pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 C 48/2019 – 328,

1. Soud prvního stupně výrokem I. napadeného rozsudku zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. uložil žalobkyni, aby žalované uhradila náklady řízení ve výši [částka] a výrokem III. pak žalobkyni uložil zaplatit náhradu nákladů řízení státu ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] a. s., nájemní smlouvu, jejímž předmětem byly nebytové prostory v budově vez č.p./č. e. na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], obec Praha v prvním nadzemním podlaží této budovy. Následně předmětné nebytové prostory byly převedeny na žalobkyni, která dne [datum] uzavřela s žalovanou nájemní smlouvou ohledně pronájmu těchto nebytových prostor. Žalovaná předmětný prostor převzala bez výhrad a způsobilý k podnikání. V nájemní smlouvě se žalovaná zavázala užívat pronajaté prostory k dohodnutému účelu, chránit je před poškozením, v případě jejich poškození odpovídat za vzniklou škodu a po ukončení nájmu pronajaté prostory žalobkyni vrátit nejpozději ke dni skončení nájmu, a to ve stavu, v jakém je převzala. Prostory byly žalované pronajaty čisté, nepoškozené a vymalované. Žalovaná své podnikání v těchto prostorech provozovala několik let, aniž žalobkyni upozornila na to, že by tyto prostory nebyly schopné užívání. Žalovaná nájemní smlouvu bez uvedení důvodu vypověděla, avšak pronajaté prostory žalobkyni nepředala. Při jejich kontrole žalobkyně zjistila, že jsou ve velmi špatném stavu. Žalovaná je užívala v rozporu s uzavřenou nájemní smlouvou, čímž došlo k jejich nadměrnému opotřebení, a to v takovém rozsahu, že prostory bez opravy nebyly schopné dalšího užívání. Žalobkyně několikrát žalovanou upozornila, že jí pronajaté prostory nevrátila ve stavu, v jakém je převzala, že žalobkyně musela na jejich znovu zprovoznění vynaložit značné náklady. Žalovaná však na upozornění a výzvy žalobkyně k uhrazení vzniklé škody, kterou znalec vyčíslil částkou [částka], nereagovala a vzniklou škodu žalobkyni neuhradila.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala co do důvodu ani výše. Namítla, že nájemní smlouva je neplatná, neboť byla uzavřena na základě neplatného právního předpisu. Tvrdila, že předmětné prostory nepřevzala bez výhrad a ve stavu způsobilém k podnikání. V pronajatých prostorech současně s žalovanou pobývala ruskojazyčná společnost, která rušila právo žalované předmětné prostory užívat. Zaměstnanci této společnosti rozdělávali otevřený oheň na podlaze, která následně praskala, zacházeli bezohledně s vnitřními stěnami a odebírali elektrickou energii v rozporu s normami. Žalovaná se do předmětných prostor mohla nastěhovat až v červenci [rok] poté, kdy je opustila uvedená ruskojazyčná společnost. Žalovaná na své náklady odstranila většinu škod způsobených touto společností tak, aby v nich mohla provozovat autoservis. Žalovaná v únoru [rok] nájemní smlouvu vypověděla, avšak mezi smluvními stranami nebyl sepsán žádný předávací protokol, a to z důvodů na straně pronajímatele. Žalobkyně poté zaslala žalované svou výpověď nájmu, který měl skončit ke dni [datum]. Současně žalovanou vyzvala, aby pronajaté prostory uvedla do původního stavu. V říjnu 2018 žalované zaslala dopis, v němž uvedla vady, které měl pronajatý prostor mít ke dni předání, a které měla způsobit žalovaná. Žalovaná uplatněný nárok odmítla s tím, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná tvrzené vady způsobila a odpovídá za žalobkyní tvrzenou škodu.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba], a. s., jako pronajímatelem a žalovanou, jako nájemcem, uzavřena nájemní smlouva ohledně nebytových prostor vymezených na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p. / č. e. zapsaného na [list vlastnictví] a dále ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] na [list vlastnictví], to vše na adrese [adresa]. Uvedené nebytové prostory byly ke dni [datum] na základě dohody o zrušení a vypořádání vlastnictví rozděleny a na základě prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek byly vytvořeny dva samostatné nebytové prostory – jednotky č. N/1 a č. N/2, přičemž předmětem nájmu byla nebytová jednotka č. N/2 v prvním nadzemním podlaží. V nájemní smlouvě bylo ujednáno mimo jiné, že o předání pronajímaných prostor bude sepsán předávací protokol. Dále byla ujednáno, že žalovaná je povinna předmětné prostory užívat ke své podnikatelské činnosti tak, ab nedocházelo k jejich nadměrnému opotřebení, tyto udržovat v řádném stavu, na své náklady provádět potřebné opravy do částky [částka] Smluvní strany se dále dohodly, že ke dni skončení pronájmu žalovaná předmětné prostory předá žalobkyni vyklizené a ve stavu, v jakém je převzala s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Byla sjednána i tříměsíční výpovědní doba. V době, kdy byla uzavřena nájemní smlouva s žalovanou, užívala část předmětného nebytového prostoru společnost [právnická osoba], a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum]. Jmenovaná společnost nájemní smlouvu vypověděla ke dni [datum] O předání užívaných prostor byl dne [datum] sepsán předávací protokol, v němž mezi vadami bylo uvedeno, že byla předělána kancelář, z prostor byly odvezeny plovoucí podlahy a dále, že bude dodatečně vyúčtována elektřina, plyn a voda. Část prostor, které tato společnost užívala, jí byla pronajata prostřednictvím realitního makléře [jméno] [příjmení], který si před pronájmem pořídil fotodokumentaci stavu těchto prostor. V řízení předložil fotografie pořízené dne [datum], z nichž bylo zřejmé, že stav těchto prostor odpovídal jejich běžnému užívání. Při své svědecké výpovědi si již nevybavil, jak byly tyto prostory vytápěny. Po srovnání s fotografiemi, které pořídil [datum] po skončení nájmu žalované, si svědek vybavil, že prostory byly před pronájmem v roce [rok] čistější a rovněž podlaha byla v lepším stavu.

5. Žalovaná vypověděla nájemní smlouvu dne [datum] z důvodu, že žalobkyně jako pronajímatel porušovala její povinnosti ze smlouvy a poukázala i na neplatné uzavření nájemní smlouvy. Na tuto výpověď vzápětí reagovala žalobkyně, kdy nájemní smlouvu vypověděla ke dni [datum] z důvodu nezájmu na dalším setrvání v nájemním vztahu. Po skončení nájmu nedošlo k protokolárnímu předání a převzetí předmětných prostor.

6. Soud prvního stupě vyslechl řadu svědků k tomu, v jakém stavu se prostory pronajaté žalované nacházely v době započetí pronájmu a následně pak po jeho skončení. Tyto svědecké výpovědi pak, vyjma výpovědi svědka [příjmení], hodnotil jako nevěrohodné, neboť se jednalo o osoby, které měly nějaký vztah k účastníkům řízení, z něhož pak plynul jejich zájem na projednávané věci. Svědecké výpovědi se navzájem rozcházely a nebylo na jejich základě možné zjistit, jaký byl stav předmětných prostor v době započetí pronájmu ani jaký byl jejich stav době jeho skončení.

7. Žalobkyně nechala ocenit náklady nezbytné k odstranění vad, které v předmětných prostorech zjistila po skončení nájmu žalovanou, a to znaleckým posudkem zpracovaným doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Znalec při ocenění stavebních vad vycházel z fotodokumentace pořízené žalobkyní [datum] [rok], kdy prostory byly pronajaty žalované, ze stavební dokumentace, z osobní prohlídky, smlouvy o pronájmu a z vlastní fotodokumentace. Znalec konstatoval, že předmětné prostory ke dni [datum] trpěly vadami, na jejichž opravu by musela být vynaložena částka [částka].

8. Žalobkyně v srpnu [rok] a následně v říjnu [rok] vyzvala žalovanou k úhradě škody, která jí vznikla tím, že žalovaná neuvedla pronajaté prostory po skončení nájmu do stavu, v jakém je převzala při jeho zahájení. Žalovaná rozporovala znalecký posudek a odmítla jakoukoli odpovědnost za vzniklou škodu s tím, že zjištěné vady jdou na vrub společnosti, která měla předmětné prostory pronajaty před žalovanou, a žalovaná sama předmětné prostory opustila ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení.

9. Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně po právní stránce posuzoval dle § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 2293 a § 2913 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

10. Nejprve se zabýval žalovanou namítanou neplatností nájemní smlouvy, když tato byla uzavřena podle zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, který v době uzavření nájemní smlouvy již byl zrušen. Předmětnou smlouvu posoudil ve smyslu § 555 odst. 1 o. z. podle jejího obsahu, a dospěl k závěru, že v ní obsažená ujednání jsou dostatečně určitá, stejně jako předmět nájmu, způsob jeho užívání a způsob hrazení nájemného. Shledal proto, že nájemní smlouva byla uzavřena platně, zejména když žalovaná netvrdila žádné jiné konkrétní okolnosti, které by měly mít vliv na platnost této smlouvy.

11. Dále se soud prvního stupně zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání této žaloby, když žalovaná poukazovala na to, že žalobkyně není výlučným vlastníkem pronajímaných nebytových prostor. Shledal, že prohlášením vlastníka o vymezení jednotek ze dne [datum] došlo k rozdělení nebytových prostor na dvě jednotky č. N/1 a č. N/2, kdy každá ze spoluvlastnic užívá jednu polovinu, avšak nájemní smlouva byla uzavřena již dne [datum] a v ní žalobkyně uvedla, že je výlučnou vlastnicí, což však neodpovídalo reálné situaci. Nicméně s ohledem na § 1121 o. z., ve spojení s § 1123 o. z., uzavřel soud prvního stupně, že žalobkyně je výlučným vlastníkem svého podílu, s nímž může nakládat podle své vůle. Ve vztahu k náhradě škody pak konstatoval, že kterýkoli ze spoluvlastníků se může této náhrady domáhat samostatně. Žalobkyni tak svědčí aktivní legitimace v tomto řízení, když v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Odo 1057/2005.

12. Pokud jde o vlastní žalobní požadavek na náhradu škody, konstatoval soud prvního stupně, že především žalobkyni, jako pána sporu tíží břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Je především na ní, aby prokázala porušení povinností žalovanou, vznik konkrétní škody a příčinnou souvislost mezi nimi (v této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 31 Cdo 619/2011). Soud žalobkyni opakovaně poučil dle §118a odst. 1, 3 o. s. ř.. Žalobkyně na toto poučení reagovala pouze tak, že odkázala na dosud předložené důkazy k prokázání stavu nebytových prostor ve formě fotodokumentace a stav těchto prostor vyplývá také ze svědeckých výpovědí. Za této situace, kdy soud z důvodu nevěrohodnosti slyšených svědků a s přihlédnutím k tomu, že předložená fotodokumentace byla pořízena ještě před uzavřením nájemní smlouvy s žalovanou, respektive nelze prokazatelně zjistit, kdy byla pořízena, uzavřel, že nemá za prokázané, jaký byl stav pronajímaných prostor ke dni zahájení nájemního vztahu a do jaké míry byly prostory poškozeny ke dni jeho ukončení. Tento závěr měl soud prvního stupně za podpořený i znaleckým posudkem předloženým žalobkyní, neboť tento posudek nebyl vypracován za účelem zjištění stavu předmětných prostor před započetím nájmu a po jeho skončení, ale za účelem posouzení stavebních vad předmětných prostor a vyčíslení nákladů na jejich odstranění. Sám znalec potvrdil, že neměl k dispozici průkazné podklady z doby před započetím nájmu, aby mohl porovnat stav prostor a stanovit výši škody, kterou měla žalovaná způsobit užíváním předmětných prostor. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala ani jednu z podmínek pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody. Žalobkyně ani neprokázala, že by v průběhu nájmu žalovanou vyzvala dle § 2228 odst. 1 o. z. k odstranění závadného chování, tj. aby neužívala věc nad míru přiměřenou okolnostem.

13. Pokud žalobkyně namítala, že v souladu s § 2243 a § 2244 o. z. se presumuje dobrý stav předmětu nájmu v době jeho předání nájemci, neshledal soud prvního stupně tuto námitku důvodnou, neboť se jedná o ustanovení, která výhradně upravují nájem bytu a na nebytové prostory je nelze použít.

14. Soud prvního stupně neshledal důvodnou ani námitku žalobkyně, že žalovaná předmětné prostory užívala již od června [rok]. V této souvislosti uvedl, že až do [datum], kdy došlo k uzavření nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, byla žalovaná smluvně vázána ke [právnická osoba], a.s., nikoli k žalobkyni. Z tohoto důvodu žalobkyně mohla případnou náhradu škody požadovat jen ze smluvního vztahu započatého dne [datum] do doby skončení nájmu.

15. Soud prvního stupně z výše uvedených důvodů žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že žalobkyně, ač řádně poučena dle § 118a o. s. ř., neunesla důkazní břemeno.

16. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl dle úspěchu ve věci s odkazem na §142 odst. 1 o. s. ř.

a o nákladech řízení státu pak rozhodl s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř.

17. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že řízení je zatíženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci samé. Tuto vadu spatřovala v tom, že soud prvního stupě nehodnotil provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř., kdy ze svědeckých výpovědí ve spojení s předloženou fotodokumentací a důkazy předloženými žalobkyní jasně vyplynulo, že žalovaná předmětné prostory poškodila. Soud prvního stupně nevyužil logiky či analogie, jejichž užití se v předmětné věci nabízelo. Žalobkyně navrhla výslech dalšího svědka, a to [jméno] [příjmení], jímž by měl být vyvrácen závěr soudu prvního stupně o nevěrohodnosti svědka [jméno] [příjmení]. Navržený svědek podniká v oboru montáže a revize hydraulických zařízení a pro žalovanou prováděl revize a instalace hydraulických zařízení autoservisu a měl rovněž demontovat zařízení poté, kdy došlo k vylomení podlahy v důsledku vadné instalace sloupového heveru pro motorová vozidla. Navržený svědek by měl vypovídat ke stavu podlahy, konkrétně porušeného podloží z důvodu nesprávného ukotvení hydraulického zařízení žalovanou. Navíc žalobkyně tohoto svědka nemohla navrhnout v řízení před soudem prvního stupně, neboť o jeho existenci se dozvěděla až po vyhlášení napadeného rozsudku. Žalobkyně dále namítala, že se nedomáhala náhrady škody spočívající v rozdílu mezi stavem při započetí nájmu a stavem nebytových prostor po jeho skončení. Požadovala náhradu škody ve smyslu § 2909 a násl. o. z. za konkrétní škody, které žalovaná svým jednáním v předmětných prostorách způsobila, a které byla žalobkyně nucena opravit. Jedná se konkrétně o špinavé zdi, poškozenou podlahu, probourané sádrokartonové zdi a sloupy, zazděné okno. Žalobkyně má za to, že tyto škody byly nepochybně způsobeny žalovanou, která je způsobila svou neodbornou manipulací. Pokud jde o vyvrácené betonové podloží, poukazovala žalobkyně na to, že žádná z žalovanou navržených svědkyň nevypověděla, že by podlaha v době započetí nájmu byla poškozená. Jediné co slyšené svědkyně uvedly, bylo, že podlaha byla špinavá. O tom, že podlaha byla v pořádku a nebyla nijak poškozená, svědčí i to, že by zde jinak nemohl být instalován hever a prostory by nebyly způsobilé k užívání pro podnikání žalované, což však žalovaná nikdy nenamítala, ani nepožadovala slevu z nájemného pro nemožnost užívání předmětných prostor jako celku. Rovněž pokud jde o zazděné okno, žádná z žalovanou navržených svědkyní neuvedla, zda okno bylo či nebylo zazděné. Naproti tomu svědci navržení žalobkyní vypověděli, že v době započetí nájmu okno zazděné nebylo. Navíc svědek [příjmení], který v době trvání nájemního vztahu měl být u žalované provozním autoservisu, potvrdil, že okno bylo zazděno v době trvání nájmu za účelem instalace kamen na vyjeté oleje. Stejně tak jmenovaný svědek potvrdil, že díry ve zdech v prostorách A a probouraná stěna mezi prostory A a B, vznikly v době trvání nájemního vztahu, a to v důsledku provozu žalované. Nutnost výmalby předmětných prostor souvisí se zazděným oknem a instalací kamen na spalování vyjetých olejů, když tímto způsobem vytápění došlo k opotřebení předmětných prostor nad rámec běžného opotřebení. Tuto skutečnost potvrdili zejména svědci [příjmení] a [příjmení]. Dle žalobkyně byla prokázaná i příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a jednáním žalované, kdy žalovaná nepředcházela škodám v předmětných prostorách, řádně o ně nepečovala a nechránila je před poškozením. Neupozornila žalobkyni nikdy na potřebu oprav či jiných závad. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o věrohodnosti svědků, zejména svědka [jméno] [příjmení], který je bývalým zaměstnancem žalované a jeho výpověď je pro rozhodnutí v dané věci stěžejní. Žalobkyně nepovažovala za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že jmenovaný svědek je nevěrohodný proto, že neuvedl pravdivě, jakým způsobem došlo k ukončení jeho pracovního poměru u žalované. Dle žalobkyně je tato skutečnost pro dané řízení zcela nepodstatná, otázka skončení pracovního poměru je mezi žalovanou a tímto svědkem řešena v jiném řízení, přičemž nemůže mít žádný vliv na věrohodnost a objektivnost výpovědi tohoto svědka. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s posouzením věrohodnosti výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kdy soud prvního stupně nevěrohodnost tohoto svědka dovodil jen z toho, že jej měl kontaktovat svědek [příjmení] a naznačit mu jakým způsobem má vypovídat, což měl svědek [příjmení] výslovně ve své výpovědi uvést. Svědek [příjmení] nic takového ve své výpovědi neuvedl. Dle žalobkyně, hodnocení věrohodnosti slyšených svědků soudem prvního stupně svědčí o tom, že soud výpovědi záměrně zkresluje a utváří je tak, aby podpořily výrok rozhodnutí. Za nesprávný závěr považuje žalovaná i to, že by měla prokazovat, v jakém stavu byly předmětné prostory při započetí pronájmu. V této souvislosti znovu poukázala na §§ 2243 a 2244 o. z., podle nichž se předpokládá, že předmětné prostory byly předány čisté a ve stavu způsobilém k užívání ke sjednanému účelu. Pokud žalovaná tvrdí, že tomu tak nebylo, leží důkazní břemeno na ní, nikoli na žalobkyni. Není možné ani spravedlivé, aby žalobkyně prokazovala negativní skutečnost. Dle žalobkyně rozsudek sudu prvního stupně i z tohoto důvodu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně potvrdila, že při předání předmětných prostor nebyl pořízen předávací protokol. Tuto skutečnost však považovala za nepodstatnou, když do protokolu se zapisují pouze vady věci, nikoli to, že těmito vadami předmětný prostor nedisponuje. Pokud jde o nesprávné právní posouzení věci, poukazovala žalobkyně na zcela irelevantní argumentaci soudu prvního stupně ohledně toho, že nikdy žalovanou nevyzvala, aby předmětné prostory neužívala nad míru přiměřenou okolnostem. Takováto výzva by měla význam jen v případě, že by žalobkyně z tohoto důvodu nájemní vztah vypověděla bez výpovědní doby. V daném případě to však byla žalovaná, která dala výpověď z nájmu a předmětné prostory opustila bez dodržení výpovědí lhůty. Žalobkyně ze všech výše uvedených důvodů žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví a žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

18. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že s důvody a námitkami uvedenými v odvolání žalobkyně nesouhlasí. Pokud jde o stav pronajímaných prostor ke dni [datum], pak z předložených fotografií i výpovědí slyšených svědků nebylo prokázáno, v jakém stavu se předmětné prostory nacházely. Soud prvního stupně správně zhodnotil poskytnuté fotografie, a to i ty, které obsahuje znalecký posudek znalce [příjmení], jako nevypovídající, neboť nelze zjistit, z které doby pocházejí, což nemůže změnit ani výpověď svědka [příjmení], když jím poskytnuté fotografie pocházejí z roku [rok], tedy hluboce před uzavřením nájemní smlouvy mezi účastníky. Ztotožnila se i se závěrem soudu prvního stupně ohledně hodnocení důvěryhodnosti svědka [příjmení]. Uvedla, že na jeho nevěrohodnost žalovaná sama poukazovala, když tato byla nade vší pochybnost doložena nepravdivou výpovědí ohledně skončení pracovního poměru tohoto svědka u žalované. Návrh žalobkyně na vyslechnutí dalšího svědka, který by měl vypovídat ke stavu předmětných prostor, aniž žalobkyně uvedla k jakému datu, považovala žalovaná za nepřípustný, neboť tímto návrhem žalobkyně nezpochybňuje věrohodnost důkazních prostředků, ale požaduje zjištění skutkového stavu soudem jinak, než byl zjištěn soudem prvního stupně. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 818/2003. Pokud se týká věrohodnosti svědka [příjmení], ten připustil, že byl o průběhu celého sporu podrobně informován, neboť si četl příslušná podání před svou svědeckou výpovědí, znal tak obranu žalované a mohl na ni bez pobízení reagovat. Svědek [příjmení] pak byl svědkem [příjmení] informován, ještě než byl povolán ke svědecké výpovědi. Žalovaná rovněž podotkla, že žalobkyně po ní od samého počátku požadovala finanční náhradu za vady (čemuž odpovídalo i zadání znaleckého posudku), na což žalovaná reagovala námitkou prekluze vytčení vad. Žalobkyně pak v průběhu řízení před soudem prvního stupně změnila názor ohledně uplatněného nároku tak, že zaplacení žalované částky žádala z titulu náhrady škody. Žalovaná se ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že údajnou škodu způsobila žalovaná, neboť nemohla prokázat, v jakém stavu se nacházely předmětné prostory v době jejich předání při započetí pronájmu a nepodařilo se jí ani prokázat existenci škody ani příčinnou souvislost. Žalovaná proto žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

19. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle § 212, § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

20. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, kdy k důkazu provedl všechny účastníky navržené důkazy. Opatřil si tak dostatečný skutkový podklad pro své rozhodnutí. Všechny provedené důkazy také řádně zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti. Přesvědčivým způsobem se vypořádal zejména s věrohodností jednotlivých slyšených svědků, jimiž žalobkyně především prokazovala svůj nárok, když neměla k dispozici žádný listinný důkaz, který by jednoznačně a nezpochybnitelně prokazoval, jaký byl stav předmětných nebytových prostor v době, kdy byly předány žalované na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou, tj. ke dni [datum] Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že soud prvního stupně hodnocení věrohodnosti slyšených svědků, zejména svědka [příjmení], [příjmení] a [příjmení] účelově vykládal tak, aby podpořil výrok o zamítnutí žaloby. Všichni jmenovaní svědci vypovídali ve prospěch žalobkyně. Ohledně svědka [příjmení] dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru, že není nestranným a nezaujatým svědkem a tudíž jeho věrohodnost je významně snížena. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil a považuje jej za správný, neboť uvedený svědek je na výsledku sporu osobně zainteresován s ohledem na osobní vazbu k žalobkyni, byl seznámen s celým průběhem řízení, mohl tak svou svědeckou výpovědí reagovat na obranu žalované. [příjmení] toho tento svědek, mohl mít k žalované (respektive k jejímu jednateli), negativní vztah, když nebyla realizována uvažovaná spolupráce při podnikání. Pokud jde o svědka [příjmení], i ohledně něho dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru že jeho výpověď nelze hodnotit jako nestrannou a nezaujatou, a to s ohledem na způsob a důvod ukončení pracovního poměru u žalované (okamžité zrušení pracovního poměru pro ztrátu důvěry s nakládáním se svěřenými hodnotami) a následně s ohledem na z tohoto důvodu probíhající spor mezi ním a žalovanou. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně i v hodnocení věrohodnosti svědka [příjmení]. Pokud jde o fotografie, které byly v řízení předloženy ať již žalobkyní, nebo se nacházely ve znaleckém posudku, či byly předloženy svědkem [příjmení], dospěl soud prvního stupně ke správnému závěru, že nemají žádnou vypovídací hodnotu pokud jde o stav pronajímaných nebytových prostor ke dni [datum], neboť jednak nabylo možné zjistit, kdy tyto fotografie byly pořízeny, jednak proto, že soubor datovaný a předložený svědkem [příjmení] byl pořízen již v roce 2013, tedy více než dva roky před uzavřením smlouvy o pronájmu mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by tyto prostory nebyly v daném období užívány jiným subjektem, a proto stav zachycený na těchto fotografiích by případně odpovídal i stavu ke dni jejich předání žalované. Naopak bylo prokázáno, že ještě v době, kdy byla uzavřena nájemní smlouva mezi [právnická osoba], a.s., a žalovanou předmětné prostory užívala společnost [právnická osoba]

21. Pokud žalobkyně v odvolacím řízení navrhuje výslech svědka [jméno] [příjmení], přisvědčil odvolací soud argumentaci žalované, když shledal, že se jedná o nový návrh na provedení důkazu, jímž nemá být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 205 odst. 2 písm. c/o. s. ř.), ale žalobkyně se tímto důkazem domáhá toho, aby byl zjištěn skutkový stav věci jinak, než byl zjištěn soudem prvního stupně. S hledem na znění citovaného zákonného ustanovení navržený důkaz není schopen vyvrátit věrohodnost důkazních prostředků, zejména výpověď svědka [příjmení], když tuto výpověď soud prvního stupně shledal nevěrohodnou a své rozhodnutí na ní nepostavil. Jedná se tak o nepřípustnou novotu, k níž odvolací soud nepřihlížel.

22. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů neshledal, že by řízení předcházející vydání napadeného rozsudku bylo zatíženo žalobkyní tvrzenou vadou, která by pak měla za následek nesprávné rozhodnutí o věci samé.

23. Odvolací soud se ztotožnil i s ostatními skutkovými závěry soudu prvního stupně, považuje je za správné a vycházel z nich i ve svém rozhodnutí, aniž dokazování jakkoli doplňoval. Pro stručnost proto odkazuje v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku.

24. Odvolací soud se ztotožnil i s právním posouzením věci soudem prvního stupně, které považuje za zcela správné, a proto i v tomto směru odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

25. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé i v navazujících výrocích o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložila v tomto řízení na svou obranu, a které jsou představovány náklady právního zastoupení.

27. Právnímu zástupci žalované náleží odměna stanovená dle §7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ Vyhláška“), za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání dne [datum]) ve výši [částka] (2 x [částka]). Dále právnímu zástupci žalobkyně náleží dle § 13 odst. 1, 3 Vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (2x [částka]). Právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“), a proto mu dle § 137 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., náleží též náhrada 21% DPH z přiznané odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka]. Žalované tak na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží celkem částka [částka].