pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora uvedeným rozsudkem se soud prvého stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným, do tří dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě povinnost zaplatit náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Takto rozhodl o žalobě ze dne [datum], jímž se žalobce domáhal toho, aby soud uložil v té době dvěma žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku [částka] s příslušenstvím. V žalobě tvrdil, že je vlastníkem a provozovatelem hotelu [anonymizováno] hotel [obec], [obec a číslo] [ulice a číslo] (dále jen hotel), v rámci podnikání poskytuje žalobce ubytovací, stravovací, konferenční a kongresové služby. Na žalobce se obrátil prvý žalovaný a to [anonymizována tři slova], [IČO], sídlem [adresa], a to osobou [jméno] [příjmení], který o sobě tvrdil, že je prezidentem sekce SNOOKER prvého žalovaného. [jméno] [příjmení] za podpory prezidenta [příjmení] [jméno] [příjmení] projevil zájem o uspořádání [anonymizováno] [příjmení] ve [anonymizováno], v termínu [datum] - [datum] (dále i jen [anonymizováno] anebo akce) Dne [datum] podepsal [jméno] [příjmení] za prvého žalovaného se žalobcem smlouvu o zajištění kongresových služeb na akci ([příjmení] [číslo]), jejíž příloha [číslo] obsahovala ceny kongresových prostorů i ubytování dle druhů pokojů. Zároveň bylo smlouvou sjednáno barterové plnění, kde prvý žalovaný se zavázal poskytovat před i při akci propagaci hotelu, obsah barterového plnění byl sjednán v příloze [číslo] v objemu [částka]. Smlouvou byla sjednána i záloha na budoucí plnění ve výši [částka]. Na sjednanou zálohu vystavil žalobce prvému žalovanému zálohovou fakturu na částku [částka] splatnou [datum], kterou prvý žalovaný uhradil ve dvou platbách, a to dne [datum] částkou [částka] a [datum] částkou [částka]. Další zálohová faktura byla žalobcem vystavena na částku [částka] se splatností [datum] a prvým žalovaným uhrazena dne [datum]. Dne [datum] sdělil prvý žalovaný e-mailem p. [příjmení], že organizací [anonymizováno] byl pověřen druhý žalovaný ([právnická osoba]). Žalobce byl vyzván, aby fakturoval druhému žalovanému, přičemž p. [příjmení] byl zároveň předsedou představenstva druhého žalovaného. Další zálohová faktura na částku [částka] byla vystavena druhému žalovanému se splatností [datum] a dne [datum] druhým žalovaným byla uhrazena. [příjmení] faktura na ubytování byla žalobcem vystavena druhému žalovanému ve výši [částka] se splatností [datum] a druhým žalovaným dne [datum] byla uhrazena. Žalobce tvrdil, že ohledně stravy se strany dohodly na vydání voucherů, kdy cena jídla na osobu byla dohodnuta částkou [částka] s jedním nápojem v ceně, další nápoje si měl každý účastník hradit sám. Převzetí 706 ks voucherů byla potvrzena za prvého žalovaného [jméno] [příjmení], jenž byl zároveň členem představenstva druhého žalovaného. Žalobce tvrdil, že v závěrečné faktuře byla účtována skutečná konzumace. Barterové plnění [částka]. Druhému žalovanému žalobce zaslal závěrečný daňový doklad na částku [částka] se splatností [datum]. Ve faktuře zohlednil přijaté zálohy [částka] a částku [částka] a dne [datum] dalších [částka]. Druhý žalovaný byl o úhradě zbytku dluhu ve výši žalované částky upomínán, druhý žalovaný zpochybňoval i platnost smlouvy. Žalobce v žalobě uvedl, že jelikož z jednání [jméno] [příjmení] nelze jednoznačně zjevně, k jakému jednání ve smyslu změny závazku v osobě dlužníka došlo, a zda vůbec, nezbylo žalobci než z opatrnosti vymáhat dluh po obou žalovaných. Oba žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. Prvý žalovaný od počátku namítal, že není a nemůže být v předmětné věci účastníkem pasivně legitimován, tvrdil, že se žalobcem nevstoupil do žádného smluvního vztahu, tím méně do smluvního vztahui, ze kterého by mu vznikl dluh specifikovaný v žalobě.

2. Druhý žalovaný nárok žalobce rovněž neuznal, ke smlouvě o zajištění kongresových služeb ze dne [datum] namítal, že nebyla uzavřena řádně, když za prvého žalovaného byly dle stanov oprávněny jednat jen dvě a více osob, což muselo být žalobci známo. Druhý žalovaný uvedl, že žalobcem tvrzená smlouva ze dne [datum] je pouhým návrhem na uzavření smlouvy, který nebyl řádně akceptován z důvodu nesrovnalostí, které měl žalobce dle ústní dohody odstranit a za situace, kdy se tak nestalo, bylo dále v zájmu na realizaci akce postupováno dle ústních dohod, které za žalobce tlumočila zejména paní [příjmení], pověřená žalobcem k uspořádání akce.

3. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud prvého stupně zamítl žalobní požadavek ve vztahu k prvému žalovanému a výrokem II, ve vztahu k druhému žalovanému, žalobce co do základu nároku vyhověl a výrokem III uložil žalobci zaplatit úspěšnému prvému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. K odvolání druhého žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvého stupně ve výroku mezitímního rozsudku (II), tj. ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným zrušil a v tomto rozsahu jej vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vyjádřil souhlas s tím, a že z provedeného dokazování bylo možné uzavřít, že mezi žalobcem a prvním žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o zajištění kongresových služeb, když žalobce před jejím podpisem jednal s [jméno] [příjmení], jako se zástupcem prvého žalovaného a nic nenasvědčovalo tomu, že nemá oprávnění sám tuto smlouvu uzavřít, a ani z veřejného spolkového rejstříku tuto informaci nemohl žalobce získat. Tím, že [anonymizováno] (prvý žalovaný) podle této smlouvy jednal (platbou záloh) a žalobci nedal najevo, že k jejímu podpisu nebyl členy jejich statutárního orgánu (t. [příjmení]) oprávněn, uzavření smlouvy schválil (§ 440 o. z.). Závěr soudu prvého stupně o možné aplikaci § 1888 o. z., odvolací soud neakceptoval, zdůrazil, že převzetí dluhu v případě existence synallagmatického závazku je možná až poté, kdy věřitel alespoň částečně splní svůj závazek, neboť až poté vznikne druhé straně dluh (povinnost peněžitého či jiného plnění), který lze převzít. Neznamená to však, že ten, kdo převzal existující dluh, přebírá na sebe povinnost zaplatit i za další dosud neposkytnutá plnění. Odvolací soud tak zavázal soud prvého stupně požadavkem, aby zvážil aplikaci § 1896 o. z., a násl. o postoupení smlouvy. Uvedl, že k postoupení smlouvy může dojít i za situace, kdy nebylo druhým účastníkem právního vztahu zcela naplněno, když nový subjekt vstupuje do celého právního vztahu, stává se jeho subjektem namísto původního účastníka, a přebírá tak nejen povinnosti, ale i práva z tohoto právního vztahu. V dalším řízení si měl soud prvého stupně především ujasnit, o jaký právní vztah mezi zbylými účastníky jde, zhodnotit, zda účastníci uvedli všechna nezbytná skutková tvrzení i důkazní návrhy, přesvědčivě vyložit skutkově i právní okolnosti věci a vypořádat se i správně významnými námitkami účastníků.

4. Žalobce následně, doplnil a upřesnil svá tvrzení, avšak druhý žalovaný i po rozhodnutí odvolacího soudu nároky žalobce v plném rozsahu odmítal. Soud prvého stupně provedl podrobné dokazování a poté dospěl k závěru, že z provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Na základě ústních jednání, která byla vedena mezi pověřenými zaměstnanci žalobce (zejména Ing. [příjmení]) a [jméno] [příjmení], bylo dohodnuto, že prvý žalovaný jako národní [anonymizována dvě slova] uspořádá v prostorách hotelu žalobce v dohodnutém termínu akci [anonymizováno] [příjmení] ve [anonymizováno] a že za služby poskytnuté žalobcem v souvislosti s akcí uhradí žalobci dohodnutou cenu. Stranou žalující byla vyhotovena písemná verze smlouvy, tato byla dne [datum] opatřena podpisem generálního ředitele a později (v průběhu února - března 2015) zaslána poštou prvému žalovanému. K pokynu [jméno] [příjmení], který byl v rozhodné době prezidentem sekce snooker prvého žalovaného a předsedou představenstva druhého žalovaného, byla písemná smlouva podepsaná žalobcem opatřena podpisem [jméno] [příjmení] a tato zaslána žalobci elektronickou formou. V té době byla prvým žalovaným žalobci jako záloha uhrazena částka [částka] (ve dvou platbách ke dni [datum]), dne [datum] hradil prvý žalovaný jako zálohu dalších [částka]. Žalobce byl prostřednictvím [jméno] [příjmení] informován, že pořádání dohodnuté akce v hotelu žalobce přebírá druhý žalovaný. S touto změnou vyslovil prostřednictvím Ing. [příjmení] ústní souhlas i generální ředitel žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce později vystavoval zálohové faktury druhému žalovanému, akceptoval druhým žalovaným poskytnuté barterové plnění a druhému žalovanému vystavil i konečnou fakturu, podle níž zbývala k úhradě po zohlednění barterového plnění částka [částka]. Po dalších jednáních uhradil druhý žalovaný žalobci ještě 2 x [částka], zbytek pohledávky neuznával, v průběhu tohoto řízení zpochybňoval rozsah skutečně poskytnutých služeb a dodržení dohodnutých podmínek ze strany žalobce. K druhu, rozsahu a sjednané ceně služeb poskytnutých během předmětné akce žalobce prokázal, že druh poskytnutých služeb a jejich rámcová cena byla ujednána v písemné smlouvě, a to včetně doby, kdy budou služby poskytovány (trvání [anonymizováno] od [datum] do [datum]). V písemné smlouvě byla ujednána cena jednotlivých pokojů dle jejich typu, cena pronájmu konferenčních a souvisejících prostor, jednotková cena parkování. Jednáním mezi p. [příjmení] a p. [příjmení] v ústní i e-mailové formě bylo před a v průběhu akce dohodnuto, za jakých podmínek poskytne žalobce další služby (stravovací, restaurační, technické zajištění akce). Žalobce služby poskytnuté během probíhající akce řádně evidoval (vedl jmennou evidenci ubytovaných hostů včetně poskytnutého typu pokoje, vedl evidenci parkování vozidel) a dále s denní frekvencí poskytnuté stravovací služby a pronájem prostor a techniky účtoval dle jednotlivých středisek, v nichž byly služby poskytovány (tedy Lobby, Pivnice, Vinárna, Bankety, pronájem konferenčních prostor). Druhý žalovaný prostřednictvím p. [příjmení] vznesl po skončení akce konkrétní námitky k předběžnému vyúčtování služeb poskytnutých žalobcem. Výsledkem reklamace bylo ponížení původní částky za ubytování ve výši [částka] o [částka] tj. na částku [částka]. Žalobce rovněž vyúčtoval druhému žalovanému prodané vouchery, převzaté dle předávacích protokolů, které nebyly ve sjednané době žalobci vráceny. Dne [datum] vystavil žalobce druhému žalovanému závěrečný daňový doklad - fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností [datum]. Žalobce fakturoval druhému žalovanému ubytovací služby v ceně [částka] a dále ceny služeb na„ hotelový účet [číslo] v ceně [částka], a to za položky: stravné pivnice [částka], nápoje pivnice [částka], stravné lobby bar [částka], nápoje lobby bar [částka], stravné vinárna [částka], nápoje vinárna [částka], stravné banketing [částka], nápoje banketing [částka], bankety – pronájem [částka], bankety – technika [částka], parkovné [částka]. Ve fakturaci žalobce zohlednil přijaté zálohy [částka] (tj. zálohy hrazené druhým žalovaným) a barterové plnění druhého žalovaného v hodnotě [částka] (prokázáno citovanou fakturou). Druhý žalovaný na závěrečnou fakturu uhradil žalobci dne [datum] částku [částka] a dne [datum] dalších [částka]. Neuhrazené zůstaly služby v hodnotě žalované částky [částka].

5. Soud prvého stupně posoudil právní vztahy mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). A to konkrétně podle § [číslo], § [číslo] odst. 1 a dospěl k závěru, že mezi žalovanými došlo ve smyslu § 1895 a násl. o. z., k dohodě o převodu práv a povinností ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a prvým žalovaným z prvého žalovaného jako postupitele na druhého žalovaného. Od okamžiku, kdy žalobce, jako postoupená strana, vyjádřil s postoupením smlouvy souhlas, stalo se postoupení smlouvy vůči němu účinným. Souhlas žalobce lze jednoznačně dovodit z vyjádření svědkyně [příjmení] [příjmení], která uvedla, že o změně smluvního partnera informovala generálního ředitele Ing. [anonymizováno], který takovou skutečnost odsouhlasil. Souhlas žalobce vyjádřil i s tím, že od dohodnutého převodu práv a povinností z prvého na druhého žalovaného vystavovala zálohové faktury druhému žalovanému, čerpal barterové plnění poskytované druhým žalovaným a druhému žalovanému vystavil i konečnou fakturu za poskytnuté služby. Smluvní stranou oprávněnou a povinnou k plnění dle smlouvy uzavřené se žalobcem, je druhý žalovaný, který je povinen uhradit žalobci sjednanou cenu veškerých poskytnutých služeb. Jelikož žalobce v řízení bez pochybností prokázal, že fakturované služby druhému žalovanému při zajištění předmětné akce poskytl, je druhý žalovaný povinen zaplatit neuhrazenou část sjednané a řádně vyúčtované ceny služeb ve výši částky [částka], jakož i úroku z prodlení (viz. § 1970 o. z.).

6. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (druhý žalovaný) odvolání, aby změnou rozhodnutí byla žaloba zamítnuta, případně aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Ve svém odvolání, mimo jiné zdůraznil, že se neztotožňuje s názorem nalézacího soudu o tom, že byla platně uzavřena smlouva o poskytnutí kongresových služeb mezi žalobcem a prvním žalovaným dle § 440 o. z., a druhý žalovaný poté vstoupil do práv a povinností prvého žalovaného, byť nepopírá, že jednal se žalobcem, ale opakovaně uvádí, že nedošlo k dohodě. Navrhovaná smlouva, přijatá ve formě, na kterou poukazuje žalobce a ve formě, ze které následně vychází při jednotlivě fakturovaných dlužných částek. Žalovaný má naopak za to, že bylo v řízení prokázáno, a to zejména výslechem svědků paní [příjmení] [příjmení], T. [příjmení], O. [příjmení], L. [příjmení], F. Nejedlé a v neposlední řadě pana [příjmení]. [příjmení], že zkrátka spolupráce žalobce a žalovaného neprobíhá dle uvedené smlouvy, byť by z ní jakkoliv mohla vycházet, ale že byla modifikována dvoustrannými dohodami právě mezi panem [příjmení] (jednajícím za žalovaného [číslo]) a paní [příjmení] [příjmení] za stranu žalující. Žalobce měl jistě možnost při přípravě smlouvy si zjistit, kdo má jaké jednatelské oprávnění, pro žalovaného za situace, kdy osobu jednající v průběhu akce téměř neviděl, a veškeré komunikace vedla s Ing. [příjmení], měl tuto osobu za oprávněnou za žalobce tato rozhodnutí činit, jakožto zaměstnanec s příslušným oprávněním a zmocněním. Žalovaný poukázal na své vyjádření ze dne [datum], ve kterém se velmi podrobně vyjádřil k žalovanému dluhu, rozporované částce i vzniku těchto nesrovnalostí. Žalovaný má za to, že žalobce neunesl své břemeno tvrzení ve spojení s břemenem důkazním, nedotvrdil rozhodné skutečnosti před soudem prvého stupně řádně a včas, a proto by žaloba měla být zamítnuta a žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení.

8. Žalovaný v řízení opakovaně poukazoval, že žalobce neprokazuje plnění a pouze se fakturou odkazuje na smlouvu, která podle jeho závěru vůbec nevznikla, a dokonce ve svých vyjádřeních tuto smlouvu ani sám nedodržoval, kdy například požaduje úhradu za vydané jídlo a pití, kdy ovšem nemá podepsané účty, výdaje (příjmové listy či objednávky) tak, jak dle smlouvy mít měl a rozhodně je tento způsob i obvyklý při pořádání větší akce, aby nedocházelo k nesrovnalostem. V návaznosti na doplnění žalobce, na jeho interní„ tabulku“ se žalovaný již vyjádřil a není jasné, z jakého důvodu je tabulka žalobce průkaznější než tabulka žalovaného. Žalovaný má za to, že žalobce dostatečně neprokázal uplatňovanou pohledávku, nad to má žalovaný za to, že on prokázal, že již od počátku akce upozorňoval žalobce na vznikající problémy a nesrovnalosti a že byl ujišťován jejich řešením. Uzavřel tak, že žalobce neunesl důkazní břemeno a nárok na zaplacení požadované částky nemá a nikdy neměl nárok, a proto by měla žaloba být zamítnuta.

9. Žalobce ve svém písemném vyjádření vyvracel vývody odvolání a navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Ve svém vyjádření zdůraznil, že soud prvého stupně ve svém rozsudku, a to v souladu s právním názorem Městského soudu v Praze, správně dovodil, že mezi prvním žalovaným a žalobcem vznikl závazkový vztah – smlouva, z níž oběma stranám vyplývají práva a povinnosti v konkrétním případě, že žalobce poskytne kongresové služby a prvý žalovaný je zaplatí. Zdůraznil, že se nemůže ztotožnit s právním názorem druhého žalovaného, neboť druhý žalovaný, pokud by skutečně byl v době sporného synallagmatického vztahu přesvědčen, že akceptace ze strany žalobce nebyla, pak vůbec neměl přistoupit na čerpání touž smlouvou ujednání barterového plnění a zápočet jeho dohodnuté ceny na celkové plnění ze strany žalobce. Tomu se však druhý žalovaný nijak nebránil a nebrání, aniž by kdykoliv tuto námitku uplatnil v průběhu napadeného řízení. Pokud druhý žalovaný ve svém odvolání tvrdí, že smlouva o poskytnutí kongresových služeb nebyla přijata ve formě (druhý žalovaný má možná na mysli spíše obsah, či rozsah), na kterou poukazuje žalobce a ve„ formě“, ze které následně vychází fakturace dlužných částek, pak nelze, než ze strany žalobce s tímto argumentem nesouhlasit. Druhý žalovaný sice v odvolání napadeného rozsudku tvrdí, že smlouva byla modifikována dvoustrannými dohodami a také, že spolupráce neprobíhala dle výše uvedené smlouvy, ale nikde v průběhu řízení nepodal tvrzení, jaké jiné dohody byly uzavřeny, zda byly ústní, či písemné, jaký byl jejich přesný obsah, čili co přesně bylo jimi sjednáno. Jak uvedeno, uzavření konkrétních, obsahově jiných dohod (ústně, či písemně) druhý žalovaný nikde v průběhu řízení netvrdil a tento nedostatek (neunesením břemene tvrzení) se nyní snaží odstranit tvrzením, že modifikaci prokazují důkazy, podané svědky. Z průběhu řízení před soudem prvého stupně však je patrné, že paní [příjmení] (údajně jednající za žalobce) setrvale odmítala, že by za žalobce vůbec mohla jednat (a to byť i jen z titulu své zaměstnanecké pozice) a panu [příjmení] to vždy dávala jasně najevo (například při požadavku, aby se barterové plnění ze strany druhého žalovaného mohlo zvýšit o 5 %). I zde tento právní názor druhého žalovaného vyvrací fakt, že zápočet, již zde citovaného barterového plnění přijal druhý žalovaný bez jakýchkoliv námitek. Žalobce odmítá, že by nebyla dodržena zásada koncentrace řízení, neboť svými tvrzeními a důkazy vždy pouze buď reagoval na poučení prvoinstančního soudu, nebo na tvrzení a důkazy předpokládané žalovanými. V odvolání proti napadenému rozsudku soudu prvého stupně uvádí druhý žalovaný, že žalobce neunesl své břemeno tvrzení ani důkazů, aniž by však objasnil, která tvrzení žalobce nepodal, ale napadený rozsudek, na nich staví, či tyto předpokládá a naopak podaná tvrzení nedoložil důkazy. Druhý žalovaný stále a opakovaně podává tvrzení, že faktura není právní titul přiznání plnění. Potud by druhý žalovaný mohl i souhlasit, kdyby další prostředky, které žalobce podal soudu prvého stupně, nebylo prokázáno, jaká plnění a kdy druhému žalovanému poskytl. Napadený rozsudek se podrobně jejich výčtem zabývá na straně 6 -16, zároveň na straně 5 podrobně rozebírá argumenty, které druhý žalovaný uplatnil opakovaně i po rozhodnutí odvolacího soudu, který projevil závazný právní názor a který se shoduje s argumenty obsaženými v tomto odvolání. Byl to druhý žalovaný, kterému se před soudem prvého stupně nepodařilo dotvrdit, v čem spočívaly údajné modifikované dohody (jaký byl přesně jejich obsah a rozsah) a přes některé služby dle původní smlouvy o poskytování kongresovych služeb, v jakém rozsahu a ceně žalobce neposkytl.

10. Odvolací soud k odvolání žalovaného přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212 a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

11. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud za situace, kdy soud prvého stupně zcela jasně vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zabýval se věcí tak, jak mu to bylo v tomto kasačním rozhodnutí uloženo. Soud prvého stupně v intencích tohoto rozhodnutí doplnil dokazování v náležitém rozsahu, zcela jasně vyslovil, o jaký právní vztah mezi žalobcem a druhým žalovaným jde a dospěl ke správnému závěru, jestliže žalobě v celém rozsahu ve vztahu k druhému žalovanému vyhověl. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje, pro stručnost svého odůvodnění proto odkazuje na pregnantní odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně, neboť by bylo zcela nadbytečné, aby odvolací soud znovu uváděl závěry tam uvedené. Pokud žalovaný nyní namítá, že smlouva o poskytování kongresových služeb nebyla přijata ve formě, na kterou poukazuje žalobce, pak odvolací soud poukazuje, stejně jako ve svém vyjádření žalobce, že žalovaný po celou dobu jednal se žalobcem, bez jakýchkoliv námitek. Pokud žalovaný namítá, že faktura není právním titulem k přiznání plnění, pak sice s tímto tvrzením lze souhlasit, avšak v průběhu řízení byly prokázány další skutečnosti, když soud prvého stupně se zcela podrobně zabýval touto jeho argumentací a z ničeho tak nevyplývá, že by zažalovaná částka byla neopodstatněná. Odvolací soud, jak již výše uvedeno, odkazuje na zcela pečlivé a rozsáhlé odůvodnění soudu prvého stupně, s nímž se zcela ztotožňuje, a proto jej podle § 219 o. s. ř., potvrdil.

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalobkyni byla přiznána proto náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], tj. za 2 úkony právní služby po [částka] podle vyhl. č. 177/1996 Sb., a dvojnásobku režijního paušálu [částka] podle § 13 odst. 3, téže vyhlášky, včetně 21 % DPH.