Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 14 Co 277/2024-242 ECLI:CZ:MSPH:2024:14.Co.277.2024.1 Rozsudek

Rozhodnutí 14 Co 277/2024-242

JUDr. Iva Suneghová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 24. 9. 2024

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci

žalobce: [jméno zainteresované společnosti], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]

zastoupený advokátem [jméno zainteresované společnosti] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0]

proti

žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [datum narození zainteresované osoby] bytem [adresa zainteresované osoby]

2. [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [datum narození zainteresované osoby] bytem [adresa zainteresované osoby]

3. [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená [datum narození zainteresované osoby] bytem [adresa zainteresované osoby]

4. [Jméno zainteresované osoby 3/0], narozená [datum narození zainteresované osoby] bytem [adresa zainteresované osoby]

všichni žalovaní zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0]

o zaplacení částky 14 718 Kč s příslušenstvím vůči 1. žalovanému a 2. žalované,

o zaplacení částky 23 012 Kč s příslušenstvím vůči 3. žalované a

o zaplacení částky 18 920 Kč s příslušenstvím vůči 4. žalované

k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 12. března 2024, č. j. 22 C 55/2021-214,


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I, II a III potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IV mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 11 365 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku V mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 15 900,50 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

IV. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku VI mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 13 609,50 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

V. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 1 158 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

VI. Žalovaná 3 je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 1 808 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

VII. Žalovaná 4 je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 1 487 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovaným 1 a 2 povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 14 718 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 2. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 3. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 5. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 6. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 7. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 8. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 10. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 11. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 338 Kč od 26. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku [výrok I]. Dále uložil 3. žalované zaplatit žalobci částku 23 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 2. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 3. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 5. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 6. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 7. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 8. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 10. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 11. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 2 092 Kč od 26. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku [výrok II]. Konečně uložil 4. žalované zaplatit žalobci částku 18 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 2. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 3. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 5. 2018 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 6. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 7. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 8. 2018 do zaplacení, 9 %[Anonymizováno]ročně z částky 1 720 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 10. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 11. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 1 720 Kč od 26. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku [výrok III]. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně tak, že uložil 1. žalovanému a 2. žalované zaplatit žalobci na jejich náhradě 16 467 Kč, a to každý ze žalovaných 1 a 2 jednou polovinou, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok IV]; uložil 3. žalované zaplatit žalobci na jejich náhradě 19 929,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok V]; uložil 4. žalované zaplatit žalobci na jejich náhradě 18 031,20 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok VI].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce coby společenství vlastníků jednotek domáhal, aby mu 1. žalovaný a 2. žalovaná coby vlastníci bytové jednotky č. [hodnota] společně a nerozdílně uhradili částku 14 718 Kč s příslušenstvím, 3. žalovaná coby vlastník bytové jednotky č. [hodnota] částku 23 012 Kč s příslušenstvím a 4. žalovaná coby vlastník bytové jednotky č. [hodnota] 18 920 Kč s příslušenstvím, což představuje neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku za období únor až prosinec 2018. Příspěvek na správu domu a pozemku v širším smyslu [dále také jen „Příspěvek“] zahrnuje příspěvek na správu domu a pozemku v užším smyslu [ve výpočtových listech označen a dále také jen jako „Fond oprav“] a příspěvek na vlastní správní činnost [ve výpočtových listech označen a dále také jen jako „Správní poplatek“]. Dlužné příspěvky žalovaní neuhradili ani po zaslání předžalobních upomínek.

3. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Namítali, že příspěvky do Fondu oprav i Správní poplatek nebyly řádně schváleny, neboť k datu ustavení orgánů žalobce (8. 9. 2015) teprve zanikla správa bytového družstva a přešla na žalobce. Proto dne [datum] na schůzi bytového družstva i žalobce mohlo pouze bytové družstvo, tehdy pověřené správou domu, rozhodovat o výši poplatků, což v pozvánce na schůzi nebylo avizováno, a na schůzi se o výši plateb ani nehlasovalo. O výši plateb se hlasovalo na schůzi žalobce, který však nemohl o ničem rozhodovat. Rozhodnutí žalobce ze dne [datum] je proto neplatné. Nadto je toto rozhodnutí i neurčité, když není zřejmé, v jaké výši má být platba ponechána, a zálohy do Fondu oprav jsou stanoveny chybně, neboť každý vlastník platí jinou částku za 1 m2 plochy, kterou užívá, což je vyloučené. Žalovaní uplatnili rovněž námitku promlčení práva žalobce na zaplacení Příspěvků za leden 2018. Konečně žalovaní namítali, že Příspěvky jsou pouze zálohami, které je nutné dodatečně vyúčtovat, k čemuž nedošlo. Žalobce počátkem roku 2017 získal od bytového družstva 390 589 Kč a 290 086 Kč. Tyto částky nepatřily bytovému družstvu, ale všem jeho členům, tedy i žalovaným. Zálohy na úhradu Příspěvků za rok 2018 tak žalovaní zaplatili z těchto peněz. Vyúčtování těchto finančních prostředků žalovaní rovněž nikdy neobdrželi. Dle poměru vlastnických podílů by z těchto prostředků připadly na 1. žalovaného a 2. žalovanou částky 17 746,42 Kč a 12 756,73 Kč, na 3. žalovanou částky 34 725,23 Kč a 25 790,03 Kč a na 4. žalovanou částky 26 067,20 Kč a 19 359,81 Kč. Žalovaní z opatrnosti namítali započtení těchto svých pohledávek za žalobcem oproti žalovaným částkám.

4. Soud I. stupně na podkladě provedeného dokazování a shodných tvrzení stran zjistil, že žalobce vznikl dne [datum], že původním vlastníkem budovy č. p. [hodnota] v obci [adresa], část obce [adresa], postavené na pozemku par. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, vše v katastrálním území [adresa], [dále také jen „Budova“], a posléze i bytových jednotek v Budově vymezených bylo [právnická osoba] [dále také jen „Bytové družstvo“]. Na schůzi Bytového družstva dne 30. 11. 2011 byla odsouhlasena výše částky 20 Kč/m2 měsíčně za byt do fondu rekonstrukce a modernizace. Žalovaní č. [hodnota] a 2 jsou vlastníky bytové jednotky č. [hodnota] [dále jen „Byt“], 3. žalovaná je vlastníkem bytové jednotky č. [hodnota] [dále jen „Byt2“], 4. žalovaná je vlastníkem bytové jednotky č. [hodnota] [dále jen „Byt3“], nacházejících se v Budově. Byt1 má výměru 36,9 m2, Byt2 má výměru 74,6 m2, Byt3 má výměru 56 m2 s tím, že nad rámec těchto výměr k Bytům patří, avšak do celkové rozlohy se nezapočítává, sklep o rozloze 3,8 m2. Dle Prohlášení vlastníka bytového družstva o vymezení jednotek (část F bod 1) jsou vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou budovy a pozemku, a to podílem, jakým se podílejí na společných částech budovy s tím, že k tomuto podílu se připočítává i rozloha sklepů, které patří k bytové jednotce.

5. Podle čl. 13 bod B odst. 2, 5, 7 a 9 stanov žalobce, schválených na shromáždění vlastníků žalobce dne 7. 9. 2015, jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, nedojde-li k jiné dohodě vlastníků jednotek. Příspěvek na správu domu a pozemku platí vlastníci jednotek formou záloh na účet společenství do 20. dne v kalendářním měsíci a spolu s ním platí také zálohy na služby spojené s užíváním bytu. O vypořádání nevyčerpaných zálohově poskytnutých příspěvků na správu domu a pozemku rozhoduje shromáždění. Zpravidla se příspěvky s jednotlivými vlastníky nevypořádávají a převádějí se do následujícího kalendářního roku (viz čl. 13 bod B odst. 7 Stanov). V případě prodlení s peněžitým plněním příspěvku na správu domu a pozemku, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen vlastník jednotky zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. Dne [datum] proběhlo shromáždění vlastníků jednotek na základě pozvánky ze dne [datum], jejíž součástí byl i program včetně bodu 3. - předpis plateb do fondu oprav. Na shromáždění správce doporučil shromáždění ponechat stávající rozsah a způsob rozúčtování (tj. 20 Kč za m2 podlahové plochy Bytu měsíčně a správní poplatek ve výši 600 Kč za Byt měsíčně), ale včetně nebytové jednotky. Fond oprav nebude vypořádáván s tím, že správce nechal o návrhu rozhodnutí hlasovat a výsledek hlasování byl 100 % přítomných hlasů pro, to je 80,04 % všech hlasů, a proto byl návrh přijat.

7. Ve výpočtových listech platných od 1. 10. 2016 byla 1. žalovanému a 2. žalované od 1. 10. 2016 předepsána měsíční záloha v celkové výši 2 700 Kč (Správní poplatek 600 Kč a Fond oprav – vlastníci SVJ ve výši 738 Kč při započitatelné ploše 36,9 m2 ), 3. žalované byla předepsána měsíční záloha v celkové výši 6 080 Kč (Správní poplatek 600 Kč a Fond oprav – vlastníci SVJ ve výši 1 492 Kč při započitatelné ploše 74,6 m2 ), 4. žalované byla předepsána měsíční záloha v celkové výši 4 088 Kč (Správní poplatek 600 Kč a Fond oprav – vlastníci SVJ ve výši 1 120 Kč při započitatelné ploše 56 m2). Výpočtové listy obdrželi žalovaní nejpozději 6. 12. 2016. Žalovaní Příspěvky za rok 2018 nezaplatili, a to ani na základě předžalobních upomínek ze dne 10. 2. 2021. Příspěvky za roky 2019 a 2020 podle výpočtových listů zaplatili až dne 4. 12. 2020.

8. Žalobce obdržel dne [datum] z účtu Bytového družstva částku 290 086 Kč s poznámkou „převod prostřed. SVJ z účtu BD“ a částku 390 589 Kč s poznámkou „převod prostř. z FO BD na ú. SVJ“. Žalobce částky zaúčtoval jako ostatní příjmy na příspěvek na správu domu (Fondu oprav) a na příspěvek na vlastní správu SVJ (Správní poplatek) v roce 2017.

9. Jde-li o právní stránku věci, soud I. stupně aplikoval zejména § 1180 odst. 1 a 2 o. z. a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021, se předně zabýval tím, zda shromáždění o výši Příspěvků rozhodlo a zda Příspěvky ve stanovené výši žalovaní vlastníci jednotek zaplatili, neboť rozhodování o určení výše příspěvků (záloh) na správu domu a pozemku patří do působnosti shromáždění SVJ (§ 1208 písm. d) o. z.) a ve sporu o zaplacení stanoveného příspěvku již nelze přezkoumávat platnost usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o jejich výši.

10. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaní jsou (a byli v roce 2018) vlastníci Bytů a podle § 1180 o. z. jsou povinni přispívat na správu domu a pozemku. Výše příspěvku na správu domu a pozemku ve smyslu § 1180 odst. 1 o. z. a § 7 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., tj. příspěvku do Fondu oprav, byla stanovena na 20 Kč/m2 plochy jednotky včetně sklepa, a výše příspěvku na vlastní správní činnost ve smyslu § 1180 odst. 2 o. z. a § 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., tj. Správního poplatku, byla stanovena na částku 600 Kč na jednotku, a to rozhodnutím shromáždění vlastníků žalobce dne 9. 7. 2015. Námitku žalovaných, že je toto rozhodnutí neplatné pro neurčitost, neshledal soud I. stupně důvodnou. Ve shodě s rozsudkem Městského soudu v Praze dne 2. 11. 2022, sp. zn. 62 Co 142/2022, kterým bylo rozhodnuto o odvolání ve věci Příspěvků žalovaných za rok 2017, seznal, že je třeba zkoumat klíčové prvky projevu vůle shromáždění vlastníků, když ze zápisu o shromáždění vlastníků ze dne [datum] výše Příspěvků nevyplývá, že je třeba se přiklonit k úmyslu a účelu přijetí bodu 3 předmětného zápisu s přihlédnutím k tomu, že podle § 574 o. z. je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než jako neplatné. Výkladem jednání shromáždění vlastníků dne [datum] ve smyslu § 555 a násl. o. z. dospěl k závěru, že rozhodnutí shromáždění vlastníků žalobce ze dne [datum] platně rozhodlo o výši Příspěvků, tedy příspěvku do Fondu oprav i Správního poplatku. Dle názoru soudu I. stupně z předmětného rozhodnutí shromáždění vlastníků jednoznačně vyplývá úmysl zachovat stávající výši Příspěvků, tj. výši, stanovenou na schůzi Bytového družstva dne [datum] (příspěvek do Fondu oprav 20 Kč za m2 podlahové plochy Bytu měsíčně a Správní poplatek 600 Kč za Byt měsíčně).

11. Nedůvodnou shledal soud I. stupně námitku žalovaných, že rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum] o výši Příspěvků je neplatné, neboť teprve ustavením orgánů žalobce dne [datum], kdy zanikla správa Bytového družstva, mohl žalobce rozhodovat o výši příspěvků. Žalobce jako právnická osoba má způsobilost mít práva a povinnosti již od svého vzniku dne [datum] a po vzniku žalobce již rozhodování o výši Příspěvků náleželo do působnosti shromáždění vlastníků jednotek, byť dosud nebyly schváleny stanovy žalobce a zvoleny další orgány žalobce. Nedůvodnou shledal rovněž námitku žalovaných, že žalované Příspěvky jsou pouze zálohami, které nebyly žalobcem nikdy vyúčtovány, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu se soud otázkou hospodaření s těmito Příspěvky, jejich vypořádání nebo schválení rozpočtu nemusí zabývat, a to jde-li o příspěvky podle § 1180 odst. 1 i odst. 2 o. z. Z téhož důvodu je v souzené věci irelevantní rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 74 Cm 242/2021 o neplatnosti usnesení žalobce ze dne 2. 9. 2021.

12. Žalovaní obdrželi výpočtové listy, kterými jim byla vyčíslena výše měsíčních záloh včetně Příspěvků na správu domu a pozemku pro rok 2018. Námitka případně chybného výpočtu záloh, neboť v případě fondu oprav vycházely z výměry jednotek bez zahrnutí plochy sklepa, nemá dle soudu I. stupně žádnou relevanci, neboť v tom případě by byly zálohy do Fondu oprav vyšší.

13. Konečně nedůvodná je dle soudu I. stupně námitka započtení, neboť žalovaní ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neprokázali, že mají vůči žalobci vzájemné pohledávky ve smyslu § 1982 o. z. Sami žalovaní uvedli, že o platbách od bytového družstva ze dne 10. 1. 2017 ve výši 290 086 Kč a 390 589 Kč shromáždění vlastníků žalobce nikdy nehlasovalo. Nerozhodlo tedy o jejich vypořádání vyplacením přeplatků na Příspěvcích za rok 2017 členům žalobce, ale nevyčerpané Příspěvky byly v souladu se Stanovami převedeny do následujícího roku, tedy ponechány na účtu žalobce na budoucí výdaje žalobce. Předmětné finanční prostředky jsou příjmem žalobce, zůstávají na jeho účtech jako dlouhodobá záloha, a to v souladu se Stanovami a § 16 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Započtením proto k zániku žalovaných nároku nedošlo.

14. Uplatněnou námitkou promlčení se soud I. stupně nezabýval, neboť Příspěvky za leden 2018 nebyly žalobou uplatněny.

15. Soud I. stupně proto žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroku z prodlení požadovaného v zákonné výši, a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

16. Proti rozsudku soudu I. stupně podali žalovaní včasné a přípustné odvolání, které podáním ze dne 19. 6. 2024 doplnili. Žalovaní namítali, že dvě platby ze dne 10. 1. 2017 od Bytového družstva v celkové výši 680 675 Kč, žalobce zaúčtoval na Fond oprav a na Správní poplatek, že u všech bytů u obou Příspěvků je stav na účtu u žalobce kladný, u všech bytů je účetně přeplatek. Není správný závěr soudu I. stupně, že platby od Bytového družstva představují příjem žalobce, že zůstávají na účtu žalobce jako dlouhodobá záloha. Žalobce nemůže přijímat platby, které mu nepatří. Tyto finanční prostředky totiž nepatřily Bytovému družstvu, ale jeho členům, tedy i žalobcům. Příjem SVJ je definován v § 16 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Žalobce z tohoto příjmu nezaplatil daň, nezbytně se tak jedná o příspěvky vlastníků jednotek na správu bytu a pozemku. Žalovaní tak zaplatili prostřednictvím bytového družstva, aniž by s tím souhlasili, a aniž by o tom hlasovalo shromáždění. Těmto platbami proto byly zálohy pokryty, neboť na konci roku 2018 byli žalovaní účetně v plusovém zůstatku.

17. Žalovaní dále nesouhlasili s nákladovým výrokem, žalobce učinil pouze 7 úkonů právní služby, nikoliv 21, odměna za 1 úkon může maximálně činit 3 380 Kč bez daně a výsledek může být maximálně poměrně rozložen mezi žalované, stejně tak režijní paušály.

18. Žalovaní navrhovali, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Žalobce se k odvolání žalovaných nevyjádřil. Při odvolacím jednání navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a aby zavázal žalované k úhradě nákladů odvolacího řízení. Příspěvky byly po vzniku žalobce 17. 3. 2014 hrazeny na účet správce, počátkem roku 2017 je pak Bytové družstvo převedlo na účty žalobce.

20. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení, který předcházel jeho vydání. Poté neshledal odvolání žalovaných, jde-li o věc samu, důvodným.

21. Odvolací soud předně pro stručnost odkazuje na skutková zjištění soudu I. stupně. V odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně podrobně popsal učiněná skutková zjištění, kdy správně a dostatečně zjistil skutkový stav, přičemž vyjádřil, o jaké důkazy či shodná tvrzení stran opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a jak věc posoudil po právní stránce. Tedy postupoval způsobem předpokládaným § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud neshledal důvodu dokazování opakovat či doplňovat.

22. Soud I. stupně souzenou věc posoudil správně rovněž po právní stránce.

23. Podle § 1180 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad (odst. 1). Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně (odst. 2).

24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021, uzavřel, že tato „příspěvky se sice platí zálohově [§ 1180 o. z., § 8 odst. b) vyhlášky, § 1208 písm. d) o. z.), čemuž odpovídá povinnost statutárního orgánu je vyúčtovat a zprávu o hospodaření předložit shromáždění [§ 1208 písm. d) o. z.], je však jen na rozhodnutí shromáždění, jak příspěvky za minulé období vypořádá - vznikne-li přebytek, nemusí ho vlastníkům jednotek vracet, může ho ponechat s ohledem na plánované výdaje na účtu SVJ. Nelze totiž přehlédnout, že z příspěvků, kterými každý vlastník jednotky přispívá na výdaje související se správou domu a pozemku, jsou placeny nejen výdaje, které vznikají SVJ v daném roce (účetním období), ale mohou tvořit také rezervu (úspory) na výdaje, které SVJ teprve plánuje vynaložit; běžně se takové výdaje plánují na období delší než roční. Není přitom významné, zda jde o příspěvky stanovené podle § 1180 odst. 1 nebo odst. 2 o. z., neboť pořád jde o příspěvky na správu domu a pozemku, tedy o jeden nárok.“ Dále v tomto rozsudku uvedl, že „patří-li tedy rozhodování o určení výše příspěvků (záloh) na správu domu a pozemku do působnosti shromáždění SVJ [§ 1208 písm. d) o. z.] a nelze-li ve sporu o zaplacení stanoveného příspěvku již přezkoumávat platnost usnesení shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o jejich výši, je pro právní posouzení věci v takovém sporu významné jen zjištění, zda shromáždění o výši příspěvků rozhodlo a zda příspěvky v takto stanovené výši vlastník jednotky zaplatil. Soud se nemusí zabývat otázkou hospodaření společenství s těmito příspěvky, ani tím, zda shromáždění schválilo rozpočet (případně účetní uzávěrku) apod.”

25. Soud I. stupně proto nepochybil, když se zabýval pouze otázkou, zda shromáždění vlastníků o výši Příspěvků pro rok 2018 rozhodlo a zda žalovaní tyto Příspěvky uhradili.

26. K obraně žalovaných se soud I. stupně správně zabýval projevem vůle shromáždění společenství vlastníků a vykládal vůli osob jednajících jménem společenství, a to ve prospěch existence právního jednání. Správně se tak přiklonil k úmyslu a účelu přijetí bodu 3 zápisu shromáždění vlastníků ze dne [datum]. Jak soud I. stupně zjistil, v této rozhodné době žalobce jako subjekt existoval, neboť vznikl již k 17. 3. 2014. Od tohoto data byl oprávněn nabývat práv a povinností, ale také rozhodovat, tedy i rozhodovat o výši Příspěvků. Soud I. stupně správně uzavřel, že rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne [datum] o výši Správního poplatku a příspěvku do Fondu oprav není nicotné. Byť v zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek dne [datum] není konkrétní výše schválených Příspěvků uvedena, správce doporučil shromáždění ponechat stávající rozsah a způsob rozúčtování. Soud I. stupně správně zohlednil zápis ze schůze Bytového družstva konané dne [datum], kde byla odsouhlasena částka 20 Kč za 1 m2 z bytu do fondu rekonstrukce a modernizace, výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], slyšených ve věci vedené u [Orgán veřejné moci] pod sp. zn. 26 C 324/2017, resp. u odvolacího Městského soudu v Praze pod sp. zn. 62 Co 142/2022, ze kterých vyplynulo, že na shromáždění vlastníků [datum] byly diskutovány a schváleny příspěvek do Fondu oprav ve výši 20 Kč za 1 m2 a Správní poplatek ve výši 600 Kč. Soud I. stupně správně uvážil, že schválení Příspěvků nepřímo potvrzují i výpočtové listy adresované jednotlivým žalovaným, které z uvedených výší Příspěvků vycházejí. Odvolací soud přisvědčuje právnímu závěru soudu I. stupně, že shromáždění vlastníků jednotek dne [datum] řádně dle § 1180 o. z. schválilo, že vlastníci jednotek jsou povinni platit Příspěvky ve výše uvedené měsíční výši. Došlo tak ostatně i k naplnění důvodného očekávání účastníků, že o jejich subjektivním právu (a povinnosti) bude rozhodnuto obdobně jako v již rozhodnuté věci, neboť ke stejným závěrům dospěly soudy rovněž ve věci sp. zn. 26 C 324/2017, kdy předmětem řízení byly dlužné Příspěvky týchž žalovaných vůči žalobci za předchozí rok 2017.

27. Doručení výpočtových listů, kterými byla vyčíslena výše měsíčních záloh včetně Příspěvků pro rok 2018, pak žalovaní nesporovali. Pokud snad měly být platby na Příspěvky požadovány od žalovaných ve vyšší výši (zohlednění výměry sklepa), tato skutečnost na důvodnosti žalovaných částek ničeho změnit nemůže, jak správně uvedl soud I. stupně.

28. V souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu neshledal soud I. stupně důvodnou obranu žalovaných, že zálohy na Příspěvky nebyly vyúčtovány, když tato skutečnost pro souzenou věc není významná.

29. Jde-li o ony dvě platby ve výši 390 589 Kč a 290 086 Kč, které dle žalovaných nepatřily Bytovému družstvu, ale jeho členům (tedy i žalovaným), a které Bytové družstvo dne [datum] zaslalo na účet žalobce, soud I. stupně s ohledem na učiněná skutková zjištění, kdy tyto platby byly zaúčtovány jako příspěvky do Fondu oprav a jako příspěvky na vlastní správu SVJ, správně akcentoval tvrzení samotných žalovaných, že o jejich vypořádání shromáždění nerozhodlo, tudíž žalovaným nesvědčí nárok na výplatu tvrzených „přebytků“. Jedná se o příjmy žalobce dle § 16 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které zůstávají na jeho účtech jako dlouhodobá záloha. Kladný zůstatek na účtech žalobce ve prospěch vlastníků jednotek tedy neznamená, že žalovaní mají nárok na jeho vrácení, ale svědčí toliko o tom, že byl ponechán na účtech žalobce a převeden do dalšího roku k úhradě budoucích výdajů žalobce. Pokud shromáždění vlastníků jednotek o jeho vypořádání nerozhodlo, žalovaným nárok na jeho vrácení nesvědčí a ani s ním nemohou disponovat, např. započítat jej proti vzájemným pohledávkám žalobce. Mají-li snad žalovaní za to, že Bytové družstvo finanční prostředky žalovaných převedlo na účet žalobce neoprávněně, že se o Příspěvky hrazené žalobci po jeho vzniku na účet správce nejednalo, bylo na žalovaných, aby se úhrady těchto svých pohledávek domáhali vůči Bytovému družstvu, nejednalo by se o vzájemné pohledávky žalovaných za žalobcem.

30. Odvolací soud proto postupem podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I, II a III jako věcně správný potvrdil.

31. Jde-li o nákladové výroky IV, V a VI, odvolací soud toliko změnil výši náhrady nákladů řízení, kterou jsou žalovaní žalobci povinni uhradit, jinak i tyto výroky jako správné potvrdil.

32. Soud I. stupně správně rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný, když jeho žalobě ve vztahu k žalovaným bylo zcela vyhověno. Žalobci proto náleží náhrada nákladů účelně vynaložených k uplatňování práva.

33. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) [dále jen „advokátní tarif“], není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

34. Podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

35. Podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby.

36. V případě úkonů právní služby, které spočívají v sepisu žaloby, vyjádření z 16. 9. 2021, vyjádření z 20. 12. 2022 a z účasti na jednání dne 19. 10. 2023 a dne 7. 3. 2023, je třeba vyjít z tarifní hodnoty spočítané dle pravidla o součtu tarifních hodnot spojených věcí dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se jedná o objektivní kumulaci nároků, kdy spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem. Vyjmenované úkony představují 5 společných úkonů právní služby ohledně všech 3 nároků. Výslednou odměnu pro žalované č. 1 a 2, pro 3. žalovanou a pro 4. žalovanou je třeba stanovit podle podílu proti nim žalobou uplatněné částky na celkové žalované částce 56 650 Kč (součet všech 3 nároků). Při 5 společných úkonech právní služby je třeba rovněž paušální náhradu hotových výdajů přiznat ve výši tohoto podílu. Jiná je situace, jde-li o úkony právní služby spočívající v převzetí věci a v předžalobní výzvě, neboť se nejedná o společné úkony, ale o úkony učiněné samostatně ve vztahu k žalovaným č. 1 a 2., samostatně ve vztahu k 3. žalované a samostatně ve vztahu k 4. žalované.

37. Náklady řízení před soudem I. stupně účelně vynaložené žalobcem ve vztahu k žalovaným č. 1 a 2 proto správně činí celkem 11 365 Kč, což představuje:

- soudní poplatek za žalobu ve výši 737 Kč (26 % z celkového soudního poplatku 2 833 Kč);

- odměnu advokáta ve výši 4 394 Kč, což představuje 26 % z odměny 16 900 Kč za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na jednání), vypočtené z tarifní hodnoty 56 650 Kč dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu

- odměnu advokáta ve výši 3 400 Kč z tarifní hodnoty 14 718 Kč dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu;

- náhradu hotových výdajů ve výši 390 Kč, což představuje 26 % z paušální náhrady 5 x 300 Kč za pět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na jednání), ve výši dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu;

- náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu;

- náhradu 21 % DPH § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z odměny a paušálních náhrad výdajů ve výši 1 844 Kč.

38. Náklady řízení před soudem I. stupně účelně vynaložené žalobcem ve vztahu k 3. žalované proto správně činí celkem 15 900,50 Kč, což představuje:

- soudní poplatek za žalobu ve výši 1 150 Kč (40,6 % z celkového soudního poplatku 2 833 Kč);

- odměnu advokáta ve výši 6 861,50 Kč, což představuje 40,6 % z odměny 16 900 Kč za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na jednání), vypočtené z tarifní hodnoty 56 650 Kč dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu

- odměnu advokáta ve výši 4 120 Kč z tarifní hodnoty 23 012 Kč dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu;

- náhradu hotových výdajů ve výši 609 Kč, což představuje 40,6 % z paušální náhrady 5 x 300 Kč za pět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na jednání), ve výši dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu;

- náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu;

- náhradu 21 % DPH § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z odměny a paušálních náhrad výdajů ve výši 2 560 Kč.

39. Náklady řízení před soudem I. stupně účelně vynaložené žalobcem ve vztahu k 4. žalované proto správně činí celkem 13 609,50 Kč, což představuje:

- soudní poplatek za žalobu ve výši 946 Kč (33,4 % z celkového soudního poplatku 2 833 Kč);

- odměnu advokáta ve výši 5 644,60 Kč, což představuje 33,4 % z odměny 16 900 Kč za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na jednání), vypočtené z tarifní hodnoty 56 650 Kč dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu

- odměnu advokáta ve výši 3 720 Kč z tarifní hodnoty 18 920 Kč dle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu;

- náhradu hotových výdajů ve výši 501 Kč, což představuje 33,40 % z paušální náhrady 5 x 300 Kč za pět úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci, 2x účast na jednání), ve výši dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu;

- náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu;

- náhradu 21 % DPH § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z odměny a paušálních náhrad výdajů ve výši 2 197,90 Kč.

40. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 4 453 Kč, což představuje odměnu právního zástupce žalobce za 1 společný úkon právní služby (účast na odvolacím jednání) ve výši vypočtené z tarifní hodnoty 56 650 Kč dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, tj. 3 380 Kč; náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 1 společný úkon právní služby ve výši 300 Kč; náhradu 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 773 Kč.

41. Žalovaní č. 1 a 2 jsou povinni uhradit žalobci 26 % z celkové částky nákladů řízení, tj. částku 1 158 Kč, 3. žalovaná 40,6 % z celkové částky nákladů řízení, tj. 1 808 Kč, a 4. žalovaná 33,4 % z celkové částky nákladů řízení, tj. 1 487 Kč.

42. O povinnosti žalovaných zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

43. O lhůtě k plnění rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].