Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 15 CO 275/2022-172 ECLI:CZ:MSPH:2022:15.Co.275.2022 .1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

Mgr. Jiřina Jislová · Rozhodnutí ze dne 8. 11. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. [jméno] [příjmení] a soudkyň Mgr. Aleny Jedličkové a JUDr. Zoji Dvořákové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

bytem [adresa]

zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

sídlem [adresa]

jednající Úřadem pro zastupování státu pro věci majetkové

sídlem [adresa]

o [částka] s příslušenstvím,

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I. co do částky [částka] potvrzuje; co do částky [částka] se mění tak, že se žaloba ohledně této částky zamítá.

II. Ve výroku o náhradě nákladů řízení III. se rozsudek mění jen tak, že výše těchto nákladů činí [anonymizována dvě slova], [částka], jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. zamítl žalobu ohledně částky [částka], výrokem III. uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Výrokem IV. uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] jako odškodnění imateriální újmy, která mu vznikla nezákonným rozhodnutím ve výši [částka] a dále nákladů obhajoby ve výši [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] bylo usnesením [stát. instituce] vůči němu zahájeno [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce stížnost, která byl státním zástupcem jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce byl v průběhu [anonymizována dvě slova] osočován, že jako taxikář si zajisté vozidlo odcizil sám, bylo m dáváno za vinu, že v době mezi [datum] a [datum] si neoprávněně přisvojil vozidlo Škoda Octavia, [registrační značka], které bylo vlastnictvím společnosti [právnická osoba], v hodnotě [částka]. [anonymizována dvě slova] od samého počátku [anonymizována dvě slova] žalobce vůbec nebral v úvahu, že vozidlo odcizil neznámý pachatel. V [anonymizováno] [rok] žalobce podal návrh na zastavení [anonymizována dvě slova], který však byl zamítnut. Následně došlo ke změně právní kvalifikace skutku na pokus o [anonymizováno] pojistného podvodu dle § 21 odst. 1 ve spojení s § 210 odst. 2, 4 trestního zákoníku. V listopadu [rok] byla podána obžaloba, [datum] soud vydal [anonymizováno] příkaz, proti kterému žalobce podal odpor. Při hlavním líčení dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, podle § 226 písm. a) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne10 [číslo]. Tímto [anonymizována dvě slova] bylo zasaženo do osobnostní, rodinné a pracovní sféry žalobce.

3. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uvedený nárok uplatnil k předběžnému projednání podáním ze dne [datum] Stanoviskem ze dne [datum] žalovaná žalobci nepřiznala náhradu majetkové škody (náklady obhajoby), neboť žalobce nedoložil faktury ani potvrzení o zaplacení nákladů právního zastoupení, a proto jejich vznik neměla za prokázaný. Ohledně nemajetkové újmy žalovaná uvedla, že žalobcem tvrzené zásahy nejsou podloženy žádným důkazem, který by jejich existenci prokazoval, a tudíž lze vycházet jen z„ paušálních“ zásahů, které každé [anonymizováno] řízení u stíhané osoby vyvolává. Žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] došlo vedením [anonymizováno] řízení k porušení práv žalobce a za tento zásah se žalovaná omluvila. Poskytnuté zadostiučinění považovala za dostačující, a proto navrhla zamítnutí žaloby.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, které učinil především z [anonymizováno] spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka], že vůči žalobci bylo dne [datum] zahájeno [anonymizována dvě slova] pro podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“). V průběhu [anonymizována dvě slova] byl skutek, pro který byl žalobce stíhán překvalifikován na pokus o [anonymizováno] pojistného podvodu podle § 21 odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 210 odst. 2, 4 tr. zák. a následně byla pro tento [anonymizováno] podána dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 6 obžaloba. Dne [datum] uvedený soud vydal [anonymizováno] příkaz, kterým bylo rozhodnuto o vině žalobce pro pokus pojistného podvodu, a byl mu uložen peněžitý trest v celkové výši [částka]. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl vykonán, byl uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců. Rozsudkem ze dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu (dále jen „tr. ř.“). V průběhu [anonymizována dvě slova] žalobce se [stát. instituce] opakovaně požádala o součinnost společnost [právnická osoba] v souvislosti se zjištění pohybu vozidla žalobce, o němž tvrdil, že mělo být v rozmezí dnů [datum] do [datum] odcizeno. Z uvedeného [anonymizováno] spisu soud prvního stupně dále zjistil, že žalobce byl v [anonymizováno] řízení zastoupen advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], kterou na základě plné moci ze dne [datum] zmocnil ke svému zastupování. Z uvedeného [anonymizováno] spisu pak soud prvního stupě zjistil, jaké úkony právní služby advokátka žalobci poskytla, a které soud pak specifikoval pod bodem 14. až 21. odůvodnění rozsudku. Právní zástupkyně žalobci vyfakturovala náklady právního zastoupení částkami [částka], [částka] a [částka], které byly žalobcem uhrazeny. Dále vzal za prokázané, že žalobce u pojišťovny [právnická osoba], uplatnil jako pojistnou událost odcizení vozidla reg. [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], pojišťovna však odmítla pojistné plnění vyplatit s tím, že nebyla splněna podmínka odcizení. K dopadům [anonymizována dvě slova] do rodinné sféry žalobce soud prvního stupně vyslechl jako svědkyni manželku žalobce [jméno] [příjmení], která vypověděla, že manžel byl obviněn a pourážen policí, která jej vinila z toho, že si vozidlo ukradl sám, protože je taxikář. Jeho [anonymizováno] bylo pro rodinu stresující, protože svědkyně měla v tu dobu [anonymizováno] [role v řízení], který umíral ([anonymizováno] někdy v [anonymizováno] [rok] a zemřel v březnu [rok]), k tomu stíhali manžela, který nic neudělal. Žalobce byl nervózní, hádali se kvůli malichernostem.

5. Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně po právní stránce posuzoval dle §1, §5, §7, §8, §15 a §31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ Zákon“).

6. Ohledně nároku na poskytnutí nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a náhradu ušlého výdělku, dopěl soud prvního stupně k závěru, že odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je dán, neboť žalobce byl trestně stíhán pro [anonymizována dvě slova] dle 206 odst. 1, 3 tr. zák., který byl následně překvalifikován na pokus [anonymizováno] pojistného podvodu dle § 21 odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 210 odst. 2, 4 tr. zák. a následně byl obžaloby zproštěn.

7. Při posouzení vzniku žalobcem tvrzené nemajetkové újmy, vyšel soud prvního stupně z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], či [spisová značka], přihlédl ke kritériím významným z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobné žalobci nezákonným [anonymizována dvě slova], provedl srovnání s rozhodnutími, které byly vydány v obdobných věcech jako věc projednávaná a uzavřel, že [anonymizováno] řízení trvalo od [datum] do [datum], tj. 10 měsíců, žalobce byl ohrožen trestem odnětí svobody v rozmezí 1 rok až 5 let, jednalo se o obvinění z majetkového [anonymizována dvě slova] u něhož je míra společenského odsouzení malá, zásah do profesního života žalobce nebyl prokázán, skutečnosti, o nichž žalobce tvrdil, že podstatně zasáhly do jeho rodinného života a o nichž vypovídala i jeho manželka, nastaly ještě před tím, než bylo vůči žalobci zahájeno [anonymizována dvě slova], drobné domácí rozmíšky, nervozita a stres jsou okolnosti, které pociťuje každá trestně stíhaná osoba, zejména za situace, kdy se [anonymizována dvě slova] ukáže být lichým. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žalovanou již poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování nezákonnosti [anonymizována dvě slova] a omluvy, je odpovídající satisfakcí a není na místě žalobci přiznat finanční odškodnění. Žalobu proto co do požadavku na zaplacení částky [částka] jako nedůvodnou zamítl.

8. Ve vztahu k nároku na náhradu nákladů právního zastoupení v [anonymizováno] řízení soud prvního stupě shledal, že žalobci náleží náhrada nákladů obhajoby, a to za úkony, které shledal účelně vynaloženými a podrobně je popsal v bodu 42. odůvodnění rozsudku. Za deset úkonů právní služby přiznal odměnu stanovenou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ Vyhláška“) po [částka] za úkon, za dva úkony pak přiznal odměnu v poloviční výši, tj. [částka] za úkon. Ke každému z úkonů právní služby přiznal právní zástupkyni žalobce paušální náhradu hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, [anonymizováno] Vyhlášky. Žalobci tak na nákladech obhajoby přiznal celkem částku [částka].

9. O nákladech řízení žalobce rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když dospěl k závěru, že žalobce byl v řízení převážně úspěšný, a to v rozsahu 90,2 %.

10. O nákladech řízení žalované rozhodl s odkazem na § 147 odst. 1 o. s. ř.

11. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, a to do vyhovujícího výroku I. a do výroku o nákladech řízení III. Nezpochybňovala skutkové ani právní závěry soudu prvního stupně. Pouze namítala, že soud prvního stupně při výpočtu výše nákladů obhajoby přehlédl, že právní zástupkyně žalobce ve vyúčtování, které bylo součástí žádosti o odškodnění, uváděla částku [částka], přičemž v této částce byl zahrnut i režijní paušál. Soud prvního stupně však k této částce přiznal znovu paušální náhradu hotových výdajů. Žalovaná poukázala na to, že s ohledem na výši trestu, který žalobci hrozil, činí sazba pro odměnu za úkon [částka]. Žalovaná proto žádala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobci přizná na nákladech obhajného částku [částka] a rozhodne o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

12. Žalobce se k odvolání žalované písemně nevyjádřil.

13. Odvolací soud v napadených výrocích I. a III. přezkoumal dl § 212, § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

14. Podle § 10 odst. 3 písm. b) Vyhlášky, se považuje v trestních věcech za tarifní hodnotu částka [částka], jde-li o [anonymizována dvě slova], na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let.

15. Podle § 7 bod [anonymizováno]. Vyhlášky činí sazba odměny z uvedené tarifní hodnoty částku [částka] za úkon.

16. Soud prvního stupně uznal za účelně vynaložené úkony právního zastoupení žalobce v [anonymizováno] řízení úkony, které podrobně uvedl v bodu 42. odůvodnění rozsudku. Správnost závěrů, zde vyslovených nebyla žalovanou zpochybněna a rovněž odvolací soud se s nimi ztotožnil a vychází z nich ve svém rozhodnutí. Pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí proto odkazuje v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku.

17. Právní zástupkyni žalobce s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení tak náleží odměna v plné výši sazby za 10 úkonů právní služby po [částka], tj. celkem [částka]. Dále jí pak náleží odměna za dva úkony právní služby v poloviční výši po [částka], tj. celkem dalších [částka]. Ke každému z těchto úkonů právní zástupkyni žalobce náleží dle § 13 odst. 1, [anonymizováno] Vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů po [částka], tj. celkem [částka] (12 úkonů po [částka]). Žalobci tak na náhradě nákladů právního zastoupení v [anonymizováno] řízení náleží částka [částka].

18. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., co do částky [částka] potvrdil (§ 219 o. s. ř.) jako věcně správný, a ohledně částky [částka] jej změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl.

19. V závislosti na změně výroku o věci samé se změnil i poměr úspěchu a neúspěchu žalobce v tomto řízení, což se projevilo i ve výši náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně správně rozhodl o náhradě nákladů řízení za použití § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce nebyl v tomto řízení zcela úspěšný. Žalobce byl úspěšný co do částky [částka] ([částka] + [částka]), tj. co do 85% žalovaného nároku, neúspěšný byl co do částky [částka] (82 400 – 70 100), tj. co do 15% žalovaného nároku. Žalobci tak z přiznané náhrady nákladů řízení náleží 70%. Při tarifní hodnotě sporu [částka] činí výše odměny z jeden úkon právní služby dle § 7 bod. 5. Vyhlášky částku [částka].

20. Za řízení před soudem I. stupně právní zástupkyni žalobce náleží odměna stanovená dle §7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) Vyhlášky za pět úkonů právní služby (převzetí zastoupení, žaloba, její doplnění a účast na jednání ve dnech [datum] a [datum]) ve výši [částka] (5x po [částka]). Ke každému z těchto úkonů náleží dle § 13 odst. 1, [anonymizováno] Vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši [částka] (5 x po [částka]). Právní zástupkyně žalobce rovněž osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“), a proto jí dle §137 odst. 3 ve spojení s §151 odst. 2 o. s. ř., náleží náhrada 21% DPH z přiznaných nákladů právního zastoupení, tj. částka [částka]. Po přičtení soudního poplatku z žaloby ve výši [částka] činí výše plných nákladů řízní částku [částka]. Z této částky žalobci náleží 70%, tj. celkem částka [částka].

21. Odvolací soud proto změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí [částka], když jinak v tomto výroku rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. Žalobce byl sice i v odvolacím řízení úspěšný a náležela by mu proto náhrada jeho nákladů, a to za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne [datum]). Odvolací soud však tento úkon neshledal účelně vynaloženým, když žalobce odvolacímu soudu k odvolání žalované nesdělil ničeho podstatného, s odvoláním žalované souhlasil, dokonce potvrdil, že nesprávnost výpočtu zřejmě vznikla jeho přičiněním, kdy do odměny za úkon právní služby byla zahrnuta i paušální náhrada hotových výdajů a následně byla požadována znovu.

23. Výroky II. a IV. rozsudku soudu prvního stupně zůstaly odvoláním nedotčeny (§206 odst. 2, 3 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR za splnění podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (Obvodní soud pro Prahu 2). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dovolací soud.