o zaplacení částky 79 281 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 79 281 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,28 % p.a. z částky 79 281 Kč od 23.11.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 74 259,10 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhá žalované částky s příslušenstvím jednak z titulu bezdůvodného obohacení žalované ve výši 72 781 Kč, kdy žalobce, jakožto ochuzený, požadoval vrátit z uhrazené zálohy 173 622 Kč rozdíl, když cena skel, které mu byly dodány na základě smlouvy o dílo ze dne 11.05.2020, ve znění nabídky č. [číslo], neodpovídá částce 174 776 Kč, jak tvrdí žalovaná, ale pouze částce 100 841 Kč. Dále žalobce požadoval částku 1 500 Kč z titulu náhrady škody za technické posouzení znalcem a částku 5 000 Kč za statický výpočet. K odůvodnění nároků uvedl, že 11.05.2020 uzavřel s žalovanou smlouvu o dílo, ve které se žalovaná zavázala zhotovit a instalovat, v rodinném domě v [místo], zábradlí na terase z ocelové konstrukce a skleněných desek a zábradlí na schodišti z ocelové konstrukce a skleněných desek v rodinném domě. Konkrétně se jednalo o skleněné zábradlí na schodiště cca 3,5 m s kaleným sklem za 36 225 Kč vč. DPH a skleněné zábradlí na terase cca 25 m z kaleného skla, sloupy atyp. nerezové, madlo nerezové za 195 270 Kč s DPH. Na zálohách žalobce zaplatil 173 622 Kč. Emailem z 24.07.2020 vytkl pochybení při řádném provádění díla a požádal o nápravu dle § 2593 o. z. Žalovaná výtky nepřijala, proto si nechal žalobce vypracovat technické posouzení znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] z 28.07.2020, který nedoporučil pokračovat v díle a dále si nechal zpracovat statický výpočet ocelové konstrukce/zábradlí od [společnost 2], kdy byla zjištěna nevyhovující konstrukce a její nepoužitelnost. Následně žalobce 15.08.2020 navrhl čtyři varianty řešení, když neměl o konstrukci již zájem. Byla zvolena varianta odkoupení skla, ale nedošlo k dohodě o jeho ceně. Dne 02.09.2020 žalobce odstoupil od smlouvy o dílo. Následně obdržel výzvu z 03.09.2020, že cena skel je 174 776 Kč, kdy po odečtení zálohy má doplatit 1 154 Kč. Žalobce nesouhlasí s cenou skla (5 471 Kč/ m2 – 174 776 Kč) a navrhl 3 000 Kč za m2 – 100 841 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 79 281 Kč do 22.11.2020.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, vznesla námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce v řízení, neboť smlouvu o dílo uzavřela s [jméno FO], nikoli s žalobcem, když o skutečnosti, že [jméno FO] má jednat za žalobce nebyla nikterak informována, a proto je nutné uzavřít, že jednala svým vlastním jménem. [jméno FO], partnerka žalobce, zmařila provedení díla z důvodu, za který odpovídá, neboť neumožnila žalované dílo řádě dokončit, a to zejména jednostranným svévolným jednáním žalobce. Žalované proto náleží cena za dílo snížená o to, co žalovaná neprovedením díla ušetřila a náhrada škody na ocelovou konstrukci. Žalované tak náleží cena díla ve výši 231 495 Kč včetně náhrady škody na ocelové konstrukci snížená o neprovedené práce, tedy dokončení ukotvení sloupku a montáž skel v hodnotě 10 000 Kč a dále cena jednoho skla pro bratra [jméno FO] ve výši 7 140 Kč. Žalovaná vznesla námitku započtení nákladů ve výši 318 250,49 Kč, které musela v souvislosti s provedenými pracemi vynaložit oproti žalobcem uplatněnému nároku, a to do jeho výše.

4. Na základě výsledků provedeného dokazování, vyšel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění: Dne 27. 12. 2018 udělil žalobce jako zmocnitel [tituly před jménem] [jméno FO] plnou moc k zastupování ve všech záležitostech spojených se stavebním řízením a stavbou samotnou, včetně potřebných projednání finančního vypořádání zasílání a přebírání pošty, projektovaného stavebního záměru „rodinný dům na parcelním č. [číslo] v k.ú. [adresa]“ (plná moc). Plná moc nebyla žalované v rámci komunikace s [jméno FO] předložena (svědeckým výslechem [jméno FO], účastnický výslech jednatele žalované).

[jméno FO], partnerka žalobce, poptala u společnost [společnost 3] zhotovení skleněného zábradlí (email z 01.04.2020). [společnost 3] je pouze výrobní firmou, proto [jméno FO] odkázala na žalovanou, s ohledem na dobré reference. Následně probíhala mezi [jméno FO] a jednatelem žalované emailové komunikace od 02.04.2020 do 22.07.2024. [jméno FO] poptala u žalované realizaci venkovního i vnitřního zábradlí s tím, aby kotvení bylo co nejméně nápadné, došlo k předání kontaktů, zaslání fotografií domu, požadavku na možné varianty kotvení, za účelem co nejúspornějšího řešení, žádost o kalkulaci (email z 02.04.2020, 06.04.2020, 08.04.2020). Dne 15.04.2020 zaslal jednatel žalované odhad kalkulace zábradlí na schodišti (šikmé skleněné zábradlí 23 000 Kč, cca 250 cm; rovné skleněné zábradlí na schodišti 8 500 Kč, 100 cm; a zábradlí na terase cca 25 m pro kotvení z boku do F profilu cca 25 x 11 000 Kč, 261 000 Kč vč. nerez. madla, pro kotvení do sloupků 25 x 6 000 Kč 150 000 Kč, vč. nerezového madla, ceny bez DPH), téhož dne reagovala [jméno FO] „perfektní, díky moc za kalkulace“ (emaily z 15.04.2020). Jednatel žalované potvrdil cenu skleněného zábradlí kotveného z boku na terasu v délce cca 25 m na sloupku s hranatým madlem kolem 150 000 Kč. a [jméno FO] téhož dne reagovala, že děkuje a potvrzuje objednávku. Požádala o termín, kdy jednatel žalované dorazí do [místo] (emaily z 21.04.2020). Dne 01.05.2020 jednatel žalované informoval, že musí u výrobce ověřit, jestli jsou schopni vyrobit sloupky v nestandardní velikosti (o 14 cm vyšší), a [jméno FO] odpověděla: „Moc díky za info a budeme doufat, že to klapne s pozdravem [jméno FO] (emaily z 01.05.2020). Dne 05.05.2020 jednatel žalované potvrdil cenu jednoho ks sloupku vyrobeného na míru, dle poptaných rozměrů, ve výši 3 950 Kč, celkem 11 ks sloupků. Oproti původnímu rozpočtu se cena zvýší o 19 800 Kč, tj. 169 800 Kč….požádal o informace ohledně rozměrů odskoku od zdi, o kolik se zvýší výška celé terasy s ohledem na použitou dlažbu. Téhož dne reagovala [jméno FO]: „Perfektní jste!!! Díky a obratem předávám p. [jméno FO] na odpověď a můžeme vyrábět (emaily z 05.05.2020). Dne 09.05.2020 [jméno FO] zaslala nákres s okótováním pro výrobu sloupků s tím, že okápek, co tam pan [jméno FO] nakreslil si vyrobí on, tedy po vás jen ty sloupky. Předem moc děkuji (email z 09.05.2020). Dne 10.05.2020 jednatel žalované zaslal email: „Dobrý den paní [jméno FO], děkuji za podklady a chci se zeptat, jestli pro Vás mohu připravit finální kalkulaci a zároveň zálohovou fakturu? (email z 10.05.2020). [jméno FO] reagovala: „Dobré ráno, prosím pošlete finální kalkulaci i zálohu. Děkuji! [jméno FO] (email z 11.05.2020). Téhož dne jednatel žalované zasílá v příloze emailu cenovou nabídku č. [číslo] na celkovou částku 231 495 Kč a zálohovou fakturu č. [číslo] na částku 115 748 Kč, a dotazuje se, zda se bude fakturovat na [jméno FO] nebo zda má nějakou společnost? (email z 11.05.2020, nabídka, zálohová faktura). Dne 12.05.2020 [jméno FO] vznesla ještě poslední dotaz, ohledně nacenění varianty, kdy obvod přední terasy by byl ze skla (i boky terasy) a strana bočního ochozu byla z nerezu. Z důvodu ušetření nákladů, chtěla znát možnost úspory s tím, že hned poté potvrdíme výrobu a zaplatíme zálohu (email z 12.05.2020). Dne 13.05.2020 jednatel žalované sdělil, že to počítal a bylo by to asi o 12 000 Kč levnější (email z 13.05.2020). Dne 13.05.2020 [jméno FO] poděkovala za spočítání. Uvedla, že to rozhodně nemá cenu. Poprosila o zálohovou fakturu a pak i výslednou fakturu na: [jméno FO], [adresa]. S pozdravem [jméno FO].“ Téhož dne je [jméno FO] zaslána v příloze zálohová faktura vystavená na žalobce na částku 115 748 Kč s tím, že jakmile žalovaná obdrží platbu, objedná výrobu sloupků dle jí zaslaného nákresu. Materiál 4hranný, broušený nerez 40x40xmm + hranaté madlo stejný materiál…. Faktura byla uhrazena z účtu žalobce dne 13.05.2020 (emaily z 13.05.2020, zálohová faktura, potvrzení o provedené úhradě). Dne 15.05.2020 jednatel žalované sdělil [jméno FO], že dorazila záloha, objednává výrobu sloupků (email 15.05.2020). Dne 08.06.2020 zaslal jednatel žalované [jméno FO] druhou zálohovou fakturu na částku 57 874 Kč s tím, že po jejím uhrazení bude objednáno sklo na její terasu a zábradlí na schodiště. Téhož dne [jméno FO] reagovala: „děkujeme, proplatíme. Prosím, na postupu montáže se domluvte s panem [jméno FO], ať jste sladění. Zavolejte mu na [tel. číslo]“ Faktura byla uhrazena dne 08.06.2020 z účtu žalobce (email 08.06.2020, zálohovou fakturou, potvrzení o provedené úhradě). Dne 13.06.2020 [jméno FO] požádala o přiobjednání jednoho skla o rozměrech 6.6.2 kaleného, 1 kus 2105x 847 mm. Jednatel žalované uvedl, že sklo objedná (emaily z 13.06.2020). Dne 16.06.2020 jednatel žalované informoval, že sklo je objednáno, cena 7 140 Kč vč. DPH (email z 16.06.2020). Postup montáže komunikovala [jméno FO] v průběhu června a července 2020 prostřednictvím SMS zpráv s jednatelem žalované a [tituly před jménem] [jméno FO] (SMS komunikace). Ve dnech 21. a 22.07.2020 byla provedena na terase montáž sloupků a madla na terase (svědecké výpovědi [jméno FO] a [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], fotodokumentace, videonahrávka). Dne 24.07.2020 zaslal žalobce jednateli žalované email, že po shlédnutím řešení konstrukce a ukotvení zábradlí znalcem, byla zjištěna pochybení uvedená pod body 1) až 6), kdy požádal o nápravu v co nejkratším termínu, nejpozději do 29.07.2020 (email z 24.07.2020). Jednatel žalované s výtkami nesouhlasil. Dne 28. 7. 2020 bylo vyhotoveno technické posouzení konstrukce předmětného zábradlí [tituly před jménem] [jméno FO], autorizovaným inženýrem pro obor pozemní stavby a konstrukce, znalec provedl místní šetření dne 23. 07. 2020 a 27. 07. 2020, se závěrem že realizační firma, žalovaná 1) neprovedla řádně zaměření stávající konstrukce, do které se měla kotvit, 2) neprovedla a neposkytla před vlastní realizací a montáží k odsouhlasení výrobní dokumentaci investorovi, 3) neprovedla řádně statické posouzení a dimenzi celkového zábradlí dle [Anonymizováno], 4) neosadila sloupky s požadavky investora. Znalec nedoporučil pokračovat v další realizaci, dokud nebudou vyjasněny výše uvedené body…zábradlí není navrženo v souladu s ČSN [číslo] (technické posouzení). [jméno FO] nechala v srpnu roku 2020 vyhotovit statický výpočet od společnost [společnost 2], týkající se statického výpočtu předmětného zábradlí, z jehož závěrů vyplývá, že statickým výpočtem bylo ověřeno, že nosná ocelová konstrukce zábradlí nevyhovuje z hlediska dle I. a II. skupiny mezních stavů únosnosti a použitelnosti (statický výpočet). Žalobce požádal 04.08.2020 jednatele žalované o rozpis položek, který mu jednatel žalované dne 05.08.2020 zaslal. Dne 15.08.2020 žalobce sdělil žalované, že dle posudku statika je konstrukce nevyhovující a navrhl 4 varianty řešení situace, kdy 19.08.2020 jednatel žalované přijal variantu č. 3, tj. odkoupení skel na terasu a schodiště, plus bezpečnostní prvky. Následně proběhla komunikace, kdy 28.08.2020 žalobce neakceptuje cenu skel na odkoupení. K dohodě o ceně skel nedošlo. Dne 18. 08. 2020 vyhotovila společnost [společnost 3], cenovou nabídku pro žalovanou na zhotovení lepeného bezpečnostního skla s tím, že celková částka za dodání 16 kusů skla o rozměrech 27,78 čtverečních metrů včetně provádění leštění hran a energetické přirážky činí částku 183 894,19 Kč včetně 21% DPH (cenová nabídka č. [číslo]). Dne 02.09.2020 žalobce zaslal poštou odstoupení od smlouvy dle nabídky [číslo], kdy uzavřel prostřednictvím [jméno FO] 11.05.2020 kupní smlouvu č. [číslo], od které odstoupil v celém rozsahu. Poštovní zásilku si žalovaná v úložní lhůtě nevyzvedla (Odstoupením, vč. vrácené závady a info sledování zásilek, výpisem z KN). Dne 03.09.2020 vyzvala žalovaná žalobce k doplatku ceny ve výši 1 154 Kč (cena skel 151 979 Kč bez DPH, 15 % DPH 22 797 Kč, celkem 174 776 Kč po odečtení zálohy 173 622 Kč). Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva z 23.09.2020, vč. potvrzení o doručení a ze dne 30.10.2020).

5. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitkou žalovaného, týkající se nedostatku aktivní legitimace žalobce. Žalovaná tvrdila, že smluvně závazkový vztah uzavřela s [jméno FO] nikoli s žalobcem, kdy nebyla v průběhu jednání informována o tom, že by [jméno FO] měla mít udělenu plnou moc od žalobce k zastupování a rovněž tak k uzavření smlouvy. Skutečnost, že jednala jménem žalobce pak neplynula ani z emailové komunikace a ani z osobního jednání. Soud prvního stupně zdůraznil, že žalovaná je podnikatelem a má se tak ujistit, s kým skutečně smluvně závazkový vztah uzavírá. Byť žalovaná po celou dobu emailem komunikovala s [jméno FO], která po vystavení faktury žalovanou požádala o vystavení faktury na jméno žalobce, bylo namístě, aby se žalovaná ujistila, respektive si potvrdila, že smluvně závazkový vztah uzavírá skutečně s [jméno FO] a nikoli s třetím subjektem. Eventuelně si měla žalovaná zjistit, jaký vztah [jméno FO] k žalobci má a zda je oprávněná za něj jednat. Žalovaná však takto nepostupovala, a tato skutečnost tak musí jít k její tíži. Následně se soud prvního stupně zabýval tím, zda na straně žalobce byly důvody pro odstoupení od smlouvy a zda se žalobce vůči žalované důvodně domáhá úhrady žalované částky.

6. Soud prvního stupně s odkazem na § 2586 odst.1, § 2001, § 2615 odst. 1, § 2615 odst. 2 věta prvá, § 2106 odst.1 písm. d) a § 2004 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) uzavřel, že žalovaná na nemovitosti ve vlastnictví žalobce zhotovila nerezové zábradlí, do kterého měly být umístěny skleněné výplně z bezpečnostního skla, které žalovaná objednala u [společnost 3]. Dle odborných vyjádření žalovaná nezhotovila konstrukci zábradlí řádně v souladu s normami ČSN a rovněž tak z hlediska bezpečnosti, což vyplývá nejen ze statického propočtu, zprávy znalce, ale i z fotodokumentace a videa, které bylo po montáži zábradlí pořízeno. Problém s konstrukcí a její pevností potvrdil i [tituly před jménem] [jméno FO], který pro žalobce prováděl dohled nad stavbou. Žalovaná si jako profesionál měla před montáží řádně zkontrolovat, zda je vše pro montáž připraveno (§ 2594 o.z.), a pokud zjistila nedostatky ve stavební připravenosti, měla je řešit s [jméno FO] nebo [tituly před jménem] [jméno FO].

7. Žalobce nechal vyhotovit dva odborné posudky týkající se řádného zhotovení díla ze kterých vyplynulo, že dílo provedené žalovanou nebylo zhotoveno řádně a vykazuje vady. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce důvodně od uzavřené smlouvy s žalovanou odstoupil, neboť dílo, které si žalobce u žalované objednal, vykazovalo takové vady, pro které jej nebylo možné užívat. Soud prvního stupně nezohlednil námitku započtení vznesenou žalovanou, s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 09.09.2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, neboť se jedná o pohledávku neurčitou dle ust. § 1987 odst. 2 o.z. Soud prvního stupně nároku uplatněnému žalobou zcela vyhověl a přiznal žalobci proti žalované náhradu nákladů řízení ve výši 74 259,10 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř., spočívající v uhrazeném soudním poplatku a odměně za zastupování advokátem v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“).

8. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítla, že soud prvního stupně provedené důkazy zhodnotil nesprávně a nevypořádal se s listinnými důkazy předloženými žalovanou (zejména s ceníkem [společnost 3], cenovou nabídkou [společnost 3] č. [číslo] ze dne 07.08.2020 učiněnou [jméno FO] a dalšími listinami, zaslanými dne 07.12.2023 a 19.02.2024). Zcela rezignoval na provedení důkazu stavebním deníkem vedeným [právnická osoba], k prokázání skutečnosti, že jednatel žalované jednak upozornil [jméno FO] na rozestupy sloupků dle norem ČSN, jednak na nedostatečnou stavební připravenost a nerovnost povrch betonových panelů, a že [tituly před jménem] [jméno FO] měl zajistit namontování jeklů po obvodu terasy, do kterých se budou sloupky kotvit). Poukázala na rozpory ve svědecké výpovědi [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná sloupky osadila dle požadavků a pokynů [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], u kterého zdůraznila jeho profesní odbornost. K technickému posouzení [tituly před jménem] [jméno FO] z 28.07.2020 a statickému výpočtu [tituly před jménem] [jméno FO] z 11.08.2020 žalovaná namítla jejich tendenčnost a neobjektivnost. Nelze z nich učinit spolehlivá skutková zjištění, neboť neposuzovali dokončené dílo a [tituly před jménem] [jméno FO] neprovedl místní šetření. Dále namítla, že soud prvního stupně nevyhověl návrhu na vypracování znaleckého posudku, za účelem zjištění, zda ocelová konstrukce zábradlí na terase, pokud by byla řádně dokončena, by splňovala požadavky stanovené technickými normami.

9. Žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že procesní obrana žalované, že žalobce není v řízení aktivně legitimován, není důvodná, neboť žalovaná je podnikatelem a má se tak ujistit, s kým skutečně smluvně závazkový vztah uzavírá. Dle žalované veškerá jednání od 02.04.2020 do 24.07.2020 pouze mezi [jméno FO] a jednatelem žalované, [jméno FO], při kterých se [jméno FO] nikdy nezmínila o tom, že by zastupovala žalobce. I při několika návštěvách předmětné nemovitosti jednal [jméno FO] pouze s [jméno FO], někdy byl přítomen [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 13.05.2020 [jméno FO] zaslala jednateli žalované e-mail, kterým jej požádala o vystavení zálohové i výsledné faktury na žalobce. Dne 13.05.2020 jednatel žalované zaslal [jméno FO] e-mailem opravenou zálohovou fakturu č. [číslo], na které je jako odběratel uveden žalobce. Zálohovou fakturu ale nelze považovat za potvrzení uzavření smlouvy o dílo s žalobcem. Zálohová faktura je pouze výzvou k zaplacení zálohy. [jméno FO] nikdy jednateli žalované nesdělila, že jedná za žalobce jeho jménem, ani mu nikdy nepředložila plnou moc, což potvrdila svou svědeckou výpovědí před soudem dne 10.05.2023. Protože nebylo zřejmé, že [jméno FO] jednala za žalobce, platí podle § 436 odst. 1 o.z., že [jméno FO] jednala vlastním jménem. Žalovaná poukázala na skutečnost, že e-mailem z 13.06.2020 [jméno FO] svým jménem dodatečně objednala u jednatele žalované jedno sklo pro svého bratra, kdy tak nepochybně neučinila za žalobce. Žalovaná je tak toho názoru, že smlouva o dílo byla nepochybně uzavřena mezi [jméno FO] jakožto objednatelem a žalovanou jakožto zhotovitelem, kdy s [jméno FO] jednala v dobré víře jako s objednatelem a s odbornou péčí. Žalovaná dále namítla nepřezkoumatelnost rozsudku co do zdůvodnění výše přiznané částky. Odstoupení od smlouvy nebylo žalované řádně doručeno, a pro odstoupení nebyly splněny zákonné důvody, když žalovaná žádnou povinnost neporušila a byla připravena dílo dokončit. Žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o zápočtu, z důvodu, že se jedná o pohledávku neurčitou, jejíž dokazování by bylo nad rámec provedeného dokazování, a považuje jej za nesprávný, neboť prokázání této pohledávky je podstatné pro určení výše náhrady náležející žalované. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku, když v řízení prokázal všechna svá žalobní tvrzení. Žalovaná plnila vadně, kdy se snaží vyvinit tvrzením, že zmocněnkyně [jméno FO] měla chtít technické řešení, které žalovaná vadně provedla. Žalovaná jednala při plnění díla samostatně bez příkazu od [jméno FO] či [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] jen žádala, aby skleněné desky v zábradlí byly, pokud možno co největší. Nikdy však nežádala překročit jakékoli meze norem a bezpečnosti natož, aby žalované technicky radila. Žalovaná nabídla dvě varianty kotvení a [jméno FO] si jednu z nich vybrala. [jméno FO] při svých jednáních s žalovanou vždy zastupovala žalobce.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům.

12. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné zjištění skutkového stavu a odvolací soud z něj pro potřeby svého rozhodnutí také vychází. Odvolací soud se však již neztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Věcná legitimace (aktivní i pasivní) je samozřejmým předpokladem úspěšnosti žaloby. Příp. nedostatek aktivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalobce subjektem tvrzeného práva a jeho žaloba nemůže být úspěšná.

13. Odvolací soud nesdílí jeho závěr, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť z provedených důkazů nevyplývá, že by dne 11.05.2020 uzavřel smlouvu o dílo s žalovanou na základě nabídky č. [číslo], neboť ze zjištění učiněných v řízení není zřejmé, že by [jméno FO] při jednání s žalovanou jednala za žalobce.

14. Dle § 436 odst. 1 o.z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

15. Ustanovení § 436 a násl. upravuje tzv. přímé zastoupení. Při tomto typu zastoupení zavazuje právní jednání zástupce přímo zastoupeného (alter ego zastoupeného). Mezi zástupcem a třetí osobou žádná práva a povinnosti nevznikají, neboť přímý zástupce činí projev vůle jménem zastoupeného a na jeho účet. Naproti tomu při tzv. nepřímém zastoupení (náhradnictví) nepřímý zástupce činí právní jednání vlastním jménem, i když rovněž na účet zastoupeného (cizí účet). Nepřímý zástupce nabývá subjektivních práv nebo povinností sám. Takto nabytá práva a povinnosti je povinen následně převést podle smlouvy na zastoupeného (např. postoupením pohledávky). Založení účinků přímého zastoupení předpokládá vedle objektivně daných znaků přímého zastoupení a plné moci dále to, aby zmocněnec s třetí osobou jednal jménem zastoupeného způsobem zjevným anebo alespoň za jejího konkludentního souhlasu, s tím, že celý kontext jednání zmocněnce a třetí osoby je obrácen k zastoupenému (zmocniteli) jakožto ke smluvní straně. Třetí osoba tedy ví, resp. z okolností musí vědět, že s ní jednající subjekt jedná jménem jiného, že smluvní stranou je osoba jiná a že jednání je vedeno se zástupcem - zmocněncem. Není-li splněna tato podmínka, může se jednat jen o zastoupení nepřímé. Tomuto požadavku lze dostát i tak, že plná moc, kterou zmocnitel zmocněnci k právnímu jednání udělil, tvoří nedílnou součást právního jednání. Plná moc však nemusí být součástí písemného vyhotovení právního jednání. Podepsala-li fyzická osoba smlouvu jako osoba jednající za smluvní stranu, není pro řešení otázky platnosti této smlouvy významné, zda v ní bylo výslovně uvedeno, že tak činí na základě hmotněprávní plné moci. Skutečnost, že někdo činí písemné právní jednání za jiného, musí být v tomto právním jednání výslovně vyjádřena. Při úvahách o rozlišení přímého a nepřímého zastoupení je možné přihlédnout jen k okolnostem, které byly známy v době posuzovaného jednání, nikoliv ke konání zúčastněných osob, k němuž došlo až poté. Pokud z těchto okolností nelze uskutečnit nepochybný úsudek o tom, že zástupce jedná jménem zastoupeného, uplatní se nevyvratitelná právní domněnka, že jednal vlastním jménem. Totéž platí, je-li zmocněnec k předmětnému právnímu jednání vybaven plnou mocí činit právní jednání za zmocnitele jeho jménem, avšak skutečnost, že jedná jménem zmocnitele, není z jeho jednání patrná. Zmíněné pravidlo se ze své podstaty uplatní jak v případě smluvního, tak zákonného zastoupení nebo opatrovnictví. Jestliže až dodatečně dojde k vyjasnění, že právní jednání bylo uskutečněno jménem jiného, ačkoli nic takového nebylo v době právního jednání zřejmé, může jít maximálně o dodatečnou změnu v osobě dlužníka (§ 1888 a násl.) nebo změnu v osobě věřitele (§ 1879 a násl.), případně o postoupení smlouvy (§ 1895 a násl.), jsou-li splněny podmínky pro tyto změny nebo postoupení (viz Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. § 1-654, obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, § 436.)

16. Žalobce byl při jednání dne 11.01.2023 poučen soudem prvního stupně dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy, týkající se uzavření smluvně závazkového vztahu mezi žalobcem a žalovanou, tj. o jeho aktivní legitimaci v řízení, kdy byl poučen o následcích nesplnění této výzvy. Na toto poučení žalobce reagoval podáním ze dne 02.02.2023, kdy navrhl k důkazu výslech [tituly před jménem] [jméno FO], emailovou komunikaci ze dne 02.04.2020, 06.04.2020, 08.04.2020, 21.04.2020, 05.05.2020, 12.05.2020 a 13.05.2020, kdy zdůraznil uvedení množného čísla v reakcích [jméno FO]. Odvolací soud uvádí, že z textu „ujměte se naší poptávky a navrhněte nám“, či „Na skle bychom chtěli“, nelze bez dalšího dovodit, že „naší“ a „nám“ a „chtěli“ mohlo být žalované zřejmé, že [jméno FO] jedná jménem žalobce a na jeho účet.

17. Odvolací soud konstatuje, že nelze učinit závěr o aktivní legitimaci žalobce k podání žaloby, když z emailové komunikace od 02.04.2020 do 11.05.2020, resp. 13.05.2020 je zcela zřejmé, že žalovaná jednala o základních náležitostech smlouvy, tj. parametrech sloupků, skel a madel a jejich ceně s [jméno FO], která se na žalovanou obrátila s poptávkou. Žalovaná na základě emailové komunikace v rámci, které vystupovala vždy jen [jméno FO], dne 11.05.2020 vyhotovila k výzvě [jméno FO] z téhož dne, nabídku č. [číslo], a téhož dne i vystavila žalovaná první zálohovou fakturu na jméno [jméno FO]. Žalovaná neměla v rámci proběhlé emailové komunikace jakýchkoliv indicií, že by závazek měl vůli uzavřít někdo jiný nežli [jméno FO], která následně 13.05.2020 žádala, aby byla vystavena faktura na osobu žalobce, čemuž žalovaná vyhověla. Z účtu žalobce byla obratem záloha uhrazena.

18. V této souvislosti odvolací soud poukazuje na rozhodovací praxi dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4279/2016, a v něm citovaná rozhodnutí), která je pak ustálena i v závěru, že plnění poskytnuté na základě určitého (byť třeba později odpadnuvšího) právního důvodu mezi dvěma subjekty na bankovní účet třetí osoby vymezený coby platební místo nelze pokládat za bezdůvodné obohacení majitele tohoto účtu na úkor osoby peníze zasílající. Zaplacení určité částky na účet třetí osoby u peněžního ústavu představující sjednané platební místo s úmyslem dostát smluvenému závazku je totiž třeba pokládat za plnění druhé smluvní straně, a nikoliv majiteli účtu. Takováto platba směřuje ke splnění závazku jedné smluvní strany vůči druhé, nezakládá právní vztah mezi osobou zasílající peníze a majitelem účtu a v důsledku její realizace v podstatě nabývá plnění osoba odlišná od subjektu, pro nějž byl zřízen bankovní účet. S ohledem na výše uvedené, je pro posouzení, kdo uzavřel závazkový vztah s žalovanou zcela nerozhodné, že faktura byla vystavena na žalobce a ten částku uhradil.

19. Zásadní skutečností je totiž fakt, že v době uzavření smlouvy, žalovaná jednala pouze s [jméno FO], která za celou dobu vzájemného jednání (emailové komunikace, SMS zprávy) žalované jednak nepředložila plnou moc z roku 2018, udělenou jí žalobcem (svědecká výpověď [jméno FO]), když ani z jiných okolností v době uzavření smlouvy není zřejmé, že [jméno FO] jednala jménem jiného, tj. žalobce, a žalovaná neměla důvodu se domnívat, že účastnicí smlouvy o dílo není [jméno FO]. Z provedeného dokazování jasně vyplývá, že i z nadále vedené emailové komunikace, po úhradě první zálohové faktury, vystupovala v jednání s žalovanou opět [jméno FO], aniž by bylo seznatelné, že je zástupkyní žalobce (emailová komunikace od 15.05.2020 do 22.07.2020). První informaci o žalobci lze v kauze vyčíst až z emailu z 24.07.2020. A až 04.08.2020 se žalobce dotazuje na rozpis cen, kdy lze vyvodit, že neměl přehled o sjednání díla.

20. Je-li tedy sporné, zda osoba jednala vlastním, nebo cizím jménem, tíží důkazní břemeno toho, kdo tvrdí, že jednající vystupoval za jiného (jako zástupce), tedy toho, kdo se dovolává účinků norem o přímém zastoupení. Osoba, jež se dovolává existence zastoupení, musí prokázat, že bylo jednání s údajným zástupcem obráceno k zastoupenému jako účastníkovi právního styku, jakož i existenci zástupčího oprávnění (srov. Schramm In: Säcker 2001 s. 1675).(BRIM, Luboš. § 436 [Všeobecná ustanovení]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1365, marg. č. 67.). Tato skutečnost z obsahu listin předloženými žalobcem neplyne, že by [jméno FO] uvedla, že jedná jménem žalobce a sama [jméno FO] uvedla, že se plnou mocí při jednání s žalovanou neprokázala.

21. S ohledem na uvedené skutečnosti je odvolací soud názoru, že ve smyslu § 436 odst. 1 věta druhá o.z. jednala [jméno FO] ve vztahu k žalované vlastním jménem, neboť z uvedených zjištění nelze dovodit, že by jednala za žalobce a na jeho účet. V důsledku toho žalobci nesvědčí právo vytýkat vady díla, a ani od smlouvy odstoupit, neboť nebyl účastníkem smlouvy. S ohledem na uvedená zjištění se již odvolací soud nezabýval dalšími odvolacími námitkami žalované.

22. Z uvedeného plyne závěr, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, a proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé podle § 220 odst. l písm. b) o.s.ř. změnil a žalobu zamítl.

23. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. nejen o nákladech odvolacího řízení, ale i o nákladech řízení před soudem prvního stupně. V obou případech vyšel z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť plně úspěšná žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na vedení tohoto řízení.

24. Žalovaná v řízení vynaložila náklady ve výši 90 419,50 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku za odvolání 3 965 Kč a v odměně za zastupování advokátem ve výši 4 300 Kč za každý z těchto úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepsání vyjádření k žalobě ze dne[Anonymizováno]31.08.2021, účast na jednání soudu prvního stupně dne 11.01.2023, sepsání vyjádření ze dne 20.02.2023, účast na jednání soudu prvního stupně dne 15.03.2023, dne 10.05.2023, dne 06.09.2023, dne 15.11.2023, sepsání vyjádření ze dne 07.12.2023, účast na jednání soudu prvního stupně dne 24.01.2024, sepsání vyjádření ze dne 19.02.2024, účast na jednání soudu prvního stupně dne 20.03.2024, sepsání vyjádření ze dne 10.04.2024 a účast při vyhlášení rozsudku před soudem prvního stupně dne 17.04.2024 (odměna ve výši ½ úkonu), sepis odvolání ze dne 25.06.2024, účast na jednání odvolacího soudu dne 07.11.2024 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, písm. a/, d/, g/, k/ a.t. a náhradě hotových výdajů za uvedených 16 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 a.t.) a 21 % DPH ve výši 15 004,50 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Odvolací soud nepřiznal žalované odměnu za písemná podání ze dne 09.10.2023 a ze dne 23.10.2023, kde žalovaná pouze uvedla kontaktní adresy navrhovaných svědků a důkazní návrhy. Lhůta k plnění byla stanovena v dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo dle § 149 o. s. ř.