o vypořádání společného jmění manželů,

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne [datum] soud prvního stupně rozhodl, že z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce 50% obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], dále obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], a to ve výši podílu na společnosti odpovídající vkladu 50 000 Kč a dále obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], a to ve výši podílu na společnosti odpovídající vkladu 60 000 Kč (výrok I.), rozhodl, že z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů se přikazuje do dědictví po [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], 50% obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], dále obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], a to ve výši podílu na společnosti odpovídající vkladu 50 000 Kč a dále obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], a to ve výši podílu na společnosti odpovídající vkladu 120 000 Kč (výrok II.), uložil žalobci povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náklady státu ve výši 230 Kč (výrok III.), uložil žalovaným 1) a 2) povinnost společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náklady státu ve výši 230 Kč (výrok IV). a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

2. Usnesením ze dne [datum] soud prvního stupně dle § 165 o.s.ř. opravil odůvodnění rozsudku ze dne [datum] tak, že v bodě 18 odůvodnění rozsudku doplnil větu: „Shora uvedené se shodně týká také položky ve výši 2 000 000 Kč představující půjčku [jméno FO][Anonymizováno][jméno FO] ([jméno FO]), přičemž tuto půjčku potvrdila [jméno FO] při svém výslechu (čl. 786 spisu vzadu) a v protokole v řízení vedeném u [Orgán veřejné moci] pod sp. zn. [spisová značka] (č.l. 50 tohoto spisu), kdy vzhledem k započtení pohledávka ke dni právní moci rozvodu manželství účastníků neexistovala a nemůže být tudíž vypořádána, i v případě její existence by byla promlčena.“ V ostatním zůstal shora uvedený rozsudek beze změny.

3. Takto prvostupňový soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen „SJM“) po rozvodu manželství s [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], (dále jen „původní žalovaná“), uzavřeného dne [datum]. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Mezi původními účastníky řízení došlo k zúžení rozsahu SJM dvěma notářskými zápisy ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], kterými byl vypořádán majetek a závazky ohledně movitého a nemovitého majetku, automobil a hotovosti na účtech spolu s nemovitostmi účastníků. Nedošlo však k vypořádání obchodních podílů ve společnostech, plateb, příjmů a pohledávek původní žalované. Jedná se o obchodní podíl ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba]. a [právnická osoba]. Dle žalobce je předmětem vypořádání SJM i částka 3 500 000 Kč, kterou dne [datum] předal v hotovosti původní žalované, dále půjčka ve výši 4 000 000 Kč poskytnutá ze společných peněz původní žalovanou A. [jméno FO] (nyní [jméno FO]) a dále půjčka ve výši 2 000 000 Kč. Žalobce navrhl, aby došlo k vypořádání obchodních podílů [právnická osoba]., [právnická osoba] a [právnická osoba]., a to tak, že každé ze stran sporu by měl být přikázán, s ohledem na judikatorní vývoj, obchodní podíl v každé ze tří společností podle stavu v obchodním rejstříku. Ohledně dalších položek SJM navrhl vyplacení vypořádacího podílu, kdy namítl, že pohledávky 4 000 000 Kč a 2 000 000 Kč byly uznány v rozvodovém řízení a nikoli započteny.

4. Původní žalovaná učinila nesporným, že notářskými zápisy byl rozsah SJM zúžen. Zpochybnila převzetí platby dne [datum] ve výši 3 500 000 Kč, kdy uvedené finanční prostředky byly zkonzumovány během trvání manželství a není co vypořádávat. Žalobcem tvrzené půjčky zanikly započtením za trvání manželství, a proto rovněž nemohou být předmětem vypořádání. Navrhla, aby se žalobce stal výlučným vlastníkem obchodního podílu společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba] a žalovaná výlučným vlastníkem obchodního podílu společnosti [právnická osoba]., a aby žalobce byl povinen zaplatit původní žalované vypořádací podíl.

5. Původní žalovaná zemřela v průběhu řízení dne [datum], a proto bylo usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno s jejími právními nástupci, pozůstalou dcerou [tituly před jménem] [jméno FO] ([jméno FO]) /žalovaná 1)/ a pozůstalým synem [tituly před jménem] [jméno FO] /žalovaný 2)/. V řízení došlo ke zpochybnění dědického práva pozůstalého syna, kdy rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo určeno, že žalovaný 2) je dědicem zůstavitelky. Usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo řízení o dědictví po zůstavitelce přerušeno do skončení projednávané věci.

6. Žalovaná 1) navrhla přikázat každé ze stran sporu obchodní podíl v každé ze tří společností. Namítla, že tvrzené pohledávky již zanikly zápočtem, a i kdyby nezanikly, jsou promlčené. K vypořádání v rámci SJM navrhla i obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO].

7. Žalovaný 2) navrhl, aby každé ze stran sporu byly přikázány obchodní podíly ve všech třech společnostech tak, jak jsou uvedeny v obchodním rejstříku. Tvrzené pohledávky byly uznány v rozvodovém řízení a došlo k předání částky 3 500 000 Kč.

8. Na základě výsledků provedeného dokazování vyšel soud prvního stupně zejména z následujících skutkových zjištění: manželství žalobce a původní žalované bylo uzavřeno dne [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. SJM účastníků bylo zúženo dvěma notářskými zápisy sepsanými dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], kterými byl vypořádán majetek a závazky ohledně movitého a nemovitého majetku, automobil a hotovosti na účtech spolu s nemovitostmi účastníků. Předmětem vypořádání SJM zůstaly obchodní podíly ve společnostech [právnická osoba], IČ: [IČO], [právnická osoba]. IČ: [IČO] a [právnická osoba]., IČ: [IČO]. Dne [datum] předal žalobce původní žalované částku 3 500 000 Kč, což v řízení potvrdil svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek [jméno FO] uvedl, že žalobce disponoval vysokými částkami peněz, svědek byl přítomen výběru částky z bezpečnostní schránky, šel s žalobcem, aby se něco nestalo, jednalo se o vypořádání s manželkou. Svědek byl u předání částky 3 500 000 Kč, byl u přepočítávání peněz. K předání peněz došlo v rodinném domku manželů ve Slivenci v obýváku, kam byl svědek dovezen, bankovky byly pětitisícové. Za trvání manželství účastníků si [jméno FO] (dříve [jméno FO]), dcera původní žalované, půjčila od své matky (původní žalované) částku 4 000 000 Kč, která měla být vrácena do [datum]. [jméno FO] si od původní žalované půjčila v letech 1992 až 1998 finanční prostředky, což stvrdila svým podpisem na dohodě ze dne [datum]. Dne [datum] stvrdila původní žalovaná svým podpisem, že veškeré vzájemné pohledávky a závazky z titulu půjček byly k tomuto dni vzájemně započteny a [jméno FO] tuto skutečnost potvrdila. Původně svědkyně [jméno FO] (nyní v procesní postavení žalovaná 1) potvrdila, že je dcerou původní žalované, v průběhu manželství žalobce a původní žalované si nejprve půjčovala finanční prostředky od žalobce a původní žalované. V situaci, kdy v roce 2001 stavěla dům, si od matky půjčila 4 000 000 Kč. Tato půjčka byla vyřešena vzájemným písemným započtením pohledávek. Dalšími půjčkami si půjčovala malé obnosy (v rozsahu 2 000 000 Kč, s odkazem na protokol ve věci sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu [adresa]), a vše již bylo vypořádáno. Svědek [jméno FO] /bývalý manžel žalované 1)/ v řízení potvrdil, že žalobce a původní žalovaná byli nadstandardně finančně situováni. Svědek nevěděl ničeho o tom, že by bývalá žena půjčovala finanční prostředky žalobci nebo původní žalované. Žádné finanční prostředky jim neposkytoval ani svědek. Skutečnost, že si bývalá žena půjčovala peníze od své matky, se svědek dozvěděl u soudu při vypořádání jeho SJM, jednalo se o částky v řádu miliónů.

9. Soud prvního stupně na shora popsaný skutkový stav aplikoval ustanovení § 149 odst. 1, 2, 3 ve spojení s § 150 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) a uzavřel, že předmětem vypořádání SJM jsou pouze obchodní podíly uvedených obchodních společností, které nebyly předmětem zúžení společného jmění manželů ani vypořádání mezi manžely. Na základě údajů z obchodního rejstříku uvedených společností a při respektování zásady rovnosti podílů přikázal do výlučného vlastnictví žalobce obchodní podíly v rozsahu specifikovaném dle výroku I. a do dědictví po původní žalované obchodní podíly v rozsahu specifikovaném dle výroku II. rozsudku soudu prvního stupně.

10. Ohledně dalších položek navržených žalobcem k vypořádání uzavřel, že půjčka původní žalované [jméno FO] není předmětem vypořádání SJM, ač bylo v řízení prokázáno, že k půjčce ve výši 4 000 000 Kč došlo, a to z důvodu platného zápočtu vzájemných pohledávek původní žalované a [jméno FO] ze dne [datum]. Pohledávka ve výši 4 000 000 Kč ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků tak neexistovala, a proto nemůže být položkou k vypořádání.

11. Ohledně poskytnuté finanční částky žalobcem původní žalované ve výši 3 500 000 Kč, za trvání manželství, nebylo v řízení prokázáno, že by se jednalo o půjčku ze společných peněz na výlučný majetek původní žalované. Žalobce uvedl, že částka nebyla půjčena na konkrétní účel, naopak dle svědka [jméno FO] se jednalo o rodinné vyrovnání. Vzhledem k tomu, že žalobce i původní žalovaná byly nadstandardně finančně situováni, jednalo se o běžné finanční prostředky již zkonzumované za trvání manželství, kdy navíc darování mezi manžely není právně možné. Z tohoto důvodu soud prvního stupně také tuto položku nevypořádal. Ohledně částky 2 000 000 Kč soud prvního stupně doplnil následně odůvodnění bodu 18 (viz bod 2 odůvodnění tohoto rozsudku), kdy k částce 2 000 000 Kč odkázal na její zánik v důsledku započtení ze dne [datum] s tím, že pohledávka je případně promlčena. Současně se nezabýval ani navrhovanou položkou tvrzenou žalovanou 1) k vypořádání v rámci SJM, a to obchodním podílem ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO], neboť tato položka nebyla v řízení uplatněna v zákonem stanovené tříleté lhůtě od zániku SJM.

12. O nákladech řízení státu soud prvního stupně rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo přiznáno znalečné znaleckému ústavu [právnická osoba]., IČ: [IČO], ve výši 20 460 Kč. Po odečtení složených záloh oběma původními účastníky ve výši 10 000 Kč, rozhodl o povinnosti účastníků uhradit polovinu nákladů, které na znalečné vynaložil stát, tj. částku 230 Kč, s tím, že povinnost stíhá každou stranu (výroky III., IV.). O nákladech řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádné ze stran sporu nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o tzv. iudicium duplex.

13. Soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Argumentoval aktuální judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), pro aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř. ve věci neshledal zvláštní okolnosti případu.

14. Rozsudek napadli včasným a přípustným odvoláním žalobce i žalovaný 2).

15. Žalobce odvoláním brojí proti výrokům I, II., které má za neúplné, neboť soud prvního stupně nerozhodl o všech položkách, které žalobce označil k vypořádání. Žalobce ničeho nenamítá proti rozhodnutí ohledně přikázání obchodních podílů. Nesouhlasí však s tím, jak soud prvního stupně posoudil listinu ze dne [datum], kterou označuje jako zápočet. Žalobce je přesvědčen, že zápočet ze dne [datum] je neplatný, neurčitý a nesrozumitelný. Není z jeho obsahu jasné, co se proti čemu započítává. Navíc nebylo prokázáno, že by žalovaná 1) manželům [jméno FO] někdy půjčila nějaké finanční prostředky. Dle názoru a uvážení žalobce, i s odkazem na tvrzení žalované v řízení sp. zn. [spisová značka], nemohla žalovaná disponovat takovými částkami, o kterých tvrdí, že je své matce půjčila a o kterých soud prvního stupně uzavřel, že byly způsobilé k zápočtu na prokázanou pohledávku ze SJM za žalovanou 1).

16. Žalobce tvrdil, že si žalovaná 1) půjčila 6 000 000 Kč, což žalovaná 1) uznala výslovně v Protokolu ze soudního jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Soud prvního stupně ale rozhodl pouze o částce 4 000 000 Kč (viz bod 18 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Není proto jasné, jak bylo rozhodnuto o zbylých 2 000 000 Kč. Žalobce trvá také na rozhodnutí o částce 3 500 000 Kč, kterou od něj [jméno FO] převzala dne [datum] a vydala o tom písemné potvrzení. Převzetí částky potvrdil i svědek [tituly před jménem] [jméno FO], který byl předání a převzetí částky osobně přítomen. Protože se jednalo o prostředky v SJM, tak ½ těchto prostředků patří žalobci.

17. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že doplní napadené rozhodnutí o další výroky v tomto znění: Z věcí náležejících do zaniklého společného jmění manželů se přikazuje: do výlučného vlastnictví žalobce pohledávka v částce 2 000 000 Kč proti [Jméno žalované] z titulu půjčky; do dědictví po [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum] pohledávka v částce 2 000 000 Kč proti [Jméno žalované] z titulu půjčky; do výlučného vlastnictví žalobce pohledávka v částce 1 000 000 Kč proti [Jméno žalované] z titulu půjčky; do dědictví po [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum] pohledávka v částce 1 000 000 Kč proti [Jméno žalované] z titulu půjčky; do dědictví po [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum] se přikazuje závazek ve výši 1 750 000 Kč na vyplacení vypořádacího podílu ze zaniklého SJM k rukám žalobce.

18. Žalovaný 2) odvoláním brojí proti rozsudku, neboť bylo rozhodnuto nesprávně a neúplně o návrhu na vypořádání pohledávky ve výši 6 000 000 Kč z titulu zápůjčky uzavřené mezi původní žalovanou a žalovanou 1). Částkou 2 000 000 Kč se soud prvního stupně vůbec v rozsudku nezabýval, a v rozsahu částky 4 000 000 Kč, dospěl ke zcela nesprávnému právnímu závěru o jejím vzájemném zápočtu na základě listiny ze dne [datum]. Uvedená listina byla vytvořena ryze účelově s cílem žalované 1) vyhnout se povinnosti vrátit zapůjčené finanční prostředky. Žalovaný 2) i žalobce neplatnost vzájemného zápočtu z důvodu jeho neurčitosti namítali v průběhu řízení před soudem prvního stupně, ten se jejich argumentací nikterak nezabýval.

19. Ohledně částky 3 500 000 Kč žalovaný 2) namítl, že rozhodně nelze uzavřít, že nakládání s takovou částkou bylo běžným hospodařením žalobce a původní žalované. Proto by měla tato částka být předmětem vypořádání zaniklého SJM. Odvolací návrh žalovaného 2) je ve shodě s návrhem žalobce.

20. Žalovaná 1) má odvolání žalovaného 2) za nedůvodné, napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a navrhla jeho potvrzení. Soud prvního stupně vypořádal ty položky SJM, které objektivně existovaly ke dni právní moci rozvodu.

21. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu podaných (a přípustných) odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), se zopakováním listinného důkazu v rámci odvolacího jednání (listina ze dne [datum]), v souladu s § 213 odst. 2, 3 o.s.ř., a dospěl k následujícím závěrům.

22. Odvolací soud z listiny ze dne [datum] zjistil, že: „[jméno FO] stvrzuje svým podpisem, že veškeré vzájemné pohledávky a závazky z titulu půjček byly k dnešnímu dni vzájemně započteny. [jméno FO] potvrzuje, že na základě jejího požadavku došlo ke vzájemnému zápočtu všech závazků a pohledávek z titulu půjček. V [adresa] dne [datum].“

23. Po zopakování dokazování uvedenou listinou, obsahující prohlášení původní žalované a žalované 1), že došlo k zápočtu vzájemných pohledávek a závazků z titulu půjček, odvolací soud ve zbylém rozsahu plně odkazuje na soudem prvního stupně provedené dokazování a učiněná skutková zjištění, zachycená v bodech 6 až 11 odůvodnění rozsudku.

24. K námitce odvolatelů, že soud prvního stupně zcela v rámci svého rozhodnutí pominul částku 2 000 000 Kč, odvolací soud uvádí, že odůvodnění nevypořádání částky 2 000 000 Kč bylo následně zhojeno postupem soudu prvního stupně dle § 165 odst. 1 o. s. ř. (viz bod 2 odůvodnění tohoto rozsudku). V situaci, kdy soud prvního stupně má za to, že položka není předmětem masy SJM k vypořádání, tuto svou úvahu uvedl v bodě 18 odůvodnění svého rozsudku.

25. Vypořádání společného jmění manželů, zaniklého (resp. zrušeného či zúženého) před [datum], se řídí stejným právním režimem jako jeho zánik, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]).

26. Soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení, a to ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v Souboru pod pořadovým č. [hodnota] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v Souboru pod pořadovým č. [hodnota]).

27. Bylo-li řízení před soudem zahájeno ještě za života zemřelého účastníka, účastníky řízení se stávají jeho dědicové. V tomto případě však soud nemůže rozhodovat o tom, zda jednotlivým dědicům z více dědiců zemřelého bezpodílového spoluvlastníka připadnou některé věci z vypořádávaného společného jmění, nýbrž rozhodne, že připadají do dědictví; tyto věci pak budou v dědickém řízení přikázány jednotlivým dědicům, příp. ohledně nich dědicové uzavřou mezi sebou dohodu (viz např. [hodnota]). Navzdory starším opačným názorům je možné soudit, že takto lze v soudním řízení vypořádat společné jmění manželů i v případě, že za života zemřelého bývalého manžela nebylo řízení zahájeno; stejně tak není právní ani jiný rozumný důvod bránit tomu, aby dědicové a druhý manžel uzavřeli dohodu o vypořádání. (DVOŘÁK, Jan, JEHLIČKA, Oldřich. § 150 [Způsob vypořádání]. In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1011, marg. č. 15.)

28. Odvolací soud předně konstatuje, že soud prvního stupně věc správně posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum], – viz hlava II. – ustanovení přechodná a závěrečná, díl, 1 – přechodná ustanovení oddíl I. – všeobecná ustanovení, ve spojení s § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to zcela v souladu se závěry vyslovenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 103/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (právní moc rozvodového rozsudku nastala dne [datum]; SJM účastníků bylo zúženo dvěma notářskými zápisy ze dne [datum]).

29. Podle § 149 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.

30. Podle § 149 odst. 2 věta první a druhá obč. zák. zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.

31. Odvolací soud plně souhlasí se způsobem, jakým soud prvního stupně přistoupil k vypořádání obchodních podílů společností [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]., a to zcela správně v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], při zachování zásady rovnosti podílů a s ohledem na stav zápisu v obchodním rejstříku. Rozhoduje-li soud po zániku společného jmění manželů o vypořádání obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, nestačí přikázat hodnotu obchodního podílu, ale je třeba přikázat obchodní podíl. Obchodní podíl může být přikázán jen společníku obchodní společnosti. Ostatně proti uvedenému způsobu vypořádání obchodních podílů účastníci ničeho nenamítali.

32. Odvolací soud však shledal částečně důvodným odvolání žalobce i žalovaného 2), neboť souhlasí, že listina ze dne [datum] není zápočtem, nýbrž dle obsahu potvrzením, jakousi kvitancí, o proběhlém zápočtu. Proto není správný závěr soudu prvního stupně, že tvrzené pohledávky v důsledku zápočtu ze dne [datum] zanikly. Listina pouze potvrzuje, že k nějakému zápočtu mezi aktérkami prohlášení někdy došlo.

33. Ohledně částek 4 000 000 kč a 2 000 000 Kč, které k vypořádání označil žalobce, jakožto pohledávky za 1) žalovanou, tyto jsou mezi účastníky sporné, je otázkou, zda existují, a proto v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] je na místě a spravedlivé, celkovou hodnotu pohledávky ve výši 6 000 000 Kč přikázat společně oběma stranám sporu, tedy žalobci a současně do dědictví. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud s odkazem na svou ustálenou rozhodovací praxi konstatoval, že jednotlivé majetkové hodnoty (tedy věci, pohledávky i závazky manželům společné) ze zaniklého společného jmění manželů mají být mezi rozvedené manžele rozděleny tak, aby částka, kterou je povinen jeden z manželů zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejmenší (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Dále je nutné přihlédnout ke stále respektovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovanému jako [hodnota] ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek, podle kterého „jsou-li vypořádávány práva a povinnosti, u nichž jeden z účastníků řízení tvrdí možné promlčení, je namístě je přikázat oběma manželům společně“ (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V případě, že půjde skutečně o promlčený závazek (dluh), budou promlčením zvýhodněni oba manželé stejnou měrou. Otázka, zda je závazek skutečně promlčen a zda námitka promlčení bude též vznesena, nelze totiž v řízení o vypořádání společného jmění postavit najisto, a tak je správné pohledávku ponechat jako společnou (srov. DVOŘÁK Jan, SPÁČIL Jiří. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 222).

34. K výše uvedenému závěru dospěl odvolací soud v situaci, kdy jak původní žalovaná, tak 1) žalovaná namítá promlčení pohledávky, a otázku, zda je námitka promlčení důvodná, nelze v řízení o vypořádání SJM postavit najisto, a proto je správné a spravedlivé, pohledávku ponechat jako společnou (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne[Anonymizováno][datum], sp. zn. [spisová značka]).

35. S ohledem na úmrtí původní žalované v průběhu řízení, kdy nemůže být rozhodováno o platební povinnost mezi žalobcem a právními nástupci žalované, bylo rozhodnuto, že pohledávka ve výši 6 000 000 Kč připadá i do dědictví. Uvedené odpovídá závěrům rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde Nejvyšší soud uvedl: „Pokud v řízení o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví nebo SJM jeden z účastníků zemře, nemůže soud do doby, než bude projednáno dědictví, rozhodovat o platební povinnosti mezi účastníkem – bývalým manželem a právními nástupci (dědici) druhého manžela; v takovém případě pouze vysloví, že do dědictví po zemřelém manželovi připadá pohledávka zůstavitele za bývalým manželem z titulu vypořádání zaniklého SJM v určité výši. Soud nemůže v této souvislosti ukládat žádnou povinnost k plnění ani lhůtu k plnění již z toho důvodu, že v době jeho rozhodování není známo, kteří z dědiců pohledávku za bývalým manželem zůstavitele podle výsledků dědického řízení nabudou. Po projednání a vypořádání dědictví mohou dědicové, kteří pohledávku zdědí, svůj nárok proti druhému účastníkovi zaniklého SJM přímo uplatnit.“

36. V souladu s výše uvedeným byla proto pohledávka ve výši 6 000 000 Kč učiněna také předmětem vypořádání SJM, jak požadoval žalobce i 2) žalovaný. Následně bude na žalobci, zda se v rámci civilního sporného řízení rozhodne společně s dědicem, který pohledávku podle výsledku dědického řízení zdědí, svůj nárok vůči žalované 1) přímo uplatnit.

37. Odvolací soud ohledně položky ve výši 3 500 000 Kč sdílí závěr soudu prvního stupně, že částka byla předána v průběhu trvání manželství, a to na základě dohody žalobce a zůstavitelky, a tato částka byla za trvání manželství spotřebována. Položka obchodní podíl spol. [právnická osoba]. nebyla uplatněna k vypořádání v tříleté lhůtě od zániku SJM, a proto soud prvního stupně uvedené dvě položky správně nezahrnul do masy SJM k vypořádání.

38. Odvolací soud proto na základě uvedených úvah podle § 220 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. změnil výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně tak, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku odvolacího soudu.

39. V situaci, kdy odvolací soud přistoupil ke změně rozhodnutí, rozhodl v souladu s § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. opětovně o náhradě nákladů státu, které jsou tvořeny znalečným ve výši 20 460 Kč (viz usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č.j. [spisová značka]). V situaci, kdy oba původní účastníci složili zálohu na náklady provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč, byla z rozpočtových prostředků soudu vynaložena částka 460 Kč. Proto bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků k její úhradě rovným dílem, tj. povinnost uhradit částku 230 Kč, stíhá každou stranu sporu (výroky II., III.).

40. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů má oporu v ust. § 224 odst. 2 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud se řídí judikaturou Ústavního soudu, který např. v nálezu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], vyložil, že: „V řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V souladu se stanoviskem pléna sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] (302/2023 Sb.) je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány důvody zvláštního zřetele hodné.“ V poměrech projednávané věci odvolací soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by bylo na místě možné posuzovat náklady řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. podle úspěchu ve sporu. Na základě uvedených skutečností odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.