pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [číslo]
Mgr. Jiřina Jislová · Rozhodnutí ze dne 10. 5. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jiřiny Jislové a soudců JUDr. Zoji Dvořákoví a Mgr. Aleny Jedličkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových
sídlem [adresa]
o omluvu a zaplacení [částka] s příslušenstvím,
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [číslo]
I. Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že se zamítá žalobce, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky [částka] a poskytnutí omluvy, která měla být doručena žalobci, podepsaná osobou oprávněnou jednat za žalovanou ve znění: [stát. instituce] jednající za [anonymizována dvě slova] jakožto orgán spravující [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna [anonymizováno], která [jméno] [příjmení] podal podle zák. č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ve znění pozdějších předpisů. Současně rozhodl o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
2. Výše uvedeným způsobem soud prvého stupně rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že žalovaná vede a spravuje [anonymizována tři slova], ve kterém jsou [anonymizováno] žalobce zveřejňována. Žalobce je přesvědčen, že plošným zveřejňování majetkových přiznání dochází k zásahu do jeho ústavně zaručených práv (čl. 7, 10 [anonymizováno]), konkrétně do ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí v podobě práva na informační sebeurčení. Současně poukázal na Ústavní soud ČR, a to na nález sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum], který neaproboval jako ústavně konformní režim zveřejňování údajů získaných dle zákona o střetu zájmu s tím, že preventivní funkce zpřístupnění údajů je naplněna jejich poskytováním na základě žádosti, a dále s tím, že zrušil uplynutím [datum] ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) zákona o střetu zájmu. Žalovaná tak nebyla oprávněna postupovat podle zákona, který byl pro rozpor s ústavními předpisy zrušen, a proto se žalobce domáhá nároků výše uvedených.
3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nemohlo dojít z její strany k nesprávnému úřednímu postupu publikací [anonymizováno] veřejných funkcionářů v [anonymizována dvě slova] ani po [datum], neboť zrušení předmětné zákonné úpravy bylo odloženo až do konce roku [rok], sp. zn. [ústavní nález].
4. Ze stanoviska žalované, č. j. [spisová značka] vzal soud prvého stupně za prokázané, že došlo k předběžnému uplatnění nároku u žalované.
5. Soud při svém rozhodnutí vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], jímž přezkoumával ústavní konformnost zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 112/2018 Sb., kterým se mění [ustanovení pr. předpisu], o střetu zájmů, když vyšel z toho, že tento byl vyhlášen dne [datum] s odloženou vykonatelností uplynutím dne [datum].
6. Soud prvého stupně vyšel z toho, že z článku na serveru a [webová adresa] ze dne [datum] s názvem“ Nejvyšší správní soud omezil nahlížení do [anonymizována tři slova]“, že ke dni [datum] byl omezen Ministerstvem spravedlnosti přístup k [anonymizováno] o majetku politicky veřejným funkcionářům tak, že tento přístup již nadále není možný v neomezeném rozsahu anonymně, ale pouze na základě předchozí, individualizované žádosti s tím, že rozsah zpřístupňovaných údajů se nijak nemění.
7. Soud prvého stupně s odkazem na související ustanovení, tj. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., jakož i § 2, § 5, § 13 odst. 1, 2 a § 26 téhož zákona, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím [anonymizováno] nesprávným úředním postupem, o změně zákona ČNR č. 358/992 Sb., o notářích a jejich činnosti v účinném znění, jakož i zákona č. 14/2011 Sb., který který byl novelizován s účinností od [datum] zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů zák. č. 112/2018 Sb., dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
8. Žalobce se domáhal přiměřeného zadostiučinění a omluvy za újmu, která mu měla být způsobena na jeho právech neomezeným zveřejňováním [anonymizováno] a umožněním nelimitovaného anonymního přístupu k nim, a to [anonymizováno], která jako veřejný funkcionář podává podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.
9. Nemajetková újma mu měla být způsobena postupem ministerstva spravedlnosti při vedení [anonymizována tři slova] podle zákona o střetu zájmů, tedy výkonné a veřejné moci.
10. Soud prvého stupně uzavřel, že žalobou uplatněný nárok je nutné posoudit podle zákona č. 82/1998 Sb., nikoliv dle obecných předpisů občanskoprávní úpravy odpovědnosti (ochrana osobnosti). S odkazem na citované závěry Ústavního soudu dospěl k závěru, že nárok v tomto směru není opodstatněný.
11. Soud prvého stupně dále uzavřel, že pokud Ministerstvo spravedlnosti ve vztahu k žalobci i v době po [datum] došlo k vyhlášení derogačního nálezu, nadále postupoval dle § 14 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmu a o [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] nadále zveřejňovalo dle tohoto ustanovení v neomezeném rozsahu umožňujícím anonymní přístup, pak se jednalo o postup řádný, neboť žalovaná jakožto orgán moci výkonné, nebylo oprávněno samo dospět k závěru, že bude předčasně aplikovat právní důsledky derogačního nálezu Ústavního soudu [ústavní nález], ještě před datem [datum]. Opačný závěr by byl v rozporu se závěry Ústavního soudu přijatými v tomto nálezu i výše citovaném stanovisku (sp. zn. [ústavní nález]), a rovněž by se možnost odkladu vykonatelnosti derogačních nálezů stala nadbytečnou, pokud by orgány moci výkonné měli povinnost podle těchto nálezů postupovat ještě před datem jejich účinnosti.
12. Soud prvého stupně tak dospěl k závěru, že na straně žalované nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobu jako nedůvodnou zamítl pro neexistenci odpovědnostního titulu.
13. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, jímž se domáhal toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl změněn tak, že žalobě bude vyhověno případně, aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V obsáhlém odvolání, mimo jiné, zdůraznil, že soud prvého stupně nepostupoval správně, jestliže jeho žalobu zamítl. Akcentoval, že jeho ústavně zaručené právo na ochranu soukromí bylo státem porušeno, a proto pokládá za opodstatněné, že stát za dané situace nese odpovědnost. V opačném případě dojde k vyprázdnění pojmu přímo aplikovatelných ústavně zaručených práv, jež budou napříště zjevně podřízeny zákonné úpravě, což žalobce pokládá za naprosto absurdní. Je přesvědčen, že jeho ústavně zaručené právo na ochranu soukromí bylo státem porušeno, a proto pokládá za opodstatněné, že stát za dané nese odpovědnost. Nastínil otázky, zda jsou ústavně zaručená práva reálnými právy, vymahatelnými, přímo aplikovatelnými, [anonymizováno] je lze úpravou jednoduchého práva fakticky popřít, respektive jejich obsah vyprázdnit, a to dokonce tak, že nespadají pod rámec soudní ochrany, stojí princip legality nad přirozenými právy člověka, jinými slovy jsou ústavně zaručená práva podřízena bez dalšího zákonné úpravě, kdo nese odpovědnost za porušení ústavně zaručeného práva, pokud se fyzická osoba rozhodne svého ústavně zaručeného práva dovolat i přes výslovnou zákonnou úpravu a Ústavní soud skutečně napadený zákonný předpis v klíčové [anonymizováno] zruší, [anonymizováno] připouští skutečně ústavní pořádek ČR neodpovědnost státu a v případě, kdy dochází ke zrušení zákonné úpravy pro rozpor s ústavním pořádkem a je odložena vykonatelnost nálezu, znamená to že neústavní úpravu lze i nadále aplikovat a nedochází tím k porušení ústavních práv osob.
14. Žalovaná ve svém písemném vyjádření vyvracela vývody odvolání žalobce a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, když ve svém vyjádření zdůraznila, že ve své pozici orgánu moci výkonné nemohla se dopustil nesprávného úředního postupu tím, že před vyhlášením příslušného [příjmení] Ústavního soudu ve Sbírce zákonů postupovala zcela v intencích tehdy platného a účinného zákona o střetu zájmu a činila, tak s ohledem na legitimní cíl v podobě kontroly veřejných funkcionářů ze strany veřejnosti. Poukázala na to, že soud prvého stupně zcela správně vycházel ze stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 131/10 a akcentovala, že zveřejňováním [anonymizováno] o majetku žalobce v [anonymizována tři slova] v době od vyhlášení příslušného [příjmení] Ústavního soudu do [datum] se nemohla dopustit nesprávného úředního postupu, když postupovala podle tehdy platné a účinné právní úpravy a činila, tak s ohledem na legitimní cíl v podobě kontroly veřejných funkcionářů ze strany veřejnosti.
15. Dále poukázala na to, že skutečnost, že dne [datum], tedy v době odložené vykonatelnosti derogačního nálezu, omezila dálkový přístup do [anonymizována tři slova], sama o sobě nezakládá, že by žalovaná před tímto datem jednala nesprávně. Žalovaná tak učinila z důvodu, že veřejní funkcionáři nepodávali [anonymizováno] dle zákona o střetu zájmů, neboť dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka], nemohli být za neplnění této své zákonné povinnosti sankcionováni. Tento postup žalované byl motivován výlučně tím, aby v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka] byla [anonymizováno] veřejných funkcionářů i nadále řádně podávána a byl tak zajištěn legitimní cíl kontroly činnosti veřejných funkcionářů ve smyslu zákona o střetu zájmu, který byl shledán jako ústavně souladný.
16. Dále za nesprávný považoval též názor žalobce, že nárok na poskytnutí omluvy a poskytnutí finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmou mu vyplývá z přímé aplikovatelnosti čl. 7 či čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Závěrem ještě poukázala na to, že nemajetková újma žalobce se nepresumuje a žalobce je povinen tvrdit a prokázat zásahy do jeho osobnostní sféry. Žalobce k tvrzené nemajetkové újmě žádné konkrétní zásahy do jeho osobnostní sféry způsobené plošným zveřejňováním údajů z [anonymizována tři slova] netvrdil. Neunesl tak ani břemeno tvrzení a důkazní ohledně konkrétních zásahů v jeho osobnostní sféře.
17. Odvolací soud k odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.
18. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci.
19. Zákonem [číslo] Sb. byl novelizován s účinností od [datum] zákon, mimo jiné tak, že po účinnosti této novely znělo ustanovení § 14b odst. 1 tohoto zákona, že každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 [anonymizováno] 3 nahlížet do [anonymizována dvě slova] u veřejných funkcionářů uvedených v a) § 2 odst. 1 v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, [anonymizováno] b) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.
20. Zákonem [číslo] Sb. byl novelizován s účinností od [datum] zákon mimo jiné tak, že po účinnosti této novely znělo ustanovení § 14b odst. 1 tohoto zákona, že každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2, 3 nahlížet do [anonymizována dvě slova] u veřejných funkcionářů, uvedených v a) § 2 odst. 1 písm a) až o) a u členů Rady kraje [anonymizováno] [územní celek], kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až § 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora [anonymizováno] města, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] územně členěného [anonymizováno] města [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] územně členěného [anonymizováno] města, zástupce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] a členů [anonymizována dvě slova] města, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] územně členěného [anonymizováno] města a [anonymizována dvě slova] [územní celek], kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností, oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, c) § 2 odst. 1 písm. g) s výjimkou primátora a náměstka primátora [anonymizováno] města, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] územně členěného [anonymizováno] města [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] územně členěného [anonymizováno] města, zástupce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] a členů [anonymizována dvě slova] města, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] územně členěného [anonymizováno] města, [anonymizována dvě slova] [územní celek], kraje [anonymizováno] [územní celek] v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, [anonymizováno] d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.
21. Nález Ústavního soudu sp. z. [ústavní nález] byl vyhlášen dne [datum], přičemž zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zák. č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona [číslo] Sb., kterým se mění [ustanovení pr. předpisu], o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a zákona č. 112/2008 Sb., kterým se mění [ustanovení pr. předpisu], o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a to s odloženou vykonatelností uplynutím dne [datum].
22. Odvolací soud se zcela ztotožnil se soudem prvého stupně, pokud jde o aplikaci zák. č. 82/1998 Sb., neboť žalobce se po žalované domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena postupem žalované, který spočíval ve zveřejňování [anonymizováno] o majetku žalobce v [anonymizována tři slova] podle zák. č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu, v tehdy platném a účinném znění, a to v době od [datum] (to je od účinnosti zák. č. 14/2017 Sb.) do [datum]. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena žalovanou při výkonu státní moci, a soud prvého stupně nepochybil, jestliže věc posoudil v intencích zák. č. 82/1998 Sb., neboť žalovaná při vedení [anonymizována tři slova] podle zákona o střetu zájmu vystupovala ve vztahu k žalobci v pozici svrchovaného nositele veřejné moci, tedy při výkonu veřejnoprávní pravomoci. Nárok žalobce nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když úprava odpovědnosti státu za škodu v zákoně č. 82/1998 Sb., je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci (viz. např rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS sp. zn. IV ÚS 3076/20).
23. Nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] byl vyhlášen dne [datum], přičemž zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zák. č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu ve znění zák. [číslo] Sb., kterým se mění [ustanovení pr. předpisu], o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákona č. 112/2018 Sb., kterým se mění [ustanovení pr. předpisu], o střetu zájmu, ve znění pozdějších předpisů, a to s odloženou vykonatelností uplynutím dne [datum]. Žalovaná podle obsahu spisu postupovala podle pravidel, předepsaných právními normami a nelze tak její postup považovat za nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Postup žalované odvolací soud shledává jako správný a v důsledku toho rozsudek soudu prvého stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když neshledal důvod, aby se odchýlil od ustálené judikatury Městského soudu v Praze, který v obdobných věcech, a to např. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. 58 [spisová značka] a sp. zn. 36 [spisová značka] rozhodoval obdobně.
24. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto on rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvého stupně, avšak jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.