o určení, že žalobce je dědic ze závěti ze dne 15. 5. 2017

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně určil, že žalobce je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017 [výrok I], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 76 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [výrok II], a uložil žalované povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v částce 31 323 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok III].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané 12. 4. 2022, kterou se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017. Žalobce uvedl, že v řízení sp. zn. [spisová značka], vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] o pozůstalosti po [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené dne [datum], posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum], [dále jen „zůstavitelka“], bylo zjištěno, že zůstavitelka zanechala pro případ smrti dvě závěti, a to závěť sepsanou notářským zápisem sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] dne 15. 5. 2017, dle které zůstavitelka za dědice veškerého majetku stanovila žalobce, svého zetě, a dále závěť sepsanou notářským zápisem sp. zn. [spisová značka], notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] dne 3. 8. 2021, dle které zůstavitelka za dědice veškerého majetku stanovila žalovanou a výslovně zrušila veškerá předchozí pořízení pro případ smrti. Žalobce závěť ze dne 3. 8. 2021 zpochybnil, pročež mu bylo Obvodní soud pro [adresa] usnesením ze dne 17. 2. 2022, č. j. [spisová značka], uložil, aby podal u soudu I. stupně proti žalované žalobu na určení, že je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017. Žalobce žil se zůstavitelkou v jednom domě od roku 1991 po dobu 30 let, byl s ní téměř v každodenním kontaktu a do jejích posledních dnů zabezpečoval pro zůstavitelku všechny její důležité životní potřeby. Žalovaná, jejíž bydliště bylo vzdálené od bydliště zůstavitelky cca 100 km, strávila se zůstavitelkou za celý její život toliko jeden týden v srpnu roku 2018, a pouze několik dnů mezi 12. 7. a 6. 8. v roce 2021, kdy dne 3. 8. 2021, zavolala do bytu zůstavitelky notáře k sepsání závěti v její prospěch. Po mozkové příhodě zůstavitelky dne 30. 4. 2021 žalobce zaregistroval změny v chování zůstavitelky, byla hádavá, nedůvěřivá, stále si na něco stěžovala a na její chování si žalobci stěžovali lékaři i zdravotnický personál; zůstavitelka se stala osobou závislou na komplexní ošetřovatelské péči. Žalovaná nepříznivého stavu zůstavitelky využila. V době sepisu druhé závěti byla zůstavitelka orientována pouze osobou, což svědčí pro značně pokročilou demenci. Ze zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace jednoznačně vyplývá, že zůstavitelka trpěla v rozhodném období středně těžkou demencí, její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly vymizelé, nebyla tak schopna žádného právního jednání.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Neplatná je naopak závěť ze dne 15. 5. 2017, na kterou se žalobce odvolává a která byla zrušena závětí ze dne 3. 8. 2021. Zůstavitelka totiž byla vzdálenou příbuznou žalované, byla sestřenicí její stále žijící babičky [jméno FO], o žalované věděla od jejího narození. Do domu zůstavitelky žalovaná poprvé přišla na jaře roku 2014. V době studia žalované v [adresa] se žalovaná se zůstavitelkou velmi sblížila. Byly v pravidelném kontaktu. Žalovaná se v roce 2015 vdávala ve svatebních šatech zakoupených zůstavitelkou a jejím manželem, dostala od nich darem cenné šperky a nějaké peníze. V [datum] pan [jméno FO] zemřel a vztah žalované se zůstavitelkou se ještě více prohloubil. Již v roce 2015 bylo zřejmé, že zůstavitelka nemá žalobce ráda. V roce 2016 se na žalovanou dokonce obrátila s dotazem, zda by nebyla schopna vyplatit žalobce z jeho poloviny nemovitosti a nastěhovat se k ní. Žalobce na zůstavitelku tlačil, aby v jeho prospěch sepsala závěť. Žalovaná na výplatu žalobce neměla dostatečnou hotovost. V roce 2017 zůstavitelka závěť ve prospěch žalobce sepsala, ale telefonovala žalované, že chtěla mít od žalobce klid. V srpnu roku 2018 žalovaná týden bydlela v domě zůstavitelky. Již v létě 2020 chtěla zůstavitelka zrušit sepsanou závěť a vše přepsat na žalovanou. Žalovaná to zůstavitelce rozmlouvala, ale zůstavitelka se k tomuto záměru stále vracela. Zůstavitelka byla prakticky až do své smrti plně orientovaná, na svůj vysoký věk i velmi dobře slyšela a viděla; měla pouze potíže s pohybem. V posledním roce života, a to dne 30. 4. 2021, prodělala mrtvici. Žalovaná ji na oddělení LDN opakovaně navštívila. Zůstavitelka měla z návštěv žalované velkou radost, žalovanou nechala zapsat do dokumentace jako kontaktní a příbuznou osobu. Následně byla zůstavitelka dočasně převezena do [právnická osoba] v [adresa], kde ji žalovaná opakovaně navštěvovala. Zůstavitelka nebyla spokojená, tamní personál byl arogantní, žalobce jí přitom přislíbil zabezpečit kvalifikovanou ošetřovatelku, která by za ní docházela domů. Žalobce ale zůstavitelku domů nechtěl, nechtěl se o ni starat. Zhruba 14 dní po návratu domů, dne 24. 7. 2021, zůstavitelka upadla v ložnici na zem. Druhý den jela na rentgen do nemocnice, nicméně hned ji pustili domů; měla jen modřiny. Krátce na to žalovanou zůstavitelka telefonicky kontaktovala a požádala jí, aby zabezpečila nějakého notáře, který by byl ochoten přijet k ní domů a sepsat s ní závěť. Dne 3. 8. 2021 se dostavil [tituly před jménem] [jméno FO] od notářky [tituly před jménem] [jméno FO] a zůstavitelka sepsala závěť. Žalovaná sama kontaktovala nejrůznější zdravotnická zařízení a pečovatelské domy s dotazem, zda mají volné místo pro jednu osobu s možností rehabilitace, všude ale dostala zamítavou odpověď. Nakonec žalobce sehnal pro zůstavitelku místo v [právnická osoba]. Zůstavitelka souhlasila, ale byla zklamaná, neboť toto zařízení žádné rehabilitace neposkytovalo. Žalovaná ji často a pravidelně navštěvovala; naposledy 10. listopadu 2021, ale to už zůstavitelka jenom spala. I sám žalobce poděkoval žalované za její péči o zůstavitelku. Žaloba je proto nesmyslná.

4. Soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování tento závěr o skutkovém stavu:

5. Dne 15. 5. 2017 sepsala notářka [tituly před jménem] [jméno FO] formou notářského zápisu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] se zůstavitelkou závěť. Zůstavitelka prohlásila, že je plně svéprávná, způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, a prohlásila, že pro případ svého úmrtí s rozvahou, vážně, bez jakéhokoliv nátlaku, cizího vlivu či donucení, a prosta omylu o svém majetku povolala za dědice veškerého svého movitého i nemovitého majetku žalobce, svého zetě.

6. Dne 3. 8. 2021 sepsal [tituly před jménem] [jméno FO] coby zástupce notářky [tituly před jménem] [jméno FO] formou notářského zápisu pod sp. zn. [spisová značka], se zůstavitelkou závěť. Zůstavitelka prohlásila, že je plně způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, a pro případ svého úmrtí s rozvahou, vážně, bez jakéhokoliv nátlaku, donucení či cizího vlivu, a prosta omylu o svém majetku, povolala za dědice svého veškerého majetku žalovanou, které zůstavila podíl na pozůstalosti o velikosti 100 %. Zůstavitelka dále prohlásila, že nemá žádné nepominutelné dědice a že je to její pravá poslední vůle a výslovně zrušila veškerá svá předchozí pořízení pro případ smrti.

7. V pozůstalostním řízení žalobce dopisem z 8. 2. 2022 zpochybnil závěť ze dne 3. 8. 2021. Vyslovil pochybnost, že zůstavitelka byla způsobilá „samostatně a s rozvahou vážně jednat“. Žalobce se o zůstavitelku staral, byl s ní v každodenním kontaktu, obstarával její potřeby, takže i v pokročilém věku mohla zůstat v domácím prostředí. Za 30 let soužití v jednom domě zůstavitelku dobře poznal, určitě by nepřevedla veškerý svůj majetek, aniž by měla zaručenou podporu a klidné dožití. Brala svůj majetek jako záruku, že o ní bude postaráno. Žalobce považoval situaci za krajně nespravedlivou, žádal o radu a pomoc.

8. Žalobce zajišťoval a hradil pohřeb zůstavitelky, zajišťoval a hradil z vlastních prostředků pobyt zůstavitelky v zařízeních se zdravotními a sociálními službami (v [právnická osoba] od 9. 6. 2021 do 15. 7. 2021 a v [právnická osoba] od 6. 8. 2021 do [datum]).

9. Až do 30. 4. 2021 byla zůstavitelka osobou soběstačnou, její zdravotní stav se zhoršil až po prodělané mozkové příhodě. Zůstavitelka byla poté hospitalizována na neurologické klinice FN [adresa] a následně v centru následné péče FN [adresa] pro proběhlý ischemický iktus, na CT ischemie frontálně vlevo. Za pobytu v CNP rehabilitovala chůzi, chůze s oporou o hůl či nábytek, chodítko odmítla, k další terapii a rehabilitaci přijímána do [právnická osoba] dne 9. 6. 2021. Smlouvu o poskytování zdravotních služeb v tomto zařízení (nehrazených ze zdravotního pojištění) podepisovala zůstavitelka a žalobce jako přistupitel. Od června 2021 žalovaná kontaktovala mobilem žalobce a dotazovala se na stav a umístění zůstavitelky, nabízela pomoc.

10. Dle propouštěcí zprávy z tohoto zařízení ze dne 15. 7. 2021 byla odkázána na péči druhé osoby, byla kverulující s poruchou kognice, neusměrnitelná, domluva velmi obtížná, bez náhledu na své onemocnění. Naléhala na dimisi, po dohodě s žalobcem jí bylo vyhověno. Ve zprávě je uveden závěr: „kognitivní porucha, demence dle MMSE stupně závažnosti 5/30 těžká kognitivní porucha“.

11. Praktický lékař zůstavitelky [tituly před jménem]. [jméno FO] v lékařské zprávě ze dne 4. 8. 2021 specifikoval stálé diagnózy zůstavitelky, sice generalizovanou a neurčenou aterosklerózu, bez gangrény, dále jinou vaskulární demenci, hypotyreózu NS, cévní onemocnění mozku NS, fibrilaci a flutter síní, NS, hyperlypidemii NS, následky mozkového infarktu, esenciální (primární) hypertenzi a pertrochanterickou zlomeninu. Doporučil přijetí zůstavitelky k dlouhodobému pobytu, ke kompenzaci zdravotního stavu - polymorbidní, věk pacientky [věk].

12. Dne 6. 8. 2021 uzavřel žalobce s [právnická osoba]. smlouvu o péči o zdraví, předmětem bylo poskytování sociálních služeb a zdravotní péče zůstavitelce. Pobyt zůstavitelky v tomto zařízení žalobce opět hradil. Dne [datum] zůstavitelka v tomto zařízení zemřela.

13. Ve všech zařízeních podepsala zůstavitelka informované souhlasy, aby byly informace o jejím zdravotním stavu poskytovány žalobci a žalované.

14. Ke dni 3. 8. 2021, kdy byla sepsána druhá závěť, trpěla zůstavitelka duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, a to středně těžkým kognitivním deficitem/středně těžkou demencí, v důsledku čehož byla omezena ve svých schopnostech rozpoznávacích a ovládacích, nebyla schopná posoudit důsledky pořízení závěti. Soud I. stupně ustanovil v řízení znalkyni [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], a z jejího znaleckého posudku vypracovaného dne 20. 6. 2023 zjistil, že zůstavitelka prodělala na přelomu dubna a května 2021 ischemickou cévní mozkovou příhodu, následkem čehož ochrnula na pravé straně těla a trpěla poruchou řeči, stala se závislou na komplexní ošetřovatelské péči. V období blízkém sepisu druhé závěti byla zůstavitelka vyšetřena psychiatrem, a to dne 20. 6. 2021 [tituly před jménem]. [jméno FO] se závěrem: vaskulární demence s paranoidním nastavením, a dne 10. 8. 2021 [tituly před jménem]. [jméno FO], která u zůstavitelky stanovila deficit kognitivních a exekutivních funkcí středně závažného stupně. Dle znalkyně ze zdravotnické a ošetřovatelské dokumentace jednoznačně vyplývá, že posuzovaná v rozhodném období trpěla středně těžkou demencí, její rozpoznávací a ovládací schopnosti v rozhodném období lze považovat za vymizelé. Znalkyně uzavřela, že zůstavitelka trpěla ke dni 3. 8. 2021 duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, a to středně těžkým kognitivním deficitem/středně těžkou demencí. V důsledku této poruchy byla omezena ve svých schopnostech rozpoznávacích a ovládacích a nebyla schopna posoudit důsledky pořízení závěti ze dne 3. 8. 2021. Závěry znaleckého posudku znalkyně stvrdila při svém výslechu před soudem I. stupně, vycházela toliko z autentických lékařských zpráv a záznamů, vytvořených v době, kdy zůstavitelka byla v péči těchto lékařů. Nevycházela pouze z vyšetření MMSE, ale z celého souboru lékařských zpráv, které popsala v posudku a které byly dostatečné pro možnost objektivně vypracovat znalecký posudek s jednoznačným závěrem. Se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] nesouhlasila.

15. Soud I. stupně shledal nevěrohodnou výpověď svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], výkonné ředitelky [právnická osoba], která dne 23. 1. 2024 na žádost žalované sepsala prohlášení, popisující stav zůstavitelky při pobytu a propuštění z [právnická osoba]. Svědkyně totiž tvrdila, že zůstavitelka byla v jejich zařízení hospitalizována po zlomenině a z důvodu rehabilitace, vůbec nevěděla, že zůstavitelce byla diagnostikována demence. Její výpověď je tak v rozporu s ostatními provedenými důkazy. A právě (mimo jiné) z prohlášení této svědkyně ze dne 23. 1. 2024 vycházel znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], ve svém znaleckém posudku, vypracovaném pro žalovanou. Právě na základě prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] a nepřesností ve zprávě [tituly před jménem]. [jméno FO] ze dne 10. 8. 2021, znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], zpochybňoval znalecké závěry znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem]. Soud I. stupně proto ze závěrů znalce [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], nevycházel, neboť neautentické prohlášení nevěrohodné svědkyně (na rozdíl od znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem]) významně zvažoval. Soud I. stupně vycházel ze závěrů znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], která byla ve svých závěrech zcela konzistentní a přesvědčivě své závěry vysvětlila a obhájila. Skutečnost, že k datu 3. 8. 2021 nebyla zůstavitelka psychiatricky vyšetřena, čímž znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO] argumentoval, nemůže závěry znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] zpochybnit. K hospitalizaci zůstavitelky a jejímu vyšetření došlo v krátkém časovém období před sepisem 2. závěti psychiatrem [tituly před jménem]. [jméno FO], který diagnózu zůstavitelky stanovil jednoznačně. Jeho lékařská zpráva je zcela autentická a nebyla ani zpochybněna. Znalkyně nadto odkázala i na další lékařské zprávy a vyšetření zůstavitelky z období před sepisem 2. závěti, které diagnózu středně těžké demence rovněž potvrzují.

16. Soud I. stupně proto uzavřel, že v době sepisu závěti dne 3. 8. 2021 zůstavitelka nebyla schopná posoudit důsledky pořízení této závěti, oproti době sepisu závěti z 15. 5. 2017. Vzhledem k tomu, že žalobce má ve smyslu § 80 o. s. ř. na žalovaném určení naléhavý právní zájem a v řízení byla jednoznačně prokázána neplatnost závěti sepsané dne 3. 8. 2021, soud I. stupně žalobě vyhověl a určil, že žalobce je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017.

17. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

18. O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

19. Proti rozsudku soudu I stupně podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, které podáním z 14. 10. 2025 rozsáhle doplnila. Žalovaná vytýkala soudu I. stupně, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, že neprovedením navrhovaných důkazů nesprávně zjistil skutkový stav a že je jeho rozsudek stižen vadou nepřezkoumatelnosti.

20. Rozsudek soudu I. stupně neodpovídá § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť z odůvodnění není zřejmé, na základě jakých konkrétních lékařských zpráv zjistil „jednoznačnou“ diagnózu zůstavitelky; na základě jakých konkrétních důkazů dospěl k závěru, že výpověď svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] je v rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Soud I. stupně ani neuvedl, z jakého důvodu považoval za nadbytečné provést další důkazy (zejména žalovanou navrhované výslechy ošetřujících lékařů). Soud I. stupně ani neuvedl žádné své úvahy k závěru, že zůstavitelka byla schopná posoudit důsledky pořízení závěti sepsané 15. 5. 2017, odkaz na znalecký posudek [tituly před jménem]. [jméno FO] není dostatečný, tato znalkyně se zabývala stavem zůstavitelky v době před ischemickou cévní mozkovou příhodou velmi ledabyle.

21. Obsah provedených důkazů hodnotil soud I. stupně v rozporu s § 132 o. s. ř., neboť řadu provedených důkazů opomněl hodnotit. Soud I. stupně si selektivně vybral důkazy, které by mohly podporovat závěry znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO], případně deformoval obsah provedených důkazů. Nekritické přijetí závěrů znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] vedlo k odmítnutí výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a znaleckého posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], které závěr o trvalém duševním onemocnění zůstavitelky v době pořízení 2. závěti vyvracejí.

22. Soud nemůže odmítnout svědeckou výpověď pouze z důvodu, že shledal rozpory se zjištěným skutkovým stavem, věrohodnost výpovědi musí celkově řádně vyhodnotit, tj. z celé řady hledisek, uvedených např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3872/2010, či nověji v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 04. 2025, sp. zn. 22 Cdo 759/2025.

23. Soud I. stupně opomněl vyhodnotit obsah lékařských zpráv z doby před umístěním zůstavitelky do [právnická osoba], ze kterých vyplývá, že minimálně do 10. 6. 2021 nebyl duševní stav zůstavitelky lékaři vyhodnocován jako zhoršený, její hospitalizace v rámci FN [adresa] měly za cíl odstranit či zlepšit poruchu řeči a špatnou pohyblivost. Duševní zdraví zůstavitelky nebylo v té době zpochybňováno žádným z odborných lékařů Neurologické kliniky [právnická osoba] a FN [adresa], se zůstavitelkou bylo jednáno jako s osobou svéprávnou. Stejně tak po dobu, kdy byla umístěna v [právnická osoba]. V lékařských záznamech se objevuje diagnóza blíže neurčené demence až poté, co jí s odkazem na test MMSE provedený dne 10. 06. 2021 uvedl v lékařské zprávě ze dne 20. 6. 2021 [tituly před jménem]. [jméno FO]. Soud I. stupně tedy ignoroval zprávy, které podporují závěry znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO] a výpověď a prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO]. Jedná se o překladovou zprávu Neurologické kliniky [právnická osoba] a FN [adresa] ze dne 10. 5. 2021, dle které je zůstavitelka překládána do péče [právnická osoba] v celkově stabilizovaném stavu, má být pokračováno ve fyzioterapii a logopedii s cílem zlepšení soběstačnosti. Jedná se dále o informovaný souhlas pacienta s hospitalizací ve FN [adresa] ze dne 03. 05. 2021, o překladovou zprávu Centra následné péče FN [adresa] ze dne 9. 6. 2021, dle které byl důvod přijetí k hospitalizaci léčebný dle vyšetření dne 13. 5. 2021 byla zůstavitelka orientována osobou, místem i časem, zjištěna byla porucha řeči v důsledku mozkové příhody, depresivní ladění a snížení pohyblivosti, se závěrem na dysnomickou (anomickou) afázii, bylo domluveno s [tituly před jménem] [jméno FO] přijetí zůstavitelky do [právnická osoba] s doporučením trénovat opatrně chůzi a zajistit logopedickou péči a trénování kognice. Zůstavitelka sama uzavřela s [právnická osoba] dne 9. 6. 2021 smlouvu o poskytování zdravotních služeb, kdy dokumenty podepsala vlastnoručně. Jedná se i o počáteční záznamy ošetřující lékařky [právnická osoba], dle kterých zůstavitelka byla orientována osobou, místem i časem, a další ošetřovatelské záznamy, dle kterých je zůstavitelka hospitalizována jako soběstačná.

24. Tyto opomenuté důkazy potvrzují, že zůstavitelka byla hospitalizována v [právnická osoba] po zlomenině a z důvodu rehabilitace a nebyla přijímána do [právnická osoba] s diagnózou demence, ale z důvodu rehabilitace, jak vypověděla svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která při výslechu objasnila, že zmínky o snížené soběstačnosti se dávají do lékařských zpráv z důvodu zdravotního pojištění, aby pobyt nemocné osoby byl hrazen zdravotní pojišťovnou.

25. Odborné závěry [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO] nejsou založeny pouze na prohlášení ředitelky [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], znalec se zabýval obsahem zdravotnické dokumentace zůstavitelky, a vysvětlil, proč nelze po odborné stránce považovat zejména lékařské zprávy za průkazné. Z žádné lékařské zprávy, ani ze zprávy [tituly před jménem]. [jméno FO] z 20. 6. 2021, nevyplývá, že by zůstavitelka byla vyšetřena jinak než testem MMSE, což je test pouze orientační, jak uvedli oba slyšení znalci. Znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO] ve svém posudku správně poukázal na to, že zůstavitelka nebyla za svého života důkladně vyšetřena neurokognitivně.

26. Konečně se soud I. stupně v napadaném rozsudku nikterak nevypořádal se zjevnými rozpory v lékařských zprávách [tituly před jménem]. [jméno FO] z 10. 8. 2021 a z 26. 8. 2021. V těchto zprávách se přitom uvádí, že zůstavitelka byla jasného vědomí, orientována správně osobou, časem, místem, v kvalitě situace se orientuje v hrubých rysech, vázne zejména časová orientace, což neodpovídá tam uvedené diagnóze středně těžké demence, jak uvedli slyšení znalci.

27. Závěr soudu I. stupně je v rozporu i s obsahem propouštěcí zprávy [tituly před jménem]. [jméno FO] ze dne 15. 7. 2021, dle které byla zůstavitelka při vědomí, orientována osobou, místem i časem a byla propuštěna na vlastní žádost.

28. Soud I. stupně dle žalované v rozporu s nálezovou judikaturou Ústavního soudu, např, s nálezem ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 4029/19, nevysvětlil, proč neprovedl důkazy navrhované žalovanou k prokázání její skutkové verze, a řádně se ani nevypořádal se všemi provedenými důkazy. Skutkový stav, zjištěný soudem I. stupně, proto nemůže obstát.

29. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

30. Žalobce ve vyjádření k odvolání shledal napadený rozsudek soudu I. stupně správným; soud I. stupně v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav věci a věc rovněž správně právně posoudil. Žalobce měl od počátku vedení sporu k dispozici pouze své poznatky a zkušenosti s takřka každodenním 30letým soužitím se zůstavitelkou v jednom domě a lékařské zprávy, které předložil. Žalobce si byl vědom zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě na přelomu dubna a května 2021 a byl přesvědčen o tom, že zůstavitelka nemohla platně pořídit závěť ve prospěch žalované dne 3. 8. 2021, navrhoval proto k prokázání zdravotního stavu zůstavitelky v době pořízení závěti ze dne 3. 8. 2021 znalecký posudek. Žalobce zůstavitelku na sklonku jejího života na rozdíl od žalované nefotil a nepořizoval její videa, ke kterým znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO], uvedla, že vlastně demonstrují opak toho, k čemu byla určena, že videa jsou dokladem toho, jak vypadá těžce nemocná přestárlá ležící pacientka. Žalobce nepředkládal po koncentraci řízení další zprávy, jak to učinila žalovaná zprávou [tituly před jménem] [jméno FO] z 23. 1. 2024. Znalkyně se vyjádřila zcela jednoznačně, že by její znalecké závěry nemohla změnit jakákoliv zpráva vypracovaná s časovým odstupem, že znalkyně vycházela jen z autentických lékařských zpráv, které byly tvořeny ve chvíli, kdy zůstavitelku lékaři měli ve své péči. Pořízení videonahrávek žalovanou nejenom dehonestuje osobu zůstavitelky, ale podtrhuje účelovost a zištnost jednání žalované, která se nemůže smířit s rozhodnutím soudu I. stupně. Návrhy na provedení dalších důkazů (výslechy dalších ošetřujících lékařů), které žalovaná z důvodu opatrnosti při jednání dne 18. 6. 2025 navrhla, soud I. stupně správně pro nadbytečnost zamítl, neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla a soud I. stupně tak při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které provedl. Odvolací námitky žalované nejsou důvodné. Soud I. stupně vycházel ze správných skutkových zjištění, která odpovídají provedeným důkazům. Rovněž právní posouzení věci je správné, soud I. stupně správně dovodil, že žalobce je dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017. Soud I. stupně postupoval zcela v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních a práv a svobod. Soud I. stupně uplatňoval státní moc pouze v mezích a způsobem, který stanoví zákon, jeho rozhodnutí bylo vydáno na základě provedených důkazů a podle příslušných zákonných ustanovení. Žalované byla v průběhu řízení zajištěna veškerá procesní práva, její právo na spravedlivý proces bylo plně zachováno.

31. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

32. Odvolací soud předně neshledal důvodnou odvolací námitku žalované, že je rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelný. Měřítkem toho, zda napadené rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. Jednotlivé - byť i ne zcela přiléhavé - věty uvedené v odůvodnění nemohou způsobit nepřezkoumatelnost rozhodnutí jako celku. Rozhodnutí není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele [vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

33. V odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně popsal učiněná skutková zjištění, uvedl závěr o skutkovém stavu, dále vyjádřil, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil a jak věc posoudil po právní stránce. Tedy postupoval způsobem předpokládaným § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř. Soud I. stupně v bodu 3. odůvodnění rozsudku objasnil, že návrhy na provedení dalších důkazů zamítl z důvodu nadbytečnosti, neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé. Skutkový závěr, že ke dni 3. 8. 2021, kdy byla sepsána druhá závěť, trpěla zůstavitelka duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, a to středně těžkým kognitivním deficitem/středně těžkou demencí, v důsledku čehož byla omezena ve svých schopnostech rozpoznávacích a ovládacích, nebyla schopná posoudit důsledky pořízení závěti, učinil soud zejména na základě závěrů znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] a na základě její výpovědi. Znalkyně se ztotožnila se závěry psychiatrů [tituly před jménem]. [jméno FO] a [tituly před jménem]. [jméno FO], uvedenými v jejich lékařských zprávách z časového horizontu blízkého sepisu 2. závěti. K dispozici měla znalkyně i celou řadu dalších lékařských zpráv, na které ve znaleckém posudku odkazovala. Soud I. stupně vyslechl ředitelku [právnická osoba], která v roce 2024 k žádosti žalované popsala stav zůstavitelky v době její hospitalizace v tomto zařízení, a uvedl, proč jí neuvěřil, proč její výpověď hodnotil jako nevěrohodnou, v čem konkrétně byla její výpověď rozporná s ostatními důkazy. Soud I. stupně objasnil, proč nevycházel ze znaleckých závěrů znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], kdy tento znalec z neautentického prohlášení ředitelky [právnická osoba] vycházel. Oproti tomu znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] vycházela toliko z autentických lékařských zpráv, mimo jiné z nezpochybněné autentické zprávy psychiatra [tituly před jménem]. [jméno FO].

34. Zejména však nelze přehlédnout, že odůvodnění rozsudku soudu I. stupně žalované nebránilo zformulovat velmi obsáhlé odvolání, ve kterém soudu I. stupně vytýká zejména konkrétní pochybení, jde-li o učiněná skutková zjištění a následný závěr soudu I. stupně o skutkovém stavu.

35. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo.

36. Podle § 213 odst. 2 a 4 o. s. ř. odvolací soud doplnil dokazování spisem Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], a výslechem svědkyně [tituly před jménem]. [jméno FO], dále zopakoval dokazování znaleckým posudkem [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne 20. 6. 2023, č. [číslo], a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne 30. 6. 2024, č. [číslo]

37. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] odvolací soud zjistil, že tento soud usnesením ze dne 17. 2. 2022, č. j. [spisová značka], vyzval žalobce, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podal u Obvodního soudu pro [adresa] proti [Jméno žalované], tj. proti žalované, žalobu na určení, že je žalobce dědicem ze závěti ze dne 15. 5. 2017, a uložil žalobci, aby pozůstalostní soud o podání žaloby informoval. Toto usnesení nabylo právní moci dne 10. 3. 2022. Žalobce žalobu podal 12. 4. 2022.

38. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace gerontopsychiatrie, vypracovaného dne 20. 6. 2023 pod č. [číslo], odvolací soud zjistil, že znalkyně měla k dispozici spis soudu I. stupně, včetně založených lékařských zpráv, tj. i zprávu psychiatričky [tituly před jménem]. [jméno FO] ze dne 10. 8. 2021, která téhož dne zůstavitelku vyšetřila se závěrem - deficit kognitivních funkcí středně těžkého stupně, narušená schopnost orientace v běžných situacích, schopnost úsudku a diferenciace podstatných a nepodstatných jevů se schopností racionální korekce, středně těžké narušení úsudku, bez náhledu na onemocnění.

39. Znalkyně měla dále k dispozici výpis ze zdravotní dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] a zdravotnickou dokumentaci z Fakultní nemocnice [adresa], kde byla zůstavitelka od 30. 4. 2021 do 10. 5. 2021 hospitalizována s tím, žalobce zůstavitelku nalezl 30. 4. 2021 nekomunikující, do té doby byla soběstačná, zůstavitelka byla přijata akutně pro globální afázii neznámého počátku, neklidná, nespolupracovala, nerozuměla, zmatená, utíkala z lůžka, pokleslý koutek vpravo, bylo provedeno CT mozku se závěrem mozkové atrofie, kontrolní CT prokázalo čerstvou ischemii frontálně vlevo. K dispozici byly výsledky provedených laboratorních testů. Za hospitalizace došlo k postupnému zlepšení fatické poruchy, byla poté přeložena do Centra následné péče FN [adresa], při přeložení byla neurologicky při vědomí, spolupracovala neochotně, orientována, zvládá chůzi kolem postele, expresivní nonfluentní fatická porucha, možný podíl kognitivně komunikačního deficitu. Přeložena byla v celkově stabilizovaném stavu, mělo být pokračováno ve fyzioterapii a logopedii s cílem zlepšení soběstačnosti, předepsaná medikace – mimo jiné [lék]. Dle zpráv logopedické ambulance FN [adresa] z května 2021 navazovala verbální kontakt, v komunikaci zabíhavá, hůře odklonitelná, v rámci terapie odmítala spolupracovat.

40. Znalkyně měla k dispozici rovněž zdravotnickou dokumentaci z [právnická osoba], kde zůstavitelka pobývala od 9. 6. 2021 do 15. 7. 2021. Dle zprávy [právnická osoba] byla zůstavitelka přeložena z neurologické kliniky, ve [právnická osoba] byla od 10. 5. 2021 do 9. 6. 2021, rehabilitovala s cílem obnovit chůzi, na konci schopna pohybu s oporou o nábytek, poskytována logopedické péče, řečový projev se významně zlepšil, ve spolupráci se zůstavitelku a žalobcem byla podána žádost do [právnická osoba] k další přechodné pomoci a rehabilitaci, při propuštění MMSE 21 bodů, doporučená medikace (mimo jiné) [lék], doporučena opatrná chůze v doprovodu a logopedická péče. Dle ošetřovatelské překladové zprávy z 9. 6. 2021 si zůstavitelka plete význam slov. Dle zpráv [tituly před jménem]. [jméno FO], ošetřující lékařky v [právnická osoba] (z 16. 6., 23. 6., 27. 6., 29. 6. 2021) byla zůstavitelka při vědomí, klidná, orientace osobou, více nelze. Dle zprávy této lékařky ze dne 9. 7. 2021 zůstavitelka absolutně bez náhledu na situaci a míru své soběstačnosti, objektivně při vědomí, klidná, orientace osobou, více nelze, dle zprávy této lékařky ze dne 14. 7. 2021 orientace zůstavitelky bazální. Ve své zprávě z 20. 6. 2021 psychiatr [tituly před jménem]. [jméno FO] po uvedení odpovědí zůstavitelky na jeho dotazy (část „subjektivně“) uvedl, že je zůstavitelka dezorientovaná, slovně agresivní, nesouvislá logorhea, nespolupracuje, chůze nestabilní, odpovídá místy nepřiléhavě, místy nesouvisle, zhoršená expresivita, kverulující, poruchy vnímání nezachyceny, myšlení lehce dezorientované, paranoidně laděné, kognitivně oslabená syndromem těžké demence (MMSE 5/30), závěr – syndrom vaskulární demence s paranoidním nastavením vůči personálu s tendencemi ke kverulacím. Objektivně orientace osobou ano, více nelze. Navýšen [lék]. Dle ošetřovatelské epikrizy ([jméno FO]) z 14. 6. 2021 a 26. 6. 2021 zůstavitelka vyžadovala zvýšený dohled, pohyb mimo lůžko jen v doprovodu kompetentní osoby, vyžaduje výraznou pomoc, vykonává 25 % požadované činnosti, klozet s dopomocí a dohledem, necítí nutkání na močení, neinformuje personál, při jídle nutný dohled a dopomoc, změna psychického stavu, je třeba zvýšený dohled, kveruluje, zejména v noci neklidná, deficit sebepéče (koupání, stravování, oblékání, vyprazdňování), akutní i chronická zmatenost, dne 10. 6. 2021 [tituly před jménem] [jméno FO] – proveden MMSE 5/30. Dle ošetřovatelské zprávy z 3. 7. 2021 zůstavitelka neklidná, křičí hystericky na personál, nespolupracuje, odmítá prášky, nadává. Dle propouštěcí zprávy z 15. 7. 2021 byla přijata k další terapii a rehabilitaci, odkázaná na péči další osoby, kverulující s poruchou kognice, neusměrnitelná, obtížná domluva, bez náhledu na své onemocnění, naléhala na dimisi, vyhověno po dohodě se žalobcem, disabilita stupně dle testu [jméno FO] 60/100 b., kognitivní porucha, demence dle MMSE stupně závažnosti 5/30 těžká kognitivní porucha – imobilizační syndrom.

41. Znalkyně měla k dispozici rovněž kompletní dokumentaci praktického lékaře zůstavitelky [tituly před jménem]. [jméno FO], vedenou již od roku 1996, dle zprávy z 16. 7. 2021 hospitalizována pro ischemickou cévní mozkovou příhodu, zůstavitelka bez náhledu na své onemocnění, MMSE 5/30 těžká kognitovní porucha, inkontinence, seniorská dekondice, imobilizační syndrom, propuštěna po podpisu neg. reversu, odmítá domov s pečovatelskou službou, nyní pečovatelská služba, dle zprávy z 4. 8. 2021 zůstavitelka indikována k dlouhodobému umístění v domově s pečovatelskou službou.

42. Znalkyně měla k dispozici rovněž zprávu z urgentního příjmu z FN [adresa], ortopedická klinika, z 25. 7. 2021, kdy byla zůstavitelka přivezena po pádu, žalobce zavolal ZZS, závěr: zhmoždění dolní části zad a pánve, uvedeno, že orientačně neurologicky v normě, spolupracuje a komunikuje dobře.

43. Od 6. 8. 2021 byla zůstavitelka hospitalizována v [právnická osoba] [adresa] – domov se zvláštním režimem, kde byla 10. 8. 2021 vyšetřena [tituly před jménem]. [jméno FO], psychiatrem, a kde [datum] zemřela.

44. Znalkyně poté shrnula, že zůstavitelka byla soběstačná až do 30. 4. 2021, po prodělané mozkové příhodě byla nedůvěřivá, hádavá, stále si stěžovala, chovala se hrubě, odmítala léky, od 6. 8. 2021 umístěna do domova se zvláštním režimem, kam jsou umísťováni pacienti se středně těžkou a těžkou demencí. Znalkyně obecně popsala kognitivní (poznávací) poruchu/demenci, kdy postižení jedinci ztrácejí paměť, nejsou schopni zapamatovat si nové informace, vybavit si starší údaje, ztrácejí schopnost úsudku, neorientují se v sociálních situacích, nejsou schopni řešit své finanční záležitosti, postupně se stávají závislými na péči a dohledu druhých osob. Znalkyně odlišila jednotlivá stádia – lehká demence, středně těžká demence, a těžká demence. Popsala, že u středně těžké demence dochází k narušení základních denních činností, jako je dodržování hygieny, obstarání si a příprava jídla, ovládání přístrojů, nakládání s penězi, výraznější porucha paměti (pamatují si jen staré a hluboce vštípené informace, nové informace uchovávají jen po krátkou dobu nebo vůbec). To vše má vliv na jejich soběstačnost, jedinec se středně těžkou demencí již není schopen samostatného života, musí být pod dohledem druhé osoby. Znalkyně popsala, že v dokumentaci [právnická osoba] je opakovaně uvedeno, že zůstavitelka je orientována pouze osobou, což svědčí pro značně pokročilou demenci, dále je uvedeno, že je dezorientovaná, neklidná, soběstačná pouze v lůžku, že se u ní jedná o těžkou kognitivní poruchu. Ošetřující lékařka [tituly před jménem]. [jméno FO] dne 9. 7. 2021 uvádí, že je absolutně bez náhledu na situaci a míru své soběstačnosti. [tituly před jménem]. [jméno FO] ve zprávě z 10. 8. 2021 uvádí deficit kognitivních a exekutivních funkcí středně těžkého stupně, jde o vyšetření v bezprostřední blízkosti rozhodnému datu 3. 8. 2021. Jde-li o test MMSE, znalkyně jej popsala a zopakovala, že ve zprávě z [právnická osoba] z 9. 6. 2021 dosáhla zůstavitelka 21 bodů ze 30, což je mírná demence, v [právnická osoba] dle zprávy [tituly před jménem]. [jméno FO] z 20. 6. 2021 5 bodů ze 30, což je pokročilá demence. Zároveň byl uveden závěr vaskulární demence s paranoidním nastavením. Znalkyně dále uvedla, že již od hospitalizace ve FN [adresa] užívala zůstavitelka [lék], což je lék na úpravu poruch chování a stavů neklidu při demenci. U zůstavitelky z forenzně psychiatrického hlediska měla zásadní vliv prodělaná cévní mozková příhoda, která vedla k poklesu jejích duševních funkcí, ke kognitivnímu deficitu a demenci.

45. Znalkyně se vyjádřila k videonahrávkám, pořízeným žalovanou, uvedla, že nedokumentují, zda byla zůstavitelka orientována časem, místem, situacím, nebyly jí totiž kladeny „otevřené otázky“, na které by mohla smysluplně odpovídat, projevit svůj názor na to, co se aktuálně děje. Videa jsou dokladem pouze toho, jak vypadá těžce nemocná přestárlá ležící pacientka.

46. Znalkyně uzavřela, že zůstavitelka trpěla k 3. 8. 2021, kdy byla sepsána 2. závěť, duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, a to středně těžkým kognitivním deficitem/středně těžkou demencí, v důsledku čehož byla omezena ve svých schopnostech rozpoznávacích a ovládacích a nebyla schopna posoudit důsledky pořízení závěti ze dne 3. 8. 2021.

47. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace psychiatrie, vypracovaného dne 30. 6. 2024 pod č. [číslo], odvolací soud zjistil, že rovněž tento znalec měl k dispozici spis soudu I. stupně, lékařské zprávy z FN [adresa], zdravotní dokumentaci z [právnická osoba], včetně hodnocení ošetřovatelské péče, lékařskou zprávu [tituly před jménem]. [jméno FO] z 10. 8. 2021, znalecký posudek [tituly před jménem]. [jméno FO] a na rozdíl od [tituly před jménem]. [jméno FO] měl k dispozici i vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelky [právnická osoba], ze dne 23. 1. 2024. Dle obsahu tohoto vyjádření byla zůstavitelka při příjmu orientovaná osobou, potřebovala větší dopomoc, postupně docházelo ke zlepšení v péči o sama sebe, byl proveden test MMSE 5/30 bodů, což bylo vyhodnoceno jako těžká kognitivní porucha. Dle personálu zůstavitelka test bojkotovala, obtěžoval ji, k přehodnocení testu již nedošlo. Zůstavitelka se postupně zlepšovala, dbala o ustlanou postel a uklizený pokoj, pohybovala se pomocí nábytku, pravidelně si kontrolovala léky, odmítala ty červené. Vybavovala si informace z minulosti, byla schopna mluvit o běžných denních situacích. Při propuštění byla orientována osobou a místem, nemotivovanost k léčbě a vyšetřením nebyla pozorována, zůstavitelka byla spíše svérázná. Znalec uvedl, že bylo provedeno naprosté minimum testových vyšetření, 2x MMSE, zůstavitelka nebyla nikdy komplexně neuropsychologicko – psychiatricky vyšetřena. V [právnická osoba] dosáhla zůstavitelka v MMSE testu skóre, které odpovídá lehké demenci, v [právnická osoba] dosáhla v témže testu výsledku, který odpovídá těžké kognitivní poruše. Z vyjádření výkonné ředitelky znalec zjistil, že zůstavitelka nespolupracovala, vyšetření je tak pravděpodobně zatíženo forenzně podstatnou chybou. Nadto se jedná o orientační test při Alzheimerově chorobě a u zůstavitelky se jednalo o formu smíšeného postižení mozku s převažující vaskulární – cévní složkou. Výsledky MMSE tedy byly nevalidní, jiné testování provedeno nebylo. Dne 3. 8. 2021 nikdo psychickou suficienci zůstavitelky nezhodnocoval. V dubnu 2021 byla hospitalizována ve FN [adresa] pro CMP spojenou s nemožností mluvit, poté byla v [právnická osoba], poté v [právnická osoba]. [tituly za jménem] [jméno FO] v rámci psychiatrického vyšetření, kdy se nejednalo o neurokognitivní vyšetření, konstatuje tristní výsledek MMSE, ale dle zjištění znalce byl tento test zůstavitelkou bojkotován, zůstavitelka si vybavovala informace z minulosti, bylo schopna si vybavit běžné denní situace, mluvit o nich. Při propuštění byla orientována osobou a místem, nebyla zmatená. Až dne 10. 8. 2021 byla zůstavitelka psychiatricky vyšetřena [tituly před jménem]. [jméno FO], která ovšem neprovedla test MMSE, neindikovala neurokognitivní vyšetření, nezvážila zahájení řízení o omezení svéprávnosti, není proto zřejmé, jak dospěla k deficitu kognitivních a exekutivních funkcí středně těžkého stupně. [právnická osoba]. 8. 2021 dle znalce neexistují robustní nezpochybnitelná medicinská data, tedy diagnostická jistota, že by nebyla zůstavitelka schopna anticipace. Zůstavitelka byla pravděpodobně nevyšetřitelná, o míře kognitivního postižení se dá pouze spekulovat, mohla trpět i lehkou formou demence, což neznamená, že by nebyla schopna vyhodnocovat k 3. 8. 2021 následky svého jednání.

48. Ze zprávy [tituly před jménem]. [jméno FO] ze dne 10. 8. 2021 odvolací soud zjistil, že téhož dne zůstavitelku v [právnická osoba] vyšetřila, provedla komplexní vyšetření psychiatrem, po subjektiv. stránce popsala, že si zůstavitelka stěžuje, že tam není nikdo, kdo by jí ošetřil, na otázku, odkud přišla, odpovídá, že odsud, zná datum narození, chodí za ní zeť, rok je září, nezvládne základní orientaci, od personálu vyžaduje stále pozornost, zvládne povstat z lůžka, s dopomocí krůčky, nají se, napije, je velmi naléhavá. Objektivně jasného vědomí, orientována správně osobou, časem, místem, v kvalitě situace se orientuje v hrubých rysech, vázne zejména časová orientace, myšlení hůře výpravné, patrný je deficit kognitivních funkcí a exekutivních funkcí středně těžkého stupně, je narušena schopnost v běžných sociálních situacích, schopnost úsudku a diferenciace podstatných a nepodstatných jevů se schopností racionální korekce, středně těžké narušení úsudku, bez náhledu na duševní onemocnění, spolupracuje částečně, 24 hodinová komplexní péče je naprostou nezbytností. Závěr zní neurčená demence se ztrátou soběstačnosti, lékařka žádá o administraci MMSE. Terapie mimo jiné [lék]. Ze zprávy téže lékařky z 26. 8. 2021 odvolací soud zjistil, že provedeno bylo cílené vyšetření psychiatrem, obsah zprávy podobný jako v předchozí zprávě.

49. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] odvolací soud zjistil, že si zůstavitelku nepamatuje, lékařské zprávy má však uloženy u sebe v systému. Zůstavitelka byla přijata do [právnická osoba] 6. 8. 2021, 10. 8. 2021 ji psychiatricky vyšetřila, měla k dispozici od staniční sestry zdravotní dokumentaci zůstavitelky (zprávu z FN [adresa]), zůstavitelka měla zhoršenou adaptaci, poruchy chování. Při vizitě byla zůstavitelka vyšetřena pohledem, dále pohovorem, kdy spolupracovala, na položené dotazy odpovídala (jedná se o informace ve zprávě uvedené pod „subjektivně“), vše si zapisovala, až večer doma ji přepisovala do systému. Test MMSE je běžná součást vyšetření, ale administruje ho zařízení, provádí jej k tomu proškolená sestra, je to však pouze doplňující vyšetření. Vzhledem ke zhoršené adaptaci asi nebyl ještě proveden. Svědkyně zůstavitelku viděla při vizitě dne 10. 8. 2021, měla informace od staniční sestry a personálu, jak se zůstavitelka chová, jak spolupracuje, co zvládá, jaká je lokomoce, zda je inkontinentní etc. Nově přijatým klientům je v [právnická osoba] vždy věnována zvýšená péče, je zájem, aby byli klidní a spokojení, aby nebyli úzkostní, agresivní, což má negativní vliv i na jiné klienty. Pokud ve zprávě zůstalo, že je zůstavitelka orientována správně osobou, časem, místem, může se jednat o technickou chybu ze strany svědkyně. Orientována časem byla částečně, ta orientace byla v hrubých rysech, což vyplývá z jejích odpovědí (rok je září). V kvalitě situace se orientovala rovněž v hrubých obrysech (uváděla, že tam není nikdo, kdo by ji ošetřil, což není pravda). Důležité je, že zůstavitelka měla zcela jistě popsaný deficit kognitivních a exekutivních funkcí. Zůstavitelka byla v [právnická osoba] teprve krátce, byla právě přijata, svědkyně by ji proto neposlala do PN [adresa], byla by to sanitka, převoz, nemocnice, nové tváře, nikdo by s ní nechodil. 24hodinová komplexní péče byla nezbytná, zůstavitelka by nemohla být sama, nebyla soběstačná, nepostarala by se o sebe, mohla by být nebezpečná sobě i okolí (je třeba zajistit pitný režim, aby neupadla a neporanila se apod.). Svědkyně upravila medikaci, nastavila antipsychotickou medikaci. Svědkyně je znalkyně, podává znalecké posudky, jde-li o svéprávnosti. Zde je však jako léčebně preventivní lékař, ne jako znalec. Návrhy na omezení svéprávnosti nepodává, to nechává na rodinných příslušnících, svědkyně by nedělala nic jiného, než posílala podněty na omezení svéprávnosti. Diagnóza neurčená demence znamená, že neměla dostatečné informace, aby mohla konkrétní demenci určit, nicméně syndrom demence byl přítomen. Žádanku na CT či na magnetickou rezonanci by vyplnila na žádost rodiny, není to ale otázka hned při přijetí, kdy je prioritou adaptace. Důležitý je rovněž věk, zůstavitelce bylo [věk] a ta vyšetření jsou pro takovou osobu velmi náročná. Zůstavitelka byla v [právnická osoba] krátce. Jde-li o deficit kognitivních a exekutivních funkcí, svědkyně má mnoholeté zkušenosti (pracovala v PN [adresa], přes 10 let se stará o pacienty v Alzheimer centrech), aby na podkladě vyšetření, podkladů a informací od pečovatelek určila jeho stupeň, v daném případě středně těžký. Test MMSE by pomohl určit, v jakém rozmezí toho kterého stupně se pohybuje, zda se např. již blíží těžkému stupni. Kognitivní medikace nastavena nebyla. Zůstavitelka měla zpomalené myšlení. To, že spolupracuje částečně, znamená, že to není úplný negativismus, kdy vše odmítá, ale míra spolupráce je pouze částečné, to jest, že vyhoví žádostem, pokynům ošetřovatelek např. při hygieně jen zčásti. Na psychiatrické vyšetření tato skutečnost vliv nemá, zůstavitelka odpovídala, což ze zprávy zřetelně vyplývá. To, že nespolupracuje zcela, zároveň znamená i zhoršenou orientaci v kvalitě situace, pacient si neuvědomuje, že jeho stav péči vyžaduje. Je-li ve zprávě uvedeno, že dominuje negativní povahový svéráz, to znamená urputnost, negativní energii, negativní chování k personálu. Negativní povahový svéráz však nemá vliv na kognitivní deficit.

50. Ve zbytku odkazuje odvolací soud na skutková zjištění soudu I. stupně. Další dokazovaní považuje rovněž odvolací soud za nadbytečné, neboť byl skutkový stav zjištěn v míře nezbytné pro rozhodnutí ve věci.

51. Odvolací soud nezopakoval videonahrávku zůstavitelky, pořízenou žalovanou dne 26. 7. 2021, k jejíž vypovídací hodnotě se již vyjadřovala ve svém znaleckém posudku znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO], a neprovedl ani důkaz videonahrávkou zůstavitelky, pořízenou žalovanou dne 2. 8. 2021, předloženou až v odvolacím řízení, neboť se v režimu neúplné apelace jedná o nepřípustné novum a podle § 213 odst. 5 o. s. ř. proto nelze k takovému důkaznímu návrhu přihlédnout.

52. V daném případě žalobce podal žalobu ve smyslu § 170 odst. 1 z. ř. s. a § 1672 věta prvá o. z. na základě výzvy pozůstalostního soudu, o určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř se proto nejedná a naléhavý právní zájem na požadovaném určení není žalobce povinen ani tvrdit ani prokazovat. Jedná se o žalobu o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá přímo z právního předpisu. Odvolací soud provedeným dokazováním zjistil, že žalobce podal žalobu včas, tj. ve stanovené (propadné) lhůtě 2 měsíců od právní moci výzvy pozůstalostního soudu, a že v souladu s touto výzvou a § 170 odst. 1 z. ř. s. podal žalobu na určení, že je dědicem ze závěti z 15. 5. 2017.

53. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

54. Nikoliv každá duševní porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho neplatnosti, nýbrž pouze ta duševní porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo své jednání ovládnout [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1560/2011].

55. K posouzení neplatnosti právního úkonu učiněného v duševní poruše ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. postačí, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti jednajícího byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1560/2016].

56. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, ve věci týkající se důkazního standardu pro vyslovení neplatnosti právního úkonu pro duševní poruchu jednající osoby, zdůraznil, že: „shledává důkazní standard‚ zcela jednoznačného skutkového závěru“ a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti‘ používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi zmíněnými relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob.“

57. Problematikou tzv. důkazního standardu ve sporech o platnost právního úkonu podle § 38 odst. 2 o. z. a reflexí shora označeného nálezu Ústavního soudu se Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5750/2015, usnesení ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 821/2015, nebo rozsudku ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 844/2015. V rámci těchto rozhodnutí Nejvyšší soud vyložil, že judikatura Nejvyššího soudu nikdy nebyla postavena na závěru, že k aplikaci ustanovení § 38 odst. 2 obč. zák. lze přistoupit pouze na základě stoprocentně zjištěného skutku, a že nelze mechanicky přejímat odborné závěry znalců obsažené v jimi zpracovaných posudcích, ale je potřeba se zabývat také tím, jaké informace posudek obsahuje, zda u osob již nežijících neabsentuje zdravotní dokumentace a relevantní informace o zdravotním stavu k období, ve kterém učinily sporné právní jednání, a že je vyloučeno učinit závěr o jednání osoby v duševní poruše na základě předpokladu takové situace, resp. za skutkových okolností, které i po hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. neumožňují v uvedeném směru učinit jednoznačný skutkový závěr

58. V souzené věci závisí rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, soud I. stupně proto správně za účelem posouzení, zda v době podpisu druhé závěti dne 3. 8. 2021 zůstavitelka toto právní jednání činila v duševní poruše, a pokud ano, zda její ovládací a rozpoznávací schopnosti byly podstatně sníženy, ustanovil znalkyni v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace gerontopsychiatrie. [tituly před jménem]. [jméno FO] ve svém znaleckém posudku dospěla k závěru, že závěť ze dne 3. 8. 2021 zůstavitelka učinila v duševní poruše, která nebyla jen přechodná, jednalo se o středně těžkou demenci, a v důsledku toho byla omezena ve svých schopnostech rozpoznávacích a ovládacích takovou měrou, že nebyla schopna posoudit důsledky pořízení závěti. Svůj závěr stvrdila při výslechu před soudem I. stupně. Vzhledem k tomu, že žalovaná předložila znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], dle jehož závěrů se v případě zůstavitelky mohlo jednat o lehkou formu demence, přičemž k 3. 8. 2021 neexistují robustní nezpochybnitelná medicinská data, tedy diagnostická jistota, že by nebyla zůstavitelka schopna anticipace, soud I. stupně správně provedl k důkazu rovněž tento posudek a rovněž tohoto znalce vyslechl. Soud I. stupně nebral v potaz toliko jejich znalecké závěry, ale zabýval se i tím, zda jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem. Zohlednil přitom, že znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], vycházel významně z vyjádření ředitelky [právnická osoba], sepsaného až v roce 2024, zatímco [tituly před jménem]. [jméno FO] vycházela zejména ze zdravotnické dokumentace, kterou si vyžádala, a to z autentických lékařských zpráv a zpráv ošetřovatelek, vyhotovených v době, kdy zůstavitelku vyšetřovali a poskytovaly jí péči. Soud I. stupně výkonnou ředitelku [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] coby svědkyni rovněž vyslechl a její výpovědi neuvěřil, neboť byla v rozporu s ostatními provedenými důkazy. Svědkyně totiž mimo jiné uvedla, že zůstavitelka byla přijata k pobytu za účelem rehabilitace po zlomenině. Odvolací soud toliko nad rámec uvedeného doplňuje, že [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla ošetřující lékařkou, vyšetřujícím psychiatrem a její jméno není uvedeno ani mezi ošetřovatelkami, které chování zůstavitelky v dokumentaci popisovaly. Nevyhotovila ani propouštěcí zprávu. Ze zpráv pořízených v době pobytu v [právnická osoba] přitom zřetelně vyplývá, že po dobu pobytu byla zůstavitelka orientována pouze osobou, byla absolutně bez náhledu na situaci a míru své soběstačnosti (zprávy ošetřující lékařky [tituly před jménem]. [jméno FO]). Dle zprávy psychiatra [tituly před jménem]. [jméno FO] byla dezorientovaná, nespolupracovala, kverulovala, byla kognitivně oslabená syndromem těžké demence (MMSE 5/30); ve své zprávě učinil závěr – syndrom vaskulární demence s paranoidním nastavením vůči personálu s tendencemi ke kverulacím. Rovněž tak dle zpráv ošetřovatelek zůstavitelka vyžadovala zvýšený dohled, výraznou pomoc, kverulovala, nespolupracovala, trpěla deficitem sebepéče (koupání, stravování, oblékání, vyprazdňování), akutní i chronickou zmateností. Konečně i dle propouštěcí zprávy z 15. 7. 2021 byla v průběhu pobytu odkázaná na péči další osoby, kverulující s poruchou kognice, neusměrnitelná, bez náhledu na své onemocnění, naléhala na dimisi, vyhověno jí bylo po dohodě se žalobcem s tím, že budou zajištěny dostupné služby. V přítomném stavu je v závěrečné zprávě sice uvedeno, že byla při propuštění orientovaná osobou, místem i časem, což ale zprávám z průběhu celého pobytu a důvodu propuštění neodpovídá.

59. Co je dále zásadní, znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], nezohlednil na rozdíl od znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] lékařskou zprávu [tituly před jménem]. [jméno FO], vypracovanou v krátkém časovém horizontu po sepisu druhé závěti. Vzhledem k tomu, že v této zprávě i odvolací soud spatřoval rozpory, [tituly před jménem]. [jméno FO] coby svědkyni vyslechl. [tituly před jménem]. [jméno FO], jak shora uvedeno, objasnila, že informace o orientaci časem a místem byla ve zprávě uvedena v důsledku technické chyby, objasnila, jak zůstavitelku vyšetřila, jaké informace takto získala, jaké podklady a informace od personálu měla k dispozici a jak vše vyhodnotila a zejména setrvala na svém závěru o středně těžkém deficitu kognitivních a exekutivních funkcí zůstavitelky při vyšetření dne 10. 8. 2021 a vysvětlila, že na tento závěr neměl negativní povahový svéráz zůstavitelky vliv.

60. Odvolací soud proto po provedeném dokazování přisvědčuje soudu I. stupně, že znalecký závěr znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] je přesvědčivý, je logicky a náležitě odůvodněn, zejména je pak podepřen obsahem nálezu, kdy znalkyně vycházela z autentické zdravotní dokumentace zůstavitelky, měla k dispozici informace o CT vyšetřeních a o výsledcích laboratorních testů, provedených ve FN [adresa], měla k dispozici zprávy o pobytu zůstavitelky v [právnická osoba], vypracované autenticky osobami, které zůstavitelku vyšetřovaly a pečovaly o ni, a to i zprávu psychiatra [tituly před jménem]. [jméno FO] z 20. 6. 2021, který vycházel netoliko z výsledků MMSE testu, ale i z vlastního vyšetření, konečně zohlednila rovněž zprávu [tituly před jménem]. [jméno FO] ze dne 10. 8. 2021. Znalkyně přihlédla ke všem skutečnostem, které bylo třeba zohlednit, vyjádřila se i k medikaci zůstavitelky, nastavené již ve FN [adresa] a dále pokračující. Oproti tomu znalec [tituly před jménem] [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], upřednostnil neautentickou zprávu výkonné ředitelky [právnická osoba], v důsledku toho zpochybnil zprávu [tituly před jménem]. [jméno FO] a zprávu [tituly před jménem]. [jméno FO] pro rozpory v jejím obsahu vůbec nezohlednil.

61. Závěry znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] tedy znalecký posudek [tituly před jménem]. [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem], ani dle názoru odvolacího soudu zpochybnit nemůže.

62. K odvolacím námitkám žalované odvolací soud dále uvádí, že je to žalovaná, kdo v podaném odvolání selektivně vyzdvihuje jen pro ni příznivé skutečnosti (např. výše uvedené informace v propouštěcí zprávě, lékařská zpráva z oddělení urgentního příjmu dospělých z 25. 7. 2021, po pádu zůstavitelky, kdy byla vyšetřena ortopedem) a zcela pomíjí, nebo minimálně potlačuje, skutečnosti a důkazy, které naopak svědčí ve prospěch závěru, k němuž dospěl soud I. stupně a ve shodě s ním i odvolací soud.

63. Jde-li o videonahrávky zůstavitelky, pořízené žalovanou, znalkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] již ve znaleckém posudku vysvětlila, že zůstavitelce nebyly kladeny tzv. otevřené otázky, tyto nahrávky proto nedokumentují, zda byla orientovaná časem, místem a situacím. A odvolací soud na tomto místě pouze doplňuje, že Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 7. 5. 2020, sp. zn. 24 Cdo 622/2020, řešil v praxi nikoli výjimečnou situaci, kdy posuzovaná osoba je (objektivně) stižena duševní poruchou a učinila právní úkon, který byl pro její vymizelé či podstatně snížené ovládací či rozpoznávací schopnosti shledán rozhodujícím soudem jako absolutně neplatný, ačkoliv laici jednání takové osoby jako jednání osoby stižené duševní poruchou nevnímali. Nejvyšší soud k tomu uvedl, že relevantní v tomto směru jsou především odborné závěry soudního znalce (psychiatra), který mnohdy až na základě sofistikovaného vyšetření dojde k závěru, že ovládací či (nebo i) rozpoznávací schopnosti posuzované osoby byly v době učiněného právního úkonu vymizelé či podstatně snížené.

64. Jde-li o odvolací námitky stran tvrzeného porušení práva na spravedlivý proces, odvolací soud připomíná, že právo na spravedlivý proces nelze interpretovat jako právo na příznivé rozhodnutí ve věci.

65. K odvolací námitce žalované, že soud I. stupně neučinil žádnou úvahu k závěru o platnosti závěti zůstavitelky z 15. 15. 2017, odvolací soud uvádí, že předmětem řízení bylo posouzení ne/platnosti závěti z 3. 8. 2021.

66. S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

67. Jako věcně správný potvrdil odvolací soud rozsudek soudu I. stupně i v nákladových výrocích II a III a pro stručnost na jejich odůvodnění soudem I. stupně odkazuje.

68. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu. Náklady odvolacího řízení, účelně vynaložené žalobcem, činí 12 450 celkem Kč, což představuje odměnu právní zástupkyně žalobce za 3 úkonů právní služby (vyjádření k odvolání žalované a 2x účast u odvolacího jednání) ve výši 11 100 Kč dle § 9 odst. 3 a dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu, tj. 3 700 Kč x 3 700 Kč; náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 450 Kč, tj. 1 350 Kč.

69. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobce rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

70. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.