pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (I.) zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal vůči žalovaným, aby mu společně a nerozdílně zaplatily částky [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím, (II.) žalované 1. nepřiznal náhradu nákladů řízení, (III.) žalované 2. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a (IV.) rozhodl, že právo na náhradu nákladů nemá ani [země].

2. Žalobce se domáhal zaplacení žalovaných částek jako náhrady škody ([částka] s přísl.) a nemajetkové újmy ([částka] s přísl.), které měl utrpět zaviněním žalovaných, které nedodržely smluvní ujednání. Uvedl, že [datum] uzavřel s 1. žalovanou smlouvu [číslo] o půjčce částky [částka], jejíž součástí bylo i ujednání o pojištění podle smlouvy s 2. žalovanou pro případ ztráty schopnosti splácet dluh v důsledku nedobrovolné ztráty zaměstnání, pracovní neschopnosti delší 60 dnů jako následku úrazu nebo [anonymizováno], jakož i trvalé invalidity nebo úmrtí v důsledku úrazu nebo [anonymizováno]; žalobce splácel půjčku, než na [anonymizováno] [rok] dlouhodobě [anonymizováno], [datum] uplatnil nárok na likvidaci pojistné události a přesun povinnosti splácet půjčku po dobu jeho [anonymizováno] na 2. žalovanou, namísto vyhovění jej však 1. žalovaná vyzvala [datum] k zaplacení částky [částka] a pohrozila mu ztrátou práva splátek, dopisem z [datum] mu pak oznámila ztrátu možnosti dluh splácet a vyzvala jej k úhradě [částka] s příslušenstvím, celkem [částka]. Posléze 1. žalovaná pohledávku za žalobcem včetně příslušenství postoupila [právnická osoba] s.r.o., která ji uplatnila u soudu a na základě soudem vydaného platebního rozkazu navrhla exekuci, v rámci níž byl žalobci a jeho manželce zablokován majetek včetně toho, který sloužil k podnikání. Žalobou v této věci se žalobce domáhá náhrady škody ve výši základu vůči němu uplatněné pohledávky [částka] se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nemajetkové újmy [částka]; druhý z nároků žalobce odůvodnil tak, že v důsledku dlouhodobé [anonymizováno], která údajně nebyla kryta pojištěním, byl žalobce nucen přistoupit na zkrácení svého pracovního úvazku na polovinu, což pro něj znamenalo ztrátu nejméně [částka] měsíčně, a v důsledku jednání žalovaných se dostala celá jeho rodina do tíživé finanční situace, žalobce s ohledem na zápis v registrech dlužníků nedostal půjčku, aby mohl od insolvenčního správce vyplatit ¼ podílu spolumajitele nemovitosti jeho manželky, jeho žena [anonymizováno] musela v zájmu záchrany domova vzít nebankovní půjčku [částka] s úrokem 36 % a poplatkem [částka], jejichž úhrada dostala žalobce a jeho manželku do totální platební neschopnosti, v důsledku pochybení žalovaných a následných soudních tahanic se zhoršilo také zdraví žalobce a jeho ženy.

3. Žalované žalobou uplatněný nárok neuznaly – v prvé řadě s tím, že podle smluvních ujednání nebyl žalobce pojištěn pro případ neschopnosti splácet půjčku v důsledku [anonymizováno], ale jen pro případ úrazu, neboť byl v posledních [anonymizováno] měsících před uzavřením smlouvy [anonymizováno] ve smyslu Prohlášení, jež v rámci uzavření smlouvy učinil; kromě toho poukázaly na to, že i v případě sjednané neschopnosti splácet dluh v důsledku [anonymizováno] byla ujednána 60denní odkladná lhůta, během níž ještě trvala povinnost dlužníka splácet, a teprve po jejím uplynutí tuto povinnost přebírala pojišťovna. Pokud tedy byl žalobce práce neschopen od [datum] do [datum], 60denní lhůta skončila [datum], a žalobci tak nemohl vzniknout nárok na plnění vyšší než max. jedna splátka. Žalovaná 1/ kromě toho namítla nedostatek své pasivní legitimace.

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobce uzavíral smlouvu s 1. žalovanou distančním způsobem, kdy všechny potřebné dokumenty měl mít k dispozici na [anonymizováno], popř. na webových stránkách žalované 1/; smlouva [číslo] byla žalobcem podepsána [datum], k podpisu mu ji přivezl kurýr. Žalobce [anonymizováno] současně zvolil, že chce být pojištěn pro případ neschopnosti splácet půjčku podle varianty B, v souvislosti s čímž odsouhlasil prohlášení citované v odst. 11 odůvodnění rozsudku (čl. 5 smlouvy). Podle výsledků dokazování měl žalobce před podpisem smlouvy k dispozici znění smlouvy i všechny související dokumenty, a zejména mu bylo dobře známo znění prohlášení o jeho [anonymizována dvě slova], jak sám potvrdil ve svém podání ze dne [datum] (č. l. 162 spisu), kde prohlášení, jež podepsal, cituje. Dále vzal soud za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobce [datum] k úhradě dlužné částky [částka] a dne [datum] k úhradě celého dluhu ve výši [částka] s příslušenstvím, a dopisem ze dne [datum] mu oznámila postoupení pohledávky [právnická osoba] s.r.o. Z hlášení o úrazu nebo [anonymizováno] vyplněného MUDr. [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že lékařka uvedla datum prvních příznaků [anonymizováno] [datum], vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti od [datum] a její konec [datum]. Přípisem ze dne [datum] sdělila MUDr. [příjmení] žalované, že žalobce je u ní registrován od r. [rok], od té doby [anonymizováno] docházel pouze pro chronickou medikaci či přišel na vyzvání na odběr krve, v letech 2011 [číslo] nestonal, v jeho anamnéze jsou hypertenze, stav po infarktu myokardu a [anonymizováno] angioplastice, M. Schuermann od dětství, anxiozně depresivní [anonymizováno]; [datum] přišel s kašlem a dechovými obtížemi, PN mu byla stavena zpětně ode dne [datum] dne [datum] a trvala do [datum]. - S ohledem na to, že se zásadně lišil náhled žalobce a žalovaného na pravdivost prohlášení žalobce o tom, že v posledních [anonymizováno] měsících nebyl [anonymizováno] pro vyjmenovaná [anonymizováno] - potažmo jeho dopad na rozsah pojištění žalobce pro případ ztráty pracovní schopnosti – soud I. stupně tuto odbornou otázku řešil s využitím znalce. Z jeho posudku zjistil, že žalobce v předmětném období užíval dva léky ovlivňující krevní tlak – [anonymizováno] a [anonymizováno], které mu byly nejspíše indikovány pro stav po infarktu myokardu, v r. [rok] již trpěl aterosklerózou, když mu byla prováděna transluminární [anonymizováno] angioplastika; léky, které [anonymizováno] v rozhodném období opakovaně vyzvedl – [anonymizováno] a [anonymizováno] – užívají takto nemocní lidé doživotně jako prevenci recidivy infarktu, nejedná se tedy vysloveně o léčbu probíhajícího [anonymizováno], ale o tzv. sekundární prevenci, a ischemická choroba srdeční, kterou žalobce trpěl a trpí, je považována za trvající [anonymizováno], a to i v případě, že pacient se subjektivně cítí dobře. Taktomu mohlo být i v případě žalobce, který se mohl cítit dobře díky provedenému zákroku a následné medikaci, již užíval, ale z medicinského pohledu byl považován za chronicky nemocného.

5. Zjištěné skutečnosti soud I. stupně vyhodnotil tak, že žalobce v rámci smlouvy o půjčce projevil vůli být pojištěn také pro případ ztráty schopnosti splácet půjčku na základě rámcové smlouvy uzavřené mezi žalovanou 1. a právním předchůdcem žalované 2., pojišťovnou [anonymizováno]; aby mohl být žalobce pojištěn v rámci balíčku A, musel splňovat určitá [anonymizována dvě slova], specifikovaná v čl. 5 smlouvy o půjčce a v rámcové smlouvě [číslo], a byl srozuměn s tím, že pokud tato [anonymizováno] nesplní, bude zařazen do pojištění podle balíčku B. Žalobce [anonymizováno], uvedená v prohlášení jako podmínku pro pojištění širšího rozsahu nesplňoval, protože byl [anonymizováno] pro chronický stav po infarktu a angioplastice a trpěl ischemickou chorobou srdeční. Byl proto důvodně zařazen do pojištění podle balíčku B, a nemá proto nárok na náhradu škody, jak jej uplatnil, ani na náhradu nemajetkové újmy. Kromě tohoto důvodu zamítnutí žaloby soud I. stupně poukázal na to, že i kdyby byl žalobce pojištěn pro případ [anonymizováno], jak tvrdil, jeho pracovní neschopnost trvala jen do [datum], takže po tomto datu již mohl půjčku splácet, a pokud tak nečinil a byl posléze zapsán do registru dlužníků, stalo se tak důvodně. Doplnil také, že důvodem k zamítnutí žaloby ve vztahu ke 2. žalované by byl také nedostatek její pasivní legitimace, a kromě toho, že důvodnou je i argumentace žalovaných týkající se 60denní lhůty, kdy žalobci nárok na plnění vyšší než 1 splátka ze strany pojišťovny zásadně vzniknout nemohl. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl. Nákladové výroky II. a III. odůvodnil poukazem na majetkové a sociální poměry žalobce, který je nemajetný a již je starobním důchodcem zatíženým exekucemi, soud proto shledal důvody zláštního zřetele hodné pro aplikaci § 150 o. s. ř. Výrok IV. byl odůvodněn tím, že žalobce byl osvobozen od soudních poplatků.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, jímž napadl jeho meritorní výrok I. Namítl, že soud I. stupně v prvé řadě zcela přehlíží skutečnost, že zatímco žalobce je laikem, žalované jsou profesionály, poskytovateli odborných a specializovaných služeb; zdůraznil tedy své postavení spotřebitele jako slabší smluvní strany. Poukázal na to, že soud I. stupně sice zjistil, že obsahem [anonymizováno] nosiče, který byl žalobci poskytnut, nebyly správné smluvní dokumenty, ale nedovodil z toho žádný jiný závěr než to, že žalobce uzavíral smlouvu náležitě poučen a informován. Zdůraznil, že obsah smlouvy prokázán vlastně nebyl, když na přiloženém [anonymizováno] nebyly příslušné obchodní podmínky a nebylo prokázáno ani to, co bylo v době uzavírání smlouvy žalobci zpřístupněno na webu 1. žalované. Pokud jde o otázku posouzení [anonymizována dvě slova] žalobce [anonymizováno] měsíců před uzavřením smlouvy, namítl, že nebylo v silách žalobce kvalifikovaně posoudit, zda je ve smyslu prohlášení (vy) [anonymizováno], když toto prohlášení učinil – a v tomto smyslu chtěl uzavřít pojištění - s ohledem na to, že se subjektivně cítil dobře a ze svého pohledu [anonymizováno] ani [anonymizováno] nebyl; i znalec při svém výslechu dne [datum] uvedl, že posouzení, zda jde (v případě medikace poskytované žalobci) o léčbu či prevenci, je spíše akademické a neexistuje na to jednotný názor, proto se užívá pojem„ sekundární prevence“. Žalobce tak byl v době podpisu prohlášení přesvědčen, že je zdráv. Doplnil, že prohlášení vzahující se k době [anonymizováno] měsíců před uzavřením smlouvy je lákadlem na důvěřivce, pokud žalovaná ví, že infarkt je z pohledu prohlášení v podstatě nevyléčitelný, takže kdo ho jednou prodělal, podmínky prohlášení už nikdy nemůže splňovat. Dále namítl, že soud argumentuje tím, že s ohledem na odkladnou dobu by žalobce ani v případě platného ujednání neměl nárok na více než 1 splátku, avšak že právě nezaplacení této jedné splátky vedlo k zesplatnění celého dluhu žalobce v době, kdy se stále potýkal s následky svého [anonymizováno] a ztrátou zaměstnání, a právě zesplatnění této jedné splátky ho dostalo do dluhové pasti, vedlo ke ztrátě domu, veškerého majetku a nakonec i nutnosti opustit rodný kraj. Vyjádřil přesvědčení, že zesplatnění dluhu v nestandardním čase 11 dnů po výzvě k úhradě splátky bylo odvetou za uplatnění pojistného plnění. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a žalobci přizná náhradu nákladů řízení.

7. K odvolání žalobce se vyjádřily obě žalované, které nesouhlasily s jeho argumentací a naopak považovaly rozsudek soudu I. stupně za věcně správný. Navrhly proto jeho potvrzení.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a včas, přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.). Dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné, byť odůvodnění rozsudku soudu I. stupně není prosto jistých pochybení. Ta však neměla vliv na správnost meritorního výroku, neboť žalobu skutečně za důvodnou považovat nelze.

9. Závěr soudu I. stupně, že žalobce s ohledem na svůj [anonymizováno] stav nesplnil podmínky pro pojištění podle balíčku A, takže byl pojištěn pouze podle balíčku B (odst. 29 – 31 odůvodnění rozsudku) je chybný. Kromě toho, že je v rozporu se zjištěním soudu I. stupně, že žalobce sám projevil vůli být pojištěn podle balíčku B (viz odst. 11 odůvodnění rozsudku), je také v rozporu s výsledky dokazování. Správné skutkové zjištění učinil odvolací soud v rámci odvolacího jednání zopakováním důkazu listinami – Návrhem na uzavření smlouvy o půjčce (č. l. 81 spisu) a [anonymizováno] pojistnou smlouvou [číslo] (č. l. 100 p. v [číslo] spisu), z jejichž obsahu se podává, že žalobce, pokud měl zájem o pojištění pro případ neschopnosti splácet, měl možnost [anonymizováno] vybrat pojištění typu A nebo pojištění typu B podle vlastního uvážení. Pojištění B, které na rozdíl od A zahrnovalo navíc pojištění schopnosti splácet pro případ dočasné invalidity následkem úrazu nebo [anonymizováno] a pro případ nedobrovolné ztráty zaměstnání, bylo určeno pro zákazníky v pracovním poměru. Žalobce [anonymizováno] vybral pojištění typu B, což vyznačil v návrhu. Rozdíl v rozsahu pojištění, který vyplýval ze [anonymizována dvě slova] pojištěného, spočíval shodně u obou pojištění (tedy A i B) v tom, že pojištěný, který se léčil v posledních [anonymizováno] měsících způsobem specifikovaným v Prohlášení, nebyl pojištěn pro případ neschopnosti splácet v důsledku [anonymizováno].

10. Žalobce sám potvrdil (č. l. 162), že podepsal prohlášení, že bere na vědomí, že do pojištění podle Rámcové pojistné smlouvy [číslo] v plném rozsahu, tj. i pro případ [anonymizováno], může být zařazen pouze tehdy, pokud může souhlasit s tím, že (aktuálně) není v pracovní neschopnosti ani částečně či plně invalidní, že nebyl v posledních 12 měsících práce neschopen [anonymizováno] více než 30 dnů v důsledku [anonymizováno] nebo úrazu, nebyl v posledních 2 letech [anonymizována dvě slova] déle než [anonymizováno] dnů a nebyl v posledních [anonymizováno] měsících [anonymizováno] v souvislosti s rakovinou, srdečním nebo cévním [anonymizováno], cukrovkou, vysokým krevním tlakem, [anonymizována dvě slova] nebo močových cest, [anonymizováno] nebo úrazem páteře, plicním [anonymizováno], nervovou poruchou, chronickým [anonymizováno] žaludku nebo břišních orgánů a v souvislosti s [anonymizováno] – a že bere na vědomí, že pokud s tímto prohlášením souhlasit nemůže, bude zařazen pouze do pojištění s omezeným pojistným krytím pro ztrátu schopnosti splácet následkem úrazu.

11. Odvolateli je třeba dát za pravdu v tom, že uvedená formulace týkající se pojištění neschopnosti splácet je zavádějící v tom, že nelze dost dobře stanovit rozsah pojištění v závislosti na prohlášení o [anonymizována dvě slova], které činí pojištěnec, neboť tak není od počátku smlouvy postaveno najisto, v jakém rozsahu je pojištěn. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že žalobce se nemohl rozumně domnívat, že je zdravým člověkem a neléčí se v souvislosti se srdečním a cévním [anonymizováno], jestliže [anonymizováno] docházel k lékařce pro léky, které bral trvale. Je obecně známou skutečností, že zdravý člověk trvale žádné léky nebere, protože je-li zdráv, žádnou medikaci nepotřebuje.

12. Jednou z odvolacích námitek žalobce bylo, že nebylo postaveno najisto, jaká vlastně byla smluvní ujednání, když žalobci nebyly na [anonymizováno] poskytnuty příslušné obchodní podmínky a nebylo zjištěno, jaké informace mohl získat z webových stránek žalované 1/. To však nelze považovat za relevantní pro posouzení této věci. Smlouva o půjčce, kterou uzavřel žalobce s žalovanou 1, měla povahu spotřebitelské smlouvy. Námitky, že žalobce neměl k dispozici příslušné obchodní podmínky, nemají pro projednávanou věc žádný význam. Podle § 6 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky (do [datum]) musí být smlouva, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, podle zákona písemná a musí obsahovat informace stanovené v příloze 3 zákona, uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem; současně však zákon tamtéž stanoví, že nesplnění této informační povinnosti nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon o spotřebitelském úvěru s poskytnutím neúplných, nesprávných či nedostatečných informací nespojoval žádné následky, které by mohly mít na projednávanou věc dopad: podle § 8 uplatní-li spotřebitel porušení informační povinnosti u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy a ujednání o jiných platbách jsou neplatná, a jiné následky z porušení informační povinnosti neplynou. Žádný takový nárok žalobce v tomto řízení neuplatnil, ostatně v něm ani netvrdil, že by nesplnění informační povinnosti uplatnil u věřitele, aby mohl nárokovat následky zákonem pro ten případ předvídané; neuplatnil ani žádné další oprávnění spotřebitele – odstoupení od smlouvy či její výpověď spotřebitelem upravené § 11 a § 12 téhož zákona Tyto jeho procesní i odvolací námitky jsou proto irelevantní.

13. Pokud jde o ne zcela jasné ujednání o pojištění, odvolací soud má za to, že je pro neurčitost neplatné. S jistotou bylo dohodnuto pouze to, že žalobce bude za pojištění schopnosti splácet hradit částku [částka] měsíčně, avšak nelze mít za nepochybně zjištěné, jaký byl rozsah pojištění. Ten totiž není možno učinit závislým na prohlášení pojištěného, jak to učinila 1. žalovaná ve smlouvě (čl. 5). To, co může nebo nemůže pojištěný prohlásit (odsouhlasit), je v tomto smyslu irelevantní, protože prohlásit (odsouhlasit) může jedinec cokoli, avšak zda to odpovídá či neodpovídá pravdě, je věc druhá. Nebyl-li rozsah pojištění závislým na reálném [anonymizována dvě slova] pojištěného, ale (pouze) na tom, co o něm pojištěný může souhlasem prohlásit, nebyl sjednán určitě, jasně a srozumitelně. Mezi žalobcem a žalovanou 1/ tak nebylo postaveno najisto, v jakém rozsahu je žalobce pojištěn, co je v tomto smyslu pojistnou událostí, z níž by pro něj plynuly nároky podle rámcové smlouvy. Ujednání o pojištění je tak ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. (zák. č. 40/1964 Sb.) neplatné. Z tohoto závěru však může pro žalobce bez dalšího vyplývat pouze nárok na vrácení částek odpovídajících platbám pojistného, a ten žalobou uplatněn nebyl.

14. I kdyby však bylo o věci uvažováno tak, že smlouva o pojištění byla platná, a nebo uvažovat o možné náhradě škody vyplývající z toho, že žalobce se mohl důvodně domnívat, že pojištěn je – v žádném případě z toho nevyplývá opodstatněnost žalobního požadavku. Pojistné plnění totiž mělo být poskytováno v souladu s [anonymizováno] smlouvou, na niž dohoda o pojištění odkazuje a s níž se – jak podpisem smlouvy prohlásil – žalobce seznámil, tedy byl s jejími ujednáními týkajícími se pojistného plnění srozuměn. Rámcová smlouva jasně a nepochybně stanovila povinnost pojišťovny převzít splácení dluhu až po uplynutí 60denní lhůty, která – jak důvodně namítly žalované – uplynula až [datum]. Do té doby tedy bylo povinností žalobce splácet půjčku podle smlouvy, a pokud tak nečinil, jde to jedině k jeho tíži. Byl-li uznán práce schopným od [datum] (pracovní neschopnost skončila dnem [datum], jak potvrdila lékařka), byl zde pouze jeden jediný týden, kdy se mohl žalobce domnívat, že povinnost k splácení půjčky za něj splní pojišťovna. V té době už však žalobce dlužil první žalované dvě splátky (za dva uplynulé měsíce), a důvodem zesplatnění dluhu nebyla právě ta jediná splátka, již pojišťovna nezaplatila – jak nepravdivě argumentuje žalobce v odvolání – ale tři dlužné splátky, z nichž přinejmenším dvě měl bez jakýchkoli pochybností zaplatit žalobce.

15. I z dalšího obsahu spisu je zřejmé, že žalobce nebyl a ani nemohl být uvržen do finančních potíží právě zaviněním žalovaných (nezaplacením jediné splátky ve výši [částka], viz smlouva o půjčce, o níž maximálně by bylo možno uvažovat), když sám v Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (č. l. 14 – 18 spisu) uvedl, že již [datum] byla rozhodnutím Okresního soudu v Pelhřimově (č. j. [číslo jednací]) uvalena exekuce na veškerý jeho majetek. Žalobce měl podle tohoto prohlášení na samém počátku r. 2015 dluhy ve výši statisíců korun u několika věřitelů, přičemž např. tehdy již exekuovaný dluh v částce [částka] u OSSZ Pelhřimov nemohl vzniknout ze dne na den, byl tedy výsledkem dlouhodobého neplacení závazků žalobce.

16. Z výše uvedeného je zřejmá nepravdivost argumentu žalobce, že právě zaviněním žalovaných byl zanesen do registru dlužníků a že jeho rodina proto nedostala půjčku na odkup části svého majetku z exekuce. Žalobce byl dlužníkem desetitisícových částek – jak je takto zjištěno - již v době, kdy smlouvu o půjčce s žalovanou 1/ uzavíral, a exekuce na jeho majetek byla vedena mnoho měsíců před tím, než žalovaná 1/ zesplatnila dluh ze smlouvy a postoupila pohledávku proti žalobci [právnická osoba] s.r.o., která u soudu posléze získala exekuční titul (platební rozkaz) a pohledávku začala vymáhat exekučně.

17. Fakt, že argumenty žalobce jsou účelové a zavádějící, popř. přímo nepravdivé, je pak zřejmý i z dalších zjištění – např. z veřejně přístupných dokladů týkajících se zaměstnání žalobce, v němž měl - jak tvrdil a dokládal potvrzením na č. l. 83 - dosahovat výdělku [částka] měsíčně čistého, než byl ovšem [anonymizována dvě slova] přinucen, jak uvedl, snížit svůj úvazek na polovinu a přijít tak o [částka] čistého měsíčně. Z obchodního rejstříku se totiž podává, že údajný zaměstnavatel žalobce [právnická osoba] v likvidaci, je firmou, jejímž zakladatelem a jediným společníkem je právě žalobce, a že tato firma je již téměř [anonymizováno] let v likvidaci, kterou má provádět právě žalobce, jenž [datum] rozhodl o zrušení této společnosti a jejím vstupu do likvidace, jmenoval se jejím likvidátorem a určil [anonymizováno] odměnu [částka]. Uvedené potvrzení (č. l. 83 spisu) [anonymizováno] tedy zjevně vystavil sám žalobce a jeho obsah je s ohledem na výše uvedené nanejvýš nevěrohodný. Úkolem likvidátora je podle zákona činit úkony směřující k likvidaci společnosti, a likvidoval-li žalobce svého„ zaměstnavatele“ – svou vlastní společnost – téměř dvacet let, jednak (nejsa nikým kontrolován) patrně nekonal řádně a cílevědomě, co bylo podle zákona jeho povinností, a především je otazným, zda tato společnost vůbec mohla mít ještě nějaké prostředky na vyplácení odměny likvidátora, jejíž doložená výše [částka] (rozuměno hrubého) pak rozhodně nekoresponduje s žalobcem tvrzenými [částka] čistého.

18. Vzhledem k výše vyloženým úvahám nelze než uzavřít, že ze zjištěného skutkového [anonymizováno] nevyplývá žádný právní důvod, na jehož základě by měly žalované žalobci zaplatit – ani společně a nerozdílně, ani jednotlivě či podílem – náhradu škody v částce [částka], neboť nebylo prokázáno, že by mu škodu v této (nebo nižší) částce svým zaviněním způsobily. Jiný nárok – např. nárok na vrácení částek odpovídajících pojistnému podle neplatného ujednání o něm – žalobou vznesen nebyl. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalované spolu nebo některá z nich sama způsobily žalobci svým jednáním nemajetkovou újmu, kterou tvrdil, a za niž by mohl požadovat finanční satisfakci, protože naopak bylo zjištěno nejen to, že žalobce neplnil řádně své závazky ze smlouvy o půjčce uzavřené s první žalovanou, ale navíc že byl dlužníkem nehradícím své závazky vůči jiným věřitelům již několik měsíců předtím, než byl zesplatněn a posléze vymáhán dluh z této smlouvy.

19. Jakkoli tedy úvahy soudu I. stupně vedoucí jej k zamítnutí žaloby nebyly prosty malého (a pro věc zásadně nevýznamného) pochybení, o němž bylo výše pohovořeno, jeho rozsudek byl ve výroku věcně správným, a odvolací soud jej proto podle § 219 o. s. ř., potvrdil. Protože žalované nebrojily proti nákladovým výrokům, potvrdil odvolací soud i je. Sám však nepovažuje za správné a spravedlivé, aby žalobce nenesl ani náklady odvolacího řízení, které inicioval, a do něhož tak vtáhl i žalované, které musely nést náklady s tím spojené, jestliže mu soudem I. stupně již bylo vysvětleno, že jeho žaloba není důvodná. Pro aplikaci výjimečného § 150 o. s. ř., proto v odvolacím řízení již není místo. Žalobce je povinen podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., nahradit každé z žalovaných hotové náklady spojené s třemi úkony v odvolacím řízení učiněnými každou z nich: jedná se o sepis vyjádření k odvolání, přípravu na odvolací jednání a účast při něm. Paušální náhrada hotových výdajů činí podle vyhl. č. 254/2015 Sb. [částka] za každý z těchto úkonů, každé z žalovaných proto náleží na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka].