pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. zamítl žalobu co do částky [částka] a výrokem III. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky z titulu nespotřebované kauce složené žalobkyní v souvislosti s podnájmem bytu na adrese [adresa].

3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani co do důvodu ani výše a navrhl zamítnutí žaloby. Nesporoval, že s žalovanou uzavřel podnájemní smlouvu ohledně bytu [anonymizováno] ve čtvrtém podlaží domu [adresa], na adrese [adresa] Podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku, avšak ze strany žalobkyně došlo k výpovědi smlouvy již počátkem března 2020, následně byla tato výpověď vzata zpět a účastníci uzavřeli dohodu skončení nájmu ke dni [datum]. Žalobkyně při předání bytu zpět žalovanému odmítla podepsat předávací protokol, žalovaný proto pořídil fotodokumentaci škod, které v bytě žalobkyně způsobila, a následně nechal k jejich ohodnocení vypracovat znalecký posudek, kterým byla výše škody vyčíslena částkou [částka]. Žalovaný na pokrytí nákladů na odstranění zjištěných škod použil, po odečtení poměrné části nájemného za březen, zbývající část složené kauce.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalovaný je nájemcem bytové jednotky [číslo] o velikosti [anonymizováno] nacházející se ve čtvrtém podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], která je zapsána na [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce]. Ohledně tohoto bytu dne [datum] uzavřel s žalobkyní podnájemní smlouvu na dobu určitou do [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala hradit měsíční nájemné ve výši [částka] a poplatky za služby ve výši [částka] měsíčně. Současně se ve smlouvě zavázala složit jistotu ve výši [částka], kterou byl žalovaný oprávněn použít na opravu případných škod způsobených podnájemcem. Tato jistota byla žalobkyní složena při podpisu smlouvy. Smluvní strany si rovněž sjednaly, že smlouva může být předčasně ukončena písemnou dohodou smluvních stran. Žalobkyně byt převzala dne [datum] s tím, že dle předávacího protokolu byly v bytě poškozeny žaluzie ve vstupu na balkon a podlaha v oblasti balkonových dveří. Žalobkyně podnájemní smlouvu nejprve vypověděla, následně vzala výpověď zpět a ohledně skončení nájmu s žalovaným, zastoupeným na základě plné moci jeho manželkou, uzavřela písemnou dohodu o skončení podnájmu ke dni [datum]. Ke zpětnému předání bytu došlo téhož dne za přítomnosti žalobkyně, zástupkyně žalovaného a syna žalovaného. V předávacím protokolu byly uvedeny následující vady zjištěné při předání bytu, a to poškozená laminátová podlaha – škrábance a odštípnuté části, poškozená přechodová lišta mezi laminátem a dlažbou, pracovní deska nabotnalá s poškozením na okraji, špinavá a poškrábaná varná deska, špinavá digestoř, stopy barvy nebo oleje na dveřích koupelny, špinavé sanitární a hygienické, zařízení, poškozený dveřní rám ze strany chodby- odštípnutá část. Žalobkyně odmítla předávací protokol podepsat. Žalovaný proto pořídil fotodokumentaci zjištěných nedostatků a nechal zpracovat znalecký posudek ohledně nákladů nutných na jejich odstranění, přičemž za jeho zpracování vynaložil částku [částka]. Znaleckým posudkem byly náklady na odstranění zjištěných škod vyčísleny částkou [částka]. Znalec při své výpovědi pak upřesnil ohledně poškození přechodové lišty, že se jedná o hliníkovou lištu krytou folií, která je velmi náchylná k poškození a jedná se o častý jev. Ohledně koupelnových dveří doplnil, že stopy po chemických látkách, které nebylo možné blíže určit, se nacházejí ve spodní části dveří a jedná se pouze o estetickou vadu. Ohledně pracovní desky pak znalec uvedl, že tato deska je z lepeného dřeva, která výrazně podléhá možnosti poškození – pokroucení vodou Z tohoto pohledu pak byla nevhodně zvolena i s ohledem na umístění dřezu a baterie, které na ní byly umístěny samostatně, přičemž dřez je oblého tvaru a je tak možné zvýšené zadržování vody v těchto místech. Znalec zdůraznil, že u žádného ze zjištěných poškození nelze zjistit stáří poškození.

5. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně po právní stránce posuzoval dle § [číslo], § [číslo] odst. 1, 2, § [číslo], § 2293 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž přihlédl i k judikatuře Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

6. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný jako nájemce uzavřel s žalobkyní jako podnájemkyní smlouvu o podnájmu bytové jednotky [číslo] byt o velikosti [anonymizováno] za měsíční nájemné ve výši [částka] a poplatky za služby ve výši [částka]. Žalobkyně při podpisu podnájemní smlouvy na základě smluvního ujednání složila vratnou kauci ve výši [částka], jejímž účelem mělo být pokrytí případných škod způsobených podnájemcem, které by byly zjištěny při zpětném předání bytu při skončení podnájmu. Podnájemní smlouva skončila dohodou smluvních stran ke dni [datum]. V bytě ke dni [datum] bylo zjištěno poškození plovoucí podlahy, a to na několika místech, směrem k oknu, tedy v oblasti balkonových dveří, krycí lišta na přechodu plovoucí podlahy a dlažby byla podřená, interiérové dveře do koupelny byly z vnitřní strany, tedy z koupelny, narušeny po celé ploše stékajícím chemickým roztokem, obložky dveří v chodbě v levé horní části byly poškozené a dřevěná hrana na obložení zárubní byla poškozená, pracovní deska rohová z lepeného dřeva nacházející se na kuchyňské lince byla v okolí dřezu a vodovodní baterie poškozená v důsledku vlhka a jednotlivé lepené díly byly zkroucené a odlepují se.

7. Ohledně zjištěných vad soud prvního stupně konstatoval, že poškození laminátové podlahy v prostoru před oknem zde bylo již v době, kdy se žalobkyně do bytu stěhovala, tedy ke dni [datum], kdy jí byl byt žalovaným předán. Dále bylo prokázáno, že přechodová lišta mezi dlažbou a laminátovou podlahou je velmi náchylná k poškození a v souladu se znaleckým zkoumáním lze tedy konstatovat, že její opotřebení je ve své podstatě opotřebením běžným. Ke stejnému závěru dospěl i ohledně kuchyňské desky, která byla pokroucena z důvodu působení vlhka, přičemž tato deska, dřez a baterie byly nevhodně zvoleny, kdy již pouhým užíváním tyto vady mohly vzniknout, lze tedy opět uzavřít, že se jedná o běžné opotřebení. Co se týče poškození dveří a hran (jako ostatně i u předchozích poškození, která jsou však svou povahou opotřebením běžným) v řízení nebylo prokázáno, v jaké době tato poškození vznikla, a zda tato poškození způsobila žalobkyně. Nadto žalovaný v souladu s výše uvedenou judikaturou v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by výše uvedená poškození, která byla znalcem oceněna na částku [částka], uhradil vlastníkovi bytu. Žalovanému tak žádná škoda nevznikla, neboť tato by žalovanému vznikla pouze v případě, že by škodu uhradil vlastníkovi bytu.

8. Žalobkyně složila žalovanému kauci ve výši [částka]. Byt užívala do [datum], kdy došlo k předání bytu, přičemž za tyto dny neuhradila nájemné, které vyčíslila na částku [částka]. Žalovaný takto stanovenou poměrnou část nájemného nesporoval. Po odečtení poměrné části nájemného žalobkyně požadovala ze složené kauce vrácení pouze částky [částka].

9. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovanému nevzniklo právo ponechat si žalobkyní složenou vratnou kauci, když žalovaným tvrzená poškození shledal jako vady vzniklé běžným užívání bytu. Proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, včetně požadovaného příslušenství.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

11. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým závěrům a především věc nesprávně posoudil po právní stránce. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že mu jednáním žalobkyně, kterým porušila svou zákonnou povinnost odevzdat byt pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzala, nevznikla žádná škoda. Tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování a navíc v tomto ohledu ani nelze aplikovat judikaturu, z níž vyšel soud prvního stupně, tj. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který dopadá na zcela jinou skutkovou situaci. Kromě toho, i když žalovaný pohledávku svého syna vůči své osobě zatím nevypořádal, vznikl mu závazek tuto škodu synovi nahradit. Tento závazek a pohledávka syna vůči žalovanému pak představuje škodu, kterou je povinna uhradit žalobkyně. Dále žalovaný vytýkal soudu prvního stupně, že všechny zjištěné škody, byly v řízení prokázány, avšak soud prvního stupně shledal, že se jedná o poškození vzniklá běžným užíváním podnajatého bytu. Tento závěr je dle žalovaného nesprávný, neboť např. přesun nábytku v souvislosti s poškozením přechodové lišty nelze považovat za běžné užívání. Stejně tak jako poškození pracovní desky na kuchyňské lince, neboť toto poškození bylo nepochybně důsledkem vadného udržováním desky – ponechání vody na desce což rovněž nelze považovat za běžné užívání. Stejně tak za běžné užívání nelze považovat to, že byt nebyl udržován v čistotě a byl žalovanému předán špinavý a neuklizený. Dle žalovaného bylo v řízení prokázáno, že zjištěné škody vznikly v době trvání podnájmu žalobkyně, přičemž zdůraznil, že podnájem trval pouhé dva měsíce a je tak nemožné, aby tak velké škody vznikly běžným užíváním podnajatého bytu. Žalovaný proto žádal, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a žalobkyni uloží, aby mu nahradila náklady řízení před soudy obou stupňů.

12. Žalobkyně ve vyjádření k odolání žalovaného uvedla, že námitky žalovaného nejsou důvodné, přičemž jsou vesměs účelové. Soud prvního stupně správně a úplně zjistil skutkový stav věci a dospěl i ke správným právním závěrům. Rozsudek soudu prvního stupně proto považovala za věcně správný, zcela se s ním ztotožnila a navrhla jeho potvrzení s tím, že žalovanému bude uloženo nahradit jí náklady odvolacího řízení.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212, § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

14. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné zjištění skutkového stavu věci, na jeho základě dospěl ke správný skutkovým závěrům, s nimiž se odvolací soud ztotožnil a vycházel z nich ve svém rozhodnutí. Proto pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí v tomto směru odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

15. Odvolací soud se ztotožnil i s právními závěry soudu prvního stupně, které rovněž považuje za správné, když dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že zjištěné vady způsobila žalobkyně a navíc, že se jedná o vady, které odpovídají běžnému užívání bytu.

16. Dodává k nim pouze tolik, že žalobkyně tvrdila, že žalovanému užíváním podnajatého bytu nezpůsobila žádnou škodu a že jej při skončení nájmu žalovanému předala zpět ve stavu, v jakém jej od něho převzala, s přihlédnutím k běžnému opotřebení a žalovaný tak nemá právo ponechat si složenou vratnou kauci, když v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

17. Vzhledem k tomu, že se vesměs jedná o negativní tvrzení, která nelze prokazovat, došlo k přechodu důkazního břemene na žalovaného v tom směru, aby prokázal, v jakém stavu byl byt ke dni [datum], kdy s žalobkyní uzavřel podnájemní smlouvu. Žalobce stav bytu prokazoval jednak protokolem o předání bytu a jednak fotografiemi z tohoto bytu, když jak protokol, tak i fotografie byly podepsány žalobkyní. Protokolem o předání bytu bylo prokázáno pouze to, že ke dni uzavření podnájemní smlouvy byla v oblasti balkonových dveří poškozena laminátová podlaha. Není zde ani zachyceno, zda byt byl již před pronajmutím žalobkyni užíván, případně po jakou dobu. Není zachyceno, jakém stavu jsou předávány jednotlivé spotřebiče, zařízení bytu apod. Z předložených fotografií však lze mít za prokázané jen to, jakým způsobem byl byt zařízen, ale nikoli již to, jakém stavu byl byt předáván. Není na nich zachycen např. stav varné desky (tvrzené poškrábání) ani stav pracovní desky na kuchyňské lince. Doba trvání podnájmu (dva měsíce) pak podstatně zpochybňuje tvrzení žalovaného, že zjištěné vady bytu způsobila žalobkyně, a to zejména ve vztahu k poškození desky na kuchyňské lince.

18. Odvolací soud nepřisvědčil ani argumentaci žalovaného, že přemístění nábytku v užívaném bytě není běžný užíváním, pokud se nejedná o zařízení, které je pevně spojeno se stěnou nebo podlahou bytu, nelze nájemci zakazovat, aby si nábytek rozmístil podle svých potřeb.

19. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.) včetně navazujícího výroku o náhradě nákladů řízení, v němž rovněž neshledal žádné pochybení.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s §142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila a které jsou tvořeny náklady právního zastoupení.

21. Právní zástupkyni žalobkyně náleží odměna stanovená podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ Vyhláška“), za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání dne [datum]) ve výši [částka] (2 x po [částka]). Dále právní zástupkyni žalobkyně náleží dle § 13 odst. 1, 3 Vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (2x po [částka]). Žalobkyni tak na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží částka ve výši [částka].