pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Obvodní soud pro Prahu 1 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci (I.) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a (II.) k rukám jeho advokáta k náhradě nákladů řízení částku [částka].

2. Žalobce se domáhal přisouzeného plnění s tvrzením, že mezi účastníky byla [datum] v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy, jíž prodávající [jméno] [příjmení] prodávala žalobci (kupujícímu) ve smlouvě označené nemovitosti v k. ú. [anonymizována tři slova], uzavřena smlouva o úschově. Nemovitosti byly prodávány za sjednanou kupní cenu [částka], z níž [částka] bylo podle dohody smluvních stran zaplaceno na účet zprostředkovatele, [částka] bylo zaplaceno přímo prodávající a částka [anonymizována tři slova] jí měla být uhrazena za sjednaných podmínek z advokátní úschovy. Smlouva o úschově byla uzavřena s tím, že zaniká mj. také datem [datum] a advokát je povinen prostředky na účtu vrátit schovateli do 5 pracovních dnů, nebyly-li dříve splněny podmínky pro výplatu prostředků prodávající. Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o úschově, podle něhož zaplatil žalovaný na účet prodávající částku [částka]. K ukončení smluvního vztahu tak zůstala na účtu úschovy částky [částka], kterou žalovaný žalobci v rozporu s jejich ujednáním nevrátil, a dnem [datum] se tak ocitl v prodlení s plněním této částky. Dne [datum] byl v návaznosti na dodatek [číslo] ke kupní smlouvě uzavřen dodatek [číslo] k (již zaniklé) smlouvě o úschově, podle něhož žalovaný vyplatil prodávající částku [částka], takže na účtu úschovy zůstalo [částka]. Žalovaný je žalobci vrátil až na výzvu advokáta, a to částkami [částka] dne [datum] a [částka] [datum]. Žalobce se proto domáhal úroků z prodlení z takto vzniklých dlužných částek a dále částky [částka] jako nákladů právní služby za dva úkony spojené s vymáháním pohledávky vůči žalovanému.

3. Žalovaný se žalobě bránil s tím, že peníze na účtu úschovy zůstaly s výslovným souhlasem všech zúčastněných, a to z toho důvodu, že změna vlastnického práva podle kupní smlouvy nebyla vložena do katastru nemovitostí z příčiny na straně prodávající, avšak smluvní strany usilovaly i nadále o realizaci koupě a její dovedení do konce, a za tím účelem byly peněžní prostředky ponechány v advokátní úschově i po datu [datum], neboť bylo předpokládáno jejich využití v souladu s původním ujednáním. Z tohoto důvodu také byly uzavřeny dodatky [číslo] [číslo] ke kupní smlouvě a současně ke smlouvě o úschově, které tuto situaci reflektovaly. Zdůraznil, že žalobce po [datum] nežádal výplatu (vrácení) částky z úschovy, nýbrž požadoval její ponechání na účtu úschovy a vyhotovení dodatků ke kupní smlouvě a ke smlouvě o úschově se změnou ujednání o podmínkách výplaty kupní ceny. Akcentoval, že z prostředků na účtu úschovy neměl žádný profit, neboť úschova cizích prostředků u ČSOB je bezúročná, a požadavek žalobce označil za rozporný s dobrými mravy, zneužití práva a snahu se nezákonně obohatit.

4. Soud I. stupně shledal žalobu důvodnou. Dílčí skutková zjištění, která učinil z provedených důkazů a považoval je za relevantní, popsal v odst. 5 odůvodnění rozsudku, v odst. 6 pak stručně uvedl, že irelevantní zjištění nepopisuje a z jakých důvodů neprovedl navržené důkazy výslechem [jméno] [příjmení] (prodávající) a JUDr. [příjmení] [příjmení] (koncipient žalovaného, který s klienty jednal). Zjištění o skutkovém stavu korespondující dílčím skutkovým zjištěním v jejich souhrnu popsal v odst. 7, a odst. 8 věnoval výčtu právních ustanovení, podle nichž věc posoudil: § 2402 o. z., § 1970 o. z., čl. 1 a 2 usnesení [číslo] představenstva České advokátní komory (dále jen:„ ČAK“) ve znění usnesení představenstva ČAK [číslo] jejichž znění citoval. Na tomto základě uzavřel, že žalovaný měl bez dalšího povinnost vrátit žalobci prostředky, které převzal do úschovy, ve sjednané lhůtě (do [datum]), následujícího dne se proto octl v prodlení, a je tak povinen zaplatit žalobci podle § 1970 o. z., zákonné úroky z prodlení a podle § 2894 odst. 1 o. z., náklady spojené s vymáháním dlužné částky [částka]. S poukazem na § 5 odst. 1 o. z., deklaroval, že požadavek žalobce není v rozporu s dobrými mravy ani nepoctivým jednáním. V této souvislosti zdůraznil, že dodatek ke smlouvě o úschově byl uzavřen téměř rok po jejím skončení a že zbývající částku, která nebyla vyplacena prodávající, musel žalobce vymáhat prostřednictvím advokáta. S ohledem na úplný procesní úspěch přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Soudu I. stupně vytkl, že věc neposoudil ve všech souvislostech, na něž poukázal ku své obraně žalovaný, zejména tedy ke skutečnosti, že kupní smluva a smlouva o úschově spolu úzce souvisely, realizace kupní smlouvy vázla z důvodů nezaviněných účastníky tohoto řízení a smlouva o úschově plnila k ní subsidiární úlohu, čemuž také odpovídala veškerá jednání účastníků. Žalobce byl srozuměn s tím, že peníze zůstanou na účtu úschovy, stalo se tak na jeho pokyn, posléze pak činil kroky ke změně ujednání o způsobu výplaty kupní ceny prodávající. Jedinou chybou bylo, že do dodatku [číslo] ke smlouvě o úschově byla omylem překopírována z dodatku [číslo] klauzule, že ostatní ujednání smlouvy zůstávají v původním znění, což formálně znamenalo zánik smlouvy k datu [datum]; to však úmyslem žalobce – jak je zřejmé z jeho dalšího chování – nebylo. Poukázal na nepochybně projevenou vůli účastníků kupní smlouvy a smlouvy o úschově pokračovat v zahájeném procesu prodeje nemovitostí včetně úhrady podstatné části kupní smlouvy z prostředků složených do advokátní úschovy i po datu [datum], kterou žalovaný respektoval a řídil se jí. S ohledem na tuto skutečnost považuje požadavek žalobce na úhradu úroků z prodlení za rozporný s obecnou povinností každého chovat se v právním styku poctivě (§ 6 o. z.), jehož aplikaci nelze za žádných okolností vyloučit. Pokud jde o náhradu nákladů právní služby v částce [částka], uvedl, že tato částka neodpovídá výši odměny podle advokátního tarifu při zastupování dvou osob (když týž advokát měl zastupovat [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení]), že výzvu k úhradě ze dne [datum] mu zaslali jmenovaní doporučeně s dodejkou, takže další výzva posléze zaslaná advokátem byla nadbytečná a náklady na ni nelze považovat za účelně vynaložené, a kromě toho nebylo doloženo, že by žalobce tyto náklady advokátu zaplatil. Ohradil se také proti stanovené výši náhrady nákladů řízení, v jejímž rámci byla duplicitně přiznána odměna za převzetí věci a přípravu zastoupení (s níž bylo počítáno v náhradě přiznané rozsudkem), nepřípadně přiznána odměna za jednání 7. 3. a [datum], kdy nebylo jednáno, jakož i dvojnásobná odměna za jednání [datum], které však začalo se zpožděním a netrvalo tak déle než dvě hodiny. Kromě toho namítl nepřehlednou formulaci meritorního výroku rozsudku a některé nesprávnosti v jeho odůvodnění. S tím navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne, popř. aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti rozsudku je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal na základě odvolání napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.). Učinil tak v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce, který byl k odvolacímu jednání řádně a včas předvolán, avšak nedostavil se k němu, svou neúčast neomluvil a odročení nepožádal. Po projednání věci se zopakováním dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je (i když ne v plném rozsahu) opodstatněné.

7. Odvolateli je v prvé řadě nutno dát za pravdu v tom, že se soud I. stupně vůbec nezabýval skutečnostmi, které ku své obraně tvrdil žalovaný a žalobce je spornými neučinil, a kromě toho byly dokládány provedenými důkazy (zejména dodatky [číslo] ke kupní smlouvě a smlouvě o úschově a výpovědí svědkyně [příjmení] – nikoli [příjmení], jak je opakovaně chybně uvedeno v napadeném rozsudku). Žalovaný tvrdil, že peníze na účtu úschovy zůstaly s výslovným souhlasem žalobce a prodávající z důvodů, které vznikly na straně prodávající, a že právě to bylo důvodem uzavření Dodatků ke kupní smlouvě a smlouvy o úschově, u níž jen vzhledem k formálnímu pochybení nedošlo k jejímu prodloužení. Tato tvrzení jsou dokládána výše zmíněnými důkazy, které soud I. stupně provedl, avšak podle odůvodnění rozsudku na svou povinnost vypořádat se v úplnosti se zjištěními, která plynou z provedených důkazů, a teprve takto zjištěný skutkový stav podrobit pečlivému právnímu hodnocení, zjevně rezignoval.

8. [příjmení] nebylo o tom, že peníze složené žalobcem na účtu úschovy podle smlouvy o úschově ze dne [datum] ve vazbě na kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a prodávající téhož dne zůstaly v částce [částka] na tomto účtu i nadále. Žalobce netvrdil, tím spíše neprokazoval, že by požádal žalovaného o jejich vydání poté, co měla plynutím času smlouva o úschově skončit. Nepopíral ani to, že činil další jednání směřující k završení procesu prodeje nemovitostí, k nimž patřilo i uzavírání dodatků ke smlouvám; to, že takto postupoval, dokonce uvedl sám v žalobě.

9. Protože soud I. stupně v odůvodnění rozsudku neuvedl pro posouzení věci podstatná zjištění, podávající se z listinných důkazů – dodatků ke smlouvám a e-mailové žádosti o výplatu peněz z úschovy, odvolací soud tyto důkazy zopakoval při odvolacím jednání a učinil z nich následující zjištění.

10. Dodatek [číslo] ke kupní smlouvě a Dodatek [číslo] ke smlouvě o úschově byly uzavřeny v tentýž den, [datum]. V dodatku ke kupní smlouvě její smluvní strany (prodávající a kupující) deklarovaly, že Katastr nemovitostí zamítl návrh na vklad vlastnického práva podle kupní smlouvy proto, že mu bylo doručeno předběžné opatření Městského soudu v Praze; tomu však hodlá prodávající čelit právní cestou, a strany kupní smlouvy se proto dodatkem zavázaly k vzájemné součinnosti při dovršení kupní smlouvy, příp. jejím nahrazení smlouvou nově uzavřenou. Současně smluvní strany deklarovaly, že prodávající již [datum] odevzdala kupujícímu předmět koupě se svolením provádět na něm stavební úpravy, a ujednaly splatnost další části kupní ceny k rukám prodávající ve výši [částka]; sporu nebylo o tom, že tuto část kupní ceny žalobce z úschovy uvolnil a prodávající vyplatil na základě Dodatku [číslo] ke smlouvě o úschově, který byl uzavřen zároveň s dodatkem ke smlouvě kupní.

11. Z Dodatku [číslo] ke kupní smlouvě a Dodatku [číslo] ke smlouvě o úschově, které byly oba uzavřeny dne [datum], pak vyplývá zjištění, že těmito ujednáními strany reagovaly na situaci, kdy ani k uvedenému datu nebyl proveden vklad vlastnického práva kupujícího k nemovitostem, a nebylo jisté ani to, že k vkladu dojde v blízkém časovém horizentu. To je zřejmé z ujednání, že nebude-li nejpozději do [datum] údaj o předmětných nemovitostech v katastru nemovitostí prost plomby nebo jiného vyznačeného práva třetí osoby k nim, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a strany se vypořádají dále sjednaným způsobem. Zároveň bylo ujednáno, že kromě již zaplacených částek [částka] a [částka] bude do dvou dnů od podpisu dodatku uvolněna z advokátní úschovy a prodávající vyplacena částka [částka]. Takovému ujednání pak koresponduje obsah současně sepsaného a stranami podepsaného Dodatku [číslo] ke smlouvě o úschově, kde je sjednáno, že advokát vyplatí do dvou dnů od podpisu dodatku prodávající částku [částka], a že zbývající část kupní ceny [částka] zaplatí na účet prodávající a současně [částka] zašle na označený účet finančního úřadu k úhradě daně z nabytí nemovitosti poté, co mu bude kteroukoli ze smluvních stran předložen výpis z katastru nemovitostí týkající se předmětu převodu, na němž bude vyznačeno vlastnické právo kupujícího a nebude vyznačeno žádné právo nebo plomba ve prospěch třetí osoby, s výjimkou práva nebo plomby zřízené kupujícím nebo z důvodů na jeho straně.

12. Jak správně konstatoval soud I. stupně, posléze docházelo mezi stranami k e-mailové korespondenci, jíž se prodávající a kupující domáhali dořešení situace uzavřením třetího dodatku; z e-mailové korespondence vyplývá, že žalovaný si pro tento účel žádal od prodávající doklady o exekucích, které byly příčinou nastalých problémů, prodávající mu však tyto doklady neposkytla. E-mailem ze dne [datum] odeslaným z e-mailové schránky prodávající, podepsaným však prodávající i kupujícím (který prohlásil v tomto řízení, že takto jednali ve shodě, tj. oba), byl žalovaný požádán, aby peníze nacházející se na účtu úschovy - celkem [částka] - okamžitě vyplatil na označený účet u [anonymizováno] banky, s tím, že nebudou-li peníze na tomto účtu do [datum], předají věc svému advokátu k vymáhání, podají trestní oznámení a budou informovat ČAK.

13. Výše popsaná skutková zjištění, přestože byla bez dalšího zřejmá z důkazů, které soud I. stupně provedl, a žalovaný na ně ve své obraně poukazoval, ponechal soud I. stupně stranou a nikterak se jimi nezabýval. Pak je nutno konstatovat, že o věci rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. Toto pochybení napravil odvolací soud zopakováním shora zmíněných důkazů, jimiž doplnil skutkový stav o zjištění popsaná v odst. 10 – 12 shora.

14. Soud I. stupně pochybil také při právním hodnocení věci, pokud při něm vycházel především z usnesení představenstva České advokátní komory [číslo] ve znění usnesení ČAK [číslo] [anonymizováno], jehož ustanovení citoval a z něhož dovodil povinnost žalovaného po uplynutí data [datum] bez dalšího vyplatit částku, která se nacházela na účtu úschovy, žalobci.

15. Práva a povinnosti účastníků občanskoprávních vztahů vyplývají ze zákonů a také z předpisů nižší právní síly, každopádně se však musí jednat o právní normy obecně závazné. Usnesení představenstva České advokátní komory je stavovským předpisem (jak ostatně konstatoval i soud I. stupně). Nemůže tedy zakládat práva a povinnosti třetích stran - osob stojících mimo advokátní stav. Nelze je proto také použít k právnímu posouzení vzájemných práv a povinností stran smlouvy o úschově, kterou mezi sebou uzavřeli žalobce a žalovaný, pokud si právě oni dva speciálně neujednali, že se tento stavovský předpis stává součástí smlouvy, kterou spolu uzavřeli – a tak tomu nebylo. Aplikace stavovského předpisu pro právní posouzení projednávané věci je proto zásadním pochybením soudu I. stupně. Vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy o úschově byla dána úpravou občanského zákoníku (§ 2402 – 2407 zák. č. 89/2012 Sb.) a smluvními ujednáními, a v tomto smyslu je také jedině možno právně posoudit zjištěný skutkový stav.

16. Občanský zákoník nepředepisuje pro uzavření smlouvy o úschově žádnou speciální formu. Lze ji tedy uzavřít jakoukoli formou, nejen písemně. Ukládá-li stavovský předpis advokátům povinnost uzavřít takovou smlouvu písemně, uzavřením smlouvy o úschově v jiné formě se může advokát dopustit jednání rozporného se stavovským předpisem, případně kvalifikovatelného jako kárné provinění, nemůže to mít však vliv na platnost či účinnost takto uzavřené smlouvy, byla-li uzavřena na základě projevené vůle stran mezi advokátem a fyzickými osobami podle občanského zákoníku.

17. Smlouvu o advokátní úschově ze dne [datum] uzavřeli prodávající, kupující (žalobce) a advokát (žalovaný) a ujednali v ní, že je uzavřena na dobu určitou do [datum], se sjednanou prolongací (jen) pro případ, že bude mezi prodávající a kupujícím vedeno soudní řízení ohledně zaplacení kupní ceny; k tomu nedošlo. Protože sjednané podmínky k úplné výplatě kupní ceny z úschovy nebyly do [datum] splněny, sjednaná doba úschovy uvedeným datem uplynula. Protože smluvní strany sjednaly v čl. VI. 2 věta první, že veškeré změny této smlouvy je nutno učinit písemně, a nikdo netvrdil, že by byl za jejího trvání sjednán písemnou formou dodatek, který by její účinnost prodloužil, je nutno uzavřít, že uplynutím sjednané doby ([datum]) úschova podle smlouvy z [datum] skončila.

18. [příjmení] však není o tom, že za souhlasu všech zúčastněných zůstaly prostředky na účtu úschovy i po tomto datu, a bylo prokázáno, že tomu tak bylo proto, že z důvodů na straně prodávající ani do [datum] nebyl proveden vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího podle kupní smlouvy, avšak prodávající i kupující měli - a také výslovně opakovaně projevili – zájem dovést proces koupě / prodeje do konce, jak to měli v úmyslu při uzavření kupní smlouvy. To vyplývá bez jakýchkoli pochybností z obou dodatků ke kupní smlouvě a ke smlouvě o úschově a z e-ailových žádostí o„ prodloužení kupní smlouvy“, a potvrdila to i svědkyně [příjmení], která vypověděla, že v úschově advokáta měly být peněžní prostředky do konce r. 2017; to pak koresponduje se zjištěním podávajícím se z e-mailové žádosti o vydání peněz z úschovy, adresované žalovanému v prosinci 2017. Pokud žalobce prostředky uložené na účtu advokátní úschovy ponechal i po [datum] a činil výslovná jednání, z nichž je zřejmé, že prostředky na účtu zůstaly za účelem úhrady kupní ceny podle kupní smlouvy z [datum], a že žalobce, žalovaný a prodávající sjednali další postup při jejich uvolnění k úhradě kupní ceny, je nutno uzavřít, že k [datum] došlo k uzavření nové smlouvy o úschově, nikoli písemnou formou, nicméně na základě shodné vůle smluvních stran, o níž nelze na základě provedených důkazů pochybovat. Peněžní prostředky tak byly po [datum] na účtu úschovy nikoli„ neoprávněně zadržovány“ žalovaným, ale na základě nově uzavřené smlouvy o úschově, uzavřené nikoli písemnou formou, avšak nepochybně, jejíž obsah byl (v ujednání o vzájemných právech a povinnostech, s výjimkou časového omezení) totožný se smlouvou, jež byla uzavřena [datum] a změněna dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Tato smlouva (nikoli tedy původní smlouva o úschově ze dne [datum], která ke dni [datum] skončila) byla pak doplněna dodatečným ujednáním, jehož obsah je zachycen v dodatku [číslo] ke kupní smlouvě a smlouvě o úschově, podle něhož žalovaný se souhlasem žalobce vyplatil prodávající další částku k úhradě kupní ceny nemovitostí.

19. Jiná situace však nastala po [datum], kdy prodávající a kupující požádali žalovaného, aby jim zbývající peněžní prostředky, nacházející se stále v advokátní úschově, vrátil. K tomu žalobce opravňoval § 2403 odst. 2 věta prvá o.z., podle něhož požádá-li o to uschovatel, vrátí mu schovatel věc i před uplynutím ujednané doby úschovy, když podle projevené vůle stran měly prostředky zůstat v úschově, než budou za sjednaných podmínek vyplaceny prodávající. Požádal-li kupující (uschovatel) o výplatu peněžních prostředků, vznikla žalovanému povinnost je vrátit; v souladu s ust. § 1958 odst. 2 a 1959 písm. e/ o.z. tak měl učinit ihned, tj. do 5 dnů, tzn. nejpozději do [datum], a následujícím dnem ([datum]) se ocitl v prodlení s úhradou částky [částka], která na účtu úschovy k tomuto datu byla (o čemž rovněž není sporu). Byla-li částka vrácena žalobci až k [datum] (z větší části) a [datum] (zbývajících [částka]), náleží žalobci jako věřiteli zákonný úrok z prodlení s její úhradou.

20. Pokud žalovaný tyto peněžní prostředky žalobci nevrátil včas a učinil tak až po intervenci advokáta, je důvodným také požadavek na náhradu dvou úkonů právní služby k vymožení částky [částka], tj. žalobou uplatněná částka [částka].

21. Vzhledem k výše vysvětlenému odvolací soud potvrdil vyhovující meritorní výrok rozsudku jen v rozsahu částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (kdy byla zaplacena její větší část [částka]) a z částky [částka] od [datum] do [datum] (kdy byla doplacena částka [částka]). Ve zbývající části tento výrok změnil tak, že se žaloba zamítá, neboť ve zbývajícím rozsahu její požadavek nebyl opodstatněný.

22. Protože odvolací soud částečně měnil rozsudek soudu I. stupně, podle § 224 odst. 2 rozhodl nově o nákladech řízení před soudem I. stupně a také o nákladech odvolacího řízení.

23. Žalobce, který se žalobou domáhal zaplacení částky celkem [částka] (součet požadovaných kapitalizovaných příslušenství a náhrady nákladů právní služby) a uspěl jen v rozsahu částky [částka] (součet kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] = [částka] a z částky [částka] od 3. 5. do [datum] = 27,94, jakož i částky [částka]), je podle § 142 odst. 2 o. s. ř., povinen nahradit žalovanému poměrnou část 48,6 % jeho nákladů řízení (rozdíl procesního úspěchu žalovaného 74,3 % a procesního úspěchu žalobce 25,7 %).

24. Z vyčíslení nákladů řízení, které žalovaný předložil soudu, lze za účelně vynaložené náklady v řízení před soudem I. stupně považovat částku [částka], sestávající z odměny za dva úkony právní služby – ([anonymizováno]) převzetí a přípravu zastoupení a (2) sepis vyjádření k žalobě, při výši odměny za úkon [částka], a dvakrát paušální náhradu hotových výdajů [částka] ke každému z obou úkonů. Dvě tvrzené porady advokáta s klientem, které se měly konat v [obec], nebyly nikterak doloženy (ani to, že se konaly, tím spíše pak ne jejich obsah a délka), a doplňující podání, která byla učiněna v průběhu řízení, byla jen opakováním nebo nepodstatným rozvíjením již vznesených argumentů, nelze je tedy považovat za úkony, které měly v řízení skutečný význam, a byly tak hodny honorování podle advokátního tarifu. Podle dostupných evidencí není advokát žalovaného plátcem DPH, sám nedoložil, že by tomu bylo jinak. Účelně vynaložené náklady řízení před soudem I. stupně tak činí [částka], z toho poměrná část 48,6 % je [částka].

25. V odvolacím řízení zaplatil žalovaný soudní poplatek z odvolání [částka] a dalších [částka] vynaložil na pořízení kopií ze spisu; jeho advokátu pak náleží odměna za jeden úkon právní služby – sepis odvolání ve výši [částka] a paušální náhrada hotových výdajů [částka] Celkem tak náklady odvolacího řízení žalovaného činí [částka], z toho poměrná část 48,6 % je [částka].

26. Uvedené částky k náhradě nákladů řízení je žalobce povinen uhradit žalovanému k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě dané § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.