o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I). Uložil dále žalovanému zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] (výrok II). A konečně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu značky [anonymizována dvě slova]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v 84 pravidelných splátkách po [částka] měsíčně. Této povinnosti však žalovaný nedostál, žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními úvěr zesplatnila a vyčíslila celkovou pohledávku k úhradě, a to včetně smluvní pokuty a všech poplatků ujednaných ve smlouvě o úvěru. Žalovaný byl opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě dluhu. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění, žalovaný však ničeho neuhradil.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně vyzval žalovaného podle § 114b o. s. ř., aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla spolu s usnesením doručena. Soud I. stupně zároveň žalovaného poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících z odkazovaného zákonného ustanovení. Usnesení bylo žalovanému ne [datum] doručeno do vlastních rukou. Žalovaný se však k žalobě nevyjádřil. Dle soudu I. stupně byly splněny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. Soud I. stupně proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť měl za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznal.

4. Soud I. stupně dále uvážil, že předmětem řízení není nárok, ohledně kterého by nebylo možno uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. a že rozsudkem v tomto případě nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Předmětem řízení jsou totiž nároky žalobkyně vyplývající z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

5. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu ve výši [částka] úspěšné žalobkyni.

6. Proti rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Namítal, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci. Žalobkyně nikterak nezohlednila, že osobní automobil byl pořízen v konečné hodnotě [částka], žalovaný měsíční splátky [částka] hradil, a to až do krize způsobené pandemií [anonymizováno]. Žalobkyně osobní automobil žalovanému odebrala a prodala ho. Prodejem automobilu by pohledávka žalobkyně měla být uhrazena. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil mu ho k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil. Odvolacím důvodem jsou v souzené věci jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., jakož i skutečnosti nebo důkazy prokazující nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání. Soud I. stupně postupoval v souladu s odkazovanými zákonnými ustanoveními. Odvolání žalovaného neobsahuje způsobilý odvolací důvod.

8. Nad rámec toho uvedla, že žalovaný měl na základě smlouvy o úvěru splatit celkovou částku [částka], a to v pravidelných 84 splátkách ve výši [částka] měsíčně, což je ve smlouvě uvedeno. Žalovaný dále před podpisem smlouvy obdržel formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl tedy s konečnou částkou, kterou se zavázal uhradit, seznámen. Žalobkyně rovněž poukazovala na přehled plateb žalovaného, ze kterého je zřejmá celá platební historie, včetně vyčíslení neuhrazené dlužné částky v důsledku prodlení žalovaného. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek byla smlouva o úvěru ukončena a předmět financování – automobil [anonymizována tři slova] – byl odprodán. Výtěžek z prodeje žalobkyně oproti celkové dlužné částce započetla. Žalovaný tak dluží žalobkyni [částka] (zesplatněná jistina) spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutou [částka].

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 4 a 205b o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

10. Z obsahu spisu se podává, že řízení bylo zahájeno návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum], kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] coby neuhrazených závazků ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo financování automobilu [anonymizována tři slova], rok výroby 2015, a to včetně úroku z prodlení, dále sjednané smluvní pokuty vyčíslené částkou 51 577,33. [příjmení] [částka] představuje neuhrazené splatné splátky (5 x [částka]), zbylou nesplacenou jistinu [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení, poplatky za upomínky a náklady na vymáhání, smluvní pokutu za prodlení s úhradou dlužných splátek, jakož i náklady za odebrání vozidla, a to po ponížení o výtěžek z prodeje vozidla. [příjmení] [částka] představuje smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] denně z dlužné částky [částka] od [datum] do data podání žaloby.

11. Soud I. stupně rozhodl ve věci platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], který byl spolu se žalobou žalovanému doručen dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor s tím, že je žalovaná částka neadekvátní a že podrobnosti soudu I. stupně předloží.

12. Soud I. stupně následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzval žalovaného dle § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena [datum], písemně vyjádřil. Žalovaný byl poučen o tom, co je třeba ve vyjádření uvést, a byl poučena i o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu I. stupně nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud I. stupně za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání. Kvalifikovaná výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum], kdy si ji převzal. Žalovaný se ve stanovené lhůtě 30 dnů k žalobě nevyjádřil. Dne [datum] soud I. stupně nařídil vyhlášení rozsudku pro uznání na [datum].

13. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

14. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

15. Podle § 114b odst. 4 o. s. ř. musí být usnesení dle odstavce 1 žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.

16. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

17. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

18. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jenom vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153b o. s. ř.).

19. V projednávané věci byla žaloba doručena žalovanému do vlastních rukou dne [datum] a kvalifikovaná výzva ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum]. Postup podle § 114b o. s. ř. byl založen okolnostmi případu, neboť žalovaný v odporu s žalobou nesouhlasil, avšak svou obranu nikterak nerozvedl, nebyl tedy znám ani jen základ obrany žalovaného. Bez písemného vyjádření žalovaného ve věci by proto nemohlo být první jednání připraveno tak, aby při něm mohlo být o sporu rozhodnuto.

20. Posledním dnem lhůty pro podání kvalifikovaného vyjádření k žalobě byl čtvrtek [datum]. Žalovaný se v této lhůtě nevyjádřil a ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Nastala tak fikce uznání ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. Podstatou fikce je v souzené věci pasivita žalovaného, který nereagoval ve stanovené lhůtě na kvalifikovanou výzvu.

21. Odvolací soud přisvědčuje závěrům soudu I. stupně, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možno uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř., a že rozsudkem v tomto případě nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Předmětem řízení jsou nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Jedná se proto o věc, u níž hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Rozsudek vydaný v takovéto věci nemá konstitutivní povahu, pouze deklaruje stav, že žalovaný nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na smluvní pokutu je odůvodněn smluvními ujednáními a § 2048 a násl. o. z.

22. Odvolací námitka žalovaného, že dluh ze smlouvy o úvěru byl vyrovnán již výtěžkem z prodeje vozidla, nepředstavuje odvolací důvod proti rozsudku pro uznání ve smyslu shora citovaného § 205b o. s. ř., neboť směřuje do správnosti skutkových zjištění, popř. právního posouzení věci. Přezkoumání rozsudku pro uznání odvolacím soudem je však možné jen z důvodu vad uvedených v § 205a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a z toho důvodu, že nebyly naplněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153b o. s. ř.

23. Důvody dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát) nebyly žalovaným namítány a ani odvolací soud je z obsahu spisu nezjistil.

24. S ohledem na shora uvedené odvolací soud uzavřel, že soud I. stupně postupoval správně, neboť byly splněny všechny předpoklady pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř.

25. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

26. Soud I. stupně správně rozhodl rovněž o náhradě nákladů řízení podle úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení správně sestává z odměny právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva, sepis žaloby) ve výši dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. 3 x [částka], z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby á [částka], tj. 3 x [částka], z náhrady ve výši [částka] za 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a ze soudního poplatku za žalobu zaplaceného ve výši [částka].

27. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na jejich náhradu ve výši [částka], což představuje odměnu právního zástupce žalobkyně za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu ve výši 2 x [částka], dále náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby ve výši 2 x [částka] a náhradu ve výši [částka] za 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.

28. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.