právním posouzení věci), tak pochybení v tom směru, že nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo jím označeným důkazům (ohledně sjednávání kupní smlouvy, respektive komunikace mezi žalobcem a žalovanou/svědkem Žákem, neprovedení navržených důkazů) dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (ohledně jakosti sjednaného materiálu, ohledně významu výrazu vysoká mikročistota a homogenita a podobně) a nesprávně právně věc posoudil (nesprávná použití norem ČSN, absence aplikace norem NOZ na výklad právních jednání a podobně), přičemž napadený rozsudek nemůže obstát.

16. Žalovaná ve svém písemném vyjádření vyvracela vývody odvolání žalobce a navrhla potvrzení napadeného rozsudku, jako zcela věcně správného. Ve vyjádření je akcentovala, že žalobce ve svých objednávkách u žalované nijak nespecifikoval požadavky na mikročistotu oceli, a proto pro posouzení kvality materiálu není nijak úroveň mikročistoty kvantifikována tak, jak se snaží žalobce ex post na její nedostatky poukázat. Pokud má tedy jakýkoliv zákazník žalované specifické požadavky na mikročistotu dodávaného materiálu, musí tyto požadavky písemně deklarovat v samotné objednávce. Závěrem poukázal na to, že žalobce požadoval dobrou obrobitelnost materiálu, teprve až při reklamaci se zmínil o mikročistotě materiálu. Každá ocel v sobě bude vždy obsahovat nějaké vměsky, rozdíl je v jejich množství, případně velikosti. Byl to však žalobce, který si vybral materiál ze základních materiálů, vyrobených konvenční metodou, nikoliv materiál o vyšší jakosti a mikročistotě.

17. Odvolací soud k odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212 a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

18. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř., a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodní, proto odkazuje na pregnantní a podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně. Bylo by zcela nadbytečné, aby odvolací soud opakoval to, co již správně uvedl soud prvého stupně.

19. K námitkám žalobce lze uvést následující. Žalobce je osobou, která již v minulosti měla bohaté zkušenosti s tím, jaký materiál potřebuje pro svou výrobu hlavní palných zbraní, a protože byl nespokojen s předchozími materiály, obrátil se na žalovanou a poptával se o možnostech dodávek z její strany. Za stranu žalovanou s ním jednal Ing. [jméno] [příjmení], z jehož výpovědi zcela jednoznačně vyplývá, že žalobce žádal materiál, který by byl obrobitelný. Ze strany žalovaného prostřednictvím svědka, bylo sděleno jaké možnosti má žalovaná a žalobce si následně vybral ten materiál, který by byl obrobitelný. Bylo zcela na žalobci, který materiál z nabízené nabídky si vybere a jestliže si vybral materiál, Uddeholm Impax Supreme, pak je nepochybné, že plnění ze strany žalované vůči žalobci, tj. dodání zakoupeného materiálu, bylo plněním bez vad a žalovaná, tak nemohla porušit žádnou z kupních smluv, kterou účastníci uzavřeli. Podstatné tak bylo, zda žalovaná dodala žalobci předmět koupě v ujednané jakosti, a to se také stalo. Lze tak uzavřít, tak, jak správně uvedl soud prvého stupně, že žalobce, jako profesionál ve svém oboru, mohl před uzavřením kupní smlouvy se žalovanou požadovat bližší specifikaci žalovanou dodávaných materiálů, respektive si mohl předem požadavky na nakupovaný materiál vymínit. Pokud tak neučinil, nevznesl nad rámec jakosti deklarované žalovanou žádné další požadavky na jakost předmětu koupě, nelze odpovědnost za tvrzený nesprávný výběr materiálu, vhodného pro specifické potřeby žalobce, přenášet na žalovanou. Rozhodnutí soudu prvého stupně je tak zcela věcně správné, a proto bylo podle § 219 o. s. ř., potvrzeno, včetně správného výroku o nákladech řízení.

20. Pokud dále žalobce ve svém odvolání namítal, že soud prvého stupně pochybil, jestliže nevyslechl znalce k podanému znaleckému posudku, pak lze poukázat na jeho přípis ze dne [datum] (viz. č. l. 106 spisu), kdy zástupce žalobce sdělil, že na výslechu znalce žalobce netrvá.

21. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalované v tomto stadiu řízení byla přiznána náhrada nákladů ve výši [částka] (odměna advokáta za 2 úkony právní služby – vyjádření k odvolání žalobce, účast na jednání u Městského soudu v Praze z částky [částka], tj. 1 úkon [částka] a 2× režijní paušál po [částka], podle § 7, § 8, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, včetně 21 % DPH.