Rozhodnutí 15 CO 336/2022-327

1. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (I.) zamítl žalobu na obnovu [anonymizováno] vedeného u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka] a (II.) uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady [anonymizováno] [částka].

2. Žalobkyně se domáhala obnovy [anonymizováno] jako právní nástupce původního žalobce, jehož žaloba o náhradu škody v částce [částka], kterou měl utrpět v důsledku nezákonně vedeného [anonymizována dvě slova], byla pravomocným rozsudkem (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzený rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) zamítnuta. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Důvod [anonymizováno] obnovu [anonymizováno] spatřuje v tom, že následně, dne [datum], vydal Ústavní soud pod sp. zn. [ústavní nález] nález, v němž konstatoval, že spojují-li obecné soudy odpovědnost [anonymizováno] za újmu způsobenou jednotlivci v [anonymizována dvě slova] striktně s vydáním usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], aniž by s ohledem na specifické okolnosti věci zohlednily negativní následky způsobené mu v přípravné fázi [anonymizována dvě slova], postupují v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen [anonymizováno]) příliš formalisticky a nesouladně se smyslem a účelem odpovědnosti [anonymizováno] za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle 36 odst. 3 [anonymizováno].

3. Soud I. stupně s poukazem na právní úpravu žaloby na obnovu [anonymizováno] (§ 228 o. s. ř.) konstatoval, že není důvodná. Poukázal na to, že tato žaloba je mimořádným opravným prostředkem, a její přípustnost je proto limitována zákonnými důvody, které se však týkají jen skutkových zjištění (možnost obnovy [anonymizováno] za situace, kdy skutkový stav nebyl zjištěn správně nebo úplně proto, že nebylo možno uplatnit /písm. a/ a nebo provést /písm. b/ některé skutečnosti nebo důkazy, které mohou přivodit [anonymizováno] navrhovatele příznivější rozhodnutí [anonymizováno] věci); takový důvod však žalobkyně netvrdí, neboť se domáhá odlišného právního posouzení (nikoli nových skutkových zjištění) s poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu, které však nebylo vydáno v projednávané, ale [anonymizováno] zcela jiné věci. Kromě toho poukázal na to, že ani právní posouzení věci podle žalobkyní uvedeného názoru Ústavního soudu by nebylo způsobilé přivodit [anonymizováno] žalobce příznivější rozhodnutí, když rozhodnutí [právnická osoba] rozvázat pracovní poměr se žalobcem bylo výsledkem interní kontroly a s činností orgánů činných v [anonymizována dvě slova], jimž byla věc předána až následně, nesouviselo.

4. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. Soudu I. stupně vytknula přepjatý formalismus, nesprávné právní posouzení věci, dále pochybení spočívající v tom, že nebyl vyslechnut navržený svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], a také částečnou nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Napadené rozhodnutí označila za rozporné s [číslo listu] [anonymizováno]. Namítla, že v jeho odůvodnění schází relevantní citace z rozsudků vydaných soudy obou stupňů v původním [anonymizováno], že soud I. stupně nevzal v úvahu, že [anonymizováno] smyslu zmíněných závěrů ÚS argumentoval žalobce již v odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, a vyjádřila přesvědčení, že kdyby byl žalobce nezemřel za běhu lhůty k podání dovolání a podal by je, s vysokou mírou pravděpodobnosti by před dovolacím či spíše posléze před Ústavním soudem uspěl. Nesouhlasila s názorem soudu I. stupně, že její žaloba na obnovu [anonymizováno] není důvodná, s tím, že jejím důvodem jsou nové skutečnosti a nová rozhodnutí [anonymizováno] smyslu § 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. – novým rozhodnutím je zmíněný nález Ústavního soudu [ústavní nález] a novou skutečností je, že si žalovaná oproti stavu v době rozhodování původními rozsudky uvědomila existenci lidské slušnosti a slitovnosti s neprávem stíhaným občanem a opustila – iudex in re sua – obranu, která byla v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Poukázala na to, že výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] byl navrhován k tomu, aby se jako ministr spravedlnosti vyjádřil k tomu, zda postup jeho ministerstva, které má i nadále možnost odškodnit následky nespravedlivého [anonymizována dvě slova] např. mimosoudně či uzavřením smíru, je v této věci konán s jeho vědomím. Vyjádřila přesvědčení, že ustanovení o. s. ř. o důvodech obnovy nelze vykládat formalisticky a restriktivně, jak to učinil soud I. stupně, ale přesně opačně, v souladu se soudcovským slibem vykládat právní řád [anonymizováno] podle nejlepšího vědomí a svědomí. S tím navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že obnovu [anonymizováno] povolí.

5. Žalovaná [anonymizováno] vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že argumentace odvolatelky postrádá relevanci a skutečnosti tvrzené [anonymizováno] obnovu [anonymizováno] nemají jako její důvod oporu v zákoně. Navrhla proto potvrzení napadeného usnesení.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, z podnětu odvolání přezkoumal napadené usnesení včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.). Odvolání žalované neshledal důvodným.

7. Soud I. stupně se věci věnoval pečlivě a důvody svého rozhodnutí popsal konkrétně, srozumitelně a s přiléhavým odkazem na právní úpravu, jíž se řídil, v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Správně zdůraznil účel procesně právní úpravy týkající se žaloby na obnovu [anonymizováno]: možnost nového - správného či úplnějšího - zjištění skutkového stavu, vyplynuvší z toho, že byly zjištěny skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, o nichž žadatel o obnovu během původního [anonymizováno] nevěděl, a nemohl je proto uplatnit, nebo možnost provést důkazy, které z objektivních důvodů v původním [anonymizováno] nebylo možno provést. V tomto smyslu nové skutečnosti nebo důkazy žalobkyně jako důvod obnovy neuplatnila, neboť jí učiněné návrhy nesměřovaly k plnému zjištění skutkového stavu, který by nebyl v původním [anonymizováno] zjištěn úplně nebo správně, ale domáhala se nového – jiného – právního posouzení věci; její návrh se tak s účelem obnovy [anonymizováno] míjel. Tyto úvahy soudu I. stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou zcela správné.

8. Odvolací námitky žalobkyně nelze považovat za opodstatněné. Soud I. stupně nepochybil, pokud neprovedl důkaz svědeckou výpovědí JUDr. [jméno] [příjmení], ministra spravedlnosti. Žalobkyně v odvolání zdůraznila, že jeho výslech byl navrhován proto, aby se jako ministr spravedlnosti vyjádřil k tomu, zda postup jeho ministerstva, které má i nadále možnost odškodnit následky nespravedlivého [anonymizována dvě slova] např. mimosoudně či uzavřením smíru, je v této věci konán s jeho vědomím; to je návrh z procesního hlediska nepřípadný. Předně, důkaz výslechem svědka je možno provést k prokázání již tvrzené skutečnosti, přičemž žalobkyně nic konkrétního, co by měl svědek svou výpovědí potvrdit, netvrdila. Zjišťovat dosud netvrzené skutečnosti výslechem svědka je procesně nepřípustné, neboť povinnost tvrzení předchází důkazní povinnosti. Kromě toho však je nutno konstatovat, že zjištění, jehož se hodlala žalobkyně výslechem svědka dobrat (zda ministerstvo, které má i nadále možnost žalobkyni odškodnit mimosoudně, postupuje s jeho vědomím), je z pohledu obnovy [anonymizováno] – důvodnosti návrhu na ni - irelevantní.

9. Soud I. stupně nepochybil ani [anonymizováno] svých úvahách týkajících se žalobkyní uplatněných důvodů obnovy [anonymizováno]. Správně vysvětlil, že nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], jímž žalobkyně argumentovala, nelze uplatnit jako„ nové rozhodnutí“, které nemohla žalobkyně, resp. její předchůdce, uplatnit v původním [anonymizováno] (§ 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), neboť toto rozhodnutí bylo vydáno v jiné věci, netýká se tedy posouzení nároků uplatněných žalobou v této věci mezi jejími účastníky.

10. Nepochybil ani [anonymizováno] své další úvaze, předestřené již obiter dictum, totiž že ani právní posouzení věci [anonymizováno] světla zmíněného nálezu Ústavního soudu by nebylo způsobilé vyvolat [anonymizováno] žalobkyni příznivější rozhodnutí [anonymizováno] věci, když rozhodnutí [právnická osoba], rozvázat pracovní poměr se žalobcem bylo výsledkem interní kontroly a s činností orgánů činných v [anonymizována dvě slova], jimž byla věc předána až následně, nesouviselo. Odvolací soud považuje za potřebné upřesnit tuto úvahu v tom, že všechny žalobou vznesené nároky, které jsou nároky majetkovými, se týkají ušlého zisku či majetkového prospěchu, které byly důsledkem ukončení pracovního poměru žalobce u [právnická osoba] Prokázáno bylo, že k ukončení pracovního poměru došlo dohodou, tedy dvoustranným právním jednáním žalobce a jeho zaměstnavatele. Není zásadně relevantní, že dohodu předložil k podpisu zaměstnavatel; zásadně relevantní je, že žalobce (zaměstnanec) tuto dohodu akceptoval a podepsal ji. K následkům v podobě ušlých [anonymizováno] nároků došlo tedy na základě tohoto dvoustranného jednání, nikoli na základě [anonymizována dvě slova] žalobce; pak je nutno uzavřít, že zohlednění jakékoli fáze [anonymizována dvě slova] žalobce – ať již přípravného [anonymizováno] nebo fáze po zahájení [anonymizováno] – jako důvodu vzniku žalobou uplatněných nároků nemůže obstát. Ani z toho pohledu, že žalobce úkorně nesl již přípravné fáze [anonymizována dvě slova], nelze totiž shledat příčinnou souvislost mezi tvrzenými ušlými hodnotami (ušlý výdělek, ušlé nároky ze zaměstnaneckých výhod), jejichž ztráta bezprostředně souvisí s ukončením pracovního poměru, když k němu nedošlo jednostranně ze strany zaměstnavatele, ale dvoustranným jednáním, jehož jedním účastníkem byl žalobce. Ztráta těchto nároků by totiž byla v příčinné souvislosti s nezákonným [anonymizováno] stíháním pouze v tom případě, že by bylo prokázáno, že zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr s žalobcem jednostranně a právě z důvodu [anonymizována dvě slova]; prokázáno však bylo, že na ukončení pracovního poměru se zaměstnavatel s žalobcem dohodli, žalobce se mu tedy nebránil. Pak, i kdyby bylo (v dohodě zamlčeným) důvodem rozvázání pracovního poměru s žalobcem [anonymizována dvě slova] (v jakékoli jeho fázi), došlo by jednáním žalobce, který dohodu uzavřel, k přetržení příčinné souvislosti mezi [anonymizováno] řízením a ztrátou nároků na mzdu za další období a zaměstnanecké výhody. Je tedy správný závěr soudu I. stupně, že aplikace odvolatelkou zmíněného nálezu Ústavního soudu by [anonymizováno] žalobce příznivější výsledek [anonymizováno] vyvolat nemohla.

11. Opodstatněnou pak není ani námitka odvolatelky, že„ ustanovení o. s. ř. o důvodech obnovy nelze vykládat formalisticky a restriktivně, jak to učinil soud I. stupně, ale přesně opačně - v souladu se soudcovským slibem vykládat právní řád [anonymizováno] podle nejlepšího vědomí a svědomí“. Odvolací soud si je vědom toho, že při výkladu zákona není namístě přísný formalismus, avšak citlivý výklad zákonných ustanovení nelze zaměňovat s rozhodováním zcela mimo dikci zákona. Pamatuje-li zákonná úprava na mimořádné situace, které mohou v souvislosti s již ukončeným řízením před soudem nastat, možností využití mimořádných opravných prostředků, je třeba tuto možnost účastníkům poskytnout v souladu se zákonem. Ten - právě proto, že se jedná o mimořádné opravné prostředky - umožňuje jejich uplatnění jen při splnění specifických, zákonem předepsaných podmínek. Není-li požadavek žalobkyně z pohledu zákonné úpravy opodstatněný, není možno ani při vědomí, že žalobce utrpěl bezpráví [anonymizováno] formě nezákonného rozhodnutí o [anonymizována dvě slova], v odškodňovacím [anonymizováno] vykládat zákon (ani při nejlepším vědomí a svědomí) mimo rámec jeho účelu a dikce; tím by se rozhodující soudce zpronevěřil té části svého slibu, již žalobkyně [anonymizováno] své argumentaci opominula - že se bude řídit právním řádem [země] a že v souladu s ním bude rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.

12. Odvolací soud vzhledem k výše vyloženému uzavírá, že soud I. stupně nepochybil, když žalobu na obnovu [anonymizováno] jako nedůvodnou zamítl. Napadené rozhodnutí proto jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a procesně úspěšné žalované přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) v částce [částka] odpovídající třem paušálním náhradám právně nezastoupeného účastníka za tři úkony (sepis vyjádření k odvolání, příprava na odvolací jednání a účast při něm).