o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu ohledně [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

2. Žalobkyně se žalobou z [datum] domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy [částka] za nezákonné [anonymizována dvě slova] a [částka] za nezákonně zajištěné finanční prostředky.

3. Ohledně nároku ve výši [částka] tvrdila, že bylo rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků žalobkyně na bankovních účtech č. [bankovní účet] a [bankovní účet] vedených u [anonymizováno], na bankovních účtech č. [bankovní účet] a [bankovní účet] a [bankovní účet] a [bankovní účet] vedených u [anonymizováno], na každém z účtu až do výše [částka], a o zajištění nemovitostí žalobkyně, a to pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří včetně na něm stojící stavby: [část obce], [adresa], v k . ú. [obec] [anonymizována dvě slova], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u k . úřadu pro [příjmení] kraj, [stát. instituce] (dále jen„ Nemovitost“). Následně byla zajištění zrušena. Žalobkyně si na provoz musela půjčovat finanční prostředky. Vydání usnesení o zajištění jejího majetku paralyzovalo její ekonomickou činnost, neboť došlo k zajištění všech bankovních účtů žalobkyně. V důsledku usnesení o zajištění došlo k výpovědi smluv o vedení účtu u [anonymizováno].

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalobkyně u ní nárok uplatnila. Nároku žalobkyně vyhověla ve formě konstatování porušení práva a omluvy, když nezákonným rozhodnutím shledala toliko rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Pokud jde o druhý nárok z nezákonného rozhodnutí o zajištění, dospěla k názoru, že ve věci není dán odpovědnostní titul. Ke zrušení usnesení o zajištění došlo z důvodu, že již nebylo třeba dalšího zajištění.

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne [datum]. Ze stanoviska žalované z [datum] vyplývá, že žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání z [datum] a za vydání tohoto rozhodnutí se žalobkyni omluvila.

6. Nesporným byl i průběh trestního řízení vedeného proti žalobkyni.

7. Trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno [datum] a zrušeno usnesením ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byly zajištěny peněžní prostředky na účtech žalobkyně a její nemovitosti. Žalobkyně podala proti usnesení o zajištění dne [datum] stížnost. Toto zajištění bylo postupně zrušeno usneseními ze dne [datum], [datum] a [datum].

8. V usnesení Vrchního soudu v Olomouci z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], jímž bylo po stížnosti žalobkyně zrušeno usnesení policejního orgánu o zajištění peněžních prostředků z [datum] ohledně účtu č. [bankovní účet], je uvedeno, že„ …jsou dány zásadní, podstatné pochybnosti o existenci vyššího stupně pravděpodobnosti, že zajištěním peněžních prostředků a nemovitostí byl naplněn smysl ustanovení § 79 g tr. ř., kterým je zajišťovat a následně konfiskovat nejen majetek, který je výnosem z trestné činnosti, ale v případě, že z nejrůznějších důvodů nelze zajistit výnos z trestné činnosti, zajistit a následně konfiskovat ekvivalent takového výnosu…„

9. Ze smlouvy o zápůjčce z [datum] soud I. stupně zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] jako zapůjčitel uzavřela s žalobkyní jakožto vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se zapůjčitel zavázal poskytnout žalobkyni finanční zápůjčku až do výše [částka].

10. Z výslechu [jméno] [jméno], [datum narození], předsedy představenstva žalobkyně, vzal soud I. stupně za prokázané, že žalobkyně při svém podnikání přebírá odpovědnost za konání jiných právnických osob. Žalobkyni byly obstaveny účty, byla nazvána organizovanou skupinou. Po dobu trestního stíhání musela žalobkyně svým klientům neustále stvrzovat, že veškerým svým závazkům dostojí. Celou situaci vnímala jako konkurenční boj. V den, kdy proběhla u žalobkyně domovní prohlídka, se již věc objevila téhož dne v mediích. Půjčka byla žalobkyní poskytnuta společníky jiné společnosti, jejímž společníkem je i svědek. Fungovalo to jako kontokorent, peníze nebyly nikdy převedeny na účty samotné žalobkyně, neboť ty byly zablokované. Žalobkyně své závazky platila včas, dokonce v předstihu. Celou situaci od počátku přisuzovali konkurenčnímu boji a byli překvapeni, kam až se to mohlo vyvinout. Jejich klienti byli na celou kauzu upozorňováni ze strany konkurence. U žalobkyně vládla ponurá, nervózní a vypjatá atmosféra. U [anonymizováno] má žalobkyně delší finanční historii, více bankovních účtů, na nichž se pohybují peněžní prostředky zhruba ve výši [anonymizována tři slova].

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], soud I. stupně zjistil, že u žalobkyně pracuje jako generální ředitel. Vypověděl, že benefity žalobkyně jsou dobrá pověst, důvěra a doporučení, jež se šíří mezi obchodními partnery žalobkyně. Po oznámení trestního stíhání žalobkyně v médiích obdržel spoustu telefonátů od obchodních partnerů žalobkyně stran její situace. [ulice] partneři a klienti se obávali též finanční situace žalobkyně, neboť pokud by žalobkyně neplnila svou poplatkovou povinnost, museli by tak činit právě její klienti. Veškeré rozvojové projekty žalobkyně byly odloženy, věnoval se hlavně krizové komunikaci se zákazníky. Vyhledali agenturu, která jim v této krizové situaci pomáhala. V souvislosti se zajištěním prostředků se žalobkyně dostala do finančních problémů. Dále uvedl, že hned od počátku trestního stíhání žalobkyni volali klienti s tím, že od konkurence dozvěděli, že má žalobkyně problémy, že bylo proti ní zahájeno trestní stíhání. Rozvojové aktivity musela žalobkyně odložit z důvodu nedostatku finančních prostředků. Dodnes se žalobkyně potýká s tím, že její konkurenti se snaží přetáhnout její zákazníky k sobě s odkazem na její dřívější trestní stíhání. Vypověděl, že neví, kolik finančních prostředků žalobkyně bylo zajištěno. Podařilo se jí získat dalšího velkého klienta – [právnická osoba]. K dotazu žalované uvedl, že v roce 2019 měla žalobkyně do svého systému zahrnuto asi 1 600 výrobců, dnes jich má kolem 1 700.

12. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu [částka] za nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání) soud I. stupně žalobu zamítl, když odpovídajícím zadostiučiněním je konstatování porušení práva a omluvu žalované, jež se žalobkyni již za strany žalované dostalo.

13. Ohledně tohoto nároku nebylo žádným z účastníků řízení podáno odvolání.

14. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu [částka] za nezákonné rozhodnutí (usnesení o zajištění majetku) shledal soud I. stupně tento částečně důvodným.

15. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobkyni byly zajištěny bankovní účty vedené u [anonymizováno], u [anonymizováno] a nemovitosti. Z usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] je zřejmé, že zajištěním peněžních prostředků a nemovitostí nebyl naplněn smysl trestního řádu, tedy zákona, jednalo se o rozhodnutí nezákonné. Nezákonným rozhodnutím je usnesení [anonymizována tři slova], expozitura [obec] z [datum rozhodnutí] [číslo jednací].

16. Soud I. stupně použil jako porovnávací případ věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] Odvolací soud jako zásadní pro poskytnutí zadostiučinění shledal právě okolnost, že v důsledku zajištění peněžních prostředků ve značné výši (více než 200 mil. Kč) se žalobce dostal do tíživé ekonomické situace a byl nucen žádat o prodloužení splatnosti faktur. Žalobkyně v nyní projednávané věci již byla odškodněna za nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Dostačujícím momentem„ završujícím“ satisfakci, jíž by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je zaplacení částky [částka] (výrok I.). Soud I. stupně zohlednil, že v případě žalobkyně se jednalo o mnohonásobně nižší zajištěnou částku než ve srovnávacím případu a že žalobkyně se nedostala do prodlení se svými závazky. Nadto žalobkyně byla u jednání dne [datum] poučena dle § 118a o. s. ř., že došlo ke skutečnému zapůjčení finančních prostředků žalobkyni, nicméně žalobkyně předložila jen smlouvu o zápůjčce, ale žádná konkrétní tvrzení, natož důkazy, kdy a v jaké výši byly žalobkyni jednotlivé zápůjčky poskytnuty, soudu I. stupně nedoložila. Na druhou stranu soud I. stupně uvěřil žalobkyni, že v důsledku zajištění finančních prostředků na účtu žalobkyně vypověděla [anonymizováno] smlouvu o účtu. Nicméně zajištění finančních prostředků mělo pro žalobkyni nízký význam z následujících důvodů. Dle předsedy představenstva (svědek Beneš) disponovala žalobkyně nejméně dalšími 4 bankovními účty u [právnická osoba] s finančními prostředky okolo jedné miliardy. Generální ředitel žalobkyni (svědek Vandrovec) nebyl s to uvést, v jaké výši k zajištění finančních prostředků žalobkyně došlo. Vrchní soud v Olomouci rozhodl o zrušení podstatné části zajištění brzy.

17. Ve zbývající části nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] soud I. stupně žalobu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobkyně jsou zaplacený soudní poplatek [částka] a náklady za právní zastoupení. Tarifní hodnota sporu v době zahájení řízení byla [částka], resp. 2x [částka] za jinou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím dle § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 a. t. (usnesení Nejvyššího soudu ČR z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání byla žalobkyně úspěšná pouze částečně (soud shledal přiléhavým zadostiučiněním konstatování porušení práva a omluvu, jež se žalobkyni od žalované sice dostalo po podání žaloby) a ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí o zajištění byla žalobkyně úspěšná pouze částečně, ale výše plnění závisela na úvaze soudu. Zástupce žalobkyně vykonal 5,5 úkonů právní služby á [částka] (převzetí věci, návrh ve věci samé, účast na jednání [datum] a [datum], porada [datum] a účast při vyhlášení rozsudku [datum]), odměna [částka]. Režijní paušály jsou § 13 odst. 4 advokátního tarifu [částka] (6x [částka]). DPH je [částka], celkem [částka].

19. Uvedený rozsudek, a to jen ve vyhovujícím výroku I., napadla včasným odvoláním žalovaná.

Ohledně nároku na odškodnění dle usnesení o zajištění majetku není dán odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí). Zajištění nebylo zrušeno pro nezákonnost, ale proto, že zajištění již nebylo třeba.

I pokud by odpovědnostní titul existoval, nejsou důvody pro poskytnutí zadostiučinění v peněžité formě, ale maximálně konstatováním porušení práva. Na dvou účtech u [anonymizováno] trvalo zajištění jeden měsíc, o zbylém zrušení zajištění bylo rozhodnuto již [datum] a [datum], tedy v přiměřené době. Navíc žalobkyně, jak vyplynulo z výpovědi svědků, disponovala finančními prostředky v řádu [anonymizována dvě slova] Kč a svědci ani nevěděli, jak vysoké finanční prostředky byly zajištěny. Z tohoto důvodu je tvrzení o nutnosti zápůjčky účelové a nevěrohodné.

Nesprávně bylo rozhodnuto o nákladech řízení. I u nemajetkové újmy měl soud I. stupně posoudit úspěšnost účastníků řízení. Úspěšnou stranou byla žalovaná.

Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a zamítl žalobu na zaplacení [částka] s příslušenstvím a přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

20. Žalobkyně požadovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

21. Odvolací soud přezkoumal napadeným rozsudek v mezích podaného odvolání (výrok I. a akcesorický výrok III. o nákladech řízení) dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k následujícím závěrům.

22. Je nesprávná úvaha soudu I. stupně:„ Žalobkyně v nyní projednávané věci již byla odškodněna za nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Dostačujícím momentem završujícím satisfakci, jíž by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je zaplacení částky [částka] (za vydání nezákonného rozhodnutí o zajištění majetku – poznámka odvolacího soudu).“

23. Odpovědnost státu za škodu z rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky nezakládá bez dalšího skutečnost, že trestní řízení, v němž bylo rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky vydáno, posléze neskončilo odsuzujícím rozsudkem. Nedojde-li k vydání odsuzujícího rozsudku, nelze z toho bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v trestním řízení ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení trestního stíhání. (viz rozsudek NS ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

24. Na poskytnutí zadostiučinění za vydání nezákonného rozhodnutí o zajištění finančních prostředků u banky tak nemá žádný vliv okolnost, že usnesení o trestním stíhání žalobkyně bylo zrušeno, neboť předpoklady odpovědnosti státu za rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků se posuzuje z hlediska předpokladů odpovědnosti státu (§ 8 Odpšk) zcela autonomně.

25. Dle § 8 odst. 1 věta prvá OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

26. Institut zajištění v trestním řízení je obvykle užíván v prvotní fázi trestního řízení a jeho účelem je i prověřit, zda došlo vůbec k trestné činnosti. Pak nelze z naplnění tohoto účelu, byť s negativním závěrem oproti původnímu předpokladu učiněnému v krátkém čase bez součinnosti majitele účtu, učinit závěr o nezákonnosti původního rozhodnutí. K takovému závěru lze dospět pouze v případě, že by původní rozhodnutí, které je vykonatelné bez ohledu na právní moc, bylo ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 OdpŠk zrušeno nebo změněno pro nezákonnost příslušným orgánem, byť na základě řádného opravného prostředku (viz rozsudek NS ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Tomuto jeho účelu odpovídá i široké oprávnění orgánů činných v trestním řízení takové zajištění na základě dalších získaných poznatků zrušit či omezit.

27. Rovněž podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako [spisová značka], za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení o zajištění peněžních prostředků na účtu stát odpovídá, bylo-li rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno. Nejvyšší soud přitom vycházel z obdobného skutkového stavu, když rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu vydané podle § 79a odst. 1 tr.ř. bylo napadeno opravným prostředkem, který však nebyl projednán dříve, než příslušný orgán činný v trestním řízení (státní zástupce) zrušil zajištění peněžních prostředků na účtu s odůvodněním, že„ skutečnosti zjištěné provedeným šetřením svědčí o reálném obchodním podkladu předmětné finanční transakce, takže pro účely dalšího řízení již není zajištění třeba.“ Byť závěry učiněné v [spisová značka] vycházejí z částečně odlišného znění ustanovení § 79a tr.ř., jsou jeho závěry plně aplikovatelné.

28. Naposledy uvedený právní názor podporuje i další judikatura, podle které„ bylo-li rozhodnutí zrušeno nikoliv pro nezákonnost, nýbrž proto, že pominuly důvody pro jeho vydání, nejsou dány předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), resp.„ soud rozhodující o žalobě na náhradu škody proti státu není oprávněn posuzovat tvrzený nesoulad nezrušeného rozhodnutí se zákonem“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

29. Pro posouzení věci je tedy stěžejní, z jakého důvodu došlo ke zrušení zajištění, zda pro nezákonnost či proto, že pominuly důvody pro zajištění.

30. Jak již zjistil soud I. stupně, zajištění bylo provedeno usnesením [anonymizována tři slova], expozitura [obec] z [datum rozhodnutí] [číslo jednací], když bylo rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků a nemovitosti žalobkyně z důvodu § 79g odst. 1 a § 79a odst. 1 tr. ř.:

a) na účtech vedených u [anonymizováno] č. [bankovní účet] a [bankovní účet] až do výše [částka];

b) na účtech vedených u [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“) č. [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet] a [bankovní účet] až do výše [částka];

c) pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří včetně stavby: [část obce], [adresa], v katastrálním území Sušice nad Otavou, [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce].

31. Proti usnesení o zajištění podala žalobkyně stížnost podáním ze dne [datum].

32. Zajištění účtů u [anonymizováno] č. [bankovní účet] a [bankovní účet] bylo zrušeno usnesením státního zástupce [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to k žádosti žalobkyně ze dne [datum], neboť tohoto zajištění již není třeba, je nadbytečné.

33. Zajištění nemovitostí bylo zrušeno usnesením státního zástupce [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], neboť tohoto zajištění již není třeba.

34. Zajištění účtů u [anonymizováno] č. [bankovní účet] a [bankovní účet] bylo zrušeno usnesením státního zástupce [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to k žádosti žalobkyně ze dne [datum], neboť tohoto zajištění již není třeba, je nadbytečné.

35. Ohledně účtu u [anonymizováno] č. [bankovní účet] byl usnesením státního zástupce [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] změněn důvod zajištění pro výkon peněžitého trestu (dříve zajištění jako náhradní hodnota). Proti tomuto usnesení podala žalobkyně stížnost podáním ze dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byla stížnost zamítnuta s odůvodněním, že zajištění na předmětném účtu již bylo zrušeno usnesením státního zástupce [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – 379, neboť pominul důvod zajištění, když trestní stíhání žalobkyně bylo dne [datum] zrušeno.

36. Zajištění účtu u [anonymizováno] [bankovní účet] bylo ke stížnosti žalobkyně ze dne [datum] zrušeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Toto usnesení je odůvodněno tak, že usnesením státního zástupce [anonymizováno] dne [datum] došlo ke zrušení trestního stíhání žalobkyně pro předčasnost a neodůvodněnost, resp. neúplnost skutkových zjištění policejního orgánu. S ohledem na toto rozhodnutí o zrušení trestního stíhání jsou dány zásadní, podstatné pochybnosti o existenci vyššího stupně pravděpodobnosti, že zajištěním byl naplněn smysl ustanovení § 79g tr.ř. Aktuálně tak nelze dovodit důvodnost zajištění majetku žalobkyně.

37. Z výše uvedeného je zřejmé, že s výjimkou zajištění peněžních prostředků na účtu u [anonymizováno] [bankovní účet] byla veškerá zajištění zrušena, jelikož pominul důvod zajištění (viz tři usnesení státního zástupce [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] a jedno usnesení ze dne [datum], dvě usnesení vydána k žádosti, nikoliv stížnosti, žalobkyně). Nedošlo tedy ke zrušení zajištění pro nezákonnost. Za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení o zajištění majetku tak stát ve smyslu § 8 odst. 1 věta prvá OdpŠk neodpovídá (viz již výše zmíněná rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]).

38. Pouze u zajištění peněžních prostředků na účtu u [anonymizováno] [bankovní účet] je dán odpovědností titul dle § 8 odst. 1 věta prvá Odpšk. Toto zajištění bylo zrušeno pro nezákonnost. Jak vyplývá z odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebyly dány důvody zajištění dle § 79g tr.ř., neboť samotné trestní stíhání bylo zahájeno na základě neúplných skutkových zjištění policejního orgánu.

39. Podle § 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

40. Dle rozsudku NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je nesprávná úvaha, že sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.

41. V projednávané věci tedy nejde o vyvratitelnou domněnku vzniku nemajetkové újmy, jako je tomu u nepřiměřeně dlouhého řízení. Tedy je nutno vznik nemajetkové újmy tvrdit a prokázat, stejně tak jako její intenzitu odůvodňující poskytnutí konkrétní formy zadostiučinění.

42. Je tedy třeba posoudit, zda vydáním nezákonného usnesení o zajištění finančních prostředků žalobkyně na účtu u [anonymizováno] [bankovní účet] byla žalobkyně způsobena nemajetková újma, a to v příčinné souvislosti s vydáním tohoto nezákonného rozhodnutí, a pokud ano, jaké jí náleží zadostiučinění.

43. Žalobkyně zásadně tvrdí, že zajištěním jejích finančních prostředků byla paralyzována její ekonomická činnost, na svůj provoz si musela půjčit a v důsledku zajištění účtů jí [anonymizováno] zrušila další účty.

44. Dle názoru odvolacího soudu žalobkyni žádná nemajetková újma nevnikla. Zajištění finančních prostředků jen na jednom z mnoha účtů žalobkyně pro ni nemělo podstatný význam. Žalobkyně měla více bankovních účtu se zůstatky kolem 1 miliardy korun (výpověď [jméno] [jméno], předsedy představenstva). Žalobkyně ani netvrdila, že by se dostala do prodlení s plněním svých závazků (Dle svědka [jméno] [jméno] žalobkyně platila své závazky včas). Ani po poučení soudem I. stupně dle § 118a o.s.ř. žalobkyně neprokázala, že jí byly reálně vyplaceny peníze ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] (Dle svědka [jméno] [jméno] se jednalo a jakýsi kontokorent, peníze nebyly nikdy převedeny na účty samotné žalobkyně). Generální ředitel žalobkyně ani nevěděl, kolik peněz bylo žalobkyni zajištěno (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

45. Pokud žalobkyně tvrdí, že jí v důsledku rozhodnutí o zajištění majetku zrušila [anonymizováno] další účty, není tato okolnost v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zajištění finančních prostředků na účtu č. [bankovní účet] u [anonymizováno]. Jde o dva rozdílné bankovní domy.

46. Na základě uvedeného postupoval odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a změnil vyhovující výrok I. napadeného rozsudku tak, že se žaloba na zaplacení [částka] zamítá. Usnesení policejního orgánu ze dne [datum] o zajištění není s výjimkou rozhodnutí o zajištění finančních prostředků na účtu u [anonymizováno] [bankovní účet] nezákonným rozhodnutím dle § 8 odst. 1 Odpšk. Ohledně nezákonného zajištění peněžních prostředků na účtu u [anonymizováno] [bankovní účet] pak žalobkyni žádná nemateriální újma nevznikla.

47. O nákladech řízení před soudem I. stupně bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla sice úspěšná ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, když se jí dostalo konstatování porušení práva ve stanovisku žalované vydaném po zahájení řízení, nicméně byla neúspěšná ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonné rozhodnutí o zajištění majetku.

48. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. V odvolacím řízení byla plně úspěšná žalovaná. Její náklady jsou jí požadované dvě paušální náhrady za odvolání a účast u jednání odvolacího soudu (2x [částka]) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

49. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstal nedotčen zamítavý výrok II. rozsudku soudu I. stupně, neboť proti němu nebylo podáno odvolání.