o odvolání účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I) a na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobce (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení na základě skutkových tvrzení, že žalovaná si u něj jako znalce zapsaného v seznamu znalců Ministerstva spravedlnosti písemně objednala znalecký posudek o zjištění stavebně technického stavu, ocenění provedených stavebních prací na nedokončeném rodinném domě na pozemku č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], okres [okres], a to k datu odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené žalovanou jako objednatelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], jako zhotovitelem, tj. ke dni [datum]. Za vypracování znaleckého posudku žalované vystavil fakturu znějící na částku [částka] splatnou [datum] Cena za zpracování posudku byla účastníky dohodnuta v rozmezí od [částka] do [částka]. Vyúčtovaná cena sestává z odměny za 11 hodin práce znalce a 7 hodin práce konzultanta/rozpočtáře v hodinové sazbě [částka], hotových výdajů za fotografie a kompletaci posudku ve výši [částka] a náhrady jízdného. Při místním šetření nezjistil žádné vady díla, nemohl tedy stanovit jeho cenu o ně poníženou, znalecký posudek zaslal právnímu zástupci žalované emailem ze dne [datum], následně zaslal jeho přílohy, zástupce žalované opakovaně vyzýval k vyzvednutí originálů znaleckého posudku.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že žalobce nesplnil znalecký úkol, neboť znalecký posudek neobsahuje dle její objednávky stanovení ceny obvyklé s přihlédnutím k vadám, nýbrž pouze cenu prostavěnosti. Dle žalované měl znalec po ocenění díla provést dodatečné ocenění jeho vad a ponížit o ně cenu provedeného díla. Vady se týkaly zejména střechy, k čemuž žalobci poskytla znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] (dále jen„ posudek [anonymizováno]“). Žalobce znalecký posudek nepřepracoval ani po upozornění na chyby a nesrovnalosti, výslednou cenu určil pomocí nevhodného rozpočtového programu, v jehož důsledku jsou některé položky místy příliš agregované, příliš vysoké a mají spíše charakter odhadních cen. Žalované nebylo předloženo finální zpracování znaleckého posudku.

4. Po provedeném dokazování učinil soud I. stupně následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce si se žalovanou sjednal zpracování znaleckého posudku, jehož zadáním bylo ocenění provedených stavebních prací rodinného domu v k.ú. [obec]. Žalovanou při komunikaci se žalobcem zastupoval její syn. Místní šetření se uskutečnilo [datum]. Dům byl při místním šetření již dostaven. Cena za posudek byla stanovena dohodou stran v cenovém rozpětí [anonymizována dvě slova] až [částka]. Nebylo prokázáno, že by součástí znaleckého zkoumání mělo být ocenění případných vad a poruch stavebních prací. Žalovaná ve svém podání z [datum] uvádí, že„ poté, co žalobce ocení dílo, mělo se postupovat tak, že bude provedeno dodatečné ocenění vad díla, kdy tato částka bude následně odečtena od zjištěné ceny provedeného díla…“. Při jednání [datum] zástupce žalované uvedl, že„ nacenění vad na nemovitosti mělo být zpracováno v rámci dodatku k posudku“. V emailu z [datum] se zástupce žalované dotazuje žalobce na rozdíl ve stanovení ceny, pokud by zadání posudku znělo:„ … s přihlédnutím k vadám, které by stavba vykazovala“. Při jednání [datum] zástupce žalované uvedl, že odpověď na tento email neobdržel, má k dispozici pouze email od žalobce z [datum], ve kterém ho žalobce informuje o tom, aby si vyzvedl znalecký posudek.

5. Na tomto základě soud I. stupně dovodil, že strany sporu uzavřely smlouvu o dílo dle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kterou se žalobce jakožto zhotovitel zavázal pro žalovanou jakožto objednatelku provést dílo - vypracovat znalecký posudek, jehož zadáním bylo ocenění provedených stavebních prací rodinného domu v k.ú. [obec]. Žalobce posudek žalované zaslal dne [datum] spolu s přílohami. Žalobce sice nezaslal žalované finální verzi posudku, k převzetí finální verze však žalobce vyzval žalovanou emailem z [datum] spolu se zasláním faktury. Žalobce splnil rozsah díla řádně a včas, když posudek byl zpracován podle pokynů žalované (jejího zástupce). Nelze pominout, že žalovaná finální verzi posudku k dispozici měla, neboť se k němu vyjadřovala i během jednání.

6. Ze skutečnosti, že žalovaná emailem z [datum] žalobci odeslala návrh na změnu zadání posudku, na který žalobce nereagoval, nelze dovozovat, že došlo ke změně dříve sjednaného zadání smlouvy.

7. K určení ceny díla soud I. stupně odkázal na § 2586 odst. 2 věta první o.z. s tím, že dle závěrů citované komentářové literatury je k tomu, aby byla smlouva uzavřena, potřebné jen to, aby bylo možné způsobem uvedeným ve smlouvě dospět k tomu, jakou částku bude objednatel povinen zhotoviteli za řádně provedené dílo zaplatit. Žalobce si sjednává ceny znaleckých posudků dohodou a ceny za jím zpracované znalecké posudky se pohybují kolem 13 [anonymizováno] až [částka] (viz vyúčtování ZP [číslo] z [datum], výpis z účtu vedeného u [obec] spořitelny na žalobce). Soud I. stupně neuvěřil tvrzení žalované, že jí žalobce sdělil, že se na ceně domluví, až bude posudek zpracován. Žalovanou i při sjednání dohody o zpracování posudku zastupoval její syn - advokát, je proto stěží uvěřitelné, že by mezi stranami jednajícími v pozici profesionálů (srov. § 5 o.z.) nebylo vůbec jednáno o ceně jakožto podstatné náležitosti smlouvy o dílo. Navíc z provedeného dokazování nevyplynulo, že by vůle stran směřovala k uzavření smlouvy bez určení ceny díla (viz § 2586 odst. 2 druhá věta o.z.). Strany smlouvy tak dostatečně určitě vymezily cenu díla odhadem cenového rozmezí ([částka] až [částka]). Tímto projevem vůle strany dle soudu I. stupně dospěly k dohodě o způsobu určení ceny díla.

8. Soud I. stupně dále vyložil, že nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných znaleckých závěrů, navíc za situace, kdy bylo prokázáno, že si strany sjednaly zadání posudku bez ocenění případných vad stavby. Posudek obsahuje všechny formální náležitosti dle ustanovení § 52 - § 59 vyhl. č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti a § 27, § 28 zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (nález, posudek v užším slova smyslu (tedy výčet otázek, na které měl znalec odpovědět, a odpovědi na ně), znaleckou doložku, podpis a pečeť (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]), jeho závěry jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu. Znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán.

9. Provedením díla vzniklo žalobci dle § 2610 o.z. právo na zaplacení dlužné částky; žalovaná se následujícím dnem po splatnosti ceny dne [datum] dostala dle § 1970 o.z. do prodlení se zaplacením. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné ceny i zaplacení úroku z prodlení od [datum], a to ve výši 10 % ročně z dlužné částky dle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.

10. Z vyložených důvodů soud I. stupně žalobě jako důvodné vyhověl.

11. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně v souladu se zásadou úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu. Náklady vynaložené žalobcem činí [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastoupení advokátem ve výši [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ advokátní tarif“) za pět úkonů právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba, účast na jednání [datum], [datum]), náhrady hotových výdajů na každý z těchto úkonů po [částka], náhrady za daň z přidané hodnoty [částka] (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Za doplnění žaloby soud I. stupně žalobci odměnu nepřiznal s tím, že žaloba má být úplná již v době podání.

12. O lhůtách k plnění rozhodl dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. a o platebním místu náhrady nákladů řízení dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

13. Proti tomuto rozsudku podali včasná a přípustná odvolání oba účastníci.

14. Odvolání žalobce směřovalo pouze proti nákladovému výroku II. Žalobce namítal, že náhrada nákladů řízení mu měla být přiznána za další 2 úkony právní služby – a to jeho vyjádření k vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] a účast na jednání u soudu dne [datum] Celkem by mu tedy měla náležet náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Navrhl proto, aby odvolací soud změnil výrok II rozsudku soudu I. stupně a přiznal mu náhradu nákladů řízení v uvedené výši.

15. Žalovaná uplatnila odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o.s.ř. Uvedla, že sporné mezi účastníky bylo ujednání o ceně a předmětu díla (znaleckého zadání). Soud I. stupně vzal na vědomí tvrzení žalobce, že je znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné – poruchy střech, nicméně tuto skutečnost opomněl propojit s dalšími důkazy. Špatná konstrukce střechy a znalecké posouzení její vady mělo být podkladem pro domáhání se náhrady škody vzniklé vynaloženými náklady na opravu. Svědek [jméno] vypověděl, že se žalobcem jednou telefonoval, že se dohodli, že se sejdou, posudek se upraví, neboť v něm nebyla zohledněna vada střechy. Je tedy otázkou, proč soud I. stupně na základě účelového a nepravdivého tvrzení žalobce dospěl k závěru, že posouzení vady střechy nebylo předmětem posudku a že žalobce vypracoval posudek řádně. Žalovaná přitom navrhla, aby si soud vyžádal výpisy hovorů z telefonního čísla uvedeného svědka, z nichž by vyplynulo, že se hovor mezi ním a žalobcem ohledně doplnění do posudku chybějícího posouzení vad střechy uskutečnil. Soud I. stupně provedení tohoto důkazu zamítl a v rozsudku neodůvodnil proč. V důsledku tohoto postupu je rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelný.

16. Mezi účastníky nedošlo ke sjednání fakturované ceny. Tvrzení žalobce o sjednání cenového rámce je nevěrohodné, neboť v průběhu řízení uvedl dva cenové rámce. Soud I. stupně tento rozpor neřešil. Cenový rámec není způsob, kterým lze dospět k tomu, jakou částku bude objednatel povinen zhotoviteli za řádně provedené dílo zaplatit. [ulice] cena musí být konkrétní. Nebylo sjednáno, kdo a jak mezi vytýčenými mantinely určí konečnou cenu, to si provedl žalobce sám, bez možnosti kontroly ze strany žalované. Soud I. stupně popřel právo na spravedlivý proces svým znásilňujícím konstatováním, že„ je stěží uvěřitelné, že by mezi stranami jednajícími v pozici profesionálů (srov. § 5 o.z.) nebylo vůbec jednáno o ceně jakožto podstatné náležitosti smlouvy o dílo.“ Žalovaná tvrdila, že k ujednání ceny nikdy nedošlo, cena ani její výpočet nebyly ujednány. Žalobce ke svému tvrzení o dohodě o ceně nepředložil žádný relevantní důkaz, neunesl tedy břemeno důkazní a žaloba již z toho důvodu musí být zamítnuta, když ani nepožadoval uhrazení případného bezdůvodného obohacení pro případ neprokázání platného sjednání smlouvy o dílo.

17. Přihlédl-li soud I. stupně k tvrzením žalobce jako ke skutečnostem prokazujícím jeho tvrzení, porušil rovnost stran účastníků, když k tvrzením žalované nepřihlédl. Syn žalované znalce pouze vyhledal, na žalobci a žalované bylo sjednat si cenu za vypracování posudku. Žalobce se nikdy nezmínil o tom, že by bylo třeba hradit náklady rozpočtáře pana [jméno].

18. Soud I. stupně – nepožadoval-li by prokázání tvrzení účastníků – by měl mít za prokázané tvrzení žalované ohledně znaleckého zadání a pak by musel žalobu jako nedůvodnou či předčasnou zamítnout. Žalovanou tvrzené zadání znaleckého posudku bylo prokázáno, neboť z dokazování vyplynulo, že žalobce i pan [jméno] disponovali posudkem [anonymizováno], z něhož vyplývá vadné provedení střechy. Navíc disponovali i posudkem Ing. [příjmení], z něhož vyplývá zadání„ cena prostavěnosti s přihlédnutím k vadám“. Žalobci byla zanechána veškerá dokumentace k tomu.

19. Žalobce je zcela nevěrohodný, uvádí ve své výpovědi lživá a nepravdivá tvrzení. Žalovaná rozporuje účastnickou výpověď žalobce s tím, že s panem [příjmení] [příjmení] se nerozešla ve zlém, znalecký posudek mu zaplatila, jsou účelová tvrzení žalobce, že se znaleckým posudkem bylo dost práce, ohledně počtu stavebních dozorů a zadání znaleckého posudku, ohledně toho, že nehovořil s panem [jméno], že neviděl při místním šetření nedodělky, neboť pracoval se sdělením žalované (žalobce měl vycházet ze skutečného stavu, nikoli ze stavu sděleného objednatelem), že v době místního šetření nebyla opravena střecha.

20. Žalovaná stavební věci konzultovala s Ing. [jméno], který žalobci telefonicky vytkl vady posudku a domluvil se žalobcem schůzku za účelem vyjasnění nesprávností v posudku uvedených. Žalobce lživě a účelově uvedl, že nikdy s Ing. [jméno] nehovořil. V této situaci žalovaná navrhla k rozporování věrohodnosti žalobce provedení důkazu výpisem z účtu hovorů jmenovaného svědka.

21. Žalobce o vadě střechy věděl od počátku a lže ohledně skutečnosti, že střecha v době místního šetření již byla opravena.

22. V posudku dále žalobce uvedl, že pouzdra na vnitřní dveře nejsou namontována, ačkoli v době odstoupení od smlouvy namontována byla, nebyl dokončen rozvaděč na elektřinu, slaboproud, který byl zhotoven jiným zhotovitelem, což žalobci bylo známo. Na tyto nedostatky byl upozorněn žalobce panem [jméno].

23. Žalovaná shrnula, že žalobce neunesl břemeno důkazní k prokázání tvrzení o sjednání ceny díla, a žalobci nevznikl nárok na odměnu, neboť znalecký úkol nesplnil. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá.

24. K odvolání žalované žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně ve věci samé. Znalecký posudek, který podal, je úplný a logický včetně způsobu jeho provedení, požadovaného ocenění stavebních prací na předmětném rodinném domě k datu odstoupení od smlouvy o dílo, obsahuje veškeré zákonné náležitosti, byl zpracován k tomu oprávněnou osobou. Rozsah hodin a účtovaná sazba odpovídají odbornosti a rozsahu účelně vynaložené práce. Náročnost posudku byla zvyšována nutností provedení prohlídky rodinného domu a zajišťování podkladů vzhledem k požadavku na popsání ocenění jednotlivých prací. Cena za vypracování znaleckého posudku byla stanovena dohodou – odhadem. Při zadání znaleckého úkolu nebyl znám detailní rozsah práce, proto byla dohodnuta cena odhadem v cenovém rozpětí [anonymizována dvě slova] – [částka] s tím, že částka [částka] představovala maximální možnou částku. Tuto maximální možnou cenu navrhl žalobce, žalovaná ji akceptovala, a to ještě před zahájením prací na posudku. Žalované se nepodařilo prokázat, že součástí znaleckého zkoumání mělo být ocenění případných vad a poruch stavebních prací. Zde žalobce poukázal na skutečnost, že žalovaná nerozporovala obsah posudku ani samotné zadání posudku uvedené na jeho straně 2 a 3. Ze zaslání návrhu na doplnění posudku emailem ze dne [datum] nelze dovozovat, že žalobce takový návrh akceptoval a že tím došlo ke změně rozsahu zadání znaleckého posudku. Žalovanou navržené výpisy telefonních hovorů svědka [jméno] nemohou nijak zvrátit důkazní situaci, neboť tento svědek není ve vztahu k žalobci v žádném právním postavení, aby mohl za žalovanou ve vztahu k žalobci samostatně jednat. Další odvolací argumentaci žalované označil za nepřípadnou, neboť se týká osob, které nebyly přítomny sjednávání rozsahu znaleckého posudku ani při sjednávání ceny díla.

25. K odvolacímu jednání nařízenému na [datum] se řádně předvolaná žalovaná nedostavila, svou nepřítomnost neomluvila a ani nepožádala o odročení jednání. Odvolací soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti, z podnětu podaných odvolání dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o.s.ř.) a z provedených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění.

26. Mailovou zprávou ze dne [datum] se zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] obrátil na žalobce ve věci znaleckého posudku na prostavěnost domu v obci [obec] s tím, že v příloze zasílá seznam nedodělků s tím, že žlutě zvýrazněné jsou nezhotovené položky, modře zvýrazněná položka se týká podlahového topení, které pouze bylo položeno pod beton a další zařízení k tomu nebylo dodáno. (mailová zpráva ze dne [datum])

27. Mailovou zprávou ze dne [datum] se zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] obrátil na žalobce a na [jméno] [jméno] s tím, že procházel judikaturu Nejvyššího soudu a vidí naději v tom, že objednatel odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu na straně zhotovitele, tedy by měl zaplatit tu cenu nejnižší možnou. Položil otázku, zda by byl rozdíl ve stanovení ceny, kdyby zadání znělo následovně: účelem znaleckého posudku je zjistit nejnižší náklady, které by objednatel musel v daném místě a čase vynaložit na zhotovení dokončené části stavby, s přihlédnutím k vadám, které stavba vykazovala. (mailová zpráva ze dne [datum])

28. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

29. V projednávané věci se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě tvrzení, že jde o sjednanou odměnu za provedení znaleckého posudku na základě objednávky žalované.

30. Soud I. stupně správně po právní stránce na věc aplikoval ustanovení smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o.z. a správně svou pozornost zaměřil na otázky týkající se vymezení předmětu díla a ujednání o ceně.

31. V této souvislosti odvolací soud považuje za vhodné předně žalované k jejím odvolacím námitkám vysvětlit, že nebylo-li by prokázáno, že mezi účastníky došlo ke sjednání dohody o ceně, nevedla by tato skutečnost bez dalšího k zamítnutí žaloby s ohledem na to, že žalobce nepožadoval pro takový případ uhrazení bezdůvodného obohacení.

32. Stávající právní úprava je založena na zásadě, že sjednání podstatných složek smlouvy je nezbytné pro existenci smlouvy. Neobsahuje-li smlouva podstatné složky a nedojde k jejich dodatečnému určení, jde o právní jednání jen zdánlivé – po právu neexistující (srov. § [číslo] ve spojení s § [číslo] odst. 1, § 1733 o.z.). Aktivní a pasivní věcná legitimace z hlediska práva a povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním dle neplatné, zdánlivé nebo zrušené smlouvy je principiálně vázána na smluvní strany. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo] [rok]). Judikatura Nejvyššího soudu je pak ustálena v závěru, že je-li podle názoru soudu smlouva neplatná (zdánlivá), je namístě posoudit nárok na základě takové smlouvy v řízení uplatněný podle zásad upravujících vydání plnění z bezdůvodného obohacení, a to zcela se zásadou iura novit curia, při zachované totožnosti skutkového základu žaloby, aniž by se takového právního posouzení věci musel žalobce dovolávat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

33. Odvolací soud nicméně nesdílí výhrady žalované stran závěrů soudu I. stupně ohledně předmětu díla a ujednání o ceně.

34. Soud I. stupně správně přihlédl k tvrzení samotné žalované, že„ Poté, co žalobce ocenil dílo, mělo se postupovat tak, že bude provedeno dodatečné ocenění vad díla, kdy tato částka by byla následně odečtena od zjištěné ceny provedeného díla, čímž by došlo k výraznému snížení ceny provedeného díla s ohledem na rozsah nutných oprav. Vady, které měly být dodatečně předmětem zkoumání, se týkaly zejména střechy ….“, obsaženému v jejím nedatovaném podání doručeném soudu I. stupně [datum] (viz č.l. 22 p.v. spisu), stejně jako k jejímu tvrzení přednesenému při jednání konaném [datum], že nacenění vad nemovitosti mělo být zpracováno v rámci dodatku ke znaleckému posudku, ne přímo ve znaleckém posudku. K prokázání těchto tvrzení žalovaná označila emailovou zprávu ze dne [datum] a znalecký posudek [anonymizováno].

35. Z dokazování doplněného odvolacím soudem se podává správnost závěru soudu I. stupně, že předmětem znaleckého posudku bylo ocenění rozestavěného rodinného domu v k.ú. [obec] (resp. jeho prostavěnosti), nikoli současně ocenění případných vad provedených stavebních prací. V mailové zprávě se ze dne [datum] se hovoří toliko o položkách, které nebyly zhotoveny, a o nedostatcích provedeného podlahového topení. Až v mailové zprávě ze dne [datum] se objevuje zmínka o vadách, které stavba vykazovala, v souvislosti s oceněním nákladů, které by musel objednatel vynaložit na zhotovení dokončené části stavby právě s přihlédnutím k vadám. Soud I. stupně správně zaznamenal, že touto mailovou zprávou byl uplatněn návrh na změnu dohodnutého předmětu znaleckého posudku, a správně v této souvislosti žalovanou dle § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzval k doložení reakce žalobce na uvedenou zprávu, a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvě. Žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala. Soud I. stupně tudíž správně uzavřel, že nebylo prokázáno, že by součástí znaleckého úkolu žalobce mělo být též ocenění případných vad a poruch stavebních prací.

36. Na uvedeném závěru ničeho nemění skutečnost, že žalobce je znalcem z odvětví stavby obytné – poruchy střech, a že k dispozici měl znalecký posudek [anonymizováno] a znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení]. Pokud jde o svědka [jméno], zde soud I. stupně správně zjistil, že se žalobcem se nikdy nesešli, neviděli se. K inkriminovanému telefonickému hovoru, jehož uskutečnění žalobce popírá a jehož předmětem dle svědka [jméno] měla být dohoda se žalobcem, že se sejdou, posudek se upraví, neboť v něm nebyla zohledněna vada střechy, je předně třeba uvést, že návrh žalované na provedení důkazu výpisem z hovorů svědka [jméno] soud I. stupně správně zamítl. Jedná se totiž o důkazní návrh, který byl uplatněn při jednání konaném dne [datum], tedy poté, kdy řízení bylo koncentrováno ke skončení jednání konaného dne [datum], o čemž účastníci byli soudem poučeni. Uvedený důkazní návrh není návrhem, ve vztahu k němuž by se ve smyslu § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř. uplatnila výjimka z koncentrace řízení. Věrohodnost důkazních prostředků nelze zpochybnit tím, že účastník navrhuje jiné důkazy, pomocí kterých má být skutkový stav zjištěn jinak, než jak to učinil soud I. stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Právě takového postupu se však žalovaná prostřednictvím uvedeného důkazního návrhu domáhala. Žalované nic nebránilo, aby tento důkazní návrh označila včas do nastoupení účinků koncentrace řízení.

37. Z vyložených důvodů ani odvolací soud nepřistoupil k provedení důkazu výpisem z telefonních hovorů svědka [jméno].

38. Obdobně se uvedené závěry uplatní i ve vztahu k dalším důkazním návrhům žalované, které uplatnila v odvolání a které se týkají její komunikace se znalcem [příjmení] [příjmení], plateb za jím vypracovaný posudek, plné moci svědka [jméno], oprav střechy rozestavěného rodinného domu. Pro tyto důkazní návrhy se neuplatní ani žádná z výjimek ze systému neúplné apelace (§ 205a o.s.ř.).

39. K tvrzení žalobce obsaženému v jeho podání ze dne [datum] ohledně toho, že mezi účastníky byla před zahájením prací dohodnuta smluvní cena za zpracování znaleckého posudku v rozmezí od 12 [anonymizováno] do [částka] s tím, že cena byla spočítána dle fakticky odpracovaných hodin na posudku, byl proveden v souladu s důkazními návrhy žalobce jeho výslech. Jde o důkazní prostředek zákonem předpokládaný (§ 125 o.s.ř.) a v tomto směru tak není důvodná námitka žalované, že žalobce ke svému tvrzení o ceně nepředložil žádný relevantní důkaz. Soud I. stupně z výpovědi žalobce zjistil, že spodní hranice cenového rozmezí byla sjednána na [částka]. Z uvedeného rozporu stran výše spodní hranice sjednané ceny však nelze usuzovat na nevěrohodnost výpovědi žalobce, zejména když jím vyúčtovaná cena za znalecký posudek se pohybuje v rámci obou těchto rozmezí. Námitku, že cenový rámec není způsobem určení ceny díla, odvolací soud neshledává důvodnou, neboť se jedná o zcela běžné a dostatečně konkrétní ujednání o ceně s tím, že při dohodě účastníků o tom, že cena bude vyúčtována v daném rozmezí, žalovaná závazným způsobem projevila vůli zaplatit jakoukoli částku určenou a následně vyúčtovanou žalobcem, která se bude pohybovat v dohodnutém rozmezí (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Též není důvodná argumentace, že soud I. stupně nepřihlédl k tvrzení žalované, že k ujednání o ceně nedošlo. Soud I. stupně totiž výslovně uvedl, že tvrzení žalované, že jí žalobce sdělil, že se na ceně dohodnou až po vypracování posudku, neuvěřil a současně vyložil, z jakých důvodů tomu tak je.

40. V projednávané věci byl znalecký posudek vypracován v dubnu [rok], odměna za jeho vypracování se tedy řídila ve smyslu § 17 odst. 4 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen „zákon [číslo] Sb.“) smlouvou účastníky uzavřenou, tj. ujednáním o ceně dle § 2586 odst. 2 o.z. Žádný z účastníků netvrdil, že by se zvlášť domluvili na náhradě nákladů účelně vynaložených v souvislosti se znaleckým posudkem. Proto je třeba dle § 18 odst. 4 zákona č. 36/1967 Sb. náhradu těchto nákladů, včetně nákladů na konzultanta pana [jméno], považovat za zahnutou v odměně.

41. Soud I. stupně správně zjistil, že žalobce zaslal žalované k nahlédnutí znalecký posudek mailem ze dne [datum], na což žalovaná reagovala téhož dne mailem svého právního zástupce se žádostí o zaslání příloh k posudku. Následně byla žalovaná žalobcem vyzývána k vyzvednutí originálu posudku mailovými zprávami ze dnů [datum] a [datum].

42. Na tomto základě soud I. stupně správně uzavřel, že žalobci dle § 2610 odst. 1 o.z. vzniklo právo na zaplacení ceny díla vyúčtované fakturou jím vystavenou [datum] a splatnou [datum]. Žalobce žalované zaslal znalecký posudek mailem a následně ji vyzval k převzetí jeho originálu, čímž žalované umožnil jeho užití a dílo (znalecký posudek) je tak třeba ve smyslu § 2632 o.z. za použití § 1955 odst. 1 věta první o.z. považovat za předané.

43. K odvolacím námitkám stran toho, že žalobce ve znaleckém posudku uvedl, že pouzdra na vnitřní dveře nejsou namontována, ačkoli namontována byla, a že do ceny uvedené v posudku započetl rozvaděč na elektřinu, slaboproud, který byl zhotoven jiným zhotovitelem, a že na tyto nedostatky byl žalobce upozorněn Ing. [jméno], uvádí odvolací soud tolik, že tvrzení stran rozvaděče na elektřinu poprvé zaznělo v rámci odvolání a nejedná se tak o tvrzení, k němuž by odvolací soud ve smyslu § 213 odst. 5 a § 205a o.s.ř. mohl přihlédnout. Totéž platí i o tvrzení, že též na tyto nedostatky znaleckého posudku byl žalobce upozorněn Ing. [jméno] (zde pouze na doplnění odvolací soud upozorňuje na skutečnost, že svědek [jméno] vypověděl – viz č.l. 112 p.v. spisu – že„ napsal e-mail panu [příjmení] o nedostatcích ve znaleckém posudku, proto ani neměl oprávnění, potřebu kontaktovat žalobce ohledně znaleckého posudku s výjimkou onoho kontaktu, kdy si telefonovali“). Žalovaná ani netvrdila, že žalobci konkrétně vytkla vadu znaleckého posudku ohledně údajů o pouzdrech vnitřních dveří a jaké konkrétní právo z odpovědnosti za vady v této souvislosti uplatnila. Proto tato odvolací námitka nemůže zvrátit správnost závěru soudu I. stupně o vzniku práva žalobce na zaplacení ceny díla.

44. Z důvodů výše vyložených neshledal odvolací soud odvolací námitky žalované důvodné a způsobilé zvrátit správný výrok I rozsudku soudu I. stupně, který proto dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

45. Pokud jde o nákladový výrok II rozsudku soudu I. stupně, je třeba dát za pravdu žalobci, že soud nezohlednil náklady vynaložené na jeho právní zastoupení v souvislosti se sepsáním vyjádření ze dne [datum] k vyjádření žalované k žalobě a s účastí na jednání konaném [datum]. Na druhou stranu však soud I. stupně žalobci přiznal odměnu za zastoupení advokátem a s tím související náhradu hotových výdajů a daně z přidané hodnoty za účast na jednání [datum], které však bylo odročeno bez projednání věci s ohledem na žádost účastníků o poskytnutí lhůty k mimosoudnímu řešení věci, ačkoli ve vztahu k takto poskytnuté právní službě náleží ve smyslu § 14 odst. 2 advokátního tarifu pouze náhrada za promeškaný čas a s tím související náhrada za daň z přidané hodnoty, nikoli však již náhrada hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

46. Náklady vynaložené žalobcem v řízení před soudem I. stupně tak činí částku [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastoupení advokátem vždy ve výši [částka] na každý z těchto úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní upomínky, sepsání žaloby, sepsání vyjádření ze dne [datum] a účast na jednáních konaných ve dnech [datum] a [datum] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu), z náhrady hotových výdajů na uvedených 6 úkonů právní služby po [částka] (§ 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu), z náhrady za promeškaný čas v souvislosti s účastí na jednání odročeném bez projednání věci dne [datum] ve výši [částka] (§ 14 odst. 4 advokátního tarifu) a z náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši [částka] (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

47. Odvolací soud proto dle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil výrok II rozsudku soudu I. stupně a dle § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] v obecné pariční lhůtě k rukám advokáta žalobce.

48. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela v této fázi řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu. Tyto náklady činí [částka] a sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] za sepsání odvolání proti výroku II rozsudku soudu I. stupně a ve výši [částka] na každý z těchto dvou úkonů právní služby: vyjádření k odvolání žalované a účast na odvolacím jednání konaném [datum] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) a g), odst. 2 písm. c) advokátního tarifu), z náhrady hotových výdajů na uvedené 3 úkonů právní služby po [částka] (§ 2, § 11 odst. 1 písm. k ) a g), odst. 2 písm. c), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu) a z náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši [částka] (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). O lhůtě a místu k plnění rozhodl odvolací soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem a § 149 odst. 1 o.s.ř.