pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Výrokem I. napadeného rozsudku soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] byl zadržen policejním orgánem v [anonymizována dvě slova] vedené u tohoto [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [anonymizováno] - [číslo] [anonymizováno] [rok] – [číslo]. K zadržení žalobce došlo po předchozím souhlasu státního zástupce dle § 76 odst. 1 tr. řádu. Policejním orgánem bylo žalobci sděleno, že je podezřelý ze spáchání [anonymizována dvě slova] nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ve smyslu § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Žalobce měl být konkrétně podezřelý z údajné distribuce omamné a psychotropní látky pervitin. Po zadržení byl žalobce vyslechnut, následovala domovní prohlídka v rodinném domě ve vlastnictví žalobce na adrese [adresa], která byly provedena na základě příkazu soudce Okresního soudu v Přerově. Po této prohlídce byla provedena i prohlídka jiných prostor, konkrétně osobního motorového vozidla, které je ve vlastnictví [právnická osoba] s. r. o., jejímž společníkem je žalobce, a předmětné vozidlo užívá ke své potřebě. Prohlídka skončila ve [údaj o čase] hod. dne [datum]. Při žádné z prohlídek nebylo nalezeno nic, co by podporovalo tvrzené podezření policejního [anonymizováno]. Po ukončení prohlídek byl žalobce znovu vyslýchán. Žalobce byl Policií ČR zadržován až do [datum] do [údaj o čase] hod., kdy byl ze zadržení propuštěn, aniž vůči němu bylo zahájeno [anonymizováno] stíhání. V době trvání zadržení žalobce probíhaly další úkony [anonymizována dvě slova] (několik osob podávalo vysvětlení). [anonymizována dvě slova] bylo následně ukončeno usnesením policejního [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo], kterým věc byla dle § 159a tr. řádu odložena, neboť nešlo o podezření z [anonymizována dvě slova] a nebylo na místě věc vyřídit jinak. Žalobce považoval své zadržení a následné zadržování za nedůvodné a nezákonné, jeho nuceným pobytem v cele předběžného zadržení bylo zasaženo do jeho osobní svobody. Stejně tak nedůvodné a nezákonné byly prohlídky jeho domu a osobního motorového vozidla, kterými bylo zasaženo do domovní svobody a soukromí žalobce. Všechny shora uvedené úkony byly provedeny v době, kdy žalobce a jeho družka [jméno] [příjmení] [příjmení] očekávali narození dítěte. Již tehdy vedli společnou domácnost v rodinném domě, v němž se prohlídka prováděla. Po dobu svého zadržení měl žalobce značné obavy o svou družku a tehdy ještě nenarozenou dceru [jméno]. Žalobce i jeho družka prožívali domovní prohlídku velmi emocionálně a senzitivně, když byly prohlíženy nejen osobní [anonymizováno] žalobce, ale i [anonymizováno] jeho družky a dětí, které s nimi v domě žily. V době svého zadržení byl žalobce hrubým způsobem povalen na špinavou a studenou zem před vchodem na zahradu u jeho domu, bylo mu při tom roztrženo tričko. V rámci svého zadržení byl přítomnými policisty nedůvodně šacován, musel vydat všechny osobní [anonymizováno], které měl u sebe, následně byl nucen vydat svůj mobilní telefon k expertnímu zkoumání jeho paměti. Tím vším bylo zasaženo do soukromí žalobce. Důsledkem popsaných postupů bylo, že okolí žalobce i jeho sousedé věděli, že u něho byla provedena domovní prohlídka a hledali se u něho drogy, což snižovalo důstojnost žalobce, v této souvislosti pociťoval stud a ponížení, to vše za situace, kdy je v obci znám jako poměrně úspěšný podnikatel zaměstnávající řadu zaměstnanců. Žalobce popsanými zásahy se cítí být značně poškozen na svých subjektivních právech, bylo zasaženo do jeho práva na klidný soukromý, rodinný a pracovní život, bylo zasaženo do jeho cti, důstojnosti a dobré pověsti, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma. Zásah do soukromé sféry žalobce dosud zcela neodezněl a negativní důsledky se stále v jeho životě projevují. Důsledky zásahů pociťoval žalobce i na svém [anonymizováno] a psychickém stavu. [příjmení] policejních orgánů vůči své osobě pociťoval žalobce velice úkorně, celé [anonymizována dvě slova] vnímal jako velkou nespravedlnost páchanou na jeho osobě. Značně ponižující pro něho bylo podrobovat se snímání otisků prstů, odběru biologického materiálu, fotografování pro potřeby policejních orgánů, neboť si připadal jako násilník a jiný nebezpečný zločinec. Takto způsobenou nemajetkovou újmu požadoval žalobce nahradit v penězích, když za každý započatý den omezení své osobní svobody žádal [částka] a za zásah do domovní svobody a soukromí realizovanými prohlídkami požadoval částku [částka], celkem tak žádal [částka]. Tento nárok uplatnil u žalované k předběžnému projednání dne [datum], přičemž žalovaná jej ke dni podání žaloby nijak nevyřídila.

3. Žalovaná nezpochybnila, že u ní žalobce tento nárok uplatnil dne [datum]. Žádost byla projednána dne [datum], přičemž žalovaná neshledala existenci odpovědnostního titulu, a proto žádost žalobce v plném rozsahu zamítla. Na tomto závěru setrvala i v soudním [anonymizováno].

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména spisem [stát. instituce], [anonymizováno] Olomouckého kraje, [anonymizováno] [obec], 2. [anonymizováno], [číslo jednací] - [číslo] [rok] [číslo] a spisu Okresního soudu v Přerově, sp. zn. [spisová značka] vyšel ze zjištění, která podrobně popsal pod body 9. až 11. odůvodnění svého rozsudku. Odvolací soud na jeho zjištění odkazuje a uvádí jen přehled nejpodstatnějších zjištění:

5. Dne [datum] obdržel policejní orgán od L. [příjmení], bývalé přítelkyně žalobce, e-mail, v němž popsala, jak žalobce užívá a distribuuje pervitin, k čemuž předložila i fotodokumentaci z domu žalobce. Následně dne [datum] podala k této [anonymizováno] vysvětlení. Dne [datum] podal vysvětlení v této [anonymizováno] i M. [příjmení], bývalý kamarád žalobce, s jehož manželkou žalobce v současné době žije. I on popsal žalobce jako výrobce, uživatele a distributora různých drog. Žalobce je v policejních záznamech veden jako dlouholetý uživatel pervitinu a osoba pohybující se mezi osobami drogově závislými. Od roku 2014 byl pravidelně vyslýchán jako odběratel pervitinu od trestně stíhaných osob. Při silniční kontrole u něho byl dvakrát zjištěn pozitivní výsledek na amfetamin- metamfetamin. Policejní orgány dne [datum] zahájily úkony [anonymizována dvě slova] pro podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými prostředky a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, kterého by se mohl žalobce dopouštět v době od [datum] do současné doby. Dne [datum] k žádosti policejního [anonymizováno] udělil státní zástupce předchozí souhlas se zadržením žalobce, u něhož byl ohledně jeho jednání dán důvod vazby dle § 67 písm. c) tr. řádu. Dne [datum] podal státní zástupce z podnětu policejního [anonymizováno] návrh k vydání příkazu k domovní prohlídce, který vydal soudce Okresního soudu v Přerově dne [datum]. Proti příkazu k domovní prohlídce nebyl podán žádný opravná prostředek, příkaz zrušen nebyl. Žalobce byl zadržen dne [datum] v [údaj o čase] hod. Při jeho zadržení byly použity donucovací prostředky, neboť neuposlechl výzvy policejního [anonymizováno], aby si lehl na zem, žalobce kladl nejprve pasivní, následně i aktivní odpor. Za použití chvatů byl žalobce položen na zem, byla mu nasazena pouta, přičemž došlo k poškození náramku hodinek a roztržení jeho trička. Při zadržení byl žalobce seznámen s tím, z jakého [anonymizována dvě slova] je podezřelý a co je důvodem zadržení. Při osobní prohlídce byl u něho zajištěn mobilní telefon, který žalobce dobrovolně vydal policejnímu [anonymizováno] a pro účely [anonymizována dvě slova] a sdělil i přístupové heslo k němu. Po zadržení žalobce, byl v 18:21 hod. proveden výslech žalobce jako osoby zadržené. V rámci výslechu žalobce udělil nejprve ústní, následně i písemný souhlas s provedením prohlídky osobního motorového vozidla Škoda Superb. V době od [anonymizováno] do [anonymizováno] byla provedena za přítomnosti žalobce, jeho právního zástupce domovní prohlídka, v době od [anonymizováno] do [údaj o čase] byla provedena prohlídka osobního vozidla, z obou prohlídek byla policejním orgánem pořízena fotodokumentace. Následně byl znovu ve [údaj o čase] hod. proveden výslech žalobce. Žalobce popřel, že by byl uživatelem a zejména pak distributorem drog, za uživatele a distributora naopak označil M. Dömeho s tím, že pro tuto činnost jej opustila manželka, která nyní žije s žalobcem. [anonymizováno] stíhání označil jako pomstu L. [příjmení] a M. Dömeho, kteří s žalobcem a jeho družkou vedou spor o děti. Ve dnech 11. a [datum] podávali vysvětlení M. [příjmení], L. [příjmení], L. [příjmení], R. [příjmení], Z. [příjmení] [příjmení] a A. Novosdadová. Žalobce byl ze zadržení propuštěn dne [datum] ve [údaj o čase] hod. Usnesením ze dne [datum] byla předmětná [anonymizováno] věc odložena s tím, že nejde o podezření z [anonymizována dvě slova] a není na místě věc vyřídit jinak.

6. Takto zjištěný skutkový stav [anonymizováno] soud prvního stupně po právní stránce posoudil dle zák. č. 82/1998 Sb., konkrétně ustanovení § 5, § 14, §15, § 7, § 8, § 13 a dospěl k závěru, že není dán odpovědnostní titul, neboť v souvislosti se zadržením a následným zadržováním žalobce a v této souvislosti prováděnými úkony [anonymizována dvě slova] nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a vydaná rozhodnutí o zadržení, o domovní prohlídce ani jiná nebyla pro nezákonnost zrušena.

7. V souvislosti s úkony provedenými při zadržení žalobce vyšel soud prvního stupně z § 76 odst. 1, 3, 4 tr. řádu. Konstatoval, že žalobce byl zadržen s předchozím souhlasem státního zástupce, a to za situace, kdy dle přesvědčení policejních orgánů byl na jeho straně dán důvod vazby dle § 67 písm. c) tr. řádu, přičemž následně byl ve lhůtě 48 hodin ze zadržení propuštěn na svobodu. Nedošlo tak k nesprávnému úřednímu postupu a není proto dán odpovědnostní titul pro požadovanou náhradu nemajetkové újmy. V této souvislosti odkázal i na judikaturu Ústavního soudu, konkrétně nález sp. zn. [ústavní nález].

8. Pokud jde o postup při zadržení žalobce, kdy vůči němu

-) byly použity donucovací prostředky, shledal soud prvního stupně tento postup v souladu s §§ 51 až 54, § 57 zák. č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky,

-) byla provedena osobní prohlídka, byl tento postup v souladu s § 82 odst. 3,4, a § 83b odst. 4 tr. řádu,

-) měly být žalobci snímány otisky prstů, odebírán biologický materiál a měl být fotografován, což z provedeného dokazování (vyjma fotografií roztrženého trička) ani nevyplynulo, jednalo by se o postup souladný s § 158 odst. 3 písm. e), f) tr. řádu,

-) mělo být provedeno expertní zkoumání paměti mobilního telefonu žalobce, to bylo provedeným dokazováním vyvráceno, když policejním orgánem přibraný znalec se z důvodu, že žalobce poskytl nesprávné přístupové heslo, k paměti telefonu vůbec nedostal, kromě toho žalobce předmětný telefon dobrovolně policejnímu [anonymizováno] vydal k provádění úkonů [anonymizována dvě slova], jednalo by se tak o postup, který je v souladu s § 158 odst. 3 písm. b), d) tr. řádu.

I v tomto případě soud prvního stupně shledal, že postup policejních orgánů byl právními předpisy předvídaný a dovolený, a nejedná se tedy o nesprávný úřední postup jako odpovědnostní titul pro požadovanou náhradu nemajetkové újmy.

9. Ve vztahu k domovní prohlídce dospěl soud prvního stupně k závěru, že tato prohlídka byla provedena na základě příkazu soudce dle § 83 tr. řádu, tj. na základě rozhodnutí, do kterého se promítly předpoklady a závěry orgánů činných v [anonymizována dvě slova] o důvodnosti a potřebnosti provedení takového úkonu, přicházela by tak zde v úvahu pouze odpovědnost z titulu nezákonného rozhodnutí. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že příkaz k domovní prohlídce nebyl pro nezákonnost ani zrušen, ani změněn, a tedy ani v tomto případě není dán odpovědností titul pro případnou náhradu nemajetkové újmy.

10. Ve vztahu k prohlídce vozidla soud prvního stupně uzavřel, že tato byla vykonána dle § 83a odst. 3 tr. řádu s předchozím písemným souhlasem žalobce jako uživatele předmětného vozidla, tj. postupem, kdy příkazu soudce k provedení prohlídky nebylo ani potřeba. Ani v tomto postupu tedy nelze spatřovat nesprávný úřední postup jako odpovědností titul.

11. Žalobce netvrdil a neprokazoval, že by nesprávný úřední postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova] měl spočívat ve způsobu provádění prohlídek či jiných úkonů [anonymizována dvě slova].

12. Z uvedených důvodů tak soud prvního stupně, aniž se zabýval naplněním dalších podmínek odpovědnosti žalovaného za tvrzenou újmu, žalobu jako nedůvodnou zamítl, když u žádného ze žalobcem namítaných rozhodnutí či postupů neshledal, že by se jednalo o nezákonné rozhodnutí či o nesprávný úřední postup a není tak dán odpovědnostní titul jako prvotní předpoklad existence nároku na náhradu nemajetkové újmy.

13. O náhradě nákladů [anonymizováno] bylo rozhodnuto podle úspěchu ve [anonymizováno] s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

14. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně nesprávný a nezákonný, vadný, nedůvodný, nesprávně odůvodněný, nepřezkoumatelný, a tedy nezákonný. Žalobce vytýkal soudu prvního stupně, že nedostatečně zjistil skutkový stav [anonymizována dvě slova] zatížil jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o [anonymizováno] samé, když zamítl návrhy žalobce na provedení důkazu jeho výslechem a svědeckým výslechem [jméno] [příjmení] [příjmení]. V této souvislosti žádal, aby odvolací soud tuto vadu odstranil tím, že dokazování sám doplní o uvedené důkazy, respektive ve vztahu k soudu prvního stupně vysloví závazný pokyn, aby bylo dokazování v tomto směru doplněno. Dále soudu prvního stupně vytýkal, že věc nesprávně posoudil i po právní stránce. Poukazoval na to, že logika zamítavého rozhodnutí vychází z mylného předpokladu, že zadržení a zadržování žalobce bylo provedeno na základě institutů upravených zákonem a údajně tak bylo zákonné, domovní prohlídka byla v domácnosti žalobce provedena na základě institutů upravených zákonem a tedy byla zákonná, stejně tak i prohlídka nebytových prostor žalobce a jeho osobního vozidla. V důsledku toho pak soud prvního stupně dovozuje, že nelze konstatovat protiprávnost uvedených postupů a uzavírá, že žalobci nemá náležet odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu jimi byla způsobena. Žalobce tento výklad považuje za nesprávný a vadný, neboť pokud by měl být aplikován, nemohlo by ani osobám vazebně stíhaným, u nichž následně došlo ke zproštění obžaloby, náležet odškodnění za vazbu. Dle žalobce se v jeho případě jednalo o obdobnou situaci, když vůči němu nebylo zahájeno [anonymizováno] stíhání a věc byla pravomocně odložena podle § 159a odst. 1 tr. řádu, neboť nedošlo k podezření z [anonymizována dvě slova] a nebylo na místě věc vyřídit jinak. V této souvislosti žalobce odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým Nejvyšší soud přezkoumával zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Přerově dne [datum] právě v souvislosti s [anonymizováno] řízením, za něž se žalobce domáhá odškodnění vzniklé imateriální újmy. Dovozuje, že stejné argumenty, o něž Nejvyšší soud opřel své rozhodnutí o tom, že napadené usnesení o povolení odposlechů je nezákonné, je třeba vztáhnout i na posouzení veškeré činnosti policejního [anonymizováno] v průběhu celého [anonymizováno]. Žalobce pak v převážné části svého odvolání rekapituluje skutková tvrzení uvedená v žalobě, o nichž tvrdí, že byla provedeným dokazování v plném rozsahu prokázána, že je tak dán odpovědnostní titul pro odškodnění imateriální újmy, která mu vznikla nezákonným zadržením a následným dalším zadržováním, a to ve formě peněžní náhrady. Z výše uvedených důvodů žalobce žádal, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví, případně aby jej zrušil, věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu [anonymizováno].

15. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu omluvila a navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.

16. Odvolací soud s ohledem na omluvu žalované, který souhlasila s projednáním [anonymizováno] bez své přítomnosti, jednal dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle § 212, § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

17. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné zjištění skutkového stavu [anonymizováno], jednotlivé důkazy pečlivě hodnotil jak samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech. Na základě provedeného dokazování pak učinil správné skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud cela ztotožnil, vychází z nich ve svém rozhodnutí, aniž shledal důvod pro jakékoli doplnění dokazování.

18. Pokud žalobce v odvolání tvrdí, že dokazování provedené soudem prvního stupně není dostatečné pro zjištění skutkového stavu [anonymizováno], a že soud prvního stupně neprovedením všech důkazů navrhovaných žalobcem, zejména jeho účastnickým výslechem a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] zatížil vadou, která měl za následek nesprávné rozhodnutí o [anonymizováno] samé, odvolací soud tento názor žalobce nesdílí.

19. Soud prvního stupně nepochybil, jestliže shora uvedené důkazy neprovedl, když je správně shledal nadbytečnými s ohledem na právní názor, který následně v napadeném rozhodnutí zaujal. Tyto žalobcem navržené důkazy by měly své opodstatnění v okamžiku, kdy by dosud provedené listinné důkazy svědčily o tom, že byla naplněna základní podmínka pro odpovědnost státu, tj. odpovědnostní titul. Výslech žalobce, případně výslech svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] by v takovém případě mohl mít význam pro posouzení újmy, která by měla žalobci vzniknout, potažmo pro formu přiznaného odškodnění.

20. Soud prvního stupně následně zjištěný skutkový stav posoudil správně i po právní stránce. Závěry, k nimž dospěl, posuzoval podle odpovídajících zákonných ustanovení, pečlivě a přiléhavě tyto závěry odůvodnil tak, že odvolací soud k nim nemá více co dodat. Odkazuje proto i v tomto směru na pečlivé a přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku.

21. K námitce směřující k právnímu posouzení [anonymizováno], kdy se žalobce domnívá, že předmětné [anonymizováno] je třeba posuzovat optikou rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], odvolací soud podotýká, že toto rozhodnutí se výslovně týká posouzení zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Přerově dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V tomto rozhodnutí jsou posuzovány okolnosti, za nichž byl příkaz vydán, z hlediska toho, zda byl tento institut procesního [anonymizováno] práva použit adekvátním způsobem, a zda splňuje všechny zákonné předpoklady k tomu, aby jej soud v [anonymizována dvě slova] žalobce mohl vydat. I když tímto rozhodnutím bylo vysloveno, že příkazem k odposlechu byl porušen zákon, vztahuje se toto rozhodnutí Nejvyššího soudu právě a jen k přezkoumávanému příkazu. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by se žalobce zákonným způsobem bránil proti jakémukoli jinému úkonu policejního [anonymizováno], který byl vůči němu učiněn, než právě jen vůči příkazu k odposlechu. Nebylo prokázáno, že by např. podal stížnost proti svému zadržení, proti usnesení o nařízení domovní prohlídky, naopak dobrovolně dal souhlas k provedení prohlídky jím užívaného vozidla, nebránil se ani proti způsobu provedení domovní prohlídky i prohlídky vozidla, apod. To, že Nejvyšší soud posuzoval v žalobcem poukazovaném rozhodnutí jen zákonnost příkazu k odposlechu, plyne i z bodu 30. odůvodnění jeho rozhodnutí, v němž popsal, jak měl policejní orgán a potažmo soud postupovat, než přistoupil k povolení odposlechu, přičemž popis tohoto postupu se shoduje s tím, co bylo zjištěno z policejního spisu ohledně postupu policejního [anonymizováno], a Nejvyšší soud ve vztahu k tomuto postupu nevyjádřil, že by jej shledával nezákonným.

22. Odvolací soud proto ze všech výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o [anonymizováno] samé i v navazujícím výroku o náhradě nákladů [anonymizováno], jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

23. O náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy v odvolacím [anonymizováno] plně úspěšné žalované by náležela náhrada těchto nákladů, avšak žalované v odvolacím [anonymizováno] žádné náklady nevznikly.