o zaplacení 99 900 Kč s příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 99 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení oproti povinnosti žalobce vydat žalované v jejím sídle motorové vozidlo [podezřelý výraz], registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 82 386,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení výše uvedené částky oproti vrácení motorového vozidla z titulu odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobce od žalované zakoupil motorové vozidlo Mazda 6, RZ [SPZ], VIN [VIN kód] (dále jen „vozidlo“), za kupní cenu 99 900 Kč. Vozidlo žalobce převzal dne [datum], kdy zkontroloval jeho stav a současně uhradil kupní cenu. Po ujetí zanedbatelného množství kilometrů začalo vozidlo vykazovat nestandartní chování a vady, které bránily jeho řádnému užívání. Žalobce svěřil vozidlo odbornému servisu, který při prověření vozidla zjistil zásadní vady, které nelze považovat za běžné opotřebení. Žalobce se pro tyto vady rozhodl od kupní smlouvy odstoupit, a dne [datum] vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k vrácení kupní ceny ve výši 99 900 Kč oproti předání předmětného vozidla nejpozději do [datum].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobci dne [datum] vozidlo prodala a žalobce stejného dne vozidlo reklamoval. Žalovaná reklamaci písemně zamítla dne [datum]. Žalobce e-mailem ze dne [datum] žalovanou informoval, že hodlá odstoupit od kupní smlouvy, jelikož předmětné vozidlo trpí skrytými vadami. Žalovaná reagovala dne [datum], že k odstoupení od smlouvy není právní důvod. Dne [datum] se žalovaný prostřednictvím právního zástupce pokusil opět od smlouvy odstoupit. Žalovaná má věc za vyřízenou. Žalobce byl srozuměn s technickým stavem vozidla, který byl detailně rozepsán v záznamu o technickém stavu vozidla, který žalobce podepsal po zhruba dvouhodinové prohlídce vozu a zkušební jízdě.

4. Na základě výsledků provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků, vyšel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění: Dne [datum] uzavřel žalobce a žalovaná kupní smlouvu č. [hodnota], v níž se žalobce zavázal zaplatit kupní cenu 99 900 Kč, a žalovaná se zavázala převést na žalobce vlastnické právo k vozidlu. Žalobce dne [datum] uhradil kupní cenu a vozidlo převzal. Dle Záznamu o technickém stavu vozidla je technický stav vozidla klasifikován stupněm 3 (stav horší než průměrný), kdy odchylky v technickém stavu již ovlivňují provozní nebo užitné vlastnosti vozidla. Žalobce s vozidlem absolvoval zkušební jízdu. Žalobce vozidlo reklamoval již v den uzavření kupní smlouvy. Žalovaná reklamaci zamítla dne [datum] s odůvodněním, že žalobce byl se stavem vozidla seznámen. Dne [datum] a [datum] provedla společnost [právnická osoba]., prohlídku vozidla, při které byla mimo jiné zjištěna vada na převodovce a skutečnost, že vozidlo bylo zaplaveno. Následně žalobce opětovně sdělil žalované, že odstupuje od smlouvy z důvodu vad mimo jiné na převodovce a z důvodu zatopení vozidla. Naposledy žalobce zaslal žalované odstoupení od smlouvy dopisem ze dne [datum]. Jako důvod odstoupení uvedl výskyt vad: poškození převodovky, které neodpovídá počtu najetých kilometrů, koroze zadní nápravy, koroze výfukového systému, vadná funkce zadních třmenů nápravy, nadměrná vůle ložisek a čepů přední nápravy, poškozené axiální tyčky řazení, zaplavení vozidla, kdy stopy záplavy jsou na vozidle bez pochybností patrné, a elektroinstalace vozidla je nepřiměřenou vlhkostí poškozena. Žalobce tyto vady označil za skryté, které nejsou běžným opotřebením, čímž byla smlouvě podstatným způsobem porušena. Žalobce žalovanou dopisem vyzval ke sdělení místa a času, kdy bude žalovaná připravena si vozidlo převzít zpět. Žalobce žádal vrácení částky 99 900 Kč. Z písemného znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum], vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, soud prvního stupně mimo jiné zjistil, že celkový technický stav vozidla je horší, než by se dalo vzhlede k jeho stáří a počtu najetých kilometrů očekávat. Při zkušební jízdě byla zjištěna špatná funkce převodovky. Brzdová soustava všech čtyř kol je silně zkorodovaná, přičemž tato koroze neodpovídá stáří vozidla ani počtu najetých kilometrů. Vzhledem k silné korozi znalec uvedl, že vozidlo bylo s největší pravděpodobností hraničící s jistotou zatopeno, o čemž svědčí i přítomnost uschlého bahenního prášku v prostoru zadního zavazadlového prostoru pod rezervním kolem a uvnitř předních světlometů. Brzdový systém neplní svou funkci a vzhledem k tomuto je vozidlo nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích zejména z bezpečnostních důvodů. Obvyklá cena předmětného vozidla bez zjištěných závad ke dni [datum] byla znalcem vyčíslena na 102 700 Kč. Obvyklá cena předmětného vozidla s přihlédnutím k jeho zjištěným závadám ke dni [datum] byla znalcem vyčíslena na 41 400 Kč. Znalec v rámci výslechu pří ústním jednání setrval na svých závěrech popsaných v písemném znaleckém posudku. Na dotaz žalované k možnosti zatopení vozidla po jeho zakoupení žalobce znalec uvedl, že na základě zjištěné koroze, na základě usazenin a stavu brzd došel k závěru, že k zatopení došlo před zakoupením vozidla, a kvůli zatopení vozidla došlo ke korozi brzdové soustavy, která způsobuje nezpůsobilost provozu na pozemních komunikacích.

5. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdy žalobce chtěl vozidlo užívat k provozu na pozemních komunikacích. Vozidlo bylo ojeté, avšak uváděný počet najetých kilometrů dle soudem ustanoveného znalce neodpovídal technickému stavu vozidla. Ze závěrů provedeného dokazování nevyplynulo, že by byl žalobce informován, že brzdový systém je v tak zkorodovaném stavu, že brání bezpečnému provozu vozidla na pozemních komunikacích.

6. Soud prvního stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že „…Odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci, a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. I prodávaná použitá či starší věc musí mít obvyklé vlastnosti odpovídající jejímu stáří a běžnému opotřebení, nikoliv ovšem takové vady, které brání jejímu užití v souladu s kupní smlouvou, nebo k účelu stanovenému kupní smlouvou nebo k účelu, k němuž se taková věc obvykle užívá. Jinak řečeno v případě prodeje použité (starší) věci prodávající odpovídá pouze za vady, které měla věc v momentě jejího převzetí, a to ještě jen za takové, které neodpovídají míře jejího používání nebo obvyklého opotřebení. Z uvedeného plyne, že je-li předmětem prodeje starší motorové vozidlo, nelze jeho běžné opotřebení, jímž se rozumí opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla, považovat za jeho vadu.“ Současně akcentoval i závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 23 Cdo 3724/2017, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že vadu v důsledku, níž je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, je třeba považovat za vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího odstoupit od smlouvy.

7. Soud prvního stupně uzavřel, že byly naplněný zákonné důvody, pro které žalobce mohl dle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. odstoupit od kupní smlouvy, neboť zjištěné vady vozidla (§ 2099 odst. 1 o. z.) byly podstatným porušením smlouvy dle § 2002 odst. 1 věta druhá o. z. Konstatoval, že zjištěný stav brzdového systému, který znalec označil za důvod, pro které není vozidlo technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý. Vada převodovky, zjištěná znalcem, která dle znalce není běžným opotřebením vozidla, rovněž zakládá odpovědnost prodávajícího za vady, avšak s ohledem na stav brzdového systému vozidla, jedná se o vadu vedlejší. Je pravděpodobné, že obě tyto vady vozidla byly zapříčiněny zaplavením před jeho prodejem žalovanou, přičemž není podstatné, zda žalovaná o tomto zaplavení věděla. Žalobce platně od smlouvy odstoupil a má nárok na vrácení zaplacené kupní ceny oproti vrácení předmětného vozidla.

Na popsaném základě soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl (včetně nároku na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., přičemž za počátek prodlení shledal, v souladu s argumentací žalobce, marné uplynutí lhůty dané výzvou ze dne ze dne [datum]) a přiznal žalobci proti žalované požadovanou částku a náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve specifikaci uvedené v odstavci 32 rozsudku).

Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítla, že soud prvního stupně opřel své rozhodnutí o vadu spočívající ve zkorodovaném brzdového systému vozidla, která nebyla žalobcem reklamovaná a ani nebyla uvedena jako důvod pro odstoupení od Kupní smlouvy. Uvedenou vadu jako první označil až soudem ustanovený znalec. Soud prvního stupně se vůbec nevypořádal se skutečností, že vozidlo prošlo státní technickou kontrolou a mělo platnou dvouletou STK do [datum]. Tato skutečnost nebyla znalcem v rámci znaleckého zkoumání zohledněna. Žalovaná dále zdůraznila, že závěr o technické nezpůsobilosti vozidla je přímo vyloučen tím, že: žalobce realizoval bez výhrad zkušební jízdu s vozidlem; žalobce následně s autem najel bez nehody nejméně 1.200 km; znalec realizoval bez nehody zkušební jízdu; vozidlo prokazatelně (dle stavu tachometru) stálo cca 2 roky venku, bez krytí. Žalovaná namítla, že znalcem tvrzená vadnost brzdového systému fakticky vozidlo nečinila neschopným provozu na pozemních komunikacích. Navrhla zpracování revizního znaleckého posudku, avšak soud prvního stupně tento důkazní návrh zamítl pro nadbytečnost. Dle žalované ani zjištěná vada brzdového systému nezakládá podstatné porušení kupní smlouvy, obzvlášť u 17 let starého vozidla. Jednalo by se o vadu snadno odstranitelnou (a běžnou) a nikoli o vadu, u které by kupující měl nárok (bez dalšího) na odstoupení od kupní smlouvy. Žalobce byl prokazatelně seznámený s tím, že stav brzd vyžaduje kontrolu a opravu, když tento je horší než průměrný, přičemž odchylky v technickém stavu již ovlivňují provozní nebo užitné vlastnosti. Žalovaná namítla, že soud prvního stupně přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení, přes zjevný rozpor s ustanovením § 2171 odst. 4 o. z., kdy vozidlo nebylo žalobci navráceno, což byla povinnost žalobce, pokud se domáhal úroku z prodlení. Pokud vozidlo nenavrátil, tak se mohl ve své žalobě domáhat toliko navrácení kupní ceny oproti vydání vozidla, nikoli však úroku z prodlení. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaná v rámci odvolacího jednání setrvala na své odvolací argumentaci. K soudem prvního stupně citovanému rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] uvedla, že tento vychází z jiné skutkové situace, kdy kupní smlouva neřešila jakost prodávané věci. Zdůraznila, že žalobce si koupil 17 let staré vozidlo, s jehož technickým stavem byl seznámen. Zdůraznila, že vadnost (koroze) brzdové soustavy nebyla reklamována. K odstoupení od smlouvy došlo po 5 měsících, k výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná zpochybnila závěry znaleckého posudku, kdy se znalec zaštiťoval zejména svými letitými zkušenostmi. Ve věci by mělo být zadáno nové znalecké zkoumání, aby byl pro rozhodnutí reálný technický závěr ohledně stavu vozidla.

9. Právní zástupce žalobce v rámci odvolacího jednání navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznil, že byla reklamována brzdná soustava, tudíž se reklamace k brzdovému systému vztahovala. Poukázal na postavení žalobce jakožto spotřebitele.

10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a po zopakování dokazování listinou ze dne [datum] dle § 213 odst. 2 o. s. ř. dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Odvolací soud z listiny ze dne [datum], kterou žalobce adresoval předchozímu právnímu zástupci žalované, ve věci: Odpověď na: Sdělení k odstoupení od smlouvy, zjistil, že žalobce ve věci odstoupení od smlouvy č. [hodnota] na osobní automobil [podezřelý výraz], sdělil, že vozidlo, které zakoupil má prokazatelně závažnou skrytou závadu: celé vozidlo vylo vytopeno. Tato závada byla na vozidle zjevně zakryta a s touto skutečností nebyl při koupi vozu seznámen, vozidlo bylo žalobci prodáno jako Top stav. Zákonný důvod k odstoupení od smlouvy je proto jasně dán. Pokud nebude odstoupení od smlouvy akceptováno, bude tuto skutečnost žalobce řešit u [Orgán veřejné moci]. …žalobce věc odstoupení od smlouvy určitě nepovažuje za vyřízenou (Odpověď na: Sdělení k odstoupení od smlouvy ze dne [datum]).

12. Odvolací soud po zopakování dokazování výše uvedenou listinou, a na základě dílčích zjištěních soudem prvního stupně (stran uzavření kupní smlouvy, zjištění vytopení vozidla při prohlídce v autoservisu [právnická osoba]. dne [datum]), dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] kupní smlouvu na ojeté vozidlo tov. zn. [podezřelý výraz], RZ [SPZ]), za kupní cenu 99 900 Kč, kterou uhradil téhož dne při převzetí vozidla. Vozidlo začalo vykazovat vady, které žalobce reklamoval u žalované záhy od převzetí vozidla, a to v průběhu března a dubna 2022, kdy žalovaná reklamaci s ohledem na deklarovaný technický stav vozidla, neuznala. Žalobce vozidlo nechal prohlédnout u autoservisu [právnická osoba]., dne [datum] a následně dne [datum]. Dne [datum] byly zjištěny známky vytopení vozidla, o čemž autoservis sepsal dne [datum] zprávu. Žalobce podáním ze dne [datum], z důvodu vady vytopení vozidla od kupní smlouvy odstoupil. Vada zatopení vozidla byla konstatována i znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], v rámci znaleckého zkoumání v průběhu řízení, kdy znalec s ohledem na rozsah koroze vyloučil, že by k zatopení došlo po koupi vozidla žalobcem. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vrácení kupní ceny do [datum] oproti vrácení vozidla, kdy žádal o sdělení místa a času, kdy bude žalovaná připravena vozidlo převzít zpět.

13. Dle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

14. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

15. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v tom, že vozidlo v době koupě mělo skrytou vadu, kterou však odvolací soud shledal ve vytopení vozidla, v čemž odvolací soud shledává ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z. podstatné porušení smlouvy žalovanou, což žalobce opravňuje ve smyslu § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. od kupní smlouvy odstoupit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], jehož závěry jsou použitelné i po [datum]). Jak uvedeno výše, relevantní odstoupení od smlouvy učinil žalobce podáním ze dne [datum], kdy vadu – zatopení vozidla (§ 2099 odst. 1 o. z.) vytýkal žalované již po absolvování prohlídky v autoservisu v dubnu 2022. Odvolací soud konstatuje, že lze souhlasit s žalovanou potud, že brzdový systém v odstoupeních (březen, duben 2022 či září 2022) vytýkán žalobcem nebyl.

16. K odvolací námitce žalované, že není zřejmé, kdy k zaplavení vozidla došlo, odvolací soud odkazuje v tomto směru na časovou souvislost a skutkový závěr soudu prvního stupně, že dle zjištění autoservisu (zpráva [právnická osoba]., ze dne [datum]) pár dní po prodeji vozidla byla zjištěna značná koroze a zapáchající voda v zavazadlovém prostoru pod rezervou, kdy je zřejmé, že žalobce vozidlo přebírá [datum], servis konstatuje zaplavení [datum] a současně znalec [tituly před jménem] [jméno FO] konstatuje, že s ohledem na rozsah koroze je vyloučeno, aby k zaplavení došlo v období po koupi vozidla žalobcem.

17. K odvolací námitce, že odstoupení žalobce není včasné, odvolací soud konstatuje, že v situaci, kdy žalobce zjistil skrytou vadu (zpráva [právnická osoba]., [datum]), následně v řádu dnů (tj. „bez zbytečného odkladu“ - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) odstupuje od smlouvy ([datum]), je odvolací soud názoru, že odstoupení žalobce ze dne [datum] je včasné a řádné ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z., kdy lhůtu pro odstoupení od kupní smlouvy dodržel. Odvolací soud nad rámec konstatuje, že žalovaná ve vyjádření k žalobě s listinou ze dne [datum], operuje a ostatně ji sama předložila, tudíž se dostala do sféry její dispozice, proti čemuž ničeho nenamítala.

18. Nejvyšší soud se k pojmu lhůty „bez zbytečného odkladu“ vyslovil například v rozsudcích ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; jejich závěry jsou použitelné i pro úpravu nového občanského zákoníku. Dovodil, že takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat a jde tak o neurčitou lhůtu. Podstatu takové lhůty vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ vyplývá, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty závisí vždy na okolnostech konkrétního případu.

19. S ohledem na uvedený závěr, že podstatnou vadou je zaplavení vozidla, je zcela nerozhodné, zda vozidlo mělo platnou STK, a proto odvolací námitka, že se soud prvního stupně s touto skutečností nevypořádal, není relevantní. S ohledem na jednoznačný závěr o podstatné vadě plnění, není dle odvolacího soudu na místě další znalecké zkoumání, včetně zadávání revizního znaleckého posudku.

20. K námitce, že přiznání zákonného úroku z prodlení nemá oporu v ustanovení § 2171 odst. 4 o. z. odvolací soud konstatuje, že toto zákonné ustanovení bylo zakotveno až novelou s účinností od [datum], kdy rozhodným zněním o. z. pro posouzení nároku je znění účinné do [datum]. Žalobce žalovanou v předžalobní výzvě vyzval ke sdělení místa a času kam má vozidlo přistavit, na což žalovaná nereagovala. S ohledem na uvedené se tak ocitla v prodlení dle § 1970 o. z., a proto soud prvního stupně nepochybil, pokud zákonné úroky z prodlení z částky 99 900 Kč ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21. Odpadl-li tedy odstoupením od smlouvy právní důvod plnění a závazek byl zrušen od počátku, je třeba mezi stranami vypořádat to, co bylo poskytnuto. Podle § 2991 odst. 1 se mimo jiné bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Jak bylo řečeno, odstoupení od smlouvy znamená odpadnutí právního důvodu pro plnění, smlouvy, od níž oprávněná strana odstoupila, a strany se tedy musí vypořádat podle úpravy bezdůvodného obohacení. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V situaci, kdy si strany mají vypořádat vzájemné plnění, soud prvního stupně správně ve výroku I. rozsudku rozhodl o vzájemných povinnostech účastníků.

22. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku II. o nákladech řízení mezi účastníky.

23. Podle § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. má procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež sestává z odměny advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 99 900 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za účast u odvolacího jednání dne [datum], včetně paušální náhrady výdajů 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrady v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] automobilem [podezřelý výraz], RZ [SPZ], ve výši 2 363,30 Kč za 308 ujetých km (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrady za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % 1 913,80 Kč. Celkem náklady odvolacího řízení žalobce činí 11 027,10 Kč.