Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 14 CO 259/2022-413 ECLI:CZ:MSPH:2022:14.Co.259.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Jana Šrédlová senátu · Rozhodnutí ze dne 2. 12. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení a v celém výroku II zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že se žalovaná o tuto částku na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. V době od [datum] do [datum] byla na účet žalované realizována bez právního důvodu řada plateb. Jedná se o platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum], platbu ve výši [částka] ze dne [datum] a platbu ve výši [částka] ze dne [datum]. Žalobkyně v rámci interního auditu provedeného po personálních změnách na vedoucích pozicích (včetně statutárního orgánu), zjistila, že k těmto platbám neexistují podklady, jež by svědčily o tom, že platby byly učiněny po právu a že jim odpovídalo nějaké protiplnění.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná vykonávala pro žalobkyni distributorské služby na základě distributorské smlouvy ze dne [datum], za což jí náležela provize dle marketingového plánu. Provize byly počítány systémem, který byl uveden na webových stránkách žalobkyně. Žalovaná se od [anonymizováno] [rok] podílela na budování sítě distributorů, tvořila pro ně materiály a podpůrný systém. Spolupracovala s distributory: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]. Spolu s nimi zprostředkovávala žalobkyni obrat. Z obratu jí byla žalobkyně povinna vyplatit provize. Tyto provize byly fakturovány v návaznosti na počítačový systém žalobkyně. Fakturaci více distributorů v marketingovém plánu na jedno IČO žalobkyně schválila. Fakturu žalované vždy přijal a zkontroloval jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] a později prokuristka [jméno] [příjmení], kteří dávali i pokyn k platbě. Distribuována byla kosmetika a parfémy. Za distribuci zboží [jméno] [příjmení] žalobkyně uhradila žalované platbu ve výši [částka] za [anonymizováno] [rok], platbu ve výši [částka] za [anonymizováno] [rok] a platbu ve výši [částka] za červen [rok]. [příjmení] [jméno] [příjmení] své služby vyfakturoval žalované a žalovaná mu plnila. Jde-li o platbu v částce [částka], jednalo se o dorovnání nákladů a provizí vzniklých žalované, resp. jejímu spolupracovníkovi [jméno] [příjmení]. Za distribuci zboží [jméno] [příjmení] žalobkyně uhradila žalované platbu ve výši [částka] za leden až březen [rok], platbu ve výši [částka] za [anonymizováno] [rok], platbu ve výši [částka] za [anonymizováno] [rok] a platbu ve výši [částka] za červen [rok]. Za distribuci zboží [jméno] [příjmení] uhradila žalobkyně žalované platbu ve výši [částka] za [anonymizováno] [rok] a platbu ve výši [částka] za červen [rok]. Za distribuci zboží [jméno] [jméno] uhradila žalobkyně žalované platbu ve výši [částka] za [anonymizováno] [rok]. Dle instrukcí žalobkyně provedla žalovaná fakturaci a se všemi spolupracujícími distributory se vypořádala. Tento způsob výplaty provizí byl zcela běžný. Žalobkyně žalované dále uhradila částku ve výši [částka] za marketingové služby, jakožto kompenzaci nákladů za semináře v měsíci [anonymizováno] [rok], [anonymizováno], [země].

4. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení. K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně zrušil z důvodu vady, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když soud I. stupně vyslechl [jméno] [příjmení] jako svědka dle § 126 o. s. ř., ačkoliv měl být správně vyslechnut jako účastník dle § 131 o. s. ř. Jeho výpověď pak hodnotil soud I. stupně jako svědeckou výpověď, ačkoliv měla být hodnocena jako výpověď účastnická. Zejména z výpovědi svědka [příjmení] pak učinil soud I. stupně skutková zjištění ohledně zaběhnuté praxe žalobkyně, spočívající v placení distributorům přes žalovanou.

5. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby opakovaně vyslechl [jméno] [příjmení], a to dle § 131 o. s. ř. a jeho výpověď posléze hodnotil jako výpověď účastnickou. Uložil dále soudu I. stupně, aby zaměřil svou pozornost na otázku, zda žalovanou tvrzené proplácení provizí dalším distributorům, jakož i proplácení provize žalované za obrat generovaný těmito dalšími distributory, bylo realizováno na základě distributorské smlouvy z [datum], když dle skutkových zjištění, učiněných soudem I. stupně, se v této smlouvě žalobkyně zavázala platit žalované provizi netoliko v závislosti na počtu odebraných produktů, ale i v závislosti na obratu sítě členů a distributorů. Výše provize měla být určena v souladu s marketingovým plánem, který tvoří přílohu distributorské smlouvy, a který žalovaná spolu s distributorskou smlouvou předložila. V případě, že plnění byla poskytnuta na základě distributorské smlouvy, aby vyložil, jaká měli účastníci řízení konkrétní práva a povinnosti z této smlouvy, a zda žalovaná těmto závazkům dostála a měla nárok na výplatu všech dílčích částek poukázaných žalobkyní v období od [datum] do [datum]. Přitom aby přihlédl k jednání žalobkyně, která předmětné faktury žalované proplácela. V případě, že soud I. stupně bude k objasnění nastíněných otázek opakovaně vyslýchat [jméno] [příjmení], aby neopomenul, že byl až do [datum] jednatelem žalobkyně a že distributorskou smlouvu za žalobkyni uzavíral, tedy jej vyslechnul k otázce uzavření a obsahu distributorské smlouvy jako účastníka řízení a jeho výpověď hodnotil jako účastnickou. Uzavře-li soud I. stupně, že k proplácení provizí přes žalovanou, event. proplácení provizí žalované za obrat generovaný jinými distributory, nedošlo na základě distributorské smlouvy, ale na základě jiné smlouvy, uzavřené např. i v ústní podobě (tvrzení žalované ve vyjádření ze dne [datum] ohledně ústní smlouvy statutárních orgánů), aby neopomenul vyložit, o jaký typ smlouvy ve smyslu § 1746 odst. 1 či odst. 2 o. z. se jedná, jaká měli účastníci řízení na základě učiněných skutkových zjištění konkrétní práva a povinnosti z takovéto smlouvy, a zda žalovaná těmto závazkům dostála a měla nárok na výplatu částek poukázaných žalobkyní v období od [datum] do [datum]. Konečně uzavře-li soud I. stupně, že předmětné platby v období od [datum] do [datum] byly činěny bez právního důvodu, aby zaměřil svou pozornost na to, zda a jaká konkrétní plnění byla ze strany žalované žalobkyni poskytnuta a zda platby od žalobkyně představují obvyklou odměnu za takováto plnění.

6. Odvolací soud připomenul, že tvrdí-li žalovaná uzavření smlouvy, na základě které předmětné platby od žalobkyně inkasovala, stíhá ji břemeno tvrzení stran uzavření takovéto smlouvy, stran její formy a stran jejího obsahu a tato tvrzení je žalovaná povinna rovněž prokázat. Uložil soudu I. stupně, aby dříve, než případně uzavře, že žalovaná neunesla v tomto směru břemeno tvrzení či důkazní, poskytl žalované poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

7. Soud I. stupně provedeným dokazováním zjistil, že jednateli žalobkyně byli od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení], od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] a od [datum] do [datum] Mgr. [jméno] [příjmení]. Prokuru žalobkyně vykonávala od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení]. Jediným společníkem žalobkyně zapsaným v obchodním rejstříku je od [datum] [právnická osoba] s. r. o., [IČO].

8. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena distributorská smlouva, ve které se žalovaná zavázala odebírat od žalobkyně produkty (zboží a služby, které je žalobkyně schopna a ochotna nabídnout k prodeji) za účelem jejich dalšího prodeje zákazníkům a nebo pro svoji vlastní potřebu, za což se žalobkyně zavázala platit žalované v závislosti na počtu odebraných produktů a obratu sítě členů a distributorů (sestávající se z osob, se kterými žalobkyně uzavřela smlouvu o členství nebo distributorskou smlouvu a o jejichž získání se žalovaná zasloužila) provizi. Výše provize měla být určena v souladu s marketingovým plánem, který tvoří přílohu [číslo] distributorské smlouvy, a měla být hrazena na účet žalované. Dle Marketingového plánu distributoři nebyli odměňováni pouze za produkty, které osobně prodají, ale získávali taktéž podíl z prodeje produktů uskutečněných jinými distributory, kteří byli součástí jejich skupiny. Marketingový plán obsahoval různé úrovně efektivity a z nich vyplývající provize.

9. Mezi účastníky řízení a distributory [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] docházelo dle zavedené praxe běžně k vyplácení provizí za distribuci zboží žalobkyně jmenovaným distributorům, a to přes žalovanou. Žalovaná nejprve fakturovala přímo žalobkyni, která platby prováděla, a následně distributoři za své služby fakturovali žalované a žalovaná jim hradila provize, ale ponechala si provize úměrné její spolupráci.

10. Za distributorské služby, realizované ve spolupráci s těmito distributory uhradila žalobkyně žalované konkrétně tyto částky: [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za červen [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za dorovnání nákladů a provizí vzniklých žalované, resp. [jméno] [příjmení]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za leden až březen [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za červen [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [příjmení] za červen [rok]); [částka] dle daňového dokladu [číslo] (za distribuci [jméno] [jméno] za [anonymizováno] [rok]). Výše těchto provizí byla generována provizním systémem spravovaným žalobkyní. Za žalobkyni tyto částky vyplácela [jméno] [příjmení], v té době výkonná ředitelka a prokuristka žalobkyně.

11. Vyplácení provizí v rámci koncernu [anonymizováno], jehož součástí je žalobkyně, fungovalo tak, že provize nejprve zasílala mateřská [právnická osoba] s. r. o. svým dceřiným pobočkám, v [země] žalobkyni, a tyto pobočky zasílaly provize jednotlivým distributorům. Žalobkyně běžně vyplácela provize též zahraničním distributorům, a to z různých důvodů, prostřednictvím třetích osob, což měl soud I. stupně za prokázané účastnickou výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

12. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] nakupovali coby distributoři zboží od koncernu [anonymizováno] a generovali zisk koncernu [anonymizováno]. Za to jim náležela provize, kterou jim dle shora uvedených faktur za výše uvedená období vyplatila žalobkyně výše uvedeným způsobem přes žalovanou. Platby probíhaly s vědomím vedení žalobkyně.

13. Jde-li o částku ve výši [částka] za marketingové služby, jakožto kompenzaci nákladů za seminář v [anonymizováno] [rok] ve [země], žalobkyně v řízení nesporovala důvodnost faktury žalované, soud I. stupně proto považoval úhradu této částky za oprávněnou.

14. Další důkazy (výslech distributorů, výpisy z provizního systému, znalecký posudek k proviznímu systému žalobkyně, účetnictví žalobkyně) soud I. stupně pro nadbytečnost neprovedl.

15. Jde-li o právní stránku věci, soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by se žalovaná na její úkor ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatila, naopak žalovaná prokázala, že předmětné platby byly provizemi za distribuci zboží ve prospěch distributorů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a plněním za marketingové služby a kompenzaci nákladů za semináře v [anonymizováno] [rok][anonymizováno] ve [země]. Tvrdila-li žalobkyně, že žalovaná nebyla oprávněna přijímat provize, které měly náležet jiným osobám, když distributoři neměli uzavřeny distributorské smlouvy s žalobkyní, pročež ani neexistoval žádný právní důvod, proč by jim žalobkyně měla platit provize, soud I. stupně tato tvrzení hodnotil jako účelová. Provedeným dokazováním zjistil, že se naopak jednalo o zaběhnuté obchodní zvyklosti a praxi žalobkyně. K vyplácení provizí docházelo zcela totožným způsobem se souhlasem a vědomím nové prokuristky [jméno] [příjmení], která až později tento způsob zpochybnila.

16. Tvrzení žalobkyně, že takto docházelo v rámci koncernu [anonymizováno] k duplicitním platbám provizí pro uvedené distributory, nebylo prokázáno. Nelze klást k tíži žalované, že provizní systém, který provozovala žalobkyně, počítal provize chybně. V řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] byli v první polovině roku [rok] distributory, kteří pracovali pro koncern [anonymizováno], a že mezi účastníky řízení a jmenovanými distributory byla zavedena shora popsaná praxe stran vyplácení provizí přes žalovanou, a to s vědomím statutárních orgánů žalobkyně, což potvrdily výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení].

17. Soud I. stupně proto uzavřel, že mezi účastníky byla konkludentně uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 o. z. Na základě této smlouvy žalobkyně předmětné faktury převzala a dále je proplácela. Z této smlouvy vyplývala povinnost žalované fakturovat žalobkyni finanční částky, které distributorům generoval automaticky provizní systém nastavený žalobkyní, a následně takto vygenerované provize distributorům vyplácet, přičemž povinností žalobkyně bylo tyto faktury zkontrolovat a následně je proplatit, což se dělo. Výše vyplacených provizí nebyla určována distributory, nýbrž byla vypočítána k tomu určeným automatizovaným provizním systémem nastaveným a spravovaným samotnou žalobkyní. Tvrzení žalobkyně, že provizní systém generoval provize v rozporu s podmínkami pro výplaty provizí, nepřiznal soud I. stupně žádnou relevanci, když předmětné finanční prostředky, které žalobkyně žalované vyplatila, žalovaná převedla dotčeným distributorům. Žalované se tak žádného bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně nedostalo. I sama žalobkyně připustila, že nastavený systém prokazatelně ani nezaznamenal, že by došlo k duplicitním platbám na provize pro dotčené distributory.

18. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení plně úspěšné žalované právo na jejich náhradu.

19. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, které podáním z [datum] doplňovala. Vytýkala soudu I. stupně, že na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, že věc nesprávně právně posoudil a že řízení je zatíženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

20. Konkrétně namítala, že žalovaná netvrdila ani neprokázala právní důvody inkasa předmětných plateb. Závěr soudu I. stupně, že mezi účastníky byla uzavřena konkludentní formou nepojmenovaná smlouva, na jejímž základě žalobkyně platby žalované poskytla, není dostatečný. Soud I. stupně tímto závěrem nahradil absenci skutkových tvrzení a důkazních návrhů strany žalující. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že plnění přijala na základě smlouvy. V tomto směru žalobkyně odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Rovněž dle zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se měl soud I. stupně zabývat právním titulem plnění, zda je jím distributorská smlouva či jiná smlouva. Soud I. stupně následně uzavřel, že částky žalovaná inkasovala na základě nepojmenované smlouvy, uzavřené konkludentně. Neuvedl však, kdo takovou smlouvu uzavřel, jakým způsobem k uzavření takovéto smlouvy došlo a nezjistil ani práva a povinnosti, které měly z takovéto smlouvy pro její strany vyplývat. Soud I. stupně v odůvodnění zmínil jen fragment údajné dohody, podstatu smluvního vztahu pojmenovat nedokázal. Soudem I. stupně popsaný obsah údajné smlouvy je iracionální a hospodářsky nelogický. Dle takovéto smlouvy by žalovaná neměla žádné závazky vůči žalobkyni. Soud I. stupně nevedl žalovanou dle pokynu odvolacího soudu postupem dle § 118a o. s. ř. k řádnému tvrzení a prokázání konkrétní uzavřené smlouvy a jednalo-li se o inkaso provizí odvozených od obchodních dotčených distributorů, k prokázání toho, že tyto obchodní výkony byly provedeny a že provize odpovídají marketingovému plánu. Žádná taková konkrétní tvrzení před soudem I. stupně nezazněla a ani nebyla prokázána.

21. Provizní systém byla jenom pomůcka, nikoliv právní důvod plnění. Žalobkyně navíc v řízení správné fungování provizního systému relevantně zpochybnila, ani zavedená obchodní praxe či obchodní zvyklosti, kterými soud I. stupně argumentuje, tak nemůžou být důvodem oprávněného inkasa plateb. Jediným korektním způsobem, jak prokázat oprávněnost inkasa, je doložit zrealizované obchody a odkazem na marketingový plán doložit výpočet odpovídajících provizí.

22. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud z důvodu neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, a aby přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

23. Žalovaná ve vyjádření k odvolání hodnotila rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný. Soud I. stupně v souladu s pokynem odvolacího soudu opakovaně vyslechl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a jejich výpovědi hodnotil jako účastnické. Žalobkyně opakuje v odvolání tytéž argumenty, které již byly vyvráceny. Žalovaná odkazovala na věc, vedenou u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka] mezi mateřskou [právnická osoba] s. r. o. a žalovanou o vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím. Rovněž tato žaloba byla zamítnuta, když bylo i v tomto řízení prokázáno, že vyplacené finanční prostředky byly provize pro distributory, které jim byly vyplaceny prostřednictvím žalované.

24. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena jednak distributorská smlouva a dále dle § 1746 odst. 2 o. z. smlouva nepojmenovaná, na jejímž základě byly provize distributorů za distribuci zboží pro žalobkyni propláceny distributorům prostřednictvím žalované. Jednalo se o zaběhlou obchodní praxi, ke které žalobkyně nevyužívala jen žalovanou, ale i jiné osoby. Obsah této dohody soud I. stupně vyjasnil a popsal. Uvedené skutečnosti nebyly prokázány toliko výpověďmi svědků a statutárních orgánů, ale i listinnými důkazy (faktury, potvrzení o převzetí provizí, e-maily etc.). Žalobkyně v řízení zpochybňuje provizní systém, který sama vyvinula, provozovala a spravovala. Do systému nikdo nemohl svévolně zasahovat. Konkrétní obchody distributorů zaznamenával právě provizní systém a na základě těchto obchodů přiznával systém jednotlivým distributorům nárok na provizi.

25. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

26. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek včetně správnosti postupu v řízení předcházejícího jeho vydání.

27. Odvolací soud zopakoval ve smyslu § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. dokazování distributorskou smlouvou z [datum], Marketingovým plánem [anonymizováno], Všeobecnými podmínkami členství v [anonymizováno], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka], fakturou [číslo] na částku [částka] a fakturou [číslo] na částku [částka], výpisy z účtu žalobkyně za období [anonymizováno] [rok] až červenec [rok], [anonymizováno] zprávami [jméno] [příjmení], e-mailovou komunikací [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], potvrzením [jméno] [příjmení] o převzetí provize, potvrzením [jméno] [příjmení] o převzetí provize a konečně výslechy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

28. Odvolací soud dále v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování výslechem Ing. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], jednatelky žalované, když tento důkazní návrh učinila žalovaná před soudem I. stupně již podáním ze dne [datum].

29. Z distributorské smlouvy ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že ji za žalobkyni uzavřel jednatel [jméno] [příjmení] a za žalovanou jednatelka [jméno] [příjmení]. Dále zjistil, že žalobkyně se zabývá mimo jiné výrobou a prodejem parfémů a jiných kosmetických produktů a že žalovaná coby distributor má zájem přispět ke zvýšení odbytu těchto produktů žalobkyně zejména tím, že zakoupí za zvýhodněných podmínek větší množství kosmetických výrobků, které následně prodá zákazníkům vlastním jménem a na vlastní účet či si výrobky ponechá pro vlastní potřebu. Distributor má dále zájem usilovat o vytvoření sítě členů a distributorů. Žalobkyně se zavázala vyplácet v závislosti na množství odebraných produktů a obratu sítě členů a distributorů distributorovi provizi, a to za podmínek upravených v Marketingovém plánu. Provize měla být vyplácena přímo na účet distributora.

30. Z Marketingového plánu [anonymizováno] odvolací soud zjistil, že produkty [anonymizováno] jsou prodávány prostřednictvím multi-level marketingu, jehož podstata spočívá v tom, že prodej produktů je uskutečněn pomocí sítě distributorů, kteří nejsou odměňováni pouze za produkty, které osobně prodají, ale získávají také podíl z prodeje produktů uskutečněných jinými distributory, kteří jsou součástí jejich skupiny. Distributor je dle Marketingového plánu člen [příjmení] [jméno], tj. osoba, která přijala podmínky členství [příjmení] [jméno], nebo distributor, tj. osoba, která se [právnická osoba] uzavřela distributorskou smlouvu. Distributor má nárok na provizi, tj. odměnu v závislosti na jeho efektivitě a získaných bodech. Marketingový plán upravuje systém odměn v závislosti na úrovni efektivity, tj. pozici, a bodech, tj. virtuálních jednotkách, které se přičítají za nákup zboží a které distributor nakoupil osobně nebo bylo zakoupeno v rámci jeho skupiny.

31. Z Všeobecných podmínek členství v [příjmení] [jméno] odvolací soud zjistil, že členem [příjmení] je osoba, která obdržela členské číslo a heslo a která provedla aktivaci účtu nebo byla zaevidována na základě přihlášky do [příjmení]. Účelem vstupu do [příjmení] je získání výhod, kterými jsou slevy na parfémy a jiné kosmetické produkty a možnost získání provizí za nákupy v síti člena [příjmení] za podmínek stanovených Marketingovým plánem. Každý člen může mít pouze jedno členské číslo. [příjmení] [příjmení] získává nárok na výplatu provize, pokud v daném kalendářním měsíci získal za uskutečněné nákupy produktů minimálně 20 bodů. Za zánik členství v [příjmení] je považováno mimo jiné to, že mezi členem a [právnická osoba] došlo k uzavření distributorské smlouvy. Společnost [anonymizováno] je oprávněna postoupit a převést správcovskou činnost či práva a povinnosti vyplývající z pozice správce.

32. Z výpovědi Ing. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], jednatelky žalované, odvolací soud zjistil, že od roku [rok], možná již od roku [rok], přesně neví, bylo mezi žalovanou a žalobkyní dohodnuto, že provize pro distributory: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], bude žalobkyni fakturovat žalovaná a po jejich zaplacení je žalovaná přefakturuje těmto distributorům. Žalovaná pouze odvedla daň, žádný zisk neinkasovala. Požádal ji o to [jméno] [příjmení], který spravoval účetnictví. Mluvila o tom určitě i s [jméno] [příjmení]. Hlavním důvodem bylo, že v [země] a [země] nebyla pobočka [anonymizováno] a italští a chorvatští distributoři neměli v ČR podnikatelské oprávnění; [jméno] [příjmení] měl vazby na žalobkyni. Jednalo se o distributory, kteří byli členy sítě [anonymizováno], ale neměli uzavřenu s žalobkyní distributorskou smlouvu. Ona sama rovněž fakturovala přes žalovanou společnost. Jednalo se o běžný postup. Platby provizí fakticky probíhaly tak, že žalobkyně na základě provizního systému dala žalované pokyn, aby vystavila faktury za zboží odebrané distributory. Na základě faktur od žalované žalobkyně provize distributorů poslala na účet žalované. Žalovaná poté provize poslala dál distributorům. Žádný zisk z toho neměla, nejednalo se o distributory, kteří by tvořili síť žalované a z jejichž obratu by žalovaná měla zisk. Žalovaná zde fungovala toliko jako„ průtokáč“. [příjmení] [příjmení] a [příjmení] o dohodě vědělo celé vedení žalobkyně, i [příjmení] a [příjmení]. Byl to běžný postup. O způsobu fakturace a proplácení věděli vyjma [příjmení] i další dotčení distributoři. [příjmení] [jméno] [příjmení] komunikovala ona sama, s italskými distributory kvůli jazykové bariéře hlavně [příjmení], který uměl italsky. Nejednalo se o plnění na základě distributorské smlouvy žalované. Jednalo se o dohodu o proplácení provizí jiným distributorům přes žalovanou.

33. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že byl od poloviny roku [rok] do poloviny roku [rok] jednatelem žalobkyně. Zároveň byl distributorem. Účetní firma proto doporučila, aby jeho provize byly fakturovány přes třetí stranu. [příjmení] se na Ing. [příjmení], kterou znal a jejíž firma byla distributorem žalobkyně. Ing. [příjmení] souhlasila. [příjmení] způsobem probíhalo placení provizí i jednomu chorvatskému distributorovi a dvěma italským distributorům. Italové o to sami požádali, neboť [anonymizováno] neměla v [země] pobočku a italští distributoři neměli v ČR živnostenské oprávnění. K proplácení provizí těmto distributorům došlo v 1. polovině roku [rok]. Byl převzat systém proplácení přes žalovanou, který byl sjednán již předtím pro něj. Fakticky platby provizí probíhaly tak, že žalobkyně na základě provizního systému [anonymizováno] vystavila podklady, předala je žalované, která na základě těchto podkladů vystavila faktury. Faktury poté žalobkyně proplatila a žalovaná následně provize vyplatila distributorům. Jednalo se o běžnou praxi žalobkyně, přes třetí osobu byly provize fakturovány i jiným distributorům. [příjmení] i [příjmení] o všem věděli. Pokyny k platbám dávala [jméno] [příjmení], výkonná ředitelka. Vše fungovalo do doby, než se rozhádal s [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] potvrdil, že fakturami žalované znějícími na částky [částka], [částka], [částka] a [částka] byly vyfakturovány jeho provize a tyto provize mu žalovaná uhradila. Přes žalovanou byly hrazeny i provize pro [anonymizováno] a [příjmení]. Italové určitě podepsali potvrzení, že jim provize byly proplaceny.

34. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že byl do poloviny roku [rok] jednatelem žalobkyně a že 4 distributorům – [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] byly provize vypláceny přes žalovanou společnost, protože to bylo administrativně jednodušší. Tuto dohodu uzavřel [příjmení] a on, věděl o ní i [příjmení] a [příjmení], na druhé straně samozřejmě [anonymizováno] O dohodě věděli všichni dotčení distributoři. Proplácení provizí těmto distributorům probíhalo tak, že žalovaná na základě podkladů od žalobkyně, která měla přístup k proviznímu systému [anonymizováno], vystavila žalobkyni faktury. Faktury následně žalobkyně proplatila, neboť žalovaná byla pod českou pobočkou. [jméno] [příjmení] se domnívá, že žalovaná poté provize vyplatila samotným distributorům.

35. Z faktur žalované [číslo] [číslo] [číslo] fakturou [číslo] z výpisů z účtu žalobkyně, z [anonymizováno] zpráv [jméno] [příjmení] a z výpovědi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni těmito fakturami částky [částka], [částka], [částka] a [částka]. Jednalo se o provize pro [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] až červen [rok] a tyto částky dne [datum] a dne [datum] žalobkyně žalované uhradila. Žalovaná poté tyto částky uhradila [jméno] [příjmení].

36. Z faktur žalované [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] z výpisů z účtu žalobkyně, z [anonymizováno] komunikace [jméno] [příjmení], z e-mailové komunikace [jméno] [příjmení][jméno] [příjmení] z června [rok], ve které žádala o potvrzení o převzetí provizí pro [anonymizováno] za [anonymizována dvě slova] [rok], z jejich e-mailové komunikace z května [rok] a rovněž z e-mailové komunikace [jméno] [příjmení] a [anonymizováno], ve které tento distributor žádá do doby, než si zřídí v ČR živnost a účet, o stávající způsob proplacení provizí i za červen a červenec [rok] a [jméno] [příjmení] jej informuje, že platbu zasílá, dále z výpovědí Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že žalovaná uvedenými fakturami vyúčtovala žalobkyni částky [částka], [částka], [částka] a [částka]. Jednalo se o provize pro [jméno] [příjmení] za období od ledna do června [rok] Tyto částky žalobkyně žalované dne [datum], [datum], [datum] uhradila. Na výpisech z účtu je poznámka„ provize [anonymizováno]“. Platby provizí pro [anonymizováno] potvrdila [anonymizováno] zprávami [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] takto přefakturované provize za období od ledna do června [rok] obdržel.

37. Z faktur žalované [číslo] [číslo] z výpisů z účtu žalobkyně, z potvrzení [jméno] [příjmení] z [datum], z [anonymizováno] zpráv [jméno] [příjmení] a z e-mailové komunikace [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále z výpovědí Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že žalovaná uvedenými fakturami vyúčtovala žalobkyni částky [částka] a [částka]. Jednalo se o provize pro [anonymizováno] za období [anonymizováno] až červen [rok]. Na výpisech z účtu je poznámka„ [anonymizováno]“. Platby provizí pro [anonymizováno] potvrdila [jméno] [příjmení] [jméno] zprávami. Tyto částky žalobkyně žalované uhradila dne [datum] a [datum]. [anonymizováno] tyto své provize obdržel, což v písemném prohlášení o převzetí těchto částek potvrdil. Toto prohlášení připravovala [jméno] [příjmení] a poslala jej e-mailem přes [jméno] [příjmení].

38. Z faktury žalované [číslo] z výpisu z účtu žalobkyně, z [anonymizováno] zprávy [jméno] [příjmení], z e-mailové komunikace [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [datum], z potvrzení podepsaného [jméno] [jméno] z [datum], dále z výpovědí Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že žalovaná uvedenou fakturou vyúčtovala žalobkyni částku [částka]. Jednalo se o provizi pro [jméno] [příjmení] za [anonymizováno] [rok]. Tuto částku žalobkyně žalované uhradila dne [datum]. Platbu provize pro [jméno] [příjmení] potvrdila [jméno] [příjmení] [jméno] zprávou. [jméno] [jméno] provizi za [anonymizováno] [rok] od žalované obdržel, podepsal potvrzení, které opět vyhotovila [jméno] [příjmení].

39. Po takto provedeném dokazování odvolací soud uzavřel, že odvolání žalobkyně není větší měrou důvodné.

40. Odvolací soud provedeným dokazováním zjistil, že žalobou uplatněné částky představují (vyjma částky [částka]) platby, které žalobkyně realizovala na účet žalované dle ústní dohody mezi žalobkyní a žalovanou. Tyto platby nepředstavovaly provize žalované za její distribuční činnost ani podíl žalované na obratu sítě jejích distributorů dle distribuční smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. [jméno] [příjmení] coby jednatel žalobkyně byl zároveň distributorem a na doporučení externí účetní firmy fakturoval své provize žalobkyni přes třetí osobu. Touto třetí osobou byla žalovaná. Provedenými výslechy Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] coby jednatel žalobkyně takovýto systém proplácení svých provizí přes žalovanou společnost dohodl s Ing. [příjmení], jednatelkou žalované. Fakticky dohoda fungovala tak, že žalobkyně dodala žalované podklady k fakturaci provizí pro [příjmení], neboť žalobkyně měla přístup k systému, který provize dle marketingového plánu počítal. Žalovaná poté dle instrukcí žalobkyně vystavila faktury, které jí následně žalobkyně proplatila. Žalovaná odvedla daň a provize přeposlala [jméno] [příjmení] Tyto skutečnosti nevyplývají toliko z účastnických výpovědí Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ale i z listinných důkazů – faktur a výpisů z účtu a z [anonymizováno] zpráv [jméno] [příjmení]. [příjmení] způsob proplácení provizí byl sjednán jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] ohledně distributorů [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. V [země] a [země] neměla [anonymizováno] pobočku, tito distributoři byli členy sítě [anonymizováno], generovali zisk a měli nárok na provize. Požádali žalobkyni o jejich proplácení prostřednictvím třetí osoby. Vzhledem k tomu, že bylo administrativně nejjednodušší fakturovat provize přes českou osobu, byl dojednán stejný systém jejich proplácení přes žalovanou jako tomu bylo u provizí pro [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že platby, které žalobkyně žalované realizovala, představují provize pro tyto distributory, toliko vyplácené přes žalovanou, byla prokázána nejenom výpověďmi jednatelů Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ale i celou řadou listinných důkazů – faktury žalované, odpovídající platby zachycené ve výpisech účtu žalobkyně, popř. označené„ [anonymizováno]“ či„ [anonymizováno]“, [anonymizováno] zprávy [jméno] [příjmení] potvrzující, že provize distributorům byly uhrazeny, e-mailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] ostatně podepsali potvrzení, že předmětné provize obdrželi.

41. Odvolací soud proto stejně jako soud I. stupně uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena inominátní smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., dle zjištění odvolacího soudu však v ústní nikoliv konkludentní formě, o výplatě provizí předmětným distributorům prostřednictvím žalované. Podklady pro fakturaci provizí poskytla žalované vždy sama žalobkyně, která měla přístup k systému, který provize pro distributory dle pravidel marketingového plánu počítal. Žalovaná poté dle pokynů žalobkyně vystavila faktury a žalobkyně faktury žalované proplatila. Žalovaná posléze provize uhradila jednotlivým distributorům. Důvodem předmětných úhrad žalované byla povinnost žalované vyplatit distributorům jejich provize, poskytnuté jí za tím účelem žalobkyní. Žalobkyně si toho byla dobře vědoma, když platby žalované pro jiné distributory poskytla na základě uzavřené dohody a dávala žalované podklady pro vyúčtování provizí. Sporuje-li žalobkyně výši nároků na provizi, nelze přehlédnout, že žalovaná faktury vystavovala na základě pokynu samotné žalobkyně a že [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] následně faktury zkontrolovali a dali pokyn k jejich proplacení. Nadto se nejednalo o provize žalované za distributorskou činnost žalované, jak bylo provedeným dokazováním zjištěno, ale o provize jiných distributorů – [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno].

42. Z uvedeného vyplývá, že částka [částka] bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a násl o. z. nepředstavuje, že právním důvodem jejího plnění žalované byla účastníky uzavřená ústní smlouva. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ve výroku I ohledně částky [částka] s příslušenstvím jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

43. Ke stejnému závěru ohledně proplácení provizí [jméno] [příjmení] dospěl ostatně odvolací Městský soud v Praze i ve věci sp. zn. [spisová značka], když rozsudkem ze dne [datum] potvrdil rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba [právnická osoba] proti žalované [právnická osoba] na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím. Městský soud v Praze uzavřel, že tato částka představuje v rozsahu [částka] provize [jméno] [příjmení], které mu byly na základě ústně uzavřené smlouvy vypláceny z důvodu„ daňové optimalizace“ prostřednictvím žalované, nikoliv bezdůvodné obohacení.

44. Argumentovala-li žalovaná odkazem na [ustanovení pr. předpisu] o obchodních korporacích, provedeným dokazováním bylo zjištěno, že pan [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], kteří byli jednateli, popř. společníky [právnická osoba] s. r. o. v rozhodné době, která byla a je jediným společníkem žalobkyně, jak vyplývá již ze skutkových zjištění soudu I. stupně, o smlouvě o výplatě provizí přes žalovanou věděli, jednalo se u žalobkyně o běžnou praxi.

45. Ohledně nároku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím však odvolací soud dospěl k závěru, že nemá podmínky pro potvrzení ani pro změnu napadeného rozsudku. V tomto rozsahu je rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Tato částka má dle žalované představovat provizi za marketingové služby, konkrétně náklady na semináře v [anonymizováno] [rok][anonymizováno]. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně důvodnost faktury, kterou byla tato částka vyúčtována, nikterak nesporovala, pročež její úhradu považoval za oprávněnou. Žalobkyně však již v žalobě tvrdila, že tuto částku uhradila žalované dne [datum] bez právního důvodu a domáhala se proto jejího vrácení. Důvod pro platbu této částky tedy sporovala.

46. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uzavřel, že„ domáhá-li se tedy žalobce vrácení určité peněžní částky s tvrzením, že ji předal žalovanému, leží na něm důkazní břemeno o tom, že tuto částku žalovanému předal. Na žalovaném pak je, aby prokázal, že mu bylo peněžité plnění poskytnuto na základě právního důvodu, který ho opravňuje peníze si ponechat. Jestliže neunese v tomto směru důkazní břemeno a nebude-li v řízení zjištěn ani jiný právní důvod přijetí plnění, znamená to, že právní titul na jeho straně chybí, takže plnění bylo přijato bez právního důvodu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [anonymizována tři slova] rozhodnutí Nejvyššího soudu, a z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále např. usnesení Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] /ústavní stížnosti podané proti citovaným usnesením odmítl Ústavní soud usneseními z [datum], sp. zn. [ústavní nález], a z [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Zbývá dodat, že uvedené právní závěry lze obdobně vztáhnout i na jiné podoby bezdůvodného obohacení a lze z nich vycházet i v poměrech právní úpravy bezdůvodného obohacení obsažené s účinností od [datum] v § 2991 a násl. o. z. (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).“

47. V daném případě není sporu, že žalobkyně žalované částku [částka] uhradila. [příjmení] však je, zda tato částka byla poskytnuta na základě právního důvodu, pro který žalované částka náležela. [příjmení] proto na žalované, aby tvrdila a prokázala právní důvod tohoto plnění.

48. Než-li soud I. stupně případně uzavře, že žalovaná neunesla v tomto směru břemeno tvrzení či důkazní břemeno, řádně ji k doplnění tvrzení a důkazních návrhů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzve a poučí ji o následcích nesplnění této výzvy, tj. že ohledně tohoto nároku nebude v řízení úspěšná.

49. S ohledem na shora uvedené důvody postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., napadený rozsudek soudu I. stupně pro nepřezkoumatelnost ve výroku I ohledně částky [částka] s příslušenstvím a v nákladovém výroku II zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

50. Vyslovenými právními názory odvolacího soudu je soud I. stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).

51. V novém rozhodnutí soud I. stupně znovu rozhodne o nákladech řízení, včetně tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

Proti výroku I tohoto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Proti výroku II tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.).