pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že nárok na náhradu škody je po právu.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce na žalované domáhal náhrady škody ve výši [částka]. Svůj požadavek odůvodnil tím, že byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], ohledně společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále i jen„ dlužník“), ustanoven předběžným insolvenčním správcem. Usnesením ze dne xanon [číslo], č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo] (dále i jen„ nezákonné rozhodnutí“), byl zjištěn úpadek dlužníka a žalobce byl jmenován insolvenčním správcem dlužníka. Toto rozhodnutí bylo zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Následným rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] [číslo], vydaným za stejných skutkových okolností, již žalobce nebyl ustanoven insolvenčním správcem dlužníka. Nezákonným rozhodnutím byla žalobci způsobena škoda spočívající v ušlé odměně insolvenčního správce. Alternativně byla žalobci škoda způsobena nesprávným úředním postupem, když krajský soud ustanovil následně jiného insolvenčního správce namísto žalobce. Došlo tedy k opomenutí žalobce jako již vybraného správce z pořadníku zvláštních insolvenčních správců. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], která se však k němu v zákonné šestiměsíční lhůtě nevyjádřila.

3. Žalovaná potvrdila, že žalobce u ní nárok na náhradu škody uplatnil k předběžnému projednání, a to dne [datum]. Nárok však neuznala s tím, že ve věci lze shledat nezákonné rozhodnutí, kterým je usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], avšak žalobcem požadovaná škoda nevznikla v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím. Mohla by případně vzniknout až v souvislosti s následným rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] –A- 193, avšak toto rozhodnutí je pravomocné, nebylo změněno ani zrušeno. Není tak dán odpovědnostní titul. Žalovaná proto žádala zamítnutí žaloby.

4. Soud prvního stupně ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne [datum], kterým žalobu zamítl, a to z důvodu absence odpovědnostního titulu, když se zaměřil především na to, zda žalobcem tvrzená škoda mu vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] (dále jen„ Zákon“), a jen na okraj uvedl, že ke vzniku škody nedošlo ani z důvodu nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 Zákona. Odvolací soud k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně zrušil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], když sice shledal správným závěr soudu prvního stupně, že není dán odpovědnostní titul dle § 8 Zákona, tedy rozhodnutí, které bylo pro svou nezákonnost zrušeno a jehož důsledkem měla být žalobcem tvrzená škoda. Současně však soudu prvního stupně vytkl, že pominul tvrzení žalobce o nesprávném úředním postupu, v jehož důsledku mu měla případně škoda vzniknout, přičemž tento nesprávný úřední postup spatřoval v postupu předsedy Krajského soudu v Praze ve spojení s postupem insolvenčního soudu při ustanovení insolvenčního správce mimo obvyklé pořadí. Ohledně tohoto nároku žalobní tvrzení upřesnil v podání ze dne [datum], avšak k jeho prokázání nenavrhl žádné důkazy. Soud I. stupně toto upřesnění žalobních tvrzení pominul, žalobce nepoučil dle § 118a o. s. ř. V důsledku toho pak vůbec nezjistil skutkový stav ve vztahu k nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Rozhodl tak jen o jednom z žalobcem uplatněných odpovědnostních důvodů, byť nad rámec právních závěrů o neexistenci nezákonného rozhodnutí se k nesprávnému úřednímu postupu tvrzenému žalobcem vyjadřuje. V této souvislosti poukázal odvolací soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zejména na jeho závěry uvedené v bodu 34. odůvodnění, a vyslovil závazný pokyn, jímž soudu prvního stupně uložil, aby jednak žalobce poučil dle § 118a o. s. ř. ohledně doplnění důkazů k jeho tvrzením ohledně nesprávného úředního postupu, aby v tomto směru následně doplnil dokazování a aby s ohledem na dosavadní průběh insolvenčního řízení posoudil, zda mohl žalobce očekávat, že bude i nadále ustanoven řádným insolvenčním správcem.

5. Soud prvního stupně na základě závazného pokynu odvolacího soudu doplnil dokazování obsahem spisu insolvenčního spisu vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka].

6. Po provedeném dokazování vyšel soud I. stupně ze zjištění, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], [IČO], se sídlem [datum], [obec], insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. [jméno] [příjmení] (žalobce). Toto rozhodnutí bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] zrušeno a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], výrokem II. byla insolvenčním správcem ustanovena 1. správcovská a konkurzní, v. o. s . Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], byl udělen souhlas k vydání výtěžku zpeněžením. Dále byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], udělen souhlas k vydání výtěžku zpeněžení a byl učiněn souhlas o čerpání zálohy na odměnu. Toto bylo i v předchozím usnesení a zde to bylo ve výši [částka] a [částka] a [částka]. Usnesením udělen souhlas k vydání výtěžku zpeněžení, a to mj. byl udělen souhlas s vyčerpáním zálohy na odměnu insolvenčního správce ve výši [částka] vč. DPH. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], byl udělen souhlas k vydání výtěžku zpeněžení, a to mj. tak, že byla čerpána záloha na odměnu ve výši [částka]. Žalobce u žalované svůj nárok k předběžnému projednání uplatnil dne [datum], však žalovaná mu nevyhověla.

7. Dále z tohoto spisu zjistil, že na jednání dne [datum] vznesl druhý věřitel [právnická osoba] (dále jen„ Spořitelna“), návrh na ustanovení předběžného insolvenčního správce, neboť dlužník [právnická osoba] (dále jen„ Dlužník“), nespolupracuje s věřitelským výborem a spotřebovává prostředky, které by měly být zahrnuty do jeho majetkové podstaty. Předsedkyně Krajského soudu v Praze vydala dne [datum] opatření o ustanovení žalobce předběžným správcem. Ne [datum] insolvenční soud usnesením nařídil předběžné opatření, kterým ustanovil předběžným insolvenčním správcem Dlužníka Mgr. [jméno] [příjmení]. Proti tomuto usnesení podal Dlužník odvolání, v němž současně vznesl námitku podjatosti ustanoveného předběžného správce. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o zjištění úpadku Dlužníka a současně v tomto usnesení mimo jiné ustanovil žalobce řádný správcem po insolvenční řízení v této věci. Insolvenční soud se v tomto usnesení mimo jiné vypořádal s námitkou podjatosti dříve vznesenou Dlužníkem proti tomuto správci, přičemž tuto námitku neshledal důvodnou. I proti usnesení o zjištění úpadku podal Dlužník odvolání. K odvolání Dlužníka bylo usnesení o nařízení předběžného opatření, jímž byl žalobce ustanoven předběžným insolvenčním správcem zrušeno. O odvolání Dlužníka proti usnesení o úpadku Dlužníka a ustanovení žalobce řádným správcem v tomto insolvenčním řízení rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – A- 164 tak, že toto usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupě s tím, že rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. V mezidobí od rozhodnutí odvolacího soudu podala Spořitelna nový návrh na vydání předběžného opatření o ustanovení předběžného správce a opětovně navrhla Mgr. [příjmení]. Její návrh insolvenční soud zamítl usnesením ze dne [datum] s odůvodněním, že pro takovýto postup není důvod, neboť již dne [číslo] byl zjištěn úpadek Dlužníka a Mgr. [příjmení] byl v tomto usnesení ustanoven řádným správcem. Poté, kdy bylo toto usnesení odvolací soudem zrušeno, podala Spořitelna [datum] nový návrh na vydání předběžného opatření, v němž znovu žádala o ustanovení předběžného správce, když poukazovala na to, že insolvenční řízení řádně nepokračuje a Dlužník nadále s věřitelským výborem nespolupracuje. I tento návrh byl insolvenčním soudem zamítnut. Dne [datum] požádal insolvenční soud předsedkyni Krajského soudu v Praze o vydání opatření o určení osoby insolvenčního správce, kdy výslovně žádal o ustanovení tohoto správce ze zvláštního seznamu insolvenčních správců z důvodu možného řešení úpadku reorganizací. Předsedkyně krajského soudu vydala téhož dne opatření, jímž byla zvláštním správcem určena společnost 1. správcovská a konkurzní, v. o. s . Insolvenční soud pak usnesením ze dne [datum] rozhodl o zjištění úpadku Dlužníka, ustanovil zvláštním insolvenčním správcem 1. insolvenční a konkurzní, v. o. s . Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], a dovolání v této věci podané bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] odmítnuto.

8. Takto zjištěný skutkový stav soud I. stupně posuzoval dle § 1, § 5, 7, § 13, § 14 a § 15 zák. č. 82/1998 Sb. a dle § 21, § 24, § 25, § 26 a § 27 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.

9. Konstatoval, že odpovědnost státu je založena na splnění tří kumulativních podmínek, kterými jsou existence odpovědnostního titulu, tedy nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi.

10. Při posouzení existence odpovědnostního titulu vyšel soud I. stupně z charakteristiky nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí uvedeném v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka].

11. Uzavřel, že v dané věci by bylo možné uvažovat o odpovědnostním titulu z nezákonného rozhodnutí, a to usnesení ze dne [datum], které bylo pro nepřezkoumatelnost, tedy pro nezákonnost zrušeno. Tímto rozhodnutím však žalobci škoda nevznikla, neboť naopak jí byl ustanoven řádným správcem v insolvenčním řízení týkajícím se Dlužníka. Současně soud prvního stupně konstatoval, že zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost zapříčinilo, že v řízení bylo vydáno další rozhodnutí o zjištění úpadku Dlužníka, v němž však žalobce již nebyl ustanoven řádným insolvenčním správcem, ale byl ustanoven správce jiný. Pokud by rozhodnutí ze dne [datum] bylo vydáno v souladu se zákonem, nedošlo by k situaci, která následně vedla ke vniku škody na straně žalobce.

12. Dle soudu prvního stupně samotný fakt, že rozhodnutí insolvenčního soudu ze dne [datum] bylo pro nezákonnost zrušeno odvolacím soudem, ještě nemusela vést k tomu, aby ve věci byl ustanoven nový insolvenční správce. Nebyl důvod znovu požádat předsedkyni Krajského soudu v Praze o vydání opatření, kterým vybere pro stejné konkurzní řízení dalšího insolvenčního správce, když opatření o určení insolvenčního správce již bylo pro dané řízení vydáno a nebyl zde žádný důvod vydávat v totožném insolvenčním řízení opatření nové. V insolvenčním řízení nebylo žádným způsobem rozhodnuto o podjatosti insolvenčního správce, i když námitka podjatosti byla Dlužníkem vznesena. Naopak s námitkou podjatosti insolvenčního správce se insolvenční soud přesvědčivě vypořádal právě ve zrušeném usnesení ze dne [datum]. Posouzení námitky podjatosti ze strany insolvenčního soudu nebylo zpochybněno ani v rámci zrušujícího usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]. Podjatost žalobce tedy nemohla být důvodem pro jeho opětovné neustanovení insolvenčním správcem. O podjatosti insolvenční správce mělo být případně rozhodnuto formou usnesení, ve kterém by soud dostatečně zhodnotil skutečnosti tvrzené jako důvody podjatosti. K tomuto však v daném případě nedošlo. Naopak insolvenční soud v rámci rozhodnutí o úpadku ze dne [datum] výslovně uvedl, že důvody podjatosti dány nejsou.

13. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud prvního stupně k závěru, že v daném případně nesprávným úředním postupem, který vedl ke vzniku škody na straně žalobce, byl nesprávný postup soudu v tom, že v předmětném insolvenčním řízení bylo opakovaně insolvenčním soudem požádáno o vydání opatření o určení insolvenčního správce, přestože již v insolvenčním řízení insolvenční správce určen byl. Při posouzení postupu insolvenčního soudu v souvislosti s ustanovením nového insolvenčního správce vyšel soud prvního stupně z judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Uvedl, že v daném insolvenčním řízení se sice postup soudu, kdy bylo opakovaně vydáno opatření o určení insolvenčního správce, aniž k tomu byl důvod, projevilo v obsahu vydaného rozhodnutí č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], žalobce však proti takovému rozhodnutí neměl právo podat odvolání a neměl ani jinou možnost, jak tento postup soudu zvrátit. Odrazil-li se nesprávný úřední postup v rozhodnutí, jehož zrušení žalobce nemohl nikterak dosáhnout, nemůže to být důvodem pro vyloučení odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup. Žádost insolvenčního soudce a následné opatření insolvenčního soudu, kterým byl do funkce ustanoven jiný zvláštní insolvenční správce než ten, který již v řízení působil, zcela zjevně porušilo právo na předvídatelnost pravidel stanovených pro počínání si státních orgánů, v tomto případě Krajského soudu v Praze a legitimní očekávání účastníků, tj. jest pravidlo, že insolvenční správci jsou ustanovováni pro jednotlivá řízení v pořadí, v jakém došlo k jejich zápisu do seznamu (zvláštních) insolvenčních správců, v čemž nutno spatřovat porušení ústavní záruky rovnosti v právech. Tím bylo porušeno právo žalobce na ochranu jeho práv a oprávněného zájmu zaručené § 1 a 2 o. s. ř., ale také základní právo na předvídatelnost rozhodnutí zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

14. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud prvního stupně uzavřel, že žalobou uplatněný nárok je co do základu po právu, a proto s ohledem na rozsah dokazování o výši škody, rozhodl ve věci mezitímním rozsudkem.

15. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v němž uvedla, že nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně o existenci nesprávného úředního postupu insolvenčního soudu při ustanovení dalšího insolvenčního správce. Poukázala na to, že žalobcem nárokovaná škoda nevznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, kterým bylo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – A [číslo], nýbrž až v příčinné souvislosti s usnesením téhož soudu ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] –A [číslo], které však nebylo pro nezákonnost zrušeno. Nebyl tak splněny podmínky odpovědnosti za škodu dle zák. č. 82/1998 Sb. Žalovaná dále namítala, že žalobce byl opatřením předsedkyně Krajského soudu v Praze k určení osoby insolvenčního správce ze dne [datum] ustanoven pouze správcem předběžným, a to bez požadavku na určení osoby zvláštního insolvenčního správce. Soud toto opatření potřeboval po rozhodnutí o návrhu Spořitelny na nařízení předběžného opatření, kterému insolvenční soud vyhověl usnesením vydaným dne [datum] a žalobce ustanovil předběžným správcem. Toto usnesení bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. xanon [číslo] zrušeno, včetně ustanovení osoby předběžného správce. V mezidobí však již byl žalobce ustanoven do funkce insolvenčního správce Dlužníka, a to usnesením ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – A [číslo]. Tímto rozhodnutím byl současně též zjištěn úpadek Dlužníka. I toto rozhodnutí bylo následně dne [datum] zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a nedostatku důvodů, které soud vedly k jeho závěrům. Vzhledem k tomu, že mimo jiné odvolací soud uložil insolvenčnímu soudu, aby se v novém rozhodnutí vypořádal i s námitkou podjatosti ustanoveného insolvenčního správce Mgr. [příjmení], má žalovaná za to, že existoval závažný důvod pochybovat o nepodjatosti předběžného správce. V této souvislosti žalovaná opětovně zdůraznila, že žalobce nebyl ustanoven jako zvláštní správce, ale pouze jako správce předběžný. Proto z tohoto důvodu bylo dne [datum] vydáno předsedkyní Krajského soudu v Praze nové opatření o určení osoby zvláštního insolvenčního správce dle pořadníku zvláštních insolvenčních správců, kterým byla ustanovena společnost 1. správcovská a konkurzní, v. o. s . Následně pak insolvenční soud usnesením ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] – A [číslo] zjistil úpadek Dlužníka a zvláštním správcem ustanovil 1. správcovskou a konkurzní, v. o. s . Toto usnesení bylo následně potvrzeno Vrchním soudem v Praze i Nejvyšším soudem. Dle žalované tak nebylo žádným způsobem zasaženo do pořadníku na určení zvláštních insolvenčních správců. Nedošlo k opomenutí již vybraného správce z pořadníku seznamu zvláštních insolvenčních správců a nedošlo tak k vyřazení správce vykonávat činnost v zákonném pořadí. Žalovaná rovněž zdůraznila, že zrušením unesení ze dne [datum] byl původně ustanovený insolvenční správce funkce pravomocně zproštěn (odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. VSPH [číslo] B-82 či [spisová značka] A- 74). Žalovaná z výše uvedených důvodů je přesvědčena, že nedošlo k naplnění zákonných důvodů odpovědnosti státu za škodu dle zák. č. 82/1998 Sb., a proto žádala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne.

16. Žalovaná své odvolání doplnila ještě podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že s ohledem na to, že v době, kdy bylo vydáno v souvislosti s rozhodnutím o předběžném opatření, jímž měl být ustanoven předběžný správce, opatření předsedkyně Krajského soudu v Praze, byl již Spořitelnou podán návrh na řešení úpadku dlužníka reorganizací. Z tohoto důvodu měl být dle § 25 odst. 4 insolvenčního zákona i předběžný správce ustanoven ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců. Z obsahu opatření předsedkyně soudu ani z odůvodnění následného rozhodnutí insolvenčního soudu o předběžném opatření však nevyplývá, že žalobce byl z této části seznamu ustanoven. Pokud se tak nestalo a žalobce byl přesto předběžným a následně řádným správcem ustanoven, jednalo by se tak o nesprávný úřední postup, z něhož však žalobci majetková újma nemohla vzniknout. Jestliže za této procesní situace insolvenční soud požádal o vydání nového opatření, jímž měl být ustanoven zvláštní insolvenční správce pro dané řízení, nedošlo k žádnému nesprávnému úřednímu postupu, neboť do té doby v insolvenčním řízení žádný zvláštní správce nepůsobil. Žalovaná proto nadále setrval na svém návrhu na zamítnutí žaloby.

17. Žalobce ve vyjádření k odolání žalované uvedl, že je osobou zapsanou ve zvláštní části seznamu insolvenčních správců a jako takový byl i ustanoven předběžným správcem. Další odvolací námitky, na nichž žalovaná staví svou obranu, považoval žalobce za nedůvodné a částečně i uplatněné v rozporu s § 205a o. s. ř., neboť nebyly žalovanou uplatněny v řízení před soudem prvního stupě, ač tomu nic nebránilo. Žalobce se proto ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, napadený rozsudek považoval za věcně správný, a proto navrhl jeho potvrzení.

18. Odvolací soud zopakoval dokazování spisem Krajského soudu v Praze sp. zn. [insolvenční spisová značka] a poté přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle § 212, § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

19. Odvolací soud předesílá, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a na jeho základě správně zjistil skutkový stav věci. Odvolací soud z jeho skutkových zjištění vyházel ve svém rozhodnutí a dokazování shora uvedeným spisem Krajského soudu v Praze přistoupil jen z důvodu přehlednosti, řetězení a časové návaznosti procesních úkonů, které se vztahovaly k osobě žalobce v průběhu předmětného insolvenčního řízení.

20. Odvolací soud ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [insolvenční spisová značka] zjistil, že

-) insolvenční řízení vůči Dlužníku bylo zahájeno dne [datum] u Krajského soudu v Ústí nad Labem, kdy v návrhu byl jako způsob řešení úpadku Dlužníka navrhován konkurs. Dne [datum] byl Spořitelnou, jako druhým navrhovatelem podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, v němž byla jako způsob řešení úpadku Dlužníka navrhována reorganizace. Spořitelna za situace, kdy Dlužník nespolupracoval s věřitelským výborem a snažil se průběh insolvenčního řízení mařit, navrhla dne [datum], aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření, jímž by ustanovil předběžného správce.

-) Dne [datum] vydala předsedkyně Krajského soudu v Praze opatření o určení osoby předběžného správce, které se týkalo Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení]. V této souvislosti odvolací soud podotýká, že v insolvenčním spisu nelze dohledat referát či jinou písemnost, z níž by vyplýval požadavek insolvenčního soudu ohledně parametrů, jež má předběžný správce splňovat. Nelze proto na jisto postavit, zda byl žalobce ustanoven předběžným správcem ze seznamu zvláštních správců či z obecné části seznamu insolvenčních správců. Odvolací soud tuto skutečnost však považuje pro rozhodnutí v dané věci za nepodstatnou, a proto se jí nijak blíže nezabýval. Insolvenční soud usnesením ze dne [datum] nařídil předběžné opatření, jímž předběžným správcem v tomto řízení ustanovil žalobce a vymezil mu i rozsah oprávnění v daném řízení. Dlužník proti tomuto usnesení podal odvolání, v němž současně vznesl námitku podjatosti předběžného správce.

-) Usnesením ze dne [datum] rozhodl insolvenční soud tak, že zjistil úpadek Dlužníka a mimo jiné též řádným insolvenčním správcem ustanovil žalobce. V odůvodnění tohoto rozhodnutí insolvenční soud řešil i otázku podjatosti insolvenčního správce, kterou shledal nedůvodnou.

-) Rozhodnutí o předběžném opatření a ustanovení žalobce předběžným insolvenčním správcem bylo zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]. Spořitelna podala v září 2015 návrh na nařízení předběžného opatření a ustanovení předběžného správce, který byl usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum] zamítnut s tím, že již bylo rozhodnuto o úpadku Dlužníka a v této souvislosti byl ustanoven i řádný správce, přičemž oprávnění žalobce vykonávat funkci insolvenčního správce trvá do doby právní moci rozhodnutí o odvolání Dlužníka proti usnesení o úpadku, a proto nejsou důvody pro nařízení předběžného opatření.

-) Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo zrušeno usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum] o zjištění úpadku a ustanovení žalobce řádným správcem.

-) Spořitelna poté podala návrh na nařízení dalšího předběžného opatření a ustanovení předběžného správce, který byl usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum] zamítnut.

-) Dne [datum] insolvenční soud požádal předsedkyni Krajského soudu v Praze o vydání opatření o určení osoby insolvenčního správce, v němž výslovně žádal, aby tento správce byl určen ze zvláštního seznamu insolvenčních správců s ohledem na možnou reorganizaci. Téhož dne vydala předsedkyně Krajského soudu v Praze požadované opatření, jímž určila insolvenčním správcem pro dané řízení zvláštního správce 1.správcovskou a konkurzní, v.o. s .

-) Usnesením ze dne [datum] insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka, zvláštním správcem pro dané řízení ustanovil 1. správcovskou a konkurzní v. o. s., když rozhodnutí o způsobu řešení úpadku zůstavil samostatnému rozhodnutí.

21. Ze shora uvedeného přehledu procesních úkonů plyne, že až do dne právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] postupoval insolvenční soud v rámci zákonných norem, a to i v případě, kdy by žalobce nebyl ustanoven jako předběžný správce zapsaný v části seznamu zvláštních správců, ale jen z obecné části tohoto seznamu. Jak již odvolací soud uvedl, je tato otázka pro rozhodnutí v dané věci nepodstatná, neboť žalobci v tomto časovém období ohraničeném podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení do vydání zrušovacího usnesení Vrchního soudu v Praze žádná majetková škoda nevznikla. Žalobce v tomto období v insolvenčním řízení pravomoci pověřeného insolvenčního správce vykonával a za toto období mu tak náleží i odpovídající odměna.

22. Pro rozhodnutí v této věci je stěžejní období následující poté, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení prvního usnesení insolvenčního soudu, jímž byl zjištěn úpadek Dlužníka a žalobce byl ustanoven řádným správcem, tj. po [datum]. V tomto období došlo k tomu, že právní mocí tohoto usnesení došlo k zániku oprávnění žalobce k výkonu činnosti insolvenčního správce, když již před tím, v červenci 2015 v souvislosti se zrušením usnesení o ustanovení žalobce předběžným správcem, došlo i k zániku oprávnění vykonávat funkci předběžného správce. Následně, ač Spořitelna podala opakovaně nový návrh na vydání předběžného opatření a určení předběžného správce, kterým by mohl být na základě dosud existujícího opatření předsedkyně soudu ze dne [datum] znovu ustanoven případně žalobce, žádné předběžné opatření již nařízeno nebylo, návrhy Spořitelny byly zamítnuty. Insolvenční soud tak před rozhodnutím o úpadku neměl k dispozici žádné opatření předsedy soudu, z něhož by mohl vycházet při ustanovení insolvenčního správce, což je nezbytná součást rozhodnutí o úpadku.

23. Po zrušení usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], jímž bylo poprvé rozhodnuto o úpadku a žalobce byl ustanoven insolvenčním správcem se řízení vrátilo na svůj počátek tak, jako by o úpadku a ustanovení insolvenčního správce nikdy nebylo rozhodnuto.

24. Insolvenční soud proto postupoval správně, jestliže za dané procesní situace požádal předsedkyni Krajského soudu o vydání nového opatření k určení osoby správce, když navíc s ohledem na možné řešení zjištěného úpadku Dlužníka reorganizací, vyvstala nutnost, aby byl pro dané řízení ve smyslu § 25 odst. 3 insolvenčního zákona ustanovena osoba zapsaná ve zvláštní části seznamu insolvenčních správců.

25. Insolvenční zákon v § 25 odst. 5 dovoluje, aby insolvenční správce byl určen mimo stanovené pořadí, což podmiňuje tím, že tento postup je možný jen ve výjimečných případech, kdy nelze insolvenčního správce ustanovit podle odstavce druhého tohoto zákonného ustanovení, či je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, či k odborné způsobilosti insolvenčního správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení. Takovýto postup musí být vždy odůvodněn.

26. Jak již bylo výše uvedeno, nový insolvenční správce nebyl ustanoven mimo obvyklé pořadí z důvodů uvedených v § 25 odst. 5 insolvenčního zákona. Důvodem pro jeho ustanovení nebyla ani Dlužníkem tvrzená podjatost dříve ustanoveného správce, jehož pověření výkonem funkce zaniklo. Nebyl tak ani dán důvod pro to, aby jak opatření vydané předsedkyní Krajského soudu v Praze, tak následně usnesení insolvenčního soudu o úpadku a ustanovení tohoto správce (1. správcovská a konkurzní, v. o. s.) bylo odůvodněno. Odvolací soud tak v této skutečnosti neshledal žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup, který by zakládal odpovědnost státu za žalobcem tvrzenou škodu. Navíc žalobce již od právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] nemohl legitimně očekávat, že bude znovu ustanoven insolvenčním správcem pro dané řízení, a to z důvodu zániku všech jeho oprávnění tuto funkci vykonávat, včetně zániku opatření o určení osoby předběžného správce ze dne [datum] a s přihlédnutím k plynutí doby, kdy v mezidobí nepochybně došlo k prohlášení dalších konkurzů a došlo tak i k posunu osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců.

27. Odvolací soud se z výše uvedených důvodů neztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně, a proto rozsudek soudu prvního stupně změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že žalobu zamítl, když již dříve shledal, že není dána odpovědnost státu ani z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť usnesení ze dne [datum] nebylo pro nezákonnost zrušeno.

28. S ohledem na změnu rozhodnutí o věci samé, rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná byla jak v řízení před soudem prvního stupně, tak i v odvolacím řízení plně úspěšná. V žádném z těchto řízení nebyla právně zastoupena, a proto jí náleží náhrada nákladů stanovená dle vyhlášky č. 254/ 2015 Sb., a to za řízení před soudem prvního stupně celkem za jeden úkon podle § 1 odst. 3 písm. a (vyjádření k žalobě) paušální náhrada hotových výdajů [částka]. Za odvolací řízení pak žalované náleží paušální náhrada hotových výdajů za šest úkonů právní služby dle § 1 odst. 3 písm. a), b) c) této vyhlášky po [částka] (odvolání a doplnění odvolání, 2 x příprava na jednání a účast u jednání dne [číslo] a [datum]). Žalované tak na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů náleží částka [částka].