pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Výrokem I. napadeného rozsudku soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka]. Výrokem II. zastavil řízení co do částky [částka]. Výrokem III. vrátil žalobci přeplatek na soudním poplatku ve výši [částka] a výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tím, že je jedním ze spoluvlastníků bytové jednotky [číslo] vymezené v domě [adresa] na adrese [adresa]. Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem sousední bytové jednotky [číslo]. V bytě žalobce bydlela rodina žalobce- jeho syn s manželkou a dvěma dětmi. V sousedním bytě bydlel nájemce žalovaného. V srpnu [rok] začaly ze strany nájemce bytu žalovaného stížnosti na nadměrný hluk z bytu žalobce, který měl být způsoben vnučkou žalobce. Dle žalobce však to byla naopak jeho rodina, která trpěla nadměrným hlukem z bytu žalovaného. V souvislosti s eskalací sousedských neshod, obrátil se žalobce na výbor [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“), následně i na shromáždění [anonymizováno] jednotek s žádostí o pomoc při řešení vzniklých sporů. Na shromáždění [anonymizováno] v listopadu [rok] žalobce navrhl vyřešit spor tím., že z obou stran příčky oddělující sousedící bytu bude postavena akustická předstěna. Žalovaný tento návrh nejprve před výborem [anonymizováno], následně i před shromážděním tento návrh akceptoval. Žalobce dohodnuté úpravy provedl na jaře roku [rok] a současně předal žalovanému projektové řešení předstěny. Žalovaný ujednání nedodržel, akustickou předstěnu nepostavil s tím, že situace se již vyřešila a nabídl žalobci, že se na nákladech na jím zbudovanou akustickou předstěnu bude podílet částkou [částka]. Žalobce tento návrh odmítl, neboť jej považoval za neadekvátní. Žalobce posléze svá skutková tvrzení doplnil tak, že s žalovaným uzavřel smlouvu, jejímž účelem bylo odstranění průniku imisí (hluku) mezi byty žalobce a žalovaného. Uzavření smlouvy vyplývá ze zápisu ze shromáždění [anonymizováno] konaného dne [datum]. Podle smlouvy měli žalobce i žalovaný každý ze svého bytu vybudovat akustickou předstěnu k dělící příčce mezi oběma byty a náklady na její vybudování měli hradit každý ze svého. Žalovaný část svého závazku nesplnil, předmětný byt prodal, takže svou povinnost objektivně ani splnit nemohl. Tím, že žalobce předstěnu ve svém bytě realizoval, došlo k naplnění smlouvy, o což se však žalovaný nijak nepřičinil. Realizací odhlučnění společné bytové stěny došlo ke zmenšení výměry bytu žalobce, čímž se snížila hodnota bytové jednotky žalobce celkem o částku [částka]. Žalobce pak na realizaci odhlučnění vynaložil náklady [částka] 186. Žalobce proto po žalovaném požadoval náhradu vzniklé škody ve výši [částka], následně pak vzal žalobu co do částky [částka] ještě před zahájením řízení zpět.

3. Žalovaný nárok žalobce neuznal a navrhl zamítnutí žaloby s tím, že o žádných stížnostech na nevhodné chování svého nájemníka nebyl informován. Problémy nastaly až poté, kdy se malé dítě nájemníků žalobce začalo chovat hlučně. [příjmení] žalovaného požádal své sousedy, zda by dítě mohli ztišit, byl však odmítnut. Celou věc pak řešil tím, že v době, kdy dítě bylo hlučné, pouštěl nahlas televizor, aby je přehlušil. Žalobcem požadovaná finanční náhrada je nepřiměřená a odporuje dobrým mravům. Žalovaný se k vystavění odhlučňovací stěny ve svém bytě nezavázal, pouze na nátlak žalobce s tímto řešením souhlasil. Uvedl, že po konzultaci se stavebními firmami, které takovéto předstěny realizují, je reálnou cenou částka [částka], kterou také žalobci jako kompenzaci nabídl, což však žalobce odmítl.

4. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce je jedním ze spoluvlastníků bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] zapsané na [list vlastnictví] pro obec Praha. Žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v téže budově. Bytové jednotky spolu sousedí. Žalovaný následně svou bytovou jednotku v [anonymizováno] [rok] převedl na třetí osobu. V bytové jednotce žalobce bydleli jako jeho nájemníci syn žalobce, jeho manželka a dvě děti, byt žalovaného byl rovněž pronajat. V roce [rok] začalo mezi nájemníky v obou sousedních bytech docházet k neshodám ohledně pronikání hlukových imisí z obou bytů. Na tuto skutečnost upozornila na shromáždění [anonymizováno] jednotek konaném dne [datum] v zastoupení žalobce paní [příjmení], která si stěžovala na hlasité pouštění televizoru v bytě žalovaného a nevhodné chování nájemce jeho bytu. Nájemce žalovaného si naopak stěžoval na hlasité projevy malého dítěte v bytě žalobce. Podle zápisu z jednání shromáždění bylo po vzájemné dohodě jako řešení vzniklé situace navrženo, že z obou stran společné stěny mezi oběma bytovými jednotkami bude vybudována odhlučňovací stěna, termín prací po vzájemné domluvě oba vlastníci ohlásí [anonymizováno] a úpravy budou hrazeny oběma vlastníky. V únoru [rok] situace s pronikáním hlukových imisí nebyla vyřešena, a proto se žalobce obrátil na výbor [anonymizováno]. Podle zápisu ze dne [datum] se výbor rozhodl vyzvat žalovaného k vyjádření ke stížnosti žalobce a následně k neprodlenému zjednání nápravy mezi oběma vlastníky tak, aby nedocházelo k narušování klidného soužití v domě a porušování právních norem. Ještě v březnu [rok] nebyla situace s pronikáním hlukových imisí mezi oběma byty vyřešena. V [anonymizováno] [rok] žalovaný reagoval na e-mailovou korespondenci žalobce sdělením, že již nedochází k hluku z obou bytů, který by narušoval sousedské vztahy, a proto navrhl, že uhradí žalobci částku [částka] jako náklady na instalaci protihlukové stěny v jeho bytě. Žalobce s tímto řešením nesouhlasil a e- mailovou korespondencí zaslanou žalovanému v průběhu měsíců srpen až prosinec [rok] na něm požadoval sdělení, zda a kdy bude i v jeho bytě realizována protihluková stěna. Následně pak v e-mailové korespondenci zaslané žalovanému v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] žalovaného vyzval k osobnímu jednání ohledně uzavření pohledávky žalobce, která dle jeho tvrzení vyplývala z dohody o vybudování akustických stěn v bytech obou účastníků. Informoval jej o svém názoru, že svou část povinností plynoucí z této dohody splnil, zatímco žalovaný nikoli a zřejmě jí ani dostát nechce. Navrhl proto, aby mu žalovaný jako kompenzaci za vystavěnou protihlukovou stěnu a v důsledku toho zmenšení výměry jeho bytové jednotky a tím, i snížení její hodnoty, částku [částka]. Žalovaný na tuto e-mailovou korespondenci žalobce reagoval dne [datum] tak, že celá záležitost s bytem v Neklanově ulici je pro něho již uzavřena. Poukázal na to, že ke vzniku sporu došlo v souvislosti s hlukem v bytě žalobce, po odhlučnění v bytě žalobce tak byl celý problém odstraněn. Vzhledem ke zdravotnímu stavu nájemce žalovaného nebylo možné v bytě žalovaného protihlukové opatření realizovat. Žalovaný proto nabídl žalobci finanční kompenzaci ve výši [částka], což však žalobce neakceptoval. Pokud jde o žalobcem tvrzenou dohodu, jednalo se ze strany žalovaného toliko o příslib, který soudně vymáhat nelze. Soud prvního stupně k průběhu sousedského sporu mezi účastníky ohledně nadměrného hluku pronikajícího z jejich sousedících bytů vyslechl svědky [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva [anonymizováno]) a [jméno] [příjmení] (člen [anonymizováno]), kteří potvrdili, že mezi účastníky k sousedskému sporu ohledně hlukových imisí došlo, že byla tato záležitost projednávána na jednání výboru [anonymizováno], kde za účasti obou [anonymizováno] bytových jednotek bylo žalobcem navrženo vybudování protihlukových stěn v obou bytech na společné příčce tyto byty oddělující. Oba účastníci s tímto řešením projevili souhlas, termín provedení však nebyl ujednán. Žalobce, jako osoba pohybující se ve stavebnictví, vypracoval technický nákres akustické předstěny, který byl oběma vlastníky odsouhlasen, jeho součástí nebyl rozpočet ceny díla. Uvedený postup byl následně oběma vlastníky bytových jednotek výslovně odsouhlasen i na shromáždění [anonymizováno], když žalovaný svůj souhlas vyjádřil přikývnutím. Žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že zjišťoval u několika firem, za jakou částku by bylo možné zhotovit akustickou předstěnu v rozsahu cca 15m2, kdy cenové rozpětí činilo 15 000 až [částka]. S ohledem na uvedené ceny pak za odpovídající finanční narovnání považoval částku [částka], kterou také žalobci nabídl poté, kdy nebylo možné v jeho bytě protihlukovou stěnu realizovat, jednak z důvodu dlouhodobé nemoci jeho nájemce a dále i proto, že předmětnou bytovou jednotku v [anonymizováno] [rok] převedl na třetí osobu. [ulice] nabyvatele o sousedském sporu neinformoval.

5. Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně po právní stránce posuzoval dle § [číslo], § [číslo], [ustanovení pr. předpisu]“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6. Konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla ústně uzavřena nepojmenovaná smlouva, k jejímu uzavření došlo na shromáždění [anonymizováno] bytových jednotek konaném dne [datum]. Žalobce však ve vztahu k uzavřené dohodě neunesl důkazní břemeno, když neprokázal závazek žalovaného vybudovat k příčce oba byty oddělující ze strany svého bytu akustickou předstěnu shodnou nebo obdobnou předstěně vybudované žalobcem, neprokázal sjednání cenové hladiny realizace předstěny žalovaným, rovněž neprokázal uzavření dohody o termínu, čase realizace, ani způsobu vybudování akustické stěny žalovaným. Provedeným dokazováním nebylo ani prokázáno, že si účastníci mezi sebou sjednali následky nesplnění dohody o vyřešení sousedského sporu pro případ, že jeden z nich na vybudování akustické předstěny rezignuje. Ve vztahu k uvedené dohodě tak soud prvního stupně uzavřel, že oba účastníci se zavázali k vybudování akustické stěny při společné příčce mezi oběma sousedními byty, každý ve své bytové jednotce, na své náklady, a to v blíže neurčené době.

7. K požadavku žalobce na zaplacení [částka] jako náhrady škody, uvedl soud prvního stupně, že pro vznik odpovědnosti za škodu pro porušení smluvní povinnosti je nezbytné porušení konkrétní povinnosti ujednané smlouvou, dále vznik újmy poškozenému a příčinná souvislost mezi těmito podmínkami. Jednáním žalovaného, který nevybudoval ve své jednotce protihlukovou předstěnu a tuto povinnost nemohl splnit ani následně, když svou bytovou jednotku prodal, došlo ze strany žalovaného k porušení smluvních ujednání. Soud prvního stupně se proto dále zabýval tím, zda žalobci vznikla jednáním žalovaného újma a tím, zda je dána příčinná souvislost mezi porušením smluvní povinnosti a žalobcem tvrzenou újmou. Pokud jde o újmu, která měla žalobci vzniknout jednak v souvislosti s vynaloženými náklady na vybudování protihlukové předstěny a dále i tím, že se jejím vybudováním zmenšila podlahová plocha jeho bytové jednotky a došlo tak ke snížení jeho hodnoty, uvedl soud prvního stupně, že žalobci žádná újma nevznikla. Žalobcem tvrzené náklady vznikly v souvislosti s odhlučněním jeho bytové jednotky, došlo tak ke zvýšení komfortu užívání této jednotky, akustická předstěna je vlastnictvím žalobce a byla vybudována nezávisle na jednání žalovaného. Soud prvního stupně shledal, že za této situace není rozhodující, zda žalovaný svou povinnost ze smlouvy splnil či nikoliv, když bytová jednotka žalobce odhlučněna byla. Soud prvního stupně neshledal ani existenci příčinné souvislosti, neboť žalobci by náklady na vybudování akustické předstěny vznikly v každém případě, došlo by i ke zmenšení podlahové plochy jeho bytové jednotky, i v případě, že by žalovaný svou povinnost vybudovat akustickou předstěnu ze strany svého bytu splnil. Soud prvního stupně z uvedených důvodů odpovědnost žalovaného za žalobcem tvrzenou škodu neshledal, a proto žalobu ohledně částky [částka] zamítl.

8. Ohledně částky [částka] řízení zastavil poté, kdy žalobce v tomto rozsahu vzal žalobu zpět. O nákladech řízení pak rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně na základě provedeného dokazování učinil nesprávná skutková zjištění. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že oba účastníci řízení se zavázali k vybudování akustické stěny při společné příčce, každý ze své strany ve své bytové jednotce a na své náklady, v době blíže neurčené. Pokud jde o dobu realizace závazku, má žalobce za to, že ke sjednání doby, do níž má být realizace odhlučnění obou sousedních bytů provedena, došlo, když z provedených důkazů vyplývá, že se tak mělo stát bez zbytečného odkladu, když účelem smlouvy bylo co nejrychlejší odstranění sousedského sporu. Soud prvního stupně na základě provedených důkazů měl správně dojít k závěru, že čas splnění byl ve smlouvě sjednán, a to ve lhůtě bez zbytečného odkladu. I kdyby lhůta k plnění sjednána nebyla, uplatnila by se zákonná úprava § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je pak povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Žalobce vytýkal soudu prvního stupně, že věc nesprávně posoudil po právní stránce. Na rozdíl od soudu prvního stupně se domnívá, že byly naplněny všechny zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za porušení smluvní povinnosti. Se soudem prvního stupně se ztotožnil v závěru, že ze strany žalovaného došlo k porušení smluvní povinnosti, když ve své bytové jednotce na společné příčce s bytovou jednotkou žalobce nevybudoval akustickou předstěnu. Nesouhlasí však se závěry, k nimž dospěl soud prvního stupně ohledně vzniku škody na straně žalobce a existence příčinné souvislosti. Je sice pravdou, že žalobce vynaložil náklady na vybudování protihlukové předstěny a jejím vybudováním zmenšil podlahovou plochu své bytové jednotky, avšak to vše učinil na základě smlouvy, která byla založena na recipročním plnění ze strany žalovaného. Pokud by věděl, že žalovaný svou část povinností vyplývající z této smlouvy ve stejném rozsahu jako žalobci nesplní, nikdy by k vybudování akustické předstěny nepřistoupil, náklady na ni by nevynaložil a dobrovolně by tak ani nezmenšil podlahovou plochu své bytové jednotky. Z uvedeného je tak zřejmé, že mezi porušením smluvní povinnosti ze strany žalovaného tak existuje i příčinná souvislost ve vztahu k žalobcem vynaloženým nákladům. Žalobce je rovněž přesvědčen o tom, že žalovaný prodejem bytu záměrně způsobil nemožnost splnění svého závazku ze smlouvy a vznikla mu tak odpovědnost za škodu, která žalobci v důsledku toho vznikla. Žalovaný svým jednáním porušil i svou zákonnou prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z., a je tak povinen žalobci nahradit v důsledku toho vzniklou škodu. Z tohoto pohledu se soud prvního stupně věcí nezabýval, a proto jeho právní hodnocení je neúplné a rozsudek je z tohoto důvodu i nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Žalobce proto žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

10. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že námitky žalobce považuje za nedůvodné, s rozsudkem soudu prvního stupně souhlasil, a proto navrhl jeho potvrzení jako věcně správného.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle § [anonymizováno], [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

12. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné zjištění skutkového stavu věci, na jeho základě učinil správná skutková zjištění, z nichž odvolací soud ve svém rozhodnutí vycházel, aniž řízení bylo třeba jakkoli doplňovat. Pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí proto v tomto směru odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

13. Odvolací soud nesdílí názor žalobce, že v ústní smlouvě uzavřené mezi účastníky byl sjednán i termín splnění závazku z ní plynoucího, a to tak, že mělo být plněno bez zbytečného odkladu. Provedeným dokazováním tato skutečnost prokázána nebyla, žalobce ji ani v žalobě netvrdil. [anonymizováno] korespondence, na niž žalobce odkazuje, výslovnou výzvu ke splnění povinnosti žalovaného realizovat akustickou předstěnu v určitém termínu nebo v krátkém časovém úseku neobsahuje. Obsahem této korespondence je v podstatě vždy jen sdělení žalobce, že svou část dohody splnil, protihlukovou předstěnu realizoval a dotaz, kdy tak žalovaný učiní a pokud ne, návrh na poskytnutí finanční kompenzace ze strany žalovaného. Soud prvního stupně proto správně uzavřel, že dohoda žádné u jednání o čase, či konkrétním termínu, v němž má být provedena realizace protihlukových opatření jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného, neobsahuje.

14. Odvolací soud neshledal žádné pochybení ani v právním hodnocení věci soudem prvního stupně. Žalobce se domáhal náhrady škody, která mu měla vzniknout v souvislosti s realizací akustické předstěny v jeho bytové jednotce. Soud prvního stupně proto žalobu z tohoto pohledu také posuzoval po právní stránce, když výslovně ve svém rozhodnutí uvedl, že předmětem projednávané věci není odstranění sousedského sporu vyvolaného imisemi hluku pronikajícího z obou sousedících bytových jednotek. Proto ani v tomto směru neprováděl dokazování, zaměřil se pouze na prokázání dohody účastníků, z jejíhož porušení žalobce dovozoval svůj žalobou uplatněný nárok. Žalobce však v odvolání staví svá tvrzení na skutečnostech, které nebyly předmětem řízení, a které by byly relevantní pokud by v řízení byl projednávány nároky vyplývající ze sousedského sporu a týkaly by se pronikání imisí hluku z obou bytových jednotek. Z tohoto pohledu je pak právní posouzení věci zcela správné a odvolací soud se s ním ztotožnil. Proto i v tomto směru odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

15. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení zcela úspěšný žalovaný nebyl v řízení zastoupen a náhradu nákladů v tomto řízení nepožadoval.

17. Ve výrocích II. a III. zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen (§ 206 odst. 3 o. s. ř.