pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (I.) zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a (II.) uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení v částce [částka].

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky jako náhrady za plnění, které poskytla ve prospěch žalované jako majitelky nemovitosti, do níž byla dodávána elektřina na základě smlouvy, kterou s [anonymizováno] uzavřela žalobkyně jako fyzická osoba; uvedla, že smlouvu uzavírala v době, kdy byla jednatelkou žalované, a činila tak v její prospěch, avšak uzavření smlouvy pro odběratele – fyzickou osobu byl pro žalovanou prakticky i ekonomicky výhodnější; žalobkyně ji proto uzavřela takto, avšak důvodně předpokládala, že mezi ní a žalovanou dojde k úhradě plateb, které žalobkyně takto za žalovanou vynaloží.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala s tím, že nemá žádnou informaci o tom, že by byla s žalobkyní domluvena na sjednání dodávek elektřiny, že ve svém účetnictví za období, o něž se jedná, žádný závazek vůči žalobkyni ani vůči [anonymizováno] neeviduje, a že jí není nic známo o tom, že by jí byla dodávána elektřina, když z vlastnictví nemovitosti nelze bez dalšího dovodit, že z dodávek elektřiny profitovala právě žalovaná.

4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že smlouva o dodávkách elektřiny do objektu v [obec a číslo], [ulice a číslo], byla uzavřena [datum] mezi [právnická osoba], a žalobkyní jako fyzickou osobou, aniž by z ní jakkoli vyplývalo, že se má jednat o dodávku ve prospěch žalované. Jejímu uzavření předcházela ([datum]) e-mailová komunikace mezi žalobkyní a p. [příjmení], kterého žalobkyně informovala o podmínkách připojení s tím, že uzavření smlouvy, na níž bude figurovat jako odběratel fyzická osoba, umožní okamžitou dodávku elektřiny do celého objektu včetně připojení tepelného čerpadla a je spojeno s výhodou nižších plateb, faktury však patrně nepůjdou zanést do účetnictví firmy. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně uhradila dodávky elektřiny, resp. platby podle smlouvy, jak byly fakturovány, ze svého účtu, a že v době, kdy byla jednatelkou žalované společnosti, nenárokovala jejich úhradu. Přestože bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila platby související s dodávkou elektřiny do objektu ve vlastnictví žalované, žalobu důvodnou neshledal. Předně poukázal na to, že v uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, v níž na straně odběratele figurovala fyzická osoba, spatřuje obcházení zákona a podvodné jednání vůči [právnická osoba], když žalobkyně takto smlouvu uzavřela ve snaze získat výhodnější tarif, a že takové jednání jako zjevné zneužití práva nemůže požívat právní ochrany. Kromě toho uvedl, že žalobkyně tím, že uhradila [právnická osoba], bez dalšího vše, co bylo fakturováno, znemožnila žalované reklamovat fakturovanou částku, která se soudu s ohledem za období, jehož se týkala, jevila jako nepřiměřeně vysoká. Kromě toho poukázal na to, že tvrzení žalobkyně o tom, že elektřina byla dodávána do objektu na adrese, která je sídlem žalované, není dokladem o tom, že dodávku energie konzumovala právě žalovaná; tím spíše pak ne, když sama žalobkyně ve vyjádření z [datum] uvedla, že dům měl do budoucna sloužit jako společné obydlí žalobkyně a p. [příjmení], který byl dříve jejím partnerem, takže je otazným, zda dům v rozhodné době užívala jen žalovaná či již žalobkyně s partnerem. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž soudu I. stupně vytknula nesprávná a neúplná skutková zjištění, chybné právní posouzení věci, jakož i nepřezkoumatelnost a nedostatečně odůvodněného rozsudku. Předně poukázala na to, že uzavřením smlouvy s označením odběratele jako fyzické osoby využila žalobkyně možnost, která jí byla dána, dodavatel ([právnická osoba]) proti uzavření smlouvy s fyzickou osobou nic nenamítal a smlouvu uzavřel; soud I. stupně ostatně dostatečně konkrétně nezdůvodnil, proč považuje toto jednání žalobkyně za podvodné či nezákonné. Za bezpředmětnou označila také úvahu o znemožnění reklamace, když nikdo v řízení netvrdil, tím spíše neprokazoval, že by fakturované částky neodpovídaly plnění ze strany dodavatele, a z této úvahy soudu také není zřejmé, jakou by mělo mít znemožnění reklamace souvislost s předmětem sporu. Uvedla, že z faktur je zřejmé, jakého období se platby týkají, a že úvaha soudu o nepřiměřené výši platby není opodstatněná, jak (s výpočtem) vyložila. Konečně uvedla, že v řízení nikdo netvrdil, tím spíše neprokazoval, že by konzumentem dodávek elektřiny v odběrném místě měl být někdo jiný než žalovaná, jíž nemovitost patřila; pokud měl snad soud I. stupně o tom pochybnost, měl vyzvat žalobkyni podle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení, popř. důkazů, což neučinil. Doplnila, že dům tehdy nijak neužívala, neboť nebyl v obyvatelném stavu, a nyní v něm bydlí její bývalý partner [jméno] [příjmení]. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, popř. aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a včas, přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.). Dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

7. Jak se podává z odůvodnění napadeného rozsudku, skutková zjištění soudu I. stupně a posléze úvahy, na nichž založil tento soud zamítavé rozhodnutí o žalobě, jsou poplatny nepřípadně formálnímu pohledu na situaci, která v souvislosti s uzavřením smlouvy žalobkyní a s dodávkou elektřiny podle této smlouvy a s její úhradou nastala. Soud I. stupně při těchto úvahách zcela ponechal stranou podstatnou změnu v úpravě bezdůvodného obohacení, která nastala s účinností nové občanskoprávní úpravy (od [datum]) a spočívá v důrazu na princip spravedlivého uspořádání vztahů.

8. Soud I. stupně nepochybil, když vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny do objektu vlastnicky náležejícího žalované, a to tak, že jako odběratel byla označena žalobkyně jako fyzická osoba. Stranou jeho pozornosti však zůstala skutečnost, prokázaná provedeným důkazem – e-mailovou korespondencí mezi žalobkyní a [příjmení]. [příjmení] - že se tak stalo poté, co žalobkyně otázku smluvního partnera [příjmení] před uzavřením smlouvy konzultovala s p. [příjmení] (z jejího pohledu zástupcem žalované), jemuž v e-mailové zprávě dne [datum] (13:18 hod) předestřela obě možnosti uzavření smlouvy, které přicházely v úvahu, s vysvětlením, jaké výhody či nevýhody jsou spjaty s tím, kdyby smlouvu uzavřela za právnickou osobu, anebo jako osoba fyzická, přičemž se ho dotázala, co on preferuje. Levnější tarif byl jen jednou z výhod; uzavřením smlouvy ve prospěch fyzické osoby však měla být vyřešena především jiná, patrně pro odběratele podstatná situace, totiž možnost okamžitého připojení tepelného čerpadla, jež by u smlouvy ve prospěch právnické osoby možné nebylo, neboť ta by musela mít zřízen zvláštní měřič. Smlouvu pak žalobkyně uzavřela v souladu s vyjádřeným názorem [jméno] [příjmení] (mail ze [datum] 14:19 hod -„ Rozhodně fyzická osoba“) tak, že jako odběratel byla uvedena ona sama.

9. Žalovaná netvrdila - tím spíše neprokazovala - že by žalobkyně takto smlouvu uzavírala ve svůj prospěch jako budoucí skutečná odběratelka energie. Netvrdila ani, že by objekt, který byl jejím vlastnictvím, užíval někdo jný (třetí subjekt), který by dodávku elektřiny konzumoval.

10. Otázka„ podvodného jednání“ vůči [anonymizováno] v řízení o zaplacení úhrad mezi tím, kdo tyto prostředky vynaložil, a tím, v jehož prospěch tak učinil, není relevantní. Ta by byla namístě při řešení věci z pohledu [právnická osoba]; tak tomu však v projednávané věci není. Stejně tak je nepřípadnou úvaha soudu I. stupně o znemožnění reklamace údajně nepřiměřeně vysokých fakturovaných částek, a jestliže žalovaná takovou námitku v průběhu řízení nevznesla, jedná se o nepřípadný aktivismus soudu I. stupně.

11. Skutkový stav, jak byl prokázán, tedy stojí na zjištění, že uzavřená smlouva se týkala dodávky elektřiny do objektu ve vlastnictví žalované, když tuto smlouvu žalobkyně po poradě se zástupcem žalované a vyjádření jeho preference uzavřela jako fyzická osoba; žalovaná netvrdila, tím spíše neprokazovala, že by dodávky elektřiny v objektu konzumovala žalobkyně nebo někdo jiný (třetí osoba), a pokud v řízení zaznělo, že objekt nebyl způsobilý k užívání, neboť byl rekonstruován, ani tuto skutečnost spornou neučinila. Pak je nutno mít za prokázané, že beneficientem, pokud jde o dodávky ze smlouvy, byla žalovaná, úhrady však dodavateli zaplatila žalobkyně (a o tom sporu nebylo). Její požadavek vůči žalované na náhradu takto vynaložených částek je proto z pohledu hmotněprávní úpravy bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) opodstatněný.

12. Vzhledem k výše vysvětlenému odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhověl.

13. Podle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř., rozhodl odvolací soud nově o nákladech řízení před soudem I. stupně a o nákladech odvolacího řízení; procesně úspěšná žalobkyně má právo na jejich plnou náhradu. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ze žaloby [částka] a soudního poplatku z odvolání [částka] a z nákladů právního zastoupení – odměny za 8 úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, jednání dne [datum], podání na výzvu soudu ze dne [datum], účast při jednání [datum], sepis odvolání a účast při odvolacím jednání [datum]), k níž náleží 8x paušální náhrada hotových výdajů [částka] a částka odpovídající 21% z DPH a náhrad, celkem tedy [částka]. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě předpokládané § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.