pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným, jakož i kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, jakož i náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce.

2. Výše uvedeným rozsudkem rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobce [příjmení] [příjmení] [jméno] der [anonymizována dvě slova] [adresa], [příjmení] republika (dále jen„ právní předchůdkyně žalobce“) uzavřela [anonymizováno] [právnická osoba], s. r. o., [IČO], [anonymizováno] sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“) dne [datum] úvěrovou smlouvu k úvěrovému účtu [číslo], na základě které poskytla [právnická osoba], s. r. o. úvěr ve výši [částka] s úrokem ve výši 6% ročně na bázi pravidelně [anonymizováno] opakujících úrokových období a s úrokem z prodlení ve výši 6% ročně s konečnou splatností ke dni [datum]. Téhož dne [anonymizováno] žalovaný prostřednictvím ručitelského prohlášení zavázal na základě písemné výzvy právní předchůdkyně žalobce uspokojit pohledávky ze smlouvy ze dne [datum], pokud nebudou uspokojeny [právnická osoba], s. r. o. Dále dne [datum] právní předchůdkyně žalobce a [právnická osoba], uzavřely smlouvu o úvěru k úvěrovému účtu [číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobce poskytla [právnická osoba], úvěr ve výši [částka] s úrokem ve výši 4% ročně na bázi pravidelně [anonymizováno] opakujících úrokových období a s úrokem z prodlení ve výši 6% ročně s konečnou splatností ke dni [datum]. Téhož dne [anonymizováno] žalovaný prostřednictvím ručitelského prohlášení zavázal na základě písemné výzvy právní předchůdkyně žalobce uspokojit pohledávky žalobkyně ze smlouvy ze dne [datum], pokud nebudou tyto uspokojeny [právnická osoba], s. r. o. [právnická osoba] [anonymizováno] dostala do prodlení [anonymizováno] splácením obou úvěrů. Právní předchůdkyně žalobce ji proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k plnění závazků a Dále dne [datum] právní předchůdkyně žalobce a [právnická osoba], uzavřely smlouvu o úvěru k úvěrovému účtu [číslo], na základě které právní předchůdkyně žalobce poskytla [právnická osoba], úvěr ve výši [částka] s úrokem ve výši 4% ročně na bázi pravidelně [anonymizováno] opakujících úrokových období a s úrokem z prodlení ve výši 6% ročně s konečnou splatností ke dni [datum]. Téhož dne [anonymizováno] žalovaný prostřednictvím ručitelského prohlášení zavázal na základě písemné výzvy právní předchůdkyně žalobce uspokojit pohledávky žalobkyně ze smlouvy ze dne [datum], pokud nebudou tyto uspokojeny [právnická osoba], s. r. o. [právnická osoba], [anonymizováno] dostala do prodlení [anonymizováno] splácením obou úvěrů. Právní předchůdkyně žalobce ji proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k plnění závazků a téhož dne právní předchůdkyně žalobce upozornila žalovaného na skutečnost, že pokud dlužné částky [právnická osoba], neuhradí, bude požadovat plnění po žalovaném. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobce opětovně vyzvala [právnická osoba] a nově i žalovaného k úhradě dlužné částky. Jelikož dluhy vyplývající z úvěrových smluv nebyly uhrazeny, žalobce vedl proti [právnická osoba], za účelem vymožení dlužné částky z úvěrových smluv exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka] u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov. V rámci exekuce bylo vymoženo [částka] a dlužná částka tak činí [částka] na jistině, na kapitalizovaném úroku z prodlení [částka], který představuje úrok z prodlení ve výši 6% ročně z částky [částka] ode dne [datum] do [datum], a dále 6% roční úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil na dluh [právnická osoba] ničeho, ačkoliv byl žalobcem vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum].

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a namítal, že z žaloby není patrné, na který závazek [právnická osoba], bylo vymožené plnění v exekučním řízení započteno. Dále sporoval, že by dne [datum] podepsal ručitelské prohlášení i samotnou existenci závazku mezi [právnická osoba] a žalobcem. Žalobce měl odmítnout nabídku [právnická osoba] na koupi nemovité věci ve vlastnictví [právnická osoba] mimo dražbu v exekučním řízení. Tentýž zájemce měl následně nemovitost koupit v dražbě o 1/3 levněji. V jednání žalobce tak spatřoval žalovaný zaviněné jednání pro nenaplnění uspokojení pohledávky [právnická osoba] a tudíž důvod pro odepření plnění ručitelem.

4. Žalobce ve svém podání ze dne [datum] opravil v seznamu důkazů datum ručitelského prohlášení z nesprávného [datum] na [datum] dle textu žaloby. K námitce žalovaného o zaviněném neuspokojení pohledávky dlužníka pak uvedl, že v průběhu exekučního řízení žalovaný projevil zájem pohledávku žalobce uhradit a navrhl žalobci přímý odprodej nemovitostí ve vlastnictví [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno]. Žalobce v této souvislosti požádal soudního exekutora o odročení plánované dražby, ale i přes odročení dražby a poskytnutou lhůtu žalovaný ani [právnická osoba] neučinili žádné kroky k přímému odprodeji pozemků. Nadto uvedl, že [právnická osoba] vůči žalobci neučinil žádnou konkrétní nabídku. K dalšímu odročení dražby žalobce proto již nepřistoupil.

5. Žalovaný pak své tvrzení doplnil tak, že z jednání mezi [právnická osoba], a [právnická osoba] vyplýval zájem obou stran uzavřít kupní smlouvu na nemovitosti. Uvedené mělo být zřejmé i žalobci, když právní zástupce žalobce v e-mailu vyčíslil pohledávku žalobce a navrhl následný způsob ukončení exekuce a zrušení zástavního práva. Žalobce tak měl mít možnost nabídku [právnická osoba], a žalovaného akceptovat. To však odmítl, což znamenalo odmítnutí nabízeného plnění od dlužníka.

6. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobce poskytla [právnická osoba], úvěry v celkové výši [částka], poskytnuté peněžní prostředky spolu [anonymizováno] smluvním úrokem [anonymizováno] [právnická osoba], zavázala splatit právní předchůdkyni žalobce do [datum], ale svou povinnost nesplnila. Žalovaný [anonymizováno] za splnění povinnosti [právnická osoba] splatit úvěry zaručil a právní předchůdkyně žalobce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu za [právnická osoba] Jelikož nedošlo k uhrazení dlužné částky, právní předchůdkyně žalobce vymáhala dlužnou částku exekuční cestou. V rámci exekuce bylo vymoženo [částka] a [částka]. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky.

7. Ve věci po právní stránce rozhodoval podle § 300 zák. č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 306 téhož zákona, § 549 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů a když vzal za prokázané, což bylo uvedeno výše, dospěl k závěru, že nárok žalobce je poprávu, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný v řízení argumentoval zaviněným jednáním žalobce, který měl způsobit neuspokojení pohledávky [právnická osoba], s. r. o. Na základě provedeného dokazování [anonymizováno] soud neztotožnil s argumentací žalobce, neboť dle svědeckých výpovědí došlo k odstoupení [právnická osoba], a. s., o záměru přímé koupě nemovitostí ve vlastnictví [právnická osoba] na základě vnitřního rozhodnutí společnosti, zejména doporučení právního oddělení. Stejně tak vyplynulo, že žalovaný o nabídce k přímému odprodeji pozemku věděl několik měsíců předem a žalobce informoval až bezprostředně před konáním dražby, která byla nařízena v exekučním řízení vedeném již déle, než 2 roky. Žalobce následně za účelem uskutečnění přímého prodeje pozemku požádal soudního exekutora o odročení dražby a poskytl žalovanému více času k uskutečnění přímého prodeje. V průběhu této doby žalovaný sám žalobci sdělil, že [právnická osoba] tíhne k účasti v dražbě. Zaviněné jednání či opomenutí žalobce, vyžadované úspěšným uplatněním § 549 o. z., proto soud neshledal. Dále rozhodl o nákladech řízení, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Žalovaný [anonymizováno] svým odvoláním proti výše uvedenému rozsudku domáhal toho, aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V odvolání zdůraznil, že soud prvého stupně na podkladě zjištění dospěl k nesprávnému právnímu posouzení a následně i k nesprávnému vyhodnocení právního statutu žalovaného v daném právním stavu a vztahu k žalovanému. Nesporuje, že obdržel výzvu k úhradě závazků dlužníka – [právnická osoba], s. r. o. ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum], ke které [anonymizováno] žalovaný vyjádřil, avšak jednoznačně odmítl převzít povinnost k úhradě závazku, jelikož ze strany žalobce došlo k porušení zákona, v důsledku čehož nedošlo k úplnému zaplacení závazku dlužníka. Žalovaný má za to, že soud nesprávně aplikoval výklad zejména § 549 o. z., neboť vycházel pouze z tvrzení žalobce, že bylo věcí dlužníka, kdy a jak zaplatí dluh. Rovněž nesprávně vyhodnotil svědecké výpovědi [právnická osoba] – svědka [příjmení]. [příjmení] a svědka [příjmení], a to ve vztahu k jednání právního zástupce žalobce [příjmení]. [příjmení], zejména [anonymizováno] měl soud zabývat hodnocením nabídky dlužníka ve výši [částka] a jednáním žalobce, deklarovaným v e-mailu ze dne [datum]„ klient požaduje nejvyšší výnos a je mu zcela jedno, zda to koupí [anonymizováno] nebo někdo jiný“. Je nepochybné, jak potvrdili oba svědkové, že [anonymizováno] měl eminentní zájem koupit daný pozemek dlužníka a byl připraven zaplatit nabídkovou cenu. Žalobce má sice právo si vybrat cestu, jak [anonymizováno] domoci své pohledávky, může si zvolit jakoukoliv právní cestu k dosažení svého práva, ale na druhé straně nemůže nerespektovat právo dlužníka na úhradu svého závazku vůči věřiteli, už vůbec ne odmítat plnění, které je mu nabízeno. Je nutno přitom zdůraznit, že § 549 o. z., je jednak ochranou ručitele, ale zároveň je i tlakem na věřitele, aby svou pohledávku realizoval především ve vztahu k dlužníkovi. Toto jednání bylo v rozporu [anonymizováno] zákonem, i když nemá za následek neplatnost právního jednání, avšak může způsobit nevymahatelnost získaných práv. Žalovaný [anonymizováno] proto domnívá, že žalobce, znalý situace dlužníka žalovaného, porušil v daném případě § 265 obchodního zákoníku a zneužil práva daného ručitelským prohlášením. Žalovaný zdůrazňuje, že institut zásady poctivého obchodního styku a ve svém důsledku i jednání příčící [anonymizováno] dobrým mravům mají za následek to, že lze odepřít věřiteli ochranu v tomto případě, že by druhé smluvní straně, to je dlužníkovi, respektive ručiteli způsobil nepřiměřené důsledky ve smyslu nepříznivého ekonomického postavení (exekuce, likvidace, insolvence). Takové jednání zákon vylučuje a odebírá ochranu výkonu práva. Toto soud ve svém řízení vůbec nevzal v potaz a žalobou naopak přisvědčil právo na plnění žalobci na úkor ručitele.

9. Žalovaný dále uvedl, že žalobce pouze formálně přistoupil na odročení nařízené dražby z [anonymizováno] [rok] na [anonymizováno] [rok], takže nelze akceptovat konstatování žalobce, že poskytl dlouhou dobu k možnosti koupě a uzavření smluv. Je zřejmé, že žalobce nepřistoupil k nabídce vážně a považovali ji za pouhý návrh, aniž řádně a včas nezamezil neuskutečnění obchodu. Žalobce pouze lpěl na konání dražby, která ho v konečném důsledku připravila v podobě nákladů exekuce o částku [částka]. V této otázce [anonymizováno] ostatně žalovaný již vyjádřil ve svém přípise ze dne [datum]. Žalovaný dále akcentoval, že neakceptuje nabídky a ponechání vývoje úhrady na exekučním řízení, tedy neaktivní přístup ke snaze dlužníka splnit své povinnosti ze smluvního vztahu je zaviněným jednáním žalobce ve smyslu § 549 o. z. Soud prvého stupně [anonymizováno] dostatečně nezabýval příčinnou souvislostí mezi nečinností (vědomou či nevědomou nedbalostí) či komisivním jednáním věřitele (žalobce) a vzniklým následkem tohoto komisivního či omisivního jednání – nezaplacení celkové pohledávky věřitele při učiněné nabídce [anonymizováno], která přesahovala celkovou pohledávku, včetně příslušenství. Jednání žalobce je tak v rozporu s jeho deklarovaným jednáním, které konstatoval v e-mailu ze dne [datum], kde sděloval dlužníkovi, že prodej mimo exekuci je možný za předpokladu, že povinný – dlužník uhradí na úvěrový účet pohledávku a dále zaplatí exekuční náklady. Rovněž žalovaný zdůraznil rozporuplnost v jednání žalobce a uzavřel, že žalobce tak svým jednáním absolutně zkrátil úhradu, kterou dlužník nabízel. Naopak žalobce prokázal ten postoj, že je mu v podstatě jedno, kdo mu závazek uhradí, zda to bude dlužník či ručiteli.

10. Žalobkyně ve svém vyjádření vyvracela vývody odvolání žalovaného a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Ve svém vyjádření mimo jiné zdůraznila, že dle ustanovení § 303 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, je žalovaný povinen splnit závazek z titulu ručení. Svým obstrukčním jednáním [anonymizováno] však žalovaný opakovaně účelově snaží řízení co nejvíce prodloužit a takovému jednání by neměla být ze strany soudu poskytnuta žádná ochrana. Vykonstruované argumenty žalovaného byly opakovaně v řízeních vyvráceny. Poukázala na to, že byť jednání žalovaného nasvědčovalo tomu, že [anonymizováno] chce realizaci dražby vyhnout všemi dostupnými prostředky, vyšla mu v tomto žalobkyně vstříc, a tak, jak požádal v e-mailu ze dne [datum], podala k soudnímu exekutorovi návrh na odročení elektronické dražby. Elektronická dražba byla následně odročena na [anonymizována dvě slova], což žalovaný ani [právnická osoba] nijak nerozporoval, to je konala [anonymizováno] o více jak 2 měsíce později, než elektronická dražba původní. Žalovanému a domnělému potencionálnímu zájemci o koupi tak byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na vyřízení celé situace. Byla tak poskytnuta doba dokonce nad rámec [právnická osoba], [anonymizováno] požadovaného jednoho měsíce nicméně i přes poskytnutou dodatečnou lhůtu k vyřízení celé záležitosti, nebyly podniknuty, jak ze strany [právnická osoba], a. s., tak ze strany žalovaného žádné kroky. Navíc z e-mailu žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba], [anonymizováno] má zájem účastnit [anonymizováno] elektronické dražby a předmětné nemovitosti případně nabýt touto cestou. Nelze tak dospět k závěru, jaký [anonymizováno] v odvolání snaží nastínit žalovaný, tedy že žalobkyně svým zaviněným jednáním či opomenutím odmítla nabídku [právnická osoba], [anonymizováno] a zavinila tak nižší uspokojení pohledávky původním dlužníkem. Žalobkyně pouze odročila elektronickou dražbu nemovitostí na žádost žalovaného a navíc i z výslechu svědků je patrné, že žalobkyně s [právnická osoba] ani nebyla v žádném kontaktu. [právnická osoba] navíc nikdy žádnou konkrétní nabídku spojenou s příslušnou transakční dokumentací směrem ke koupi nemovitostí neučinila, a to ani vůči [právnická osoba], neboť na základě vlastního vnitřního rozhodnutí odstoupila od záměru přímé koupě nemovitostí ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] žalovaného spočívající v tom, že [anonymizováno] žalobkyně, jakožto věřitel dopustila zaviněného jednání či opomenutí ve smyslu § 549 o. z., když neuspokojila pohledávku [právnická osoba] z domnělé kupní ceny, nemůže být akceptován, natož aby takovému jednání dlužníka byla přisouzena právní ochrana.

11. Odvolací soud k odvolání žalovaného přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není opodstatněné.

12. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud [anonymizováno] s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění proto odkazuje na rozsudek soudu prvého stupně, neboť [anonymizováno] s ním zcela ztotožňuje. Není totiž pochyb o tom, že podle § 33 a následujících zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je žalovaný povinen splnit svůj závazek z titulu ručení. Žalobce vycházel v průběhu exekučního řízení zcela vstříc, avšak ze strany povinného, jakož i žalovaného nedošlo k žádnému postupu, aby došlo ke vstřícnému zakončení exekuce vůči povinnému či žalovanému a z obsahu spisu, jakož i provedeného dokazování, nevyplývá, že by žalobkyně [anonymizováno] dopustila zaviněného jednání či opomenutí podle § 549 občanského zákoníku. Rozsudek soudu prvého stupně je tak zcela věcně správný a byl proto podle § 219 o. s. ř., potvrzen.

13. Odstavec výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů tohoto stadia řízení, a to ve výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] podle § 7 a 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., a dvojnásobku režijního paušálu [částka], včetně 21 % DPH.