pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
Mgr. Jiřina Jislová · Rozhodnutí ze dne 6. 9. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jiřiny Jislové a soudkyň JUDr. Zoji Dvořákové a Mgr. Aleny Jedličkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o [částka] s příslušenstvím,
k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně řízení co do částky [částka] s příslušenstvím z částky [částka] od [datum] do [datum], zastavil a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným, jakož i náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
2. Takto rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že dne [datum] žalobce jakožto zákazník uzavřel se žalovaným, jakožto pořadatelem zájezdu, smlouvu o zájezdu rezervační [číslo] [variabilní symbol], s předmětem plnění – zájezd v termínu od [datum] do [datum], [země] – [anonymizováno], celková cena [částka]. Za zájezd žalobce v souladu se smlouvou o zájezdu zaplatil dne [datum] zálohu ve výši [částka] na účet [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], která podle smlouvy o zájezdu vystupovala jako zprostředkovatel. Dne [datum] odstoupil žalobce od předmětné smlouvy o zájezdu, a to z důvodu mimořádných okolností ve smyslu § 2535 občanského zákoníku, neboť v době odstoupení od smlouvy až do dnešní doby, tj. doby, kdy měl již proběhnout předmětný zájezd, existuje v místě pobytu zvýšené riziko nákazy koronavirem [anonymizována dvě slova]. [příjmení] nakažených v místě pobytu stále rostou, kdy v době termínu zájezdu byl jejich počet v daném místě rekordní. Restriktivní opatření se proto nadále zpřísňují, kdy tak například platí povinnost nosit roušku ve všech uzavřených prostorách a při plavbě lodí je rouška povinná i na palubě, přičemž porušení této povinnosti je sankcionováno pokutou [částka]. Pro pláže, turistické památky atp. platí opatření upravující maximální počet osob, vzájemné rozestupy atp. Při příletu do země jsou pak cestující z každého letu namátkově testováni na přítomnost koronaviru, přičemž do výsledku testů je testovaný jedinec povinen setrvat v izolaci. Před příletem navíc musí každý cestující vyplnit formulář, v němž musí uvést, jaké památky navštíví a jaké jsou jeho plány na území [země]. Tyto a další skutečnosti a opatření tak představují okolnosti mající vliv na průběh a poskytnutí zájezdu. Od [datum] [anonymizována dvě slova] pak vyžaduje předložit při vstupu na řecké území [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova], vystavené na základě dokladu o [anonymizována dvě slova] testu na [anonymizováno], který byl proveden v průběhu posledních 72 hodin před příletem do [země]. Z uvedeného vyplývá, že situace je v zemi skutečně vážná, kdy ke gradaci došlo právě v termínu zájezdu, a jednotlivá opatření představují okolnosti ovlivňující poskytování zájezdu ve smyslu § 2535 občanského zákoníku. Žalobce obdržel až dne [datum] od žalovaného e-mail o vyúčtování odstupného (storno poplatku) ve výši [částka] za osobu, to je celkem [částka] (kdy toto zvýšené odstupné žalovaný nijak nedoložil), pročež je vyměření odstupného neoprávněné, neboť ve smyslu § 2535 občanského zákoníku má žalobce nárok na vrácení částky za zájezd zaplacené, a to v plné výši, nejdéle do 14 dnů od odstoupení.
3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když uvedla, že argumentace žalobce není na místě, neboť údajné odstoupení provedl žalobce více než čtvrt roku před plánovanou realizací smlouvy o zájezdu. Ať již byla tehdejší situace jakákoliv, nemohl ani žalobce, žalovaná, ale ani kdokoliv jiný předpokládat, jaká bude situace v době, kdy mělo dojít k realizaci zájezdu. Zdůraznila, že odkaz na § 2535 občanského zákoníku je nesprávný, a neboť toto ustanovení není v tomto případě možno aplikovat.
4. Soud prvého stupně při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, že mezi účastníky došlo uzavření smlouvy o zájezdu, jejímž předmětem byl zájezd do [země] v termínu od [datum] do [datum] a součástí smlouvy pak byly i [anonymizována tři slova] pořadatele zájezdu a [právnická osoba]. Žalobce dne [datum] uhradil za zájezd zálohu ve výši [částka] a dne [datum] zaslal žalované odstoupení od smlouvy o zájezdu. Žalovaná vyčíslila storno poplatek za zrušený zájezd ve výši [částka] a následně žalobce se žalovanou komunikoval prostřednictvím e-mailu. Dne [datum] [právnická osoba] oznámila žalobci, že cestovní kancelář storno provedla, nicméně storno poplatek je zachován s tím, že na vzniklý přeplatek byla žalobci zaslána žádost o vrácení, kterou má žalobce nahrát vyplněnou a podepsanou dle instrukcí v daném e-mailu. Následně žalobce opakovaně zaslal žalované předžalobní výzvu k uhrazení částky [částka]. Možnosti cestování do [země] byly v době předcházející zájezdu i v době konání zájezdu omezené z důvodu rozšíření [anonymizována dvě slova]. V [země] bylo v té souvislosti nutno dodržovat řadu mimořádných opatření (zpráva velvyslanectví [země] v [anonymizováno] a možnost cestování mezi [země] a [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], dále zpráva ze dne [datum] o rozšíření povinnosti nosit roušku, zpráva ze dne [datum], zpráva ze dne [datum], náhled internetových stránek ze dne [datum] týkající se počtu případů [anonymizována dvě slova] v [země], zpráva ze dne [datum] týkající se platných mimořádných opatření v [země] v souvislosti s [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] [právnická osoba] zaplatila na účet žalobce částku [částka].
5. Soud prvého stupně s odkazem na ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), konkrétně § [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] dospěl k závěru, že na předloženou věc je možno aplikovat ustanovení § 2535 o. z., tedy že žalobce od smlouvy odstoupil bez povinnosti platit odstupné, a proto má nárok na vrácení celé zaplacené částky. Zdůraznil, že byla splněna podmínka tohoto ustanovení spočívající v tom, že v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu, neboť pandemii [anonymizována dvě slova] lze pod takto vymezené okolnosti podřadit, neboť šíření této [anonymizováno] představuje značné ohrožení lidského zdraví, přičemž v souvislosti se zamezením šíření tohoto [anonymizováno] je nutno dodržovat řadu mimořádných opatření. Dle předmětného ustanovení přitom musí tyto okolnosti nastat v místě pobytu, což v dané věci rovněž bylo splněno. Pokud jde o časové určení ve vztahu k výskytu mimořádných okolností, předmětné ustanovení hovoří o tom, že v místě určení cesty nastaly mimořádné okolnosti. Gramatickým výkladem lze tak dovodit, že tyto okolnosti měly nastat v minulosti, respektive že existence mimořádných okolností musí trvat v době odstoupení od smlouvy. Existence mimořádných okolností v místě určení cesty v době odstoupení od smlouvy přitom byla prokázána, když z provedených důkazů k počtu nakažených osob je zřejmé, že první případy [anonymizována dvě slova] byly v [země] zaznamenány na přelomu února a března [rok], od této doby případy prokázáných nákaz přibývaly.
6. Soud prvého stupně se sice ztotožnil s tvrzením žalované, že ani žalobce, ani žalovaná nemohli na konci března, respektive na počátku dubna, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, předvídat, jaká situace bude v [země] v době konání zájezdu, na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že s ohledem na nepříznivý vývoj v šíření nákazy, existovala již v době odstoupení od zájezdu důvodná obava, že se šíření [anonymizována dvě slova] nepodaří v blízké době zastavit, když [anonymizováno] se postupně šířila do všech oblastí světa a počty nakažených neustále rostly. Soud prvého stupně uvedl, že se nejeví jako spravedlivé, aby byl žalobce za této situace, která byla naprosto mimořádná, nucen vyčkávat s odstoupením od smlouvy do doby bližší plánované realizaci zájezdu. Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že i v době konání zájezdu riziko nákazy [anonymizována dvě slova] v cílové destinaci trvalo. Ostatně pandemie [anonymizována dvě slova], která se rozšířila po celém světě, trvá do dnešního dne. Soud prvého stupně, tak s ohledem na znění § [číslo] a rovněž s přihlédnutím k mimořádné nastalé situaci a ke konkrétním okolnostem případu dospěl k závěru, že [anonymizováno] pro aplikaci tohoto ustanovení byly naplněny. Rozhodná pro posouzení splnění podmínek je pak podle tohoto soudu rovněž skutečnost, že v době, kdy žalobce smlouvu o zájezdu uzavíral, tedy v druhé polovině [anonymizováno] [rok], nemohl předpokládat, že dané okolnosti v místě realizace zájezdu nastanou, když v době uzavření smlouvy sice už existovaly zprávy o výskytu nové [anonymizováno], nicméně v [anonymizováno] [rok] byla [anonymizována dvě slova] rozšířena pouze v některých mimoevropských zemích, v [anonymizováno] v té době žádné potvrzené případy nakažených nebyly zaznamenány a nebylo možno očekávat, že se [anonymizováno] následně rozšíří i do [anonymizováno], a že propukne celosvětová pandemie. První případy se v [anonymizována dvě slova] objevovat až na konci [anonymizováno], situace na evropském kontinentu se pak výrazně zhoršila až v průběhu března, kdy byly již zaznamenány případy po celé [anonymizováno]. Rovněž poukázal na to, že v době, kdy žalobce odstoupil od smlouvy, nebylo zřejmé, jak dlouho pandemie potrvá a jaký bude její vývoj, přičemž v předmětné době neexistovalo proti [anonymizována dvě slova] očkování ani léky, v této souvislosti se pak soudu jeví obava žalobce o své zdraví a zdraví své přítelkyně, která s ním měla cestovat, jako důvodná, není proto důvodu pochybovat o tom, že žalobce od smlouvy odstoupil skutečně z důvodu mimořádných okolností, které v místě pobytu nastaly. Žalobě tedy vyhověl, a pokud jde o otázku zaplacení dílčí částky [částka], v souvislosti s níž byla žaloba vzata částečně zpět, z provedeného dokazování vyplývá, že tato částka byla zaplacena žalobci až dne [datum], přičemž žalovaná tuto skutečnost nerozporovala. Pokud žalovaná měla všechny údaje potřebné k zaplacení předmětné částky a skutečnost, že žalobce nepostupoval podle pokynů [právnická osoba], nepovažuje toto za neposkytnutí součinnosti, které by žalované bránilo v uhrazení částky alespoň ve výši, kterou považovala za důvodnou. Soud prvého stupně tak s ohledem, že žalobce vzal žalobu částečně zpět, kdy započetl zaplacenou částku nejprve na úroky z prodlení, soud prvého stupně řízení v tomto rozsahu zastavil a ve zbylé části žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 a o. s. ř.
7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, jímž se domáhala toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl změněn tak, že se žaloba zamítá a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení popřípadě, aby následek byl ve výroku II a III zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V odvolání akcentovala, že soud prvého stupně nebral v potaz situaci v době plánované realizace zájezdu, tato jej v zásadě nezajímala, situaci zkoumal v době odstoupení, tedy téměř 4 měsíce před odjezdem žalobce na samotný zájezd. Dle žalované nemá interpretace soudu logický podklad a popírá úmysly zákonodárce a smysl právní úpravy. Dle žalované je cílem rozebíraného ustanovení zajistit cestujícím možnost ukončit smlouvu bez dalších nákladů v případě, že zjistí, že v místě a čase, kde se má zájezd konat, jsou specifické a ohrožující [anonymizováno] a okolnosti, přičemž toto rozhodnutí může zákazník učinit kvalifikovaně buď ve specifických případech v delší době předem (zde by mohlo jít například o [anonymizována dvě slova] se zničenými městy a podobně) a v případě situace nejisté, či se dynamicky vyvíjející v době bezprostředně předcházející zahájení realizace zájezdu. Z hlediska času a s přihlédnutím ke konkrétní situaci, žalovaná předpokládá, že odstoupit od smlouvy v souladu s § 2535 občanského zákoníku by přicházelo v úvahu v řádech dnů či několika týdnů před zahájením zájezdu, nikoliv v řádu měsíců, jak svým rozhodnutím umožnil soud prvého stupně. Soud prvého stupně měl odstoupení žalobce považovat za odstoupení podle § 2533 občanského zákoníku, neboť pro odstoupení dle § 2535 občanského zákoníku nebyly splněny (především časové) [anonymizováno] a toto odstoupení tedy bylo provedeno protiprávně a předčasně. Závěrem pak akcentovala, že v době, kdy měl být zájezd realizován, bylo možné do destinace cestovat, zájezd realizovat a žalobce měl možnost si svůj zájezd užít, byť s určitými mírnými změnami a opatřeními, které však neměly významnější dopad na poskytované služby. V neposlední řadě pak ještě uvedla, že jí s předčasným a nedůvodným odstoupením žalobce od smlouvy vznikly nenávratné náklady, když byla nucena v určité části hradit ubytování a dopravu, přičemž k pokrytí těchto nákladů slouží právě storno, které je zakotveno ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], které žalobce obdržel před podpisem smlouvy o zájezdu a se kterými souhlasil.
8. Žalobce ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce vyvracel vývody odvolání a navrhl [anonymizováno] napadeného rozsudku jako zcela věcně správného.
9. Odvolací soud k odvolání žalované přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté, kdy ve věci rozhodoval podle § 214 odst. 3 o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.
10. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř., a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění proto odkazuje na pregnantní odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně. Soud prvého stupně zcela správně vycházel z ustanovení § 2535 občanského zákoníku, když zcela jednoznačně, úplně a logicky a s účelem tohoto ustanovení, jakož i s časovou souvislostí nastalých mimořádných okolností ve vztahu k odstoupení od smlouvy o zájezdu a době termínu konání zájezdu, dospěl k závěru, že žalobce postupoval s ohledem na mimořádnou situaci. která nastala již v době odstoupení zájezdu, neboť již v té době existovala důvodná obava, že se šíření [anonymizována dvě slova] nepodaří blízké době zastavit a že se tak tato [anonymizováno] postupně rozšíří do všech oblastí světa. V této souvislosti pak ještě odvolací soud zdůrazňuje, že právo spotřebitelské nelze vykládat extenzivním způsobem a takovým postupem erudovat význam spotřebitelské ochrany. Tzn., že v případě jakýchkoliv nejasností, je třeba respektovat zvýšenou ochranu spotřebitele a vykládat právní úpravu a význam právních jednání restriktivněji, tedy ve prospěch ochrany zákazníka, cestujícího či spotřebitele, jak různé právní předpisy klientelu cestovních kanceláří označují. Odvolací soud tak akcentuje, že žalobce byl zákazníkem žalované a jako spotřebitel a cestující měl možnost (pro mimořádnost událostí) smluvní vztah platně ukončit. Odvolací soud, tak z důvodů, které správně uvedl soud prvého stupně, dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí je zcela věcně správné, a proto postupem podle § 219 o. s. ř., tento rozsudek potvrdil.
11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] (náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to z tarifní hodnoty [částka] tj. odměna advokáta činí částku [částka] a dále režijního paušálu [částka] podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, včetně DPH.
Proti tomuto rozsudku není dovolání přístupné.