o 13 361 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 13 361 Kč [výrok I] a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok II].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady majetkové nemajetkové újmy v celkové výši 13 361 Kč. Dle žalobních tvrzení mu advokát 14. 7. 2023 donesl do [adresa] rádio [název] a sadu baterií [název], které však žalobce nedostal, ač opakovaně žádal o prověření stavu rádiového zařízení. Jeho žádosti však byly ignorovány. Dále mu byl do téže [místo] zaslán balík s deodoranty, které mu nebyly vydány. Dne 12. 11. 2023 mu nebyl dále vydán telefon [název] s paměťovou kartou a 2x SIM kartou, resp. telefon [název] mu byl nakonec vydán jako nefunkční. Před převzetím telefonu žalobce neměl možnost jej prověřit. Žalobci dále nebyla vydána 2x sluchátka. V neposlední řadě žalobci poslal [jméno FO] balík, který byl proti jeho vůli a na jeho náklad odeslán zpět. Žalobce proto požadoval náhradu skutečné škody, konkrétně za rádio [název] 500 Kč, za sluchátka 2 x 40 Kč, za zaslání balíku zpět 105 Kč, za baterie [název] 2 x 80 Kč, za deodorant 2 x 33 Kč (a za zbytkovou cenu telefonu 300 Kč – poznámka odvolacího soudu). Dále se žalobce domáhal zadostiučinění nemajetkové újmy, a to za nemožnost používat rádio po dobu 65 dní od 7. 9. 2023 ve výši 3 250 Kč, za snížení kvality života ve výši 2 000 Kč, za nutnost kupovat totožné suroviny ve výši 1 900 Kč a za nutnost koupit si telefon a nemožnost používat svůj vlastní ve výši 5 000 Kč.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Sporovala vznik újmy i existenci odpovědnostního titulu.

4. Soud I. stupně ve věci nařídil jednání na 3. 3. 2025 a v souladu s § 101 odst. 3 jednal v nepřítomnosti žalovaného.

5. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, že žalobce žalované nároky dne 8. 11. 2023 u žalované předběžně uplatnil a že žalovaná stanoviskem ze dne 26. 1. 2024 žalobcovy nároky jako nedůvodné odmítla. Dále zjistil, že dne 12. 11. 2023 žalobce převzal: chytré hodinky, SIM [název], SIM [název], sluchátka, svazek klíčů, pásek kožený. Žalobce odmítl převzít mobilní telefon [název], 2x SIM [název] a 1x paměťová karta. Dne 12. 11. 2023 žalobce dále převzal radiopřijímač [název], kabel a 2x deodorant, dále veškeré osobní věci. Žalobce prohlásil, že nemá vůči [ústav] žádné pohledávky, což dne 12. 11. 2023 potvrdil svým podpisem. Odborný zaměstnanec [ústav] zaznamenal, že byl 2. 11. 2023 proveden pohovor s žalobcem, žalobci byl vysvětlen postup při výdeji balíku, zároveň byl žalobce seznámen s platnou legislativou. Žalobci nebylo předáno 19 kusů proteinových tyčinek, proteinová kaše, otevřené kakao a 5 kusů lihových fixů.

6. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud I. stupně zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „OdpŠk“].

7. Soud I. stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 4133/2019, uvážil, že i nedodržování právních předpisů ze strany [bezpečnostní sbor] může být kvalifikováno jako nesprávný úřední postup. V daném případě však [bezpečnostní sbor] postupovala v souladu s vyhláškou č. 345/1999 Sb. a zákonem č. 169/1999 Sb., když vrátila věci vypočtené v příslušném předpise (§ 33 vyhlášky č. 345/1999 Sb. a § 24 zákona č. 169/1999 Sb.), resp. bez kontroly nevydala žalobci radiopřijímač (§ 4 vyhlášky č. 345/1999 Sb.). Tvrdil-li žalobce, že o vydání radiopřijímače žádal, neoznačil k tomuto svému tvrzení žádné důkazy. K nařízenému jednání se žalobce nedostavil, soud I. stupně mu proto nemohl ani poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Jde-li o požadované finanční zadostiučinění nemajetkové újmy, ani v tomto směru nemohl soud I. stupně žalobci poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby žalobce nemajetkovou újmu řádně specifikoval a její vznik v příčinné souvislosti s tvrzeným pochybením [bezpečnostní sbor] rovněž prokázal.

8. Soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal jejich náhradu ve výši 900 Kč, což představuje 3 paušální náhrady nezastoupeného účastníka.

10. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Vytýkal soudu I. stupně, že porušil jeho práva na spravedlivý proces tím, že jednal v jeho nepřítomnosti, ač byl žalobce v pracovní neschopnosti ([tituly před jménem] [jméno FO], 16. 2. - 3. 3. 2025 a 3. 3. - 30. 3. 2025) a tuto skutečnost řádně doložil. Žalobce se omluvil a požádal o odročení jednání z důvodu závažného zdravotního stavu. Žalobce uvedl, že opakovaně žádal o vydání rádia a sluchátek, ale [bezpečnostní sbor] jeho žádosti ignorovala. Žalovaná v řízení neprokázala, že takové žádosti od žalobce neobdržela. Nedodržování předepsaných postupů [bezpečnostní sbor] přitom představuje nesprávný úřední postup a soud I. stupně se nezabýval tím, zda [bezpečnostní sbor] své povinnosti porušila. Žalobce dále odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, dle které nečinnost [bezpečnostní sbor] při vyřizování stížností může představovat nesprávný úřední postup, dle které je neevidování stížností porušením práva na řádný proces a je i porušením článku 34 Úmluvy o lidských právech. Bylo prokázáno, že žalobci byl předán nefunkční telefon, přičemž za věci v jejím držení odpovídá [bezpečnostní sbor]. Soud I. stupně neodůvodnil, proč byly žalobci odepřeny proteinové tyčinky a kaše, ač jsou jiné potraviny s vysokým obsahem bílkovin vydávány, přičemž vyhláška č. 345/1999 Sb. limity pro bílkoviny nestanoví.

11. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu u řízení s pokynem, aby řádně prozkoumal zdravotní dokumentaci, prokázal postup [bezpečnostní sbor], posoudil skutečný stav předaných věcí a poté žalobci přiznal celkem 13 361 Kč a náhradu nákladů řízení.

12. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani žalovaná k odvolacímu jednání bez omluvy nedostavili, ač k němu byli řádně předvoláni (předvolání doručena do datových schránek 19. 6. 2025), jednal odvolací soud podle § 101 odst. 3 v jejich nepřítomnosti. Omluvu žalované ze dne 28. 8. 2025, ve které ovšem žalovaná souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, obdržel odvolací soud z důvodu výpadku Centrálního úložiště dokumentů až dne 1. 9. 2025.

14. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho vydání, a v souladu s § 213 odst. 2, 3 a odst. 4 o. s. ř. zopakoval a doplnil dokazování žádostí [bezpečnostní sbor] o zjištění přítomnosti vězně ze dne 17. 8. 2023, protokolem o předání věci ze dne 24. 8. 2023, rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti ze 17. 2. 2025, úředním záznamem ze dne 26. 2. 2025 na č. l. 66, informací o ordinaci [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Ze žádosti [bezpečnostní sbor] o zajištění přítomnosti [Anonymizováno] ze dne 17. 8. 2023 odvolací soud zjistil, že [bezpečnostní sbor], [orgán] [adresa], odd. [název], č. j. [spisová značka], požádala [ústav] o blokaci žalobce na 24. 8. 2023, 9.00 hod., k provedení úkonu – předání mobilního telefonu [název], kdy tento bude po potvrzení předání na předávací protokol následně uložen v osobních věcech žalobce. Dále bylo žádáno o udělení souhlasu se vstupem do prostoru [místo] s vypnutým mobilem [název] v zajištěném bezpečnostním sáčku.

16. Z protokolu o předání věci z 24. 8. 2023, sepsaném [bezpečnostní sbor], č. j. [spisová značka], odvolací soud zjistil, že byl předán mobilní telefon [název], včetně vložených SIM karet, datové karty a ochranného krytu s popraskaným předním krycím ochranným sklem, a to za účelem uložení do skladu [ústav].

17. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 17. 2. 2025 (na č.l. 62 spisu) odvolací soud zjistil, že pracovní neschopnost byla žalobci vystavena a podepsána 17. 2. 2025 [tituly před jménem] [jméno FO] coby ošetřujícím lékařem a opatřena razítkem poskytovatele zdravotních služeb - [právnická osoba], [adresa]. Datum kontroly ani délka trvání pracovní neschopnosti uvedeny nejsou.

18. Z úředního záznamu ze dne 26. 2. 2025 na č. l. 66 odvolací soud zjistil, že soudce [právnická osoba] dne 26. 2. 2025 telefonicky kontaktoval ordinaci ošetřujícího lékaře [tituly před jménem] [jméno FO] a zjistil, že se žalobce nedostavil na kontrolu dne 24. 2. 2025 a že je na telefonním čísle, které lékaři nahlásil, nekontaktní, neboť se jedná o číslo zcela jiné osoby. Dále zjistil, že rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti bylo vystaveno žalobci na jeho výslovnou žádost.

19. Z informace o ordinaci [právnická osoba] odvolací soud zjistil, že je provozována na [ústav], [adresa] a že se v ordinaci střídají různí lékaři, mimo jiné i [tituly před jménem] [jméno FO].

20. Ve zbytku odkazuje odvolací soud na skutková zjištění soudu I. stupně. V odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně zcela jasně vyjádřil, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil. Odvolací soud dokazováním pouze upřesnil skutková zjištění stran předání telefonu [bezpečnostní sbor] [ústav] k uložení.

21. Předně není důvodná odvolací námitka žalobce, že soud I. stupně jednal dne [datum] v jeho nepřítomnosti, ač se z vážného důvodu omluvil a požádal o odročení. Ze spisu se podává, že soud I. stupně dne 17. 12. 2024 nařídil jednání na [datum]. Dne 16. 2. 2025 požádal žalobce o odročení z důvodu nepříznivého zdravotního stavu (teplota, bolesti zad a hlavy) a tím, že druhého dne navštíví lékaře. Soud I. stupně této žádosti vyhověl, jednání odročil na [datum] a přípisem ze dne 17. 2. 2025 žalobce vyzval, aby sdělil, zda mu jeho zdravotní stav umožní se nově nařízeného jednání zúčastnit, a aby po avizovaném vyšetření u lékaře 17. 2. 2025 sdělil, zda je v pracovní neschopnosti a zda má povoleny vycházky a kdy, aby jim byl event. přizpůsoben čas jednání. Dále žalobce poučil, že jej stíhá povinnost tvrzení a důkazní, jde-li o vznik škody/újmy v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem dle OdpŠk. Vyzval dále žalobce k doložení všech označených listinných důkazů, resp. jejich kopií. Žalobce poté 24. 2. 2025 soudu I. stupně sdělil, že je v pracovní neschopnosti a že je v nemocnici s podezřením na přetrženou šlachu po nehodě, o odročení nežádal. Doložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené dne 17. 2. 2025 [tituly před jménem] [jméno FO] a zprávu tohoto lékaře, dle které jej žalobce vyhledal kvůli bolesti ucha po plavání, byla stanovena diagnóza [číslo] a předepsán [název]. Ke kontrole se má žalobce dostavit do týdne. Přípisem z 26. 2. 2025 žádal soud I. stupně žalobce o sdělení, zda bude žádat o odročení jednání nařízeného na [datum] a v kladném případě, aby uvedl, jak dlouho předpokládá pracovní neschopnost, popř. hospitalizaci. Dne 26. 2. 2025 soud I. stupně telefonicky kontaktoval žalobcova ošetřujícího lékaře [tituly před jménem] [jméno FO] s výše uvedenými zjištěními. Soud I. stupně poté dne 3. 3. 2025 postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalobce.

22. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že podmínky pro postup dle § 101 odst. 3 o. s. ř. byly splněny. Žalobce se totiž omluvil a požádal o odročení jednání nařízeného na 17. 2. 2025, poté doložil rozhodnutí o pracovní neschopnosti z 17. 2. 2025. Předvolání k jednání na [datum] mu bylo doručeno do datové schránky dne 17. 2. 2025. Na přípis soudu I. stupně z 26. 2. 2025, který mu byl doručen do datové schránky téhož dne, nereagoval. O případném dalším trvání pracovní neschopnosti neinformoval a o odročení jednání nařízeného na [datum] nepožádal. Soud I. stupně poté u ošetřujícího lékaře zjistil, že se žalobce ke kontrole vůbec nedostavil a na sděleném telefonním čísle není kontaktní. Tvrdí-li žalobce v odvolání pracovní neschopnost u [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] je jedním z lékařů ordinujících právě ve zdravotnickém zařízení [právnická osoba], [adresa]. Ostatně žalobce ani s odvoláním nedoložil své tvrzení o trvání pracovní neschopnosti, vystavené tímto zdravotnickým zařízením, i dne [datum], kdy soud I. stupně jednal.

23. Ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, avšak co do podmínek vzniku nároku na náhradu škody a podrobností odkazuje čl. 36 odst. 4 Listiny na zákon, kterým je OdpŠk. Ten, v souladu s čl. 36 odst. 3 Listiny, rozlišuje dvě základní formy odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci státními a jinými pověřenými orgány. Vedle odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím zavádí i druhou formu, která je spojena s nesprávným úředním postupem. Odpovědnost státu za škodu vzniká dle OdpŠk za kumulativního naplnění tří předpokladů, kterými jsou: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody nebo nemajetkové újmy, 3/ příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem/nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení postavena najisto, nepostačuje pouhá pravděpodobnost splnění některé z nich. Důkazní břemeno je přitom na poškozeném [vizte Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 64].

24. Žalobce vymezil, že vznik škody a nemajetkové újmy spojuje s postupem [bezpečnostní sbor], která mu k jeho žádostem nevydala jeho věci k užívání, která mu jeho věci nevrátila či je vrátila poškozené a která nedůvodně na jeho náklady vrátila zaslaný balík

25. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

26. Vyjma § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován. Jedná se o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů, než je činnost rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí [vizte Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 146 –147].

27. Podle § 23 odst. 5 zák. č. 555/1992 Sb., o [bezpečnostní sbor] službě a justiční stráži České republiky [dále jen „zák. č. 555/1992 Sb.“], stát odpovídá i za škodu způsobenou [bezpečnostní sbor] v souvislosti s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila sama. Podle odstavce 6 téhož ustanovení náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

28. Podle § 2 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 555/1992 Sb. [bezpečnostní sbor] spravuje a střeží [ústav] a [ústav] a odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody a plní i další úkoly podle zvláštních právních předpisů.

29. Podle § 24 odst. 2 a 4 zák. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, balíčky podléhají kontrole zaměstnanců [bezpečnostní sbor] služby. Odsouzenému se nepředají věci, které odporují účelu výkonu trestu nebo které není dovoleno mít u sebe, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných osob. Věci, které nemohou být předány odsouzenému a se kterými není třeba naložit podle právních předpisů jiným způsobem, se odešlou na náklady odsouzeného zpět odesílateli, kromě potravin s krátkodobou trvanlivostí nebo prošlou lhůtou spotřeby, které se zlikvidují (odst. 2). Balíček, na jehož přijetí nemá odsouzený právo nebo jehož přijetí odsouzený odmítl, odešle [ústav] na náklady odsouzeného odesílateli (odst. 4).

30. Podle § 33 vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád trestu odnětí svobody, v případě, že balíček obsahuje cennosti, peníze, zbraně a střelivo, mobilní telekomunikační techniku, telekomunikační a radiokomunikační techniku, záznamovou a výpočetní techniku a její součásti, návykové látky včetně rostlin nebo chemikálií k jejich přípravě, jedy, potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu, výbušné nebo pyrotechnické látky, výbušné předměty, nástražné výbušné systémy, léčiva, alkoholické nápoje (včetně piva), výrobky obsahující líh a jiné těkavé látky, výrobky ve skleněném obalu, potraviny podléhající rychlé zkáze, potraviny obsahující semena máku setého, výrobky v tlakových nádobách (spreje), tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a hrubost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek, nebo v případě, že odsouzený balíček odmítne převzít, vrátí se balíček nebo jeho nepředaná část odesílateli, nezakládá-li obsah balíčku nebo jeho nepředaná část důvodné podezření ze spáchání přestupku anebo trestného činu odesílatelem balíčku, jako nová zásilka na náklady odsouzeného, pokud k vrácení nedošlo již při návštěvě. Zakládá-li obsah balíčku nebo jeho nepředaná část důvodné podezření ze spáchání přestupku anebo trestného činu, odesílatelem balíčku, balíček nebo jeho nepředaná část se spolu s oznámením předá orgánu [bezpečnostní sbor] nebo jinému příslušnému orgánu, a jde-li o podezření z trestného činu, příslušnému orgánu činnému v trestním řízení (odst. 1). O nepředání balíčku nebo jeho části se vyhotoví záznam s uvedením důvodu nepředání, s obsahem záznamu se odsouzený proti podpisu seznámí (odst. 2).

31. Podle § 4 odst. 3 vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád trestu odnětí svobody, vlastní přenosný radiopřijímač napájený z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se odsouzenému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady odsouzeného správa [ústav]. V případě porušení pečeti dokumentující neporušenost radiopřijímače nesmí odsouzený radiopřijímač užívat, dokud na své náklady neumožní [ústav] zajistit kontrolu. Podle § 4 odst. 4 téže vyhlášky o ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel [ústav] nebo jím pověřený zaměstnanec [bezpečnostní sbor]. Ostatní věci, včetně peněz a cenností, které má odsouzený u sebe, mu správa [ústav] uloží nebo je na žádost odsouzeného a jeho náklady odešle osobě, kterou odsouzený určí. Doklady osobní totožnosti odsouzeného přebírá [ústav] do úschovy vždy. Není-li uložení některých věcí zejména vzhledem k jejich povaze nebo množství možné, správa [ústav] na náklady odsouzeného zabezpečí jejich odeslání osobě, kterou odsouzený určí.

32. V daném případě již soud I. stupně provedeným dokazováním zjistil, že žalobce 12. 11. 2023 od [bezpečnostní sbor] převzal radiopřijímač [název], sluchátka, SIM karty, dva deodoranty a že si odmítl téhož dne převzít mobilní telefon [název]. Odvolací soud provedeným dokazováním zjistil, že mobilní telefon byl [bezpečnostní sbor] předán [bezpečnostní sbor] poškozený a vypnutý.

33. Soud I. stupně dále zjistil, že byl proveden pohovor s žalobcem, kterému byl vysvětlen žalobci postup při výdeji balíku, a že žalobci nebyly předány proteinové tyčinky, proteinová kaše a lihové fixy.

34. Odvolací soud přisvědčuje soudu I. stupně v závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobci nevrácením věcí vznikla škoda, naopak bylo prokázáno, že věci žalobci vráceny byly, že si je žalobce převzal, a to vyjma mobilního telefonu, který si ovšem žalobce odmítl převzít, a to z důvodu jeho poškození. Nebylo však prokázáno, že by [bezpečnostní sbor] žalobcův telefon poškodila, naopak bylo zjištěno, že jí byl telefon vykazující známky poškození již předán.

35. Jde-li o náklady na vrácení balíku, balík obsahoval potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu a výrobky obsahující líh, proto byl v souladu s § 24 odst. 2 a 4 zák. č. 169/1999 Sb. a s § 33 odst. 1 a 2 vyhl. č. 345/1999 Sb. na žalobcovy náklady vrácen. O důvodech nepředání balíku byl vyhotoven záznam a žalobce byl s důvody postupu [bezpečnostní sbor] seznámen.

36. Soud I. stupně proto správně uzavřel, že žalobcovy nároky na náhradu škody důvodné nejsou. [bezpečnostní sbor] se nedopustila tvrzeného nesprávného úředního postupu a žalobci tvrzená škoda v důsledku toho ani nevznikla.

37. Soud I. stupně zcela správně neshledal důvodným ani žalobcův nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy.

38. Tvrdil-li žalobce, že žádal o kontrolu radiopřijímače a o umožnění jeho užívání a že [bezpečnostní sbor] jeho žádosti ignorovala, tato svá tvrzení neprokázal, ač jeho tíží v tomto směru břemeno důkazní. Soud I. stupně nemohl žalobci, který se jednání nezúčastnil, poskytnout ani poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Tvrdil-li žalobce, že mu vznikla nemajetková újma nutností nakupovat suroviny s proteiny a nutností koupit nový telefon a nemožností užívat vlastní, [bezpečnostní sbor] se, jak výše rozvedeno, nesprávného úředního postupu nedopustila, nadto žalobce ani neprokázal, že mu tvrzená nemajetková újma vznikla, a vzhledem k tomu, že se k jednání nedostavil, soud I. stupně jej ani nemohl v tomto směru poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

39. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud postupem dle § 219 o. s. ř. odvoláním napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného akcesorického nákladového výroku.

40. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití argumentu a contrario, neboť v odvolacím řízení úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.