Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 14 CO 272/2021-2060 ECLI:CZ:MSPH:2022:14.Co.272.2021.1 Rozsudek

o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Iva Suneghová · Rozhodnutí ze dne 21. 1. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

bytem [adresa]

správce pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum]

naposledy bytem [adresa]

zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

za účasti

vedlejšího účastníka na straně žalované:

[anonymizována čtyři slova], [IČO]

sídlem [adresa]

zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu pozemků, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I a IV potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění tak, že se žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, ve výroku III se mění jen tak, že výše nákladů činí [částka], jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.

IV. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu o nahrazení projevu vůle žalované ohledně převodu pozemku parcelní [číslo] o výměře 192 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 1045 m2, v katastrálním území Smíchov, zapsaných u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, žalobci jako oprávněné osobě podle § 4 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž bylo určeno, že za nevydané pozemky tam specifikované, přísluší nabyvateli náhradní pozemek (výrok I), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II), uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III), a rozhodl, že České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok [příjmení]).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se (po provedených změnách) žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované ohledně převodu pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na jeho restituční nárok, s poukazem na liknavý postup žalované při uspokojování jeho restitučního nároku pro kvantitativní a kvalitativní nedostatečnost veřejných nabídek pozemků, jejichž prostřednictvím se žalobci podařilo uspokojit získáním pozemků za [částka] jen menší část jeho nároku (původní pozemek měl výměru [výměra]).

3. Žalovaná se bránila tvrzením, že její postup při uspokojování žalobcova restitučního nároku není liknavý, neboť nárok žalobce může být uspokojen prostřednictvím veřejných nabídek, jichž by se mohl účastnit ve větší míře, a že požadované pozemky jsou k převodu nevhodné.

4. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o čemž bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl ve výroku I. a II. právní moci dne [datum], tímto bylo nahrazeno rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a bylo určeno, že za pozemky dle [anonymizováno] parcely [číslo] zahrada o výměře [výměra] (dle [anonymizováno] části parcel parcelní [číslo] parcel parcelní [číslo]) dosud vedené u [stát. instituce], k.ú. [část obce], přísluší žalobci náhradní pozemek dle zákona o půdě, když tyto pozemky byly zastavěny nebo funkčně propojeny se sídlištěm postaveným v 70. letech minulého století. Žalovaný sdělil žalobci, že zaregistroval pozemky nevydané dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a že náhradní pozemek může získat z pozemků ve vlastnictví státu a správě [anonymizována tři slova], a žalobce si mohl vybrat pozemek z veřejné nabídky určené k převodu dle § 7 zákona o prodeji půdy nebo z veřejné nabídky pozemků určených k převodu dle § 11a zákona o půdě. Žalobci náleží náhrada o celkové výměře 37.383 m2. Pozemek z rozhodnutí PÚ, včetně součástí a příslušenství byl oceněn částkou [částka]. K datu [datum] žalovaná nabízela ve veřejné nabídce osobám oprávněným podle zákona č. 229/1991 Sb. pozemky o rozloze větší než 10.000 m2 zcela ojediněle, žádná z takových nabídek nebyla k uvedenému datu aktuální. [anonymizována tři slova] nabízel po [datum] ve veřejné nabídce oprávněným osobám ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. v Praze a Středočeském kraji spíše ojediněle pozemky, které by byly schopny uspokojit restituční nárok žalobce.

5. K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] učinil soud I. stupně následující zjištění: Zakladatel [anonymizována čtyři slova], [stát. instituce], vymezil ve statutu [anonymizována tři slova] podnik, vydaném dle § 15 písm. f) zákona 77/1997 Sb., činnost podniku odkazem na zákon č. 305/200 Sb., o povodích, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb. Na základě smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí ze správy [anonymizována tři slova] do práva hospodařit s majetkem státu [číslo] ze dne [datum] došlo k předání a převzetí majetku [anonymizována tři slova] podnik. [ulice] účastník hospodaří s pozemkem parc. [číslo] právo hospodaření má zapsáno v katastru nemovitostí, pozemek je součástí areálu vedlejšího účastníka (pozemek je oplocen), nachází se na něm zpevňující zídka svahu nad parkovištěm a porost na zídce, pozemek je v památkové zóně a v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, není přístupný z veřejné komunikace, nadto je obklopen pozemky ve správě vedlejšího účastníka a třetí soukromé společnosti.

6. K pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] učinil soud I. stupně následující zjištění: Žalovaný hospodaří s pozemkem parc. [číslo] právo hospodaření má zapsáno v katastru nemovitostí. Odbor výstavby města [anonymizována dvě slova] [obec] pronajal Čs. [anonymizováno] zahrádkářů a ovocnářů – místní pobočka [číslo] na [část obce] část pozemků kat. [číslo] v k.ú. [část obce] o celkové výměře 22 520 [anonymizováno] pro zahrádkovou kolonii, přičemž nájem byl uzavřen na dobu od [datum] do odvolání. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – základní organizace [číslo] [ulice][obec] byla založena v roce 1928. [anonymizována dvě slova] České republiky přenechal nájemci - Českému zahrádkářskému [anonymizováno] – základní organizaci [číslo] [ulice][obec], pozemek parc. [číslo] o velikosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za nájemné [částka] ročně, a to na dobu neurčitou od [datum]. Dne [datum] požádal [jméno] [příjmení], který užívá pozemek parc. [číslo] – zahrada v k.ú. [část obce] na základě podnájemní smlouvy s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – základní organizací [číslo] [ulice][obec], jako zahrádku [číslo] žalovaného o převod zemědělského pozemku, dle geometrického plánu [číslo]. Dne [datum] požádal [jméno] [příjmení], který užívá pozemek parc. [číslo] – zahrada v k.ú. [část obce] na základě podnájemní smlouvy s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – základní organizací [číslo] [ulice][obec], jako zahrádku [číslo] žalovaného o převod zemědělského pozemku, dle geometrického plánu [číslo]. Dne [datum] požádal PhDr. [jméno] [příjmení], který užívá pozemek parc. [číslo] – zahrada v k.ú. [část obce] na základě podnájemní smlouvy s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – základní organizací [číslo] [ulice][obec] jako zahrádku [číslo] žalovaného o převod zemědělského pozemku, dle geometrického plánu [číslo]. Dne [datum] požádala Základní organizace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [ulice][obec a číslo], která užívá pozemek parc. [číslo] – zahrada v k.ú. [část obce] na základě nájemní smlouvy, žalovaného o převod zemědělského pozemku, dle geometrického plánu [číslo]. Pozemek par. [číslo] byl oceněn na částku [částka].

7. Soud I. stupně posoudil nárok žalobce podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Uvedl, že [jméno] [příjmení] je oprávněnou osobou dle § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. a uzavřel, že žalovaná postupovala vůči žalobci liknavě a svévolně, když nesplnila svou zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky v co nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Nabídky žalované, ze kterých se restituenti mají primárně uspokojovat, nejsou v případě restituentů s takto rozsáhlým nárokem dostatečné, přičemž struktura nabídky náhradních pozemků by měla mít nejen kvantitativní, ale rovněž i dostatečné kvalitativní parametry. Vhledem k tomu, že se žalobce již deset let aktivně snaží svůj nárok uspokojit prostřednictvím nejen své účasti ve veřejných nabídkách, ale i soudní cestou, což uváděly obě strany sporu, a do dnešního dne se mu to nepodařilo, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby dalších několik let stále uspokojoval svůj nárok tímto zdlouhavým a mnohdy i neúspěšným způsobem. Už jen tato doba svědčí o poměrně značné liknavosti žalované. [příjmení] cestou, než podáním žaloby u soudu, se žalobce uspokojení svého restitučního nároku v uspokojivém časovém horizontu domoci nemůže. Dále soud I. stupně odkázal na § 13 zákona č. 89/212 Sb., občanský zákoník, s tím, že žalobce má důvodné očekávání, že v této věci bude otázka liknavosti žalované při uspokojování jeho restitučního nároku posouzena shodně jako ve věcech již rozsouzených, vycházejících ze shodného skutkového základu. Právo žalobce uplatnit svůj nárok na vydání náhradního pozemku prostřednictvím soudní žaloby ohledně konkrétního pozemku v důsledku liknavosti žalované při uspokojování jeho restitučního nároku, vyplývá z konstantní judikatury. Vzhledem k tomuto závěru se soud I. stupně dále zabýval otázkou vhodnosti žalobcem označených pozemků k převodu a dospěl k závěru, že ani jeden z pozemků vhodný není. Posuzoval, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu. Soud I. stupně zdůraznil, že ani oprávněná osoba, vůči níž [anonymizována dvě slova] postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem (a jež může uspokojit své právo i převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě), se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (a ve správě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]); takto jí nelze přiřknout ani pozemky, jejichž převodu brání nedostatek vhodnosti jejich zařazení do veřejné nabídky podle zákona o půdě. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] byl převeden do správy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] smlouvou ještě před tím, než bylo rozhodnuto, že žalobce je oprávněnou osobou (a má nárok na náhradu za odňaté pozemky). Žalobce se tak může domáhat toliko vydání pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a které měl tehdy ve své správě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to dle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb., kdy předmětem převodu zemědělských a některých lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby podle tohoto zákona mohou být pozemky ve vlastnictví státu a ve správě [anonymizována dvě slova] České republiky. Současně bylo v řízení zjištěno, že předmětný pozemek nelze zemědělsky obhospodařovat, na pozemku se nachází opěrná zeď svahu nad parkovištěm, je zarostlá křovím a tvoří ucelený areál vedlejšího účastníka. Tento pozemek je obklopen pozemky ve správě vedlejšího účastníka a třetí soukromé společnosti. Pokud by soud rozhodl ve prospěch oprávněné osoby a vydal předmětný pozemek, došlo by ke vzniku tzv. holého vlastnictví, ocitl by se takový stav v rozporu s účelem pozemkové restituce, deklarovaným v ustanovení § 1 odst. 1 zákona o půdě. Konkrétní okolnosti případu ve vztahu k tomuto pozemku tvoří překážku jeho vydání. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nelze vydat s odkazem na § 10b zákona č. 503/2012 Sb. V řízení bylo prokázáno, že Odbor výstavby [anonymizována dvě slova] [obec] pronajal Čs. [anonymizováno] zahrádkářů a ovocnářů – místní pobočka [číslo] na [část obce] část pozemků kat. [číslo] v k.ú. [část obce] o celkové výměře 22 520 [anonymizováno] pro zahrádkovou kolonii, přičemž nájem byl uzavřen na dobu od [datum] do odvolání, tj. již před [datum] na pozemku existovala zahrádková osada. Současně třetí osoby požádaly o převod ve lhůtě stanovené zákonem. Právě v existenci zahrádkové kolonie a žádosti jejích nájemců o úplatný převod soud I. stupně spatřuje překážku, která brání ve vydání tohoto pozemku žalobci. Takovýto pozemek by ani nemohl být zahrnut do veřejné nabídky. Soud I. stupně proto žalobu zamítl. Po upozornění žalobce, že předmětné pozemky nejsou vhodné k vydání, byl soud připraven opětovně připustit změnu žaloby, žalobce však na výzvu soudu nereagoval a setrval na svém návrhu.

8. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou rozhodl soud I. stupně podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Žalovaná byla ve věci úspěšná, avšak dle názoru soudu jí náleží náhrada jen v rozsahu paušálních náhrad nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (a to až od její účinnosti, tj. od [datum], když do té doby se nezastoupeným účastníkům paušální náklady nepřiznávaly).

9. O nákladech řízení vedlejšího účastníka rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech státu rozhodl soud I. stupně podle § 150 o. s. ř.

11. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Namítal, že v průběhu řízení došlo ke změně v obsazení soudu a že předsedkyně senátu nepostupovala podle § 119 odst. 3 o. s. ř. Tím porušila zásadu bezprostřednosti a zatížila řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolatel též namítal, že se s listinnými důkazy týkajícími se pozemku [číslo], měl možnost seznámit až při jednání dne [datum] a během krátkého seznámení se musel vyjádřit k podání žalované i k provedeným důkazům, což považuje za porušení práva na spravedlivý proces a porušení zásady rovnosti stran v řízení. Soud se též nevypořádal s procesními návrhy vedlejšího účastníka na provedení místního šetření k pozemku parc. [číslo] na výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Minimálně závěr o nepřístupnosti pozemku z veřejné komunikace a o tom, že je pozemek součástí areálu vedlejšího účastníka, by navrhované místní šetření postavilo najisto. Odvolatel nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že došlo-li k převodu práva hospodaření s pozemkem [číslo] před tím, než bylo rozhodnuto o tom, že žalobce je oprávněnou osobou a má nárok na náhradu za odňaté pozemky, brání tato skutečnost tomu, aby se žalobce domáhal převodu tohoto pozemku jako pozemku náhradního. Soud tento svůj závěr blíže nerozvedl a žalobce jej považuje za nepřezkoumatelný. Žalobce opakovaně uváděl, že je nutno smlouvu o převodu ze správy [anonymizována dvě slova] do práva hospodaření považovat za neplatnou, neboť pravým důvodem jejího uzavření bylo zabránit uspokojení restitučních nároků. Nesouhlasí ani se závěrem, že pozemek [číslo] není vhodný jako náhrada žalobci za nevydaný pozemek. Ustanovení § 11a odst. 2 zákona o půdě nedopadá na případ uvedený v § 10b zákona č. 503/2012 Sb., jinak by došlo k upřednostnění úplatných převodů pozemků ve správě žalované na úkor bezúplatných převodů podle zákona o půdě. Dále odvolatel namítal, že § 10b byl do zákona č. 503/2012 Sb. vložen až novelou provedenou zákonem č. 185/2016 Sb., s účinností od [datum]. Identické ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. pozbylo platnosti uplynutím dne [datum]. Právo žadatelů na úplatný převod tak ke dni [datum] zaniklo. K žádostem uživatelů příslušných pozemků podaným před [datum] by nemělo být přihlíženo. Soud se též nevypořádal s námitkou žalobce, že nebyla prokázána kontinuita subjektů, tj. [anonymizována dvě slova] zahrádkářů a ovocnářů, místní pobočky [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], základní organizací [číslo] [ulice].

12. K nákladům řízení odvolatel namítal, že žalované neměly být přiznány ani náklady ve výši paušálních náhrad, nebylo-li její zastoupení advokátem účelné. Vedlejšímu účastníku měla být přiznána pouze náhrada za 15 úkonů právní služby, tj. celkem částka [částka]. Z důvodů výše uvedených odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

13. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že již není vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], tento pozemek byl rozdělen a jeho části byly převedeny na zahrádkáře. Žalovaná souhlasí se závěrem soudu I. stupně ohledně nepřevoditelnosti pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Závěry soudu I. stupně jsou v souladu s kasačním rozhodnutím odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. [jméno] žalující strana opakovaně avizovala zpětvzetí žaloby ohledně tohoto pozemku. Smlouva o převodu práva hospodaření je platným právním úkonem, nebyla uzavřena podle § 11 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., ale v souladu s § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., a to ještě před tím, než oprávněné osobě vzniklo právo na náhradní pozemek. Pozemek je součástí areálu [anonymizována čtyři slova]. Je oplocen a zastavěn opěrnou zídkou parkoviště a není zemědělsky obhospodařovatelný, vše vyplývá z fotodokumentace. Též funkčně souvisí se stavbou na sousedním pozemku. Žalovaná má za to, že není žádný důvod provádět k převoditelnosti pozemku parc. [číslo] další dokazování (místní šetření či výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]) za situace, kdy je prokázáno, že žalovaný nemá právo hospodařit s tímto pozemkem.

14. [ulice] účastník rovněž navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Soud I. stupně se v řízení nedopustil žádných procesních vad, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. [ulice] účastník souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že pozemek [číslo] není vhodný k vydání. Pozemek náleží do uceleného areálu, nachází se na něm opěrná zeď parkoviště, a je vedlejším účastníkem užíván. Právo hospodaření bylo na vedlejšího účastníka převedeno platnou smlouvou v souladu s § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb. Pozemek není zemědělského charakteru a nemůže být ani do budoucna zemědělsky obhospodařován. K nákladům řízení vedlejší účastník uvedl, že k sepisu závěrečného návrhu byl vyzván soudem a vzhledem k tomu, že na dalším jednání nedošlo k vyhlášení rozsudku a vyvstaly nové skutečnosti na základě vyjádření žalobce ze dne [datum], vedlejší účastník na ně reagoval doplněním závěrečného návrhu. Všechny úkony byly nezbytné k řádnému bránění práv žalovaného, resp. vedlejšího účastníka.

15. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., a doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.).

16. Z výpisu z katastru nemovitostí z [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o rozloze 600m2 (zahrada) je Mgr. [jméno] [příjmení], na základě smlouvy o převodu vlastnictví (zákon č. 503/2012 Sb.) [číslo] ze dne [datum], s právními účinky zápisu k [datum], vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o rozloze 13 m2 (zahrada) je základní organizace [anonymizována tři slova] [číslo] [ulice][obec a číslo], na základě smlouvy o převodu vlastnictví (zákon č. 503/2012 Sb.) [číslo] ze dne [datum], s právními účinky zápisu k [datum], vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o rozloze 230 m2 (zahrada) je [jméno] [příjmení], na základě smlouvy o převodu vlastnictví (zákon č. 503/2012 Sb.) [číslo] ze dne [datum], s právními účinky zápisu k [datum], vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o rozloze 201 m2 (zahrada) je PhDr. [jméno] [příjmení], na základě smlouvy o převodu vlastnictví (zákon č. 503/2012 Sb.) [číslo] ze dne [datum], s právními účinky zápisu k [datum].

17. Z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí vzal odvolací soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] rozloze 1042 m2 byl geometrickým plánem rozdělen na pozemky parc. [číslo] o výměře 600 m2, [číslo] o výměře 201 m2, [číslo] o výměře 230 m2 a [číslo] o výměře 13 m2.

18. Uvedené důkazy předložené žalovanou až v odvolacím řízení jsou přípustné, neboť skutečnosti z nich vyplývající nastaly až po vyhlášení rozhodnutí soudu I. stupně (§ 205a písm. f/ o. s. ř.).

19. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

20. K namítaným procesním vadám uvádí odvolací soud následující:

21. Podle § 119 odst. 3 o. s. ř. došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů.

22. Zákonným požadavkem v případě změny v obsazení soudu je, aby na začátku jednání předseda senátu sdělil obsah přednesů a provedených důkazů, čímž je zajištěna návaznost na dosavadní řízení a důkazní stav. Tím se má zajistit, aby jenom pro změnu v obsazení soudu nebylo nutno opakovat veškeré dokazování. Význam dodržení postupu podle § 119 odst. 3 chápe judikatura tak, že v takovém případě zůstanou výsledky dosavadního řízení zachovány, odročené jednání na ně může navázat, provedené důkazy jsou v dalším jednání použitelné a mohou být podkladem pro rozhodnutí ve věci.

23. Z obsahu spisu vyplývá, že v projednávané věci došlo ke změně v obsazení senátu ke dni [datum] z důvodu změny rozvrhu práce, tj. poté, co bylo o věci rozhodnuto již dvakrát soudem I. stupně, dvakrát odvolacím soudem (rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně částečně zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení) a jednou ve věci rozhodoval Nejvyšší soud [ulice] předsedkyně senátu převzala věc v době, kdy bylo znovu podáno dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a spis předkládala Nejvyššímu soudu v Brně. Ten usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání odmítl. Poté při jednání konaném dne [datum] předsedkyně senátu sdělila účastníkům předběžný názor ohledně vhodnosti obou pozemků, jež byly v tomto okamžiku předmětem řízení, k vydání. Uvedla, že oba žalobcem označené pozemky nepovažuje za vhodné a poskytla prostor žalobci k označení jiných pozemků. Další jednání se konalo již dne [datum], při němž žalobce vzal žalobu částečně zpět ohledně pozemku parc. [číslo] označil nový pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce].

24. Odvolací soud má za to, že postupem předsedkyně senátu soudu I. stupně bylo smyslu právní úpravy § 119 odst. 3 o. s. ř. učiněno za dost, z jejího přednesu bylo zřejmé, že navazuje na dosavadní skutková zjištění a důkazní stav (přičemž provedené důkazy a z nich učiněná skutková zjištění vtělená do předchozích rozhodnutí v této věci byla účastníkům známá), a bude se zabývat otázkou vhodnosti označených pozemků za situace, kdy již předchozí předseda senátu, rozhodující v této věci, dospěl k závěru o liknavosti a svévoli žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce a ani při změněném obsazení soudu tento názor nedoznal žádných změn. Do té doby provedené důkazy proto byly v dalším řízení použitelné a mohly být podkladem pro nové rozhodnutí o věci.

25. Jestliže soud I. stupně neprovedl důkaz ohledáním pozemku parc. [číslo] výslechem navrženého svědka a vyložil, že další důkazy neprováděl, neboť má skutkový stav za zjištěný v dostatečném rozsahu nezbytném pro rozhodnutí ve věci, nedopustil se tím žádného procesního pochybení. Soud není povinen provést všechny navržené důkazy, jestliže některé z nich neprovede, měl by v odůvodnění rozhodnutí uvést, proč tyto důkazy neprovedl (§ 157 odst. 2 o. s. ř.), což soud I. stupně v projednávané věci učinil. I pokud by tak neučinil, mohl by odvolací soud z takové vady vyvozovat důsledky jen tehdy, měla-li by tato vada za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tak by tomu mohlo být jen v případě, že navržené důkazy směřovaly k objasnění skutečností, které jsou významné z hlediska právního posouzení věci a které zároveň již nebyly dostatečně spolehlivě prokázány jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. Odvolací soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že řízení není zatíženo žádnými procesními vadami, jež by měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, ani zásada bezprostřednosti a rovnosti stran v řízení.

27. K liknavosti a svévoli žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce:

28. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že nárok žalobce na vydání náhradních pozemků je z převážně části dlouhodobě neuspokojený přesto, že se aktivní účastí ve veřejných nabídkách v souladu s § 11a zákona o půdě o jeho uspokojení snažil. Žalovaná v zásadě nemůže žalobci nabídnout žádný pozemek, srovnatelný s pozemkem odňatým, a zbývá mu tak pouze možnost ucházet se o menší pozemky. Vzhledem k výši jeho restitučního nároku v porovnání se skladbou nabídky pozemků je však zřejmé, že by jeho nárok postupem podle § 11a zákona o půdě zůstal neuspokojený ještě řadu dalších let, což je v rozporu s účelem restitučního zákonodárství. Právo žalobce žádat o převod konkrétního pozemku soudní žalobou z důvodu liknavosti žalované bylo konstatováno i v jiných jeho obdobných soudních řízeních (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a aprobováno i Nejvyšším soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud uzavřel, že„ následkem liknavého postupu žalované nebylo lze po žalobci spravedlivě požadovat dále účast ve veřejných nabídkách a bylo namístě vyhovět jeho žalobě o vydání konkrétních vhodných pozemků v rozsahu odpovídajícím jeho restitučnímu nároku.“ Ve smyslu § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pak žalobce důvodné očekávání, že v této věci bude otázka liknavosti žalované při uspokojování jeho restitučního nároku posouzena shodně jako ve věcech již rozsouzených, vycházejících ze shodného skutkového základu.

29. K vhodnosti zvolených pozemků k převodu na restituční nárok žalobce:

30. Právo žalobce uplatnit svůj nárok na vydání náhradního pozemku prostřednictvím soudní žaloby ohledně konkrétního pozemku v důsledku liknavosti žalované při uspokojování jeho restitučního nároku, vyplývající z konstantní judikatury (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), však nezbavuje soud povinnosti zkoumat, zda je zvolený pozemek vhodný k převodu na restituční nárok, jak správně uzavřel soud I. stupně s odkazem na přiléhavou judikaturu.

31. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] nejsou vhodné k převodu žalobci na restituční nárok.

32. Pozemek parc. [číslo] byl na základě smlouvy ze dne [datum] o bezúplatném převodu nemovitosti ze správy [anonymizována tři slova] převeden do správy [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Odvolatel namítal, že uvedená smlouva je neplatná a tento pozemek může být převeden žalobci. Odvolací soud nepovažuje odvolací námitku žalobce za opodstatněnou.

33. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o [anonymizována dvě slova] České republiky, ve znění účinném ke dni [datum], [anonymizována dvě slova] může nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního předpisu, bezúplatně převést na [anonymizováno] orgán nebo na [anonymizováno] organizaci; dnem převodu vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření podle zvláštního předpisu. [anonymizována dvě slova] převede nemovitosti na uvedené osoby, jestliže jsou potřebné k plnění jejich úkolů.

34. Podle tohoto ustanovení byl [anonymizována dvě slova] oprávněn převést právo hospodaření k pozemku parc. [číslo] na vedlejšího účastníka, nebylo zjištěno, že by v době převodu (ke dni [datum]) tomuto převodu bránila nějaká překážka. Stalo se tak ještě před tím, než byl žalobci restituční nárok vůbec přiznán a několik let před tím, než žalobce uplatnil svůj nárok touto žalobou. Posuzovaný právní úkon tak svým obsahem ani účelem neodporoval zákonu, neobcházel jej, ani se nepříčil dobrým mravům (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník).

35. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu k nezbytným podmínkám„ vhodnosti“ pozemku patří, že jde o pozemek ve vlastnictví státu, jehož převodu nebrání žádná zákonná překážka a jenž by byl – nebýt liknavého postupu [anonymizována tři slova], potažmo jeho nástupkyně České republiky, jejíž práva a povinnosti vykonává [anonymizována tři slova] – do veřejné nabídky pozemků (§ 11a zákona o půdě) jinak zařaditelný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Měl-li k uvedenému pozemku již v době podání žaloby právo hospodaření vedlejší účastník, a je tomu tak dosud, není tento pozemek vhodný k převodu žalobci. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], aproboval závěry odvolacího soudu o nevhodnosti pozemku k vydání za obdobné situace, kdy pozemek byl mnoho let před zahájením řízení o nahrazení projevu vůle převeden ze správy [anonymizována tři slova] na jinou [anonymizováno] příspěvkovou organizaci. Soud I. stupně správně poukázal i na to, že uvedený pozemek není ani zemědělsky využitelný, jedná se o poměrně úzký pás zastavěný zídkou nad parkovištěm a je součástí areálu vedlejšího účastníka. Soud I. stupně proto správně žalobu ohledně tohoto pozemku zamítl.

36. Odvolací soud souhlasí též se závěrem soudu I. stupně, že pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Smíchov rovněž není vhodný k částečnému uspokojení žalobcova restitučního nároku (a to i před tím, než byl převeden do vlastnictví třetí osoby).

37. Podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 229/1991 Sb., pozemky nelze vydat v případě, že na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před [anonymizováno]. říjnem 1976.

38. Podle zjištění soudu I. stupně se již v roce 1961 na pozemku nacházela zahrádková kolonie a žalobcem označený pozemek byl v pronájmu Čs. [anonymizováno] zahrádkářů a ovocnářů, místní pobočka [číslo] na [část obce]. V době od roku 2005 do rozhodnutí soudu I. stupně byl pozemek v nájmu [anonymizována dvě slova] svazu- základní organizace [číslo] [ulice][obec]. Nebylo-li možné podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o půdě takové pozemky vydat oprávněným osobám, není ani možné je vydat jako náhradní pozemky k uspokojení restitučního nároku oprávněných osob.

39. Již § 5 odst. 5 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o [anonymizována dvě slova] České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, umožňoval, aby na základě písemné žádosti oprávněného uživatele (uživatelů) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před [anonymizováno]. říjnem 1976 převedl [anonymizována dvě slova] tento pozemek do vlastnictví (spoluvlastnictví) této osobě.

40. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2013, na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před [anonymizováno]. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede [anonymizována tři slova] tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. Podle odst. 5 tohoto ustanovení pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v odstavcích [anonymizováno], 3 nebo 4, uspokojí se nejprve uživatel pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách, pokud podá žádost nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poté vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby, která je nemovitostí, a nakonec obec.

41. Při přijetí zákona o [anonymizována tři slova] se předpokládalo, že vzhledem k dostatečně dlouhé účinnosti § 5 odst. 5 zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků bude proces převodů na oprávněné uživatele ukončen během jednoroční lhůty od účinnosti zákona, čemuž odpovídalo i znění § 10 odst. 5 zákona o [anonymizována tři slova] účinné do 31. 7. 2016. Po uplynutí jednoroční lhůty mohly být převody těchto pozemků prováděny v režimu zákona o majetku [anonymizováno]. Novelou [číslo] Sb. však bylo do zákona o [anonymizována tři slova] vloženo ustanovení § 10b, které obnovilo a prodloužilo možnost oprávněným uživatelům pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách žádat [anonymizováno] o převod užívaných pozemků až do [datum] do svého vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví.

42. Ze shora uvedeného vyplývá, že uživatelé pozemků v zahrádkové osadě, v níž se nachází i žalobcem požadovaný pozemek, požádali v souladu se zákonem a ve stanovené lhůtě o převod pozemků do vlastnictví a [anonymizována tři slova] postupoval v souladu se zákonem, pokud na oprávněné žadatele vlastnictví těchto pozemků na základě kupních smluv převedl. Je-li nyní pozemek parc. [číslo] rozdělen podle geometrického plánu na více částí a jednotlivé pozemky jsou ve vlastnictví třetích osob, vyplývá z uvedených skutečností zřejmá nevhodnost převodu tohoto pozemku na [anonymizováno] restituční nárok žalobce.

43. Za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně je ve výroku I věcně správné, proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku I potvrdil.

44. Odvolací soud shledal částečně opodstatněnými námitky žalobce ohledně účelnosti jednotlivých úkonů právní služby právního zástupce vedlejšího účastníka. Sepsal-li zástupce vedlejšího účastníka závěrečný návrh písemně a písemně jej ještě doplnil, nejedná se o účelné úkony právní služby za situace, kdy závěrečný návrh měl možnost a též jej přednesl při závěrečném jednání před vyhlášením rozhodnutí. O tyto dva úkony právní služby (2x [částka]) odvolací soud snížil odměnu právního zástupce, dále o dvě paušální náhrady po [částka] a odpovídající část DPH ([částka]). K námitkám ohledně neúčelnosti vyjádření k dovolání žalobce odvolací soud uvádí, že vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník a podporuje-li ve sporu žalovanou stranu, není žádného důvodu upírat mu právo vyjádření k žalobcem podanému dovolání.

45. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku III jen ohledně výše nákladů řízení, jinak jej i v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

46. Odvolací soud má na rozdíl od soudu I. stupně za to, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné pro aplikaci § 150 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Důvody zvláštního zřetele hodné pro tento postup shledal odvolací soud v charakteru tohoto sporu, vycházejícího z liknavého postupu státu při uspokojování nároků, které sám zákonem o půdě založil. Žalobce se v takovém případě oprávněně obrátil se svým nárokem na soud, přičemž nebyl úspěšný jen pro nevhodně zvolené pozemky. Uvedená skutečnost je přitom mnohdy obtížně rozpoznatelná v okamžiku označení těchto pozemků oprávněnou osobou.

47. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a změnil rozsudek soudu I. stupně i ve výroku II tak, že žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně.

48. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. [anonymizováno] a § 150 o. s. ř.

49. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. [anonymizováno] a § 142 odst. 1 o. s. ř. Vedlejšímu účastníku vznikly v odvolacím řízení náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny [částka] za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobce a účast u odvolacího jednání) podle §9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., k níž náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 téže vyhlášky, a částka [částka] představující 21 % DPH, jehož je právní zástupce plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

Proti výroku I tohoto rozhodnutí, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně ve výroku I, lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Proti výrokům II – IV tohoto rozhodnutí a proti výroku I, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně ve výroku IV, není dovolání přípustné.