o zaplacení 193 110, 60 Kč s příslušenstvím
JUDr. Iva Suneghová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 8. 11. 2024
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci
žalobkyně: [společnost], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0]
sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]
zastoupená advokátem [tituly před jménem] [jméno FO]
sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/2]
proti
žalované: [společnost 2], IČO [IČO]
sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1]
zastoupená advokátem [tituly před jménem] [jméno FO]
sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0]
o zaplacení 193 110,60 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. dubna 2024, č. j.
24 C 183/2021-157,
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 33 251 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 193 110,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 193 110,60 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů ode dne, kdy rozsudek nabude právní moci [výrok I], uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 130 008 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, do tří dnů ode dne, kdy rozsudek nabude právní moci [výrok II] a konečně uložil žalované povinnost zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 náklady řízení vzniklé státu s tím, že výše této náhrady bude určena v samostatném rozhodnutí a tuto povinnost je třeba splnit ve lhůtě do tří dnů ode dne, kdy rozhodnutí výši náhrady nákladů řízení určující nabude právní moci [výrok III].
2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částku 193 110,60 Kč s příslušenstvím coby neuhrazené ceny za opravu a údržbu automobilu [název], RZ [SPZ], provedených na základě smlouvy o dílo, ve zněních odsouhlasených dílčích změn. Smlouva byla uzavřena na základě objednávky ze dne 12. 6. 2019, kterou podepsala za žalovanou pověřená osoba, která vozidlo k žalobkyni přivezla. Cena byla určena odhadem. Žalovaná se o cenu prací nezajímala, chtěla mít vozidlo opravené do 14 dnů od objednání. Žalobkyně dne 3. 7. 2019 vystavila zálohovou fakturu na celou cenu díla, žalovaná však byla nekontaktní, pročež žalobkyně vozidlo zadržela. Následně byla dohodnuta úhrada faktury a vyzvednutí vozidla. Vozidlo však bylo svévolně odvezeno a faktura uhrazena nebyla. Věc prošetřovala [správní orgán].
3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Rozporovala uzavření smlouvy o dílo, když není zřejmé, kdo objednávku podepsal, žalobkyně neprokazuje, že žalovaná požadovala či schválila účtované práce na vozidle. Žalovaná rozporovala i provedení prací na vozidle.
4. Soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně (konkrétně [jméno FO]) převzal dne 12. 6. 2019 k opravě vozidlo [název], RZ [SPZ], bez bližší prohlídky vozidla zaznamenal jednotlivé závady a potřebu servisních oprav, jak je nahlásila osoba, která vozidlo přivezla (neotevírající se zadní dveře, potřeba zjistit příčinu nálezu oleje pod vozidlem, servis, kontrola airmatic - podvozku, kontrola tempomatu), a odhadl cenu opravy na 75 675,80 Kč, kdy cena za kontrolu podvozku byla odhadnuta na 30 542 Kč bez DPH (36 955,82 Kč s DPH). Dne 14. 6. 2019 žalobkyně objednala u svého dodavatele díly na opravu. Dne 18. 6. 2019 [jméno FO] zaslal na e-mailovou adresu (zřízenou na doméně odpovídající názvu žalované) rozpis dalších oprav s výpisem z diagnostického zařízení, dotazoval se, co vše má žalobkyně opravit, odkazoval současně na přílohu s přehledem dílů a materiálu potřebných pro opravu. Dne 21. 6. 2019 žalobkyně obdržela od jednatele žalované e-mailem pokyn k opravě, jednatel žalované takto reagoval na předchozí e-mailovou zprávu ze dne 18. 6. 2019, tedy se žalované do dispoziční sféry dostávaly e-maily zasílané na adresu „[e-mail]“. [jméno FO] - vyjma e-mailové komunikace - s jednatelem žalované komunikoval také telefonicky. Jednalo se o první opravu vozidla pro žalovanou coby zákazníka, proto byla průběžně informována. Vozidlo bylo opraveno, což vyjma [jméno FO] dosvědčil i [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně, který se na opravě vozidla podílel. Dne 3. 7. 2019 [jméno FO] zaslal žalované e-mailem fakturu za opravu vozidla – předfakturu na částku 193 110 Kč, se splatností dne 3. 7. 2019, následně v říjnu roku 2019 [jméno FO] žalovanou urgoval o zaplacení a dostalo se mu děkovné odpovědi, s tím, že dořešení bude pourgováno. V dubnu roku 2020 spolu začali komunikovat právní zástupci účastníků, v červenci roku 2020 se účastníci dohodli na současném zaplacení fakturované částky v hotovosti oproti předání vozidla v provozovně žalobkyně v termínu od 7. do 10. 7. 2020, žalovaná požadovala předání faktury v tištěné formě, žalobkyně vystavila dne 8. 7. 2020 fakturu (obsahem zcela odpovídající obsahu předfaktury) a ve vytištěné podobě ji v srpnu roku 2020 zaslala žalované doporučenou listovní zásilkou. Následně 31. 8. 2020 jednatel žalované vozidlo odvezl z uzavřeného areálu autoservisu žalobkyně, aniž by ji o tom uvědomil. Věcí se zabývala [správní orgán], která vytěžila [jméno FO], dále jednatele žalobkyně [jméno FO], také jednatele žalované [jméno FO], jakož i [jméno FO]. [jméno FO] se přihlásil k tomu, že vozidlo do servisu žalobkyně přivezl na žádost vlastníka vozidla. Jednatel žalované, [jméno FO], existenci telefonických hovorů s žalobkyní potvrdil, zmiňoval také navýšení ceny opravy vozidla až na 191 000 Kč, zmiňoval dílčí odsouhlasení a jakési pozdější „stornování“. K následné výzvě k zaplacení ceny opravy vozidla žalovaná ničeho nezaplatila.
5. Jde-li o právní stránku, soud I. stupně vztah mezi účastnicemi posoudil jako smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z., podle které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést opravu vozidla ve vlastnictví žalované. Vozidlo žalované bylo přistaveno žalobkyni. Pro posouzení věci je dle soudu I. stupně podstatné, že žalovaná netvrdila existenci takových skutečností, které by mohly vést k závěru o tom, že s vozidlem bylo nakládáno proti její vůli, v rozporu s pokyny jejího jednatele. Podstatné je dle soudu I. stupně i to, že jednatel žalované nejpozději v emailu z 21. 6. 2019 žalobkyni odsouhlasil navrhovaný postup a dal tím jednoznačně najevo vědomost o tom, že vozidlo bylo žalobkyni předáno k opravě a že žalobkyně opravu provádí, aniž by k tomu uplatnil jakoukoliv výhradu. Žalovaná tedy jednoznačně s opravou vozidla souhlasila. Soud I. stupně přihlédl rovněž k tomu, že zástupci účastnic dohodli, že žalovaná v hotovosti zaplatí žalobkyni vyúčtovanou cenu opravy vozidla, a to oproti vydání (převzetí) vozidla ve dnech 7. až 10. 7. 2020. Obsah e-mailové komunikace právních zástupců sice nelze vykládat jako uznání dluhu, přesto má dle názoru soudu I. stupně vypovídací hodnotu o tom, že žalovaná projevovala vůli vyúčtovanou opravu vozidla zaplatit. Sice zjevně proto, aby jí bylo vráceno vozidlo, avšak pokud by žalovaná žalobkyni cenu za opravu vozidla nedlužila, žalobkyně by pro zadržení vozidla neměla žádnou zákonnou oporu, čehož by si žalovaná, která byla zastoupena advokátem, musela být vědoma. Skutková verze žalobkyně, která dle soudu I. stupně i logicky dává smysl, byla v řízení prokázána. Obsahem svědeckých výpovědí a e-mailovou komunikací měl soud I. stupně prokázáno, jak žalobkyně při opravě a při zjišťování potřeby konkrétních servisních prací postupovala, jakož i to, že průběžně žalovanou informovala o potřebě navýšení ceny. Žalovaná netvrdila, že by opravu vozidla ukončila, žalobkyně tedy neměla důvod v opravě nepokračovat, odsouhlasený rozsah opravy proto provedla, což také dosvědčili svědci [jméno FO] a [jméno FO], kteří se na realizaci zakázky podíleli. Soud I. stupně provedeným dokazováním zjistil, že na vozidle byla prováděna diagnostika závad, žalobkyně tomu přizpůsobila i sortiment objednaných dílů, informace o potřebě jednotlivých oprav následně koresponduje i s opravami vykázanými v rámci fakturace.
6. Soud I. stupně zohlednil, že žalovaná neobjasnila, proč jednatel žalované proti opravě nezasáhl, proč odpovídal e-mailem, dle jehož obsahu byl s opravou srozuměn, proč chtěl cenu opravy oproti předání vozidla zaplatit. Naopak bez významu shledal, že žalobkyně měla některé díly k opravě na skladě, tedy je nemusela od svého dodavatele objednávat, kdežto jiné díly objednala. Bez významu shledal rovněž, že žalobkyně díly objednala před odsouhlasením žalovanou. Činila tak na vlastní nebezpečí, nadto se specializuje na opravu vozidel [název], tedy by díly využila na opravu vozidel jiných zákazníků. Podstatným shledal, že oprava vozidla, resp. navýšení ceny za opravu, bylo žalované sděleno v e-mailové zprávě ze dne 14. 6. 2019 a žalovaná opravu (navýšení) ceny výslovně odsouhlasila. Výslovného odsouhlasení nadto ani nebylo ve smyslu § 2612 odst. 2 o. z. třeba, když žalobkyně žalované potřebu zvýšení ceny oznámila a žalovaná od smlouvy neodstoupila.
7. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni vzniklo dle § 2610, § 2604 a § 2605 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny opravy. Žalobkyně opravu vozidla provedla, provedením opravy dílo dokončila a připravila opravené vozidlo k předání žalované. Následně bylo dojednáno předání a převzetí vozidla oproti zaplacení ceny opravy v hotovosti. Žalovaná však dohodnutou součinnost v ujednaném termínu neposkytla, ale opravené vozidlo si následně z areálu žalobkyně odvezla.
8. Soud I. stupně proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení požadovaného v nižší než zákonné výši a až od 9. 7. 2020, ač žalovaná byla v prodlení již 4. 7. 2019 na základě doručení předfaktury.
9. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
10. O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud I. stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že rozhodnutí o jejich výši zůstavil samostatnému usnesení.
11. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalovaná včasné a přípustné odvolání.
12. Vytýkala soudu I. stupně, že se nevypořádal s její obrannou argumentací. Její vyjádření ze dne 29. 4. 2021, kterým reagovala na kvalifikovanou výzvu vtělenou do elektronického platebního rozkazu, se ve spise dokonce vůbec nenachází, ač bylo soudu I. stupně prokazatelně doručeno a ač na něj žalovaná v pozdějším svém vyjádření z 9. 11. 2021 odkazovala. Žalovaná proto v odvolání shrnula svou obrannou argumentaci. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy o dílo, vozidlo bylo do servisu žalobkyně dovezeno pouze za účelem prohlídky a nacenění možné opravy. Osoba, která vozidlo do servisu dovezla, nebyla oprávněna opravu objednat. [jméno FO], který podával vysvětlení na [správní orgán], nebyl zaměstnancem žalované. Jeho vysvětlením se soud I. stupně nezabýval. Žalovaná zpochybňovala pravost objednávky ze dne 14. 6. 2019. Žalovaná objednávku neučinila, ani ji neschválila ve smyslu § 440 odst. 1 o. z. Jdeli o e-mailovou komunikaci, obsahem e-mailu z 14. 6. 2019 nebyl rozpis dalších oprav, ale nabídka prací, které žalovaná neodsouhlasila. E-mail žalobkyně z 25. 6. 2019 se nedostal do dispoziční sféry žalované, obsahem je opět pouze nabídka prací, která nebyla odsouhlasena. Jde-li o e-mail z 28. 6. 2019, ani ten se nedostal do dispozice žalované a žalovaná na něj nereagovala.
13. Rozhodnutí soudu I. stupně je pro žalovanou, jde-li o aplikaci § 2612 o. z. překvapivé, soud I. stupně měl žalovanou poučit podle § 118a o. s. ř. Žalovaná odkazovala na nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. I. ÚS 2014/10. Pro absenci poučení ze strany soudu I. stupně žalovaná doplňovala svá tvrzení v odvolání – mezi účastnicemi nebyla sjednána cena díla odhadem, jakýkoliv zásah na vozidle žalované mohl být proveden pouze na základě předem stanovené ceny a popisu prací a až po odsouhlasení ze strany žalované, k čemuž nedošlo a nedošlo ani k provedení prací. Žalovaná navrhovala k prokázání těchto tvrzení výslech svého jednatele [jméno FO].
14. Žalovaná vytýkala soudu I. stupně, že na základě provedeného dokazování učinil nesprávná skutková zjištění a že věc nesprávně právně hodnotil. E-mailem z 21. 6. 2019 mohl jednatel žalované reagovat pouze na e-mail žalobkyně z 14. 6. 2019, ve kterém není na předchozí objednávku odkazováno. Další opravy jsou uváděny v následných e-mailech žalobkyně, které nebyly schváleny. Soud I. stupně vyvodil opačné závěry pouze z výpovědi svědka [jméno FO] o telefonické komunikaci. [jméno FO] je však jediným společníkem žalobkyně a žalobkyni ovládá; jeho otec, formální jednatel žalobkyně, řeší pouze přepisy vozidel. [jméno FO] řešil i s právními zástupci strategii sporu, když se na ně obracel s žádostí o poskytnutí právních služeb. [jméno FO] si nadto ve své výpovědi vzpomněl přes značný časový odstup i na určité dny v týdnu. Provedení opravy vozidla žalované měl soud I. stupně za prokázané historickými fakturami žalobkyně na objednávky materiálu a náhradních dílů, ač dle žalobních tvrzení měla žalobkyně objednat potřebné díly na opravu 14. 6. 2019. Při zjišťování skutkového stavu soud I. stupně nesprávně vycházel z komunikace předchozích právních zástupců účastnic. Z jejich mimosoudního vyjednávání žádné skutkové závěry činit nelze, nejedná se o potvrzení objednávky opravy či provedení opravy.
15. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
16. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaná v průběhu řízení pouze tvrdila, že objednávku ze dne 12. 6. 2019 nepodepsala osoba oprávněná za ni jednat, pravost podpisu či objednávky nenamítala. Před soudem I. stupně však bylo prokázáno, že vozidlo do opravny dovezl [jméno FO], tedy pověřená osoba. Byla uzavřena smlouva o dílo, kdy provedení opravy odsouhlasil jednatel žalované nejpozději v e-mailu z 21. 6. 2019. Cena opravy byla určena odhadem, což vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO]. Výpovědí tohoto svědka a dále [jméno FO] bylo prokázáno, že vozidlo bylo opraveno. Jednatel žalované vozidlo z areálu žalobkyně odvezl. Žádné vady díla vytknuty nebyly. Soud I. stupně se věrohodností svědků v bodu 20 odůvodnění napadeného rozsudku řádně zabýval. Výpověď svědka [jméno FO] koresponduje s výpovědí [jméno FO]. Provedení oprav nebylo prokázáno jen „historickými“ fakturami, jednalo se i o faktury z konce června a července 2019. Svědci [jméno FO] a [jméno FO] objasnili, že některé opravy byly provedeny díly ze skladových zásob servisu. Jdeli o odvolací námitku překvapivosti rozhodnutí soudu I. stupně, dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1037/2009, žádné ustanovení soudu neukládá sdělit předběžně účastníkům svůj zamýšlený názor. Skutečnost, že byla cena sjednána odhadem vyplynula z výpovědi svědka [jméno FO]. K jeho výslechu se mohla žalovaná vyjádřit. Žalovaná tvrdila, že smlouva o dílo nebyla ujednána, a v odvolání nyní zcela účelově tvrdí, že bylo ujednáno, že oprava měla být provedena jen na základě předem stanovené ceny a popisu prací a po jejich odsouhlasení žalovanou. E-maily s informací o navýšení ceny byly zasílány na e-mail provozovaný pod doménou druhého řádu [název], které se shoduje s obchodní firmou žalované. Z této domény i jednatel žalované [jméno FO] reagoval, když provedení opravy odsouhlasil.
17. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a aby uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení.
18. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, a podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování zakázkovým listem č. [číslo] ze dne 12. 6. 2019, e-mailovou komunikací z 14. 6. 2019 včetně příloh a spisem [správní orgán], územní odbor [místo], č. j. [spisová značka], a to úředním záznamem z 1. 9. 2020 o vytěžení [jméno FO], úředním záznamem z 1. 9. 2020 o vysvětlení podaném [jméno FO], úředním záznamem z 11. 9. 2020 o vysvětlení podaném [jméno FO], úředním záznamem ze dne 15. 9. 2020 o vysvětlení podaném [jméno FO] a úředním záznamem ze dne 21. 10. 2020 o vysvětlení podaném [jméno FO].
19. Ze zakázkového listu č. [číslo] ze dne 12. 6. 2019 odvolací soud zjistil, že dle obsahu tohoto listu žalovaná coby odběratel objednala u žalobkyně následující práce na vozidle SPZ [SPZ]: zadní dveře neotevírají za cenu 10 000 Kč (bez DPH), stanovit nález oleje pod vozidlem za cenu 1 000 Kč (bez DPH), servis za cenu 20 000 Kč (bez DPH), kontrola airmatic za cenu 30 542 Kč (bez DPH), kontrola tempomat za cenu 1 000 Kč (bez DPH). Celková cena byla vyčíslena na 75 675,80 Kč. Zakázkový list je opatřen otiskem razítka a nečitelným podpisem za žalobkyni, nečitelným podpisem bez bližší specifikace za žalovanou.
20. Z e-mailu žalobkyně ze dne 14. 6. 2019 odvolací soud zjistil, že dle jeho obsahu žalobkyně posílala v příloze materiál potřebný pro opravu a dále výpis z diagnostického zařízení. Dále uvedla, že navíc je třeba počítat s údržbovou prací za cca 15 000 Kč, nastavením parametrizace zadních dveří 600 Kč, s nutností výměny poškozeného zadního měchu a s problémem podvozku, s řešením vytékání oleje z rozvodovky, s přizpůsobením a mazáním závad cca 1 000 Kč, s olejem do motoru 3 383 Kč, s olejem do převodovky 5 454 Kč, s těsněním sacím - příruby 700 Kč, přičemž se jedná o ceny bez DPH. Přílohou byl výpis z diagnostického zařízení z 14. 6. 2019, 10.34 – 10.35 hodin, dle kterého byl zjištěn chybový kód - úhel natočení volantu a nehodnověrné signály inkrementálních snímačů součásti B57. Přílohou byl dále seznam objednaného materiálu z 14. 6. 2019, dle kterého žalobkyně objednala u [společnost 3] dodávku: vzduchové pružiny, senzoru, kroužků těsnících (uveden 3x), filtru paliva, filtru olejového, filtru kombi, vložky filtru sada, filtru, příložky těsnící, a to v celkové ceně 29 230,33 Kč.
21. Z úředního záznamu z 1. 9. 2020 odvolací soud zjistil, že [jméno FO], jednatel žalované [Anonymizováno] uvedl, že má více než 1 rok spor s [jméno FO], ke kterému zavezl firemní vozidlo [název] na opravu. Předběžně byli dohodnuti na částce cca 30 000 Kč, kdy [jméno FO] několikrát telefonoval a částku navyšoval až na 191 000 Kč, s čímž [jméno FO] nesouhlasil, chtěl, aby [jméno FO] uvedl vozidlo do původního stavu a vrátil mu ho. [jméno FO] mu však vozidlo zadržel.
22. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 1. 9. 2020, odvolací soud zjistil, že [jméno FO] je zaměstnaný jako přijímací technik žalobkyně a dostavil se podat trestní oznámení o možném odcizení vozidla [název], RZ [SPZ], které dne 12. 6. 2019 přivezl muž pověřený [jméno FO], uvedl kontaktní telefon. Při předání vozidla uvedl, že požaduje opravu rozvodovky, vzduchového pružení, kontrolu elektroinstalace a výměnu olejů, viz předběžný příjem oprav. U vozidla není možné dopředu přesně uvést, co vše se bude opravovat, zákazník vždy uvádí pouze problém s vozidlem. Po zjištění skutečných závad osobně vše konzultoval s [jméno FO], a to emailem nebo telefonicky. Ten s provedením oprav souhlasil, chtěl mít vše „Number 1“ a ve středu hotové. Jednalo se o nového zákazníka, proto s ním dohodl, že před předáním vozidla uhradí fakturu. [jméno FO] se vymlouval a fakturu nezaplatil, proto mu nebylo vydáno vozidlo. [jméno FO] byl hrubý a dožadoval se vydání vozidla, předal vše advokátce, která dohodla zaplacení faktury v hotovosti oproti předání vozidla. K tomu nedošlo. Dne 1. 9. 2020 bylo vozidlo z odstavné plochy pryč, ač bylo zaparkované na oploceném pozemku.
23. Z úředního záznamu z 11. 9. 2020 odvolací soud zjistil, že [jméno FO] uvedl, že byl vlastníkem požádán, aby vozidlo [název], RZ [SPZ], které je ve vlastnictví žalované, odvezl do servisu, neboť na vozidle vznikla porucha, a to prasklé pneumatické odpružení u kola. Vozidlo předal v servisu žalobkyně, při předání neobdržel předávací protokol. V servisu ponechal vozidlo s klíči, uvedl konkrétní závadu s tím, že na probíhající opravě se dále domluví jednatel [jméno FO] s provozovatelem servisu.
24. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 15. 9. 2020 odvolací soud zjistil, že [jméno FO], jednatel žalobkyně, na policii uvedl, že vozidlo přebíral jeho syn [jméno FO], který ve firmě pracuje jako mechanik a je zároveň jejím společníkem. Tento prováděl opravy vozidla a komunikoval se zákazníkem. Prvotně měl být odstraněna závada, již neví jaká, předběžně za 30 000 Kč, ale během kontroly byl zjištěny další závady, je možné, že se cena opravy vyšplhala na 191 000 Kč. [jméno FO] odmítl zaplatit. S [jméno FO] komunikoval [jméno FO] e-mailem a telefonicky, opravy byly provedeny až po konzultaci s [jméno FO].
25. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 21. 10. 2020, odvolací soud zjistil, že [jméno FO], jednatel žalované na policii později (odlišně od vysvětlení dne 1. 9. 2020) uvedl, že vozidlo předala do servisu společnost, která vozidlo čistila, nabídli mu, že zařídí opravu, v podstatě zajistí nacenění opravy, a s tím souhlasil. Předávací protokol neobdržel. Konkrétní závady mu byly sděleny po pár dnech, mělo se jednat o opravu poruchy podvozku za cca 30 000 Kč. S tím souhlasil, měl za to, že jde o částku konečnou. Za dva dny telefonovali, že částka bude navýšena na 70 000 Kč, s tím nesouhlasil, opravu zrušil. Po dalších dnech obdržel předfakturu na 190 000 Kč s tím, že je vozidlo opraveno a bude vráceno po úhradě faktury. Odmítl fakturu uhradit, neboť si takovou opravu neobjednal
26. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu. Odvolací soud provedeným dokazováním k odvolacím námitkám žalované toliko upřesnil skutková zjištění ohledně objednávky opravy, kdy vyjma problémů se zadními dveřmi, vytékajícím olejem a vyjma servisu byly objednány dále i kontroly airmatic (tedy vzduchového odpružení) a tempomatu, dále ohledně prvého navýšení její ceny, kdy dle obsahu e-mailu z 14. 6. 2019 již byla 14. 6. 2019 provedena diagnostika a poté byl vyčíslen v příloze materiál potřebný na opravu, a přímo v obsahu e-mailu byly naceněny další práce, doplnění olejů etc.; a dále upřesnil skutková zjištění ohledně vysvětlení [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], podaných na [správní orgán] stran objednání opravy, navyšování její ceny etc. Další doplňování dokazování, včetně žalovanou navrhovaného výslechu jednatele [jméno FO], pokládá odvolací soud za nadbytečné (vizte dále bod 30 odůvodnění tohoto rozsudku odvolacího soudu). Skutkový stav věci byl zjištěn v dostatečné míře. Pro stručnost lze odkázat i na skutková zjištění soudu I. stupně. V odůvodnění napadeného rozhodnutí soud I. stupně jasně vyjádřil, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil a jak věc posoudil po právní stránce. Tedy postupoval způsobem předpokládaným § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř. Výpověď svědka [jméno FO] soud I. stupně hodnotil netoliko samostatně, ale i v kontextu s ostatními důkazy. Vzal do úvahy, že se jedná nejenom o zaměstnance žalobkyně, ale zároveň i o společníka žalobkyně a syna jednatele žalobkyně [jméno FO]. Skutečnosti zjištěné z výpovědi tohoto svědka korespondovaly se zjištěními učiněnými i z listinných důkazů a rovněž z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance žalobkyně, který vozidlo žalované spolu s [jméno FO] opravoval. Soud I. stupně hodnotil rovněž výpověď obou těchto svědků jako spontánní, kdy srozumitelně vysvětlovali obecnou praxi žalobkyně a průběh sporné zakázky. Vzal rovněž v potaz, že právě tito svědci zakázku přijímali, vozidlo opravovali, tedy vypovídali, co sami svými smysly vnímali.
27. Skutková zjištění učiněná z výpovědi svědka [jméno FO] odpovídají rovněž obsahu zakázkového listu, ze kterého se podává nutnost provedení kontroly vzduchového podvozku vozidla žalobkyně, které se kolíbalo a bylo nakřivo. Cena tedy mohla být pouze odhadnuta. Odpovídá i e-mailu z 14. 6. 2019, kdy následně byla provedena diagnostika, a poté dalším emailům [jméno FO], kdy bylo prohlédnuto zvednuté vozidlo a byla zjištěna potřeba dalšího navýšení ceny opravy. Na e-mail z 14. 6. 2019 jednatel žalované písemně reagoval, odsouhlasil cenu opravy a materiálu zjištěnou až po diagnostice, jak zjistil soud I. stupně. Poté telefonicky odsouhlasil i další navýšení. Tato skutečnost byla potvrzena i výpovědí svědka [jméno FO], který opravu rovněž prováděl, a z jehož výpovědi soud I. stupně zjistil, že měl k dispozici zakázkový list, podle kterého opravu prováděl, a že v opravě pokračovali teprve po odsouhlasení další opravy jednatelem žalované. Stejné skutečnosti uvedl [jméno FO] i na policii. Výpověď svědka [jméno FO] koresponduje dále i s vysvětlením [jméno FO] podaným na [orgán]. Kontrola podvozku byla vskutku nejprve vyčíslena na cca 30 000 Kč a poté došlo k navýšení ceny, jak vyvstala potřeba oprav podvozku, když vozidlo stále „padalo“. Konečně koresponduje i s tím, co uvedl na [orgán] [jméno FO], který vozidlo žalované k pokynu žalované do servisu přistavil kvůli opravě prasklého pneumatického odpružení s tím, že na probíhající (!) opravě se dále (!) domluví se servisem pan [jméno FO], tedy prvotní opravu včetně kontroly objednal. Jdeli o vysvětlení podaná [jméno FO], i on na policii na poprvé (dne 1. 9. 2020) uvedl, že dal vozidlo k opravě do servisu (!), že předběžná cena opravy vzduchového podvozku byla 30 000 Kč, že komunikoval s [jméno FO] e-mailem i telefonicky (!). Pokud uvedl, že opravu stornoval, když byl informován o navýšení ceny, tato skutečnost z ostatních důkazů nevyplynula, naopak je s nimi v rozporu. Odvolací soud přisvědčuje soudu I. stupně v závěru, že provedeným dokazováním byla skutková verze žalobkyně prokázána a že je tato verze i logická. Proč by žalobkyně prováděla opravu vozidla, kterou by žalovaná stornovala, protože ji nechtěla zaplatit? A lze přisvědčit soudu I. stupně rovněž v úvaze, že by se stěží právní zástupci účastnic dohodli na zaplacení ceny opravy v hotovosti oproti předání zadrženého vozidla, pokud by žalovaná opravu neobjednala. Ani skutečnost, že některé díly již byly objednány žalobkyní dříve, není se skutkovou verzí žalobkyně v rozporu. Jak uvedl již soud I. stupně, je logické, že žalobkyně, která se zaměřuje na opravy vozidel [název], má některé díly tzv. na skladě, což ostatně objasnil ve své výpovědi [jméno FO].
28. Namítá-li žalovaná, že soud I. stupně nepřihlédl k jejímu vyjádření ze dne 29. 4. 2021, které ani není součástí spisu, toto vyjádření součástí spisu je, jak vyplývá ze seznamu dokumentů elektronického spisu. Soud I. stupně ho měl k dispozici. A v tomto vyjádření žalovaná sporovala uzavření smlouvy o opravě vozidla, sporovala dodatečné schválení takovéto případně uzavřené dohody osobou, která k tomu nebyla oprávněna, sporovala, že oprava vozidla byla provedena, sporovala, že akceptovala nabídku v e-mailu z 14. 6. 2019, sporovala, že akceptovala nabídky v e-mailech z 25. 6. 2019 a z 28. 6. 2019. Žádnou vlastní skutkovou verzi, jak a proč se vozidlo v jejím vlastnictví ocitlo v servisu žalobkyně i s klíčky, proč jednatel žalované reagoval na e-mail ze dne 14. 6. 2019 slovy, že je vše ok, že chce mít vše příští týden hotové a No. 1, a proč na policii uvedl, že dal vozidlo do servisu žalobkyně do opravy kvůli podvozku a že byla dohodnuta předběžná cena opravy, však neposkytla, pouze veškerá tvrzení žalobkyně (stejně jako v průběhu celého řízení před soudem I. stupně) sporovala.
29. Namítá-li žalovaná překvapivost rozhodnutí soudu I. stupně, nutno přisvědčit žalobkyni, že skutkové zjištění o ceně stanovené odhadem učinil soud I. stupně z provedeného dokazování a že na provedené dokazování mohla žalovaná reagovat. Odvolací soud připomíná, že není povinností soudu sdělovat účastníkům svůj předběžný právní názor na věc.
30. Nedůvodná je odvolací námitka žalované, že soud I. stupně pochybil, když nepoučil žalovanou podle § 118a o. s. ř., že nebyl nutný její souhlas s prováděním dalších oprav. Soud I. stupně sice uvedl, že výslovného odsouhlasení nebylo ani třeba, že stačilo toliko oznámení o vyšší ceně, avšak toliko nad rámec, z jeho skutkových zjištění z (e-mailové komunikace z 14. 6. 2019, 18. 6. 2019 a 21. 6. 2019, výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO]) se totiž podává, že [jméno FO] opravy a navýšení ceny schválil emailem a posléze telefonicky. Důkaz výslechem [jméno FO] ohledně potřeby schválení dalších oprav a navýšení ceny opravy proto shledal odvolací soud nadbytečným.
31. Jde-li o právní hodnocení, soud I. stupně na projednávanou věc aplikoval odpovídající ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“].
32. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud I. stupně přiléhavě posoudil jako vztah založený smlouvou o dílo, když dle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. V daném případě bylo vozidlo žalované přistaveno [jméno FO] do servisu žalobkyně za účelem opravy (zejména) vzduchového podvozku, byla odhadnuta cena opravy s tím, že ohledně zjištěných potřeb dalších oprav vozidla bude žalobkyně jednat s [jméno FO]. A lze si jen stěží představit, že by nevlastník vozidla nechal vozidlo v servisu opravit na svůj náklad, aniž by o tom vlastník vozidla měl povědomí. Potřebu dalších oprav a navýšení ceny [jméno FO] schválil svým e-mailem ze dne 21. 6. 2019, další navýšení, o kterých byl bezodkladně informován e-maily ze dne 25. 6. 2019 a 28. 6. 2019, schválil telefonicky. Žalobkyně tedy postupovala v souladu s § 2612 odst. 1 o. z. Odvolací soud přisvědčuje soudu I. stupně i v závěru, že žalobkyni vznikl nárok na cenu díla ve smyslu § 2610 odst. 1 o. z., neboť oprava byla ve smyslu § 2604 o. z. provedena a opravené vozidlo se dostalo do dispozice žalované, která si opravené vozidlo připravené k předání ze servisu žalobkyně odvezla, aniž by ovšem vyúčtovanou cenu opravy zaplatila, jak bylo právními zástupci účastnic v rámci mimosoudních ujednání domluveno.
33. Zcela nad rámec uvedeného, i pokud by [jméno FO] překročil zástupčí oprávnění žalované, následným konáním jednatele žalované [jméno FO], který e-mailem a telefonicky schválil další opravy a navýšení ceny opravy, by fakticky došlo k jeho dodatečnému schválení ve smyslu § 440 odst. 1 o. z. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že v rámci mimosoudních jednání [jméno FO] souhlasil, že žalovanou částku oproti předání vozidla uhradí [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 26 Cdo 1188/2010].
34. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorických nákladových výroků II a III. Soud I. stupně správně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Soud I. stupně rovněž zcela správně rozhodl o náhradě nákladů vzniklých v řízení státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Na pregnantní odůvodnění nákladových výroků soudem I. stupně odvolací soud pro stručnost odkazuje.
35. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu.
36. Náklady odvolacího řízení, účelně vynaložené žalobkyní, činí celkem 33 251 Kč, což představuje:
- odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (porada s žalobkyní - doloženo potvrzení žalobkyně z 15. 7. 2024 o poradě 15. 7. 2024 od 16:00 hod. do 17.30 hod.; vyjádření k odvolání žalované a účast u odvolacího jednání) z tarifní hodnoty 193 110,60 Kč v plné výši dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. c), d) a g) advokátního tarifu, tj. 8 860 Kč x 3;
- náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby á 300 Kč, tj. 300 x 3 Kč;
- 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 5 771 Kč.
37. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.
38. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak [§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.]. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.