[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení p. a. od [datum] do zaplacení (výrok I), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení p. a. ode dne [datum] do zaplacení (výrok II) a zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení p. a. od [datum] do zaplacení (výrok III). O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované ([příjmení]).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a kterou odůvodnila tím, že poskytovala žalované v období od [datum] do [datum] právní služby, za které jí náleží mimosmluvní [anonymizováno] podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť nebyla uzavřena dohoda o smluvní odměně. Mimosmluvní odměnu v celkové výši [částka] žalobkyně vyúčtovala dne [datum] fakturou č. [rok], splatnou dne [datum]. Součástí faktury byl i detailní přehled jednotlivých úkonů právních služeb. Žalovaná přes výzvu žalobkyně ničeho nezaplatila.

3. Žalovaná nárok žalobkyně uznala pouze do výše [částka] s příslušenstvím, a to za tyto úkony právní služby - [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] k odstranění pochybností DPH za [anonymizována dvě slova] [rok] v celkové výši [částka] včetně DPH; [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] k odstranění pochybností DPH za [anonymizována dvě slova] [rok] v celkové částce [částka] včetně DPH; [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] kontrola DPH za [anonymizována dvě slova] [rok] a [anonymizována dvě slova] [rok] v celkové částce [částka] včetně DPH a konečně [anonymizována dvě slova] – posečkání daně z příjmů právnických osob za rok [rok]. Nárok na zaplacení částky [částka] za úkony žalobkyně poskytnuté v souvislosti s přípravou fúze žalované s částí [právnická osoba] a. s., tj. rozdělení odštěpením sloučením, není dle žalované důvodný. Žalovaná namítala, že tuto právní službu si objednala [právnická osoba] a. s. nikoli žalovaná. Dále namítala, že v důsledku pochybení žalobkyně došlo k absolutní neplatnosti všech úkonů, směřujících k rozdělení odštěpením sloučením. Společnost [právnická osoba] totiž byla právnickou osobou trestně stíhanou a měla proto dle § 32 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o [anonymizováno] odpovědnosti právnických osob, povinnost oznámit státnímu zástupci nebo předsedovi soudu předem úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo k přeměně. Žalovaná navrhla v rozsahu takto účtovaných úkonů právní služby zamítnutí žaloby.

4. Soud I. stupně na podkladě provedeného dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaná osvědčila dne [datum] podpisem plné moci dohodu o zmocnění žalobkyně ke všem jednáním, úkonům a prohlášením v rámci rozdělení odštěpením sloučením [právnická osoba] a. s . a společnosti žalované, a dále písemnou plnou mocí z [datum] osvědčila dohodu o zmocnění žalobkyně ke všem úkonům v souvislosti se zveřejněním oznámení o internetové stránce podle ustanovení § 33a odst. 4 zákona o přeměnách a k souvisejícím právním úkonům. Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena písemná smlouva o poskytování právních služeb ani dohoda o výši odměny za poskytnuté právní služby. Žalobkyně na základě zmocnění žalovanou provedla a řádně vyúčtovala fakturou č. [rok] žalované úkony právní služby spojené s „ projektem přeměny“. Žalovaná vyúčtovanou částku uznala pouze do výše [částka]. Při vyúčtování úkonu ve věci rozdělení odštěpením sloučením [právnická osoba] a.s. a žalované, spočívajícím ve vyhotovení projektu přeměny, žalobkyně vycházela z tarifní hodnoty úkonu [anonymizováno] ve výši [částka], tj. z hodnoty odštěpované části jmění [právnická osoba] a. s . Žalobkyně dále účtovala úkony právní pomoci - příprava a převzetí právního zastoupení, oznámení o internetové stránce, oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova] a příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku, přičemž vycházela z tarifní hodnoty právního úkonu ve výši [částka]. Všechny vyúčtované úkony právní služby žalobkyně provedla.

6. Jde-li o právní stránku posouzení věci, soud I. stupně odkázal na § 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, dále na § [anonymizováno] odst. [anonymizováno], § 2 odst. 2, § 6 odst. [anonymizováno], § 8 odst. [anonymizováno], § 9 odst. 1, 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“).

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala nárok do výše [částka] s příslušenstvím, rozhodl soud I. stupně o této části žalovaného nároku rozsudkem [anonymizováno] uznání.

8. Jde-li o zbylou část žalovaného nároku, soud I. stupně uzavřel, že se [anonymizováno] žalobkyně za poskytnuté právní služby řídí ustanoveními advokátního tarifu o mimosmluvní odměně, neboť nebyla sjednána smluvní [anonymizováno]. U úkonu projekt přeměny však nelze dle názoru soudu I. stupně vycházet z tarifní hodnoty [částka], když žalobkyně při vyúčtování použila jen hodnotu odštěpované části [právnická osoba] a. s., ač zároveň vykonávala i právní služby [anonymizováno] žalovanou, jejíž [anonymizováno] společnosti znalecky zjišťována nebyla. Advokátní tarif neobsahuje výslovné ustanovení o tarifní hodnotě při přeměně obchodní společnosti jako tomu je v ustanovení [ustanovení pr. předpisu] o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory [země] (notářský tarif). Soud I. stupně proto při stanovení výše mimosmluvní odměny žalobkyně postupoval dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, tj. z tarifní hodnoty [částka], a uzavřel, že žalobkyni náleží [anonymizováno] dle ve výši [částka] za každý ze [anonymizováno] poskytnutých úkonů právní služby, [anonymizováno] režijní paušály dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu po [částka], tj. celkem [částka]. Uvedenou částku soud I. stupně ponížil o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, neboť úkony právní služby žalobkyně poskytovala společně [anonymizováno] dvě a více osob, kterým je rovněž vyúčtovala.

9. Soud I. stupně proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka], která se skládá z odměny ve výši [částka] a náhrady za DPH ve výši 21 %, tj. [částka]. Důvodným shledal soud I. stupně i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení 8,25 % ročně od [datum], a to s odkazem na § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Ve zbylé části soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

12. Rozsudek ve výroku III a nákladovém výroku IV napadla včasným a přípustným odvoláním žalobkyně. Nesouhlasila s právním posouzením věci. Soud I. stupně předně pochybil při stanovení tarifní hodnoty, jde-li o úkon projekt přeměny ve věci [právnická osoba] – rozdělení odštěpením sloučením. Žalobkyně nesouhlasila ani s postupem soudu I. stupně ohledně snížení mimosmluvní odměny žalobkyně za úkon – příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce, za úkon oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova] a za úkon příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku, a se snížením paušálních náhrad hotových výdajů u těchto úkonů.

13. Dle žalobkyně je nesprávný závěr soudu I. stupně, že v rámci přeměny rozdělení odštěpením sloučením prováděné podle zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, je třeba oceňovat rovněž majetek společnosti, na kterou má být odštěpované jmění převedeno. Dle § 254 tohoto zákona je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit znaleckým posudkem část svého jmění, které má dle projektu přeměny rozdělení přejít na nástupnickou společnost. Žalovaná coby nástupnická společnost dle tohoto zákona povinnost ocenit své jmění při přeměně neměla. Absence takového požadavku je zcela logická, neboť [anonymizováno] jmění nástupnické společnosti je [anonymizováno] projekt přeměny irelevantní. V rámci přeměny dojde k navýšení jmění nástupnické společnosti o jmění, které je odštěpeno z rozdělované společnosti. A jedině k tomuto odštěpovanému jmění se zpracování znalecký posudek na jeho ocenění. Soud I. stupně nevzal v potaz, že žalovaná v rámci přeměny měla nabýt jmění ve výši dle ocenění znaleckým posudkem. [anonymizováno] stanovení hodnoty úkonu právní služby projekt přeměny tedy není podstatné, jakou hodnotu měla žalovaná společnost nebo [právnická osoba] a. s., nýbrž [anonymizováno] převáděného jmění, o kterou se má [anonymizováno] jedné společnosti snížit a [anonymizováno] druhé společnosti zvýšit. V případě, že advokát v rámci přeměny poskytuje právní služby [anonymizováno] rozdělovanou i nástupnickou společnost, což je běžná praxe, je [anonymizováno] obě tyto společnosti [anonymizováno] úkonu právní služby stanovená dle pravidel [anonymizováno] mimosmluvní odměnu dle advokátního tarifu stejná.

14. Jde-li o stanovení tarifní hodnoty, je třeba podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu vycházet z hodnoty části jmění [právnická osoba] a. s., která měla na základě projektu rozdělení odštěpením sloučením přejít na žalovanou. Dle znaleckého posudku, vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], byla oceněna na částku [částka]. Na podporu svého názoru žalobkyně odkazovala na komentářovou literaturu i judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, dle nichž je třeba primárně vycházet z § 8 odst. 1 advokátního tarifu a teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné za tarifní hodnotu považovat fixní tarifní hodnotu ve výši [částka] dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu. Žalobkyně citovala konkrétně komentář k § 9 in Kovářová D., Balík S. a kol Advokátní tarif – [anonymizována dvě slova] podle stavu k [datum] – komentář. [obec]: [anonymizována dvě slova], [rok], a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

15. Soud I. stupně dále nesprávně u úkonů právní služby, vykonaných [anonymizováno] žalovanou ve věci [právnická osoba] – rozdělení odštěpením sloučením (konkrétně u úkonu příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce, u úkonu oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova] a u úkonu příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku) snížil odměnu i režijní paušál o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu Tyto úkony však byly vykonány pouze [anonymizováno] žalovanou, nejednalo se o společné úkony [anonymizováno] žalovanou a [právnická osoba] Tato skutečnost vyplývá u úkonů příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce a příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku i z udělených plných mocí, kdy se jedná o převzetí právního zastoupení pouze [anonymizováno] žalovanou. Jde-li o úkon oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova], toto oznámení bylo provedeno zvlášť za žalovanou a zvlášť za [právnická osoba], jak vyplývá z [ustanovení pr. předpisu], o přeměnách obchodních společností a družstev.

16. Snížení režijních paušálů o 20 %, učiněné soudem I. stupně, nemá oporu v právních předpisech. Ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu předpokládá snížení mimosmluvní odměny za každou zastupovanou osobu, nikoliv snížení náhrad hotových výdajů.

17. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I stupně ve výroku III změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a aby uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

18. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že považuje rozsudek soudu I. stupně za správný. Soud I. stupně správně stanovil tarifní hodnotu u úkonu projekt přeměny dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, neboť [anonymizováno] odštěpovaného jmění stanovená v posudku [právnická osoba] – [právnická osoba] byla zjištěna výnosovou metodou [anonymizována dvě slova] s termální fází Pokračující hodnoty. Dle ustálené judikatury pouze cena obvyklá může jako jediná být právně relevantním podkladem [anonymizováno] závěr o hodnotě věci při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Soud I. stupně proto správně postupoval podle § 9 advokátního tarifu.

19. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu jako věcně správný potvrdil a aby přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

20. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu včetně správnosti postupu v řízení, který předcházel jeho vydání. Odvolací soud zopakoval ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování znaleckým posudkem [číslo] [rok], vypracovaným dne [datum] znaleckým ústavem [anonymizováno] – [právnická osoba]

21. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok], vypracovaného dne [datum] znaleckým ústavem [anonymizováno] – [právnická osoba], odvolací soud zjistil, že účelem posudku bylo ocenění části jmění [právnická osoba] a. s. dle projektu odštěpení a informací od této společnosti. Posudek byl zadán usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací]. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] je znaleckým ústavem jmenovaným [anonymizováno] obor ekonomika, odvětví ceny a odhady s rozsahem znaleckého oprávnění [anonymizováno] oceňování majetku [anonymizováno] věci movité, nemovité, nehmotný a [anonymizováno] majetek a podnik. Při stanovení hodnoty podniku lze dle znaleckého ústavu použít tyto metody: metodu založenou na analýze výnosů, metodu založenou na analýze majetku, metodu založenou na analýze trhu a metody kombinované. Metodou majetkového ocenění dospěl znalecký ústav k hodnotě oštěpované části jmění ve výši [částka]. Výnosovou metodou (metodou [anonymizována dvě slova]) dospěl znalecký ústav k hodnotě odštěpované části jmění ve výši [částka]. Metodou tržního porovnání dospěl znalecký ústav k závěru, že se [anonymizováno] odštěpované části jmění pohybuje v rozsahu [částka] až [částka]. Pomocí váženého průměru pak vypočetl z tohoto intervalu nejpravděpodobnější hodnotu, která činí [částka]. Tato metoda je dle znaleckého ústavu založena na srovnání oceňovaného podniku s podniky veřejně obchodovatelnými na kapitálových trzích. Znalecký ústav poté uzavřel, že s ohledem na charakter podnikání společnosti (výroba plastového potrubí), zejména výsledky strategické a [anonymizováno] analýzy (předpoklady [anonymizováno] dlouhodobý pozitivní vývoj tzv. [anonymizováno] princip; předpokládané tempo růstu provozního výsledku hospodaření ve výši 2,5 % meziročně) a projekci výnosového potenciálu podniku byla jako určující výsledek ocenění zvolena výnosová metoda. Výsledná [anonymizováno] oštěpované části jmění [právnická osoba] a. s. proto činí [částka].

22. Po provedeném dokazování odvolací soud uzavřel, že odvolání žalobkyně je důvodné.

23. Smlouva o poskytování právních služeb je typově smlouvou příkazní dle § 2430 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zákon [číslo] Sb., o advokacii, oproti obecné úpravě stanoví jisté modifikace právního vztahu mezi advokátem a klientem (příkazníkem a příkazce), zejména povinnosti zástupce, odlišnosti vzniku či zániku právního vztahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dle § 22 zák. o advokacii, se advokacie vykonává zpravidla za odměnu a způsob určení odměny a náhrad [anonymizováno], případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou, tj. advokátním tarifem. Smlouva o poskytování právních služeb může být v souladu se zásadou bezformálnosti právních jednání uzavřena i v ústní formě. Podstatnou obsahovou náležitostí příkazní smlouvy je vymezení záležitosti, kterou má příkazník [anonymizováno] příkazce obstarat.

24. V souzené věci soud I. stupně provedeným dokazováním, zejména udělenými plnými mocemi, z projektu rozdělení [právnická osoba] a. s. odštěpením sloučením, zápisem v [anonymizována tři slova], ale i z výpovědi jednatele žalobkyně a jednatele žalované zjistil, že byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, a to ve věci přeměny [právnická osoba] a. s. – rozdělení odštěpením a sloučením se žalovanou, dále ve věci zveřejnění oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova] a ve věci zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

25. Soud I. stupně dále na podkladě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně všechny vyúčtované úkony týkající se přeměny [právnická osoba] a. s. – rozdělení odštěpením a sloučením se žalovanou, zveřejnění oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova] a zápisu přeměny do obchodního rejstříku [anonymizováno] žalovanou učinila.

26. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] nebyla sjednána smluvní, soud I. stupně zcela správně uzavřel, že žalobkyně má nárok na odměnu v mimosmluvní výši (srov. § 1 odst. 1 věta za středníkem advokátního tarifu).

27. Podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal.

28. V § 7 advokátního tarifu jsou podle tarifní hodnoty určeny sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby.

29. Podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak [anonymizováno] pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

30. Podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka [částka].

31. Podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu částka [částka] se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení.

32. Nejvyšší soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vychází z ustáleného právního závěru, že lze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích, je zapotřebí výši mimosmluvní odměny podle advokátního tarifu v rozhodném znění stanovit podle tarifní hodnoty odpovídající ceně určovací žalobou dotčené věci (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

33. Nejvyšší soud rovněž uzavřel, že [anonymizováno] stanovení výše odměny za zastupování advokátem ve věcech o určení vlastnického práva k nemovitosti za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) a je třeba aplikovat ustanovení speciální (§ 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, podle něhož činí tarifní [anonymizováno] [částka] (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

34. Nejvyšší soud judikoval, že pouze cena obvyklá jako jediná může být právně relevantním podkladem [anonymizováno] závěr o hodnotě (nemovité) věci ve smyslu rozhodování o náhradě nákladů řízení ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu (vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), přičemž například kupní cena (bez dalšího) ještě nevypovídá o obvyklé ceně převáděné nemovitého majetku (kupní smlouva totiž může vyjadřovat i tzv. cenu zvláštní obliby, která se tak může značně odchylovat od obvyklé ceny nemovitosti, případně kupní cena může zohledňovat i jiné aspekty spoluurčují její výši, a může tak být oproti ceně obvyklé nižší anebo naopak vyšší), zatímco ze znaleckého posudku je cena obvyklá zjistitelná, pokud znalecký posudek zjišťoval cenu obvyklou.

35. K určení obvyklé ceny obchodního podílu Nejvyšší soud judikoval, že není-li možné použít např. metodu tržního porovnání (neexistence srovnatelné firmy), tržní kapitalizace (neobchodovatelnost podílů [anonymizováno] na veřejných trzích), zpravidla nebude možno obvyklou cenu určit stejným způsobem, jako obvyklou hodnotu členského podílu v bytovém družstvu, tj. zjištěním ceny, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout. Také v odborné literatuře se uvádí, že ve většině případů prakticky nepřipadá do úvahy zjištění ceny, za kterou by bylo možno obchodní podíl převést na třetí osobu ([příjmení], P.: [anonymizována tři slova] a její praktické použití, zveřejnění [anonymizováno] závěrky v [anonymizována dvě slova]. Účetnictví v praxi [číslo] též v [anonymizováno], podobně [příjmení], V.: [anonymizována dvě slova] tzv. [anonymizována tři slova]“ ze společného jmění manželů. Právní rádce [číslo] též v [anonymizováno]). Proto nezbude, než vyjít z odborných postupů týkajících se oceňování majetku (vizte rozs. Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

36. Komentářová literatura k § 492 o. z. uvádí, že zjištění obvyklé ceny nutně nemusí být zužováno pouze na porovnání cen. Určení ceny obvyklé jinými způsoby ocenění (výnosově, nákladově) než cenovým porovnáním (kurzovou hodnotou, sjednanou cenou nebo porovnávacím způsobem) tak je přípustné a mělo by se přihlížet k tomu, co je [anonymizováno] formování hodnoty oceňovaného statku nejdůležitější (vizte [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. [nakladatelství], s. [číslo] - [číslo]).

37. V daném případě odvolací soud zjistil, že [anonymizováno] přeměnu [právnická osoba] a. s. – rozdělení odštěpením a sloučením se žalovanou byl vypracován v souladu s § 254 zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, znalecký posudek. Znalecký posudek byl zadán usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [číslo jednací]. Tímto znaleckým posudkem byla oceněna část přecházejícího jmění. Znalecký ústav odštěpovanou část [právnická osoba] a. s. ocenil pomocí 3 různých metod – metodou majetkového ocenění, výnosovou metodou a rovněž metodou tržního porovnání. [anonymizováno] ocenění odštěpované části podniku tedy bylo možno použít i srovnávací metodu. Odvolací soud ze znaleckého posudku dále zjistil, že [anonymizováno] odštěpované části zjištěná metodou tržního porovnání byla dokonce vyšší než cena zjištěná výnosovou metodou. Znalecký ústav však s ohledem na charakter podnikání [právnická osoba] a. s., zejména na výsledky strategické a [anonymizováno] analýzy a projekci výnosového potenciálu podniku jako určující výsledek ocenění zvolil výnosovou metodu. Cena stanovená znaleckým posudkem je proto cenou obvyklou.

38. Vzhledem k tomu, že relevantní údaj o ceně věci, jež byla předmětem úkonu právní služby (projekt přeměny ve věci [právnická osoba] – rozdělení odštěpením sloučením), je v souzené věci k dispozici, je třeba při stanovení tarifní hodnoty postupovat podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, nikoliv podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu.

39. Činí-li tarifní [anonymizováno] [částka], činí výše odměny za projekt přeměny ve věci [právnická osoba] dle § 8 odst. [anonymizováno] a § 7 bod 7 advokátního tarifu [částka]. Vzhledem k tomu, že tento úkon právní služby byl učiněn rovněž [anonymizováno] [právnická osoba] a. s., je třeba odměnu podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ponížit o 20 % na výslednou částku [částka].

40. Odvolací soud souhlasí rovněž s námitkou žalobkyně, že soud I. stupně nesprávně s odkazem na § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížil i odměnu za ostatní úkony právní služby a dokonce i paušální náhrady hotových výdajů. Právní úkony příprava a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce a oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova] učinila žalobkyně samostatně - pouze [anonymizováno] žalovanou, coby osobu zúčastněnou na přeměně dle § 33a odst. zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu I. stupně. Skutečnost, že byly stejné úkony vykonány i [anonymizováno] [právnická osoba] a. s., neznamená, že byly vykonány společně.

41. Důvodná je tato odvolací námitka žalobkyně i ohledně úkonu právní služby příprava a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku. Rovněž tento úkon byl činěn [anonymizováno] žalovanou samostatně.

42. Aplikace § 12 odst. 4 advokátního tarifu stran těchto úkonů právní služby soudem I. stupně proto nebyla správná. Soud I. stupně dále nesprávně toto ustanovení aplikoval i na paušální náhrady hotových výdajů, ač dle samotného textu § 12 odst. 4 advokátního tarifu tento upravuje toliko snížení odměny, nikoliv hotových výdajů.

43. Za sporné úkony právní služby proto žalobkyní náleží celkem [částka], což představuje [anonymizováno] žalobkyně za projekt přeměny ve věci [anonymizováno] a. s , ve výši [částka] dle § 8 odst. [anonymizováno] a § 7 bod 7. advokátního tarifu, [anonymizováno] žalobkyně za přípravu a převzetí právního zastoupení – oznámení o internetové stránce, oznámení o internetové stránce v [anonymizována dvě slova] a za přípravu a převzetí právního zastoupení – zápis do obchodního rejstříku ve výši 3 x [částka] dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, dále paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za [anonymizováno] úkony právní služby ve výši [anonymizováno] x [částka] a konečně náhrada za 21 % DPH ve výši [částka]. Spolu s částkou [částka] náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť jak soud I. stupně zjistil, faktura, kterou byly veškeré poskytnuté právní služby vyúčtovány, byla splatná k [datum].

44. Odvolací soud [anonymizováno] úplnost (z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně se tato skutečnost nepodává) uvádí, že ze spisu vyplývá, že soud I. stupně správně nepřihlédl k obraně žalované, která uplatnila oproti žalovanému nároku námitku započtení, a to pohledávky za žalobkyní z titulu náhrady škody, kterou jí žalobkyně způsobila svým pochybením, když úkony o přeměně neoznámila státnímu zástupci nebo předsedovi soudu, ač [právnická osoba] a. s. byla právnickou osobou trestně stíhanou. Soud I. stupně poučil žalovanou při jednání dne [datum] a opakovaně i usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že je dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. povinna tvrdit a prokázat vznik škody, protiprávní jednání žalobkyně a rovněž příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednání žalobkyně. Na tuto výzvu reagovala žalovaná zcela vágním podáním z [datum] a ve stanovené lhůtě (do [datum]) skutková tvrzení a důkazní návrhy nedoplnila.

45. S ohledem na výše uvedené závěry odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku III změnil postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

46. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu změnil, rozhodl dle § 224 odst. 2 o. s. ř. zároveň o nákladech řízení před soudem I. stupně. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení celkem [částka], což představuje soudní poplatek za žalobu ve výši [částka]; odměnu právního zástupce žalobkyně za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření z [datum], vyjádření ze [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) z tarifní hodnoty [částka] v plné výši dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. [částka] x 8, celkem [částka]; náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 8 úkonů právní služby á [částka], tj. [částka] a náhradu 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši [částka].

47. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

48. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

49. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. [anonymizováno] a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich plnou náhradu ve výši [částka], což představuje soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], odměnu za právní zastoupení za 2 úkony – odvolání, účast při odvolacím jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu), ve výši 2 x [částka] (§§ 7, 8 advokátního tarifu), 2 související paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x [částka] (§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a náhradu 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši [částka].

50. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

51. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.