o [částka] [anonymizováno] příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] [anonymizováno] úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.). Současně žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala uhrazení za část dokončených a žalované předaných prací, které pro žalovanou provedlaa na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] v souvislosti se stavební zakázkou označovanou jako„ [anonymizována tři slova] Palmovkou po záplavě v roce [rok]“

3. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby [anonymizováno] tím, že žalobkyni nevzniklo právo na vystavení faktury za část dokončeného díla, neboť práce, za něž žalobkyně požaduje uhrazení části ceny díla, nebyly mezi smluvními stranami řádně odsouhlaseny a je sporné, zda byly v rozsahu tvrzeném žalobkyní vůbec provedeny. Dílo nebylo dosud dokončeno a žalované protokolárně předáno. Žalobkyně mohla sjednanou cenu díla žádat až po dokončení a předání díla bez vad a nedodělků, což se doposud nestalo. Žalované v důsledku nedodržené sjednaného termínu k dokončení díla vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaná svůj nárok ze smluvní pokuty započetla do výše žalobou uplatněné pohledávky jako svou obranu.

4. Soud prvního stupně na podkladě provedených důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku [anonymizováno] body 4. až 24., na něž odvolací soud v podrobnostech odkazuje a jen stručně shrnuje nejpodstatnější skutková zjištění:

5. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo [číslo] ve znění jejích dodatků, a to v souvislosti se stavební zakázkou označovanou jako„ [anonymizována tři slova] Palmovkou po záplavě v roce [rok]“, jejímž investorem bylo hl. m. [obec] a generálním dodavatelem [právnická osoba], a.s. V rámci subdodavatelské hierarchie při plnění veřejné zakázky uzavřel generální dodavatel nejprve smlouvu o dílo [anonymizováno] žalovanou ([anonymizováno] původním jménem [právnická osoba], a to dodatkem [číslo] ze dne [datum] (změna oprávněného zástupce žalovaného) a dodatkem [číslo] ze dne [datum] (dohoda o snížení ceny díla v návaznosti na změnu rozsahu díla). Nedílnou součástí Smlouvy o dílo byly Všeobecné dodací podmínky generálního dodavatele [právnická osoba], ve znění účinném ke dni [datum] (dále„ VDP“), které v podrobnostech upravovaly vztah mezi žalobkyní a žalovanou. Dílo mělo být dokončeno do [datum], následně mělo dojít k předání díla též mezi žalovanou a generálním dodavatelem [právnická osoba] (v termínu do [datum]) a naposledy mezi generálním dodavatelem [právnická osoba] a investorem hl.m. [obec] (v termínu do [datum]). Generální dodavatel [právnická osoba] formálně předal dokončené dílo (tj. včetně částí díla, které byly předmětem subdodávek, tedy o části díla zhotovované žalobkyní) investorovi [územní celek] ve sjednaném termínu dne [datum] [anonymizováno] drobnými vadami. K odstranění těchto vad došlo [datum] a k tomuto dni se dílo mezi generálním dodavatelem a investorem považuje za řádně provedené a předmětná stavební zakázka za splněnou. Podle dodatku [číslo] ke smlouvě, byl osobou zmocněnou

za splněnou. Podle dodatku [číslo] ke smlouvě byl osobou zmocněnou k zápisům do stavebního deníku za žalovanou [jméno] [příjmení].

6. Podle smlouvy o dílo a VDP byl zhotovitel oprávněn účtovat průběžně po částech měsíčními fakturami v závislosti na povedených pracích ještě před dokončením díla (čl. 6 věta první, 6.2 a čl. 6) a konečnou fakturu na doplatek ceny díla zhotovitel vystaví až po dokončení díla dle čl. 6 věta druhá, čl. 6 VDP. Žalobkyně jako zhotovitel byla oprávněna fakturovat dílčí části díla, tak vystavit závěrečnou fakturu bez ohledu na to, zda dílo bylo předáno, a to v případě dílčích faktur ještě před dokončením díla a u závěrečné faktury po jeho dokončení. Splatnost jednotlivých faktur běží dle čl. 6 VDP ode dne jejich přijetí objednatelem.

7. Žalobkyně vystavila za prováděné dílo celkem tři faktury:

-) první dílčí fakturu dne [datum] na celkovou částku [anonymizována tři slova], [částka], která byla žalovanou zcela uhrazena po odečtení 10% zádržného a po zápočtu faktury za zřízení staveniště. Nedílnou součástí éto faktur byl zjišťovací protokol a ze dne [datum] a soupis provedených prací. Oba dokumenty byly podepsány oběma smluvními stranami. Za žalovanou jsou podepsány [jméno] [příjmení], v zastoupení jednatele žalované pana [příjmení]. Je připojeno i razítko žalované.

-) druhou dílčí fakturu (která je předmětem žaloby) dne [datum] na částku [částka] (po odečtení 10% zádržného a zápočtu faktury za zřízení staveniště), jejíž součástí byl rovněž zjišťovací protokol ze dne [datum] a soupis provedených prací opatřených podpisem [jméno] [příjmení], stejně jako u předchozí faktury. Tvrzení žalované, že se v tomto případě nejedná o podpis [jméno] [příjmení], bylo vyvráceno e-mailovou korespondencí mezi účastníky ze dne [datum], v níž [jméno] [příjmení] žalobkyni potvrdil, že zjišťovací protokol pro fakturu [číslo] na částku [částka] podepsal a odeslal. V rámci tohoto e-mailu rovněž [jméno] [příjmení] žalobkyni požádal o dodání pomocných konstrukcí, na něž se žalované podařilo zajistit peníze díky nedodání jiného materiálu, což svědčí o nedobré finanční situaci žalované v době vystavení druhé částečné faktury.

-) třetí, již konečná faktura, byla vystavena dne [datum] na částku [částka]

po odečtení 10% zádržného a zápočtu faktury za zřízení staveniště, zůstala k proplacení částka [částka]. Tato faktura, stejně jako druhá částečná faktura nebyla žalovanou dobrovolně uhrazena. Žalobkyně se však uhrazení konečné faktury domohla v řízení vedeném u [název soudu], který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] žalobě vyhověl.

8. [právnická osoba], jako generální dodavatel potvrdila investorovi v prohlášení o splatných pohledávkách ze dne [datum], že byly uhrazeny veškeré splatné pohledávky subdodavatelů a na žádného z nich nebyla uplatněna smluvní pokuta, přičemž mezi významné subdodavatele [anonymizováno] objemem prací nad jeden milion korun českých, včetně DPH byla mimo jiné zahrnuta [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova].

9. Žalobkyně žalovanou vyzvala k převzetí díla již dne [datum], tedy ještě před termínem sjednaným pro dokončení díla.

10. Dne [datum] byla žalobkyní předvedena způsobilost díla žalované a tímto okamžikem bylo dílo dokončeno,

11. Žalovaná zápisem o provedení kontroly způsobilosti díla ze dne [datum], potvrdila žalobkyni, že ze strany zhotovitele byla předvedena způsobilost díla, provedeného na základě smlouvy o dílo [číslo] sloužit svému účel ve smyslu této smlouvy a § 2605 obč. zákoníku, poté, co byly provedeny příslušné zkoušky, měření a revize. Potvrdila rovněž, že veškerá dokumentace a dílčí předávací protokoly, týkající se prováděného díla, byly předány v tištěné podobě a na [anonymizováno], o čemž byl sepsán zvláštní předávací protokol z [datum]. Dále pak potvrdila, že dílo bylo dokončeno a je způsobilé následnému formálnímu předání objednateli.

12. Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzývala k převzetí díla a urgovala její součinnost k předání díla. Žalovaná však na její výzvy nereagovala a součinnost při převzetí díla neposkytla.

13. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně hodnotil po právní stránce dle § 6, § 8, § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 1968 a násl., § 1970, § 1982 odst. [anonymizováno], 2, § 1987 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

14. Soud prvního stupně konstatoval, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo, na jejímž základě žalobkyně žalované řádně vyúčtovala provedené práce jednak prvou fakturou, která byla řádně uhrazena, třetí fakturou, jejíž úhrada byla přiznána rozsudkem [název soudu], i druhou fakturou, která je předmětem tohoto řízení. Ohledně všech těchto faktur bylo prokázáno, že žalovaná provedla na dané faktury dohodou zápočet faktur žalované za zřízení staveniště. Provedeným dokazováním pak bylo prokázáno, že stejně jako u první částečné faktury, kterou žalovaná řádně uhradila, i u druhé částečné faktury žalovaná podepsala prostřednictvím [jméno] [příjmení] zjišťovací protokol k druhé faktuře a odsouhlasila i, že práce, jež byly předmětem této fakturace, byly skutečně provedeny. V souladu se smlouvou a všeobecnými dodacími podmínkami, jež byly nedílnou součástí smlouvy o dílo, byla žalovaná oprávněna fakturovat průběžně tak, jak byly práce dokončovány. Tím byla vyvrácena obrana žalované spočívající v tom, že žalobkyně mohla vystavit fakturu až poté, kdy bylo dílo dokončeno a žalované protokolárně předáno. Pokud jde o další obranu žalované, zejména ve vztahu k jí tvrzené pohledávce z titulu smluvní pokuty, soud prvního stupně uvedl, že jednak v řízení bylo prokázáno, že dílo bylo převzato generálním zhotovitelem bez uplatnění jakýchkoliv sankcí vůči žalované k datu [datum]. Ze zápisu ze stavebního deníku a e-mailové korespondence je zřejmé, že již k datu [datum], tj. ještě před termínem dokončení dle smlouvy o dílo, žalobkyně marně vyzývala žalovanou k převzetí díla, tato ji však neposkytla součinnost. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] byla žalobkyní předvedena způsobilost díla žalované a tímto okamžikem bylo tedy dílo dokončeno, což žalovaná potvrdila v zápisu o provedení kontroly způsobilosti ze dne [datum]. Jestliže žalovaná ať již záměrně nebo svou nedbalostí mařila převzetí díla, nemohlo na straně žalobkyně vzniknout prodlení [anonymizováno] předáním díla, ani nemohl žalované vniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty, a to za situace, kdy dílo bylo dokončeno, avšak nedošlo k jeho formálnímu předání žalované z důvodu neposkytnutí potřebné součinnosti z její strany. Soud prvního stupně rovněž konstatoval, že procesní obrana žalované byla jednak vyvrácena provedeným dokazováním a jako celek se mu jevila jako nevěrohodná a účelová. Soud prvního stupně za dané situace uzavřel, že takovéto jednání žalované nemůže požívat právní ochrany ve smyslu § 8 o. z., či podle § 6 odst. 1, 2 o. z., neboť nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, nepoctivého činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

15. K nároku na smluvní pokutu, kterou žalovaná uplatnila v rámci své procesní obrany, dopěl soud prvního stupně k závěru, že se v smyslu § 1987 o. z., jedná o pohledávku nejistou a tudíž k započtení nezpůsobilou. V této souvislosti odkázal na nejnovější judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]).

16. Z výše uvedených důvodů soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně požadovaného příslušenství. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle úspěchu ve věci [anonymizováno] odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

17. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v němž uvedla, soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl žalovanou navržené důkazy, z provedeného dokazování učinil nesprávné skutkové závěry a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná namítala, že soud prvního stupně provedené důkazy částečně hodnotil účelově a některé zcela pominul. Ohledně včasnosti dokončení díla vyšel jen ze sdělení [právnická osoba], [anonymizováno], která byla generálním dodavatelem stavby, když konstatoval, že k předání díla jako celku došlo ke dni [datum] jen [anonymizováno] drobnými vadami, které navíc byly odstraněny ke dni [datum]. Současně však pominul předávací protokol mezi žaovanou a [právnická osoba], a.s., ze dne [datum], z něhož je zřejmé, že k předání díla došlo až tohoto dne, přičemž dílo ještě vykazovalo vady. Úvaha soud prvního stupně ohledně dokončení díla je tak značně zkratkovitá a je v rozporu se stávající judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž při předání díla koncovému odběrateli nelze dovozovat, že by došlo též k předání díla ve předchozích fázích subdodavatelského řetězce –je ostatně obvyklé, že generální dodavatel díla v případě nezhotovení části díla jedním z jeho subdodavatelů (popř. při plnění [anonymizováno] vadami) zajistí zhotovení této části díla (popř. odstranění vad) u jiného subjektu. Z protokolu je zřejmé, že při jeho podpisu mělo dílo vady -nebyly zhotoveny rampy pro svítidla ve zkušebně a na chodbě foyer, včetně montáže svítidel, chyběla svítidla v kavárně, nebyla dokončena instalace kamerového systému a nebylo dokončeno provedení ozvučení včetně zkoušky. Je tedy naopak zřejmé, že ani ke dni [datum] dílo ze strany žalované řádně provedeno nebylo. K tomu, zda dílo bylo či nebylo provedeno a případně kdy, se měl vyjádřit žalovanou navrhovaný svědek pan [jméno] [příjmení], jehož výslech však soud prvního stupně zcela tendenčně neprovedl. V této souvislosti žalovaná rovněž poukazovala na e-mailovou korespondenci vedenou účastníky ještě v září a říjnu 2015, z níž je zřejmé, že dílo nebylo dokončeno a že žalovaná vyzývala žalobkyni k odstranění jeho vad, přičemž soud prvního stupně tuto korespondenci zcela pominul. Žalovaná rovněž zpochybňovala věrohodnost žalobkyní předložených kopií stavebního deníku. Byla přesvědčena, že jediným stavebním deníkem, který byl při zhotovování díla veden, je stavební deník o provádění díla mezi žalovanou a generálním dodavatelem [právnická osoba], a.s., který se však formátem stran a především jejich číslováním neshoduje [anonymizováno] údajnými kopiemi stavebního deníku -listy [číslo] [číslo] které předložila žalobkyně. [anonymizováno] ohledem na tuto skutečnost žalovaná opakovaně žádala, aby žalobkyně předložila originál stavebního deníku, což se však nestalo, neboť žalovaná uvedla, že deník k dispozici nemá. Soud prvního stupně však přesto předložené kopie považoval za pravé a průkazné a vycházel z nich ve svém rozhodnutí. Žalovaná je přesvědčena, že si soud prvního stupně zcela nesprávně vykládal pojmy dokončení díla, předání díla a provedení díla, když přijal v tomto směru výklad žalobkyně. Důvodem pro zřejmou snahu žalobkyně vyvolat nejasnosti ohledně výkladu uvedených pojmů je přitom patrně tvrzení žalobkyně uvedené v bodě 23 podání ze dne [datum], a sice že žalovaná je dle čl. 12 [anonymizováno] oprávněna uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu v případě nedodržení termínu„ dokončení a předání díla“ [anonymizováno] tím, že dle názoru žalobkyně je pro uplatnění smluvní pokuty třeba, aby byl zhotovitel v prodlení [anonymizováno] obojím –tj. jak [anonymizováno] dokončením díla, tak [anonymizováno] jeho předáním. Ze smyslu ustanovení a kontextu celých [anonymizováno] je však zřejmé, že se spojením„ nedodržení termínu dokončení a předání díla“ myslí právě„ nedodržení termínu provedení (tj. dokončení a předání) díla“. Soud prvního stupně také jednoznačně pochybil, když bez dalšího konstatoval, že se ujednání o smluvní pokutě jeví jako absolutně neplatné, a to [anonymizováno] ohledem na její nepřiměřenou výši. Soud přitom vůbec neuvedl, z jakého důvodu považuje výši smluvní pokutu za nepřiměřenou (ostatně ani nekonstatuje, že by byla v rozporu [anonymizováno] dobrými mravy). I pokud by výše smluvní pokuty skutečně byla nepřiměřená, mohl soud postupovat podle § 2051 občanského zákoníku a mluvní pokutu moderovat, když sama žalobkyně tento postup opakovaně navrhovala. Vzhledem k návrhu žalobkyně na moderaci smluvní pokuty a specialitě ustanovení § 2051 vůči ustanovení § 580 občanského zákoníku (podle kterého soud pravděpodobně, ač to výslovně neuvádí, postupoval), soud o neplatnosti smluvní pokuty podle § 580 občanského zákoníku vůbec rozhodovat neměl. Soud rovněž nesprávně konstatoval nemožnost započtení započítávané pohledávky, když dle judikatury Nejvyššího soudu České republiky by nemožnost započtení pohledávky neměla být konstatována v případech, kdy započítávaná pohledávka má původ ve stejném právním vztahu jako pohledávka, proti které je zápočet namítán. Rovněž konstatování o nejistotě pohledávky je zjevně nesprávné, když z předložených předávacích protokolů a komunikace stran je zřejmé, že dílo vykazovalo vady ještě v průběhu měsíce [anonymizováno] [rok], tedy dlouho po smluveném termínu jeho provedení. Žalovaná [anonymizováno] ohledem na výše uvedené měla za to, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupě je zatíženo celou řadou zásadních vad, a proto žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby po doplnění dokazování rozsudek změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované vyvracela její odvolací námitky, které považovala za nedůvodné. Ztotožnila se [anonymizováno] rozsudkem soudu prvního stupně. Závěry, k nimž soud prvního stupě v napadeném rozsudku dospěl, považovala za správné, a proto žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil

18. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle § 212, § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

19. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečné podklady, dokazování provedl v rozsahu, potřebném pro řádné zjištění skutkového stavu věci a na jeho základě dospěl ke správným skutkovým závěrům ve vztahu k oprávněnosti žalobkyně vystavovat faktury průběžně měsíčně za práce, které byly v daném období provedeny, dále ve vztahu k převzetí těchto prací žalovanou, jejich odsouhlasení a započtení pohledávky žalované za zřízení staveniště na částečnou fakturu vystavenou žalobkyní. Dospěl rovněž ke správnému závěru, že obrana žalované spočívající v tom, že žalobkyně nebyly oprávněna fakturu vůbec vystavit, když dílo nebylo dokončeno, že zjišťovací protokol nebyl podepsán k tomu oprávněnou osobou a je tak pochybné, že fakturované práce byly vůbec provedeny, byla provedeným dokazováním zcela vyvrácena (smlouva o dílo, VDP, zjišťovací protokol, e-mailová korespondence ze dne [datum]). V souvislosti [anonymizováno] vystavenou druhou částečnou fakturou je pak zcela nepodstatné, zda v době, kdy tato faktura byla žalovanou vystavena, bylo dílo jako celek ve sjednané lhůtě dokončeno a žalované protokolárně předáno. Soud prvního stupně rovněž správně konstatoval, že procesní obrana žalované je účelová a značně nevěrohodná, přičemž tato nevěrohodnost je vyvolána rozpornými tvrzeními žalované, když na jedné straně tvrdí, že [jméno] [příjmení] nebyl oprávněn za žalovanou v této smluvní věci jednat a podepisovat, současně však navrhuje výslech tohoto svědka jako pro rozhodnutí v této věci klíčový [anonymizováno] tím, že navrhovaný svědek byl generálním manažerem, do jehož kompetence spadalo provádění smlouvy o dílo uzavřené [anonymizováno] generálním dodavatelem, potažmo i [anonymizováno] žalovanou jako dalším subdodavatelem. Soud prvního stupně nepochybil, jestliže tohoto svědka nevyslechl, neboť skutečnosti, k nimž by měl vypovídat, byly prokázány jinak. V této souvislosti odvolací soud podotýká, že ke zpochybnění důkazů předložených protistranou, není postačující jen tvrzení, že nejsou pravé, ale musí být tím, kdy pochybnost vznáší, tvrzeny a prokázány skutečnosti, které jsou způsobilé pravost zpochybňovaných důkazů vyvrátit. Jestliže žalovaná zpochybnila pravost žalobkyní předložených kopií stavebního deníku, bylo na ní, aby předložila deník, který byl na stavbě skutečně veden a prokázala tak své tvrzení, že byl zcela jiného charakteru a číslování, než žalobkyní předložené kopie, což však neučinila. Soud prvního stupně proto správně tyto důkazy považoval za pravé a správné a vycházel z nich ve svém rozhodnutí.

20. Pokud jde o obranu žalované spočívající v jejím tvrzení, že jí vzniklo právo požadovat na žalobkyni zaplacení smluvní pokuty za nedodržení lhůty k dokončení a protokolárnímu předání díla, dospěl odvolací soud k závěru, že i ve vztahu k těmto obranným tvrzením žalované provedl soud prvního stupně dostatečné dokazování a správně zjistil, že žalobkyně byla připravena k protokolárnímu předání díla již [datum], kdy žalovanou k převzetí díla vyzvala. Dne [datum] pak provedla všechny nezbytné zkoušky měření a revize, tedy byla žalované předvedena způsobilost díla sloužit ke svému účelu. Nejpozději tímto dnem bylo dílo dokončeno a mělo být pouze formálně předáno žalované, což žalovaná potvrdila i v zápisu o provedení kontroly způsobilosti díla ze dne [datum]. V tomto protokolu potvrdila i to, že veškerá dokumentace a protokoly týkající se prováděného díla byly žalované předány již dne [datum], o čemž byl sepsán zvláštní předávací protokol. [jméno] žalovaná tak vystavila žalobkyni protokol potvrzující dokončení díla a jeho faktického převzetí, aniž v tomto protokolu vytkla žalobkyni jakékoli vady díla. naopak ještě po vystavení tohoto protokolu žalovanou žádala o provedení dalších prací, o něž byla cena díla dodatkem [číslo] snížena, když následně se žalované podařilo zajistit jejich financování. Je pak otázkou, zda nyní v odvolání žalovanou tvrzené vady se netýkají právě těchto prací. [anonymizováno] ohledem na to, že jejich provedení bylo žalovanou žádáno až po té, kdy potvrdila dokončení díla a jeho připravenost k protokolárnímu převzetí v době sjednané ve smlouvě o dílo, nemohly by tyto práce vliv na nedodržení termínu dokončení díla a být tak důvodem pro vznik nároku žalované na smluvní pokutu. Z tohoto pohledu je pak správný i závěr soudu prvního stupně, že žalovaná neposkytla žalobkyni součinnost k protokolárnímu převzetí díla.

21. Odvolací soud z výše uvedených důvodů neshledal důvodnou námitku žalované, že řízení je zatíženo podstatnými vadami, které měly vliv na správnost rozhodnutí o věci samé.

22. Odvolací soud se jinak ztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně uvedenými v napadeném rozsudku, vycházel z nich ve svém rozhodnutí, aniž dokazování jakkoli doplňoval, a proto pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje v podrobnostech na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

23. Odvolací soud se ztotožnil i [anonymizováno] právním posouzením věci soudem prvního stupně, proto i v tomto směru pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

24. Pokud žalovaná v odvolání namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru o tom, že pohledávka žalované, kterou do výše pohledávky žalobkyně uplatnila jako svou obranu, a která měla plynout z jejího nároku na smluvní pokutu, je nejistá a proto i nezpůsobilá k započtení, neshledal odvolací soud tuto námitku důvodnou.

25. Soud prvního stupně při posouzení žalovanou tvrzené pohledávky z hlediska její způsobilosti k započtení vycházel z přiléhavé judikatury (rozsudek Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), z jejího pohledu pak pohledávku žalobkyně správně zhodnotil jako nejistou. K tomu odvolací soud dodává, že k prokázání existence žalovanou tvrzené pohledávky z titulu smluvní pokuty by bylo třeba provést další rozsáhlé dokazování jak k existenci této pohledávky, tak i k její výši. [jméno] nejistoty pohledávky žalované je podstatně vyšší, než je tomu u pohledávky žalobkyně, což tvrzenou pohledávku žalované činí nejistou a tudíž nezpůsobilou k započtení.

26. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), včetně navazujícího výroku o náhradě nákladů řízení, v němž rovněž neshledal žádné pochybení.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení [anonymizováno] § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila na uplatnění svého práva, tj. nákladů právního zastoupení. Právnímu zástupci žalobkyně náleží odměna stanovená dle § 7 bod 6. ve spojení [anonymizováno] § 11 odst. [anonymizováno] písm. g), k ) vyhlášky. [číslo] Sb., advokátní tarif (dále jen„ Vyhláška“) za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání dne [datum]) ve výši [částka] (2x po [částka]). Dále mu náleží dle § 13 odst.1, 3 Vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (2x po [částka]). Právní zástupce žalobkyně rovněž osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“), a proto mu dle § 137 odst. 3 ve spojení [anonymizováno] § 151 odst. 2 o.s.ř. náleží náhrada 21% DPH z těchto přiznaných nákladů právního zastoupení, tj. částka [částka]. Žalované tak náleží celkem na náhradě nákladů odvolacího řízení částka [částka].