o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 4. 2024, č. j. 19 C 155/2020-265
JUDr. Dana Slavíková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 17. 10. 2024
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Slavíkové a soudkyň Mgr. Adély Kaftanové a Mgr. Olgy Lenochové ve věci
žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0]
[Adresa zainteresované osoby 0/0]
zastoupeného [právnická osoba], advokátem
[Adresa zainteresované osoby 0/1]
proti
žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0]
sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]
zastoupené [Jméno zainteresované osoby 1/0]
[Adresa zainteresované osoby 1/0]
za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované
[Jméno zainteresované společnosti 1/0],
[IČO zainteresované společnosti 1/0]
sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0]
o náhradu nemajetkové újmy,
o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 4. 2024, č. j. 19 C 155/2020-265
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinnen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno zainteresované osoby 1/0], advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinnen nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Shora v záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím (výrok I), žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované ve výši [částka] (výrok II), výrokem III uložil žalobci ve lhůtě tří dnů povinnost nahradit náklady státu, které stát zálohoval ve výši [částka] na účet číslo [č. účtu].
2. Uvedeným způsobem soud prvního stupně rozhodl o nároku žalobce na zaplacení žalované částky jako nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s žalovanou provedeným operačním výkonem a následnou infekcí - plastikou předního zkříženého vazu pravého kolene - dne [datum]. [podezřelý výraz] stav byl v průběhu času přezkoumán dvěma znaleckými posudky; ve znaleckém posudku zpracovaném docentem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a odškodňování újem na zdraví, je konstatováno, že žalobcovy [podezřelý výraz] potíže jednoznačně souvisí s provedeným operačním výkonem a následnou infekcí, jejíž vznik jednoznačně svědčí o porušení hygienicko-epidemiologického režimu na pracovišti, kde byl žalobce operován. Ve znaleckém posudku zpracovaném [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy na zdraví je konstatováno, že není pochyb o tom, že veškeré žalobcovy [podezřelý výraz] potíže souvisí s operačním zákrokem provedeným ve zdravotnickém zařízení žalované. Původcem potíží je infekce v kolenním kloubu způsobená Zlatým stafylokokem a vznik této infekce souvisí s porušením hygienicko-epidemiologického režimu na pracovišti žalované. Na straně žalované došlo k porušení povinnosti postupovat lege artis a z tohoto důvodu je zcela odpovědná za materiální i nemateriální újmu způsobenou žalobci. Výše bolestného byla ohodnocena znalcem 528 body, pro stanovení náhrady bolestného znalec stanovil hodnotu jednoho bodu ve výši [částka]. Nárok na bolestné je vyčíslen částkou [částka]. Pokud se jedná o ztížení společenského uplatnění, znalec výši náhrady stanovil výchozí rámcovou částkou [částka] a pro výpočet uplatnil modifikační koeficient 120 %, vzhledem k věku a době, kdy k újmě došlo a vzhledem k závažnosti případu a možnosti budoucího vzniku artrózy a jiných následujících komplikací; celková výše náhrady za ztížení společenského uplatnění byla stanovena částkou [částka]. Součástí žalované částky je i nárok na zaplacení [částka] jako náhrady nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku.
3. Žalovaná nárok žalobce neuznala, negovala jakékoliv porušení hygienicko-epidemiologických podmínek na jejím pracovišti, nesouhlasila se závěry znalců zejména proto, že znalci vůbec nezvážili možnost, že žalobce sám byl nositelem [podezřelý výraz] již před operací. Žalovaná vznesla i námitku promlčení. Shodné procesní stanovisko zaujal vedlejší účastník na straně žalované.
4. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z následujících podstatných zjištění: žalobce byl pro dlouhodobé potíže s pravým kolenem operován již v roce 2003, kdy absolvoval [podezřelý výraz] v [město] a byl mu zjištěn poškozený vnitřní meniskus a přední zkřížený vaz. Při [podezřelý výraz] u žalované dne [datum] byl poškozený vnitřní meniskus ošetřen a bylo ověřeno úplné přerušení předního zkříženého vazu; z tohoto důvodu byl žalobce následně objednán k plánované náhradě vazu. Při předoperačním ošetření bylo zjištěno, že zhruba 14 dnů předtím ukončil žalobce antibiotickou léčbu ze stomatologické indikace. Ve dnech 12. 10. až [datum] byl žalobce hospitalizován u žalované, při přijetí nebyly popisovány žádné známky přítomnosti infekce a laboratorní hodnoty byly příznivé, předoperační příprava proběhla standardně. Dne [datum] žalobce podstoupil operaci náhrady předního zkříženého vazu pravého kolene bez zapsaných komplikací. Dne [datum] byl proveden převaz a [datum] punkce kloubu. Dne 16. 10. byl žalobce propuštěn do domácího ošetření, podle lékařské zprávy byla rána klidná, kloub s minimální náplní, pacient se cítil dobře, bolesti neměl. Dne [datum] se projevila horečka, žalobce byl přijat u žalované s oteklým kolenem, výpotkem a zarudnutím kloubu. Mezi stehy se projevila [podezřelý výraz] a byla provedena revize na operačním sále v celkové anestezii. Z rány bylo vypuštěno větší množství hematomu, přičemž ze vzorků této tekutiny byla zjištěna přítomnost [podezřelý výraz] citlivého na široké spektrum antibiotik. Žalobci byla v den operace nasazena antibiotika [podezřelý výraz] a následně, [podezřelý výraz] dne [datum] podle kultivační citlivosti, teplota do 37,6 °C, rehabilitace byla zahájena a dne [datum] byl žalobce propuštěn do domácího ošetření se stanoveným postupem kontrol. V květnu 2015 se u žalobce objevila hnisavá sekrece v jizvě, která byla ošetřena, jednalo se o stehovou píštěl s lokální infekcí v jizvě zlatým stafylokokem. Dne [datum] byl žalobce hospitalizován na ortopedickém oddělení Oblastní nemocnice [adresa], opět byl prokázán [podezřelý výraz] a dne [datum] při operační revizi byla píštěl odstraněna a odstraněn rovněž šroub z holenní kosti. V říjnu 2016 při magnetické rezonanci byl učiněn nález kombinace artrózy, synoviální reakce a pravděpodobně nefunkčního štěpu vazů. Další revize kolenního kloubu proběhla v Oblastní nemocnici [adresa] dne [datum], koleno bylo zbaveno zbytnělé části synoviální výstelky a byl odstraněn zbývající interferenční šroub, na němž se opět kultivací našel zlatý stafylokok. Další zákrok proběhl dne [datum], koleno bylo zbaveno synoviální tkáně a byla zavedena proplachová laváž. Kultivován byl opět [podezřelý výraz] a po nasazení antibiotik byl žalobce propuštěn domů dne [datum], antibiotika užíval do konce ledna 2017. V období od [datum] do [datum] podstoupil žalobce lázeňskou léčbu, kde byl výsledný stav hodnocen jako stabilizovaný a poslední kontrola proběhla v Oblastní nemocnici [adresa] dne [datum], při níž bylo žalobci povoleno postupné zatěžování sportem. Další potíže se u žalobce objevily v roce 2018 (ostruha patní kosti vpravo, tenisový loket vlevo), v letech 2018, 2019 a 2020 již u žalobce nebyly dokumentovány příznaky původního onemocnění[Anonymizováno]
5. U žalované probíhaly kontroly Hygienické stanice [název] dle plánů, při nichž byly prováděny stěry, a to ve dnech [datum], a [datum], [datum], [datum], [datum] vždy s konstatací, že výsledky bakteriologických stěrů jsou dobré. Po operaci žalobce, která proběhla dne [datum] byl další stěr proveden [datum] rovněž s dobrým výsledkem. V období 2012-2015 nebyly výsledky provedených stěrů nikdy důvodem k uzavření provozu a zlatý stafylokok nalezený v infekčním ložisku nebyl nikdy vykultivován. V prostorách žalované rovněž probíhala dezinfekce, dezinsekce a deratizace řádově 1× ročně.
6. Obsah a závěry znaleckých posudků znalce docenta [tituly před jménem] [jméno FO], DrSc a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] jsou rozvedeny v bodě 8 a 9 odůvodnění napadeného rozhodnutí a jsou citovány shora. Podle závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví došlo ke stabilizaci stavu žalobce po operaci [podezřelý výraz] ze dne [datum] až dne [datum].
7. Podle znaleckého posudku profesora [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie – traumatologie, nebyly nalezeny žádné známky zanedbání hygienické prevence na pracovišti žalované, plastika typu BTB byla provedena zcela standardně, standardní lege artis byl rovněž postup při vypuštění hematomu, standardně byla podávána antibiotika. Podle odborné literatury vzhledem k tomu, že zjištěná bakterie byla citlivá na všechna testovaná antibiotika, nejednalo se zřejmě o [podezřelý výraz] s tím, že podle odborné literatury skutečnost, že žalobce byl nositelem bakterie ještě před hospitalizací je pravděpodobná až z 50 %. Znalec uzavřel, že žalovaná postupovala naprosto lege artis, jak po stránce chirurgické tak i konzervativní, při aplikaci antibiotiky i následné léčbě. K zanedbání operační či pooperační péče nedošlo, infekční komplikace chirurgického výkonu jsou realita, která se v určitém procentu stává, tato skutečnost je obecně známá, pacient o ní musí být informován. Skutečnost, že antibiotika před operací dne [datum] nebyla žalobci podána, nepředstavuje postup non lege artis.
8. Z revizního ústavního znaleckého posudku vypracovaného [adresa] nemocnicí v [město] vyplývá zejména následující: nelze kategoricky trvat na souvislosti vzniku infekce jen s operačním zákrokem. Pro ustálení zdravotního stavu je rozhodující klinický průběh a průběh léčby, která byla ukončena lázeňskou léčbou v [adresa]. Znalecký ústav nesouhlasil se závěry, které učinil znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jejich vyšetření považuje zejména za neúplné a závěry za nesprávné. Znalecký ústav zdůraznil, že každý zákrok do lidského těla je spojen s bolestí, kterou každý snáší jinak, plastika vazů, která je provázena i s kostními zákrok je bolestivá především v prvních dnech. Z hlediska bolesti zapsaný průběh nebudí podezření na nějakou komplikaci. Stav pacienta nebylo možné poté, co se dostavil ke kontrole pět dnů po propuštění hodnotit jako šokový. Jednalo se o běžné příznaky rozvíjející se infekce. Tvrzení, že infekce vznikají jednoznačně po operačních zákrocích a o nedodržování hygienického režimu jsou nepřiměřená. Infekce jsou závažné, dlouhodobé, opakující se, velmi často vedou k trvalým následkům, nejsou však vždy trvale invalidizující. Znalecký ústav uzavřel, že podle předložené dokumentace byly při operaci i následné péči během hospitalizace dodrženy všechny standardní požadavky na vybavení, prostředí i pracovní postup ortopedických operačních sálů, stejně jako v průběhu operace. Totéž platí i o převazu a odstranění drénů z kolene následující den. Ze strany žalované nebyly porušeny podmínky náležité odborné zdravotní péče dané zákonem č. 372/2011 Sb. Zpracovatel posudku v rámci výslechu uvedl, že považuje za krajně nepravděpodobné, že by nákaza zlatým stafylokokem byla způsobena implantací šroubu, který byl při operaci do [podezřelý výraz] žalobce vložen, neboť se jedná o materiál, který je sterilně zabalený, otevírá se přímo na operačním sále a z 99 % lze tvrdit, že na tomto materiálu se bacil nevyskytoval. Pokud by se bacil [podezřelý výraz] nacházel v prostorách operačního sálu v den operace, nákaza stafylokokem by se projevila i u dalších operovaných téhož dne, což zaznamenáno nebylo. Pokud se jedná o profilaxi antibiotiky na jednotlivých ortopedických pracovištích je praxe různá, v roce 2014 však nebyl žádný závazný předpis týkající se antibiotické profilaxe pro artroskopické zákroky jakéhokoliv typu, [právnická osoba] pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí dala v roce 2018 doporučení pro operace u pacientů s implantací cizorodého materiálu – osteotomie, osteosyntéza, artroskopie, aby v těchto případech byla podávána profilaxe antibiotiky, jedná se však toliko o doporučení.
9. V bodě 14 odůvodnění rozhodnutí jsou vyloženy závěry obsažené v disertační práci [tituly před jménem] [jméno], Univerzita [název], lékařská fakulta z roku [rok]. Práce se zabývala vlivem rekonstrukce předního zkříženého vazu na kinetiku chůze, práce se týká provedených plastik zkříženého kolenního vazu v letech 2016-2018, kde je antibiotická profilaxe zmíněna. Podle souhrnného referátu lékařů První ortopedické kliniky První lékařské fakulty [právnická osoba] v [město] z roku 2006 v časopisu Actachirurgiae ortopedicae [tituly před jménem] traumatologiae, v případě infekce endoprotéz, které mají devastující následky a představují závažný problém je na místě pečlivě připravit pacienty a preventivně podávat antibiotika. Otázka antibiotické profilaxe u totálních kloubních náhrad je rozvedena rovněž v časopise Ortopedie 1/2023.
10. Na zjištěné soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 2913, 2643 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ustanovení § 45 odst. 1, § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách. Uzavřel, že podle ustálené praxe Nejvyššího soudu při poskytování zdravotní péče jsou její poskytovatelé povinni postupovat podle smlouvy (je-li uzavřena) s péčí řádného odborníka (§ 2643 odst. 1 OZ). Pojem péče řádného odborníka užitý v občanském zákoníku pro závazky ze smlouvy o péči o zdraví navazuje na tradiční chápání pojmu lege artis (tzv. náležitá odborná úroveň) podle zákona o zdravotních službách. Péče řádného odborníka je takový výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Nedodržení těchto pravidel je protiprávním jednáním – jedním z předpokladů odpovědnosti podle § 2913 ve spojení s § 2645 OZ. Nejedná se o odpovědnost za výsledek, nýbrž za správnost provedení lékařského zákroku, to je za jeho provedení s péčí řádného odborníka. Nejde o odpovědnost za porušení zákona, ale o odpovědnost za porušení smlouvy, která je postavena na objektivním principu, zavinění se nezkoumá. Základním předpokladem pro vznik odpovědnosti podle § 2913 OZ jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením smlouvy a vznikem škody. Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za újmu způsobenou na zdraví pacienta nastupuje, pokud právě chybný způsob provedení zákroku či opomenutí při poskytnutí zdravotní péče byly vyvolávajícím činitelem (příčinou) poškození zdraví pacienta (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Byla-li zdravotní péče poskytnuta řádně (v souladu se zákonnými požadavky), není naplněna podmínka vzniku odpovědnosti za škodu spočívající v protiprávním jednání, bez ohledu na to, že výsledkem poskytnuté péče nebyl kýžený zdravotní stav, ale dostavily se komplikace, které jej zhoršily. Okolnost, že tyto komplikace jsou důsledkem poskytnuté péče pak sama o sobě neznamená, že péče byla poskytnuta v rozporu s požadavky na ní kladenými. I přes neustálý pokrok lékařské vědy se nelze domnívat, že vyřešení jakéhokoliv zdravotního problému je samozřejmostí a každá operace pouhou formalitou, když operace i nadále představují závažný zásah do lidského organismu, neboť každý člověk je jedinečný a může mít takové predispozice, které nelze před operací (ani během ní) rozpoznat, i proto jsou pacienti seznamováni s riziky konkrétních zákroků a obvykle je v konečném důsledku právě na nich, aby (i s ohledem na odbornou radu lékaře) zvážil jednotlivá rizika a učinili rozhodnutí, zda daný zákrok podstoupí či nikoliv. [právnická osoba] odpovídá jen za škodu, k níž došlo v důsledku postupu non lege artis.
11. Závěr, že poskytovatel zdravotních služeb je pacientu povinen nahradit újmu vzniklou při poskytování zdravotní péče, tedy v souladu s výše uvedeným nelze učinit, pokud poskytovatel neporušil svou povinnost poskytovat zdravotní péči na náležité odborné úrovni, podle pravidel daného oboru. Byla-li zdravotní péče poskytnuta řádně (v souladu se zákonnými požadavky), není naplněna podmínka vzniku odpovědnosti za škodu spočívající v protiprávním jednání, bez ohledu na to, že výsledkem poskytnuté péče nebyl kýžený zdravotní stav, ale dostavily se komplikace, které jej zhoršily. Okolnost, že tyto komplikace jsou důsledkem poskytnuté péče, pak sama o sobě neznamená, že péče byla poskytnuta v rozporu s požadavky na ni kladenými. I přes neustálý pokrok lékařské vědy se nelze domnívat, že vyřešení jakéhokoli zdravotního problému je nyní samozřejmostí a každá operace pouhou formalitou. Operace nadále představuje závažný zásah do lidského organismu, každý člověk je jedinečný a může mít takové predispozice, které nelze před operací (ani během ní) rozpoznat. I proto jsou pacienti seznamováni s riziky konkrétních zákroků a obvykle je v konečném důsledku právě na nich, aby (i s ohledem na odbornou radu lékaře) zvážili jednotlivá rizika a učinili rozhodnutí, zda daný zákrok podstoupí, či nikoliv. [právnická osoba] odpovídá jen za škodu, k níž došlo v důsledku postupu non lege artis (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], s sp. zn. II. US 1564/15, ze dne [datum], sp. zn. II. US 770/16, ze dne [datum], sp. zn. III. US 27/19).
12. Na základě uvedeného soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná poskytovala žalobci péči v náležité odborné úrovni, a to i přes znalci učiněný závěr, že infekce žalobce způsobená zlatým stafylokokem je v příčinné souvislosti s operačním zákrokem z října 2014, včetně následujících potíží. V souvislosti s operačním zákrokem z října 2014 nebylo prokázáno, že by při tomto zákroku žalovaná porušila hygienicko-epidemiologické podmínky na pracovišti a nemohlo tak dojít k infektu [podezřelý výraz] z těchto důvodů. K porušení povinností ze strany žalované nedošlo ani s ohledem na zvýšenou bolestivost, kterou žalobce pociťoval ještě při propuštění z lékařské péče, neboť podstoupená operace je bolestivým zákrokem a při samotném propuštění žádné další komplikace zjištěny nebyly. K porušení náležité odborné úrovni při poskytování zdravotnické péče nedošlo ani tím, že před operačním zákrokem žalovaná nenasadila žalobci profylaktickou léčbu antibiotiky, když v době operačního zákroku byl žalobce mladý zdravý muž, který netrpěl žádnou infekcí, žádné problémy se u něj neprojevovaly a z výsledků předoperačních vyšetření nevyplynulo, že by mohly nastat jakékoliv komplikace.
13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., o náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř.
14. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Namítá, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, pokud uzavřel, že postup žalované, která nenasadila před předmětnou operací kolene žalobce (která zahrnovala též vložení ortopedických implantátů do těla žalobce) preventivní antibiotickou profylaxi, není postupem non lege artis. Soud prvního stupně pochybil, pokud učinil tzv. souhrnná skutková zjištění v důsledku čehož je napadený rozsudek na hraně přezkoumatelnosti. Odvolatel má za to, že zpracovatel revizního Ústavního posudku a jeho tým byli vedeni úzkostlivou pohnutkou nikoho z kolegů neosočit nějakým příliš jednoznačným závěrem a vyhnout se jednoznačnému závěru v otázce hodnocení toho, zda nenasazení antibiotikové profylaxe bylo nebo nebylo lege artis. Soud prvního stupně učinil svůj závěr na informaci, že [právnická osoba] ortopedie a traumatologie učinila v roce 2018 ohledně ATB profylaxe pouhé doporučení, aniž se vypořádal se sdělením [tituly před jménem] [jméno], že cizorodý materiál v těle, typický kovový implantát (v případě žalobce femorální šroub) slouží patogenním mikrobům k tomu, aby se na něm uhnízdily a rozmnožily, a to i přesto že je implantát zaveden do těla jako bezchybně sterilní. Soud prvního stupně se žádným způsobem nevypořádal se závěry v disertační práci [tituly před jménem] [jméno] a obsahem odborných článků, na které žalobce poukázal a které citoval, z nichž lze uzavřít, že antibiotická profylace je nezbytná u každé operace, kdy se použije ortopedický implantát, odborná literatura pak stanoví, že „implementace cizorodého materiálu je s nutností profylaxe spojena vždy, a že v případě řady provedených plastik zkříženého kolenního vazu v letech 2016 a 2018 byla antibiotická profylaxe použita. Podle stejných zdrojů operace s implantací kloubní náhrady bez pokrytí antibiotiky je dnes považována za postup neslučitelný se správnou klinickou praxí. Preventivní ATB profylaxe by byla s pravděpodobností blížící se jistotě rozvinutí infekce v koleni žalobce zabránila. Postup podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů je vyloučen i v případě, kdy dojde k bezdůvodnému nevyužití dostupných léčebných (léčebně preventivních) metod; v této souvislosti žalobce odkázal, například na usnesení Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], otázkou nevyužití postupu snižujícímu riziko při operaci se vyjádřil Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Nenasazení ATB profylaxe je třeba hodnotit jako porušení prevenční povinnosti ve smyslu § 2900 a 2901OZ.
15. Pro případ odlišného právního názoru odvolacího soudu žalobce vytýkal i pochybení soudu prvního stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Žalované byla přiznána odměna za 18 úkonů právní služby a [částka] a režijní paušály, náklady zastoupení tak činí včetně DPH [částka], nikoliv [částka]. Žalobce má za to, že v daném případě jsou splněny znaky výjimečnosti pro nepřiznání náhrady nákladů řízení vítězné žalované ve smyslu ustanovení § 150 o.s.ř., které spatřuje v tom, že žaloba byla podána na základě prvotních znaleckých závěrů, z nichž postup žalované vycházel jako chybný, když se u žalobce bezprostředně po operaci rozvinula závažná vnitrokloubní infekce a v tom, že vyšlo najevo, že žalovaná nezabezpečila žalobce před infekcí podáním preventivní ATB profylaxe, čímž nesporně mohla následné újmě na zdraví u žalobce předejít.
16. S důrazem na výklad současných dostupných poznatků lékařské vědy žalobce v doplnění odvolání dále zdůrazňoval, že preventivní podávání antibiotik začalo být zaváděno přinejmenším v západní medicíně od šedesátých let dvacátého století, ATB profylaxe je na místě ve stejné míře u kloubní náhrady jako u kterékoliv jiné ortopedické operace se zavedením jakéhokoliv jiného, i byť méně rozměrného, implantátu.
17. Žalovaná i vedlejší účastník na její straně navrhli potvrzení napadeného rozhodnutí jako věcně správného.
18. Žalovaná namítala, že si žalobce si protiřečí, pokud soudu prvního stupně vyčítá, že doporučení od [právnická osoba] pro ortopedii a traumatologii bral pouze jako doporučení pro lékaře, které neznamená, že podle něj musí lékař striktně postupovat a současně tvrdí, že postup lege artis medicinae, tedy postup dle „pravidel vědy“ nelze jako normu brát. Souborný referát lékařů 1.ortopedické kliniky 1.LFUK [adresa] publikování v roce 2006 se týká celkových kloubních náhrad, tedy endoprotéz.. Vztahování závěru článků ke všem implantátům by bylo chybné a neslučitelné s obsahem samotného článku. Pokud se jedná o článek v časopisu Ortopedie z roku 2023 žalobce účelně ve svém odvolání zamlčel jeho název – Antibiotické a profylaxe u totálních kloubních náhrad. Ani z rigorózní práce [tituly před jménem] Maroše Veréše nevyplývá, že by se profylaxe antibiotiky měla používat vždy v případě plastik zkříženého kolenního vazu. Zdůraznil, že neprovedená profylaxe antibiotiky nemůže být brána jako postup non lege artis ze strany žalované, naopak nadužívání antibiotik vede ke vzniku rezistentních nemocničních kmenů, které jsou těžko léčitelné. Automatická profilaxe antibiotiky jakožto prevence podle § 2900 a § 2901 o.z. je nepřípustná, neboť je vždy třeba zohlednit konkrétní situaci a potřeby pacienta. Ani žádný ze znalců neshledal postup non lege artis ve skutečnosti, že žalovaná nepodala žalobci před operací antibiotika. Žalovaná se vymezuje proti nařčení žalobce, že by bylo striktně na její libovůli, popřípadě na jejích ekonomických motivacích, kdy provede antibiotickou profylaxi a kdy nikoliv. Žalovaná neporušila žádná hygienická pravidla a postupovala v péči o žalobce lege artis. Vzniklá komplikace u žalobce nebyla zapříčiněna nesprávným postupem žalované. Poskytovatel zdravotních služeb má dle § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování povinnost poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, tj. postupovat lege artis. [právnická osoba], na kterou žalovaná odkázala uvádí, že „ každý lékařský výkon, potažmo každá léčba jako taková sebou nese určité riziko neúspěchu , které se může realizovat i navzdory tomu, že lékař či jiný zdravotní pracovník postupoval odborně zcela správně, tedy lege artis. Biologické procesy v lidském organismu nelze vždy přesně odhadnout a garantovat příznivý výsledek léčby je tedy v podstatě nemožné. I proto je odpovědnost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb primárně odpovědností za odborně správný postup, nikoliv odpovědnost za výsledek.
19. Žalovaná současně nesouhlasí s tvrzením žalobce, dle kterého byly naplněny znaky výjimečnosti případu zvlášť hodného zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení vítězné žalované straně ve smyslu § 150 o.s.ř.. Skutečnost, že žalobu podal žalobce na základě znaleckého posudku nemůže být důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů žalované. V této souvislosti odkázala odvolatelka na usnesení Krajského soudu v [město] č. j. [spisová značka], kde bylo uzavřeno, že skutečnost, že ve prospěch žalobce hovoří znalecký posudek vypracováný před podáním žaloby není důvodem pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř.. Pokud se jedná o stanovení výše nákladů řízení odkázala žalovaná na nález Ústavního soudu sp. zn. IV USA 1788/23 ze dne [datum].
20. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce opodstatněné není.
21. Odvolací soud předně neshledal důvod pro zrušení rozsudku dle ust. § 219a odst. 1, písm. b) o. s. ř. pro nepřezkoumatelnost danou nesrozumitelností či nedostatkem důvodů. Z odůvodnění rozsudku lze dobře seznat důvod zamítavého rozhodnutí o požadavku žalobce a odůvodnění rozsudku vyhovuje ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. Podstatné je, že způsob odůvodnění rozsudku žalobci nebrání proti rozhodnutí věcně argumentovat (k měřítkům přezkoumatelnosti rozhodnutí soudů nižších stupňů viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
22. Soud I. stupně opatřil dostatek skutkových zjištění, jeho zjištění vyplývají z obsahu provedených důkazů a jeho právní posouzení věci je rovněž správné.
23. Odvolací argumentací žalobce, založené v dané fázi řízení pouze na tvrzení, že k pochybení žalované ( postupu non lege artis) došlo tím, že nepřistoupila v případu žalobce k nasazení antibiotikové profylaxe, se nepodařilo zvrátit závěr soudu prvního stupně, který vychází z ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu ČR. K dané problematice dovolací soud opakovaně uvádí : Specifikum sporů o náhradu škody v souvislosti s poskytováním zdravotní péče spočívá v tom, že otázku, zda zdravotnické zařízení postupovalo v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (lege artis), je nutno posuzovat za pomoci znalců - lékařů, a podkladem pro závěr o porušení uvedené povinnosti je zpravidla znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Jak škůdce jednal, je otázkou skutkovou; jak měl jednat, je sice právní úvahou, avšak prakticky převoditelnou na otázku, jak v daných okolnostech jedná patřičně rozumná a zodpovědná osoba dané profese a kvalifikace. Tím se v podstatě rovněž blíží otázce skutkové, kterou soud zjišťuje cestou znaleckého posouzení, tedy dokazováním. Z hlediska aplikační praxe je tedy otázka standardu náležité zdravotní péče přiměřeného konkrétním okolnostem případu fakticky rovněž otázkou skutkovou, přinejmenším v tom smyslu že odpověď na ni je vyvozována z provedeného dokazování (srov. Holčapek, T. Dokazování v medicínskoprávních sporech, [adresa]: [právnická osoba], 2011, s. 96).
24. V oblasti poskytování zdravotní péče jsou poskytovatelé zdravotní péče povinni postupovat v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (§ 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, účinný v době posuzovaných zákroků), případně v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy (čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, č. 96/2001 Sb. m. s.). V těchto definičně a významově obdobných případech je takový postup označován jako postup „lege artis“, zatímco nedodržení pravidel (postup non lege artis) je porušením právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 obč. zák. ( podle stávající úpravy § 2913 o.z.). Každá konkrétní situace se přitom posuzuje individuálně, neboť lékařská věda disponuje různými a různě účinnými a bezpečnými postupy k provedení konkrétního léčebného zákroku. Zvažuje se též, zda poskytovatel zdravotní péče zvolil postup adekvátní charakteru nemoci a šetrný k pacientovi a zda způsob provedení byl bez vad. Vše je třeba posuzovat tzv. „ex ante“, tj. na základě poznatků, které měl poskytovatel zdravotní péče k dispozici v době svého rozhodování o dalším postupu, respektive v době provádění zákroku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], oba uveřejněny v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, [právnická osoba]. Beck – dále jen „Soubor“ – pod C 10428 a C 14914). Závěr, zda poskytovatel zdravotní péče postupoval „lege artis“ ve smyslu, jak tento pojem užívá odborná literatura a judikatura, tedy v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (§ 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění účinném v době poskytování posuzovaných zdravotnických služeb), přísluší soudu a nikoli znalci. Byl-li léčebný zákrok z pohledu odborného (medicínského) objektivně nesprávný a současně šlo o chybu odvratitelnou, nelze postup lékaře považovat za lege artis. Soud tudíž nemůže mechanicky přebírat závěr znalců, zda určitý postup byl nebo nebyl lege artis, zejména je-li tento závěr ve zjevném rozporu s konkrétními zjištěními o souladu či rozporu postupu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. O postup non lege artis jde i v případě, že sice postup při ošetření byl zvolen správně, ale provedení bylo chybné. Je tedy třeba hodnotit celkový výkon ve vztahu k následku, o jehož odškodnění se jedná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Soubor C 15605). Je tedy zjevně vnitřně rozporný závěr soudu prvního stupně, že je dána odpovědnost žalované za škodu způsobenou porušením právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 obč. zák., ačkoli bylo prokázáno, že postup žalované byl lege artis.
25. V poměrech dané věci nebylo žádným z provedených důkazů prokázáno, že preventivní podání antibiotik bylo z nějakého konkrétního důvou indikováno. Jednalo se o mladého člověka, nezatíženého žádnou jinou diagnózou, která by tento postup vyžadovala. V krátké době před zákrokem se žalobce podrobil antibiotické léčbě, byť toliko po stomatologickém ošetření. Zákrok u žalobce provedený nespadá mezi výměny velkých kloubních náhrad. V době, kdy byl zákrok proveden, neexistoval žádný předpis stanovící povinnost antibiotika preventivně podat. Pokud žalobce poukazuje na názory odborné veřejnosti k této otázce, jedná se stanoviska určité skupiny odborníků, proti nimž jistě existují stanoviska odlišná, preferující nezneužívání antibiotik bez konkrétní příčiny, většinou se jedná o případy s žalobcem nesrovnatelné. Za nepřípadný považuje odvolací soud i odkaz žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn [spisová značka], neboť v případě žalobce antibiotická profylaxe nepředstavuje další možnou metodu ošetření jeho kolene.
26. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že na straně žalované jako poskytovatele zdravotní péče nebyl shledán postup non lege artis, je dle odvolacího soudu takový právní závěr správný.
27. Odvolací soud neshledal důvodným ani odvolání žalobce proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Předně je třeba řící, že podle obsahu spisu provedl právní zástupce žalobce v řízení před soudem prvního stupně 19 úkonů právní pomoci a k žádné, ani početní chybě tak nedošlo.
28. Pokud žalobce argumentuje tím, že v daném případě jsou splněny předpoklady pro aplikaci ust.§ 150 o.s.ř. odvolací soud tento závěr nesdílí. K výkladu a aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř., jehož se žalobkyně dovolává, se Nejvyšší soud vyjádřil v řadě svých aktuálních rozhodnutí (srov. např. jeho usnesení ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2014, a dále usnesení ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Vyložil, že rozhodování o náhradě nákladů sporného řízení je obecně ovládáno zásadou úspěchu ve věci. Odchylka od této zásady je možná podle § 150 o.s.ř. jen tehdy, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Těmi se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další. Musí jít o takové okolnosti, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.
29. V poměrech dané věci žalobce ani netvrdí žádnou z okolností, jak jsou shora vymezené a taková se nepodává ani z obsahu spisu. Žalobcem označená skutečnost, že žalobu podal na základě znaleckých posudků vyznívajících v jeho prospěch rovněž okolnost zvláštního zřetele hodnou ve smyslu ust. § 150 o.s.ř. nepředstavuje.
30. Odvolací soud z důvodů uvedených rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a v akcesorickém výroku o náhradě nákladů řízení dle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.
31. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst.1 o s ř ve spojení s § 142 odst.1 o.s.ř.
32. Procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů odvolacího řízení představovaná náklady právního zastoupení advokátem ve výši [částka]. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony úprávní pomoci z tarifní hodnoty [částka] dle § 8 vyhl.č. 177/1996 Sb.za jeden úkon právní služby dle § 7 téže vyhl. ( vyjádření k odvolání žalobce, duplika k replice žalobce a účast u odvolacího jednání, 3x režijní paušál a´[částka] dle § 13 vyhl. A 21 % DPH z částky [částka] dle § 137 odst.3 o.s.ř.
33. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náleží náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu.
Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.