Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 15 CO 319/2021-392 ECLI:CZ:MSPH:2022:15.Co.319.2021.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

Mgr. Jiřina Jislová · Rozhodnutí ze dne 11. 1. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jiřiny Jislové a soudkyň JUDr. Zoji Dvořákové a Mgr. Aleny Jedličkové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o [částka] s přísl.,

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvého stupně se ve výroku I. ohledně částky [částka] s příslušenstvím a ve výroku o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně náhradu nákladu odvolacího řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] Kčs úrokem z prodlení, který je blíže uveden ve výroku rozhodnutí a to do tří dnů od právní moci rozsudku a současně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] v téže lhůtě.

2. Takto rozhodl o žalobě ze dne [datum], jímž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] v době kolem 14:40 hodin došlo k dopravní nehodě, jejímž viníkem byl [jméno] [příjmení], který svým vozem [příjmení] [jméno] naboural do vozidla [anonymizována dvě slova], které řídil [jméno] [příjmení], a které stálo v prostředním pro vozovky z důvodu jím zaviněné dopravní nehody, kterou v tu chvíli řešil před svým automobilem s [jméno] Částkou, řidičem vozidla [jméno] – benz, do kterého zezadu naboural. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] měli na sobě reflexní vesty, u automobilu byla zapnutá výstražná blikací světla, měla otevřený zavazadlový prostor, aby řidiči mohli vyndat výstražný trojúhelník. [příjmení] [jméno] [příjmení] narazil rychlostí 60 km/h do vozidla [anonymizována dvě slova], které odskočilo na před ním stojící řidiče [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a přimáčklo je k vozidlu [jméno] Částky, stojícímu před nimi, které také odskočilo. Touto nehodou způsobil poškozenému [jméno] [příjmení] traumatickou amputaci pravé dolní končetiny, tříštivou zlomeninu levé dolní končetiny s nutností následné amputace ve stehenní kosti, otřes mozku, podvrtnutí krční páteře a poškozenému [jméno] [příjmení] otevřenou více úlomkovou zlomeninu horní části kosti holenní a lýtkové kosti. [ulice] příčinou nehody byla skutečnost, že řidič [jméno] [příjmení] se nevěnoval plně řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu a jako řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným okolnostem. V důsledku protiprávního jednání řidiče [jméno] [příjmení] byla žalobkyně povinna uhradit na léčebných výlohách svého pojištěnce [jméno] Částky [částka] (prvotní náklady ve výši [částka] a pokračující náklady ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]) a pojištěnce [jméno] [příjmení] [částka] (prvotní náklady ve výši [částka] a pokračující náklady ve výši [částka]). Žalobkyni tak vznikla škoda ve výši [částka]. Žalobkyně má právo na náhradu výdajů za poskytnutou zdravotní péči od žalované, u které je pojištěn [jméno] [příjmení]. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě prvotních i pokračujících nákladů léčení. Žalovaná náhradu nákladů léčení pokrátila o 30 % s odvoláním na neoznačené místo předešlé dopravní nehody a neodstavení vozidel a poskytla pojistné plnění v částce [částka] na prvotní náklady léčení a [částka] na pokračující a oznámila, že náklady léčení poškozeného [jméno] Částky bude hradit pouze do dne [datum], kdy byla s poškozeným [jméno] Částkou uzavřena dohoda o narovnání. Žalobkyně nesouhlasí s krácením pojistného plnění o 30 %, neboť nemá za to, že by poškození spoluzavinili dopravní nehodu a nesouhlasí ani se zamítnutím nároku na náhradu nákladů léčení od [datum] s odkazem na dohodu o narovnání, neboť tato dohoda byla uzavřena mezi žalovanou a poškozeným [jméno] Částkou a nemůže jakkoliv zavazovat žalobkyni.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nesporovala, že došlo k dopravní nehodě a že za ni odpovídá pojištěnec žalované. Má však za sporné, zda poškození [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] dopravní nehodu spoluzavinili (zejména tím, že v rozporu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích neumístili ihned po dopravní nehodě výstražný trojúhelník na vhodné místo) a zda má žalovaná za škůdce plnit i tehdy, pokud došlo k narovnání právních vztahů s poškozeným. Dohodou o narovnání ze dne [datum] byla vymezena sporná práva s poškozeným [jméno] Částkou za uvedenou sumu s tím, že úhradou této částky budou definitivně, zcela a jednou provždy vypořádány veškeré nároky věřitele, včetně veškerých jeho nároků z titulu náhrady škody na zdraví či na věci z předmětné nehody. Dále bylo ujednáno, že věřitel se zavazuje si pořídit za uvedené plnění nadstandardní protézy, popřípadě jiné protézy srovnatelného typu a kvality. [příjmení] požadovaná žalobkyní je mimo jiné za úhradu protéz, čímž by žalovaná plnila 2× na tutéž věc.

4. Soud prvého stupně vyšel z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že došlo k předmětné nehodě, a že nehodu zavinil řidič [jméno] [příjmení], který byl pojištěncem [právnická osoba], ze které žalovaná převzala pojistný kmen a tím na ni přešly práva a povinnosti pojistitele z předmětného pojistného. Dále bylo nesporné, že při této nehodě došlo k poškození zdraví [jméno] [příjmení] a [jméno] Částky, tak jak bylo popsáno v žalobě.

5. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování a to konkrétně výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] Částky, MUDr. [jméno] [příjmení], jakož i listinných důkazů, a to z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení na jméno [jméno] [příjmení], z Dohody o narovnání ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] Částkou jako věřitelem a [právnická osoba], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], podle něhož trestní stíhání obžalovaného [jméno] [příjmení] pro skutek spočívající v dopravní nehodě, bylo podmíněně zastaveno se stanovením zkušební doby v trvání jednoho roku, faktur od zdravotnických zařízení, úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] poškozeného [jméno] [příjmení] a jeho výslechu při hlavním líčení v řízení, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], fotodokumentace dopravní nehody, oznámení škodní události, úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], který byl ke dni dopravní nehody pracovníkem asistenční služby, u místa první nehody se zastavil, když projížděl okolo, úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] Částky, z plánku PČR, jakož kamerového záznamu ze dne [datum] a znaleckého posudku, podaného dne [datum] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pro účely trestního řízení, dospěl k závěru, že dne [datum] došlo na Jižní spojce v [obec] k lehké dopravní nehodě mezi řidiči [jméno] Částkou a [jméno] [příjmení], po které zůstala vozidla řidičů stát prostředním pruhu vozovky, těsně za sebou. Řidiči v průběhu následujících více než 13 minut řešili tuto nehodu, kdy v tomto čase se dostavili k nehodě rovněž řidič asistenční služby, který jel kolem, a který zastavil blikající vozidlo vedle vozovky. Řidiči na sobě měli reflexní vesty, na vozidlech byla zapnutá výstražná světla, avšak ani jeden z řidičů neumístil výstražný trojúhelník na vozovku za vozidly tak, aby ostatní řidiči nehodu včas zaznamenali. Přibližně po třech minutách a 10 sekundách po první nehodě naboural do vzadu stojícího [anonymizována dvě slova] řidiče [jméno] [příjmení] řidič [jméno] [příjmení] v dodávce [příjmení] [jméno], zhruba v rychlosti 57 km/h, v momentě, kdy řidiči stojících vozidel stáli mezi těmito vozidly a řešili spolu nehodu, přičemž došlo k posunutí vzadu stojícího vozidla dopředu, přimáčknutí řidičů mezi stojící vozidla a následně i odsunutí vpředu stojícího vozidla [jméno] [příjmení] řidiče [jméno] Částky. Při této nehodě došlo k vážnému zranění poškozených řidičů [jméno] Částky a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] mimo jiných zranění přišel v souvislosti s nehodou a obě dolní končetiny, [jméno] [příjmení] utrpěl, mimo jiné, vážnou zlomeninu dolní končetiny. [ulice] příčinou nehody byla skutečnost, že se řidič [jméno] [příjmení] dostatečně nevěnoval provozu na pozemní komunikaci, reagoval velmi opožděně, přičemž bylo v jeho silách nehodě zabránit včasným a bezpečným vyhnutím nebo včasným zastavením před místem střetu. Žalobkyně v souvislosti se zraněními svých pojištěnců [jméno] Částky a [jméno] [příjmení] uhradila smluvním zdravotnickým zařízením náhradu nákladů nahrazené služby, vynaložené na zdravotní péči. Dne [datum] byla mezi [jméno] Částkou a žalovanou uzavřena Dohoda o narovnání, ve které se [jméno] [příjmení] zavázal neuplatňovat vůči žalované nároky na úhradu dalších léčebných výdajů v souvislosti se zraněními po dopravní nehodě a rovněž se zavázal prostředky od žalované ve výši [částka] použít na nákup nadstandardních protéz.

6. Soud prvého stupně uvedl, že projednávanou věc je třeba posuzovat vzhledem k tomu, kdy došlo k protiprávnímu jednání [jméno] [příjmení], které mělo za následek vznik nákladů na léčení [jméno] Částky a [jméno] [příjmení] podle zák. č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění, účinném do 3. 9. 2012 (dále jen Zákon o veřejném zdravotním pojištění). Dále vyšel z § 55 odst. 1 téhož zákona s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn [spisová značka] i ze dne [datum rozhodnutí] sp. [spisová značka], dále § 11 odst. 1 písm. d) Zákona o veřejném zdravotním pojištění, § 6 odst. 4 zák. č. 198/1999 Sb., O pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, § 629 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník / dále jen o. z.), § 626 o. z., § 26 odst. 3 zák. č. 361/2006 Sb., Zákona o silničním provozu, jakož i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a dalších souvisejících rozhodnutí vyšších soudů.

7. Soud prvého stupně se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná při ústním jednání dne [datum] ohledně nároku žalobkyně [částka] 012, [částka], vyplývající z vyúčtování zdravotní péče k náhradě z léčení ze dne [datum] a dospěl k závěru, že pokud promlčecí lhůta počala běžet dne [datum] (či dokonce později, s ročním odkladem podle § 626 o. z.), nebylo právo na náhradu léčebných výdajů promlčeno ke dni [datum], ani ke dni [datum].

8. Soud prvého stupně při svém rozhodnutí vyšel z toho, že poškození řidiči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ani zčásti nespoluzavinili dopravní nehodu, ke které došlo dne [datum] na Jižní spojce. Je pravdou, že po první lehké dopravní nehodě, kterou zavinil řidič [jméno] [příjmení] najetím do před ním jedoucího vozidla [jméno] [příjmení] řidiče [jméno] Částky, nedošlo k zabezpečení místa nehody postavením výstražného trojúhelníku před místo nehody tak, aby bylo pro ostatní řidiče včas viditelné. Řidiči vozidel však měli zapnutá výstražná světla. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že mezi oběma dopravními nehodami uplynula poměrně krátká doba přibližně tří minut, během které řidiči vystoupili ze svých vozidel, ujistili se, že nedošlo k žádnému zranění. Během této doby k nehodě přijelo rovněž vozidlo asistenční služby, jehož řidič se přišel ujistit, zda účastníci nehody něco nepotřebují, proběhla tedy další konverzace mezi řidiči. Soud poznamenal, že ohledně průběhu události mezi nehodami vzal do úvahy zejména skutečnosti, uvedené co nejdříve po nehodě, neboť má za to, že účastníci nehody tuto popsali nejpřesněji, zejména v době po nehodě. Skutečnost, že si v době tohoto řízení, tedy po několika letech od nehody, nevzpomenou, zda na sobě měli reflexní vestu a podobně, je zcela pochopitelné. [příjmení] [jméno] [příjmení] tak, dle výpovědi svědků, v době druhé nehody stál za svým vozidlem proto, že se chystal vyndat výstražný trojúhelník, který by umístil za místo nehody, když v tomto okamžiku do odstavených vozidel naboural [jméno] [příjmení] a zavinil těžká zranění poškozených řidičů. Soud uvážil rovněž skutečnost, že během celých tří minut, kdy vozidla stála v pravém pruhu vozovky, se těmto vyhnulo desítky automobilů, které je objely zleva či zprava. U nehody navíc stálo asistenční vozidlo, které mělo zapnuté majáčky, a rovněž stojící vozidla měla zapnutá výstražná světla. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že nehodu zavinil řidič [jméno] [příjmení], který se dostatečně nevěnoval řízení a nezareagoval včas na nehodu na vozovce, přičemž s ohledem na rychlost a vzdálenost, na kterou musel nehodu vidět, měl dostatečný prostor na to, aby přejel do jiného jízdního pruhu, či zabrzdil své vozidlo před místem nehody tak, jak to učinila auta před ním. Na kamerovém záznamu není vidět žádné významné zpomalení vozidla [jméno] [příjmení] před nárazem do stojícího vozidla. Pokud se tento nevšiml stojících vozidel uprostřed vozovky, vedle kterých stálo vozidlo asistenční služby s blikajícími světly, je velmi nepravděpodobné, že by si všiml výstražného trojúhelníku. Jakkoliv je možné uzavřít, že se poškození řidiči neměli zdržovat v místě nehody, zvlášť mezi svými vozidly, je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že řidič [jméno] [příjmení] se chystal z otevřeného zavazadlového prostoru právě vyndat výstražný trojúhelník, když došlo k předmětné dopravní nehodě. Soud má tak za to, že doba přibližně tří minut je velmi krátká na to, aby si řidič po nehodě nejprve uvědomil, co se stalo, následně se ujistil, že nehoda nezpůsobila žádná zranění, zhodnotil rozsah škod, rozhodl se, zda na namísto volat Policii ČR nebo Záchrannou službu v případě zranění, nasadil si reflexní vestu, a dal na vhodné místo výstražný trojúhelník. Není možné učinit závěr o spoluzavinění poškozených řidičů na dopravní nehodě pouze z důvodu, že během tří minut nestihli dát před místo nehody výstražný trojúhelník. [ulice] a bezprostřední příčinou dopravní nehody byla skutečnost, že se řidič [jméno] [příjmení] dostatečně nevěnoval řízení, a nestihl tak adekvátně reagovat na situaci na vozovce. Soud tak z výše uvedených důvodů uzavřel, že poškození řidiči neměli žádnou míru spoluzavinění na dopravní nehodě, a proto nebylo důvodné krácení pojistného plnění o 30 % ze strany žalované.

9. Dále se soud prvého stupně zabýval otázkou, zda má Dohoda o narovnání, uzavřená dne [datum] mezi žalovanou jako dlužníkem a [jméno] Částkou jako věřitelem, vliv na náhradu žalobkyní vynaložených léčebných výloh ze strany žalované, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv. Dohoda byla sjednána pouze mezi poškozeným [jméno] Částkou a žalovanou, není tedy možné, aby z ní vyplývaly jakékoliv důsledky pro žalobkyni, která je nezávisle na znění dohody, povinna poskytnout náhradu léčebných výloh zdravotnickým zařízením, které provedou léčebné úkony u pojištěnce [jméno] Částky. Jedinou podmínkou pro proplacení těchto výloh je skutečnost, zda se jedná o úkony proplácené pojišťovnou, nebo o nadstandardní úkony, které si pojištěnec hradí sám, zcela nebo částečně. Nelze však zkoumat, zda se pojištěnec nějakých náhrad vzdal a u koho, neboť to nemá žádný vliv na povinnost žalované tyto úkony zdravotnickým zařízením proplatit. Soud proto uzavřel, že odmítnutí žalované proplatit náklady léčení poškozeného [jméno] Částky po datu [datum], kdy byla podepsána Dohoda o narovnání, bylo nedůvodné, neboť dohoda nemá žádný vliv na povinnost žalobkyně hradit stanovené léčebné úkony provedené v souvislosti s dopravní nehodou, zdravotnickým zařízením.

10. Soud proto rozhodl, jak výše uvedeno o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

11. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, jímž se domáhala toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl ohledně částky [částka] změněn tak, že žaloba bude zamítnuta spolu s úroky z prodlení, neboť výše spoluzavinění závisela na úvaze soudu a dále, že žalobkyně bude zavázána k náhradě nákladů odvolacího řízení žalované.

12. V odvolání zdůraznila, že ponechává bez odvolání rozsudek co do částky [částka] a dále své odvolání odůvodnila tak, že soud prvého stupně nesprávně vyhodnotil skutkový stav týkající se spoluviny poškozeného Částky. Je patrné, že k první nehodě došlo ve 14:44:15 v prostředním pruhu na Jižní spojce v [obec]. Tedy na nebezpečnějším a nejfrekventovanějším místě v [obec], navíc v prostředním pruhu. Z obou automobilů vystoupili řidiči, ostatní automobily místo nehody objížděly. Řidiče si začali spolu komunikovat – na místo, aby ihned po vystoupení se oblékli do výstražné vesty a umístili na vozovce výstražný trojúhelník a vozovku ihned opustili za svodidla. Ve 14:47: 34 došlo k druhému nárazu dodávky. Žalovaná s hodnocením skutkového stavu nesouhlasí a zažádá, aby odvolací soud zopakoval dokazování videonahrávkou v průběhu odvolacího jednání a posoudil skutkový stav, který je z ní evidentní. [příjmení] [příjmení] je nabourán – první, co musí oba řidiči udělat ještě před vystoupením z vozidla, je navléci si reflexní vestu a spustit výstražná znamení. Reflexní vesty nejsou na záznamu patrné. Následně ještě před tím, než začnou řešit řidiči nehodu (škody, policie, odtahová služba) musí řidiči zabezpečit její místo výstražným trojúhelníkem, aby právě do nich nikdo nenaboural a opustit místo nehody za svodidla. A to ihned v řádu vteřin!!! Během uvedených tří minut a 10 vteřin mezi prvním a druhým nárazem je ze záznamu patrné, že oba pánové spolu diskutují, povídají si, na místo, aby uvedenou diskusi vedli v bezpečném místě – tedy za svodidly – a odtud volali policii či odtahovou službu. Reakce obou řidičů nebyla správná, nebyla blesková, a pokud by místo nehody ihned označili a ihned opustili, mohlo by sice dojít k nárazu, ale bez jejich zranění. Základním kritériem, jak se při takové nehodě musí řídit zachovat totiž je místo v několika málo vteřinách – řekněme do minuty – zabezpečit, a takto nebezpečné místo (prostřední pruh) ihned opustit. Nic z toho řidiči neudělali. [obec] toho oba dva spolu evidentně neshodu řešili, povídali si – to si však měly nechat na jiné místo – za svodidla. Nesporuje, že hlavním viníkem je [jméno] [příjmení], nicméně kdyby řidiči zabezpečili místo nehody ihned, a ihned místo nehody opustili – nedošlo by k takovým tragickým následkům. Z uvedeného důvodu považuje dobu tří minut na takto nebezpečném místě (prostřední pruh) za hazard se životem, dobu nepřiměřenou nebezpečí, které hrozilo a které se bohužel potvrdilo, a proto ulpívá na řidiči [příjmení] i [příjmení] spoluvina, dle žalované, ve výši minimálně 30 %.

13. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně tak, že vyvracela vývody odvolání a navrhla potvrzení napadeného rozsudku. V odvolání zdůraznila, že proti škůdci řidiči [jméno] [příjmení] bylo vedeno trestní stíhání u Obvodního soudu pro Prahu 2 a [jméno] [příjmení] se k výše popsanému činu během trestního řízení doznal a trestní stíhání bylo podle § 307 t. ř. podmíněně zastaveno. V průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že hlavní příčinou dopravní nehody bylo porušení důležité povinnosti řidiče nákladního vozidla [jméno] [příjmení]. Ten se nevěnoval plně řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích a jako řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným očekávatelným dopravním okolnostem. Výhledové možnosti [jméno] [příjmení] nebyly nijak ztížené. Bourané osobní automobily před ním bezpečně zaznamenalo a bezpečně bez ohrožení se jim vyhnulo více než 40 vozidel, jak plyne z kamerového záznamu. [příjmení] [jméno] [příjmení] za předpokladu včasného a správné reakce byl schopen bezpečně zabránit střetnutí, jak zastavením, tak bezpečným vyhnutím se stojícím vozidlům levým pruhem.

14. Dále uvedla, že z kamerového záznamu plyne, že k první drobné kolizi došlo v čase 14:45 hodin a k nárazu [jméno] [příjmení] do vozidla [anonymizována dvě slova] došlo ve 14:47 hodin, šlo o velmi krátký časový úsek přibližně tří minut. Podle poškozeného [jméno] Částky mezi první srážkou a druhou srážkou uběhly subjektivně maximálně 2 minuty. Tvrzení žalované o tom, co všechno měli účastníci první nehody během tří minut udělat je naprosto mimo společenskou realitu. [ulice] nehoda je stresorem z pohledu svědka, natož optikou účastníka dopravní nehody. Způsobuje vyplavení stresového hormonu do krevního oběhu a následnou akutní reakci na stres. Dle intenzity stresorů se projevuje zúženým vnímáním situace, dezorientací, v horších případech až strnulostí a ztuhlostí. Zvýšený tlak, zrychlený tlukot srdce a mělké špatné dýchání. Řešení následků dopravní nehody jejími účastníky rozhodně není situací, jež by šla vyřešit instiktivním mechanismem zvaným příhodně: Fight or flight („ uteč nebo bojuj“). Taková reakce je fyziologickou reakcí, ke které dochází bezprostředně v reakci na vnímanou škodlivou událost (bezprostřední útok nebo ohrožení). Její význam spočívá v dodání člověku energii na uprchnutí od místa nebezpečí nebo postavení se nebezpečí silou. Vznik dopravní nehody takovou událostí jednoznačně je, ovšem řešení následků dopravní nehody takovou„ bleskovou“ bezprostřední reakcí není, jak se klamně pokouší navodit žalovaná. U řešení následků dopravní nehody je„ Fight or Flight“ mechanismus nežádoucí. V takových situacích je naopak vhodné na místě zůstat a jednat racionálněji a bez stresu, uváženě. Je velmi jednoduché pohledem právního zástupce žalované tvrdit, že 3 minuty jsou dost dlouhá doba. [příjmení] totiž ex-post zná okolnosti případu, měl by mít i teoreticko – právní základy řešení dopravních nehod, ví, co se stane v následujících vteřinách. Na studium těchto věcí měl dostatečný čas několika let. Hlavně ale pro něj není tato situace nikterak stresující. To vše je luxus, který účastníci dopravní nehody neměli. Je pak snadné podlehnout kognitivnímu zkreslení, které nelze vyjádřit lépe, než rčením„ po bitvě je každý generál“.

15. Poškození řidiči měli na sobě ihned po první drobné dopravní nehodě oblečené výstražné reflexní vesty, u automobilu byla zapnutá výstražná světla a měli otevřený zavazadlový prostor, ze kterého se chystali vyndat výstražný trojúhelník a označit místo dopravní nehody a umístit jej, proto byli v prostoru za vozidlem. To plyne z kamerového záznamu a tyto skutečnosti v rámci trestního řízení potvrdil i svědek dopravní nehody [jméno] [příjmení], řidič asistenční služby naštěstí pro poškozené zaparkované opodál. Tyto všechny kroky učinili ve velmi rychlém okamžiku, cca 3 minuty, po první drobné dopravní nehodě a tento v tento okamžik do nich zezadu narazil řidič [jméno] [příjmení] v rychlosti minimálně 60 km/h. Víc udělat nestačili, nestihli to. Označením dopravní nehody se několikrát zabýval ve svých rozhodnutích Nejvyšší soud ČR, který opakovaně, konstatoval, že není rozhodné označení nehody výstražným trojúhelníkem, ale nesprávný způsob jízdy škůdce a následování situace v provozu, který je příčinou střetu; spoluzavinění poškozeného považuje z tohoto důvodu za zcela bezvýznamné. Žalobkyně již v předchozích podáních odkázala na jeho rozhodnutí, a to sp. zn. [spisová značka]; [spisová značka], [spisová značka]; [spisová značka], jejíž závěr lze shrnout, že stěžejní příčinou střetu je nesprávný způsob jízdy škůdce, nevěnování pozornosti řízení motorového vozidla, nesledování situace v silničním provozu a přehlédnutí odstaveného vozidla.

-) Vozidlo stojící na vozovce po havárii, není překážka vymykající se svou povahou z rámce předvídatelnosti, kterou by bylo možné vyžadovat.

-) Spoluzavinění na straně poškozeného není natolik významné, respektive spoluzavinění poškozeného je bezvýznamné; soud neshledává okolnosti odůvodňující snížení škody.

16. V průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že hlavní příčinou dopravní nehody bylo porušení důležité povinnosti řidičem nákladního vozidla [jméno] [příjmení]. Ten na vzniklou dopravní situaci reagoval velmi opožděně. Pokud by nereagoval opožděně, bylo v jeho silách střetnutí zabránit buď včasným a bezpečným vyhnutím (jak se povedlo více, než 40 vozidlům před ním), tak i včasným zastavením ještě před místem střetu. Poškozeným nelze tak klást ke spoluzavinění to, že během pouhých cca tří minut nestačili řádně označit místo dopravní nehody. Tři minuty je krátký čas i pro profesionálně profesionálně cvičeného člověka, který střet očekává. Tím spíše je to krátký čas pro běžného řidiče, psychicky otřeseného dopravní nehodou. Závěrem poukázala i na to, že oba poškození se dle jejich svědectví i dle svědectví řidiče asistenční služby chystali výstražný trojúhelník umístit, avšak nestihli to. Konečně akcentovala, že poškozenému [jméno] [příjmení] nelze klást na spoluzavinění ničeho, jelikož on nebyl viníkem ani první dopravní nehody, ani druhé dopravní nehody.

17. Odvolací soud k odvolání žalované přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející, a to v napadeném rozsahu (§ 212, § 212 a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

18. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečně skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř., a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje, neboť soud prvého stupně zcela pregnantně odůvodnil své rozhodnutí, jímž žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vyhověl tak i ve vztahu k rozhodnutí, které se vztahuje k poškozenému [jméno] [příjmení] Odvolací soud proto jeho rozhodnutí jako zcela věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř. Není pochyb o tom, že poškození řidiči [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] měli na sobě ihned po prvním dopravní nehodě oblečené výstražné reflexní vesty, u automobilu byla zapnutá výstražná světla a měli otevřený zavazadlový prostor, ze kterého se chystali vyndat výstražný trojúhelník a označit místo dopravní nehody a umístit jej, proto byli v prostoru za vozidlem. Tyto veškeré kroky učinili v době cca tří minut po první drobné dopravní nehodě a v tento okamžik do něj zezadu narazil řidič [jméno] [příjmení]. V průběhu trestního řízení bylo prokázáno, že hlavní příčinou dopravní nehody bylo porušení důležité povinnosti řidiče nákladního vozidla [jméno] [příjmení], který na vzniklou dopravní situaci reagoval velmi opožděně. Poškozeným tak nelze klást na spoluzavinění to, že během pouhých cca tří minut nestačili řádně označit místo dopravní nehody a odvolací soud se tak ztotožnil se všemi závěry soudu prvého stupně a považuje tak odvolání žalované za zcela neopodstatněné.

19. Z výše uvedených důvodů proto návrh žalované na doplnění dokazování zamítl, neboť soud prvého stupně při svých závěrech o skutkovém stavu věci vycházel nejen z kamerového záznamu, ale ze všech důkazů, které byly v průběhu řízení provedeny. I pokud by je nebylo zřejmé z tohoto záznamu, že by [jméno] [příjmení] měl na sobě výstražnou reflexní vestu, pak dalšími důkazy byla tato skutečnost prokázána. Podle náhledu odvolacího soudu i to, že by tento [příjmení] neměl oblečenu reflexní vestu, pak ani tato skutečnost by nemohla vykonat žádného zásadního vlivu na zcela správných závěrech soudu prvého stupně.

20. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., s tím, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení za 3 úkony právní služby po [částka], tj. celkem [částka].

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí, k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvého stupně, avšak jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.