pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I), uložil původní žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II) a uložil původní žalobkyni povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se původní žalobkyně [právnická osoba] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím coby pojistného plnění. Původní žalobkyně jako pojistník uzavřela s žalovanou jako pojistitelem dne [datum] skupinovou pojistnou smlouvu pro havarijní pojištění vozidel [číslo]. Na základě této pojistné smlouvy bylo pojištěno i vyprošťovací a odtahové vozidlo [anonymizováno], [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [číslo], které je opatřeno odtahovou plošinou s nakládacím hydraulickým jeřábem. Jedná se o nakládací hydraulický jeřáb typu [číslo] [anonymizována dvě slova]. Původní žalobkyně je provozovatelem vozidla. Vozidlo užívá na základě smlouvy o finančním pronájmu uzavřené dne [datum] s vlastníkem [právnická osoba] Dle čl. IV. smlouvy o finančním pronájmu byla původní žalobkyně zmocněna k vyřizování pojistných událostí.

3. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které řidič předmětného vozidla při přepravě odtahovaného vozidla tov. zn. Ford Focus narazil vysunutým hydraulickým ramenem do nadchodu pro chodce, když nerespektoval značku označující zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje 4,2 metry. Při nehodě došlo mimo jiné k deformaci hydraulického ramene jeřábu. [příjmení] byla šetřena [stát. instituce]. Původní žalobkyně nechala poškozený jeřáb opravit; oprava byla vyčíslena na částku [částka].

4. Škodnou událost oznámila původní žalobkyně dne [datum] žalované. Po provedeném šetření žalovaná odmítla pojistné plnění poskytnout, neboť při přepravě odtahovaného vozidla nebylo hydraulické rameno v přepravní poloze a dle článku 4. odst. 1. písm. d) Všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [číslo]) se pojištění nevztahuje na škody způsobené nesprávnou obsluhou.

5. Dne [datum] postoupil vlastník předmětného vozidla [právnická osoba] právo na výplatu pojistného plnění na původní žalobkyni. Původní žalobkyně dne [datum] oznámila postoupení pohledávky žalované.

6. Dle původní žalobkyně se o nesprávnou obsluhu nejednalo, neboť při přepravě odtahovaného vozidla byl nakládací hydraulický jeřáb v přepravní poloze. U předmětného vozidla je odtahová plošina pevná, nepohyblivá; závěsný kříž je napevno spojen s ramenem jeřábu a nelze ho odpojit. Rameno jeřábu proto bylo při odtahu nad odtahovaným vozidlem. Tento způsob přepravní polohy je běžně používán u stejného typu odtahového vozidla i jinými odtahovými službami, např. Správou služeb hlavního města Prahy, a schvaluje ho i výrobce nakládacích hydraulických jeřábů - [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova].

7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nesporovala, že je havarijním pojistitelem předmětného odtahového vozidla, které je vybaveno nákladním hydraulickým jeřábem tovární značky [anonymizována dvě slova], typ [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]. Nesporovala ani aktivní věcnou legitimaci původní žalobkyně a průběh dopravní nehody. Nárok na pojistné plnění však nevznikl, neboť řidič při přepravě odtahovaného vozidla neuložil jeřáb do transportní polohy. A na škodu způsobenou nesprávnou obsluhou se pojištění dle článku [anonymizováno] odst. 1 písm. d) [anonymizováno] [číslo] nevztahuje.

8. Soud I. stupně provedeným dokazováním a na základě shodných tvrzení stran zjistil, že dne [datum] došlo v [obec a číslo] v ulici [ulice] k dopravní nehodě, při které řidič vyprošťovacího a odtahového vozidla [anonymizována čtyři slova] [číslo], které je opatřeno odtahovou plošinou s nakládacím hydraulickým jeřábem [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], narazil při přepravě odtahovaného vozidla vysunutým hydraulickým ramenem do nadchodu pro chodce. Řidič nerespektoval značku označující zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje 4,2 metru. V důsledku nehody došlo k poškození nakládacího ramene odtahového vozidla. [stát. instituce] šetřila dopravní nehodu pod [číslo jednací] a uzavřela, že nehodu zavinil řidič odtahového vozidla [jméno] [příjmení], zaměstnanec původní žalobkyně, který nerespektoval dopravní značku – zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou mez. Původní žalobkyně nechala opravit poškozený jeřáb v autorizovaném servisu [právnická osoba] Oprava byla vyčíslena na částku [částka]. Původní žalobkyně oznámila škodnou událost dne [datum] žalované. Po provedeném šetření žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění s odkazem na znění čl. 4 odst. 1. písm. d) [anonymizováno] [číslo], dle kterého se pojištění nevztahuje na škody způsobené nesprávnou obsluhou nebo údržbou (např. nesprávné zasouvání převodů, nedostatek hmot potřebných k provozu, přehřátí motoru, nesprávné uložení a upevnění nákladu na pojištěném nebo vlečeném vozidle, nesprávné zajištění vozidla proti samovolnému rozjetí, v důsledku samovolného otevření víka karoserie apod.).

9. Dle technického průkazu vyprošťovacího a odtahového vozidla činí jeho výška 3,4 metry. Dle technického osvědčení samostatného technického celku má jeřáb dvě přepravní polohy. Přepravuje se složený za kabinou vozidla nebo složený na plošině vozidla. Přepravní poloha jeřábu nad plošinou v technickém osvědčení uvedena není.

10. Dle znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] je v návodu na obsluhu zařízení popsáno, jakým způsobem se uvede zařízení do polohy, ve které je možné provádět nakládku. Nikde však není uvedena poloha nakládacího jeřábu v situaci, kdy je prováděna přeprava odtahovaného vozidla. Z návodu však dle znalce vyplývá, že po provedení práce, při které je nakládací hydraulický jeřáb v pracovní poloze, je nutné provést destabilizaci jeřábu a uvést ho do klidové polohy, tj. do stavu, kdy je ve složeném stavu za kabinou vozidla. Dále znalec citoval část návodu, ve které je uvedeno:“ Přepravované vozidlo vyzvedněte a umístěte na přepravní plošinu, přepravované vozidlo na plošině zajistěte pomocí klínů a kurtů, nakládací kříž uvolněte, ramena sklopte, a pomocí zajišťovacích kolíků připevněte, umístěte závěsný kříž na své místo a stejně jako ostatní použité nářadí připevněte.” V daném případě bylo hydraulické rameno jeřábu rozložené nad odtahovaným vozidlem. Pokud je rameno vysunuté, nejedná se dle návodu o klidovou polohu. [příjmení] kříž lze demontovat i v případě, že je k ramenu přidělán jiným způsobem než rychlospojkou. I když nemělo odtahové vozidlo posuvnou plošinu, lze závěsný kříž i hydraulické rameno jeřábu složit za kabinu odtahového vozidla. K vyjádření [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] znalec uvedl, že se nejedná o výrobce předmětného zařízení a že přepravní poloha na přiloženém obrázku neodpovídá přepravní poloze v technickém osvědčení. Soud I. stupně proto důkaz tímto vyjádřením neprovedl.

11. Soud I. stupně dále zamítl pro nadbytečnost návrh na důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Neprovedl ani důkaz stanoviskem [ulice] hlavního města Prahy, neboť tato organizace žádným způsobem neurčuje, jakým způsobem mají být odtahovaná vozidla přepravována. Soud I. stupně nezadal vypracovat doplněk znaleckého posudku k otázce, zda bylo možné provést demontáž závěsného kříže a zda bylo možné závěsný kříž a hydraulické rameno u daného typu odtahového vozidla složit za kabinu. Při výslechu před soudem I. stupně totiž znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] jednoznačně uvedl, že předmětné odtahové vozidlo sice nemělo posuvnou plošinu, ale pokud je rameno vysunuté, nejedná se dle návodu o klidovou polohu a samotný kříž lze demontovat i v případě, že je k ramenu přidělán jiným způsobem než rychlospojkou. I v případě, že je odtahová plošina nepohyblivá, lze dle znalce závěsný kříž i hydraulické rameno složit za kabinu odtahového vozidla.

12. Soud I. stupně na daný případ aplikoval § 2758 a § 2774 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.”), a uzavřel, že nárok na pojistné plnění není dán, neboť škoda byla způsobena nesprávnou obsluhou, což představuje výluku z pojištění dle článku [anonymizováno] odst. 1 písm. d) [anonymizováno] [číslo].

13. Dle názoru soudu I. stupně není relevantní, že popis přepravní polohy ramene v návodu je nejednoznačný a že v [obec] je stejným způsobem, jako tomu bylo v souzené věci, realizována řada odtahů. I pokud by návod k obsluze přístroje nebyl jednoznačný, je provozovatel povinen přepravovat přístroj v takové poloze, která je bezpečná a kterou nemůže způsobit škodu. Neumístil-li provozovatel odtahového vozidla nákladní hydraulický jeřáb do takovéto polohy a způsobil tímto postupem škodu, jednalo se o škodu způsobenou nesprávnou obsluhou. Pro úplnost vyslovil soud I. stupně domněnku, že pokud by výrobce počítal i s přepravní polohou jeřábu nad přepravovaným vozidlem, jistě by ji v technickém osvědčení nákladního hydraulického jeřábu uvedl. Soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil v řízení neúspěšné žalobkyni zaplatit žalované na jejich náhradě částku [částka], představovanou paušálem á [částka] za 5 úkonů dle § 151 odst. o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

15. O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud I. stupně s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil povinnost k jejich náhradě původní žalobkyni. Náklady vzniklé v řízení státu představuje znalečné ve výši [částka], přičemž je třeba zohlednit zálohu složenou původní žalobkyní ve výši [částka].

16. Proti rozsudku podala původní žalobkyně včasné a přípustné odvolání.

17. Vytýkala soudu I. stupně, že nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem a navrženým důkazům, v důsledku čehož nesprávně zjistil skutkový stav věci. V tomto směru upozorňovala, že soud I. stupně neprovedl důkaz stanoviskem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] k poloze přepravovaného hydraulického jeřábu jejich výroby s tím, že se jedná o stanovisko jiného výrobce a že uváděná přepravní poloha neodpovídá návodu. Společnost MKG [anonymizována čtyři slova] však vyrábí konstrukce hydraulického jeřábu podobného typu a pokud výrobce podobného typu zařízení způsob přepravy jeřábu nad odtahovaným vozidlem schvaluje, pak jeho stanovisko prokazuje, že přeprava rozloženého hydraulického jeřábu nad vozidlem je možná.

18. Vytýkala dále soudu I. stupně, že na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Znalec [příjmení] [příjmení] ve znaleckém posudku i při výslechu před soudem I. stupně uvedl, že v návodu na obsluhu není vůbec uvedeno, v jaké přepravní poloze má být hydraulický jeřáb v případě, že je přepravováno vozidlo, což soud I. stupně vůbec nevzal v potaz. Pokud návod na obsluhu hydraulického jeřábu neobsahuje předepsanou polohu hydraulického jeřábu při přepravě odtahovaného vozidla na plošině, nemohla původní žalobkyně návod na obsluhu porušit a výluka z pojištění dle článku [anonymizováno] odst. 1 písm. d) [anonymizováno] [číslo] se neuplatní. Tvrzení znalce [příjmení] [jméno], že závěsný kříž lze demontovat, nemá žádnou vypovídací hodnotu. Cokoliv, co je připevněno šroubem, lze po vyvinutí potřebné síly demontovat. To však neznamená, že by řidič měl v rámci odtahové činnosti v provozu sám demontovat napevno utažený závěsný kříž, který váží 220 kg, a pak ho sám uložit. Takovýto postup demontáže závěsného kříže nemůže být důvodem pro nesprávnou přepravu hydraulického jeřábu.

19. V neposlední řadě je nesprávné i právní posouzení věci, učiněné soudem I. stupně. Návod na obsluhu hydraulického jeřábu neobsahuje přikázanou přepravní polohu, je-li na plošině umístěno odtahované vozidlo. V případě odtahového vozidla s pevnou plošinou, u kterého je hydraulický jeřáb spojen se závěsným křížem napevno, tj. bez rychlospojky, není možné jeřáb přepravovat v jiné poloze, než rozložený nad odtahovaným vozidlem. Návod k obsluze hydraulického jeřábu proto porušen nebyla. Skutečnost, že řidič neodhadl výšku nadchodu, není chybou obsluhy, ale nesprávným odhadem řidiče.

20. Původní žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit [částka] s příslušenstvím, a přizná původní žalobkyni právo na náhradu nákladu řízení; popř. aby rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

21. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. Při odvolacím jednání navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

22. Vzhledem k tomu, že původní žalobkyně zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], na kterou přešlo její jmění, odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl, že namísto původní žalobkyně bude v řízení pokračováno s jejím procesním nástupcem [právnická osoba], tedy žalobkyní.

23. Odvolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně potvrdil ve výrocích I. a II, změnil jej ve výroku III o nákladech řízení státu a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

24. Odvolací soud se zabýval jedinou mezi účastníky spornou otázkou, zda se na daný případ vztahuje výluka z havarijního pojištění dle čl. 4 odst. 1 písm. d) VPP, tj. zda byla škoda na nakládacím hydraulickém jeřábu způsobena nesprávnou obsluhou. Odvolací soud z návodu k nakládacímu hydraulickému jeřábu zjistil, že jeho účelem je informovat obsluhu o pokynech, které je nutno dodržovat, a o základních kritériích, které je nutno uplatňovat při použití nebo údržbě stroje, z kapitoly„ bezpečnost“ dále zjistil, že je třeba dodržovat pravidla silničního provozu, zvláště pokud jde o značky omezení výšky, a že za tímto textem následuje obrázek odtahového vozidla s ramenem jeřábu nad plošinou, které tímto ramenem narazilo do podjezdu. Odvolací soud odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž nebyl vyložen pojem„ nesprávná obsluha“ uvedený v pojistných podmínkách jako nejasný či neurčitý s tím, že obsluhou vozidla se obecně rozumí veškeré úkony při řízení vozidla, včetně jeho parkování a souvisejících úkonů (čerpání benzínu apod.), a že se jedná o pojem běžně užívaný. Poukázal rovněž na skutečnost, že dovolání podané proti uvedenému rozsudku Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], odmítl, když shledal, že odvolací soud při výkladu pojmu„ nesprávná obsluha“ uvedeném v pojistných podmínkách nevybočil z limitů výkladu projevu vůle. Odvolací soud dále konstatoval, že v daném případě obsahoval čl. 4 odst. 1 písm. d) VPP dokonce demonstrativní výčet toho, co se rozumí nesprávnou obsluhou nebo údržbou. Návod k nakládacímu hydraulickému jeřábu stanovil, že je třeba dodržovat pravidla silničního provozu, zvláště pokud jde o značky omezení výšky. Za situace, kdy řidič odtahového vozidla nerespektoval dopravní značku„ zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou mez“, a v důsledku toho došlo k poškození nakládacího hydraulického jeřábu, dopustil se jednak protiprávního jednání, které bylo řešeno v přestupkovém řízení, a dále pochybil při obsluze vozidla, když nerespektoval zákaz vjezdu, ač výška odtahového vozidla s hydraulickým ramenem jeřábu nad odtahovaným vozidlem přesahovala v daný okamžik vyznačenou mez. Odvolací soud neshledal důvodu, proč by právě řízení odtahového vozidla v okamžiku, kdy podjíždí nadchod pro chodce, nemělo být tzv. obsluhou vozidla. Byla-li přepravní poloha ramene jeřábu nad plošinou s odtahovaným vozidlem běžná a přípustná, jak tvrdila žalobkyně, řidič si byl jistě vědom, jaké výšky v takovém případě odtahové vozidlo dosahuje. Nerespektování dopravní značky„ zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou mez“ představovalo podle názoru odvolacího soudu v daném případě nesprávnou obsluhu vozidla. Uzavřel, že vznikla-li v důsledku toho škoda, uplatní se výluka z pojištění uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d) VPP.

25. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

26. Dovolací soud odůvodnění svého rozsudku vytýkal odvolacímu soudu, že pokud vůbec přistoupil k výkladu pojmu„ obsluha vozidla“ uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. d) VPP za situace, kdy mezi stranami fakticky nebyl spor o to, že nesprávnou obsluhou mohlo být přepravování ramene jeřábu v zakázané poloze, a sporné bylo pouze, zda v projednávané věci došlo k přepravě ramene jeřábu v nesprávné poloze, měl takový výklad provést v souladu s výkladovými pravidly stanovenými v § 35 obč. zák. Odvolací soud se však omezil pouze na reprodukování textu čl. 4 odst. 1 písm. d) VPP a na závěry jiného rozhodnutí odvolacího soudu, v němž byla posuzována neurčitost a nejasnost pojmu„ obsluha vozidla“ použitého v pojistných podmínkách jiného pojistitele, přičemž dovolací soud dospěl k závěru, že v tam posuzované věci odvolací soud při výkladu ujednání v pojistné smlouvě nevybočil z limitů výkladu projevů vůle – v dané věci šlo o špatné zabrzdění zaparkovaného vozidla v rozporu s návodem k obsluze a údržbě autobusů [jméno] [příjmení] [jméno] (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud sice zdůraznil, že v souzené věci čl. 4 odst. 1 písm. d) VPP obsahoval dokonce demonstrativní výčet toho, co se rozumí nesprávnou obsluhou nebo údržbou vozidla, při svých dalších úvahách se nezabýval tím, zda jím prezentovaný výklad tohoto pojmu alespoň typově odpovídá těmto příkladem vyjmenovaným případům nesprávné obsluhy a údržby vozidla (jejich povaze). Dovolací soud dále vytknul odvolacímu soudu, že se nezabýval ani tím, k čemu směřovala vůle toho, kdo právní úkon učinil (tj. zejména tím, na jaké případy cílila žalovaná při této úpravě výluky z havarijního pojištění ve svých pojistných podmínkách, a jak obsah ustanovení o výlukách vnímala při uzavření smlouvy žalobkyně, resp. zda a jak jí byl obsah tohoto pojmu vysvětlen, byl-li předmětem komunikace mezi stranami), ba ani tím, zda jím provedený výklad považující za nesprávnou obsluhu nedodržení pravidel silničního provozu nerespektováním konkrétní dopravní značky řidičem v průběhu jízdy není v logickém rozporu s tím, pro jaké případy bylo v dané věci havarijní pojištění žalobkyní vůbec sjednáváno.

27. Vzhledem k tomu, že odvolací soud nevyložil důsledně podle zákonem stanovených výkladových pravidel blíže rozvedených v dovolacím soudem odkazované rozhodovací praxi Ústavního soudu a Nejvyššího soudu pojem„ obsluha vozidla“ uvedený v pojistných podmínkách, jež byly součástí pojistné smlouvy, shledal dovolací soud jeho právní posouzení neúplným a tedy nesprávným. Dovolací soud proto podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolací soud zdůraznil, že jediným důvodem, pro který napadený rozsudek zrušil, je neúplně provedený výklad smlouvy, a že tím nikterak nepředjímá a ani nenaznačuje, s jakým výsledkem by měl být řádný výklad proveden, resp. jaký by měl být výsledek tohoto řízení.

28. Žalobkyně v podání ze dne [datum] přisvědčila argumentaci dovolacího soudu stran nesprávně provedeného výkladu„ nesprávná obsluha“. Zdůraznila, že žalobkyně při uzavření pojistné smlouvy předpokládala, že smyslem sjednaného havarijního pojištění je právě krytí škod vzniklých nerespektováním pravidel při provozu na pozemních komunikacích s výjimkou taxativně omezeného výčtu případů představujících tzv. výluky z pojištění. Žalobkyně předkládala odvolacímu soudu listiny týkající se jiné pojistné události, kdy rovněž v důsledku nerespektování maximální průjezdové výšky došlo ke škodě na hydraulickém jeřábu a kdy žalovaná pojistné plnění z havarijního pojištění poskytla.

29. Odvolací soud opakovaně přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení, který předcházel jeho vydání.

30. Odvolací soud zopakoval dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. při nařízeném jednání dokazování skupinovou pojistnou smlouvou pro havarijní pojištění vozidel z [datum], Všeobecnými pojistnými podmínkami pro soukromé pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [číslo]“), osvědčením o registraci vozidla, technickým osvědčením samostatného technického celku, protokolem [stát. instituce] o nehodě v silničním provozu ze dne [datum], náčrtkem místa dopravní nehody vypracovaným [stát. instituce], vyjádřením společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a návodem k nakládacím hydraulickým jeřábům řady [číslo] – [číslo] [anonymizováno].

31. Ze skupinové pojistné smlouvy pro havarijní pojištění vozidel z [datum] odvolací soud zjistil, že se havarijní pojištění řídí dále i [anonymizováno] [číslo], že pojištěn byl celý soubor vozidel, že si pojistník volí rozsah havarijního pojištění vozidla z těchto kombinací pojistných nebezpečí: havárie, odcizení, živelní událost nebo havárie živelní událost nebo odcizení, živelní událost, že havarijní pojištění jednotlivých vozidel vzniká akceptací seznamu vozidel ze strany pojistitele. Upraveno bylo dále připojištění, pojistné, slevy, přirážky, správa vozidel, odchylky od pojistných podmínek a zánik smlouvy.

32. Z [anonymizováno] [číslo] odvolací soud zjistil, že pojištění vozidel je pojištěním škodovým a jeho účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události (článek 1 odst. [anonymizováno]), že se v pojistné smlouvě sjednává pojištění vozidla a jeho výbavy pro případ poškození nebo zničení při havárii, tzv. havárie (článek [anonymizováno] písm. a/), že předmětem pojištění jsou vozidla uvedená ve smlouvě s platným českým technickým průkazem, českou [anonymizováno] nebo SPZ, která jsou dle právních předpisů způsobilá pro provoz na pozemních komunikacích, včetně základní, doplňkové a povinné výbavy (článek [anonymizováno] odst. 1 písm. a/), že se pojištění nevztahuje na škody způsobené nesprávnou obsluhou nebo údržbou - např. nesprávné zasouvání převodů, nedostatek hmot potřebných k provozu, přehřátí motoru, nesprávné uložení a upevnění nákladu na pojištěném nebo vlečeném vozidle, nesprávné zajištění vozidla proti samovolnému rozjetí, v důsledku samovolného otevření víka karosérie apod. (výluky z pojištění - článek [anonymizováno] odst. 1 písm. d/), že pojistnou událostí je nahodilá skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění (článek 10), že havárií je událost, při které dojde v důsledku dopravní nehody k poškození nebo zničení stojícího nebo jedoucího pojištěného vozidla. Za dopravní nehodu se pro účely pojištění považuje náhlé, vnější, nahodilé násilné působení, zejména při střetu, nárazu vozidla na překážku nebo zvíře, pádu nebo ponoření (článek 14 odst. 14).

33. Z osvědčení o registraci vozidla (technického průkazu) odvolací soud zjistil, že předmětné vozidlo [anonymizováno] je speciální automobil vyprošťovací a odtahový. Jedná se o vozidlo kategorie N. Vozidlo je vybaveno nakládacím hydraulickým jeřábem typu [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]. Jak vozidlo, tak i nástavba plní požadavky zákona č. 56/2001 Sb. Vozidlu i nástavbě byla schválena technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích.

34. Z technického osvědčení samostatného technického celku odvolací soud zjistil, že nakládací hydraulický jeřáb má výšku [anonymizováno] 250 mm, že byla schválena jeho technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích, že plní požadavky zákona č. 56/2001 Sb. a že má [anonymizováno] přepravní polohy: a) složený za kabinou vozidla, b) rozložený na plošině vozidla.

35. Z protokolu [stát. instituce] o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že dne [datum] řídil řidič [příjmení] nákladní motorové vozidlo [anonymizováno] a narazil vysunutým hydraulickým ramenem do nadchodu pro chodce, kdy došlo k poškození ramene a jeho pádu na naložené osobní motorové vozidlo, že řidič nerespektoval dopravní značení B16. Dále zjistil, že výška nadchodu dle dopravního značení činila 4,20 m, skutečná výška 4,40 m, že výška nesloženého hydraulického ramene činila 4,50 m a výška složeného hydraulického ramene 3,20 m.

36. Z náčrtku místa dopravní nehody vypracovaného [stát. instituce] odvolací soud zjistil, že skutečná výška nadchodu činila 4,40 m a že výška ramene činila 4,50 m. Náčrtek je opatřen rovněž podpisem řidiče [příjmení].

37. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že předmětný hydraulický jeřáb původní žalobkyni dodala, a že uvedla, že v osvědčení samostatného technického celku je specifikována transportní poloha jeřábu nad plošinu, dále si provozovatel může stanovit„ specifické podmínky pro používání a obsluhu NHJ“, vše samozřejmě při dodržení vyhlášky o provozu na vozidel na pozemních komunikacích a zákona č. 53/2001 Sb., tj. celková výška nesmí být více jak [anonymizována dvě slova] mm, šířka [anonymizována dvě slova] mm, atd.

38. Z návodu k nakládacím hydraulickým jeřábům řady [číslo] S – [číslo] [anonymizováno], konkrétně z kapitoly„ účel příručky“ odvolací soud zjistil, že návod k použití obsahuje informace se zásadním významem pro správné použití jeřábu. Jeho účelem je informovat obsluhu o pokynech, které je nutno dodržovat, a o základních kritériích, které je nutno uplatňovat při použití nebo údržbě stroje, z kapitoly„ bezpečnost“ zjistil, že je třeba dodržovat pravidla silničního provozu, zvláště pokud jde o značky omezení výšky, a že za tímto textem následuje obrázek odtahového vozidla s ramenem jeřábu nad plošinou, které tímto ramenem narazilo do podjezdu. Z kapitoly„ pokyny k použití“ odvolací soud zjistil, že po ukončení práce je třeba hydraulický jeřáb destabilizovat, tj. zejména dát stroj do klidové polohy, zasunout zvedáky a ramena stabilizačních opěr, zapnout blokovací zařízení pro přepravu, deaktivovat pomocný pohon a zkontrolovat, zda se jeřáb nachází v maximálních mezích dosahu podle pravidel silničního provozu.

39. Po provedeném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

40. Vzhledem k tomu, že pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] je třeba dle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), aplikovat zák. [číslo] Sb., o pojistné smlouvě (dále jen„ zák. o pojistné smlouvě“), popř. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

41. V daném případě byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2 zák. o pojistné smlouvě. Mezi stranami nebylo sporu, že pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalovanou coby pojistitelem a mezi původní žalobkyní coby pojistníkem. Pojištěným byl vlastník odtahového vozidla, a to [právnická osoba] a. s., která pohledávku za žalovanou postoupila původní žalobkyni. V souladu s § 4 odst. 4 a 5 zák. o pojistné smlouvě byly součástí pojistné smlouvy pojistné podmínky vydané pojistitelem.

42. Mezi účastníky nebylo ani sporu, že pro předmětné vozidlo [anonymizováno] opatřené nakládacím hydraulickým jeřábem bylo sjednáno havarijní pojištění, a to pro případ havárie. Havarijní pojištění je pojištěním škodovým ve smyslu § 26 a násl. zák. o pojistné smlouvě, kdy je pojistitel v případě vzniku pojistné události povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou.

43. Mezi stranami nebylo sporu ani o průběhu dopravní nehody dne [datum], při které došlo k poškození nakládacího hydraulického jeřábu.

44. Sporná byla mezi stranami pouze otázka, zda se na daný případ vztahuje výluka z pojištění dle článku [anonymizováno] odst. 1 písm. d) [anonymizováno] [číslo], tj. otázka, zda byla škoda na nakládacím hydraulickém jeřábu způsobena nesprávnou obsluhou.

45. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., a to ve znění účinném k [datum], silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Podle § 2 odst. 7 téhož zákona samostatný technický celek vozidla je součást, jejíž typ může být schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k jednomu typu vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je například zadní nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla. Podle § 3 odst. 2 písm. d) téhož zákona jsou druhem silničního vozidla nákladní automobily. Podle § 3 odst. 4 věta prvá téhož zákona se silniční vozidla rozdělují do základních kategorií L, M, N, O, S, T a R.

46. Podle § 39 odst. 1 písm. b) bod 3. vyhl. č. 341/2014 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném k [datum], největší povolená výška vozidel kategorie N, určených pro přepravu vozidel, činí 4,20 m.

47. Podle § 118a odst. 2 písm. c) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném k [datum], policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže vozidlo svými rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo největší povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní soupravy, nebo největší povolenou hmotností na nápravu vozidla, zjištěnými při kontrolním vážení, překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V příloze k tomuto zákonu jsou za porušení povinností, mimo jiné i za překročení těchto povolených hodnot stanovených jiným právním předpisem, stanovena bodová hodnocení.

48. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

49. V daném případě odvolací soud dokazováním zjistil, že návod k nakládacímu hydraulickému jeřábu, který obsahuje informace se zásadním významem pro správné použití jeřábu, v kapitole„ bezpečnost“ stanoví, že je třeba dodržovat pravidla silničního provozu, zvláště pokud jde o značky omezení výšky. V kapitole„ pokyny k použití“ jsou stanoveny úkony, které je třeba provést po ukončení práce. Hydraulický jeřáb je třeba destabilizovat, tj. dát stroj do klidové polohy, zasunout zvedáky a ramena stabilizačních opěr, zapnout blokovací zařízení pro přepravu, deaktivovat pomocný pohon a zkontrolovat, zda se jeřáb nachází v maximálních mezích dosahu podle pravidel silničního provozu. Otázce výšky hydraulického jeřábu je v návodu věnována zcela pochopitelně zvláštní pozornost, a to s ohledem na jeho umístění, konstrukci a použití, neboť se jedná o stroj umístěný na plošině nákladního vozidla a při pracovní poloze je jeho rameno vysouváno do výšky.

50. Ať již byly u odtahového vozidla původní žalobkyně s ohledem na hmotnost nakládacího kříže v kombinaci s pevnou plošinou vozidla fakticky vůbec realizovatelné přepravní polohy, uvedené v technickém osvědčení samostatného technického celku, rovněž v případě, kdy je odtahováno vozidlo (k čemuž ostatně odtahové vozidlo slouží), či nikoliv, bylo dle pokynů v návodu před přepravou třeba zkontrolovat, zda nejsou překročeny maximální povolené rozměry. Maximální povolená výška předmětného odtahového vozidla [anonymizováno] byla 4,20 m, v okamžiku dopravní nehody však jeho výška (včetně hydraulického jeřábu nad odtahovaným vozidlem) činila 4,50 m. Z vyjádření dodavatele hydraulického jeřábu, který dle původní žalobkyně hydraulický jeřáb na vozidlo instaloval a který připouštěl přepravu hydraulického jeřábu nad plošinou, přitom bylo zjištěno, že v jakékoliv přepravní poloze nemůže být překročena nejvyšší povolená celková výška pro dané odtahové vozidlo.

51. Odvolací soud se v souladu s pokynem dovolacího soudu zabýval interpretací obsahu pojistné smlouvy a pojistných podmínek, jde-li o výluku z pojištění v podobě škody způsobené nesprávnou obsluhou.

52. Ze samotného textu pojistné smlouvy a [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že bylo sjednáno tzv. havarijní pojištění, tj. škodové pojištění. Sjednáno bylo za účelem náhrady škody na vozidle vzniklé v důsledku pojistné události, kterou se rozumí nahodilá skutečnost a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Havarijní pojištění bylo sjednáno pro případ havárie, která je v [anonymizováno] [číslo] definována jako událost, při které dojde v důsledku dopravní nehody k poškození nebo zničení stojícího nebo jedoucího pojištěného vozidla, přičemž za dopravní nehodu se pro účely pojištění považuje náhlé, vnější, nahodilé násilné působení, zejména při střetu, nárazu vozidla na překážku nebo zvíře, pádu nebo ponoření. Bylo tedy sjednáno, že v případě škody na vozidle vzniklé v důsledku havárie, žalovaná pojištěnému vyplatí pojistné plnění.

53. Ze samotného textu [anonymizováno] [číslo] však vyplývá, že v případě tzv. výluk z pojištění škoda na vozidle hrazena nebude. [anonymizováno] [číslo] přitom obsahují taxativní výčet těchto výluk z pojištění. Jednou z výluk pak představuje i škoda způsobená nesprávnou obsluhou nebo údržbou, přičemž jsou demonstrativně uvedeny tyto příklady: nesprávné zasouvání převodů, nedostatek hmot potřebných k provozu, přehřátí motoru, nesprávné uložení a upevnění nákladu na pojištěném nebo vlečeném vozidle, nesprávné zajištění vozidla proti samovolnému rozjetí, v důsledku samovolného otevření víka karosérie.

54. Obsluhou lze obecně rozumět obsluhování čili manipulaci. Pokyny ke správnému obsluhování, ke správné manipulaci obvykle obsahují tzv. návody k obsluze. Výluka v podobě nesprávné obsluhy a údržby cílí na situace, kdy ke škodě nedojde v důsledku nahodilé události, ale v důsledku nedodržení pokynů v návodu k obsluze, jak vyplývá i z příkladů demonstrativně uvedených u této výluky (k přehřátí motoru dochází nejčastěji nedoplněním chladící kapaliny /nízká hladina chladící kapaliny je signalizována rozsvícením kontrolního světla na panelu/; k samovolnému rozjetí vozidla zpravidla dochází, pokud vozidlo není řádně zabezpečeno/zejména zatažením ruční brzdy/, etc.)

55. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že pojištěný při uzavření pojistné smlouvy předpokládal, že smyslem sjednaného havarijního pojištění je právě krytí škod vzniklých nerespektováním pravidel při provozu na pozemních komunikacích s výjimkou taxativně omezeného výčtu případů představujících tzv. výluky y z pojištění. Takováto vůle pojištěného pak odpovídá dle názoru odvolacího soud textu pojistné smlouvy včetně [anonymizováno] [číslo]

56. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že odmítla pojistné plnění poskytnout s ohledem na čl. 4 odst. 1 písm. d) VPPV [číslo], dle kterého se pojištění nevztahuje na škody způsobené nesprávnou obsluhou nebo údržbou. Nesprávná obsluha spočívá ve skutečnosti, že řidič při přepravě odtahovaného vozidla neuložil při jízdě jeřáb do transportní polohy, resp. že v případě, kdy nebylo možné jeřáb uložit do transportní polohy, ho neuložil do takové polohy, aby nedošlo k jeho poškození. Přičemž odkazovala na návod k hydraulickému jeřábu. Toto následné chování žalované po dopravní nehodě nasvědčuje, že ani její vůle při uzavření pojistné smlouvy nebyla v rozporu s textem pojistné smlouvy a [anonymizováno] [číslo], když odmítla pojistné plnění vyplatit s tím, že se uplatní výluka z pojištění, že škoda byla způsobena nesprávnou obsluhou – nedodržením pokynů v návodu k obsluze.

57. Lze jistě souhlasit s žalobkyní, že havarijní pojištění slouží k náhradě škod na vozidle způsobených pochybeními samotného poškozeného, a to i pochybeními spočívajícími v porušení pravidel silničního provozu. Avšak pouze s výjimkou sjednaných výluk z pojištění. Proto ne každá škoda na vozidle vzniklá tím, že poškozený poruší pravidla provozu na pozemních komunikacích, je krytá havarijním pojištěním. Vždy je třeba zvažovat, zda dané pochybení nepředstavuje zároveň výluku z havarijního pojištění.

58. V souzené věci bylo předmětem pojištění odtahové vozidlo opatřené hydraulickým jeřábem. Návod k hydraulickému jeřábu výslovně uvádí, že v rámci tzv. destabilizace jeřábu je třeba mimo jiné zkontrolovat, zda nejsou překročeny povolené rozměry. Pokud by byl řidič odtahového vozidla pokyny v návodu k obsluze hydraulického jeřábu dodržel a byl by zkontroloval jeho aktuální výšku a připravil odtahové vozidlo k provozu v souladu s návodem, tj. v případě překročení povolené výšky by byl rameno autojeřábu upravil (což bylo i v poloze jeřábu nad plošinou nezbytné a možné, jak potvrdil dodavatel jeřábu), ke škodě na vozidle by nebylo došlo. I kdyby totiž řidič vozidla [příjmení] přehlédl dopravní značení„ zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou mez“, a vjel pod nadchod pro chodce, při dodržení pokynů pro destabilizaci by žádná škoda na odtahovém vozidle nebyla vznikla, neboť povolená výška odtahového vozidla činila 4,20 m a skutečná výška nadchodu činila 4,40 m.

59. Skutečnost, že překročení povolených rozměrů vozidla může představovat zároveň porušení pravidel silničního provozu, neznamená, že se výluka z pojištění neuplatní.

60. Takto učiněný výklad pojmu nesprávná obsluha není dle názoru odvolacího soudu v rozporu s tím, že havarijní pojištění bylo sjednáno pro případ vzniku škody na vozidle v důsledku havárie. Takto učiněný výklad havarijní pojištění„ nevyprazdňuje“, neboť cílí toliko a pouze na situace, kdy ke škodě na vozidle došlo nedodržením zcela specifických pokynů v návodu k obsluze, zde konkrétně pokynů k destabilizaci jeřábu po skončení prací a před přepravou, a to pokynů zohledňujících jeho specifické vlastnosti.

61. Dle názoru odvolacího soudu se proto v daném případě uplatní výluka z pojištění uvedená v článku [anonymizováno] odst. 1 písm. d) [anonymizováno] [číslo].

62. Vzhledem k výše rozvedenému odvolací soud postupem dle § 219 o. s. ř. odvoláním napadený rozsudek ve výroku I jako věcně správný potvrdil a otázkou, zda byla naplněna výluka z pojištění v podobě nesprávné obsluhy i s ohledem na polohu hydraulického jeřábu nad plošinou s odtahovaným vozidel se již pro nadbytečnost nezabýval.

63. Odvolací soud pro nadbytečnost neprováděl ani dokazování listinami k jiné pojistné události, kdy jiné odtahové vozidlo zavadilo o trolej a došlo k poškození hydraulického jeřábu, přičemž takto vzniklou škodu žalovaná uhradila, neboť se jednalo o jiné odtahové vozidlo a jinou pojistnou událost.

64. Odvolací soud rozsudek soudu I stupně potvrdil včetně výroku II o nákladech řízení mezi účastníky, neboť soud I. stupně správně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalované náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada ve výši 5 x [částka], a sice za vyjádření k žalobě, přípravu účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku a za účast na jednání dne [datum] dle § 1 odst. [anonymizováno] písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

65. Soud I. stupně dále ve výroku III. napadeného rozsudku správně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že v řízení neúspěšná žalobkyně je povinna nahradit náklady vzniklé státu. Opomněl však zohlednit, že znalečné bylo částečně hrazeno ze zálohy složené původní žalobkyní. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přiznal soud I. stupně znalci [příjmení] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku a doplňku ke znaleckému posudku znalečné ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přiznal soud I. stupně znalci za výslech znalečné ve výši [částka]. Znalci [příjmení] [příjmení] tedy bylo zaplaceno znalečné ve výši [částka], přičemž ze složené zálohy bylo zaplaceno [částka] a z rozpočtu soudu I. stupně bylo zaplaceno [částka]. Státu tak vznikly v řízení náklady ve výši [částka]. Odvolací soud proto pouze změnil výši přiznané náhrady na [částka] (§ 220 o. s. ř.), jinak výrok III. potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

66. O nákladech odvolacího a dovolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití argumentu a contrario, když se zcela úspěšná žalovaná práva na náhradu nákladů odvolacího řízení výslovně vzdala.