o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II žalobu zamítl co do zákonného úroku z prodlení [anonymizováno] výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem vedlejšího účastníka. Tvrdila, že v exekučním řízení vedeném vedlejším účastníkem jako soudním exekutorem [anonymizováno] věci žalobkyně jako oprávněné a [právnická osoba], s.r.o. jako povinné o vyklizení nemovitých věcí uhradila vedlejšímu účastníkovi zálohu na náklady exekuce [anonymizováno] výši [částka]. V příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vedlejší účastník výrokem I určil náklady exekuce v celkové výši [částka] (včetně DPH), z čehož jeho odměna činila [částka] bez DPH, náhrada hotových výdajů [částka] a DPH [částka], s tím, že na úhradu části nákladů [anonymizováno] výši [částka] použil zálohu zaplacenou žalobkyní, výrokem II uložil povinné uhradit náklady žalobkyně v celkové výši [částka], z čehož spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce, kterou měla povinná uhradit, odpovídala výši záloh zaplacených žalobkyní vedlejšímu účastníkovi, tj. částce [částka]. K námitkám povinné Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změnil příkaz k úhradě nákladů exekuce tak, že náhradu hotových výdajů exekuce určil částkou [částka] bez DPH, daň z přidané hodnoty (z částky odpovídající odměně exekutora, která zůstala nezměněna, a z nově stanovené výše hotových výdajů exekuce) stanovil částkou [částka] Okresní soud tak ponížil náhradu nákladů exekuce o částku [částka] s tím, že vedlejší účastník vynaložil nepřiměřenou částku na skladné. Dle okresního soudu celková částka hotových výdajů činí [částka] bez DPH, včetně DPH [částka].

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud I. stupně z předložených listin zjistil, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody u žalované dne [datum] Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] byl na základě návrhu žalobkyně jako oprávněné usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pověřen provedením exekuce k vymožení povinnosti povinné vyklidit stavby v katastrálním území a obci [obec], okres [okres] (stavba bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo]). Žalobkyně složila zálohu na náklady exekuce [anonymizováno] výši [částka]. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vedlejší účastník výrokem I určil náklady exekuce částkou [částka] (odměna [částka], náhrada hotových výdajů [částka], DPH [částka]), výrokem II uložil povinné uhradit náklady žalobkyně [anonymizováno] výši [částka] (spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce [částka], náhrada nákladů žalobkyně za právní zastoupení [anonymizováno] výši [částka]). Okresní soud Praha – západ usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], příkaz k úhradě nákladů exekuce změnil [anonymizováno] výroku I tak, že odměna soudního exekutora činí [částka], náhrada hotových výdajů činí [částka], celkem náhrada nákladů exekuce (včetně DPH) činí [částka], [anonymizováno] výroku II jej změnil tak, že spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce činí [částka], náhrada nákladů oprávněné za právní zastoupení činí [částka] a celkem náklady exekuce činí [částka], [anonymizováno] výroku III jej změnil tak, že ze zálohy oprávněné, která byla zaplacena [anonymizováno] výši [částka], bylo na náklady exekuce účelně spotřebováno [částka] Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že vedlejší účastník provedl vyklizení nebytových prostor [anonymizováno] dnech 7. 9., 8. 9., 9. 9., 12. 9. a [datum], a to včetně převozu a následného vyskladňování zabavených movitých věcí do skladu, resp. jejich odvozu k likvidaci na skládku. Náklady na skladování zabavených věcí vedlejší účastník určil částkou [částka] (při jednotkové ceně 260 [spisová značka] za uskladnění na ploše 96 m2 po dobu 7 měsíců). Náklady na skladné byly okresním soudem shledány neúčelné a nepřiměřeně vysoké, přičemž účelně vynaložené náklady na skladné činí [částka] (při jednotkové ceně [částka] m2 za uskladnění na ploše 96 m2 po dobu 7 měsíců). [ulice] účastník tak účtoval náklady na uskladnění o částku [částka] ([částka] + DPH [anonymizováno] výši [částka]) vyšší, než odpovídalo účelně vynaloženým nákladům na uskladnění.

5. Soud I. stupně odcitoval znění § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 3, § 13 odst. 1 věta první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) a následně věc právně posoudil dle naposledy citovaného zákonného ustanovení. Dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu vedlejšího účastníka, který nepostupoval s potřebnou odbornou péčí, neboť neúčelně spotřeboval žalobkyní složenou zálohu na nepřiměřeně vysoké skladné v rozsahu [částka], kterou je povinen žalobkyni vrátit. Na tomto základě soud I. stupně žalobě vyhověl, neboť žalovaná podle § 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá za činnost soudního exekutora jako úřední osoby, které byl svěřen výkon veřejné moci.

6. K prodlení žalované došlo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. Žalobkyně nárok uplatnila [datum], posledním dnem šestiměsíční lhůty [anonymizováno] vyřízení nároku byl den [datum]. Žalovaná je tedy v prodlení od [datum].

7. Soud I. stupně tedy žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z přiznané částky od [datum] do zaplacení a žalobu zamítl, pokud jde o požadavek na jejich zaplacení za dobu od [datum] do [datum].

8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku [anonymizováno] výši [částka], odměny za [anonymizováno] advokátem [anonymizováno] výši [částka] na každý ze dvou úkonů právní služby a paušální náhrady hotových výdajů [anonymizováno] výši [částka] na každý z těchto úkonů právní služby a náhrady za daň z přidané hodnoty [anonymizováno] výši [částka].

9. Proti výrokům I a III tohoto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítala, že projednávanou věc je třeba posoudit [anonymizováno] smyslu § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. s tím, že zde není nezákonné rozhodnutí. Exekuční soud totiž změnil na základě řádného opravného prostředku nepravomocné rozhodnutí vedlejšího účastníka a v rámci odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je na jednání mezi vedlejším účastníkem a oprávněnou, jak vzniklý rozdíl vypořádají. Žalobkyni tvrzená škoda nevznikla v souvislosti se zákonem č. 82/1998 Sb., ale je nutné ji posuzovat dle ustanovení občanského zákoníku o vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná odpovídá pouze za tu činnost soudních exekutorů, která vyplývá ze zákona č. 82/1998 Sb., kdy nebylo postupováno v souladu s právním řádem a kdy soudní exekutor při provádění exekuce porušil své povinnosti. Žalovaná, při vědomí toho, že nemůže přezkoumávat závěry exekučního soudu, uvedla, že exekuční soud učinil závěr o výši hotových výdajů soudního exekutora na základě dokazování o cenách pronájmu skladovacích prostor v čase a místě obvyklých s tím, že vedlejší účastník nepostupoval účelně, pokud si na uskladnění věcí nenajmul některý ze skladů z nabídky na realitním trhu. Exekuční soud odmítl i služby, které byly s úschovou movitých věcí spojeny, a označil je za nepotřebné. Přitom však nenařídil jednání a účastníkům nedal možnost se k dokazování vyjádřit. Úvahy exekučního soudu o účelném postupu při vyklízení výrobního areálu nejsou v reálných podmínkách uskutečnitelné a jsou dokonce v rozporu s právním řádem. Před otevřením vyklizovaných budov a ani po jejich první prohlídce nebylo jasné, jaký bude objem uschovávaných věcí a jakou plochu skladu zaberou. Proto i žalobkyně coby oprávněná skládala zálohu na vyklizení v postupně hrazených dílčích částkách tak, jak postupovaly vyklizovací práce a jak byla záloha spotřebovávána. Postup nakládání s movitými věcmi při vyklízení nemovitostí upravuje § 341 odst. 3 a § 342 o.s.ř. Tato ustanovení ukládají soudnímu exekutorovi povinnost dát věci do úschovy vhodnému schovateli, přičemž soudní exekutor nese odpovědnost za tyto uschované věci. [ulice] účastník si nepronajímal sklad, nýbrž v souladu se zákonem využil služeb schovatele. Žalobkyně coby oprávněná byla seznámena s jednotkovou cenou úschovy, souhlasila s ní. Byla-li by služba o žalovanou částku předražená, nepochybně by ji žalobkyně rozporovala. Dle žalované z pouhého odůvodnění rozhodnutí exekučního soudu není možné učinit závěr o chybnosti postupu vedlejšího účastníka. I sám exekuční soud uvedl, že je na jednání mezi vedlejším účastníkem a oprávněnou, jak vzniklý rozdíl mezi sebou vypořádají. Žalovaná uzavřela, že ze strany vedlejšího účastníka nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání a existence nesprávného úředního postupu není dána. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I napadeného rozsudku tak, že žalobu zamítne.

10. Žalovaná odvolacímu soudu předložila vyjádření vedlejšího účastníka, které jí adresoval a v němž vyložil postup při nakládání s movitými věcmi při vyklízení výrobního areálu s tím, že představy exekučního soudu nastíněné v usnesení ze dne [datum] nejsou v reálných podmínkách uskutečnitelné a jsou dokonce v rozporu s právním řádem. Dle vedlejšího účastníka žádná skutečná škoda žalobkyni nevznikla, neboť v exekučním řízení nebylo od jeho zahájení [datum] na náklady žalobkyně coby oprávněné ničeho vymoženo a pravděpodobnost vymožení byť jen snížené náhrady nákladů žalobkyně coby oprávněné [anonymizováno] výši [částka] je nulová.

11. Žalobkyně navrhla potvrzení napadené rozsudku jako věcně správného. Poukázala na ustanovení § 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 28, § 32 odst. 1, § 87 ex.ř. a § 159a odst. 3 o.s.ř. a z této právní úpravy dovodila, že jsou-li soudním exekutorem vynaloženy hotové výdaje nikoli účelně, nejedná se o náklady exekuce, na které by byl soudní exekutor oprávněn použít oprávněným složenou zálohu, neboť tu lze použít pouze na účelně vynaložené náklady. Pouze takto vynaložená část zálohy uhrazené oprávněným se oprávněnému nevrací. Opačný výklad by byl v rozporu s účelem a smyslem zákona. Obdržel-li tedy vedlejší účastník od žalobkyně zálohu na náklady exekuce a použil-li ji v rozporu se zákonem, porušil svou povinnost provést nucený výkon exekučního titulu podle exekučního řádu, neboť s částí zaplacené zálohy odpovídající žalované částce nakládal v rozporu se zákonem, přičemž tuto částku vůči žalobkyni jako oprávněné nijak nevypořádal.

12. [ulice] účastník při odvolacím jednání zdůraznil, že neporušil žádné ustanovení exekučního řádu, a navrhl, aby rozsudek soudu I. stupně byl [anonymizováno] vyhovujícím výroku změněn tak, že se žaloba zamítá.

13. Při odvolacím jednání dále žalobkyně uvedla, že nelze spekulovat, zda v dalším průběhu exekuce bude něco vymoženo či nikoli. Částku, která je předmětem žaloby, nikdy od povinné obdržet nemůže.

14. Žalobkyně a vedlejší účastník dále shodně uvedli, že exekuce stále probíhá, není skončena.

15. Odvolací soud z podnětu a v rozsahu podaného odvolání dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně (tj. pouze výrok I a akcesorický nákladový výrok III) včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

16. V projednávané věci byla žaloba založena na skutkových tvrzeních, že žalobkyně v exekučním řízení vedeném vedlejším účastníkem coby oprávněná složila zálohy na náklady exekuce vyklizením nemovitých věcí [anonymizováno] výši [částka], že příkaz k úhradě nákladů exekuce vedlejšího účastníka ze dne [datum], v němž tento určil náklady exekuce částkou [částka] s tím, že na jejich úhradu byla [anonymizováno] výši [částka] použita žalobkyní složená záloha, a povinné uložil povinnost uhradit žalobkyni coby oprávněné částku [částka], z čehož činí [částka] spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce, byl změněn usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum] tak, že náklady exekuce byly určeny částkou [částka], tedy o částku [částka] nižší než v příkazu k úhradě nákladů exekuce, s tím, že právě této výši odpovídá spotřebovaná část zálohy na náklady exekuce a ze žalobkyní coby oprávněnou zaplacené zálohy [anonymizováno] výši [částka] bylo na náklady exekuce účelně spotřebováno [částka]. Žalobkyně tvrdila, že spotřeboval-li vedlejší účastník jí zaplacenou zálohu v rozsahu částky [částka] neúčelně, pokud zaplatil na uskladnění více, než měl a mohl, vznikla jí tím újma odpovídající uvedené částce, neboť tím se jí zmenšil její majetek. [ulice] účastník jednal nesprávně, nikoli s náležitou odbornou péčí, jeho jednání je nesprávným úředním postupem při výkonu státní správy dle § 4 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

17. Soud I. stupně o žalobě rozhodl postupem dle § 115a o.s.ř. bez jednání. V takovém případě se projednání věci v odvolacím řízení řídí systémem neúplné apelace ([anonymizováno] usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Proto odvolací soud nemůže přihlédnout k novému tvrzení, které žalobkyně uplatnila v rámci svého vyjádření k odvolání žalované, že vedlejší účastník žalovanou částku vůči žalobkyni nijak nevypořádal.

18. [anonymizováno] věci není mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně zaplatila v exekučním řízení zahájeném v roce 2016 na zálohách na náklady exekuce částku [částka], že v rámci rozhodování o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vedlejšího účastníka ze dne [datum] exekuční soud shledal, že vedlejším účastníkem vyúčtované náklady na skladování vyklizovaných movitých věcí nebyly co do jejich poloviny vynaloženy účelně a že účelně tak byly v exekuci vynaloženy soudním exekutorem náklady exekuce [anonymizováno] výši [částka] a že právě v této výši byla žalobkyní složená záloha spotřebována účelně.

19. Podle § 90 odst. 3 ex.ř. [anonymizováno] znění [účinnost] (srov. část druhou čl. IV bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, [anonymizováno] znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, [anonymizováno] znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).

20. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že oprávněným na náklady exekuce složená záloha podléhá vyúčtování. Budou-li náklady exekutora nižší než složená záloha, přeplatek zálohy se vrací oprávněnému. Náklady exekuce vymáhané na povinném [anonymizováno] prospěch exekutora budou sníženy o částku zaplacené zálohy a částka odpovídající záloze bude vymáhána [anonymizováno] oprávněného jako jeho náklady.

21. Uvedené se promítá do projednávané věci tak, že z pouhé skutečnosti, že žalobkyně coby oprávněná složila zálohu na náklady exekuce [anonymizováno] vyšší výši, než v jaké byla dle pravomocného rozhodnutí exekučního soudu účelně spotřebována na náklady exekuce, nelze ještě dovodit vznik škody na straně žalobkyně (obdobně jako nelze dovodit vznik škody na straně žalobce - povinného, který se nepokusil po exekutorovi vymoci plnění, které přijal na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, byla-li exekuce zastavena zaviněním oprávněného – [anonymizováno] rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž směřující ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). [anonymizováno] věci je třeba postupovat dle § 90 odst. 3 ex.ř. [anonymizováno] znění [účinnost], které je nutné vykládat tak, že pouze účelně spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se nákladem oprávněného, z čehož a contrario plyne, že neúčelně spotřebovanou část zálohy je třeba zúčtovat a vrátit oprávněnému. Povinnost soudního exekutora vrátit plnění poskytnuté jako zálohu na náklady exekuce v nespotřebované, resp. v neúčelně spotřebované části, je povinností soukromoprávní ([anonymizováno] shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, či jeho rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a mezním okamžikem [anonymizováno] vyúčtování a vrácení takové části zálohy je skončení exekuce. V dané věci nebyla exekuce dle shodných tvrzení stran dosud skončena, vedlejšímu účastníkovi dosud nevznikla povinnost zálohu vyúčtovat a vrátit její nespotřebovanou část žalobkyni, v důsledku čehož žalobkyni dosud ani škoda vzniknout nemohla.

22. Nevznikla-li žalobkyni škoda, je zcela nadbytečné zabývat se otázkou, zda jsou splněny další zákonem č. 82/1998 Sb. vyžadované předpoklady vzniku odpovědnosti [anonymizováno] za škodu, a řešit, zda postup vedlejšího účastníka, který spotřeboval žalobkyní složenou zálohu na skladné [anonymizováno] vyšší výši, než v jaké dle exekučního soudu byly náklady na skladné vynaloženy účelně, je třeba po právní stránce posoudit dle § 7 zákona [číslo] Sb, či dle § 13 odst. 1 věta první citovaného zákona.

23. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně [anonymizováno] výroku I změnil tak, že žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl.

24. Vzhledem k částečné změně prvostupňového rozhodnutí rozhodoval odvolací soud [anonymizováno] smyslu § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř. nejen o nákladech odvolacího řízení, ale též řízení před soudem I. stupně. Žalovaná, tedy i vedlejší účastník na její straně, byli v řízení zcela úspěšní, a proto mají dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení (v případě vedlejšího účastníka pouze řízení odvolacího, neboť se řízení před soudem I. stupně neúčastnil).

25. V řízení před soudem I. stupně žalované žádné náklady nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl tak, že [anonymizováno] vztahu mezi žalobkyní a žalovanou žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů této fáze řízení.

26. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, činí náklady žalované coby nezastoupeného účastníka částku [částka] sestávající ze 3 paušálních náhrad nákladů řízení po [částka] - § 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady [anonymizováno] účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu – dále jen vyhláška č. 254/2015 Sb. (sepsání odvolání, příprava a účast na jednání odvolacího soudu konaném [datum]).

27. Náklady vedlejšího účastníka pak činí částku [částka] sestávající ze 2 paušálních náhrad nákladů řízení po [částka] - § 151 odst. 3 o.s.ř., § 1 odst. 1, odst. 3 písm. b) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (příprava a účast na jednání odvolacího soudu konaném [datum]).

28. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení odvolací soud rozhodl dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.