pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným se zamítá a žalobce je povinen zaplatit náklady řízení žalované ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě, jíž žalobce domáhal výše uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že dne [datum] došlo v [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] k dopravní nehodě. Tuto nehodu zavinil [jméno] [příjmení] vozidlem tov. zn. Škoda reg. zn. 1 SK [číslo], a to tím, že nedal přednost žalobci, jenž řídil své vozidlo tov. zn. Jaguar [registrační značka]. Žalobce se proti viníkovi nehody domáhal u soudu náhrady škody a Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] zavázal [příjmení] [příjmení] k náhradě škody ve výši [částka]. Jmenovaný žalobci neuhradil ničeho. V době nehody mělo vozidlo [anonymizováno] sjednáno tzv. pojistné pojištění u žalované a žalovaná vyhodnotila škodu na vozidle jako tzv. totální škodu. Cenu vozidla [anonymizováno] stanovila na [částka] a cenu zbytků po nehodě na [částka]. [anonymizováno] na vozidle [anonymizováno] tedy činí [částka]. Žalovaná však odmítla pojistné plnění z ohledem na závěry znaleckého posudku, který si nechala vypracovat.

2. Žalovaná, ve svém písemném vyjádření k žalobě, sice označila za nesporné, že eviduje škodní událost ze dne [datum] avšak na základě vlastního šetření, a poté i znaleckého posudku zjistila nekorespondující poškození vozidel s deklarovaným nehodovým dějem. Z tohoto důvodu nevyplatila pojistné a dále pak namítla, že uplatněný nárok je promlčen, a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

3. Soud prvého stupně na základě shodných tvrzení účastníků vzal za zjištěné, že žalobce uplatnil užalované právo na pojistné plnění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ke které mělo dojít při nehodě v [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] dne [datum], přičemž v době nehody bylo vozidlo [anonymizováno] pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a žalovaná neposkytla žalobci pojistné plnění.

4. Na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě mezi žalobcovým vozidlem [anonymizováno] a vozidlem [anonymizováno], které vlastní M. [příjmení]; vozidlo [anonymizováno] v době nehody řídil [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] žalobce uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění zodpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], což žalovaná potvrdila žalobci v dopise ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná oznámila žalobci, že ukončila šetření pojistné události s tím, že výše obvyklá cena vozidla je [částka] a ceny zbytků [částka], takže pojistné plnění činí [částka]; toto žalovaná zopakovala v dopise ze dne [datum]. Dne [datum] Odbor silničního provozu Okresního oddělení policie v [anonymizováno] vystavil potvrzení o dopravní nehodě. Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na základě uznání uložil [příjmení] [příjmení] zaplatit žalobci [částka] jako náhradu škody, kterou [příjmení] [příjmení] vozidlem [anonymizováno] způsobil žalobci na vozidle [anonymizováno] při dopravní nehodě dne [datum].

5. Po právní stránce soud prvého stupně věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

6. Mezi stranami nebylo sporu o právní možnosti žalobce uplatnit u žalované právo na pojistné plnění a soud proto jen konstatovat, že podle § 6 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., pojištěný má právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku, poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele. Dále poukázal na související ustanovení občanského zákoníku, a to § 609, § 610, § 619, § 620, § 629 § 635 § 639 a § 640, jakož i rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a uzavřel, a že pokud žalovaná namítla, že uplatněné právo je promlčeno, pak s odkazem na ustanovení § 626 a § 635 odst. 2 o. z. dospěl k závěru, že námitka žalované je opodstatněná. Poukázal na to, že počínaje dnem [datum], respektive dnem [datum], kdy žalobce uplatnil právo na pojistné plnění u žalované, začala běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta, která skončila dne [datum], respektive [datum], (popřípadě 9., 23. 2019 či [datum]). Žalobce však uplatnil nárok u soudu dne [datum], tedy po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta nebyla přetržena a nedošlo k počátku běhu nové desetileté promlčecí lhůty podle § 639 nebo § 640 o. z. Pokud jde o rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak tím bylo žalobci proti [příjmení] [příjmení] přiznáno právo na náhradu škody na vozidle. Tento rozsudek je závazný jen mezi uvedenými účastníky. V tomto rozsahu je závazný i pro soud. Uvedený rozsudek tedy způsobuje účinky, včetně účinků spočívajících přetržení promlčecí lhůty a ve vzniku nové promlčecí lhůty jen mezi žalobcem a [příjmení] [příjmení], a to ohledně náhrady škody na vozidle (nikoliv ohledně pojistného plnění). Účinky přetržení promlčecí lhůty, tedy nedopadají na nárok na pojistné plnění, který žalobce uplatnil proti žalované. Toto obdobně platí pro tvrzené uznání dluhu M. [příjmení] ze dne [datum]. Jmenovaná údajně uznala svůj závazek zaplatit žalobci částku [částka] z titulu náhrady škody vzniklé na vozidle [anonymizováno] dopravní nehodou ze dne [datum]. Uznání dluhu jednostranné jednání dlužníka adresované věřiteli a obecně platí, že účinky uznání, včetně účinků spočívajících v přetržení promlčecí lhůty a novém počátku desetileté lhůty, působí jen mezi nimi, a to bez ohledu na to, jestli je uznáván závazek, který je společný více osobám. Uvedené účinky tedy nepůsobí vůči žalované. Soud prvého stupně pak ještě poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a dospěl tak k závěru, jak již výše uvedeno, že žalovaná úspěšně namítla promlčení a není podle § 609 věty prvé o. z. povinna plnit. Z tohoto důvodu žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, jímž se domáhal toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen a věc mu vrácena k novému projednání a rozhodnutí se závazným právním názorem, že žalovaný nárok promlčen není. Akcentoval, že závěry soudu prvého stupně jsou chybné, když zákon koncipuje úprava na pojistné plnění speciální počátek běhu promlčecí doby v § 626 občanského zákoníku tak, že počíná běžet rok od pojistné události. Jde o objektivní promlčecí dobu, která počíná běžet nezávisle na vědomosti osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. Samotná promlčecí lhůta je pak tříletá podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku. V poměrech projednávané věci je jasné, že k pojistné události došlo dne [datum], počátek promlčecí doby nároku na pojistné plnění tak připadá na [datum], z čehož plyne, že by tříletá promlčecí doba uplynula až dne dvacátého [datum]. Žaloba byla podána dne [datum] a tudíž je zjevné, že k promlčení nároku, dle objektivní promlčecí doby, pojistné plnění ve smyslu § 626 občanského zákoníku nedošlo. Dále poukázal na to, že v poměrech projednávané věci byla promlčecí doba proti škůdci [jméno] [příjmení] modifikována rozsudkem Okresního soudu v Karviné sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti [jméno] [příjmení] uhradit způsobenou škodu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a od toho dne začala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta na náhradu škody. Nárok na náhradu škody vůči [jméno] [příjmení] tudíž zjevně promlčen není a je stále vymahatelný. Jelikož promlčecí doba nároku na náhradu škody vůči odpovědným osobám ke dni podání žaloby v nyní projednávané věci neuplynula, nenastal konec promlčecí doby podle § 635 odst. 2 občanského zákoníku ani vůči žalované pojišťovně. S ohledem na chybné právní posouzení běhu promlčecí doby a dopadu nevázanosti žalované rozsudkem ve věci [jméno] [příjmení], potažmo uznáním dluhu [jméno] [příjmení], závěr nalézacího soudu o promlčení nároku na pojistné plnění podle § 635 odst. 2 občanského zákoníku nemůže obstát.

8. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání navrhla, aby rozsudek soudu prvého stupně byl potvrzen. V odvolání akcentovala třeba, že je třeba vycházet z toho, že účinky skutečností, mající vliv na běh promlčecí lhůty, upravené v § 645 o. z. a násl., brání promlčení práva toliko ve vztazích mezi subjekty, mezi nimiž jsou založeny. Tedy jak uznání dluhu [jméno] [příjmení], tak zmiňovaný rozsudek ve vztahu k [jméno] [příjmení] působí pouze ve vztahu mezi těmito subjekty a žalobcem. Obdobně pak uplatnění přímého práva na pojistné plnění poškozených vůči pojistiteli nestaví promlčecí lhůtu práva poškozeného na náhradu újmy proti pojištěnému. K tomu závěru mimo jiné dochází i autoři komentáře k příslušnému ustanovení, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], jakož i rozsudku téhož soudu sp. zn. [spisová značka], kde byl vysloven názor, že řízení o úhradě pojistného plnění proti pojistiteli je relativně nezávislé na řízení o náhradě škody z pojistné události vůči pojištěnému. Závěrem zdůraznila, že právo žalobce nemá povahu nároku na náhradu škody, byť je od něj odvozeno, ale jedná se o originární právo založené zvláštním právním předpisem.

9. Odvolací soud k odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci, jestliže o žalobě rozhodl záporně. Odvolací soud se závěry soudu prvého stupně zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění proto na pregnantní odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně odkazuje. Není pochyb o tom, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě mezi žalobcovým vozidlem [anonymizováno] a vozidlem [anonymizováno], které vlastní M. [příjmení]; vozidlo [anonymizováno] v době nehody řídil [příjmení] [příjmení]. Již dne [datum] žalobce uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno]. Mezi stranami nebylo sporu o právní možnosti žalobce uplatnit u žalované právo na pojistné plnění, když podle § 6 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., pojištěný má právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci a že podle § 9 odst. 1 tohoto zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele. Počínaje dnem [datum] žalobce uplatnil právo na pojistné plnění u žalované a žalobce pak uplatnil nárok u soudu dne [datum], tedy po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty, když subjektivní promlčecí lhůta, pokud jde o plnění z pojištění z odpovědnosti, je stanovena v § 635 odst. 2 občanského zákoníku. Právo na pojistné plnění se promlčuje nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. V této souvislosti správně soud prvého stupně zmínil rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], když došlo ke sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti ve vztahu k § 635 odst. 2 občanského zákoníku. Za situace, kdy žalovaná úspěšně namítla promlčení, pak podle § 609 věty prvé o. z. není povinna plnit a rozsudek soudu prvého stupně je zcela věcně správný. V této souvislosti ještě odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], kdy vznik práva na pojistné plnění je obecně vázán na pojistnou událost, nikoliv na výsledek šetření pojistitele o tom, zda nahlášená [anonymizováno] je událostí pojistnou a o výši pojistného plnění. Pro vznik práva pojištěného na pojistné plnění není zásadně přímo určující, zda po něm poškozený svůj nárok na náhradu škody soudně uplatní a s jakým výsledkem. V řízení o úhradu pojistného plnění proti pojistiteli je relativně nezávislé na řízení o náhradě škody z pojistné události vůči pojištěnému, neboť pro vznik práva pojištěného na pojistné plnění jsou rozhodné jiné právní skutečnosti než pro vznik práva poškozeného na náhradu škody. Pravomocné přiznání náhrady škody poškozeného vůči pojištěnému tak nemůže představovat podmínku splatnosti pojistného plnění, a to i proto, že opačný výklad by fakticky činil povinnost pojistitele vyšetření o pojistné události obsolentním, neboť pro pojistitele by bylo fakticky výhodnější počkat, zda a s jakým výsledkem poškozený uplatní nárok škody u soudu. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že závěry soudu prvého stupně jsou věcně správné, jeho rozhodnutí je taktéž správné, a proto odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně jako zcela věcně správný podle § 219 o. s. ř., potvrdil.

10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] (odměna advokáta podle § 6 a 7 vyhl. č. 177/1999 Sb., advokátního tarifu za 2 úkony právní služby po [částka] a dvojnásobku režijního paušálu [částka] podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, včetně DPH).